Blog Jihlavských listů

Radek Vovsík
5- Jsem šťastným otcem třech dětí, vedu dětský domov v Jihlavě a vůbec mi není lhostejné, co se kolem nás děje. V letech 2006-2010 jsem byl náměstkem jihlavského primátora za ODS.

21.srpen nás poznamenal

Radek Vovsík | Čtvrtek, 16. 8. 2007 v 14:51

Narodil jsem se v roce 1966 a záhy se začal můj život odvíjet tak nějak podivně. Má paměť sahá do doby prvních básniček – to mi byly tak tři roky. Učil mně je táta – namátkou vzpomínám na jednu, která končila slovy: „…ať jsi jsou, tam kde jsou, jen ať nám sem nelezou.“ I první písničky mne učil otec, zvlášť oblíbenou jsem měl tuto: „Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, běž domů Ivane, u nás tě holky nemilujou…“ Recitoval a zpíval jsem je rád a to o to víc, že kdykoliv jsem začal, lidé kolem mne zvláštním způsobem měnili výraz, když jsem šel s mamkou, ta mi dokonce začala zakrývat ústa a kázala mi rychle přestat….

V průběhu dalších let se stávalo ještě spousta mně nepochopitelných věcí: např. mi táta vyhrožoval, že budu-li krást a lhát, tak mne přihlásí do pionýra, skládal jsem skautský slib, aniž by skaut existoval (ale táta měl schované razítko 3. oddílu), atd.

Teprve později mi došlo, co jsem to vlastně v začátcích života zpíval a recitoval a proč bylo kolem mne tolik podivných věcí. Ano, byl jsem velmi malý, když vtrhli do naší země armády Varšavské smlouvy s tanky a vrtulníky. Byl jsem velmi malý, když tyto armády přerušili demokratizaci naší země a uvrhly nás do dalších desetiletí komunistické poroby. Byl jsem velmi malý, když soudruzi Bilak, Hoffman, Kolder a další pomocí převážně sovětských vojáků přiškrtili uvolňující se pouta na rukou československého národa.

A trvalo ještě hodně dlouho, než jsem pochopil, že 21. srpen 1968 rozhodl o tom, že celé své dětství a mládí prožiji v nesvobodném prostředí komunistické totality. O to šťastnější jsem byl, když na prahu své dospělosti jsem opět zpíval písně z dětství. Byl listopad 1989 a tentokrát mi nikdo nezakrýval ústa…Děkuji osudu, že moje děti již budou vyrůstat ve svobodné zemi.

12 komentářů k článku “21.srpen nás poznamenal”

  1. Diamonddawe říká:

    Jojo tak nějak to bylo ale já třeba pionýr taky nebyl a byl jsem snad jediny ve škole!!!!
    Můj názor že nejhorší co kdy mohlo potkat ČR byl příchod hitlerovskýsch vojsk a jeho války nebot do té doby byli lidé velice slušně vychováni poté nás vysvobodili jakoby ruské vojska a pak nás v 68 zabrali ale prapůvod toho všeho je Německo ke kterému většina bohužel vzhlíží a někteří nevlastenci v něm pracují

  2. Radek Vovsík říká:

    Máte pravdu – nebýt v pionýru bylo vzácností, já myslím, že u nás na základce jsem byl rovněž sám ve třídě, na střední (SSM) pak nás již bylo asi pět.
    Co se naší historie týče, prožil náš národ mnoho těžkých okamžiků a bezpochyby k nim patří i druhá světová válka či únor 1948 nebo srpen 1968. Vyčítat však dnešním lidem, že pracují v Německu mi příjde trochu extrémní …

  3. Moik říká:

    Možná jste mě špatně pochopil. Možná jenom (a třeba z nějakého úhlu pohledu mylně) nespojuju kumunismus s pionýrem. Pionýr pro mě vždycky byl skaut. Možná proto, že na dědině nebyl problém vést převlečený skaut „legálně“ dál…ne?

    Vše je jen o lidech. Vaše slova mi tu opravdu přespříliš zavání distancováním od doby před 1989 a zní mi doopravdy jaksi divně, chcete jimi něco dokázat. Já problém s komunismem neměl, nemusím ho řešit a neřeším. Je to pro mě zločinecká organizace, divím se, jak to že se lidé ve Vašem věku nezasadili o její zrušení a její slabší odnož – ČSSD považuju za velmi podobně ubírající lidská práva.

    Každopádně nechtěl bych v té době žít a sám nevím, jak bych se choval. Asi bych vedl takovýho převlečenýho pionýra jak vedl můj tchán (pronásledovanej komunistama). Sice to nebylo tak vděčný jako odboj, ale rozhodně na těch táborech udělal víc práce pro pád komunismu než kdokoli jinej, víte asi jak to myslím. Chtěl bych vědět, kolik na nich vychoval lidí, kteří později cinkali klíčema…

  4. Moik říká:

    Váš příspěvek – pokud byl reakcí na můj – mě zase přesvědčil o tom, že chcete dokázat něco, co nesouvisí s mým příspěvkem – možná to, jak jste bojoval. Já jsem taky nepsal, že můj praděd byl společníkem v továrně, ze které za komunismu vzešla Koryna Koryčany nebo že děda přišel o obchod s celou nemovitostí a StB si na něm smlsávala…

    Rozepsal jsem se o pionýru. Psal jsem o tom, že pro mě není Pionýr symbolem komunismu = nesvobody a zločinu.


    Nevím proč, ale nesouhlasím s Vaším postojem. Jsem pro připomínání toho, co komunisti nadělali, nelíbí se mi, když si na tom kdokoli – včetně Vás – přihřívá polívčičku – to bude to, co se mi na Všich příspěvcích po celou dobu nezdá.(tento odstavec berte jako myšlenkový pochod).

    Můj názor je, že charakterní je bez dodatku odsuzovat zločin a bezpráví. Bezcharakterní mi přijde odsuzovat zločit a bezpráví a připomínat hlasitě, že jsem proti němu vždy bojoval. Ale pouštím se na tenký led a než bych se za tuto myšlenku pevně postavil, musel bych o ní ještě přemýšlet.

  5. Moik říká:

    Předně: toto je již diskuze o pionýru.

    Souhlasím s tím, co píšete…systém si z Pionýra udělal výchovný prostředek. Psal jsem o tom, že u nás Pionýr takový nebyl a proto jsem si ho ani s KSČ nespojil.

    Teď otevřu jinou diskuzi – o prosím nejsem komunista, nesnáším nesvobodu, jsem pravičák.
    Zdá se mi ale, že americký filmy o superpoldech a další americký vymívání mozků není moc daleko od Pionýra (jak byl ve většině měst a jak ho popisujete Vy). A taky se mi zdá, že každé zřízení přece jen potřebuje něco takového. A zdá se mi, že už i my chápeme, že supersvoboda jak sjme si ji představovali 89-98 neexistuje.

    Skoro bych řekl, že povinná vojenská služba, pionýr (nebo povinnej skaut) mají v naší společnosti místo a výsledky.

  6. Jiří Hájek říká:

    Ano > mimo rok 1968

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I