Blog Jihlavských listů

Radek Vovsík
5- Jsem šťastným otcem třech dětí, vedu dětský domov v Jihlavě a vůbec mi není lhostejné, co se kolem nás děje. V letech 2006-2010 jsem byl náměstkem jihlavského primátora za ODS.

Demokracie a svoboda je dar…

Radek Vovsík | Pondělí, 10. 12. 2007 v 9:21

Neuvěřitelná jsou pro mne slova soudruha  Zadražila, která jsem si přečetl v Jihlavských listech, jimiž se snaží obhajovat komunistickou diktaturu na Kubě. Přibližně ve stejném čase, kdy tento jihlavský soudruh doprovázel kubánskou velvyslankyni Barbaru Montalvo po našem městě jsem poslouchal projev jiného kubánce – pana Pedra Fuentese Cida. Tento starý muž je mluvčím organizace Presidio politico Cubano, což je hnutí sdružující cca 35 tisíc kubánských politických vězňů po celém světě. Toto hnutí již více než 48 let bojuje proti komunistické diktatuře na Kubě. Pan Cid mluvil k delegátům kongresu ODS a jeho závěrečná slova zněla: „Prosím, nezapomeňte i nadále přispívat k rozvoji demokracie ve Vaší zemi. Věřte mi, svoboda a demokracie je veliký dar.“  Škoda, že tento dar není pro obyvatele Kuby. A škoda, že někteří z těch, kteří ve svobodě žijí dokáží veřejně diktátorský režim obhajovat.

246 komentářů k článku “Demokracie a svoboda je dar…”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Možná, že se pane Vovsík nepodaří nastupujícímu presidentu Spojených Států Obamovy, tak jako i u nás po 89 roce, potrestat bývalé státní vedení, které vytvořilo za svého působení, nestandartní zákoné nástroje pro mučení a likvidaci svých oponentů. Velice si přeji, aby se za Obamy Spojené Státy posunuly tam kde je jejich skutečná hodnota. Vaše veřejné mlčení k tomu co se dělo ze strany Buschovy vlády, proti skutečným hodnotám na kterých byly Spojené Státy založeny, vypovídají mnoho o vaší skutečné potřebě demokracie. Mnohé vaše stranické články tak nemohou být svojí vypovídající hodnotou posuzovány jinak, než jako pouhá účelová propaganda na rozeštvávání lidí.

    Bushova vláda: „Mučili jsme Katáního“

    Američtí právníci, kteří bojují proti mučení v táboře v zálivu Guantánamo a proti dalším případům porušování lidských práv se připravují na to, že George Bush na poslední chvíli vydá dekrety, jimiž omilostní ty osoby v jeho vládě, kteří nesou za toto mučení odpovědnost.

    Varování právníků přichází poté, co vysoká členka Bushovy vlády, Susan Crawfordová, poprvé přiznala, že se provádělo mučení. Dosud Bushova vláda, zejména viceprezident Dick Cheney, popírala, že vyšetřovací techniky v Guantánamu se rovnaly mučení.

    Přiznání Crawfordové se týká případu saúdského občana Mohammeda al-Katáního, který je obviňován, že se podílel na útoku z 11. září. Často o něm americké úřady hovořily jako o „dvacátém únosci“. V srpnu 2001 mu byl odmítnut vstup do USA a v roce 2002 byl zatčen v Afghánistánu. Měsíc byl mučen a pak vězněn na samotce.

    Crawfordová, činitelka z Pentagonu, jejímž úkolem loni byly vojenské komise, které rozhodovaly, zda mají být vězni souzeni, sdělila listu Washington Post „Mučili jsme Katáního. Zacházení s ním odpovídá právní definici mučení. A proto jsem jeho případ nepostoupila prokuratuře pro stíhání.“ Dodala: „Techniky, které se používaly, byly všechny schváleny, ale způsob, jímž byly aplikovány, byly příliš agresivní a příliš dlouhé.“

    Bush má právo ode dneška do doby, kdy v úterý v poledne odchází z úřadu, omilostnit, koho chce. Avšak právníci varovali, že i když by takové omilostnněí zabránilo politikům a státním úředníkům, aby byli stíháni v USA, mohli by být zatčeni v jiných zemích, jako se to stalo prezidentu Augustu Pinochetovi.

    Podrobnosti v angličtině.

    http://www.guardian.co.uk/world/2009/jan/15/guantanamo-bush-administration-torture-qahtani

  2. Svatopluk Beran říká:

    ODS – předseda České vlády pan Topolánek + první náměstek primátora města Jihlavy M.g.r pan Vovsík – politická strana a dva dobrodruzi ve špatný čas, na špatném místě, se špatným idolem.

    G. W. Bush: Nejhorší prezident USA

    Oskar Krejčí

    Dobrým státníkem je ten, kdo odevzdá zemi v lepším stavu, než ji převzal. To se prezidentu Georgu Bushovi ml. rozhodně říci nedá. Základním problémem jeho vládnutí bylo, že na nové výzvy reagoval akcemi, které se opíraly o ideologické předsudky, ne o věcnou analýzu – a přecenil možnosti Spojených států. Výsledkem je, že Bush ml. zanechává svému nástupci celou řadu mimořádně závažných problémů.

    Jako velký problémem se ukáže, že současné pojetí modelu spotřeby v USA, které se stalo vzorem pro všechny ostatní státy světa, nelze z důvodů omezených zdrojů a možností ekosystému planety globálně rozšířit. Za španělskou stěnou vznešených slov o umění či kvalitě života charakterizuje dnešní svět především hédonistický život středních vrstev ve Spojených státech, který se opírá o zadluženou masovou spotřebu a levnou energii. Přičemž, jak řekl roku 1992, a to v době konání Summitu Země v Riu de Janeiro, prezident George Bush st., „americký způsob života není na prodej“, nelze o něm vyjednávat.

    Život amerických středních vrstev na dluh měl dvojí rozměr: vnitrostátní půjčky od kreditních karet až po hypotéční úvěry, ale též zadlužování bank i státu v zahraničí. To vše se pro budoucnost, v níž se ekonomicky mocnými hráči stávají i země BRIC, stane velmi problematickým. Za této situace se současná úroveň spotřeby v USA bude jevit jako nezasloužené privilegium, které lze udržet jen silou. Silou, která se v nových poměrech může ukázat buď jako sebevražedná, nebo nedostatečná. Na pořad dne se tak může dostat nutnost restrukturalizovat životní způsob středních vrstev v USA. Tento velice bolestný proces může vytvořit nebezpečný tlak na zahraniční politiku Washingtonu.

    Dalším problémem je zvyšování deficitu státního rozpočtu a dluhu ve veřejných financích. Podle tabulek, které zveřejnila prezidentská kancelář, představoval ve fiskálním roce 2000 rozpočtový přebytek 236,2 miliardy, ovšem odhad deficitu na fiskální rok 2009 je 407 miliardy dolarů. Podle propočtů Kongresové rozpočtové kanceláře z ledna 2009 by ovšem tento deficit měl letos dosáhnout rekordních 1,2 biliónů dolarů. Děje se tak mimo jiné proto, že jak napsal Robert Jervis, prezident Bush ml. „poprvé v amerických dějinách vede válku, během níž jsou daně snižovány, nikoliv zvyšovány“. Problém je ale širší. Dostupné údaje říkají, že hrubý dluh veřejných financí v roce 1975 činil 533,2 miliardy, ovšem počátkem října 2008 překročil hranici 10 bilionů a počátkem ledna 2009 byl 10,5 bilionu. A míří stále výše – injekce bankovnímu systému ve výši 700 miliard z téhož měsíce jej pravděpodobně brzy vyžene nad 11 biliónů dolarů. Před třemi dekádami představoval tento dluh 2 475 dolarů na obyvatele USA; počátkem ledna 2009 to bylo 34 543 dolarů na hlavu. A nejen to: v březnu 2008 ministerstvo financí uvádělo, že hrubý zahraniční dluh Spojených států je 13,77 bilionů dolarů, což odpovídá roční velikosti HDP a činí z USA největšího dlužníka světa.

    Vláda Bushe ml. byla spojena s propadem hodnoty dolaru. V říjnu 2000 se dolar směňoval za 1,21 euro; v polovině roku 2008 za 0,64 euro; v polovině ledna 2009 za 0,75 euro. Klesá jeho význam jako mezinárodního platidla i jako rezervní měny, což oslabuje moc USA ve světě. Jestliže v roce 2001, kdy nastoupil George Bush ml. do Bílého domu, tvořil dolar 70,7 % všech rezerv států světa, už v roce 2007 klesl tento podíl na 63,9 % (podíl eura vzrostl za stejné období z 19,8 % na 26,5 %). Začal útěk od dolaru. Samozřejmostí se stávají koše měn, pomocí kterých se oceňuje například v Mezinárodním měnovém fondu – SDR v současné době je složený z eura, britské libry, japonského jenu a amerického dolaru, ovšem největší zlaté a devizové rezervy má Čína a hned za Japonskem na třetím místě je Rusko. Tři bilióny dolarů byly v roce 2008 v rukou takových hráčů, jako je Čína, Rusko, Kuvajt, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty, a nelze vyloučit, že roční nárůst jejich depozit bude další bilión. V roce 2001 tvořila cena unce zlata na trhu v New Yorku 272,22 dolarů; v polovině ledna roku 2009 již ovšem byla více než 820 dolarů za unci. Inflace za léta 2001 až 2008 činila 23,4 %, což pro občana znamenalo, že za zboží hodnota, které jej stálo na začátku Bushova prezidentství George Bushe ml. jeden dolar, na konci prezidentství musel utratit 1,23 dolarů.

    Bushovu vládu doprovázely velké výkyvy ceny ropy. V lednu 2001, kdy Bush ml. nastupoval do Bílého domu, byla cena barelu ropy brent na newyorské burze 27,21 dolarů; počátkem července 2008 dosáhla 145,3 dolaru a počátkem ledna 2009 roku klesla pod 50 dolarů za barel. Při nástupu Bushe ml. stál galon bezinu v USA 96,3 centů, v polovině října 2008 však 348,4 centů a v polovině ledna 2009 pak 178,4 centů. Růst ceny byl ale nominální – doprovázela jej výše uvedená klesající hodnota dolaru. Je však třeba dodat, že přes výrazný růst světové spotřeby ropy hlavně z důvodů ekonomického rozvoje Číny a Indie za toto období nikdy na světovém trhu nepřekročila poptávka po ropě nabídku. Mnohé z důvodu růstu cen je spojeno s politikou Washingtonu, který v době vlády George Bushe ml. zkomplikoval situaci nejen v Iráku, ale i své vztahy vůči Íránu, Venezuele i Rusku. Výsledkem byly nejasné poměry vůči čtyřem velkým ropným dodavatelům, což nutně vyvolávalo nejistotu. Vždyť stávky spojené s pokusem svrhnout vládu prezidenta Hugo Cháveze ve Venezuele na přelomu let 2002 až 2003 vyřadily ze světového trhu na tři měsíce v průměru 2,1 miliónů barelů ropy denně. Zdá se, že politika Bílého domu se snažila pomoci středně velkým firmám těžícím v USA ropu s větším náklady, než jsou náklady v zahraničí; majetek rodiny Bushů má své kořeny právě v takových těžařských společnostech.

    Zhoršilo se mezinárodní postavení USA. Války v Afganistanu a Iráku ničí popularitu výkonné moci doma a prestiž USA v zahraničí. Toto oslabování prestiže je jedním z aspektů úpadku moci.

    Koncentrace pozornosti na region Perského zálivu vedla k tomu, že Spojené státy ztrácejí pozice v Latinské Americe, kde tradičně dominovaly. Council on Foreign Relations v květnu 2008 ve svých rozborech tvrdil, že období hegemonie USA v západní hemisféře skončilo. A nejde pouze o politiku, byť v této oblasti probíhají velmi významné změny: ve volbách vítězí politici, kteří jsou kritičtí vůči Washingtonu a v polovině roku 2008 dokonce dva státy, Bolívie a Venezuela, vyhostily velvyslance USA ze svých zemí pro vměšování do vnitřních záležitostí. Podle údajů OSN v letech 1998 a 2007 podíl USA na přímých investicích v Latinské Americe klesl z 30 na 20 %. I když stále žádná země nemá tak velký obchod s Latinskou Amerikou jako USA, pronikají některé země velice razantně do citlivých oblastí, jako je obchod se zbraněmi, surovinami a společný rozvoj moderních technologií atd.

    Problémem se staly absurdně vysoké vojenské výdaje, které jsou malé na dosažení světové nadvlády a velké na udržení současného postavení USA. V konzervativních a neokonzervativních stereotypech se vše neznámé jeví jako nebezpečné a nejistota se snadno mění ve strach. Lze samozřejmě říci, že každý stát cítí největší nebezpečí na hranicích se sousedy, přičemž globální hegemon má tuto hranici všude po celém světě. Pro globálního hegemona, jakým jsou Spojené státy, je pak hranice méně viditelná, frontové linii nečitelné – právě tak jako hrozby na ní. Proto tolik obav z terorismu a o vlastní postavení, které je historicky zcela bezprecedentní – a tedy i pomíjivé.

    Navíc je tu nenasytitelný hlad vojenskoprůmyslového komplexu. V souhrnu se tak „vracíme k nejstaršímu příběhu v dějinách hegemonistických mocností“, píše americký marxistický sociolog, historik a politolog Immanuel Wallerstein v knize Úpadek americké moci. „Dominantní mocnost se soustřeďuje na vojenství, kandidát na nástupce se zaměřuje na ekonomiku. Tento druhý přístup se vždy vyplácí, a to značně.“ Zmíněný přístup Bílého domu k mezinárodní problematice vyčerpává nejen Spojené státy, ale i svět jako celek.

    Z nejrůznějších analýz veřejného mínění v USA vyplývá, že popularita úřadujícího prezidenta na začátku krize stoupá. Americký sociolog politiky John Mueller tento jev nazval „fenoménem sjed¬nocování kolem vlajky“. Ony „prémiové body“ dostal od veřejnosti i George Bush ml. za invazi do Afganistanu a do Iráku. Jenže, jak je patrné mimo jiné z výzkumů The Gallup Poll, prošla popularita prezidenta George Bushe ml. za jeho vlády, tedy od ledna 2001 do ledna 2009, pozoruhodným vývojem – což přibližuje připojený graf a s ním spojená tabulka. Ukazuje, jak veřejnost reagovala na prezidentovo jednání v souvislosti s nejvýznamnějšími krizemi a zahraničněpolitickými akcemi.

  3. Svatopluk Beran říká:

    Domnívám se, že s ohledem na vyváženost informací, bez nichž demokracie nemůže objektivně fungovat a plnit své hodnoty, by vedle zinscenovaného procesu a justiční vraždy provedené na paní Horákové, komunisty padesátých let, měla naše televize dostat odvahu odvísílat i pořady které nejsou dnešní ODS, potažmo jejím vládním, krajským i městským zastupitelům, (např. pan Vovsík v Jihlavě), vzhledem k prosazování cizí vojenské základny na našem území, jako hlavnímu tématu jejich zahraniční poltiky, v minulém volebním období vlády ODS, obvzláště lichotivé. Domnívám se, že tyto u nás vědomě nezveřejňované, zahraniční dokumentární pořady, by mohly napomoci občanům vytvoření vlastního objektivního názoru, a to ať již pravicověji či levicověji zaměřeného.

    Australský novinář a dokumentarista John Pilger zkoumá vliv vlády Spojených států amerických na demokracii a latinskoamerické politiky v průběhu posledních padesáti let.

    http://www.nenasili.cz/cs/3701_video-boj-o-demokracii

  4. Svatopluk Beran říká:

    Domnívám se, že bez vyváženosti informací a s cenzůrou v zádech demokracie nemůže objektivně fungovat a plnit své hodnoty.

    Záhada ze střižny aneb Media made easy

    ŠOK│ Kam se podělo minimálně 18 minut kanadského dokumentu při jeho uvedení v České televizi ve středu 2. 9. 2009 v 23:10 na ČT2 ? A které minuty to byly?

    Norman Solomon, Loretta Alper & Jeremy Earp: War Made Easy – YouTube 01:10:15
    ZDE
    video.google.com/videoplay?docid=-8383084962209910782&ei=hk6iSomPOYbq2gKZ3LT9BA&q=war+made+easy#

    informace o filmu – synopse 01:12
    ZDE
    http://www.warmadeeasythemovie.org/synopsis.html

    Válkou se to vyřeší – Čeká televize 00:52
    ZDE
    http://www.ceskatelevize.cz/program/10166986092-02.09.2009-23:10-2-valkou-se-to-vyresi.html?tipy=1&backaddr=search

  5. Svatopluk Beran říká:

    Snad si náš budoucí, sice většinou občanů Jihlavy nechtěný kandidát na starostu, pan Vovsík v hlavě srovná co všechno by měla obsahovat skutečná demokracie a ne jen hraní si na ní. V Miláně několik tisíc lidí, v Praze na nábřeží asi pětistovka, hlavně Čechů a pocelém světě desetitisíce lidí odsuzující války a zbrojení. Domníváte se někdo, že vám občanům, naší demokratické země naše media něco zdělila o začátku světového pochodu za nenásilí? Asi těžko, jsou to totiž světové akce obyčejných lidí proti zbrojení. A to jak všichni dobře víme neleze zbrojařským koncernům a kšeftům financovaných z našich daní + většině tvrdého jádra ODS pod fousy.
    .
    V pátek 2. října u příležitosti začátku Světového pochodu za mír a nenásilí si přišli na milánské náměstí Piazza duomo zazpívat lennonovu „Imagine“ tisíce lidí a připomněli si tak mezinárodní den nenásilí.
    .
    http://www.nenasili.cz/cs/4577_lennonova-imagine-rozeznela-hlavni-milanske-namesti
    .
    http://www.youtube.com/watch?v=6t_GRan2LbI
    .
    Snad se nebude pan Ďásek zlobit když jen obyčejným odkazem na stránky této celosvětové akce upozorním na jeho blogu, když už ostatní česká media cenzurují jakýkoliv projev občanů celého světa i naší země v otázkách postupného celosvětového odzbrojení. Je dobré se podívat kdo všechno tuto akci podporuje. Jsou to mimo jiné i světové celebrity, jako je například – Jane Fonda herečka USA – Rania Al Abdullah královna Jordánsko – Penelope Cruz herečka Španělsko – Bryan Adams rockový hudebník Kanada, tak i státníci a politici. Je dobré vědět a možná se i pyšnit, že mezi mnoha českými institucemi, politiky a celebritami, jako je například HC Sparta Praha, Universita Tomáše Bati, Státní Opera Praha, Janáčkova akademie musických umění, Pavel Bém, Pavel Budař, Rudolf Hrušínský, Milan Štaindler, Naďa Konvalinková, David Koler, se vůbec neztratí i Jihlavská Vysoká škola polytechniká. Víme dobře z našich éterů, že na dvěstě občanů podporovalo na Hradčanském Náměstí, našeho největšího NARCISE, nebojím se ale tvrdit, že o tomhle z vás ví málokdo.
    .
    http://www.svetovypochod.cz/

  6. Libor Furbacher říká:

    Oh jak je to krasne na dve hodiny se drzet za ruce a zpivat Imagine.pak se nechat odvest limusinou do hotelu.A jak krasne se zviditelnili a nic je to nestalo.Jak se snazi podrazit svobodu a democraci ,ktera jim tento zivot umoznila.Kdyby opravdu byli seriozni tak si nechaji mesicne tri ,ctyri ticice dollars jako kazdej druhej a zbytek daji charite.Jenomze se nemuzou asi rozhodnout ktere charite,takze pokud vyhrajete Pane Beran ,takze to vsechno pujde do teto bezedne charity toho zpevaka co zpiva s Lennonem. On potrebuje ty, ktere nazyva usefull idiots.

    http://www.youtube.com/watch?v=sKUw8nJWago&feature=PlayList&p=97B7D633BAF6DBFA&playnext=1&playnext_from=PL&index=8

  7. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher teď jste mne dostal, skutečně nemám odpověď. A ještě ke všemu coby pravicově založený závidíte peníze? Možná že jste si toho nevšiml, ale snažil jsem se poukázat na rozdílné pojetí demokracie v předávání informací našimi medii občanům této země a to hlavně veřejnoprávní ČT, kterou si platíme všichni. Klidně si dál prezentujte předešlé zábavné hlouposti, já se zase dál budu dál věnovat zveřejňování proběhlých, ale i historických událostí ve světě i u nás, které dnešní pseudodemokracie cenzuruje a nezveřejňuje. Do kterých například pan Vovsík, zřejmě silně psychicky poškozen bývalými komunisty, vstupuje povětšinou zavádějícím způsobem z prostřed a s velikou neznalostí historie.

  8. Svatopluk Beran říká:

    Snad i toto prohohlášení Celosvětového pochodu za mír a nenásilí, může být součástí blogu o demokracii.

    Otevřený dopis obyčejného občana mocným světa.

    Násilí se zabydlelo životech lidí na celé planetě a není způsob, jak jej zastavit. Neexistuje žádná vláda, žádná armáda, žádné náboženství, žádná politická strana ani ekonomická skupina, která by byla schopná porazit násilí na tomto světě. Neexistuje žádná moc, schopná ukončit násilí, které roste každým dnem a dostává se do všech našich činností i do našich nejintimnějších záležitostí. Ničivá moc násilí, které získává přesilu nad lidskostí, je každým dnem hrozivější a nebezpečnější. Pokud násilí a jeho ničivá síla budou i nadále rychle narůstat, následky budou katastrofální.

    Můžeme změnit směr událostí, které předpovídají lidskou kalamitu zatím nepoznaných rozměrů? Na světě je obrovské množství smrtících zbraní – jaderných, biologických, chemických i konvenčních, které mají schopnost zničit veškerý život na planetě. V tomto roce, ve kterém prožíváme nejzávažnější světovou finanční krizi, v roce, ve kterém všichni pociťujeme důsledky recese, VÝŠE INVESTIC DO ZBROJENÍ OPĚT PŘEKONALA REKORD.

    Všichni jsme zodpovědní za to co, se děje, a je to uvnitř nás, kde musí padnout rozhodnutí. Buďto se rozhodneme i nadále podporovat vlády v jejich militaristické politice, neustále ospravedlňované strachem a pomstou, nebo se rozhodneme spojit náš hlas a naše pocity s dalšími milióny lidí různých jazyků, ras, víry i různých kultur, abychom nastartovali lidské vědomí, nenásilím.

    Jaderné zbraně se rozšířily do spousty zemí a dnes jsou dostupné různým skupinám, které nejsou pod kontrolou států. Ospravedlňování jejich existence jako odstrašujícího a obranného elementu dnes dosáhlo hranice absurdity a my jsme přesvědčení, že jedinou možnou cestou je úplné celosvětové jaderné odzbrojení.

    Páni prezidenti a premiéři Spojených států Amerických, Ruska, Čínské lidové republiky, Francie, Anglie, Indie, Pákistánu, Severní Koreje a Izraele:

    Na vás padá zodpovědnost za tento okamžik, kdy se rozhoduje o budoucnosti lidstva. Vy jste těmi, kdo učiní volbu mezi utvářením dějin a pravěkem, mezi polidštěním a zvířecím světem, mezi zemí pro všechny a nepřátelským světem plným strachu, mezi hojnou planetou a zamořenou pouští. Vy budete zodpovědní za společenskou atmosféru, kterou budeme dýchat v příštích letech.

    Už nechceme žádné války! Je třeba odstranit zbraně hromadného ničení a přeměnit ekonomický systém, který vytváří chudobu, diskriminaci a smrt. Je nezbytné ochraňovat život, vytvořit svět stejných práv a příležitostí pro všechny.

    Dnes požadujeme, abyste ve své obranné politice a mezinárodních vztazích dali přednost:

    celosvětovému jadernému odzbrojení,
    okamžitému stažení vojsk z okupovaných území,
    postupnému a proporčnímu snížení počtu konvenčních zbraní,
    podepsání mezinárodních smluv o neútočení,
    a dosažení dohody, kterou se vlády států zřeknou války jako platného způsobu řešení konfliktů.
    .
    .
    .
    Světový pochod v číslech

    Kontinentů: 6

    Zemí: 90

    Vzdálenost: 160 000 kilometrů

    Trvání: 90 dnů

    Doprava:
    40 cest vlakem (včetně Transsibiřské magistrály)
    100 přesunů po zemi (auto, autobus, motocykl, kolo, atd.), včetně úseku z Paříže do Dakaru a ze Severní do Jižní Ameriky přes Andy
    14 letů letadlem
    25 plaveb po moři (lodí nebo na člunu)

    Klima:
    Pochod projde všemi klimaty, od mírného podnebí, přes středomořské, kontinentální, tropické a pouštní až k polárním oblastem. Ze sibiřských stepí, přes Saharu a poušť Atacama (nejsušší místo světa) k Antarktidě.

    Roční období:
    V průběhu devadesátidenní cesty pochod projde všemi ročními obdobími dvakrát.

    Nadmořská výška:
    Během cesty pochod vystoupá do výšky přes 5 000 metrů nad mořem.

    Stálý tým: 50 členů

    Počet překročených hranic: 160

    Spolupořadatelské instituce a organizace: 500

    Spolupracující a podporující instituce: 3 000

    Setkání s vládami a politickými představiteli: 100

    Návštěva duchovních center různých kultur: 25

    Spoluúčastníci pochodu: 1 milion

    Virtuální účastníci: 10 milionů
    .
    .
    Trasa pochodu
    Světový pochod začne na Novém Zélandu 2. října 2009, v den výročí narození Mahatmy Gándhího, v den, který OSN vyhlásila “Mezinárodním dnem nenásilí”.

    Zakončen bude v Andách, na místě zvaném Punta de Vacas, na úpatí hory Aconcagua v Argentině, 2. ledna 2010.

    Pochod bude trvat celých 90 dnů, tři dlouhé měsíce cesty. Projde všemi klimaty a ročními obdobími, od horkého léta tropů a pouští po sibiřskou zimu.

    Mapka trasy pochodu ke stažení »

    Země, kterými pochod projde
    Amerika
    Argentina,
    Bolívie,

    Brazílie,

    Dominikánská republika,
    Ekvádor,

    El Salvador,

    Guatemala,

    Haiti,

    Honduras,

    Chile,

    Kanada,

    Kolumbie,

    Kostarika,

    Mexiko,

    Nikaragua,

    Panama,

    Paraguay,

    Peru,

    Spojené státy americké,
    Uruguay,
    Venezuela.
    Antarktida
    Evropa
    Belgie,
    Bělorusko,
    Bosna a Hercegovina,
    Česká republika,
    Dánsko,
    Estonsko,
    Finsko,
    Francie,
    Gibraltar,
    Chorvatsko,
    Itálie,
    Island,
    Lucembursko,
    Maďarsko,
    Makedonie,
    Německo,
    Nizozemí,
    Norsko,
    Polsko,
    Portugalsko,
    Rakousko,
    Rusko,
    Řecko,
    Slovensko,
    Slovinsko,
    Srbsko,
    Španělsko,
    Švédsko,
    Švýcarsko,
    Turecko,
    Velká Británie.

    Afrika
    Alžírsko,

    Benin,

    Burkina Faso,

    Egypt,

    Gambie,

    Ghana,

    Guinea-Bissau,

    Guinea,

    Keňa,

    Mali,

    Mauretánie,

    Maroko,

    Mozambik,

    Niger,
    Pobřeží slonoviny,

    Senegal,

    Togo.
    Kontinentální Asie
    Bangladéš,

    Čína,

    Indie,

    Izrael,

    Jižní Korea,

    Mongolsko,

    Nepál,

    Pákistán,

    Palestina,

    Rusko,

    Severní Korea,

    Turecko.

    Oceánie a východní Asie
    Austrálie,

    Filipíny,

    Japonsko,

    Nový Zéland,

    Papua-Nová Guinea.
    .
    .
    .
    Toto je už jenom můj dovětek.

    Doufejme že se o tuto akci začnou zajímat i naše mainsternová media. Zcela jistě by se za vlády komunistů stal Václav Havel a vůbec celý tehdejší disident hlásnou troubou této celosvětové mírové události. Kde jsou dnes bývalí disidenti Havel, Vondra, Ruml a další a další. Za svou tehdejší tvrdou a nelehkou práci dnes mají výhodné politické a ekonomické posty. Pro ně, již boj za svět bez válek a nesnášenlivost mezi národy skončil. Měli li vůbec takové myšlení a předsevzetí? Pokud ne, díky za veliké úsilí k odstranění vládnutí jedné strany. Děkujeme, a užívejte si finančního profitu za bývalý boj. Svět jde a musí jít dál. Dnes jsou tito občané přebohatě honorováni z největších zbrojařských společností. Přejme jim to, ale v řízení našeho státu již nemají tito lidé žijící ze zabíjení a rozdmýchávání nenávisti mezi druhých co dělat.

  9. Svatopluk Beran říká:

    DEMOKRACIE JE DAR. Aktivistické mírové hnutí v České Republice PO DVACETI LETECH.

    V pátek ráno 23.10. v deset hodin dopoledne jsem se coby mírový aktivista zúčastnil v Praze na nábřeží v blízkosti náměstí Jana Palacha akce, která měla panu vicepresidentovi Bidena sdělit, nenásilnou a demokratickou cestou, že není pravdou to, že by většinová část obyvatel České republiky byla nešťastná z nepřítomnosti amerických vojáků na našem území. Z této akce se za přítomnosti české policie a to ať již uniformované, tajné, či těžkooděnců stávala chvilkami veselá zábava. Jisté je že česká mainstreamová media opět v zájmu demokracie, nastavené bývalým presidentem panem Havlem, opět nezklamala a nepřinesla o této události ani řádku. Již při příchodu na místo setkání jsem byl překvapen nezvykle velkou účastí policie oproti počtu aktivistů. Na asi dvacet aktivistů připadlo deset policistů v uniformách postávajících kolem celého náměstí, dvacet těžkooděnců připravených před přepravními policejními vozidly, minimálně pět tajných policistů v civilu, tři policejní kameramani a fotografové a tři členové antikonfliktního týmu. Po rozbalení asi třicetimetrového transparentu odmítajícího jak americký radar tak i rakety na našem území, přivázaného na zábradlí, nábřeží před Rudolfinem, přímo naproti budově naší vlády, kde právě v té době diskutoval americký vicepresident z našimi vládními představiteli, jsme dostali příkaz od členů antikonfliktního týmu, kterým kousek dál, za zády sekundovali těžkooděnci, abychom odvázali tento transparent ze zábradlí, jelikož to je majetek magiatrátu města Prahy a mohlo by to být chápáno jako nedovolené užívání majetku města Prahy, za což bychom mohli být dle zákona potrestáni. Nezbylo nám tedy nic jiného než tento transparent ze zábradlí odvázat a držet ho, při vzpomínce na knížku Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk, asi deset centimetrů před tímto zábradlím. To ovšem ještě zdaleka nebyl konec ŠVEJKOVÁNÍ. Po přesunu přes most na Klárov k budově naší vlády, jsme chtěli dát panu Bidenovi při odjezdu z úřadu vlády, opět pouze transparenty a bez jakéhokoliv pokřikování či násilných akcí na vědomí, že za rozhodnutím vlády zdaleka nestojí většina občanů. Transparenty byli tentokrát dva, ale již ne třicetimetrové, pouze asi tak sedmimetrové. Drželi jsme je před zábradlím křižovatky s tím že mi, jsme stáli na chodníku. Naše policie opět nezaváhala a aby umožnila občanům demokratické země projevit svůj názor na přístup naší vlády k názorům občanů své země, opět povolala posily. Tito policisté,, uvozovkách,, s nasazením svých životů a svými těly, tedy tím že si stoupli vedle sebe před zábradlí, prakticky znemožnili projíždějící koloně aspoň úkosem zjistit, že jsou v této zemi také občané kteří mají jiný názor než vláda. Nezbylo nám nic jiného, než při průjezdu kolony zvednout transparenty nad hlavu. Abych řekl pravdu, domnívali jsme se, že s tím bude policie počítat, a že na poslední chvíli dostanou příkaz zvednout ruce. To by bylo skutečně hodné knihy pana Haška. Avšak v tomto případě nás policie zklamala. Rád bych též na adresu některých příslušníků policie rád podotkl, že s námi úsměvem, či omluvnou grimasou v obličeji potají souhlasili. Když o těchto svých eskapádách informuji následný den v práci, občas slyším připomínku o tom, že pokud bych jim to neukázal nafocené v mobilu, nikdy by podle zpráv v našich mediích nevěřili, že u nás existuje dvojí svět. Ten který je většinové části obyvatel předkládán servilně veřejnosti a pak ten skutečný.

    Pokud to někdo dočetl až sem a má chuť si přečíst ještě něco ,,v uvozovkách veselého o naší demokraci,, , mám ještě jeden příběh, ten je sice ze středy, tedy ze dne příjezdu amerického vicepresidenta a není to příběh můj, nýbrž jiného mírového aktivisty.
    .
    26.10.2009

    K VÝROČÍ VÍTĚZNÉHO LISTOPADU

    Policejní perzekuce pro viceprezidenta Bidena aneb Na Hrádeček jsme nedojeli

    Václav Novotný

    Dovoluji si zveřejnit, že život aktivisty není jednoduchý. Oproti těm, kteří si život zjednodušili na bezduché přebírání informací od médií – těch rozhodujících ( Mediafax a Haló noviny reakci aktivistů zaznamenaly), které je nikdy pravdivě informovat nebudou (maximálně jim budou udrolovat drobky, aby v nich zůstalo zdání, že jsou jim poskytovány pravdivé informace o dění doma i v zahraničí), aktivista nepodléhající bezduchosti, získává zkušenosti a dochází analytickému vyhodnocení, za kterého plyne že lež vyhrává. To co v níže uvedeném článku není napsáno, je skutečnost, že na moji osobu bylo nasazeno ÚOOZ. Být aktivistou v tomto případě znamenalo být zařazen k do „extremistické scény“. To není příjemné, protože je nulová šance na obhajobu. Je nulová šance k odmítnutí takového pohledu. Jinak řečeno, kdo se nestane bezduchým, bude přemýšlet a upozorňovat na prapodivný směr vývoje společnosti, mocenských zájmů, stane se extremistou. Sestřih záběrů a dobře vymyšlená historka tuto nálepku již nikdy z aktivisty (i se svatozáří nad hlavou) nesejme. To je konstrukce (umožnění realizace) a odkaz 11.9. 2001. Odkaz 17.11.1989. Nová zbraň, proti které není obrany.

    Namístě je otázka proč? Odpověď je, že jsme chtěli aktivistickým způsobem informovat viceprezidenta Bidena o názoru skupiny občanů – aktivistů, který je totožný s více než 60% názorem občanů. Nápad aktivistů byl dobrý, špionážní družice by měly šanci zaznamenat cosi divného v české kotlině.

    Krátká zpráva na webu Iniciativy Ne základnám, vydaná 8 hodin před příletem viceprezidenta, měla oslovit aktivisty. Sraz byl dohodnut na 17. hodinu u areálu vysokých škol v Dejvicích. Tam už na ně čekaly dva policejní antony a houf policistů. Na některých mladých kolemjdoucích lidech bylo vidět překvapení, možná že začali přemýšlet, proč obsazují vysoké školy, není-li ještě 17.11.?

    Sešla se skupina aktivistů a v okamžiku, kdy se objevila vlajka Iniciativy Ne základnám, dostavila se policie. Otázka policie Co tu děláte, my vás nenecháme přiblížit se ke koloně viceprezidenta, byla očekávaná a odpověď My to nemáme v úmyslu rovněž. Jelikož policie se dožadovala sdělení, kam půjdeme, tak jsme po pravdě sdělili, že máme namířeno do Nebušic. Pokládali to za žert a řekli, že nás budou sledovat na každém kroku. Tomu jsme v domnění, že žijeme v demokratické společnosti, nechtěli věřit. Část aktivistů nasedla do auta, další šli na autobus.

    Projeli jsme Vítězné náměstí , ale po Evropské jsme daleko nedojeli. Policejní auto s rozsvícenými majáčky a nápisem STOP nás vyzvalo k zastavení. Přijela i Felicie tajné policie, a jak jsme se později dozvěděli, i auto kriminální policie. Všichni jsme museli z auta vystoupit a vypukla lustrace. Bylo jasné, že náš záměr s přibývajícím časem bere za své. Když přijelo druhé policejní auto a blikající majáčky už na nás byly dva, přišel vhod nápad vyndat z auta vlajky a transparenty Iniciativy Ne základnám, čímž provoz na Evropské třídě silně zhoustnul, protože pro kolemjedoucí tramvaje a řidiče jsme hráli poutavé divadlo.

    Policie viditelně znervózněla, my ovšem také, protože přijelo další auto tajných a šance, že si nás odvezou, se zvýšila. Ovšem s rozvíjejícím se představením na Evropské ulici a možností, že by mohl dorazit nějaký další novinář, mimo jednoho, jenž již mezi námi byl, vrátili nám nakonec občanské průkazy a povolili odjezd. To, co následovalo, bylo neuvěřitelné a dost nepříjemné. Auto tajné policie neustále jelo za námi. Odbočili jsme na Nebušice, policie pořád za námi. Následovala obec Přední Kopanina, Tuchoměřice, Číčovice, Okoř – a policejní auto pořád za námi. To už nebylo příjemné vůbec.

    Otočil jsem zpět na Prahu. Sledovačce se vloudila chybička, na dálnici Slaný – Praha nás předjela, a tak se stal ze sledovatele sledovaný. Nečekaně jsem odbočil na centrum a vychutnali jsme si zoufale brzdící auto tajné policie. Tím jsme se sledovatele zbavili, a kdybychom, jak se později ukázalo, se rozhodli, že zaparkujeme někde mezi Ruzyní a Libocí, kde kamery na každém kroku nejsou, vyhlásila by policie možná nad Prahou stanné právo. Přes mobil jsme se ptali ostatních, jak je v Nebušicích, a nedělali si iluze, že by nás kamery na Evropské neobjevily. Zajisté. Policejní oktávie s majáčkem na odbočce do Nebušic už nás očekávala, postavená úhledně přes tramvajové koleje.

    Zařadili se za nás, majáček zhasli, na jednom semaforu to vzali pěkně na červenou, jinak by nás zase ztratili. Napadlo nás, že vzít to přes ulici Dělostřeleckou by nebylo špatné, a tak jsem nečekaně odbočil doprava. Policie byla ve špatném pruhu, znovu přišel ke slovu majáček, zase jsme je měli v zádech.

    Návštěvu humanitárního bombometčíka jsme si rozmysleli, neměli jsme jistotu, že by nám v naší situaci exprezident pomohl a s pozváním na čaj jsme jaksi nepočítali. Ani se nám nechtělo sdělovat mu zážitky s autem tajné policie, teď už vlastně státní policie, které musel dobře znát z cest na svoji chatu Na Hrádečku. Možná že jsme se i trochu báli nového pohledu na to, jak budovat demokracii přes nějakého toho mrtvého s poukazem na daň k získání svobody a demokracie.

    Minuli jsme Dělostřeleckou ulici, přes Letnou sjeli ke stanici metra Vltavská, kde spolujezdci vystoupili. Policejní auto přistálo za námi, dobrá příležitost se zeptat, zda nezešíleli. Dozvěděli jsme se, že je nás hrstka, společnost je stejně netečná, a že máme výdrž. Jel jsem domů, pochopitelně až před dům s doprovodem policie.

    NO BASES. Čyři metry vysoký nápis z 800 svíček na poli u Nebušic, dobře viditelný z nízko letícího stroje, takový byl záměr aktivistů. Strach ze svíček musí být asi hodně veliký, co kdyby je občané s blížícím se listopadem chtěli znovu zapalovat. Nebo možná vyjde zákon o zákazu rozsvěcení svíček na dušičky, kdo ví?

    Dohra. O den později jsme odjížděli z akce Ne základnám „Biden“ na Klárově – a těsně za zadkem zelené auto. Zkusil jsem párkrát odbočit a zelenáč stále za námi. Zastavil jsem, oni taky, u parkovacích hodin jsem jim prozradil, že jdeme na oběd do hospody. Na dotaz, kam že pojedeme potom, jsem opět po pravdě přiznal, že domů. Následující otázka „kde to je ?“ už ze všeho nejvíc vypadala jako provokace.

  10. Libor Furbacher říká:

    Mozna o tom media nepsala proto ze jste tam byl jenom vy a pan Novotny.Skoda ze Zapotockej a Gotwald nemohli.Kdyz tam jsou ctyri lidi,tak uz to ukazuji,hlavne kdyz chodeji porad dokola.
    Cteni techto dlouhych stati a okopirovanych clanku je dost casove narocne a myslim ,ze to sem nepatri.Ale zkusim vas nakrmit tou vasi medicinou aby jste si taky precetl nejaka fakta o vasem hnuti.
    Je to vynatek od pana Jiriho Ashera napsaneho 2007 a stale aktualni.

    Jiří Asher

    Kdo tvoří mozaiku českého „lidového“ odporu?

    Už více než rok plní stránky novin zprávy o protestních akcích proti výstavbě americké radarové stanice na území České republiky, přičemž rganizátoři dostávají z nepochopitelných důvodů mimořádně velký prostor ve sdělovacích prostředcích. Leckdo může nabýt dojmu, že proti vládě povstalo mírumilovné obyvatelstvo a bez ohledu na pohlaví,věk, společenské postavení, politický názor a vyznání, jednotně protestuje proti militantním choutkám USA a proti zaprodané české pravici. Tuto pohádku vydatně krmí aktivisté iniciativy Ne základnám,která stojí v čele kampaně. U vzniku iniciativy stál důvěrník StB a bývalý komunistický rozvědčík Rudolf Převrátil. Jak informovaly Lidové noviny, důvěrníka StB dělal od roku 1966, jeho úkolem bylo „typovat a rozpracovávat vysokoškoláky z kapitalistického zahraničí“. Například byl nasazen na Petera Kreiského, syna rakouského ministra zahraničí a pozdějšího kancléře Bruna Kreiského.

    Téměř v každém vyjádření pro sdělovací prostředky, mluvčí iniciativy upozorňují na skutečnost, že jejich aktivity podporuje na čtyřicet významných společenských organizací, což podle jejich slov svědčí o podpoře široké veřejnosti. Pokud ovšem poodhalíte zákulisí pečlivě připraveného divadla, iluze o lidovém odporu rychle bere za své. Ukazuje se totiž, že celá řada těchto „organizací“ je vytvořena účelově a jejich členskou základnu mnohdy představuje jeden nebo dva lidé. Některé spolky koketují s šiřiteli neonacistických ideologií, další jsou přímo či nepřímo propojeny s KSČM. Dovolte mi, aby vám několik z nich představil:

    1) Humanistická strana

    Obzvlášť hlasitě burcuje proti americké základně takřka neznámé politické uskupení vystupující pod názvem Humanistická strana, která zcela propadla v nedávných parlamentních volbách, a jejíž předseda Ing. Jan Tamáš se dokonce stal jedním z mluvčích iniciativy „Ne základnám“. Tato strana ve své internetové prezentaci uvádí, že ji jde o vylepšení stávající demokracie a její cílem je nastolení demokracie skutečné. Jak by tato „opravdová“ demokracie měla vypadat se ovšem na jejich internetových stránkách nedočteme. Pozornosti zde ovšem neujde vášnivá obhajoba komunismu z pera jakéhosi Tomáše Klapky. Ve svém článku humanisticky odsuzuje autory petice Zrušme komunisty, přičemž ze starostlivostí sobě vlastní rozvádí tezi, že pokud by KSČM zmizela s české politické scény, demokracie v ČR by výrazně utrpěla na kvalitě. Je téměř zbytečné dodávat, že aktivisté Humanistické strany ruku v ruce s komunisty uspořádali v létě minulého roku v Praze sérii protiizraelských akcí v době izraelsko – libanonského konfliktu. http://www.humanistickastrana.cz/aktuality.php?id=57

    2) Centrum kultur

    Další organizací, která brojí proti americké „rozpínavosti“ je spolek pod záhadným názvem Centrum kultur. I tady je ale tajemno velmi rychle odhaleno. Tato organizace na svém webu praví: Centrum kultur realizuje své aktivity na základě myšlenek a návrhu universalistického humanismu. Stejnými slovy se prezentuje výše zmíněná Humanistická strana a všechno nasvědčuje tomu, že Centrum kultur je její filiálkou tvořenou stejnými lidmi. Jako bonbónek dodávám, že Centrum kultur úzce spolupracuje se všemi významnějšími arabskými spolky v ČR. Komicky pak působí skutečnost, že všechny jsou uvedeny v seznamu organizací, které iniciativu „Ne základnám“ podporují. Jsou to: Svaz palestinských studentů, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR, Muslimská unie, Palestinský klub a Islámská nadace v Praze. Připomínám, že všechny tyto spolky se rovněž podílely na organizaci protiizraelských demonstrací v Praze. http://www.centrumkultur.cz

    3) Hnutí za spravedlivou společnost a lásku k bližním a Křesťanský dialog

    Seznam spolků iniciativy „Ne základnám“ obsahuje i výstřelky v podobě Hnutí za spravedlivou společnost a lásku k bližním. Webovým stránkám tohoto hnutí dominuje článek předsedy KSČM Vojtěcha Filipa s kuriózním názvem: Marxisté a křesťané si mají co říci, jenž byl před časem publikován v komunistickém deníku Haló noviny.
    Stejní lidé zastupují i další podivnou organizaci Křesťanský dialog. Tento spolek se účastní seminářů, které pořádá organizace Catholique Charitas France. Na internetu lze například najít zápis ze semináře „Po Palestinských a Izraelských volbách“, přičemž hlavními účinkujícími byli: J+B Jiruškovi za Hnutí za spravedlivou společnost a lásku k bližním a Křesťanský dialog, aktivistka Khawla Haila Karaqi – členka palestinského Fatahu, Palestinec Fathi Khdeirat člen organizace Anti-Apartheid Wall Campaign, a další. Téma semináře bylo jak jinak, odsouzení Izraele za údajné utlačování Palestinců.

    4) Iniciativa ženských a genderově senzitivních neziskových organizací

    Co se skrývá pod tímto názvem není jasné. Organizace tohoto názvu totiž v České republice neexistuje. Pokud si na Internetu otevřete tento odkaz, dostanete se na stránku nazvanou Stop US Army! V podtitulku pak stojí provolání, podle kterého izraelsko – libanonský konflikt v létě 2006 nevyprovokovala teroristická organizace Hizballáh ale USA a proto je třeba vytvoření americké základny v ČR odmítnout. http://www.stopusarmy.nazory.cz/

    5) Mezinárodní mírové hnutí

    I tato trockistická organizace je veřejnosti téměř neznámá a náplň jeho činnosti je nejasná. Na internetovém portálu hnutí se praví, že podporuje mírové řešení konfliktů ve světě. V dolní části webu však nalezneme odkaz na internetový magazín Jiřího Maška „Osud.cz.“, jehož obsah je od mírových ideálů na hony vzdálen, neboť je všeobecně známý takřka neustálými xenofobními útoky na Židy, na Izrael i USA. V jeho obsahu pak nalezneme množství článků Vladimíra Stwory, který už několik let provozuje internetový magazín Zvědavec, z něhož čerpají „myšlenky“ čeští antisemité a aktivisté českých neonacistických organizací. http://www.osud.cz/peacemovement/

    6) Nový směr

    V minulosti mnoho historiků, novinářů i analytiků poukázalo na podobnost fašistické a komunistické ideologie. i když levice tuto skutečnost zuřivě odmítá. Jako příklad může sloužit nedávná demonstrace Národního odporu proti americkém radaru a podobnost argumentů, které v kampani používají jak levicové tak neonacistické organizace. Za další téměř učebnicový příklad můžeme považovat i internetový portál Nový směr, který se rovněž zapojil do iniciativy „Ne základnám“. Na první pohled se zdá, že jde o internetový společensko – ekologický magazín. Na Novém směru ale najdeme odkaz na Komunistický svaz mládeže, KSČM, komunistický deník Haló noviny, bohatý seznam komunistické literatury, základy marxistické filozofie a odkaz na v těchto vodách tak populární, portál Zvědavec. V archívu Nového Směru lze najít celou sérii článků se Zvědavce:
    http://www.novysmer.cz/index.php?searchword=Zv%C4%9Bdavec&option=com_search&Itemid=5

    7) Vojáci proti válce

    Další mimořádnou kuriozitou mezi protiamerickými aktivisty představuje občanské sdružení Vojáci proti válce. Ve vedení tohoto pozoruhodného spolku stojí mimo jiné i komunistický generál ve výslužbě a bývalý náčelník západního vojenského okruhu Oskar Marek. O této organizaci není na internetu možné najít téměř nic až na několik tiskových prohlášení.

    Jeho činnost ovšem pravidelně prezentuje KSČM a webové stránky organizace Kluby českého pohraničí, které sdružují bývalé politruky, velitele a důstojníky jednotek komunistické Pohraniční stráže, které od roku 1948 do roku 1989 na hranicích s Německem a Rakouskem vraždily české občany při pokusech emigrovat do svobodného světa. Ukázku s produkce sdružení Vojáci proti válce najdete zde: http://vyzva.tomas-franke.cz/

    8) Socialistická organizace pracujících

    Tento bezvýznamný spolek není třeba není třeba nijak zvlášť představovat. Jeho aktivisté, se několikrát v uplynulých letech neúspěšně pokusili prezentovat svoje ideje při vzpomínkových akcích 17. listopadu na Národní třídě, přičemž je veřejnost otevřeně ignorovala. Obrázek si člověk udělá během několika minut sotva si otevře internetové stránky této organizace a přečte si, že Socialistická organizace pracujících navazuje na revoluční tradici Marxe, Engelse, Lenina a Trockého a bojuje za vybudování revoluční dělnické strany.Cílem Socialistické organizace pracujících je „rozbít kapitalistický monopol ozbrojené moci – armády, policie, tajné služby, vězeňského systému, vysokých státních úředníků, soudnictví a jeho nahrazení vládou samotných pracujících,“. http://sop.revoluce.info/

    9) Komunistický svaz mládeže

    Na své internetové stránce, kromě oslavných článků na KSČM, propaguje v odkazech 74 komunistických spolků z domova i ze zahraničí. Obsahem je téměř totožný i portál další organizace – Socialistická alternativa Budoucnost a do této mozaiky dokonale zapadají spolky jako je Socialistická Solidarita, Hnutí za přímou demokracii, Komunita pro lidský rozvoj, Socialistický kruh, Česká mírová společnost a České národní hnutí za mír a lidská práva. Filiálkou KSČM je i tzv. Slovanský výbor ČR, který společně s Kluby českého pohraničí, Levicovými kluby žen a s Koordinační centrem vlasteneckých organizací pořádají akce jako jsou například Slovanské vlastenecké bály. http://www.ksm.cz/

    Co dodat?

    Z výčtu „společenských“ organizací, kterými se organizátoři petice Ne základnám zaštiťují je zřejmé, že i když se navenek tváří jako hlas široké veřejnosti, opak je pravdou. Jde o spolky vesměs vytvořené účelově, podle stejné šablony, stejnými lidmi a zrodily se ve stejné líhni. Demokracii se vždy pokoušely zničit politické strany a skupiny, které se snažily svět svázat rudou nebo hnědou diktaturou. Ve všech státech, kde po druhé světové válce byla dislokovaná americká vojska, zůstala demokracie zachována. Proto se komunisté a jejich spojenci tak obávají možného vzniku americké vojenské základny na území České republiky. Stačí občas pozorně naslouchat výrokům některých „politiků“ a soudnému člověku je jasné, že bitva o konečné zakotvení demokracie v ČR není zdaleka vyhrána. Přítomnost americké armády by ale Česko k demokratické definitivě výrazně posunula.

    *****

    Weby podporující vytvoření americké radarové základny v ČR:

    http://www.radaryrakety.cz

    http://www.prozakladnu.

  11. Libor Furbacher říká:

    Mozna o tom media nepsala proto ze jste tam byl jenom vy a pan Novotny.Skoda ze Zapotockej a Gotwald nemohli.Kdyz tam jsou ctyri lidi,tak uz to ukazuji,hlavne kdyz chodeji porad dokola.
    Cteni techto dlouhych stati a okopirovanych clanku je dost casove narocne a myslim ,ze to sem nepatri.Ale zkusim vas nakrmit tou vasi medicinou aby jste si taky precetl nejaka fakta o vasem hnuti.
    Je to vynatek od pana Jiriho Ashera napsaneho 2007 a stale aktualni.

    Jiří Asher

    Kdo tvoří mozaiku českého „lidového“ odporu?

    Už více než rok plní stránky novin zprávy o protestních akcích proti výstavbě americké radarové stanice na území České republiky, přičemž rganizátoři dostávají z nepochopitelných důvodů mimořádně velký prostor ve sdělovacích prostředcích. Leckdo může nabýt dojmu, že proti vládě povstalo mírumilovné obyvatelstvo a bez ohledu na pohlaví,věk, společenské postavení, politický názor a vyznání, jednotně protestuje proti militantním choutkám USA a proti zaprodané české pravici. Tuto pohádku vydatně krmí aktivisté iniciativy Ne základnám,která stojí v čele kampaně. U vzniku iniciativy stál důvěrník StB a bývalý komunistický rozvědčík Rudolf Převrátil. Jak informovaly Lidové noviny, důvěrníka StB dělal od roku 1966, jeho úkolem bylo „typovat a rozpracovávat vysokoškoláky z kapitalistického zahraničí“. Například byl nasazen na Petera Kreiského, syna rakouského ministra zahraničí a pozdějšího kancléře Bruna Kreiského.

    Téměř v každém vyjádření pro sdělovací prostředky, mluvčí iniciativy upozorňují na skutečnost, že jejich aktivity podporuje na čtyřicet významných společenských organizací, což podle jejich slov svědčí o podpoře široké veřejnosti. Pokud ovšem poodhalíte zákulisí pečlivě připraveného divadla, iluze o lidovém odporu rychle bere za své. Ukazuje se totiž, že celá řada těchto „organizací“ je vytvořena účelově a jejich členskou základnu mnohdy představuje jeden nebo dva lidé. Některé spolky koketují s šiřiteli neonacistických ideologií, další jsou přímo či nepřímo propojeny s KSČM. Dovolte mi, aby vám několik z nich představil:

    1) Humanistická strana

    Obzvlášť hlasitě burcuje proti americké základně takřka neznámé politické uskupení vystupující pod názvem Humanistická strana, která zcela propadla v nedávných parlamentních volbách, a jejíž předseda Ing. Jan Tamáš se dokonce stal jedním z mluvčích iniciativy „Ne základnám“. Tato strana ve své internetové prezentaci uvádí, že ji jde o vylepšení stávající demokracie a její cílem je nastolení demokracie skutečné. Jak by tato „opravdová“ demokracie měla vypadat se ovšem na jejich internetových stránkách nedočteme. Pozornosti zde ovšem neujde vášnivá obhajoba komunismu z pera jakéhosi Tomáše Klapky. Ve svém článku humanisticky odsuzuje autory petice Zrušme komunisty, přičemž ze starostlivostí sobě vlastní rozvádí tezi, že pokud by KSČM zmizela s české politické scény, demokracie v ČR by výrazně utrpěla na kvalitě. Je téměř zbytečné dodávat, že aktivisté Humanistické strany ruku v ruce s komunisty uspořádali v létě minulého roku v Praze sérii protiizraelských akcí v době izraelsko – libanonského konfliktu.

    2) Centrum kultur

    Další organizací, která brojí proti americké „rozpínavosti“ je spolek pod záhadným názvem Centrum kultur. I tady je ale tajemno velmi rychle odhaleno. Tato organizace na svém webu praví: Centrum kultur realizuje své aktivity na základě myšlenek a návrhu universalistického humanismu. Stejnými slovy se prezentuje výše zmíněná Humanistická strana a všechno nasvědčuje tomu, že Centrum kultur je její filiálkou tvořenou stejnými lidmi. Jako bonbónek dodávám, že Centrum kultur úzce spolupracuje se všemi významnějšími arabskými spolky v ČR. Komicky pak působí skutečnost, že všechny jsou uvedeny v seznamu organizací, které iniciativu „Ne základnám“ podporují. Jsou to: Svaz palestinských studentů, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR, Muslimská unie, Palestinský klub a Islámská nadace v Praze. Připomínám, že všechny tyto spolky se rovněž podílely na organizaci protiizraelských demonstrací v Praze.

    3) Hnutí za spravedlivou společnost a lásku k bližním a Křesťanský dialog

    Seznam spolků iniciativy „Ne základnám“ obsahuje i výstřelky v podobě Hnutí za spravedlivou společnost a lásku k bližním. Webovým stránkám tohoto hnutí dominuje článek předsedy KSČM Vojtěcha Filipa s kuriózním názvem: Marxisté a křesťané si mají co říci, jenž byl před časem publikován v komunistickém deníku Haló noviny.
    Stejní lidé zastupují i další podivnou organizaci Křesťanský dialog. Tento spolek se účastní seminářů, které pořádá organizace Catholique Charitas France. Na internetu lze například najít zápis ze semináře „Po Palestinských a Izraelských volbách“, přičemž hlavními účinkujícími byli: J+B Jiruškovi za Hnutí za spravedlivou společnost a lásku k bližním a Křesťanský dialog, aktivistka Khawla Haila Karaqi – členka palestinského Fatahu, Palestinec Fathi Khdeirat člen organizace Anti-Apartheid Wall Campaign, a další. Téma semináře bylo jak jinak, odsouzení Izraele za údajné utlačování Palestinců.

    4) Iniciativa ženských a genderově senzitivních neziskových organizací

    Co se skrývá pod tímto názvem není jasné. Organizace tohoto názvu totiž v České republice neexistuje. Pokud si na Internetu otevřete tento odkaz, dostanete se na stránku nazvanou Stop US Army! V podtitulku pak stojí provolání, podle kterého izraelsko – libanonský konflikt v létě 2006 nevyprovokovala teroristická organizace Hizballáh ale USA a proto je třeba vytvoření americké základny v ČR odmítnout.

    5) Mezinárodní mírové hnutí

    I tato trockistická organizace je veřejnosti téměř neznámá a náplň jeho činnosti je nejasná. Na internetovém portálu hnutí se praví, že podporuje mírové řešení konfliktů ve světě. V dolní části webu však nalezneme odkaz na internetový magazín Jiřího Maška „Osud.cz.“, jehož obsah je od mírových ideálů na hony vzdálen, neboť je všeobecně známý takřka neustálými xenofobními útoky na Židy, na Izrael i USA. V jeho obsahu pak nalezneme množství článků Vladimíra Stwory, který už několik let provozuje internetový magazín Zvědavec, z něhož čerpají „myšlenky“ čeští antisemité a aktivisté českých neonacistických organizací.

    6) Nový směr

    V minulosti mnoho historiků, novinářů i analytiků poukázalo na podobnost fašistické a komunistické ideologie. i když levice tuto skutečnost zuřivě odmítá. Jako příklad může sloužit nedávná demonstrace Národního odporu proti americkém radaru a podobnost argumentů, které v kampani používají jak levicové tak neonacistické organizace. Za další téměř učebnicový příklad můžeme považovat i internetový portál Nový směr, který se rovněž zapojil do iniciativy „Ne základnám“. Na první pohled se zdá, že jde o internetový společensko – ekologický magazín. Na Novém směru ale najdeme odkaz na Komunistický svaz mládeže, KSČM, komunistický deník Haló noviny, bohatý seznam komunistické literatury, základy marxistické filozofie a odkaz na v těchto vodách tak populární, portál Zvědavec. V archívu Nového Směru lze najít celou sérii článků se Zvědavce:

    7) Vojáci proti válce

    Další mimořádnou kuriozitou mezi protiamerickými aktivisty představuje občanské sdružení Vojáci proti válce. Ve vedení tohoto pozoruhodného spolku stojí mimo jiné i komunistický generál ve výslužbě a bývalý náčelník západního vojenského okruhu Oskar Marek. O této organizaci není na internetu možné najít téměř nic až na několik tiskových prohlášení.

    Jeho činnost ovšem pravidelně prezentuje KSČM a webové stránky organizace Kluby českého pohraničí, které sdružují bývalé politruky, velitele a důstojníky jednotek komunistické Pohraniční stráže, které od roku 1948 do roku 1989 na hranicích s Německem a Rakouskem vraždily české občany při pokusech emigrovat do svobodného světa.

    8) Socialistická organizace pracujících

    Tento bezvýznamný spolek není třeba není třeba nijak zvlášť představovat. Jeho aktivisté, se několikrát v uplynulých letech neúspěšně pokusili prezentovat svoje ideje při vzpomínkových akcích 17. listopadu na Národní třídě, přičemž je veřejnost otevřeně ignorovala. Obrázek si člověk udělá během několika minut sotva si otevře internetové stránky této organizace a přečte si, že Socialistická organizace pracujících navazuje na revoluční tradici Marxe, Engelse, Lenina a Trockého a bojuje za vybudování revoluční dělnické strany.Cílem Socialistické organizace pracujících je „rozbít kapitalistický monopol ozbrojené moci – armády, policie, tajné služby, vězeňského systému, vysokých státních úředníků, soudnictví a jeho nahrazení vládou samotných pracujících,“.

    9) Komunistický svaz mládeže

    Na své internetové stránce, kromě oslavných článků na KSČM, propaguje v odkazech 74 komunistických spolků z domova i ze zahraničí. Obsahem je téměř totožný i portál další organizace – Socialistická alternativa Budoucnost a do této mozaiky dokonale zapadají spolky jako je Socialistická Solidarita, Hnutí za přímou demokracii, Komunita pro lidský rozvoj, Socialistický kruh, Česká mírová společnost a České národní hnutí za mír a lidská práva. Filiálkou KSČM je i tzv. Slovanský výbor ČR, který společně s Kluby českého pohraničí, Levicovými kluby žen a s Koordinační centrem vlasteneckých organizací pořádají akce jako jsou například Slovanské vlastenecké bály.

    Co dodat?

    Z výčtu „společenských“ organizací, kterými se organizátoři petice Ne základnám zaštiťují je zřejmé, že i když se navenek tváří jako hlas široké veřejnosti, opak je pravdou. Jde o spolky vesměs vytvořené účelově, podle stejné šablony, stejnými lidmi a zrodily se ve stejné líhni. Demokracii se vždy pokoušely zničit politické strany a skupiny, které se snažily svět svázat rudou nebo hnědou diktaturou. Ve všech státech, kde po druhé světové válce byla dislokovaná americká vojska, zůstala demokracie zachována. Proto se komunisté a jejich spojenci tak obávají možného vzniku americké vojenské základny na území České republiky. Stačí občas pozorně naslouchat výrokům některých „politiků“ a soudnému člověku je jasné, že bitva o konečné zakotvení demokracie v ČR není zdaleka vyhrána. Přítomnost americké armády by ale Česko k demokratické definitivě výrazně posunula.

    *****

  12. Svatopluk Beran říká:

    Nyní bude následovat poslední věta z předešlého článku pana Furbachera. DOBŘE SI JI VŠICHNI ZAPAMATUJME. TAKTO SI PŘEDSTAVUJÍ PŘÍZNIVCI PRAVICE OBČANSKÉ SVOBODY VE SVOBODNÉ ZEMI. — Přítomnost americké armády by ale Česko k demokratické definitivě výrazně posunula. — Domnívám se, že většina obyvatel zná dobře důsledky při zavádění demokracie armádou Spojených Států kdekoliv ve světě. Ať je to Vietnam, Guatemala, nebo třeba Irák či Afganistán. Jsou to miliony mrtvých a to prosím druhá světová války skončila před 70 roky. Možná že jste si toho pane Furbacher nepovšiml, vy tu ale otevřeně hlásáte použití armády Spojených Států k řízení svobodné občanské společnosti v České Republice. Nevím, nevím ale tipl bych si že to je pokus vojensko teroristický akt proti naší republice.

    Pokud má někdo po přečtení výše položeného článku pana Furbachera zájem podívat se na to o čem on mluví zveřejněním článku pana Jiřího Ashera z roku 2007, a to především o Humanistické Straně, předkládám níže její webové stránky a následně i webové stránky její nejdůležitější aktivity v posledních měsících. Jedná se Světového pochodu za mír a nenásilí. Následně ať si udělá každý svůj vlastní názor na skutečnosti, které jsou popisovány v článku použitho panem Furbacherem k prezentaci jeho vlastního názoru na to, jak by měla fungovat a pod čí kuratelou naše demokracie.

    http://www.humanistickastrana.cz/

    http://www.svetovypochod.cz/
    .
    .
    Nyní něco z toho, co se v naší republice také děje a co běžnému divákovi TV zprávy či čtenáři novin zůstane zkryto.

    http://www.youtube.com/watch?v=dptks_tAObU&feature=player_embedded

    http://www.youtube.com/watch?v=dptks_tAObU

    http://www.youtube.com/user/nenasili#p/u/1/YgoCbbdeXDY

    http://www.youtube.com/user/nenasili#p/u/0/wyiXevtppmU

    http://www.youtube.com/user/nenasili#p/u/4/6AwPIkBbqDo

    http://www.youtube.com/user/nenasili#p/u/3/2qmBAjCSRs0

  13. Libor Furbacher říká:

    Tak si pane Beran myslite ze jsem se provinil.A kolik si myslite ,ze bych si zaslouzil? V sedmdesatem devaten roce jste my soudruzi cetli podobnou pohadku.A kdyz jste ji docetly tak jsem zjistil ,ze je o Dvanacti Mesickach nepodminene ,uz nevim v ktere napravne skupine.Zaplat Panbu ze momentalne ,vy velky demokrate ,nemate moc to vykonat ,ale v hlavach vam to zustalo .Ze ano.

  14. Svatopluk Beran říká:

    Když už jste se dotkl pane Furbacher, (pochopitelně že lživě a zavádějícím způsobem, tak jak je téměř celý článek od pana Ashera stilizovaný, a to bez jediného důkazu k nesmyslům tam napsaných), tak když už jste se dotkl problému palistenského a židovského lidu, nabízím vám já dokument o tomto problému na Blízkém Východě. Pokud budete mít zájem, můžete zhédnout v českých kinech kreslený film bývalého izraelského vojáka – Valčík s Bašírem. Vřele též doporučuji všem. Dále si dovoluji předložit anglický dokument k tomuto nejednoduchému problému, který též naše svobodná a nezávislá media těžko předloží.
    .
    video.google.com/videoplaydocid=2813754003794505399#
    .
    Angličtiny se nemusí nikdo bát, je to i s českými titulky.
    .
    Právě jsem se vrátil, ne sice z hradu, ale z Jihlavského festivalu dokumentárních filmů. V bývalém domě odborů, v hlavním sále dávali americký dokumentární film od známého provokatisty pana Moora. Film pod názvem Kapitalismus s láskou mne nijak nepřekvapil. Většinu jím předeslaných obrazů – TAKÉ ŽIVOTA VE SPOJENÝCH STÁTECH – znám z osobní pětileté zkušenosti i internetu. Překvapil spíš mladší filmové diváky, kteří odmněnily závěr filmu bouřlivým potleskem. Domnívám se, že po silné jednostrané masíraci od pravicových stran za posledních dvacet let kdy jsou na světě. A to o jedinečnosti, výmečnosti a úspěšnosti amerického kapitalismu jako jediného možného demokratického zřízení na naší planetě. Tak tento film jim v tom udělá pěkný guláš. Asi nejsilnějším zážitkem je téměř konec filmu, kdy rok před svým úmrtím, tehdy ve třetím roce svého presidentského působení, v jednom ze svých projevů slíbil americkým občanům president Franklin D. Roosevelt právo na ochranu a pojištění ve zdraví pro každého občana Spojených Států bez rozdílu rasy a náboženství, právo pro každého občana Spojených Států na práci, právo na spravedlivý důchod a zacházení ve stáří, právo každého občana Spojených Států na kvalitní vzdělání v jeho vlastních možnostech, a skoncování s chudobou ve Spojených Státech. Téměř ve všech zemích které Spojené státy ať už dobili jako vítězové nebo osvobodili jako spojence ve druhé světové válce, tyto sociální vymoženosti na nastupujících vládách vyžadovali. Pouze ve své vlastní zemi na to po úmrtí presidenta Roosevelta, nějak pozapoměli.

  15. Svatopluk Beran říká:

    Opět se vloudila chybička, snad napodruhé to bude lepší.
    .
    http://www.video.google.com/videoplaydocid=2813754003794505399#

  16. Svatopluk Beran říká:

    http://www.video.google.com/videoplay?docid=2813754003794505399

  17. neznalý říká:

    jak můžete vědět, že ty vaše podklady nejsou také lživé???Máte snad pravdu jenom Vy? Vy nikdy nikomu totiž neustoupíte a neuznáte pravdu, co?

  18. Svatopluk Beran říká:

    Pokud jste si stčil pane neznalý povšimnout, jdu jen do věcí o kterých jsem stoprocentně přesvědčen a jsou pro ně dostupné dokumenty s vysokou pravděpodobností skutkové reality, nebo jsem se jich osobně zůčastnil. Já v tom nevidím nic moc složitého. Jak už zde někdo podotkl, tak na Blicích Listech dnes vyšel článek o vzpouře rakouských studentů a jejich, dnes již několika denních protestech. V našich mediích nikde nic. Proč asi? Víte co totiž žádají tito studenti? Něco co pro dnešní konzervativní pravici pana Klause, Topolánka, či jihlavského pana Vovsíka naprosto nepřijatelné a zcela hroutí jejich představy o českých vysokých školách, placení školného a následné jejich napojení na business či celoživotní splácení půjčky na studium.

    Hlavní požadavky protestujících zní:

    Výuka místo výcviku

    vyhnání soukromých podniků a jejich ekonomických zájmů z universitních sfér
    zcela svobodná volba předmětů
    konec knock-out zkoušek v prvním roce studia
    záruka na započítání absolvovaných zkoušek z jiných universit, třeba i zahraničních

    Svobodný přístup ke vzdělání

    žádné školné, včetně studentů ze zemí mimo EU

    Demokratizace řízení universit

    vyrovnaný podíl na rozhodování o universitě musejí mít profesoři, studenti, vědecký a nevědecký personál
    žádné změny studijních plánů bez souhlasů studujících
    zavedení demokratických rozhodovacích postupů na všech úrovních university
    rozpuštění universitních rad
    navrácení přímé volby do ÖH (Rakouská vysokoškolská organizace bojující za práva studentů, která má zastoupení na každé universitě, s hlasovacím právem v akad. senátech )

    Finanční zajištění universit

    Finanční zajištění universit

    průhlednost financování
    možnost spolurozhodovat o užití fin. prostředků
    znovuzavedení bezplatné MHD pro studenty (požadavek hlavně Vídeňáků, kde toto donedávna bývalo zvykem)
    odstranění ostatních finančních překážek v přístupu ke vzdělání

    a další

    bezbariérový přístup na všechny university
    ukončení prekérních služebních poměrů pro pracující na universitách
    50% kvóta na zastoupení žen v universitním personálu
    universita je veřejný prostor, a proto: Pryč s kamerami z přednáškových sálů !

    celý článek je na této webové adrese

    http://www.blisty.cz/2009/10/29/art49613.html

    Jsem naprosto přesvědčen, že se to v dnešní době v Rakousku děje, i když naše media mlčí.

  19. neznalý říká:

    To ale může tvrdit každý, že je 100% přesvědčen…. a ty Vaše Blisty, ty také nejsou nic extra..

  20. Svatopluk Beran říká:

    Na to vám mohu odpovědět pouze citátem z filmu ve kterém hrál hlavní postavu Bolek Polívka. – Já jsem také vaši k…. neviděl a přesto věřím že jí máte. Váš názor je váš názor a dostatečně prezentuje vaši podstatu. Hodně úspěchů.

  21. Svatopluk Beran říká:

    Tak už naše česká televize po týdnu zjistila, že se u našich rakouských sousedů něco děje na universitách. To je fofr to je fofr. No přece jenom je to dvěstě kilometrů a ještě ke všemu ta hranice.

  22. Libor Furbacher říká:

    Pan Beran nam konecne prozradil peprnou rovnici na svoji neomylnost.Ale asi by byli s Bolkem Polivkou prekvapeni,kdyby tuto rekli slecne Caster Semenyaove,zname to jihoafricke bezkyni.

  23. Svatopluk Beran říká:

    Nevšiml jsem si vaší reakce pane Furbacher ze dne 29.10.2009 na moje doporučení, aby si čtenáři těchto blogů povšimli nabádání z vaší strany, že naší demokraii by měla určovat armáda Spojených Států. Navozujete zde svou odpovědí atmosféru, že bych vás njraději poslal do vězení. Domníváte, že pokud by některý občan Spojených Států propagoval řízení demokracie ve Spojených Státech cizí vojenskou silou, že by to byla zrada Spojených Států daným občanem, svobodný projev daného občana Spojených Států, nebo jenom nedůležité blití onoho občana, na který nemusí zákony USA nijak reagovat? Nebyl by to náhodou pokus o navádění ke svržení americké demokracie vojenskou silou cizího země. Já jsem tím, co vy jste napsal chtěl pouze upozornit zdejší čtenáře na váš skutečný vztah k naší republice. Je totiž naprosto stejný s tím, jaký si ho představovali normalizační komunističtí představitelé po 89 roce v přítomností cizích vojsk k hlídání svých mocenských ambicí, v rozporu s tím, jak si svobodu představovala většina obyvatel. Zůstaňte si ze svou armádou Spojených Států doma a pokuste se prosím co nejdříve domluvit i s ostatními velmocemi na stažení vašich i jejich okupačních vojsk z ostatních částí světa. Pokud by se vám to podařilo, tak do padesáti let, stoprocentně by se šesti miliardám obyvatel na této planětě velice ulevilo.

    Libor Furbacher říká:

    29. 10. 2009 v 0:25
    Tak si pane Beran myslite ze jsem se provinil.A kolik si myslite ,ze bych si zaslouzil? V sedmdesatem devaten roce jste my soudruzi cetli podobnou pohadku.A kdyz jste ji docetly tak jsem zjistil ,ze je o Dvanacti Mesickach nepodminene ,uz nevim v ktere napravne skupine.Zaplat Panbu ze momentalne ,vy velky demokrate ,nemate moc to vykonat ,ale v hlavach vam to zustalo .Ze ano.

    Svatopluk Beran říká:

    28. 10. 2009 v 17:12
    Nyní bude následovat poslední věta z předešlého článku pana Furbachera. DOBŘE SI JI VŠICHNI ZAPAMATUJME. TAKTO SI PŘEDSTAVUJÍ PŘÍZNIVCI PRAVICE OBČANSKÉ SVOBODY VE SVOBODNÉ ZEMI. — Přítomnost americké armády by ale Česko k demokratické definitivě výrazně posunula. — Domnívám se, že většina obyvatel zná dobře důsledky při zavádění demokracie armádou Spojených Států kdekoliv ve světě. Ať je to Vietnam, Guatemala, nebo třeba Irák či Afganistán. Jsou to miliony mrtvých a to prosím druhá světová války skončila před 70 roky. Možná že jste si toho pane Furbacher nepovšiml, vy tu ale otevřeně hlásáte použití armády Spojených Států k řízení svobodné občanské společnosti v České Republice. Nevím, nevím ale tipl bych si že to je pokus vojensko teroristický akt proti naší republice.

    Pokud má někdo po přečtení výše položeného článku pana Furbachera zájem podívat se na to o čem on mluví zveřejněním článku pana Jiřího Ashera z roku 2007, a to především o Humanistické Straně, předkládám níže její webové stránky a následně i webové stránky její nejdůležitější aktivity v posledních měsících. Jedná se Světového pochodu za mír a nenásilí. Následně ať si udělá každý svůj vlastní názor na skutečnosti, které jsou popisovány v článku použitho panem Furbacherem k prezentaci jeho vlastního názoru na to, jak by měla fungovat a pod čí kuratelou naše demokracie.

  24. Svatopluk Beran říká:

    Demokraci podle radního za ODS pana Vovsíka. K tomuto má osobní morálku se vyjádřit.

    Toto hnutí již více než 48 let bojuje proti komunistické diktatuře na Kubě. Pan Cid mluvil k delegátům kongresu ODS a jeho závěrečná slova zněla: „Prosím, nezapomeňte i nadále přispívat k rozvoji demokracie ve Vaší zemi. Věřte mi, svoboda a demokracie je veliký dar.“ Škoda, že tento dar není pro obyvatele Kuby. A škoda, že někteří z těch, kteří ve svobodě žijí dokáží veřejně diktátorský režim obhajovat.

    Demokracie podle radního za ODS pana Vovsíka. K tomuto osobní morálka chybí, tak radši schová hlavu do písku.

    AMERICKÝ NEJVYŠŠÍ SOUD ZAMÍTL ODVOLÁNÍ MUČENÝCH VĚZŇŮ
    Nejvyšší soud Spojených států odmítl přezkoumat nižší instancí zamítnutou žalobu, která byla podána proti bývalému americkému ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi a dalším nejvyšším armádním představitelům za mučení čtyř bývalých vězňů z věznice na Guantánamu. Nižší soud v minulém roce rozhodl, že tato čtveřice nemá žádná ústavní práva a podle amerických zákonů na ně není pohlíženo jako na „OSOBY“. Obamova vláda požádala Nejvyšší soud, aby toto odvolání zamítl. Vedoucí právní zástupce tohoto případu Eric Lewis prohlásil: „Konečné slovo o tom, zda tito muži měli právo nebýt mučeni nebo právo vyznávat své náboženství bez slovních urážek, zní, že neměli. Případní budoucí mučitelé, ať už třeba v komunistické Číně, nebo demokratických Spojených Státech se nyní mohou těšit na další práci.

  25. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,demokracie je pro nektere staty opravdu dar,jako treba pro nasi republiku.A jenom nekteri si ji vazi,ostatni jak vy ji pouze vyuzivaji. Staty jako treba USA musi za ni bojovat, ostatni se jenom vezou.Uz vam zase vas Guru sestavil clanek a nebo jste to okopiroval z Humanisticke strany utopisticke.Zapominate na to ze USA jsou ve valce s terorismem,a vy si opravdu myslite ,ze by ti co jsou teroristi , bojuji proti USA,a zabijeji americany, by meli mit stejna prava jako americani?A to“muceni“ samozrejme nejni nic moc prijemneho,jako watterbording ale nejni to zivotu nebezpecne,na univerzitach a bratrstvich se delali podobne prijimacky.A nektere muceni ,uvedena ve zprave kterou jste jiste cetl,jsou opravdu na povazenou,jako nasazovani kalhotek na hlavu,hrani rokenrolu a promitani porna.S jistotou lze dodat,ze zadny z veznu neukazal zadnou ujmu na zdravi.Jako treba Mr. McCaine po straveni peti a pul roku ve Vietnamskem vezeni,kde mu lamali ruce a vzdy jak mu srostli ,tak znova.Za voleb si z nej levicaci delali legraci ,ze ma ruce jak dreveny,velmi vtipne.Ale abych neodbocoval.Tem co se toto delalo uz byli usvedceni teroriste od kterych se museli dostat informace,aby se zabranilo dalsim utokum.To nebyli nejaci lide ,co s teroristy jenom sympatizovali.Takovy sympatizujici si ziji svobodne ve Spojenych statech a jeste dostavaji podium kde muzou stvat proti Americe.Znate reverenda Jeremiah Write,Ten kaze ty same nesmysly jako vy a nejni v americkem vezeni a ani mucenej.Vase porovnani s Cinou je na vasi socialisticke urovni.

  26. Svatopluk Beran říká:

    Co tam dělal v tom Vietnamu? Nebyl on jeden z těch půl milionů amerických občanů? Občanů úplně jiného státu a regionu než je Indočína, co na podkladě smyšlené události v Tonkinském zálivu bombardovali, upalovali, a posypávali chemickými prostředky desetitisíce Vietnamských, Kambodžských a Laoských dětí a co ve finále prohráli tuhle válku?

  27. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher, právě že se jedná o čtyři občany z šestiset, kterým nebylo nic a to ani po mučení dokázáno a museli být propuštěni po několika letech zadržování. Ve finále se zjistilo že pouze nesouhlasili s teroristickou politikou vlády USA ve svých zemích, která v těchto případech hájila jen a pouze hospodářké zájmy Spojených Států, převážně ropných společností, na cizích územích a vzdálených kontinentech vojenskou silou. Mnoho těchto občanů bylo pouze prodáno svými sousedy CIA za úplatu.

    Evropa má a měla také své problémy s terorismem. Eta, Ira – ale neválčí k vůli tomu s občany žijící v těchto lokalitách. A islámský terorismus do Evropy zatáhli svou nabubřelostí právě Spojené Státy, konkrétně vláda Jirky Busche. Jsem silně přesvědčen, že i celá tato jeho vláda bude v budoucnu před mezinárodním soudem postavena dodatečně mimo zákon. Asi se nepodaří je potrestat, tak jako se nepodařilo potrestat ani Stalina, ale i jejich posmrtné odsouzení v budoucnosti bude pro mnoho američanů velkým traumatem, tak jako pro mnoho rusů nyní Stalin.

  28. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ptate se co tam Mr.McCaine delal ve Vietnamu?Bojoval ,aby rudej mor nezachvatil celou Asii.A v prodlouzeni teto rovnice,aby mi jsme si mohli rict nase nazory a ne jenom vy vase.Valka nejni nikdy pekna,ale pokud jste se zminil o Kambodze ,tam uz nebyla politicka vule v USA ,aby zamezili vrazdeni komouse Pol Pota a jeho rudych Khmer Rouge[Komunisticka strana of Kampuchea] ,Jiste vite ze ,zabil milion svych oponentu a dalsi milion umrel hlady, a cela Kambodza mela sedm milionu lidi.Ale bohuzel tohle vy svym rudym mozkem nejak neregistrujete.

  29. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher musím opět upozornit na vaše základní neznalosti o daném problému. Používáte stále dokola jenom to co slyšíte v mediích a čím omýlá stále dokola pravicová imperiální propaganda svoje idee, bez zveřejňování kompletních informací. Tak jak to například dělali u nás dříve za socialismu komunisté, v Německu nacisté. Konkrétně Poll Pot, ale hlavně jeho bratr by bez američanů nikdy nedokázali a neosáhli toho, k čemu následně v Kamboži došlo. Stejně tak jako by terorismus ve světě, bez promyšlené podpory vlády George Busche, nebyl žádnou vážnou světovou hrozbou, ale pouze zvrhlou kriminální skutečností v některých regionech světa. Baskidsko, Irsko, Kašmír, ale i další. Zasílám výňatek z Wikipedie a i odkaz na celou stránku o Pol Potovi. Na internetu je možno o spoluůčasti nejen Spojených Států a Číny s Rudými Kmeri a tím i likvidaci kambodžských občanů najít desítky informací.

    Povstání a diktatura
    Prezident Richard Nixon po svém nástupu do prezidentského úřadu USA tajně zorganizoval bombardování Kambodže na 18. března 1969 (operace Menu), které zabilo 100,000-600,000 civilistů. Při útocích byly svrženy bomby, které způsobily 5x větší poškození než atomová bomba v Hirošimě. Nixon tak zlikvidoval veškerou infrastrukturu a navrátil Kambodžu do technické úrovně doby kamenné. Napomohl tak veřejnému odporu vůči USA a urychlenému nástupu Pol Pota k moci.

    http://www.cs.wikipedia.org/wiki/Pol_Pot

    Dále se domnívám že o válce v Indočíně, konkrétně Vietnamu, počínaje Francouzkou okupací od třicátých let dvacáteého století, následném přechodu na americké letecké kobercové a chemické vyhlazování Vietnamského národa, víte hodně málo. Zřejmě netušíte jaký rozdíl v právním principu je legální zadržování komunismu nebo islámu v rozdílu s jejich totální likvidací tím, že po statisících a milionech v rámci demokracie, podvodných válečných konstrukcích, ne nepodobným těm Stalinovým nebo Hitlerovým, likvidujete celé národy nebo rasy. A to zcela bez ohledu na počty civilních obyvatel, dětí, žen a starců, jenž již dosahují po šedesáti letech nadvlády USA na této planetě, milionových čísel.

    Dále se nedomnívám že mám rudý mozek jenom proto, že když po stupidní masíraci našich občanů o příčinách a vůbec chování lidí za socialismu u nás i jiných regionech světa, ze strany dnešní ODS a konzervativní pravice vůbec, předkládám historické skutečnosti o těch samých zvěrstvech pravice. Jenž ve své historické skutečnosti, byly vlastně porodními bábamy vzniku radikální levice a jejího následného agresivního chování proti pravici.

  30. Libor Furbacher říká:

    Takze Spojene Staty tak moc rozcilili ,predsedu komunisticke strany Kambodzi Pol Pota,svym bombardovanim,ze okamzite povrazdil milion tridnich nepratel ve sve milovane vlasti.Moc pekne jste to vysvetlil.

  31. Svatopluk Beran říká:

    Pokud jste si toho nevšiml tak tam je napsáno, že mírumilovné demokratické Spojené Státy zmasakrovaly ze vzduchu během několika týdnů, potají a aniž by se o tom světová i americká veřejnost dověděla, až 600 000 tisíc neviných lidí kteří se nikdy nechystaly napadnout, masakrovat či jinak omezovat Spojené Státy,(možná že většina z nich ani o existenci nějakých Spojených Státech nevěděla), čímž uvrhla tamní systém do doby kamené, čehož následně využil rudý Pol Pot, k tomu aby se k čtyřikrát vyšímu číslu zmasakrovaných lidí dostal ne během čtyř měsíců, ale za tolerance USA, několika let. Tím je také napsáno, že v likvidaci ras, národů a civilistů neexistuje mezi fundamentálními komunisty a demokratickými Spojenými Státy valného rozdílu. Jistě si v poslední době dovede představit většina lidí, jak byly nekompromisní některé komunistické režimy po skutečném odhalení jejich činnosti, ovšem u nejdemokratičtější země světa to většině lidí neleze na mozek. A bude to ještě mnoho lidem postupným zveřejňováním historických skutečností a pravd o imperiálních válkách vedených Spojenými Státy a počtu jejich obětí, za posledních šedesát let po celém světě, dlouho trvat, než se s touto okolností vyrovnají a řeknou si že komunisté, prosazující svojí ideologii Stalinem patří na smetiště dějin stejně, tak jako ty vlády USA jenž používali k prosazení totalitního kapitalismu, stejných zvěrstev na civilních obyvatelích celého světa, stejně jako již zmiňovaní fundamentální komunisté. Já osobně si myslím, že většina obětí by jak Pol Potovi, tak i Mr.McCainemu, kdyby je dostali do své moci, lámala ruce po každém uzdravení až do konce jejich životů.

  32. Svatopluk Beran říká:

    Jeden z dalších úryvků o živtě Pol Pota. Celý článek je na této webové adrese.

    http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl-pol-pot-kambodza

    Pro konkrétní téma naší rozpravy je důležitý poslední odstavec tohoto mého plagiátu a konkrétně jeho celá poslední věta. Je potřeba se dívat na skutečnosti tak jak proběhly a ne si malovat naivně na krásno pouze svůj svět. Proto je mojí vizí svět bez válek a já věřím a nejsem zdaleka sám, že to jde.

    Pol Potova paranoia dostoupila vrcholu v roce 1978. Vůdce, který si za svůj život nechal říkat Pouk, Hay, Pol, První bratr, Prastrýc, Phem, 99 nebo 87, a který se neustále skrýval, měl znovu problémy se sousedním Vietnamem. V důsledku toho viděl v každém nepřítele. V témže roce aspoň zrušil zákaz sběru plodin a obnovil právo rodin znovu si vařit. Potřeba mezinárodního obchodu vedla dokonce k úvahám obnovit peníze.

    Po vpádu Vietnamu do Kambodže tu byl znovu ten podivný paradox. Tak jako v roce 1975 vítali obyvatelé Phnompenhu Rudé Khmery jako osvoboditele, vítal o tři roky později celý národ stejně vděčně nenáviděné Vietnamce. Ti samozřejmě nepřišli nikomu pomáhat, svrhnout Pol Pota se odhodlali až v okamžiku, kdy začal ohrožovat jejich zájmy. Zotročený národ z toho sekundárně profitoval, rozpínavý soused jim však brzo začal znovu vadit.

    Pro zajímavost, když zasedla k vietnamsko-kambodžskému konfliktu OSN, odsoudila vietnamskou agresi třinácti hlasy ku dvěma. Proti byl jen tehdejší Sovětský svaz a Československo. Odtud druhý paradox. Pokud čekáte konec, v němž bude krutovládce podrobeným národem po právu rozsápán či aspoň oběšen na nejbližším stromě, nedočkáte se.

    Pol Pot přežil, protože měl jeho nepřítel Vietnam podporu SSSR. Kambodža se tak z logiky věci těšila podpoře ruských nepřátel Číny a USA. Spojené státy nenechaly nenáviděného tyrana padnout jen proto, aby Sovětský svaz s podporou Vietnamu v jeho válce co nejvíce vykrvácel.

  33. Libor Furbacher říká:

    600 000 lidi je hodne lidi,a nikdo nevi jak se k tomuto cislu doslo.Byl to nejaky finsky vybor co tou cifrou prisel a protoze v te dobe protivalecnych demonstraci to byla ta nejvyssi tak se uchytila.To byla doba kdy v Kremlu komousi vrneli jak kotata,kdyz se divali na ty protiamericke demonstrace.Kolem hranic s vietnamem bylo v Kambodze obrovske soustredeni vojsk a sklady komunistickych vojsk.To byl duvod k bombardovani.A toto bylo srovnano se zemi.Pokud tam bylo 600 000 vietcongskych bojovniku ,pak je to mozne.Ze hazite Pol Pota a mr.McCaina do stejneho pytle, me od vas vubec neprekvapuje,Ale vy ,jako velky propagator hnuti NENASILY a HUMANISTICKE STRANY by jste nemel propagovat lamani rukou,a byt proti muceni,jak uz jste nam vysvetlil v predeslem clanku.Nebo snad jsou vyjimky?

  34. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher bavíme se zbytečně. Nemluvil jsem o sobě ale o obětích, které by se dožadovali spravedlnosti na konkrétních zločincích. Vám osobně ale vůbec nejde o odsouzení konkrétních lidí, vy bez jakéhokoliv mrknutí oka zároveň bagatelizujete smrt dětí, žen starců, prostě bezbraných civilistů, protože zrovna byli okolo. No a jestli jich za těch šedesát let zlikvidovala americká vojska deset tisíc, sto tisíc, milion, dva, tři nebo deset, to je úplně jedno – NEMĚLI TAM CO DĚLAT. Jste obyčejnej cynik, a je mi jasné že na této planetě nejste sám, že jsou vás miliony a že to s vámi bude slušnou cestou na několik stovek let, než běžnou smrtí ve stáří odejde vaše chuť v zájmu totálního kapitelismu likvidovat civilní obyvatelstvo.

  35. Svatopluk Beran říká:

    Krutovláda Rudých Khmérů trvala tři roky, osm měsíců a dvacetpět dní. Během této doby zahynulo přes dva milióny Kambodžanů: zemřeli hladem, na neléčené nemoci, vyčerpáním v pracovních táborech a nebo byli přímo popraveni. Rudí Khmérové v čele s Pol Potem přeměnili Kambodžu v obrovský vyhlazovací tábor. Kambodžská genocida na vlastním národu nemá v dějinách lidstva obdoby.

    Historické pozadí

    Kambodža je malý stát JV Asie vklíněný mezi rozpínavé sousedy: Thajsko a Vietnam. Po staletí musela Kambodža čelit jejich snahám o rozšíření svého vlivu a území. Odbobí francouzké kolonizace na konci 19. století přineslo Kambodžanům sice mír, ale zároveň ztrátu státní suverenity. Druhá světová válka zapříčinala nahrazení francouzské kolonie japonskou okupací. Po skončení druhé světové války se sice Francouzi do Kambodži vrátili, ale jejich panování již nebylo tak silné v kramflecích. Proto došlo v roce 1945 k vyhlášení kambodžské ústavy a 9. listopadu 1953 byla vyhlášena nezávislost Kambodže.
    Dosavadní panovník princ Sihanuk abdikoval a vrhnul se do politiky. Několikrát vyhrál volby a vládl zemi v letech 1955-70. Sihanukova éra je hodnocena různě,
    ….
    .ale podstatné je, že přerušil diplomatické styky s USA a povolil vietnamským komunistům pobyt na kambodžském území. Tímto rozhodnutím nešťastně zasáhl do boje Spojených států a jižního Vietnamu proti severnímu komunistickému Vietnamu. V roce 1969 začaly Spojené státy tajně bombardovat vietnamské komunisty na kambodžském území. Během KOBERCOVÉHO BOMBARDOVÁNÍ bylo zabito asi 800 000 KAMBODŽSKÝCH CIVILISTŮ. Aby toho nebylo málo – AMERICKÉ BOMBARDOVÁNÍ nakonec DOPOMOHLO k vítězství Rudým Khmérům
    V březnu 1970 byl v Kambodži proveden vojenský převrat proti Sihanukovi. K moci se dostal generál Lon Nol, který měl kromě jiného výraznou podporu USA. Generál Lon Nol pak vyzval vietnamské komunisty k odchodu ze země, ale jednalo se spíš o vstřícné gesto pro USA. Nepočetná kambodžská armáda neměla šanci vietnamské komunisty skutečně z džungle vypudit.
    ….
    Na konci dubna 1970 VTRHLY DO Kambodži VOJSKA USA a jižního Vietnamu a zahnaly vietnamské komunisty hlouběji do země. Tato invaze spojených států byla Kambodžany samozřejmě vnímána JAKO DALŠÍ VOJENSKÁ AGRESE A POPULARITA Rudých Khmérů (kambodžských komunistů) začala stoupat.
    ….
    Za pár měsíců vietnamští komunisti a jejich spojenci Rudí Khmérové kontrolují již polovinu země. Dne 16. dubna 1975 Rudí Khmérové přebrali kontrolu i nad hlavním městem Phnom Penh, vyhlásili vítězství nad Američany a zahájili deportaci městského obyvatelstva na venkov. Začali naplňovat svou vizi „revoluční agrární společnosti“.

    Vyklidit města!

    Ihned po obsazení hlavního města vyhlásili Rudí Khmérové povinnost všech obyvatel urychleně opustit všechna města a přesunout se na venkov.
    …..
    POBYT VE MĚSTĚ JE PRÝ NEBEZPEČNÝ, NEBOŤ HROZÍ DALŠÍ BOMBARDOVÁNÍ ZE STRANY USA JAKO ODVETA za pád Lon Nolovy vlády.
    …..
    Po celé zemi vznikají pracovní tábory, ve kterých jsou Kambodžané nuceni pracovat za nelidských podmínek. V rýžových polích se plouží vyhladovělé postavy v černých hadrech. Dvanáctihodinové pracovní nasazení, malé porce jídla, primitivní pracovní pomůcky a neustálý strach ze smrti se stal údělem miliónů obyvatel. Lékaři, právníci, učitelé a další vzdělaní lidé byli hned zkraje popraveni, čímž se výrazně snížila možnost vzpoury.

    http://www.kolemsveta.cz/index.php?art=1330

  36. Daňový soumar říká:

    Beran nepřipadáte si v tom boji proti USA jako ten zfanatizovaný rudý kmér ? Ta paralela se přímo nabízí.

  37. Svatopluk Beran říká:

    Daňový soumare tímto příspěvkem tvá inteligence dosáhla vrcholu nebo je tam ještě prostor na něco dokonalejšího? Pokusím se, už aspoň po dvacáté ti zopakovat, přičemž si ale nejsem zcela jist jestli to bude tvoje zfanatizovaná, nacisticko-kapitalistická šedá mozková kůra, schopna pochopit? Vraždili a likvidovali rasy, národy či společenské třidy jak pseudodemokratické vlády jiných zemí, například francouzská v Indočíně, tvá vyvolená nacistická v Německu, tak i mnohé americké vlády a fundamentální komunisté, či jejich režimy. Počty obětí nejsou nijak rozdílné. To jen ty a tobě podobní neznáte a ani nechcete znát historii. Za komunistů jsme se konkrétní informace nedozvěděli. O sobě komunisté mlčeli a o kapitalistech podávali pouze pomlouvačné a zavádějící teze, protože konkrétností by mohli zasáhnout i sami sebe. Nyní však a nejen díky internetu a částečné demokracii, není složité si historii přiblížit, pokud máš zájem a nečekáš jenom na to co ti nazvrací naše media. To jen ty a tobě podobní, jste ještě stále duchem zakonzervováni v socialistické společnosti a naučeni nepoužívat své myšlení v rámci objektivity. Zdají se vám některé informace, které jsem zde někdy napsal, že se nestaly a já si je vymyslel. Jsem přesvědčen, že zde takové nenajdeš. Máš tedy nějaký problém vstřebal historii a poučil se z ní? Já tvrdím, že je potřeba řešit věci mezi národy bez násilí. A vy tu stále melete tu svjí děckou odrhávačku. To oni, to oni, ti rudí ďáblové. Já říkám, že to bolo jinak. To oni, ti nenžraní kapitalisté a následně na to oni, ti rudí jim to opláceli naprosto stejně. Pojďme to už jednou skončit a jednat bez násilí, vyhlazování, vykrádání a s respektem vůči odlišným postojům, názorům, tradicím a náboženstvím. Nic víc nic míň ty chytrá paralelo rudého kméra.

  38. Svatopluk Beran říká:

    Roger Waters z Pink Floyd kritizuje zbrojení ve světě na úkor pomoci při humanitárních katastrofách

    7.3.2010

    Slavný hudebník kontaktoval chilské rádio Future s dopisem, v němž poukazuje na roli politiků a zbrojního průmyslu při katastrofách, jako bylo nedávné zemětřesení v Chile.
    Roger Waters, který Chile dvakrát navštívil, adresoval dopis svému příteli Hernanu Rojasovi z rádia Future. V dopise mluví o strachu a chamtivosti a odsuzuje neschopnost mezinárodního společenství pomoci při katastrofách, zatímco na zbrojení se vydávají mnohonásobně vyšší částky.

    ***

    Milý Hernane,

    Vzpomínám na tebe a na dobu, kterou jsem strávil v Chile. Chilské publikum, před kterým jsem vystupoval, se nedá s nikým srovnat.

    Jaká to strašná katastrofa pro Chile.

    Mohu poslat peníze, a také to udělám. Dej mi prosím vědět, jakým způsobem je nejlepší se zapojit. Snad na osobní nebo místní úrovni? Nebo přes větší instituce?

    To není vtip…. A nechci být krutý, ale kdyby se tak tohle zemětřesení odehrálo před tím na Haiti…

    Ne všichni, ale většina Američanů a charitativních programů, které vybírají peníze spolu s celebritami, mají už „únavu ze zemětřesení“. Není to jejich vina, udělali, co mohli, ale myslím, že pomoc při katastrofách by neměla být záležitostí charitativních organizací a jednotlivců. Měla by to být povinnost mezinárodního společenství.

    Proč neexistuje speciální fond, do nějž by se ukládaly peníze pro případ zajištění základních lidských potřeb v případě velkých katastrof?

    Troufám si říct, že odpověď je jednoduchá.

    STRACH!

    USA utrácejí 40 % daní, vybraných od svých občanů, na obranu (zbraně). To je asi 1 bilion dolarů za rok. Proč?

    Přoč se bojíme Sadáma Hussaina? Nebo Huga Cháveze? Nebo Severní Koreje? Nebo Francie? Nebo Mexika? Nebo Nicaraguy? Nebo Kanady? Nebo Ruska? Pardon, Ruska ne, už jsou to kamarádi, co Číny? Hm, tak zase pardon.

    Každopádně hádám, že už je jasné, co mám na mysli.

    Slyšel jsem, že obnova tvé krásné země by stála asi 15 miliard dolarů, což je 1,5 % zbrojního rozpočtu USA. Aneb 0,75 % zbrojního rozpočtu všech zemí na světě.

    Představ si svět… v němž by nás zdravý rozum vedl k dávání, než braní.
    Kde bychom měli více radosti z tvoření, než z ničení…
    Více potěšení z lásky, než z nenávisti…

    Ale, naneštěstí, STRACH má spojence, CHAMTIVOST.

    Zisky, pocházející ze zbrojního průmyslu v rozvinutých zemích, oslepují veřejné mínění.

    My, lidé, podporujeme války akceptováním Eisenhowerovy doktríny „vojensko-průmyslového komplexu“.

    Napsat tuto řeč samozřejmě nebyl jeho nápad, ale nápad jeho poradců.

    On ale také řekl: „Každá vyrobená zbraň, každá vypuštěná válečná loď, každá vystřelená raketa, jsou ve svém důsledku krádeží na těch, kteří jsou hladoví a nemají jídlo, kterým je zima a nemají přístřeší.“

    V Indii je spousta lidí, kteří jsou hladoví a nemají jídlo, kterým je zima a nemají přístřeší.

    My, lidé, obyčejní lidí, jsme ti, kteří jim je ukradli.

    Tvůj přítel,
    Roger Waters.

    PS: Kam mám poslat ty peníze?

    Zdroj:

    Roger Waters envía carta a Chile con dura crítica a los poderes (španělsky)
    Former Pink Floyd, Roger Waters, sends letter to Chile with sharp criticism of the powers (anglicky)

  39. Libor Furbacher říká:

    Svoboda neni zadarmo a jestli jeji cena musi byt billion dollars rocne,tak budis, jsou to penize velmi dobre investovane.A pan Pink;Soudruzi vzdycky vyuzivali techto umeleckech utopistickech snilku ,kteri se topi v penezich ,rikaji si obyceni lide a najednou jsou nejvetsi odbornici na politiku a zachranu sveta.

  40. Svatopluk Beran říká:

    Toto je plagiát.

    My starší generace si určitě docela dobře pamatujeme, jak se rozjížděl vůz Normalizace: po zásahu vojsk Varšavské smlouvy proti suverenitě Československa mohl do něj naskočit každý, kdo byl ochoten přijmout Poučení z krizového vývoje jako praktickou Bibli režimu: komunisté, kteří prohlásili „byl jsem pomýlený“ tím pomáhali potopit o svobodnější prostor usilující sdělovací prostředky, mladí nestraníci mohli přes nově vytvářený Svaz mládeže začínat životní kariéru. Ten vůz jel dvacet let, kdo se mu postavil do cesty, byl odsunut do kotelen, ale ztroskotal zcela když Gorbačov zahájil (velmi nešikovně) reformy v SSSR.

    A tak jsme rozjeli v roce 1989 takový obyčejný vůz Demokracie, naskočili jsme do něj prakticky všichni, 10 milionů Čechů a 5 milionů Slováků. Proti vozu se tehdy postavil snad jen Miroslav Štěpán, tvrdil že přiveze také nezaměstnanost a řadu dalších problémů: dělníci se mu vysmáli. Chtěli jsme prostě skoncovat se zadrátovanými hranicemi, nedostatkem zboží v obchodech, s ideologickým dohledem politruků. Je ale na čase po dvaceti letech zauvažovat, kam ten vůz vlastně jede.

    Rozjely se totiž současně dva jiné vozy: na tom vznešeném s heslem Ideologie převzal opratě zřetelně prezident Havel, a zřejmě svými ambicemi aspiroval na vyzařování svých paprsků do celého světa. Volali jsme tenkrát Nejsme jako oni (pro mladší generaci: jako KSČ se svým bezpečnostním aparátem), líbivější a pružnější ale bylo heslo Pravda a láska vítězí – pak už stačilo uschovat z kartoték záznamy pár prominentů a zostouzet ty ostatní, jak a kdy se to hodilo: ne pátrat po pravdě, ale zostouzet. Vždyť se to tak výborně osvědčilo v případě Bartončík. Některé občany vyloučíme ze slušné společnosti, třeba jen proto, že odmítli přestoupit do nového vozu, jako to tehdy udělal Čalfa. Většina si myslela, že ten vůz je totožný s vozem Demokracie, dnes už asi pochybují: Havel začínal svou kariéru projevy ve stylu „naše země nevzkvétá a vy žijete v ošklivých králikárnách“ a dnes, po dvaceti letech, ta většina žije ve stejných králikárnách – jen za dvacetkrát vyšší nájemné. Hezké bydlení totiž mají jen ti, kteří naskočili do třetího vozu.

    Třetí vůz roku 1989, ten zlatý, se nazýval Podnikání. Nesporně jsme ten vůz potřebovali, a naskočilo na něj množství schopných a poctivých lidí. Ale tady už je obtížnější určit vozataje: nesporně kandiduje Klaus se svým výrokem „nedovedu rozlišit čisté a špinavé peníze“, a vůz se hřmotně rozjel pod heslem Soukromý vlastník je efektivnější než stát k posvátnému cíli privatizace. Možná ale vůz z pozadí řídili politici ODA a další, kteří vůbec nestáli o světskou slávu, zato tím horlivěji vkládali prapodivné paragrafy do nových zákonů. A tak jsme dospěli ke společnosti, kde neumíme odlišit poctivé a schopné od šibalů, a kde si už málo vážíme vlastních politiků, i když máme právo si je celkem svobodně volit. Ty jejich zlaté sliby před každými volbami, už se na nás zase hrnou…. ta jejich kolektivní bezmocnost cokoliv z užitečných slibů za čtyři roky splnit….

    Jak jsme na tom dnes? Vůz Havlovy Ideologie zcela jistě směřuje ke směšnosti, vůz Podnikání se zdá být neřiditelný, a nám ostatním ani usilovné dodržování role pasivních pasažérů na voze Demokracie klidné stáří nezaručuje.Kam ten vůz vlastně jede?

  41. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher jste celkem obstojný demagog. Některým významějším občanům Spojených Států a i jiným lidem s podobným myšlením nadřazených jedinců ve světě jako jste vy, nejde o svobodu a demokracii v její skutečné podstatě. Pouze pojem slova demokracie a svoboda zneužívají k ovládnutí surovinových zásob a potenciálu lidské pracovní síly většinové části obyvatel země ve svůj vlastní prospěch. A to přesně v duchu toho jak ovládala svět církev, či různí panovníci historických zemí. Tím ovšem prvotní ide setlerů i prvních pionýrů v Novém Světě již dávno vzaly za své. Vyrostla z nich totiž stejná třída lidí snažících se ovládnout a vraždit po celém světě, jako již dříve zmiňovaní. Velice dobře víte, že ti co jsou dnes například pro USA ,,zkurvisyni,, byli dříve nejlepší spojenci USA ze všemi z toho plynoucími výhodami, přičemž byli prohlašováni a finančně dotováni jako bojovníci za svobodu. Z pohledu většiny vlád USA, od počátku sjednocení převážné části kontinentu Severní Amerika na začátku devatenáctého století v Unii Spojené Státy, nejde o tvorbu demokracie a svobody v zájmu všech, nýbrž o jednostranou hospodářskou a imperiální politiku jediné země. A to jen a jenom ve vlastním zájmu některých občanů této velmoci, kterou zaštiťují a udržují nejdražší armádou světa. Je neoddiskutovatelnou skutečností, že pojem slova ,,svoboda a demokracie,, je ideální zástěrka pro chamtivost, sobeckost a osobní zájmy jednotlivců snažících se žít na úkor většinové části obyvatel této planety. Jakékoliv vaše vysvětlování obrany demokracie ve světě ze strany Spojených Států, je pouze hospodářským terorismem povětšinou ropných a zbrojařských firem Spojených Států a jejich konkrétními hospodářskými ataky v zemích celého světa, zajištěné nejdražší armádou světa. Těmito svými vlastními válkami lehce demaskují a odhalují vaši jednoduchou demagogii o obraně demokracie.

  42. Svatopluk Beran říká:

    Názor, reakce, článek a postoj pana Vovsíka ve zpětné vaubě na to co říkal dříve a co byla a je stále skutečnost.

    Blog pana Vovsíka ze dne 10.12.1997

    Neuvěřitelná jsou pro mne slova soudruha Zadražila, která jsem si přečetl v Jihlavských listech, jimiž se snaží obhajovat komunistickou diktaturu na Kubě. Přibližně ve stejném čase, kdy tento jihlavský soudruh doprovázel kubánskou velvyslankyni Barbaru Montalvo po našem městě jsem poslouchal projev jiného kubánce – pana Pedra Fuentese Cida. Tento starý muž je mluvčím organizace Presidio politico Cubano, což je hnutí sdružující cca 35 tisíc kubánských politických vězňů po celém světě. Toto hnutí již více než 48 let bojuje proti komunistické diktatuře na Kubě. Pan Cid mluvil k delegátům kongresu ODS a jeho závěrečná slova zněla: „Prosím, nezapomeňte i nadále přispívat k rozvoji demokracie ve Vaší zemi. Věřte mi, svoboda a demokracie je veliký dar.“ Škoda, že tento dar není pro obyvatele Kuby. A škoda, že někteří z těch, kteří ve svobodě žijí dokáží veřejně diktátorský režim obhajovat.

    Svatopluk Beran říká:

    11. 12. 2007 v 10:53
    Farizejství pana Vovsíka a celé ODS je naprosto srovnatelné z farizejstvím KSČ za socializmu, a výsměchem většině našich občanů. Ano máme svobodu a demokracii, můžeme říkat nahlas co se nám nelíbí, ale platné to nic není. Strana, která vyhrála volby, dnes již prokázaným policejnim podvodem za přispění dnešního ministra vnitra, poté nenadálou změnou myšlení dvou poslanců ČSSD, ustavila vládu a dnes se zuby nehty snaží abychom se staly 133 zemí na jejíž území má vláda USA svojí 750 vojenskou základnu, se svými 200 tisíci muži v plné polní a stejným počtem civilních zaměstnanců není vhodnou vládou pro naší zemi. Pokd jsme se jedné velmoci zbavili, nyní nám vaše strana sedumdesáti procentům lidí vnucuje jinou militantní sílu, rozmístěnou po celém světě sloužící pouze k ochraně hospodářských zájmů USA. Pane Vovsík podívejte se na počátek vzniku Kuby a potom přemýšlejte hluboce o souvislostech nynější situace na Kubě. Lehký nástin je příspěvku na www Jihlavské Listy, v článku Radar vzbuzoval emoce. Rád si s vámi popovídám o tom jak těžko tam teď je, a kolik zásluh na tom má USA. Byl jsem tam minulý rok. Je tam chudoba, ale lidi jsou upřímní. Byl jsem též v USA, je tam velké bohatství i chudoba, ale lidé pro přátelský a slušný spoluživot na této planetě ne moc použitelní. Ano máte právo obhajovat zájmy vaší strany, ale pokuď se vám něco nelíbí najedné zemi, nemůžete to samé vyzvedávat na zemi druhé, jestliže máte aspoň trochu soudnosti.

    Radek Vovsík říká:

    11. 12. 2007 v 11:00
    Vážený pane Berane, jen připomenmu (když srovnáváte ODS s KSČ), že za vlády té druhé strany byste se do USA pravděpodobně nedostal.

    Svatopluk Beran říká:

    11. 12. 2007 v 12:51
    Nepochopil jsem co jste tím chtěl říci……………snažím se přemýšlet cojste chtěl říci…………..stále se mi nedaří…………….aha, už to možná mám – teď je tu naše demokracie, tak zavři ústa. Pochopil jsem správně???? ODS a KSČ – Dvě strany – stejné mince. Slovy pana Topolánka – držíme opratě vlády pevně v rukách. To jako mi jsme ti valaši co teď potáhnou vši káru? Arogance, zisk a nechuť být s lidma to je teď vaše krédo. V 89 roce doufala, věřila většina lidí že mince bude nová. Spravedlivá, poctivá. Nereagoval jste na zvěrstva která provádí USA pod hlavičkou nejvyspěleší demokracie této planety. Unášení lidí, mučení, použití atomových bomb, chemických zbraní, napalmu, fosforu, násilné deportace indiánských kmenů do rezervací, neuznávání ženevských dohod, vlastní interpretace zacházení se zajatci, věznění bez soudů, podpora zcela nedemokratické země Saudské Arábie, vymýšlení si hrozeb zla, na základě dodnes již jasného pojistného podvodu na WTC a krádeže zlata tamtéž, nevysvětleného napadení Pentagonu a následného protiteroristického zákona, umožňující odposlechy a nezákoné sledování amerických občanů i občanů celého světa? A to vše pod pruhovaným praporem s hvězdami. Neměli bychom i v tomto případě bojovat za zpochybnění stávajících amerických symbolů svobody? Když jsem vás před pár lety začal vnímal poprvé, říkal jsem si, je to sice pravičák, ale poctivej, zodpovědnej. Nevydržel jste, zabředl ste tak jako většina a teď už jen táhnete v chomoutu strany z klapkama na očích bez počáteční vnitřní svobody.

    Radek Vovsík říká:

    11. 12. 2007 v 13:20
    Vážený pane Berane, Vaše plamenná slova svědčí o silných emocích, které do textu dáváte. Nebudu se s Vámi přít – můj názor na svět je odlišný od názoru Vašeho a určitě se vzájemně nepřesvědčíme. Mohu Vás však ujistit, že se nesvobodný necítím, ba právě naopak. Pěkný den přeje Radek Vovsík

    Svatopluk Beran říká:

    11. 12. 2007 v 15:56
    Přeji vám také hezký den pane Vovsík. Ve svých reakcích na váš podnět jsem se ani jednou nezmínil o tom, že bych vás podezíral z toho, že se cítíte nesvobodný v této zemi. Odpovídáte mi tak jak je u členů ODS zvykem, na věci, o kterých se zrovna nediskutuje, pokuď nemáte relevantní odpovědi, týkající se daných skutečností, které se historicky staly. Já říkám, že podporujete demokratickou vládu USA, která má na svých rukou zločiny, které se těm kubánským nemohou vůbec rovnat a proto váš článek nemá žádnou vypovídající hodnotu dané skutečnosti a je tím pádem napsaný zcela zbytečně. Tento váš příspěvek je pouze jednoduchou politickou propagandou názorů vaší strany v momentálním daném světě, bez jakékoliv serioznosti, ne nepodobný ve svých tendencích bezduché komunistické propagandě, v podstatě založené na ohlupování lidí kterou dovedl ke své dokonalosti i když ve zcela jiné názorové rovině pan Gebls. Je tu ale také možnost, že máte velké mezery v historii a papoškujete pouze to co vám vaše strana nabídne ke studiu, bez záměru přijít věci skutečně na kloub a na to co, jak, kdy a kde skutečně stalo. Přeji vám hezký život v tomhle snění. Myslím si ale, že by jste neměl ve svém vlastním zájmu psát články v tématech o kterých nic nevíte, lehce vás to může zdiskreditovat v očích veřejnosti a tím i znevýhodnit v činostech, ve kterých jste skutečně kvalitní. Třeba ve výchově narušených mladých lidí, kde jste měl doopravdy vynikající výsledky, oproti politice. Samozřejmě, posouzení vlastních schopností, co umíte a co ne, je asi složité, pokuď je člověk zrovna u moci. Toto sebekritické posouzení záleží pouze jen a jenom na vás, toto je jen moje úvaha, teď snad už méně plamená, která se nemusí krýt s tou vaší. Ještě jednou vám přeji krásná létání na obláčcích moci.

    Bush věděl, že jsou vězni na Guantánamu nevinní

    George W. Bush, jeho viceprezident Dick Cheney a ministr obrany Donald Rumsfeld tajili, že jsou na Guantánamo posílány stovky nevinných mužů, protože se báli, že jejich propuštění by oslabilo nálady pro válku v Iráku a válku proti terorismu jako takovou.
    Více zde:
    http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/us_and_americas/article7092435.ece

  43. Svatopluk Beran říká:

    Má radní pan Vovsík vůbec představu co je DEMOKRACIE a v jaké zemi vidí jediného jejího spravedlivého ochránce. Můžeme vůbec věřit takovému člověku v tom co dělá? Jinak řečeno, demokracie je o výměně informací ale ne o mučení a vraždění civilistů. Z jedné strany je pan radní Vovsík spravedlivě rozhořčen, na straně druhé je stranicky arogantně zaslepený.

    Radek Vovsík říká:

    11. 12. 2007 v 13:20
    Vážený pane Berane, Vaše plamenná slova svědčí o silných emocích, které do textu dáváte. Nebudu se s Vámi přít – můj názor na svět je odlišný od názoru Vašeho a určitě se vzájemně nepřesvědčíme. Mohu Vás však ujistit, že se nesvobodný necítím, ba právě naopak. Pěkný den přeje Radek Vovsík

    Toto je plagiát.

    Velký den pro občanskou novinářskou práci

    Fabiano Golgo

    Server Wikileaks zveřejnil 92 000 důvěrných dokumentů o válce v Afghánistánu. Stříbrovlasý Australan Julian Paul Assange se stal nejvýznamnějším světovým novinářem.

    Server Wikileaks předal 91 370 souborů tajných amerických armádních dokumentů o bojích mezinárodních jednotek v Afghánistánu třem mediálním společnostem: americkému listu New York Times, britskému Guardianu a německému týdeníku Der Spiegel.

    Americké jednotky by tak mohly být vyšetřovány z tisíců možných válečných zločinů spáchaných v době, kdy vedla válku v Afghánistánu a Iráku Bushova vláda, uvádějí analytikové.

    Server Wikileaks zveřejnil v minulosti somálský rozkaz zabíjet politické odpůrce, procedury ze zálivu Guantánamo, obsah emailů americké republikánské kandidátky na viceprezidenta Sarah Palinové, seznamy toho, co se cenzuruje na internetu a zprávy pagerů z 11. září 2001.

    Stručně řečeno, z dokumentů vyplývá, že Pákistán dovoluje své výzvědné službě, aby spolupracovala s Talibanem a s afghánskými povstalci. Pákistánská výzvědná služba spolupracuje s al Kajdou na přípravě útoků. Britský deník Guardian uvedl, že dokumenty, v mnoha z nichž jsou informace o rostoucích počtech civilistů, zabíjených mezinárodními jednotkami i Talibanem, vytvářejí „zdrcující portrét selhávající války v Afghánistánu“. Válka v Afghánistánu byla ovšem za Bushe popelkou, v první řadě se válčilo v Iráku. Americké jednotky v Afghánistánu byly špatně vybavené, špatně podporované logistikou a byl jich naprosto nedostatečný počet.

    Zveřejněné dokumenty, jak poznamenává list New York Times, který si je analyzoval a ověřoval samostatně, a množství informaci z nich zveřejnil, však nejsou úplné, protože v nich mohou chybět informace, které měly přísnější stupeň utajení a byly v jiných souborech. Dokumenty také nevypovídají nic o současné situaci, kdy Obama vyslal do Afghánistánu podstatná další vojska.

    Než byly dokumenty zveřejněny na internetu, Bílý dům vydal odsouzení tohoto rozhodnutí.

    Argumentoval, že informace mohou ohrozit americké životy, avšak také poukázal na dlouhodobé pochybnosti americké vlády ohledně styků mezi pákistánskými výzvědnými agenty a afghánskými povstalci.

    Zakladatel serveru Wikileaks Julian Assange hájil zveřejnění dokumentů takto: „Armády utajují skutečnosti ve snaze vést válku, ale také utajovat zločiny. Existuje vojenský argument pro utajení některeých informací, který je velmi aktuální – například tam, kde se vojska chystají k útoku – jenže takovéto informace rychle zastarávají.“ A dodává: „Zdrželi jsme zveřejnění asi 15 000 zpráv z celkového archivu, abychom minimalizovali škody tak, jak požadoval náš zdroj. Po dalším hodnocení budou tyto zprávy zveřejněny, s občasnými škrty, a nakonec kompletně, podle toho, jak to situace v Afghánistánu dovolí.

    Na první pohled nebudou zprávy obsažené v těchto dokumentech překvapením pro naše čtenáře, protože píšeme o tom, že systematicky dochází k neospravedlnitelným útokům proti civilistům už léta a že na ně i léta naprosto nelidsky reaguje i americké velení i velení mezinárodních jednotek. Avšak tyto nově zveřejněné zprávy jsou nesmírně znepokojující a množství podrobných informací je také překvapivé.

    Na základě těchto dokumentů napsal Der Spiegel, že například zpráva ze 17. června 2007 „obsahuje varování v druhé větě, že operace TF 373 musí být „chráněna“. Podrobnosti o této akci nesměly být sděleny koaličním jednotkám.

    Německý týdeník dodává, že „cílem akce bylo usmrtit prominentního činitele al Kajdy Abu Laythe al Libiho. Zvláštní jednotky podezřívaly, že tento vrcholný terorista a několik jeho stoupenců jsou přítomni ve škole, kde se vyučuje korán, kterou vojáci sledovali po mnoho dní. Ale po dopadu pěti amerických rakete nenalezly pozemní jednotky Al Libiho, ale šest mrtvých dětí v rozvalinách domů, Další vážně raněné dítě nemohlo být zachráněno.“

    Kdo je Julian Assange? Narodil se r. 1971 v Townsville v Austrálii a měl kočovné, netypické dětství. Jeho matka opustila jeho otce, divadelního režiséra, a namluvila si zpěváka, od něhož matka se synem posléze uprchli. (Assange se domnívá, že byl zpěvák členem vlivné sekty.) „Rodina se do doby, než bylo Assangovi čtrnáct, stěhovala třicetsedmkrát, takže Assanage nemohl normálně chodit do školy.“ Oženil se v 18 a měl syna, ale rodina se mu brzo rozpadla. Dlouhá léta pak Assanage usiloval u soudů po právo přístupu k svému synovi a r. 1999 dospěl se svou manželkou k dohodě.

    Assange se brzo seznámil s počítači a stal se schopným hackerem. Když byl teenager, policie provedla razii u něho v domě s tím, že ukradl peníze z Citibank. I když mu zkonfiskovali počítače, nebyl obžalován. Assange dělal dál hackera a australská vláda proti němu a jeho společníkům tři roky připravovala obvinění. I když přiznal vinu z 25 trestných činů, byl jen potrestán pokutou.

    Assange tvrdí, že neměl zájem o to poškozovat počítače, jen se do nich díval. Napadlo ho, že by měl založit wikileaks, když několik dalších let cestoval, studoval fyziku a pracoval v různých počítačových zaměstnáních.

    Pochopil, že podstatou lidského úsilí není boj levice proti pravici, víry proti rozumu, ale jednotlivce proti instituci.

    Jako student Kafky, Koestlera a Solženicyna dospěl k názoru, že pravda, kreativita, láska a soucit jsou likvidovány institučními hierarchiemi, které zpotvořují lidského ducha. Napsal manifest s názvem „Spiknutí těch, kdo vládnou“. Uplatnil v něm teorii grafů na politiku. Assange argumentuje, že nelegitimní vláda je svou podstatou spiknutí. Je to produkt funkcionářů, kteří „spolupracují v tajnosti ke škodě obyvatelstva“. Zastává názor, že když jsou interní komunikační kanály určitého režimu narušeny, proud informací mezi spiklenci se zpomalí, a až se zastaví, spiknutí se rozloží. Prozrazování vládních informací je nástrojem informační války.“

    V roce 2006 byl první dokument zveřejněný na wikileaks textem, který údajně podepsal somálský šéf rebelující armády a požadující vraždění somálských vládních činitelů.

  44. Svatopluk Beran říká:

    DEMOKRACIE podle pana Vovsíka.

    Toto je plagiát

    Války: Historie pošetilosti, od trojského koně až po Afghánistán.

    Nemohu se vyhnout závěru, že podobně jako Paštunové, kteří jsou svou podstatou nuceni vést válku, totéž platí o některých západních režimech. Válka se vede, protože uspokojuje vojensko-průmyslový bezpečnostní komplex, lobby, která je tak mocná, že dlouho poté, co studená válka skončila, dokáže tato lobby přimět demokratické politiky, aby prolévali obrovské množství krve a vydávali obrovské množství peněz na tak pochybné účely, jako je potlačování diktátorů v jedné zemi a terorismu v druhé.

    Depeše od amerických vojáků z afghánské války zaznamenávají selhání v podrobných detailech. Jsou tak zdrcujícím důkazem naší, lidské nekompetence, píše v deníku Guardian Simon Jenkins.

    Je tohle smrt války? Během Vietnamu byla hrůza války lidem přinesena na televizní obrazovky v reálném čase. Američané reagovali tím, že válku dál odmítli podporovat. V osmdesátých letech zavládl názor, že válka se nyní stala neosobní, že je možno bojovat prostřednictvím dálkových ovladačů.

    Nyní se ukázalo, že je tato teze nesmysl. Žádný stoprocentně zabezpečený počítač neexistuje, nemluvě o počítačích, které by útočily přesně. Každý informační detail je stoprocentně prozraditelný. Komputerizace a miniaturizace zbavila vojenské velení veškerého utajování a způsobila, že každý úspěch či selhání se každým dnem může objevit na serveru wikileaks. V důsledku toho, tak jako to učinil počítač Hal ve filmu 2001: Vesmírná Odyssea,počítače mohou přejít na druhou stranu konfliktu a stát se nepřítelem.

    Tím, že depeše z Afghánistánu zaznamenaly selhání v obrovských podrobnostech, zesměšnily morální základ takzvaných válek mezi národy. Stejně jako televizní záběry z Vietnamu, tyto afghánské depeše ukazují konflikty v Iráku a v Afghánistánu jako krvežíznivé vraždění, bez jakéhokoliv racionálního ospravedlnění.

    Zveřejněné válečné depeše nejsou ani tolik senzační jako neúprosné. Většina tohoto materiálu byla známa. Jsou to ty podrobnosti, které jsou zdrcující. Afghánistán 2001 nyní vstoupil do pantheonu pošetilostí, od dřevěného koně v Tróji přes Napoleona v Moskvě až po Vietnam. Ano, je to o to trapnější, že před dvěma desetiletími páchali v Afghánistánu tytéž pošetilosti Rusové.

    Z afghánských depeší vyplývá, že George Bush, Tony Blair a jejich generálové byli natolik oslněni svou obrovskou vojenskou (a intelektuální!) mocí, že se domnívali, že jsou vůči Talibanu z banánové republiky neporazitelní.

    Kdokoliv navštívil za posledních osm let Kábul, však musel vidět, že západní okupace skončí špatně. Taliban je totiž pojem, nikoliv armáda. Al Kajda tam byla nevítaným hostem, ale jedině Taliban byl schopen ji ze země vyhnat. Bylo jasné, že se mudžahídové budou donekonečně objevovat zpoza kamení a nepřestanou bojovat, dokud nebude bezvěrec poražen. Pákistán, dlouhodobý držitel klíčů k afghánským dveřím, měl mocný zájem podporovat Taliban, zájem, který financovala v osmdesátých letech CIA. Všechno tohle bylo známo – a je to nyní potvrzeno.

    Nedalo se ovšem předpovědět, že NATO, Pentagon a britské ministerstvo obrany budou natolik ignorovat dosavadní historii, že vyšlou do Afghánistánu armádu, pokusí se zpacifikovat Paštuny a budou se snažit ve středověké zemi „vybudovat národ“ podle západního demokratického modelu – a to všechno s tak obří nekompetencí. V letech 2001-2 jsme si nedovedli představit, že toto dobrodružství se stane symbolem liberálního intervencionismu, dobré války, spravedlivé války, války vedené Blairovou Labouristickou stranou.

    Depeše z Afghánistánu odhalují aroganci, která z toho vznikla, v děsivých podrobnostech. Plýtvání zahraniční pomoci, obraty o sto osmdesát procent při odmítání a podpoře výroby opia, zlovolnou představu, že láska k zemi se dá překonat korupčním rozdáváním peněz. Depeše také dokazují aroganci technologických válečníků a škodolibost, že zabíjejí z vysoké výšky.

    Nejvíce šokující je však pokračování strategie zabíjení civilistů, o niž všichni pořád říkají, že je kontraproduktivní. Každý mrtvý civilista znamená deset nových rekrutů pro nepřítele. Každý zavražděný starší z Talibanu znamená, že povstane nový, mladší, zoufale toužící po pomstě.

    Přesto však nedokázal žádný americký ani britský generál toto vraždění zastavit. Počítače opravdu fungují zcela automaticky. Minulý víkend došlo k zavraždění 45 civilistů v Helmandu, byl to masakr, který by byl válečným zločinem, kdyby ho spáchala pěchota a ne letectvo.

    NATO už hovoří o tom, že se „nesnaží afghánskou válku vyhrát“. Od svědectví bývalé šéfky britské rozvědky Manningham-Bullerové před Chilcotovým vyšetřováním minulý týden nikdo už nemůže tvrdit, že se válka v Afghánistánu vede kvůli bezpečnosti Británie před terorismem. Ani se tato válka nevede kvůli ropě, drogám, Íránu či Pákistánu, protože ve všech těchto případech válka tyto problémy jen zhoršuje.

    Nemohu se vyhnout závěru, že podobně jako Paštunové, kteří jsou svou podstatou nuceni vést válku, totéž platí o některých západních režimech. Válka se vede, protože uspokojuje vojensko-průmyslový bezpečnostní komplex, lobby, která je tak mocná, že dlouho poté, co studená válka skončila, dokáže tato lobby přimět demokratické politiky, aby prolévali obrovské množství krve a vydávali obrovské množství peněz na tak pochybné účely, jako je potlačování diktátorů v jedné zemi a terorismu v druhé.

    Jako loutky, které tancují v rytmu uměle vytvořeného strachu a snů o slávě, tito politikové přestali rozumět Platónově „svaté zlaté struně rozumu“. Než se jejich soudnost navrátí, pošetilost, kterou odhalily afghánské depeše, bude pokračovat.

    A reakce pana Vovsíka, člena ODS a zastupitele města Jihlavy. Sice o tři roky starší, ale těžko uvěřit, že by změnil svůj fundamentální pravicový přístup, a to zneužívání slova demokracie a svoboda člověka, k podpoře hospodářsko imperiálních válek západní civilizace v posledních desítkách let.

    Radek Vovsík říká:

    28. 12. 2007 v 21:00

    Pane Berane – to se opravdu nedá číst. Vy naprosto nepřipouštíte, že zbraně v rukách nedemokratických politických režimů jsou obrovskou hrozbou pro svět? Vy nečtete o muslimském náboženském militantizmu (co říkáte na atentát na Benázír Bhutovou?). Vy skutečně chcete více než dvousetletý demokratický vývoj v USA srovnávat s režimy v Rusku a Číně? Vy jste nikdy neslyšel o tom, že armáda může mít nejen ÚTOČNÝ, ale i OBRANÝ charakter?
    Zamyslete se, prosím, nad tím, co píšete. vemte si jen Vaše tvrzení: “domnívám se, že každá země má právo jenom na své surovinové zdroje…” To bychom s naší minimalistickou produkcí ropy na Jižní Moravě již všichni běhali pěšky. Vaše texty jsou opravdu obrovskou FANTASTICKOU SLÁTANINOU. Přeji pěkný večer. Radek Vovsík

    Dovolím si připomenout, že výše použitý plagiát není odemne, nýbrž přeloženo z Guardinu.co.uk. – originální mail adresa.

    http://www.guardian.co.uk/commentisfree/cifamerica/2010/jul/27/folly-war-wikileaks-afghanistan

  45. Svatopluk Beran říká:

    Jediná SPRÁVNÁ DEMOKRACIE podle pana Vovsíka a jeho obdivuhodná jistota, při srovnání o pouhých několik let později.

    4.12.2010
    Americká vláda zakázala státním zaměstnancům přístup k Wikileaks
    Američtí studenti byli varováni, že pokud chtějí pracovat pro vládu, Wilileaks si nesmějí otevřít
    Obamova vláda udělala ze sebe idiota tím, že zakázala statisícům zaměstnancům americké federální státní správy, aby se podívali ze svých počítačů v zaměstnání na server WikiLeaks. Tvrdí, že prozrazenýá materiál je stále považován za utajovaný.

    Zákaz potvrdila i knihovna amerického Kongresu, americké ministerstvo školství, americké ministerstvo obchodu a další vládní institce,

    Toto rozhodnutí je naprosto absurdní, vzhledem k tomu, že tisíce prozrazených amerických diplomatických depeší jsou volně k dispozici na internetových stránkách deniků Guardian, New York Times a na stovkách dalších serverů, nemluvě o serveru WikiLeaks.

    Američtí studenti byli varováni, že pokud v budoucnosti chtějí pracovat pro vládu, nesmějí si Wikileaks ani dotknout!

    Radek Vovsík říká:

    28. 12. 2007 v 21:00

    Pane Berane – to se opravdu nedá číst. Vy naprosto nepřipouštíte, že zbraně v rukách nedemokratických politických režimů jsou obrovskou hrozbou pro svět? Vy nečtete o muslimském náboženském militantizmu (co říkáte na atentát na Benázír Bhutovou?). Vy skutečně chcete více než dvousetletý demokratický vývoj v USA srovnávat s režimy v Rusku a Číně? Vy jste nikdy neslyšel o tom, že armáda může mít nejen ÚTOČNÝ, ale i OBRANÝ charakter?
    Zamyslete se, prosím, nad tím, co píšete. vemte si jen Vaše tvrzení: “domnívám se, že každá země má právo jenom na své surovinové zdroje…” To bychom s naší minimalistickou produkcí ropy na Jižní Moravě již všichni běhali pěšky. Vaše texty jsou opravdu obrovskou FANTASTICKOU SLÁTANINOU. Přeji pěkný večer. Radek Vovsík

  46. Svatopluk Beran říká:

    Možná demokracie podle pana Vovsíka a snad i celé pravice?

    Toto je převážně plagiát.

    Barack Obama legálně zabíjí americké občany a nikoho to nevzrušuje.

    Je to skandální. Bílý dům prostřednictvím svého tiskového mluvčího Jaye Carneye přiznává ZDE, že nemá přímé důkazy o tom, že by muslimský klerik Anvár al-Avlakí, který se narodil v USA a který byl na příkaz prezidenta Obamy minulý týden usmrcen při náletu bezpilotního letounu v Jemenu, spáchal teroristické aktivity či pokusy o ně, jak americká vláda tvrdila. Prezident Obama zabil pravděpodobně nevinného člověka s americkým občanstvím. Při útoku byl usmrcen také vydavatel časopisu Inspire Samir Khan, taktéž rodilý Američan. To si nedovolil ani Obamův nepopulární předchůdce George W. Bush, ten „pouze“ věznil, mučil a vraždil Neameričany.

    Bylo dojímavé sledovat, jak korespondent mejnstrýmové stanice ABC News Jake Tapper doslova ugriloval mluvčího Bílého domu Jaye Carneye, když se ho ptal, jak je možné, aby americká vláda bez důkazu a řádného soudního přelíčení mohla usmrtit amerického občana, jak je možné, aby bývalý vysokoškolský pedagog Barack Obama, který se zabýval ústavním právem, ignoroval Ústavu Spojených států (a to nejen v tomto případě – pozn. aut.)? Carney se ošíval seč mohl, ale nedokázal přijít s pádnými důkazy o tom, že by Avlakí skutečně stál za teroristickými činy, z nichž ho obviňovala Bushova a nyní Obamova vláda. Jsem moc rád, že se našel skutečně odvážný novinář, který je jinak pevně vkořeněný do Systému a který ještě neztratil soudnost. Nicméně česká média vesměs mlčí jako hroby, ačkoliv jde o skutečně zásadní a přelomovou událost.

    Zatímco se právem zvedla vlna odporu proti protiústavním krokům Bushovy administrativy, tento vysoce kontroverzní krok současné vlády je veřejností téměř ignorován. Americký profesor ekonomie Paul Craig Roberts v textu příznačně nazvaném The Day America Died ZDE píše, že zavražděný klerik Anvár al Avlakí po 11. září působil jako poradce americké vlády v otázce islámského extremismu. Nicméně po amerických invazích do islámských zemí se začal radikalizovat v přímé úměře s narůstajícími oběťmi tažení proti terorismu. Stal se hlasitým kritikem Washingtonu a vyzýval muslimy, aby pasivně nepřihlíželi těmto agresím s tím, že mají právo na odpor. Právě kvůli tomu byl Avlakí Pentagonem vnímán jako zásadní hrozba a musel být démonizován. Avlakí vedl kázání, během nichž pranýřoval zločiny Spojených států na nevinných obětech muslimské víry v jejich zemích.

    Obamova vláda tvrdila, že je Avlakí napojen na Al-Kajdu, nicméně nepředložila důkaz o jeho spolupráci s Al-Kajdou. Jeho zavraždění je americkou vládou vyzvedáváno jako další úspěch v boji s touto rakovinnou buňkou. Klerikova smrt má za úkol jaksi tuto nekonečnou válku ospravedlnit, a to vytvářením imaginárních hrozeb – jak posmrtných, tak reálných.

    Máme před sebou ale nebezpečný precedent. Současný americký prezident má jako první v dějinách USA v rukou pravomoc usmrtit kteréhokoliv Američana podezřelého z teroristických činů, aniž by se mu dostalo řádného procesního řízení. Zde nemluvíme o masovém vraždění muslimů v průběhu minulé dekády, kdy kvůli americkým invazím přišlo o život milion Iráčanů, desítky tisíc Afghánců a tisíce Pákistánců a Somálců, ačkoliv jde o stejné lidské bytosti jako jsou Američané. Ovšem z hlediska Impéria jde o dosud nepostižitelného amerického občana, který na příkaz své vlády může být podle právních expertů Glenna Greenwalda a Jonathana Turleye ZDE bez soudu zatčen, uvězněn po zbytek svého života, aniž by existoval důkaz o jeho vině – a nyní nově může být bez obvinění dokonce zavražděn doslova na ulici nebo při náletu bezpilotního letounu.

    Ještě můj malý dodatek. Není to tak dlouho co i Rusko, v reakci na zveřejnění práva amerického presidenta usmrtit kteréhokoliv občana Spojených Států kdekoliv na světě bez soudu a důkazů, si také vyhradilo tuto právo na své občany, jako veřejně publikovatelné a ospraveditelné. Kdypak se asi připojí i česká rozvědka k tomuto nezadatelnému právu všech světových diktátorů, vraždit kritiky své vlády a politiky?

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I