Tak nám končí další týden a mimo jiné nám přinesl další pohádku. Vedoucí jednoho z nejprestižnějších českých uměleckých těles, pan sbormistr Kulínský odešel od soudu s velice mírnou podmínkou. Ale rozhodně s tím není spokojen a je rozhodnut se odvolat, protože je prý zcela nevinný. Ono, popravdě řečeno – v historii je stovky případů, kdy se například žákyně osmé třídy svěří svým nejlepším kamarádkám, jak je „obtěžoval“ jejich mladý a pohledný třídní učitel, což si kamarádky pochopitelně pro sebe nenechají a kauza „chlípný pedadog“ je na světě. Záhy se zjistí, že celý skandál je pouze nafouklou bublinou a akci rozpoutal ten nešťastník pouhým pohlazením milé nevinné studentky po vlasech, což si ona ve svých pubertálních snech rázem přetransformovala v několikanásobný pohlavní styk. Tudíž, pokud by proti panu sbormistorvi svědčila jedna zhrzená členka jeho souboru, budu tomu věřit asi jako tomu, že k sousedce Mráčkové každou noc létají marťani a kradou jí švestkové zavařeniny, holota jedna mimozemská. Kdyby byly svědkyně dvě, pořád ještě budu skeptický. Tři už by mne dokázaly docela zviklat a řekněme při pěti „obětech“ už by musely být argumenty vedoucího souboru velice, ale opravdu velice silné, aby mě přesvědčily o jeho nevině. Ovšem pokud se postižených dívek ozvalo bezmála padesát, neumím si představit, že by tomu bylo jinak, než že pan Kulínský je zkrátka a dobře nechutný kapitální kanec s pedofilními sklony – ať si mě třeba zažaluje pro urážku na cti… Na jeho místě bych soudci koupil bonboniéru, Vorlovi – nebo jak se ten advokát chudých jmenuje – bych zvýšil šesticiferné palmáre o nějaké to procento a byl bych rád, že to tak skvěle dopadlo. Ale to bychom museli být někde za devatero horami a devatero řekami – ne u nás v česku. Tady se prostě pokládá za společenskou nutnost, aby se milý výtečník odvolal.
Nebudu se tady rozepisovat o tom, že zneužívání dětí společně s násilím na starých lidech pokládám za jedny z nejhorších zločinů a že osobně se naprosto nemohu ztotožnit s podobným rozsudkem, protože mi to stejně nepřísluší. Máme prostě takové zákony a zákon je zákon. Katarského prince jsme také přece jenom napomenuli, srdečně se s ním rozloučili a pak jej ještě notný kus cesty za státní peníze vyprovodili…
Rád bych se ale opět (jak je mým zvykem) pozastavil nad trochu jiným aspektem celé kauzy – o které se kupodivu nikde nepíše. Ačkoliv s mým výše veřejně vysloveným hodnocením pana sbormistra se podle mě plně ztotožňuje (pochopitelně ne veřejně, ale v duchu) 99,9% našeho národa, myslím si, že lavice obžalovaných byla v tomto případě dosti úzká.Tak jako mi nikdo nevymluví, že všech 49 dívek si svá svědectví o erotických choutkách svého poloboha nemohlo vymyslet, stejně tak v životě neuvěřím, že se nenašla ani jediná, která by se s tím nesvěřila svým rodičům. Jenomže znáte rodiče – pro své děti a jejich „štěstí“ jsou ochotni udělat maximum. A k tomu maximu bohužel občas patří i jistá jemná korekce morálních hodnot. Však co, šéf souboru je prasák, ale zase která jiná holka se do takové nóbl party dostane ? Časem bude zpívat v opeře, bude jezdit do zahraničí, zlaťáky se pohrnou… Těch pár let to snad vydrží, poučíme ji táto co a jak, však když ji občas pohladí, tak z toho se přece děti nerodí. Teď jde o její budoucnost a tu si nesmí pokazit. Když ji ze souboru vyrazí, tak co bude dělat, když na učení moc není ?…
Pan sbormistr si jistě trest zaslouží a ne malý. Ale jistý malý díleček pochopení bych pro něj po usilovném přemýšlení najít dokázal. Trpí určitou úchylkou a navíc – příležitost dělá zloděje. Ale pokud někdo z rodičů o jeho jednání věděl a nic s tím neudělal, tak je to podle mě naprosto neomluvitelné a je to vlastně prasárna ještě stokrát větší, ať se na mě nikdo nezlobí…