Blog Jihlavských listů

Tomáš Ďásek
32- Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz

Dobrá radar nad zlato

Tomáš Ďásek | Čtvrtek, 17. 4. 2008 v 8:43

Jako by u nás nebylo dost věcí, které rozdělují národ na dva poměrně nesmiřitelné tábory a na nichž se patrně nikdy neshodneme, seslal nám osud a strejda Sam ještě ten nešťastný kopačák. Ono je to těžké – jsme teď tak trochu v situaci manželského páru v jednopokojovém bytě, k nimž jednoho večera vtrhne nejlepší rodinný přítel s kufrem a lamentacemi, že ho vyhodila manželka a potřeboval by na pár dní někde přespat. „Aha…no, víš, Franto…jak bych ti to…samozřejmě jsme moc rádi a určitě bys u nás mohl být jak dlouho chceš, ale zrovna teď…zítra nám přijdou malovat, pozítří přijede tchýně…“ – a podobně. Jistě podobné situace znáte. Nedivím se, že valná část národa nemá chuť západního Frantu (teda spíš Frankieho) ubytovat – zvlášť když má doposud v živé paměti, jak kdysi vypadala a na jak dlouho se protáhla bratrská návštěva Franty (teda spíš Fjodora) východního. A když se celé věci navíc chopí politické strany a udělají z toho nástroj pro možnost dalšího vzájemného napadání, je vymalováno…

Já osobně nemám zcela vyhraněný názor a rozhodně tady nechci milou naducanou elektronickou bublinu zcela zavrhovat, nebo naopak bezvýhradně obhajovat. Spíše bych se jenom rád NEZAUJATĚ dotkl několika aspektů, o kterých se příliš nemluví – nebo možná někdy mluví, ale vyloženě nepravdivě.

Argument „protistrany“ ohledně zdravotních rizik je podle mě hloupost. Radar pochopitelně nějaký výkon (a ne zrovna malý) má, ale obyčejný mobil hodinu denně přitlačený na ucho zatíží lidský organismus mnohem více, než půl kilometru vzdálený radar, pracující směrově a v pulsním režimu.

Další argument – totiž, že se radar může stát snadným terčem teroristického útoku – je také dosti nelogický. Co by tím například bradatí společníci „démona“ Usámy bin Ládina získali ? Když už by chtěli v naší malé poklidné zemičce udělat pořádný brajgl, nebylo by „vhodnější“ – a hlavně tisíckrát jednodušší – udělat třeba díru do nějaké nehlídané přehrady, než se snažit partyzánskou akcí zničit ostře střežený vojenský objekt ? Radar by mohl být v tomto smyslu v nebezpečí pouze za války. A v případě války by si myslím byl radar to poslední, co by nás zajímalo.

Dále se hodně mluví o již zmíněném pobytu cizích vojsk na našem území. Řekl bych, že jeden nafouklý kopací míč se stovkou cizích hráčů v přesně vymezeném brankovišti je přece jenom něco trochu jiného, než několikatisícihlavá internacionální bratrská pomoc.

Tudíž to vypadá, že radar je v pořádku a všechny argumenty proti jsou zanedbatelné. Jenže… Ať dělám co dělám, nejpádnější argument zastánců radaru – totiž to, že radar je určen pro obranu Evropy (a celého světa) před hrozbou útoku z problematických zemí jako je Irán či Severní Korea, neberu ani náhodou. Snad i průměrně inteligentnímu pozorovateli světového dění je zřejmé, že bodrý usměvavý hoch Kim-Čong-Il sice stále ještě vydržuje patrně nejpočetnější armádu světa, ale má co dělat aby ji i zbytek národa vůbec dokázal uživit, natož aby spřádal nějaké plány na světovládu. Stejně tak Írán – ač jsou některá prohlášení jeho představitelů pro Evropana sebemíň pochopitelné, v žádném z nich jsem doposud neobjevil jakýkoliv náznak expanzivní politiky. Žádné hrozby „svatého tažení“ světem, žádné územní nároky, nic takového. Lidově řečeno – pouze jen celkem razantně sdělují zbytku světa „Nechte nás na pokoji – jestli nám sem nepřestanete strkat rypák, tak přes něj dostanete !“

Navíc – ač jsem nebyl nikdy příliš zdatný v zeměpise ani ve fyzice – už při zběžném pohledu na mapu světa a vědom si toho, jak radar alespoň obecně funguje, nemohu se ubránit dojmu, že hlavní stratég bílého domu hledající místo pro radar, jenž by zabezpečil varování před hrozbou z výše jmenovaných regionů, musel být buď opilý – nebo alespoň pod vlivem halucinogenních látek. Snad jen málokteré místo na světě je pro takový účel méně šikovné.

Nenechme si nafukovat hlavy – u Brdského radaru samozřejmě nejde o žádný „protiblízkovýchodní a protiasijský varovací systém“, i když částečně by tuto funkci pochopitelně mohl (a také jistě bude) plnit. Zůstaňme u té zeměpisné mapy a trošku více se rozhlédněme. Že by snad měl radar koukat na Rusko ? Tomu by jistě odpovídalo i to, že je Putinovcům takovým trnem v oku – a že jim tímto trnem je, za to se snad na ně nikdo zlobit nemůže. Však ta bába z protějšího paneláku, co sedí celý den vyložená v okně a kouká vám celý den rovnou do kuchyně, ta vám taky pěkně pije krev, ne ?

Ale pravda je kupodivu asi ještě trošičku někde jinde. Když posunete po glóbusu prst trochu nahoru, možná s překvapením zjistíte, že proti výše zmíněným regionům bude náš milý americký dar-radar sice trochu slepý, ale že bude mít na druhou stranu překvapivě velice dobrý výhled nahoru – až kamsi k severnímu pólu. Řeknete si – bóže, a co tam ? Tam přece nic není – tam je jenom led ? No…je. Tedy zatím. Jenomže jak to tak vypadá, tak moc dlouho nebude. Jen co nám ještě trochu odtaje ledovec, otevře se severní cesta a z doposud nehostinného a nepřístupného pásu zeměkoule se během pár let stane čilá dopravní tepna, kterou bude šikovné mít pěkně pod kontrolou…

Mám ve svých fantasmagoriích pokračovat ? V budoucnu se nebude bojovat o stáda krav, úrodné pastviny a podobně. Bojovat se bude o vodu – na tom se shodují všichni prognostici. Však ono i nedávné velkolepé gesto s ponorkou vztyčující ruskou vlajku v této „severní prdeli světa“ taktéž nebylo samoúčelné a jasně naznačuje, kam se pomalu, ale jistě posunuje ohnisko zájmu všech velmocí. Nedělejme si iluze, že američtí či ruští stratégové jsou spolek krátkozrakých páprdů a pracují v pětiletkách. Jejich analýzy a plány mají dlouhodobý horizont desítek let. Protože – kdo je připraven, není zaskočen…

Koukám, že jsem se nějak moc rozepsal. Co jsem tedy chtěl tímto příspěvkem říci ? Jenom to, že radar samotný mi vůbec nevadí a nevnímám ho jako nějaké velké riziko. Akorát prostě nemám rád, když ze mě dělá někdo ještě většího vola, než jakým bezesporu jsem.

Přeji všem hezký den…

46 komentářů k článku “Dobrá radar nad zlato”

  1. Dada říká:

    Na to muselo padnout pěknejch pár kousků, co? Ale poctivě jsem to přečetl a musím uznat, že jsem našel pár originálních a přesto ne úplně fantasmagorických připomínek. Obzvláště se mi líbí „červená“ fotbalová nit.

  2. Jiří Simon říká:

    Vážený pane Ďáseku, Váš názor na radar v česku je totožný s mým názorem. Tak pěkně bych to napsat neuměl. Blahopřejí Vám.

  3. Svatopluk Beran říká:

    Dobrý den pane Ďásku, možná že vy můj názor posoudíte jako nestředový, ale názor jedné z protistran. Já tvrdím že tato protistrana má argumenty které jsou konkrétní a přesně popisují danou situaci. Zatímco strana druhá zamlučuje, manipuluje, pracuje s fakty pouze polovičními či úmyslně lže. V mnohých případech – o kterých se zmíním – je vidět že asi neznáte více okolností a proto se snažíte nestraně použít selský rozum, což vás sice ctí ale celou záležitost odvádí od skutečnosti.

    Zcela jistě jde jen a jen o OBCHOD pod hlavičkou bratrské pomoci naší země, který bychom mohli pro sebe a Spojené Státy akceptovat, když už nás tolikrát nezištně zachránily. Rád bych ještě předeslal pro případné odepisovatele ve smyslu – a co komunisti a SSSR. Pokud bude někdo chtít abych se vyjádřil i k této záležitosti, nemám s tím problém a věřte že si o této společnosti myslím i horší věci než o nynější nejmocnější zemi světa. Karta se ale obrátila a najednou je všechno to co je správné úpně naopak. To již z logiky věci není možné a určitá část společnosti manipuluje úmyslně s fakty a jiná, jí nepohodlná zakrývá nebo o nich mlčí.

    USA je země volného obchodu a jak jistě tušíte nejlepší obchodní zakázky jsou z válek. Tyto obchodní zakázky, pokud je země v neutrálním stavu se zeměmi válčícími nejsou nijak morálně pro obchodníky zatíženy – to je ta SVOBODA o které Spojené Státy sice mlčí, ale z čeho hlavně žijí a bohatnou. Svoboda slova, vyznání a svobody další, jsou ty o kterých se hlavně mluví a prosazují, jsou však jen pláštíkem pro svobodu zisku.

    Po skončení první světové války a to ne jen nad Dohodou, ale vlastně nad celou Evropou byly Spojené Státy a to nejen proto že byly vítězi války a své politiky ale hlavně proto, že zvítězily hospodářsky. Uvedu jen pár základních údajů,vše je samozřejmě širší a rozsáhlejší. Průmyslová výroba USA představuje roku 1919 sumu 62,5 miliardy dolarů. Vývoz stoupl v období 1915 – 1919 z 4,2 miliard $ na sumu 7,9 miliard $ a překročil tak téměř o polovinu dovoz. V USA se nahromadila polovina mezinárodního zlata. Z předválečného dlužníka, zatíženého do ciziny dluhem 5 miliard $, se stává po válce věřitel světa částkou 25,6 miliard $. Ještě dlouhou dobu po válce není Evropa sto prodávat Americe kvalitní zboží a tak se její dluh vůči USA stále prohlubuje a v podstatě žádná země Evropy nebyla schopná splatit válečné dluhy první světové války do začátku druhé světové války Spojeným Státům. Nejblíže splacení dluhu se dostalo Finsko. Evropské země jsou nuceny prodávat své zahraniční koloniální državy a s nimi samozřejmě ještě více roste ekonomika USA, zatím co Evropa stále tratí. Američané zjískávají koncese a orientují k sobě veškerý hospodářský život všech tehdejších latinsko-amerických republik. Také v Oceánii a Austrálii upevňují svojí pozici a začínají vznikat první vojenské základny, (dnes již jich je 750 ve 130 zemích celého světa), ze kterých vojensky podporují a drží ekonomické páky svých obchodních korporací. Naše země a Polsko jsou jedny z nejposlednějších neli poslední země v Evropě, kde nejsou bratrská vojska Spojených Států.

    Po roce 1900 a nástupem presidenta Taffta, mám dojem, že to bylo v roce 1904 se Spojené Státy začínají stávat ekonomickým tigrem světa. A to hlavně ve smyslu kterou tento president protlačil i do zákonů Spojených Států v dikci – Americké hospodářské zájmy se nemohou isolovat jen na americkou pevninu neboť jejich polem působnosti se musí stát celý svět. Jsou li tyto zájmy příliš nebezpečně ohroženy, Spojené Státy, nemají-li radikálně měnit linii, po které kráčejí, musí být připraveny hájit ji i vojensky.

    Tento váš selský argument se mě zdá právě zavádějící a neznající situaci, protože…….

    Argument „protistrany“ ohledně zdravotních rizik je podle mě hloupost. Radar pochopitelně nějaký výkon (a ne zrovna malý) má, ale obyčejný mobil hodinu denně přitlačený na ucho zatíží lidský organismus mnohem více, než půl kilometru vzdálený radar, pracující směrově a v pulsním režimu.

    V roce 1990 byl změněn zákon o radiokomunikacích a běžné normy šíření frekvenčního vlnění byli slovy – DESETKRÁT- sníženy. Tehdy se ještě o žádném radaru nemluvilo, ale dnes používají zastánci radaru k jeho obhájení normy právě tyto dnešní, zatímco většina okolních zemí užívá stále normy na úrovni našich devadesátých let. Pokud si občas něco přečtete tak i s těmito dnešními normami má tento radar problém. A to zcela jistě nevíte, že teprve před čtrnácti dny uzavřelo americké ministerstvo obrany kontrakt za 400milionů$ na prakticky nové dovybavení stávajícího radaru až bude u nás umístěn. Takže se vlastně ještě stále o jeho skutečném výkonu nic neví.

    Já chápu že už je toho hodně, ale ještě stále je to jen setina celé problematuiky. Pokusím se ještě zabrousit do sféry bankovnictví USA, která má co do činění právě z obchodováním a vysokými válečnými zisky.

    1775 začíná válka za nezávislost anglických kolonií na území Ameriky.

    To že král George 3 odebral koloniím možnost používat čestný peněžní systém bylo pravděpodobně primární příčinou revoluce. Benjamin Franclin.

    V roce 1783 získala Amerika nezávislost na Anglii.

    Co je centrální banka?
    Centrální banka je instituce která produkuje peníze pro celý národ. Na základě historického precedentu jsou pro centrální banku neodmyslitelná dvě specifická privilegia. Ovládání úrokových sazeb a množství peněz v oběhu, neboli inflace. Centrální banka však nezásobuje vládní ekonomiku penězi, ale půjčuje jí je za úrok. Potom pomocí zvyšování a snižování množství peněz v oběhu, reguluje centrální banka jejich hodnotu. Je důležité pochopit že celý tento systém může dlouhodobě vytvořit jen jedinou věc. DLUH. Pro pochopení tohoto podvodu nemusí být člověk žádný chytrák. Každý dolar vydaný centrální bankou je vypůjčený za nějaký úrok. To znamená že každý dolar je vlastně dolar plus určité procento dluhu. A protože centrální banka má monopol na tvorbu peněz pro celou zemi a každý dolar dá do oběhu zároveň z dluhem. Kde se vezmou peníze na splacení tohoto dluhu? Může je vydat opět jen centrální banka. To znamená že centrální banka musí neustále zvyšovat množství peněz, aby dočasně pokryla nesplacený dluh, který sama vytvořila. A protože jsou nové peníze do oběhu vydávány opět za úrok, vytváří se ještě větší dluh. Výsledkem takového systému je otroctví, protože pro vládu a tým jejích lidí je nemožné vysvobodit se z tohoto sebe-generujícího se dluhu. Zakladatelé USA si byli tohoto velice dobře vědomi. Domnívám se že bankovní instituce jsou nebezpečnější než armády. Pokud americký lid někdy dovolí soukromím bankám ovládat jeho měnu, banky a korporace které okolo nich vyrostou, připraví lidi o všechen jejich majetek. THOMAS JEFFERSON 1743-1826. Na začátku 20 století bylo v USA nasazených a odstraněných několik centrálních bankovních systémů, které byly podsunuty bezohledným zájmům bankéřů. V této době byly ve finanční a obchodní sféře dominantní rodiny – Rockeffelerové, Morganové, Warburgové, Rothschildové. Po roce 1900 se opět snažili prosadit legislativu na vytvoření další centrální banky. Věděli však že vláda ani veřejnost nejsou příznivě nakloněni této nové instituci, potřebovali tedy vytvořit incident, který by ovlivnil veřejné mínění. A tak J.P.Morgan, veřejně považovaný za finančního velikána té doby využil svého masivního vlivu a zveřejnil fámy, že prominentní banka v New Yorku není schopná platit nebo že zbankrotovala. Morgan dobře věděl že tím způsobí velkou hysterii, která se dotkne i jiných bank. Tak se stalo. Veřejnost ve strachu, že přijde o své úspory začala ve velkém vybírat peníze z bank. Následkem toho musely banky stáhnout svoje půjčky a lidé kteří tyto půjčky měli museli prodat svůj majetek, aby bance půjčku splatili. Následoval spirála bankrotů a zmatku. Morgan v roce 1907 využil možnosti udělat paniku a promyšleně jí usměrňoval ve svém vývoji. Kongres nařídil vyšetření této paniky, které vedl senátor Nelson Aldrich, který měl propojení na bankovní kartely, do jednoho z niž se později přiženil. Komise pod Aldrichovým vedením doporučila vytvoření nové centrální banky. To mělo zaručit aby se panika již nikdy neopakovala. To byl podnět který mezinárodní bankéři potřebovali pro svůj záměr. V roce 1910 se uskutečnilo jejich tajné setkání u Morgana na ostrově Jeskyll Island. Zde sepsali zákon umožňující vznik nové centrální banky. Federal Reserve Act. Tato legislativa pocházela od bankéřů, ne od zákonodárců. Toto setkání bylo úplně utajené, jak vládě tak i veřejnosti. Po sepsání zákona byl tento předán jejich politickému zástupci Nelsonu Aldrichivi, aby ho protlačil kongresem. V roce 1913 se podporou bankéřů stal presidentem Woodrow Wilson, který přislíbil že zákon podepíše za podporu jeho presidentské kampaně. Dva dni před vánocemi, kdy byla většina kongresmanů doma se svými rodinami byl tento zákon odhlasován a on ho následně podepsal. Sám z lítostí o rok později napsal. Náš skvělý industriální národ je ovládán jejich systémem úvěrování. Tento systém je koncentrovaný v soukromých rukách. Růst našeho národa, stejně jako všechny naše aktivity jsou v rukou hrstky lidí. Jen kdyby jejich kroky mohly být čestné a v zájmu veřejnosti. Jsou přímo zaměřené na podnikání ve kterém jsou zahrnuty jejich vlastní peníze. Jsou omezováni jen svými vlastními limity. Potlačují, ovládají a ničí pravou ekonomickou svobodu. Stali jsme se nejkontrolovanější vládou v celém civilizovaném světě. Už nejsme vláda s možností svobodného podnikání, nejsme vládou volenou většinou, ale vládou ovládanou malými skupinami dominantních lidí. Poslanec Louis Mc Fadden prohlásil po přijetí tohoto zákona – Buduje se tu celosvětový bankovní systém, super-stát, řízený mezinárodními bankéři, kteří pracují na zotročení světa pro svoje vlastní potěšení. Federální banka dostala moc nad vládou.

  4. Svatopluk Beran říká:

    Rád bych ještě podotkl, že máme nyní, dle nynější svobody slova, možnost říkat co chceme, kdy a kde však tito finanční oligarchové rozhodí své sítě zisků a válek se těžko ovlivňuje. Já si myslím že radar je právě ta možnost dokázat, že vedle svobody slova máme i občanskou povinost zabránit jakémukoliv projevu násilí a války a to právě i odmítnutím tohoto radaru, který neslouží k ničemu jinému, než novému nastartování celosvětového zbrojení – nekontrolovaných zisků z daní poplatníků celého světa – a nastolení strachu mezi národy a kulturami. Podle mne není potřeba radarů, ale mostů mezi lidmi – národy – kulturami. Zní to možná komunisticky ale opačné vize mohou skončit pro tuhle planetu jen válkou. Byla veliká nehoráznost od komunistů, že neumožnily lidem cestovat. Domnívám se že nikdo, kdo nepoznal osobně cizí kultury a je mimo vlivu vzdálenějších civilizací, tak ten si jen těžkopádně může vytvořit objektivní názor na to jak svět ve skutečnosti žije. Hodně lidí je stále u nás poškozeno bývalo komunistickou vládou a nynější pravicovou masírací. Jsou buď u jedné nebo druhé zdi. Svět je ale barevnější. Válkou se stane jen černý a bílý.

  5. Svatopluk Beran říká:

    Pokud má někdo zájem může si pustitt otázky a odpovědi na odborníka, který byl u zrodu amerického obraného raketového štítu Philipa Coylea.

    http://www.youtube.com/watch?v=I4VaFGfp7-U&eurl=http://www.greenpeace.org/czech/multimedia/video/philip-coyle

  6. Svatopluk Beran říká:

    A jelikož jsem se účastnil prvních tří dní proniknutí hnutí Greenpeace na kůtu 718 v Brdech, ačkoliv nejsem členem tohoto hnutí a vědom si zákoné pokuty 3tisíc Kč po lustraci, kterou mě velice slušným způsobem i s natočením na policejní kameru provedla vojenská policie, rád bych touto cestou všem kteří mají aspoň minimální zájem dozvědět se něco o tom, co se v nyní v těchto místech děje, když už naše nejprestižnější média nejsou schopna a nebo spíš nesmějí nic zveřejňovat o tom co v tomto našem strategickém vojenském a možná že v budoucnosti i Americkém prostoru, dělá protizákoně skupina asi dvaceti lidí, tak všem těmto zvídavcům nabízím webové stránky GREENPEACE.

    http://www.greenpeace.org/czech/

  7. azvevit říká:

    Co se radaru týče,patřím k té menšině.Čili jsem pro radar.av.

  8. Ďásek Tomáš říká:

    Jak říkám, můj názor rozhodně není jednoznačný – nejsem stoprocentně ani proti, ani pro. Můj článek měl hlavně vyjádřit zásadní nesouhlas se způsobem prezentace.

    Pane Berane, ve finančních záležitostech se moc nevyznám i když je jasné, že ten kdo ovládá svět není ten kdo má ideály, ale ten kdo má peníze – tak to bylo vždycky.

    Pouze s Vaší „oponenturou“ ohledně výkonu a zdravotních aspektů radaru si dovolím nesouhlasit – troufám si tvrdit, že jako bývalý aktivní radioamatér a díky tomu, že jsem na vojně sloužil u PVO, něco málo o radiolokačních systémech a způsobu šíření radiových vln vím. Tudíž se mohu jen pobaveně usmívat nad „argumenty“ protistrany o megawatových výkonech radaru a o tom, jak pro jeho napájení bude muset být použit malý podzemní utajený jaderný reaktor – což už jsem také četl v jednom jinak poměrně seriozním deníku… Nemá cenu na tomto místě popisovat teorie šíření – pro úplné laiky bych snad jen napsal, že signál vysílaný radarem sice může dosahovat uváděných výkonů – nicméně pouze v tzv. špičce, tedy po velice malý, mikro až nanosekundový časový úsek. On totiž radar je jaksi něco trochu jiného než třeba radiový nebo televizní vysílač – nemluvě již vůbec o tom, že signál mikrovlných délek potřebuje mnohem menší výkony ke svému přenosu, než třeba krátké vlny („pravozelení“ odpůrci radaru by mi tedy třeba mohli vysvětlit, jak je možné, když podle nich radar k obsažení části zeměkoule bude potřebovat proudu jako celá Praha, že se do mého satelitního přijímače dokáže dostat signál z oběžné dráhy – vzdálené shruba desetkrát více – a přitom je vlastní satelit tam nahoře napájen malým solárním článkem ?). Radar navíc funguje tak, že vysílá do prostoru směrové impulsy, jejichž odrazy následně přijímá a podle rozdílu času mezi vysláním a přijetím indikuje případnou překážku. Každou chvíli tedy vysílá někam jinam – z výše uvedeného je jasné, že jeho anténní systémy narozdíl od rádia (kde je cílem, aby bylo vysílání zachytitelné v co největším prostoru) musí být přísně směrové. Kdybychom tedy chtěli nějak vyjádřit dávku vysokofrekvenčního vlnění, která „projde člověkem“ za nějaký časový úsek, museli bychom pochopitelně provést interpolaci plošných absolutních hodnot a do toho celého ještě kromě eliminace „protipohybu“ započítat i vertikální rozptyl (který by vzhledem k velikosti člověka výslednou hodnotu snížil několikanásobně – súíše až řádově)…

    Je to něco jako když si přečtete v novinách, že důchodci dostanou navíc miliardu. Zdá se to strašně moc, ale když to rozdělíte mezi všechny, jedná se o pár desetikorun na měsíc.

    To samé je i s radarem – když všechny výše uvedené údaje zpracujete a vše pak ještě zkontrolujete měřením, tak se vsadím, že s údivem zjistíte, že když si na své chatě pod Javořicí zapnete svoji starou mikrovlnku, k tomu pustíte televizi a budete přitom půl hodiny švitořit mobilem s milenkou, „obdržíte“ zhruba detkrát větší dávku elektromagnetického záření, než kdybyste si stavěli bábovičky rok na pískovišti sto metrů od radaru.

  9. Svatopluk Beran říká:

    Kdo z vás se dozvěděl, že včera 5 května, na výročí pražského povstání byla v Praze na Václavském náměstí a po průvodu Prahou i před úřadem vlády demonstrace asi 2000 tisíc lidí proti vstupu cizí armády na naše území. O útoku a taktice hasičů při hašení nočním požáru stohu se podrobně doví z TV1 i z Novy každý, o demonstraci 2000 tisíc lidí nikdo. Takto vypadá demokracie v podání ODS.

    Žádné zprávy – nejlepší zprávy. Už tak hluboko klesla naše hlavní televizní media. Přes dva tisíce lidí na demonstraci nejsou pro naše vyvážená media nic podstaného ke zdělení divákům. A zprávy ráno? Nova – na demonstraci na Václavském náměstí se prý zůčastnilo něco okolo tisícovky lidí. Vůbec nic o pochodu těchto lidí Prahou, nic o tom že policie musela zastvovat dopravu, nic o pokračování demonstrace před Úřadem vlády. Večerní zprávy V TĚCHTO OBOU MEDIICH NAPROSTO IMPOTENTNÍ, v raních zprávách se v nich dovíme o přesné taktice hasičů v hašení nočního požáru stohu. Tak takto vypadají nezávislá zpravodajství v demokratické zemi, ve které se o proti názoru 70 procentů obyvatelstva, provádí vlastizrada. V 68 roce to byl pan Indra, v roce 2008 je to pan Vondra a ještě k tomu křestnim jménem Saša. Jak blízko k sobě mají tato dvě jména? Hodně, jsou to totiž BRATŘI V TRIKU VLASTY-ZRADY.

  10. Svatopluk Beran říká:

    Jaký máte náhled pane Ďásek na toto?

    „Mnoho lidí, jak jsme zjistili, i dnes ještě věří pohádce, že naše normy jsou mnohonásobně tvrdší než v Evropské unii. Není to pravda. V 90. letech u nás platila vyhláška MZ ČR č. 408/1990 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření. Podle této vyhlášky byla maximální povolená intenzita elektrického pole 4,3 V/m (což odpovídá hustotě zářivého toku 49 mW/m2). Od 1. ledna 2001 byla tato vyhláška nahrazena nařízením vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, která platí dodnes. Nové hodnoty byly ovšem desetkrát měkčí: pro kmitočet 900 MHz 41 V/m (tj. asi 4.460 mW/m2) a pro kmitočet 1800 MHz 41 V/m (tj. asi 8.920 mW/m2). Polsko, Itálie, Lucembursko, Švýcarsko, ale také Rusko nebo Čína mají dodnes hodnoty zhruba na úrovni naší vyhlášky z 90. let.“

    STARA 49 mW/m2 NOVA 8920 mW/m2.
    ELEKTROMAGNETICKE UCINKY NEBRANY VUBEC V POTAZ POUZE TEPELNE :-).

  11. Svatopluk Beran říká:

    A co na toto?

    Firma Raytheon Integrated Defense Systems z města Woburn ve státě Massachusetts obdržela otevřený kontrakt v maximální hodnotě 400 milionů dolarů (v němž není určeno, do kdy přesně bude objednaná technologie zkonstruována, a kolik bude přístrojů) na vývoj, konstrukci a aktivaci radaru pro střední pásmo, které má být použito pro balistickou raketovou obranu, upozorňuje Karel Dolejší. Práce se budou vykonávat přímo ve fitrmě Raytheon ve Woburnu a v Evropě a očekává se, že budou dokončeny v únoru 2013. Je to jediný kontrakt, který americký Úřad pro raketovou obranu v Huntsvillu vydal. Odkaz je (HQ0147-08-D-0001).

    Práce budou realizovány prostřednictvím jednotlivých mezníků, každý z nich bude mít lhůtu dokončení a cenu. Umístění radarů dosud není určeno, i když probíhá vyjednávání s Polskem a s Českou republikou. Váže se to na kontrakt v hodnotě 80 milionů dolarů, udělený v červenci 2007 firmě Boeing pro vybudování komplexu raketové obrany.

    Prvotní úkol, definovaný dne 15. dubna 2008, bude financován částkou 5,3 milionu dolarů a omezí se na zeměměřičství, na studie, analýzy, plánování, design a obdobné činnosti, které konkrétně povolil americký Zákon schvalující národní obrany (226 d). Dodatečnou činnost, potřebnou pro tento úkol, budou realizovat americké armádní technické jednotky

  12. Svatopluk Beran říká:

    A co tomuhle?

    V bezprostředním okolí, ale i ve větších vzdálenostech bude hlavní paprsek radaru ve svém sektoru bezprostředně zasahovat do ptačí biozóny.

    Minimální elevace hlavního paprsku je uváděna 2 stupně. Protože je elektronicky vychylován v rozsahu 2-90 stupňů, není tento spodní úhel nijak „natvrdo“ mechanicky zajištěn, ale pouze softwarově. Při 2 stupních minimální elevace to znamená výšku nad krajinou (pokud se nemýlím) asi 750 m ve vzdálenosti 10 km (uvažována výška antény 730 mnm, poloměr Země 6378 km, průměrná výška terénu 300 mnm) a ještě asi 4,5 km ve vzdálenosti 100 km.

    Je známo, že ptáci zpravidla využívají výšku do 1 km, ale často se dostávají až do 5 km a některé druhy ještě výše (rekordně 12,5 km). Zvláště během migrace se především dravci, čáp, bahňáci a kachny pohybují ve vysokých výškách. V jihovýchodním směru pak bude radar směřovat přímo proti nejvýznamnější ptačí tahové cestě přes Bospor.

    Sledování čápů černých týmem Českým rozhalsu během deseti let ukázala, že i v průběhu hnízdění se často dostávají značně vysoko. Čáp Kristýna (1995-99, její partneři a další, projekt Africká odysea), která hnízdila jen asi 5 km od plánovaného umístění radaru kroužívala po příletu z jihu a také v některých slunných dnech v několikakilometrové výšce (signál jejího vysílače byl často velmi silný, ale ani takto velikého ptáka nebylo možné na nebi zahlédnout). Podobně se chovají např. dravci v toku nebo před tahem (káně, sokol).

    Je zcela zákonité, že mnozí tito chránění živočichové, ale i další ještě vzácnější druhy (orel mořský hnízdící těsně vedle na Padrťských rybnících, orlovec za tahu, jeřábi) se do přímého paprsku mohou velmi často dostat s pravděpodobností hraničící s jistotou. Nikdo dosud neinformoval, jak je tento aspekt zohledněn! Hovoří se o vedlejších lalocích ve vztahu k člověku, ale veřejnost má právo vědět, jak by byly ovlivněny organismy přímo v hlavním paprsku. Jistě k tomu náležité experimenty existují… Nejsou ale asi pro slabé žaludky, anebo připomínají kuchařku .

    Zmínky o „zásahu“ letadel či rogalistů jsou na místě, veřejnost je vede spíše jako kuriózní argumenty, které je však možné jistým způsobem regulovat a ozářením zamezit. Přesto se to může výjimečně stát a odborná místa se odpovět vyhýbají. Žádná regulace však není možná u divokých ptačích druhů. Otázek, které doposud veřejně nepadly by bylo více. Co třeba chránění netopýři, lovící v okolí radomu? To všechna ta zvířata „odepíšeme“ jako koleaterální škody? Nejde jen o místní jedince, ale o kontinuální proces! Něco jako černou díru. V přírodě hnané konkurencí totiž žádné vhodné volné místo nevydrží dlouho a poměrně rychle se zaplňuje novými většinou mladými jedinci hledajícími vakantní teritoria….

    Autor je ornitolog, účastnil se satelitního sledování tahových tras ptáků během projektů Africká odysea, Nová odysea, sledování ptáků kamerami v projektu Sokoli v srdci velkoměsta a dalších hi-tech ornitologických řešení.

  13. Svatopluk Beran říká:

    A co tomuhle?

    V případě vlivu na životní prostředí jde o negativa skutečně alarmující. Z analýzy sepsané kolektivem čtyř odborníků plyne, že území, na němž chtějí Spojené státy svou základnu vybudovat, patří k těm nejcennějším a nejzachovalejším částem Brd a celých středních Čech. Oblastí prochází nadregionální biokoridor. Nachází se tam pramenná oblast čtyř významných vodotečí s četnou populací zvláště chráněných druhů živočichů, přičemž tři z tamních toků jsou zařazeny na národní seznam lokalit Natura 2000. Na diskutovaném území se vyskytuje 56 druhů zvláště chráněných živočichů a na 10 zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin.

    Vybudování zamýšlené základny by podle autorů analýzy představovalo absolutní a trvalou destrukci zastavěného území (o ploše možná až 3 km2) a drastický zásah do systému povrchových a podzemních vod. Podrobnější diskusi negativních dopadů uvažované základny nalezne čtenář Britských listů v přiloženém dokumentu.

  14. Svatopluk Beran říká:

    A co toto?

    4.5.2008
    ANALÝZA DALŠÍCH MOŽNÝCH FUNKCÍ RADARU V BRDECH
    Raytheon dostal za úkol řešit zahřívání polovodičů u vysoce výkonných radarů

    Raytheon dostal kontrakt v hodnotě 3.3 milionu USD na vývoj, vedoucí k k zmenšení zahřívání v polovodičích, navržených pro příští generaci vysoce výkonných radarů a jiných elektronických systémů. Kontrakt je na první tři fáze vývojového úkolu DARPA (Agentury výzkumných úkolů Pentagonu). Základní program tepelného provozu radiofrekvenčních zařízení, v trvání 45 měsíců může dosáhnout po splnění všech etap 8 milionů USD a skončit v posledním čtvrtletí roku 2011. O zadání informoval odborný server SpaceWar.

    „Raytheon řeší inovaci materiálů s nanostrukturou a s optimalizovanou tekutostí a tepelnou roztažností obalu, “ řekl Mark Russell, viceprezident vývoje Raytheon Integrated Defense Systems (IDS). „Tento přístup zvítězí nad limity impulsního výkonu, úplného odvádění tepla, váhou zařízení a chlazení , dosáhnutím až 100 krát účinnější tepelné vodivosti tradičních obalových materiálů.“

    SpaceWars: Raytheon To Solve Thermal Challenges In High-Power Radars ZDE

    UVÁDĚNÉ PARAMETRY RADARU (EBR / GBR – P)
    Podle „oficiálních“ technických informací MO ČR je:

    střední výkon 170 až 200 kW
    impulsní (špičkový výkon) v rozmezí 0,8 – 4,5 MW
    šířka svazku 0,18°
    kmitočtové pásmo X (vlnová délka 3 cm)
    geometrická plocha antény 123 m2 a odhadnutá efektivní plocha antény bude 105 m2, což odpovídá kruhu o průměru cca 11 m .

    To jsou oficiálně uváděné hodnoty, které počítají s 16 896 T/R moduly o středním výkonu 2,1W a impulsním výkonu 10W. Přesto vládní radarový „odborník“ Pekárek v oficiální reakci ministerstva obrany pro měsíčník ATM proshlásil, že „Deklarovaný maximální výkon radiolokátoru je 170 kW. … Z měření na místě rovněž vyplynulo, že okamžitý výkon impulsů vysílaných tímto radiolokátorem není řádově vyšší než průměrný vyzařovaný výkon.“ Vztah mezi impulsním výkonem a středním výkonem je přímo závislý na počtu impulsů za časovou jednotku. Čím rychlejší opakování impulsů, tím menší výkon jednotlivého impulsu, nemá li stoupat i průměrný výkon. Názor Doc. RNDr. Ludvíka Pekárka, DrSc. je tak nutno brát jako názor člověka, který neví vůbec nic o tom, jak zařízení funguje. Nicméně i ty technické údaje, které MDA České republice poskytla, jsou přinejmenším neúplné a fakticky naprosto matoucí. Nikdo se navíc prozatím neptal na technologicky možný maximální impulsní výkon jediného impulsu – použitelného v případě, že radar nebude až tak úplně radar, ale změní se v impulsní mikrovlnné dělo.

    ATM 9. 11. 2007, Doc. RNDr. Ludvík Pekárek, DrSc. : Pravda o radiolokátoru EBR ZDE

    Raytheon ale dostal nezanedbatelné prostředky na inovaci radaru. Hardwarovou i softwarovou.

    21. 4. 2008 Konečně důkaz: Radar pro Brdy bude teprve vyvíjen! ZDE

    V současné době má Raytheon k dispozici T/R moduly pro x-band radary o daleko větším výkonu (38-42W peak), než s jakém počítají technické materiály, které byly podkladem pro zprávy Hlavního hygienika o zdravotní nezávadnosti radaru. Hovoří o tom technické materiály subdodavatele x-band radarů. Hovoří o tom i zveřejněné údaje agentury DARPA, která výzkum vysoce výkonných modulů financuje jako jeden z prioritních krátko- a střednědobých výzkumných úkolů.

    Mění se impulsní výkon, ovládací inteligence i plošná velikost T/R modulů. Miniaturizace i vyspělost polovodičových prvků za deset let postoupila neméně stejně, jako vývoj software. Stačí srovnat současné nejmenší GSM mobilní telefony s modely starými deset let. Kdyby byla platforma EBR v Brdech osazena nejvyšším možným množstvím nejnovějších T/R modulů, byl by impulsní výkon radaru daleko větší, než uvádí vláda…

    související informace

    deset let stará smlouva mezi USA a Rayethonem o vývoji a dodávkách T/R modulů – 1997 – 6-10W peak power MMIC ZDE
    zadání DARPATECH 1999 – 10 W peak power MMIC ZDE
    Rozpočet na vývoj 40 W output power T/R modulů MMIC – FY 1997-2000 ZDE
    A je to právě výkon v oněch velmi krátkých pulsech (a nikoliv výkon průměrný, který může zůstat stále stejný), který ze standardního radiolokačního zařízení tvoří nebezpečnou a zákeřnou protidružicovou a protiraketovou impulsní mikrovlnnou zbraň. Při použití v tomto režimu je EBR radar schopen ohrozit vzdálená telekomunikační zařízení či špionážní družice na orbitě stejně, jako startující kosmický nosič nebo letící letadlo. Pro zahřátí ozářeného objektu nebo vyvolání jiskření se musí počítat s celkovou energií v jednom pulzu. Ten může způsobit samozapálení pyropatron či raketových motorů střel, poškození či zničení elektroniky, navigačních antén či dalších součástek. Může poškodit čidla orientačních a anténních systémů nebo solárních panelů . V tu chvíli už není radar radarem, ale zbraní, která i za cenu zničení výměnných kazet s T/R moduly při výšlehu přesahujícím technologicky možný maximální bezpečný impulsní výkon je schopna na velmi velkou vzdálenost ohrozit jakékoliv elektronické zařízení v příslušném operačním dosahu. Ten má tvar polokoule s poloměrem tisíců až desetitisíců kilometrů – podle materiálu cíle, odrazné plochy cíle, zvolených modulů a výsledného výkonu impulsu. A právě maximální operační dosah při extrémním pulsním výkonu a použití je ona velká neznámá, kterou Američané působí strach v Rusku a obavy mezi vojenskými odborníky v evropských zemích, kteří vědí, že ne vždy se i mezi spojenci dochází ke shodě a ne vždy jsou vztahy armád a tajných služeb absolutně korektní. Proto ten tlak na systém velení a řízení NATO, neboť v tu chvíli musí mít velící středisko kolektivní organizace veškeré myslitelné informace o proběhlém nasazení radaru. Stejně tak musí mít veškeré informace o schopnostech jeho extrémního použití.

    Zařízení je schopné sledovat a rozeznat velmi malé objekty na vzdálenosti až několika tisíc kilometrů i mimo zemskou atmosféru.

    Tak toto prosím netvrdím já, ale přiznává to vládní propagandistický server „Proti raketám“, stvořený vládním mluvčím Klvaňou.

    Pokud by existovalo reálné ohrožení vypouštění evropských telekomunikačních či navigačních družic Galileo, jde o soupeření mezi USA a EU, které má nejen hospodářský, ale i vojenský rozměr. USA rozostřily během útoku na Irák systém GPS k nepoužití. EU může mít i v takovýchto případech jiný názor. A od operačního nasazení EBR v Brdech musí počítat s tím, že její zařízení může být poškozeno neznámým způsobem…

    ▲ Obrázek ukazuje názorně, že ač je střední výkon stále stejný (uvažujme oněch „oficiálních“ 200 kW, i když realita bude řádově jiná), technologická kvalita jednotlivých T/R modulů může být naprosto jiná, stejně jako i užití. Pro binární komunikaci s antiraketou (zpřesňování cílových GPS koordinátů místa střetu za letu rakety) stačí minimální výkon a dosah tisíců kilometrů pro rozlišení stavu 1-0. Extrémně rychle je třeba vyslat pouze několik desítek bajtů. Směrový paprsek zajistí, že signál je prakticky neodhalitelný a nerušitelný. Na principu impulsního směrového vysílání zakódovaných zpráv pracují špionážní mobilní družicové spojové technologie už desítky let. Zde je pouze použito zařízení, pro něž tento typ práce není primárním užitím. Rychlost letu antirakety ale jiné řešení neumožňuje.

    Pro přehledové funkce rozostřeného paprsku, jakož ještě i pro skenování a vyhodnocování dráhy letu desítek cílů desítkami dílčích, samostatných paprsků stačí vládou uváděné výkony a počty modulů také. V počátečních fázích letu se totiž cílem rozumí letadlo nebo raketový nosič (první či druhý stupeň balistické střely), který má daleko větší odrazovou plochu, než samotný poslední stupeň či návratový modul (platforma s desítkou hlavic a klamných cílů a samostatným korekčním pohonem) či dokonce jednotlivé hlavice (bez pohonu na balistické dráze). Pro pozdější přesné rozlišení v „midcourse“ fázi letu návratového modulu či hlavic už je třeba daleko vyšší přesnosti pro rozlišení jednotlivých cílů a jejich identifikaci od cílů klamných, zároveň je třeba počítat korekci dráhy antirakety. Pro konečné rozlišení faktického cíle (omezené množství antiraket v silech) je třeba maximální citlivosti a přesnosti v „T“ i „R“ funkci radaru, které lze dosáhnout, neboť cíl už se blíží – je v daleko menší vzdálenosti než byla raketa v době startu. Během této doby se neustále zpřesňuje koridor navedení antirakety a následně místo kontaktu „kill vehicle“ s hlavicí útočné rakety. Zbývající funkcí je vyslání posledních parametrů místa střetu a následná detekce zásahu – zničení nebo vychýlení z dráhy – jako podklad dalšího rozhodnutí.

    Detekce mikrovlnných spojů telekomunikačních družic a sniffování jejich provozu požaduje zase extrémní citlivost „R“ – přijímací části T/R modulu. Zbytek funkce je už na pozemním zařízení – přenos prostřednictvím vlastních družic do operačního centra kde dojde k záznamu a dekódování zachyceného signálu. Vzhledem k vysokému výkonu v „T“ části aktivní činnosti při vysílání pulsů patrně půjde při plnění tohoto úkolu o jiný typ T/R modulů. Radar by nicméně měl být schopen i rušit provoz aktivním vysíláním směrovaného signálu a odrazem od anténního systému družice. Při digitálním signálu závisí dekódování na množství chyb a velikosti samoopravovací čsáti kódu. Drasticky se může zmenšit přenosová kapacita.

    ► Výměna části modulů, části kazet nebo i celé kapacity kazet nosné platformy je otázkou času, peněz na různé typy skladovaných náhradních kazet s různými typy modulů a operačního zadání. Vzhledem k tomu,. že půjde o americký majetek na americké základně bez stálého dozoru třetí stranou, je velmi obtížné předpokládat, že lze jakkoliv odhalit záměnu kazet za jiné nebo záměnu za zásadně výkonnější T/R moduly. Podle informací A-reportu Ministerstva obrany ze 13. 2. 2007 (na straně 10) využívá radar na Kwajaleinu 69 632 elektronicky ovládaných individuálních galium/arsenidových modulů, i když vládní zpráva o hygienických rizicích vycházela ze zadání, že radar bude obsahovat pouze 16 896 modulů. Jiné údaje hovořily pouze o 11 000 modulech. Pokud je maximální hodnota bezpečného maximálního impulsního výkonu 69 632 x 42W, vyjde řádově jiné číslo, než když to bude 16 896 x 10W. Pro posouzení nebezpečnosti provozu se (stejně jako u testů bezpečnosti aut se musí počítat s maximální rychlostí) musí počítat vždy s kombinacemi nejvyšších hodnot.

    Likvidace elektroniky špionážní družice je opět jiný úkol s jinými požadavky na výkon. Způsobení havárie startu kosmického nebo balistického nosiče na vzdáleném kosmodromu nebo havárie špionážního či komunikačního letadla vyžaduje extrémní výkon „T“ části modulů a pak nezáleží na tom, zda dojde k nevratným následkům na některých (nebo většině) T/R modulů. To vše je pouze a jedině otázkou ceny za nové obvody, moduly nebo kazety. Výměnné modulární kazety s desítkami jednotlivých „nacvakaných“ „karet“ T/R modulů se na základnovou platformu dají „nacvakat“ také – jako počítače do racku . Limitní je pouze celková schopnost silových kabelů přinést do impulsu dostatek energie – čili struktura materiálu a průřez silových elektrických kabelů do samotné platformy. Celek antény je tvořen onou platformou s definovaným počtem určitých kazet s určitými moduly a masivním manipulačním ramenem s vertikálně se pohybujícím mechanismem a horizontálním otáčením celé konstrukce pomocí elektromotorů na kruhovém kolejišti. V tom je půvab tohoto řešení. Radar lze během několika minut nastavit do libovolné polohy a rychlého vychýlení a kmitání paprsku lze dosáhnout elektronicky. Prostá výměna nevyhovujících či poškozených modulů či kazet je pak snadná, neboť dle zadání je jasné, jaký typ modulů bude třeba a elktronická, s řídícím počítačem spřažená diagnostika perfektně odhalí, které moduly byly poškozeny jakým způsobem a jestli je nutná jejich výměna.

    Když bychom připustili možnost výšlehu extrémního impulsu, po kterém by byl radar na určitou dobu vyřazen zčásti nebo úplně z provozu zahořením nebo explozí součsátek T/R modulů, teprve v tu chvíli dosáhneme technologicky limitních impulsních výkonů, které závisí na jmenovitém impulsním výkonu jednotlivých T/R modulů a jejich odolnosti proti extrémnímu výkonovému přehřátí při určité konfiuguraci zapojení. Přirovnat to lze k „overclockingu“ procesoru počítače. Bez chladiče exploduje, s pasivním chladičem je zničen, ale nezničí procesorovou desku, s aktivním vysoce výkonným chlazením přežije po krátkou dobu i nemožné. A to je celý smysl nejnovějšího zadání agentury DARPA vůči firmě Raytheon. Zvýšit účinnost chlazení a tím i stávající technologicky limitní výkonové hodnoty pro vícenásobné použití T/R modulů.

  15. Ďásek Tomáš říká:

    Vážený pane Berane,

    O devastaci životního prostředí díky radaru naprosto nepochybuji – zejména v souvislosti s jeho stavbou a provozem. Bavím se představou, jak podle odpůrců bude radar sestřelovat letící špačky (i když bráno do důsledku, může být ptákům opravdu nebezpečný – za moji vojenskou službu jsme podle „útvarového“ receptu úspěšně ugrilovali pěknou řádku mražených kuřat, umístěných v ohnisku paraboly „esócéčka“) – to je opravdu dost slabý argument. Ovšem to, že provoz a už stavba samotná naruší místní ekosystém a může napáchat hodně nenapravitelných škod, toho se obávám i já a myslím si, že třeba v nějaké vytěžené hnědouhelné pánvi by se podobný výmysl vyjímal mnohem lépe…

    Ale o škodlivosti záření mne rozhodně nepřesvědčíte – používáte totiž podle mě velice nedůvěryhodné zdroje. Opravdu si troufám tvrdit, že o tom ze své praxe něco málo vím… Uvedené vládní nařízení č.480/2000 upravující vyhlášku č. 408 z roku 1990 jednoduše přijato být muselo, neboť by jinak u nás v podstatě legálně nemohla fungovat ani telefonní síť GSM (o tom jaké výkony používá malinkatý mobilní telefon se můžete snadno přesvědčit, když ho umístíte poblíž VYPNUTÉHO rádia, televize, nebo třeba jen počítačových reprobeden. V okamžiku kdy Vám někdo zavolá, zřetelně uslyšíte pravidelný zvuk z těchto přístrojů, který se v nich indukuje vlivem vysílaného elektromagnetického pole). Proto musely být normy upraveny. Není absolutně pravda, že v okolních zemích zůstaly limity stejné – jde jen o to, že byly upraveny v jiné době a navíc naše norma z roku 90 byla mnohem tvrdší (bohužel svět byl přece jenom např. v oblasti mobilní komunikace již někde dál).

    Kdybyste si ale tuto vyhlášku ve znění pozdějšího předpisu opravdu přečetl – a ne pouze zkopíroval něčí její trochu „učesaný“ výklad (bez urážky), zjistil byste, že nehledě na to, že Vámi uváděná čísla jsou naprosto zmatečná (kombinují se jablíčka a hruštičky – limity pro pracovníky provozů a pro obyvatelstvo), tak vyhláška poměrně přesně definuje výpočty pro stanovení hygienických limitů – a mimo jiné se v ní také přímo píše, že pro rotační anténní systémy (což radar bezesporu je) se limity počítají zcela jinak a to koeficientem, jehož základem je rotační úhel ve stupních. Tudíž uvádění výše uvedených „alarmujících“ limitů v souvislosti s radarem je čistá demagogie – a právě to v mých očích trochu snižuje kredit odpůrců radaru a staví je na roveň „proamerickým“ zastáncům…

  16. Svatopluk Beran říká:

    Vůbec vám neoponuji v tom že tato vyhláška musela být přijata. Ale to že o budoucím skutečném výkonu radaru se nic neví, a že jeho zdravotní aspekty jsou posuzovány na úrovni mobilních telefonů je PŘINEJMENŠÍM zarázející. Jenže vláda jménem pana Vondry prohlásila, že radar tady bude a basta a to je NAPROSTO ŠOKUJÍCÍ V TÉTO, SNAD DOSUD JEŠTĚ DEMOKRATICKÉ ZEMI. Snad ani jeden poslanec nemá svého osobního poradce pro radar, který by mu shromažďoval skutečné a nestrané informace o všech aspektech této problematiky a to jak od nás tak i z celého světa. Celé rozhodnutí bude čistě politické a ne odborné, jak se nám vláda snaží namluvit. Domnívám se že většina poslanců nemá o nic lepší informace než běžná populace, ale přitom budou rozhodovat o všech ostatních. Jediným správným a poctivým rozhodnutím za těchto okolností je referendum, protože to o čem mi se tu bavíme je jen dílčí problém celé situace. To o co jde naší vládě je, za úplatu napomoci vládě USA na vojenské kontrole ekonomiky celého světa. Takže opět o nás bez nás. Pouze pro vybrané. Nemám nic proti tomu, že vám se to nepříčí, je to vaše právo, že jste pro, ale každý z nás musí mít právo se svobodně rozhodnout v REFERENDU o takto důležité věci pro budoucnost nejen naší země. A to je to, co je lidem této krajiny odpíráno. Většina poslanců neví vůbec nic a budou při tom rozhodovat za všechny ostatní. TATO SITUACE JE ZCELA ABSURDNÍ A ZCELA POPÍRAJÍCÍ DEMKRACII.

  17. Svatopluk Beran říká:

    Zajímal by mě váše polemika pane Ďásku jako odborníka, na tuto stránku.

    http://www.blisty.cz/2008/5/6/art40420.html

  18. Ďásek Tomáš říká:

    Netvrdím že jsem pro a plně s vámi souhlasím, že tento „direktivní“ způsob se mi taktéž příčí. I mě by v této věci patrně připadalo adekvátní referendum, i když objektivně musím říci, že chtít třeba po pracovníku v zemědělství s šesti třídami základní školy, aby kvalifikovaně dokázal zhodnotit všechna pro a proti (čímž se jich nikterak nechci dotknout), je asi dost odvážné – když nemám jednoznačný názor ani já sám.

    Plně chápu pocity těch lidí, kteří zažili rok 1968 a oprávněně mají z pobytu cizích vojsk na našem území obavy – ať už v jakékoliv formě. Na podobná rozhodnutí „o nás bez nás“ jsme již několikrát dojeli. Abychom nechodili daleko – i ten CityPark, noční můra pana Simona, přece na papírech vypadal úplně jinak, než ta železobetonová stvůra, co tam roste teď. Kdyby bývalo v této věci kdysi bylo místní eferendum a já hlasoval pro, mohl bych teď nadávat leda sám sobě.

  19. Jiří Simon říká:

    Radar jednoznačně ne …, pak li není znám skutečný důvod!! Černá můra pana Simona? Z územního řízení a následně ze stavebního řízení vím, že to byl a je PODVOD na veřejnost. Dnes se snažím rozklíčovat a poukázat na ty co se na tom podíleli a co s toho měli, tj. jaký prospěch.

  20. azvevit říká:

    Tak to si ČT dovolila dost,že neinformovala lid o takto důležité věci,jakou určitě tato demonstrace byla.Vždyť policisté i dopravu museli zastavit.Když pročítám Vaše články,které jste do různých blogů napsal, tak si říkám.Nedej Bože,aby lidé jaky vy,vyhráli někdy volby.V tu chvíli bychom se vrátili hodně na zpátky a televize by byla opět plná sjezdů a nadšeně tleskajících lidí.Věřte,že pokud by jste byl pane Berane,touto,pro Vás nedemokratickou demokracií někdy umlčen,že udělám vše proto,aby jste se mohl vyjádřit a byl vyslyšen.Ale jináč,(dovolím si použiji Vaši větu)do toho,s tebou nejdu.av.

  21. Ďásek Tomáš říká:

    Pane Simone, doufám, že jste moji poznámku o „noční můře“ nebral jako nějak posměšnou – naopak si celkem vážím Vaší výdrže a snahy udělat něco ve věci, která mi přijde jako ztracená. Určitě budete mnoha kompetentním lidem dost velkým trnem v oku…

    Víte, jeden můj známý si na chatě udělal malou zídku na terase a nepřející sousedé ho udali na stavebním úřadě, který ho donutil „černou stavbu“ okamžitě odstranit s pohrůžkou, že najednou se stavebními stroji a za asistence policie ji srovnají se zemí. Myslím si, že když se má měřit všem stejně, měl by patřičný úřad postupovat analogicky i v tomto případě…

  22. Svatopluk Beran říká:

    Azvevite, v momentě kdy bude jistota, že tu nebudou cizí vojska končím se svými aktivitami. Je to tu v té republice oboustraně pěknej bo…., já s tím nic nenadělám, to je mi jasné, jen cítím potřebu a občanskou povinost nepřipustit agresi cizích vojsk na našem vlastním území a to aby z našeho vlasti nebyli kontrolovány a ovládány jiné národy.

    Trojice amerických vojáků napadla v Chebu taxikáře

    Tři američtí vojáci ze základny v Německu napadli v Chebu taxikáře, který je měl dovézt za povyražením. Jeden z vojáků ho začal za jízdy škrtit, protože se domníval, že je chce ošidit. Navíc mu pak poničili auto. Informoval o tom server tn.cz

    6. 5. 2008 18:05 – CHEB
    Vše se odehrálo při jízdě ze Sokolova, kde si vojáci taxíka v neděli objednali. Společnost jim dělaly prostitutky, se kterými chtěli jet do centra Chebu, přičemž vůbec nevěděli, že jsou v Sokolově. Cesta do Chebu jim proto připadala neúměrně dlouhá a taxikáře tak měli za podvodníka.

    Když jeden z vojáků začal řidiče těsně před Chebem škrtit, ten aby zabránil nehodě, prudce zabrzdil a z auta raději vystoupil. Dva z vojáků pak z auta vystoupili a začali je demolovat. „Jeden z nich několikrát kopl do zadních dveří a zadního blatníku a promáčkl je,“ řekl Právu mluvčí chebských policistů Ladislav Böhm. Američané na voze způsobili škodu za 50 tisíc korun.

    Řidiči taxíku se nakonec podařilo do vozidla nastoupit a když se rozjížděl, tak třetí z vojáků z auta vyskočil, „Při pádu na zem si způsobil lehké zranění na hlavě,“ doplnil mluvčí.

    Policie už jednoho z amerických vojáku obvinila ze spáchání trestného činu poškozování cizí věci.

    Toto je zase z jiného soudku, aspoň nějako zprávu o této demonstraci proti cizí vojenské základně, která proběhla 5 května v Praze mohla naše media zveřejnit.

    http://www.youtube.com/watch?v=2tRn-0BCP0Y

  23. azvevit říká:

    Dobrý den pane Berane.Teď jste mě vyděsil.Nám hrozí agrese cizích vojsk?Něco podobného,jako byl 39 či 68 rok?To snad ne.No,pokud o takovém nebezpečí víte,tak jste zřejmě jedinný a měl by jste neprodleně informovat patřičné složky.
    Včera večer,jsem si na Vás vzpoměl a to když jsem zajel na Novinky.cz a uviděl tam tento článek.Chci věřit,že incident bude řádně vyšetřen a viníci budou potrestáni.A ne,že si naše úřady sednou na zadek kvůli tomu,že se jedná o americké vojáky.
    V tom,že to mohla média zveřejnit,máte pravdu.A nebo,to mohl alespoň Flinstoun vytesat do kamene.Víte,televizní zprávy začínají být v mínusu co se informovanosti týče.Zpráva o demonstraci,na které jste byl zřejmě i vy,byla zveřejněna v podvečer 5.5. na Novinkách.cz a měla docela velkou návštěvnost a diskutujících.Ne televize,ale internet je tím médiem,kde se člověk dozví.Přeji pěkný den.av.

  24. Jiří Simon říká:

    Dobrý den azvevit, kdysi jsem na Vás bezdůvodně vyjel, v domnění že chcete napadat pana Vovsíka. Dnes mne to mrzí a musím se Vám OMLUVIT. Když sleduji vaše příspěvky, tak obdivuji vaší schopnost, jak jednoduchým a účinným způsobem, umíte vysvětlit relativně složitou problematiku.

  25. Svatopluk Beran říká:

    Pane Azvevite špatně jste si vysvětlil můj příspěvek. Pokud to půjde poukuste se vždy uvažovat při něčí zprávě v myšlenkách toho kdo tuto zprávu psal, pokud si ji přeberete ve svém myšlení po svém, pochopitelně se cíl zcela změní. Já se vám to tedy skusím vysvětlit polopatisticky, snad to bude dobré i pro pana Simona. Pokud tu bude základna USA a i pokud naši vynikající vyjednávači vyjednají, že mimo objektu základny budou američtí odborníci podléhat české jurisdikci a českým zákonům, tak tomu nevěřte. Protože USA nikdy nenechá soudit své vojáky které vyslala do světa hájit zájmy americké ekonomiky. Nýbrž jednoduše řeknou, že tito vojáci byli ve službě a neoprávněně opustili vojenský prostor a proto se na ně nemohou vztahovat naše naše, nýbrž vojenské soudy USA. Je to zcela běžná praxe Spojených Států kdekoliv ve světě. Tak to měl tento můj článek avizovat.

    Zcela určitě, pokud se chce občan dovědět skutečně pravdu o tom co se děje u nás, musí na internet. V televizi uvidí, jak jsem už jednou předeslal, maximálně frontální útok hasičů na požářiště kdekoliv v naší republice a to někdy i v přímém přenosu, aniž by tento požár, oproti demonstracím, byl nahlášen měsíc dopředu.

    Tímto způsobem veřejnoprávní ale i komerční televizní studia manipulují s veřejným míněním. Pokud je toto veřejné mínění ovlivňováno v něčí prospěch, je logické i když ne právně dokazatelné, v čí prospěch a kdo tahá za páky.

    Snad jsem dostatečně jasně vyjádřil své přesvědčení, pokud vám něco není jasné, klidně se mě můžete zeptat. Pokud to nezvládnete, klidně použijte opět nějakou přihlouplou dehonestizaci, já vám rád odpovím.

  26. azvevit říká:

    Pane Berane,ve svém článku ze 7.5.2008 píšete,,jen cítím potřebu a občanskou povinost nepřipustit agresi cizích vojsk,,Čili otázka logicky zněla.Nám hrozí agrese cizích vojsk?
    No,dovolím si použít další přihlouplou jak vy píšete dehonestizaci.(přiznám,ani nevím co to slovo znamená)Požár,na rozdíl od demonstrace,se dle zákona nemusí předem nahlašovat.av.

  27. Svatopluk Beran říká:

    Jak je tedy možné že z těchto požárou máme i přímí přenosy v televizních novinách, ale z demonstrace která nevyhovuje této politické garnituře a o níž se ví předem vůbec nic?

    Pokud tu bude základna USA a určitému množství lidí, které je dnes poměrně veliké, se to nebude líbit a vystoupí se zbraní proti této vojenské základně USA na našem území, narozdíl od vás, nepochybuji o tom že američané svoji základnu na našem výsostném území vojenskou agresí ochrání, tak jak to dělají i proti rozhodnutí OSN kdekoliv jinde ve světě.

    Chápu že je možnost že to slovo neznáte, a tak zcela chápu vaše rozhodntí proti němu protestovat.

  28. azvevit říká:

    Pane Berane,nevím z čeho usuzujete,že protestuji proti jakému si slovu.Ta věta v závorce se váže ke slovu,které jste v článku použil.A tím slovem je,DEHONESTIZACE.Sice nevím i nadále co to slovo znamená,ale určitě vím,že proti němu neprotestuji.av.

  29. azvevit říká:

    Bingo!Pane Ďásku.av.

  30. Svatopluk Beran říká:

    Pokud se domníváte pane Ďásek, že vznik nové cizí vojenská základny na našem území je na úrovni vašeho rozhodnutí možnosti si vabrat buď posekat trávník nebo se poflakovat, tak vězte že pan Topolánek a naše vláda poskytla panu Klvaňovi na to vaše překonání se 20 miliónů Kč z našich daní, takže si nemyslím že tu jde o srandu, jakou vy si z toho tímto výrokem děláte. Je to ale přesně na úrovni našich novin, takže absolutně nevybočujete z normálu a tento normál je u nás již prezentován jako běžná norma.

    Pane Ďásek nemyslím si že bych v tom hledal až špionážní hru, jsem ochoten připustit že nikdo z ODS nelubuje až příliš silně v našich mediích, pouze etika našich novinářů a veřejnoprávních medií silně, ale silně pokulhává za tím co a jakým způsobem komentuje většina fundovaných novinářů skutečně svobodného a demokratického světa. Je mi jasné, že vlivem skupiny tvrdého jádra bývalých komunistů ve vládách od roku 1948, je většina našich lidí ještě stále pod vlivem jejich nekompromisních zásahů do osobního života mnoha spoluobčanů a jsou lehce manipulovatelní v otázkách jak a nakolik posuzovat reálnou skutečnost. To se týká také novinářů. Takže nemusí být ani nuceni do toho co napsat, stačí když si majitel najme redaktory s přesvědčením a stylem psaní článků či výrobě dokumentů které mu vyhovují. A věřte že majitelů medií, pro které zisk nepředstavuje hlavní životní hodnotu, mnoho není a novinářská čest v zemi kde si musíte vydělat na živobytí, tak tam se člověk lehce přizpůsobí momentálnímu proudu.

  31. Svatopluk Beran říká:

    Díky pane Ďásku za upřesnění slova. Nejsem skutečně až tak silný v jazyce českém.

  32. Svatopluk Beran říká:

    Pokud si chcete poslechnout i pár argumentů, které neuslyšíte v běžném zpravodajství, klikněte na video.

    http://www.nenasili.cz/

  33. Svatopluk Beran říká:

    USA: Proč radar v Česku
    18.5.2008 – Prof. Oskar Krejčí, Res publica, duben 2008

    Základy pro výstavbu americké vojenské základny v Česku položila Trumanova doktrína. Tu lze vnímat jednak jako začátek politiky zadržování komunismu, ale též jako základní změnu zahraničněpolitického přístupu ke světu: nejenže oficiálně otevírá období globálního intervencionalismu USA, ale zároveň zahajuje výstavbu předsunuté obrany Spojených států.

    Při své inauguraci prezident Truman oznámil čtyři linie, které měly orientovat další zahraniční politiku USA. Za prvé ocenil existenci OSN a jí přidružené agentury a sdělil, že USA budou posilovat autoritu a efektivnost této organizace. Za druhé potvrdil setrvání u politiky ozdravování světové ekonomiky, a to včetně pokračování Marshalova plánu. Pak přišly dvě novinky. „Za třetí, budeme posilovat národy milující svobodu proti nebezpečí agrese. Spolupracujeme s určitým počtem států na přípravě smlouvy o upevnění bezpečnosti severoatlantické oblasti.“ Jednalo se tedy o oznámení, že od nynějška Spojené státy budou vstupovat do vojenských aliancí; NATO bylo vytvořeno jen o několik měsíců později. A za čtvrté, prezident přislíbil rozšířit hospodářkou pomoc do nejméně rozvinutých oblastí.

    Právě tehdy se zrodila představa předsunuté obrany USA. Začalo období bouřlivého uzavírání smluv o vzájemné vojenské pomoci. Nejznámějšími se stalo pět smluv o kolektivní obraně. Už v září 1947 byla podepsaná první regionální vojenskopolitická aliance po světové válce, Rio pakt, která vojensky spojila USA a země Latinské Ameriky. V dubnu 1949 následovalo vytvoření NATO, tedy aliance pro oblast Atlantiku. Trojstranná smlouva ANZUS spojila v září 1951 Spojené státy s Austrálií a Novým Zélandem, tedy státy Pacifiku. Aliance SEATO v září 1954 propojila státy ANZUS, ale i Velkou Británii a Francii s vybranými státy jihovýchodní Asie. Bagdádský pakt, později nazvaný CENTO, v únoru 1955 spojil USA (napřed v roli pozorovatele) a Británii s Irákem, Tureckem, Pákistánem a Íránem. Tato všeobecně známá fakta obsahuji jednu zřetelnou geografickou informaci a dvě skryté politické zprávy.

    Smlouvy o kolektivní obraně byly – krom Rio Paktu – uzavírány kolem jádra Euroasie.

    Z vojenskopolitického hlediska je nesmírně důležité, že vedle zmíněných pěti multilaterálních smluv Spojené státy uzavíraly i mnoho smluv bilaterálních. Za nejvýznamnější lze pokládat ty, které se týkaly Asie, jako např. dohody s Japonskem (započaté Smlouvou o bezpečnosti z roku 1951 a završené podpisem Smlouvy o vzájemné spolupráci a obraně z roku 1960) a Smlouva o vzájemné obraně s Taiwanem z roku 1954, ale i další dohody například s Jižní Koreou a Jižním Vietnamem. Zároveň pozdější rozpady některých mnohostranných smluv mnohdy doprovázelo uzavírání smluv dvoustranných. Výsledkem této paktománie je existence sto-vek vojenských základen USA v zahraniční.

    Přechod k intervencionalismu neměl pouze podobu odklonu od meziválečného pacifismu vyjádřeného například v Briand-Kelloggově smlouvě o zákazu války. Předcházející období dějin USA bylo ve znamení teritoriální expanze, které bylo zakončeno neúspěchem snah o vytvoření zámořského území Spojených států z Filipín. Nastoupilo období, které je v zásadě ve znamení politiky teritoria nepřipojovat, ale kontrolovat.

    Na konci 19. století změřil admirál Alfred Mahan geopolitickou hloubku dosahu tzv. mořské moci k pásu politické nestability mezi 30° a 40° severní šířky. Na konci 2. světové války se přesunula k okrajovému pásu kontinentu. Až v roce 1999 po prvním rozšíření NATO směrem na východ a hlavně pak s příchodem prezidenta George Bushe ml. začal průnik amerických vojenských sil do hloubky Euroasie: intervence v Afghánistánu a Iráku, základny v postsovětské střední Asii a základny v Bulharsku, Rumunku či v Česku a Polsku jsou novými postupovými kroky. Nejčastěji se dnes uvádí, že z 1,4 miliónů vojáků Spojených států jich 369 tisíc slouží na přibližně 700 základnách v zahraničí. Takováto statistika zahrnuje základny, na nichž je významný počet vojáků – zpravidla se jedná o více než sto vojáků a náklady více než milión dolarů ročně. Spočítají-li se však skutečně všechna americká vojenská stanoviště v zahraničí, je jich podle zprávy Ministerstva obrany USA Base Structure Report (Fiscal Year 2007 Baseline) celkem 823

    (…)

    Zlomovým okamžikem ve vývoji zahraniční politiky USA byla porážka ve válce v Indočíně v polovině 70. let minulého století. S ní souviselo, že Spojené státy ztrácely svoje výsadní ekonomické postavení a podlomila se prestiž USA. Vývoj strategických potenciálů Spojených států a Sovětského svazu dosáhl stupně, kdy bylo zřejmé, že vznikla možnost vzájemného zaručeného zničení. Objevily se koncepce, které nově definovaly americké závazky v zahraničí. Na oficiální úrovni to byla především Nixonova guamská doktrína z roku 1979, která se snažila přenést část morálního, ekonomického a vojenského břemene spojeného s politikou zadržování komunismu na spojence.

    (…)

    Na takovémto uvažování byla postavena koncepce uvolňování mezinárodního napětí. Už nebylo nejdůležitější zadržování komunismu, ale nalezení způsobu, jak dva životaschopné geopolitické celky – Spojené státy se svými spojenci a Sovětský svaz se svými spojenci – mohou spolu (pře)žít. Bipolární černobílý konflikt měla nahradit klasická hra mocenské rovnováhy. Podle některých autorů toto období bylo faktickým koncem studené války. V téže době vznikla ve Spojených státech dvě zcela odlišná a mimořádně vlivná ideově-politická uskupení, která působila napříč obou hlavních politických stran: Trilaterální komise a Výbor o současném nebezpečí. Jejich souboj může – byť neúplně a symbolicky – přiblížit vnitřní napětí uvnitř politické elity USA.

    (…)

    Tehdy započatý souboj multilateralistů z Trialaterální komise a unilateralistů z Výboru o současném nebezpečí stále trvá. Vždy šlo o svár idejí, souboj o pozice – ale také o zápas o nasměrování nemalých výdajů federálního rozpočtu.

    (…)

    Obraz okna zranitelnosti se stal šlágrem Reaganovy předvolební kampaně. Podle dostupných údajů 33 lidí z CPD nastoupilo v roce 1981 do administrativy Ronalda Reagana, více než dvě desítky z nich na místa týkající se otázek národní bezpečnosti. V únoru 1981 prezident Reagan oznámil, že Sovětský svaz „od roku 1970 předehnal ve vojenských výdajích Spojené státy o 300 miliard dolarů“. Ze Sovětského svazu se stala „říše zla“ a začalo to, čemu někteří autoři říkají „druhá studená válka“.

    (…)

    Členové Výboru začali své představy realizovat pomocí dramatického zvýšení vojenských výdajů. V březnu 1983 oficiálně vyhlásil prezident Reagan program Strategické obranné iniciativy (SDI, Strategic Defense Initiative), tzv. hvězdných válek, který měl okno zranitelnosti „zazdít“. Zároveň SDI „znamenala radikální odmítnutí představy, že zranitelnost může být zdrojem bezpečí“; začalo období hledání převahy a příprava na Armagedon. Nástupem hlavních představitelů do státních funkcí Výbor o současném nebezpečí zanikl. Další jeho reinkarnace proběhla po teroristickém útoku 11. září 2001. Nový Výbor o současném nebezpečí je opět složen z lidí, kteří patří na americké politické scéně mezi tzv. jestřáby. Má ovšem i své zahraniční členy – mezi nimi také jednoho z České republiky.

    (…)

    Pravděpodobně první projekt, jak vytvořit „svět jedné supervelmoci“ pochází už z roku 1992. Jedná se o 46 stránkový tajný dokument Řízení obranného plánování na fiskální léta 1994 až 1999 (DPG, Defense Planning Guidance). Ten zpracovali tehdejší pracovníci ministerstva obrany I. Lewis Libby (pozdější šéf sekretariátu viceprezidenta Dicka Cheneyho odsouzený za lhaní při vyšetřování vyzrazení identity agentky CIA), Paul Wolfowitz (za prezidentství Bushe ml. náměstek ministra obrany a šéf Světové banky) a Zalmay Khalilzad (spolupracovník řady výzkumných pracovišť, za prezidentství Bushe ml. velvyslanec USA v Afghánistánu, Iráku a dnes v OSN). Materiál sepsali pro tehdejšího ministra obrany Dicka Cheneyho. Dokument DPG je pokládán za první zformulování nekonzervativních představ o zahraniční politice USA po skončení studené války. Z dostupných informací, zveřejněných v The New York Times, vyplývá, že tento dokument stanovil jako hlavní cíle:

    „Naším prvořadým cílem je zabránit znovuvytvoření nového rivala“. Tomu by měla odpovídat i nová regionální strategie, přesněji řečeno odlišné strategie pro různé regiony.

    Spojené státy mají být připraveny podniknout unilaterální vojenskou akci. Protože je zřejmé, že „světový pořádek je koneckonců zajišťován Spojenými státy“, „USA by měly být schopny jednat nezávisle, když kolektivní akce nemohou být řízeny“ nebo v krizi, která vyžaduje rychlou odpověď.

    Dokument požaduje „brzké vybudování“ globální protiraketové obrany.

    Je v něm požadavek roztáhnout NATO směrem do středovýchodní Evropy.

    Být připraven vést současně válku proti Iráku a Severní Koreji.

    V tomto dokumentu začínají úvahy o preventivních aktivitách, a to v globálním rozměru. Zde se objevují výzvy, aby při stavu 1,6 miliónů vojáků byl vojenský rozpočet navýšen na 1,2 bilionu dolarů za pět let, požadavek „podstatné americké přítomnosti v Evropě“, při-čemž je nutné při obraně před nebezpečím z Ruska posunout se dále do východní Evropy. Jako vhodné autoři pokládají „rozhodnutí Aliance učinit tak“. Je pozoruhodné, že dokument zároveň tvrdí, že „není pravděpodobné, že by se v příštích letech mohla znovu objevit globální konvenční výzva vůči USA a západní bezpečnosti z euroasijského heartlandu“.

    Na rozdíl od představ prezidenta Bushe st. o novém partnerství dokument usiluje o vytvoření světa s jednou dominantní vojenskou mocností, jejíž vůdcové „musí udržet mechanismus pro odstrašení potenciálních konkurentů“, kteří by „aspirovali na větší regionální či globální roli“. Podle DPG „naše nukleární síly poskytují důležitou odstrašující hráz proti možnosti revitalizované či nepředvídatelné globální hrozby“. Předvídá, že „budoucí koalice budou ad hoc uskupení“. Mělo by se zabránit případným snahám spojit Ukrajinu, Bělorusko a další nově nezávislé státy s Ruskem. Protože Rusko zůstává „jediná mocnost světa s kapacitou zničit Spojené státy“, měly by americké strategické síly zůstat zaměřeny na cíle právě v Rusku. A dokud se jaderné arzenály nestanou neškodné, „stále stojíme tváří v tvář možnosti, že mohutné strategické jaderné síly zůstávají v rukou těch, kdo mohou vše zvrátit zpět k uzavřeným, autoritářským a nepřátelským režimům“.

    Autoři dokumentu zformulovali pro USA úkol zabránit výraznému přezbrojení Německa a Japonska, zvláště pak jejich jadernému vyzbrojení. Dokonce se v něm hovoří o nutnosti být připraven použít vojenskou sílu k tomu, aby se zabránilo šíření jaderných zbraní v ze-mích, jako je Severní Korea, Irák, některé republiky bývalého Sovětského svazu a v Evropě. Studie DPG obsahuje také varování, že Kuba a Severní Korea vstupují do fáze intenzivní krize (převážně ekonomické, ale i politické), která může vlády těchto zemí přivést k „akcím, které by se jinak zdály jako iracionální“. A dodává, že „stejný potenciál existuje v Číně“.

    (…)

    Výrazný zlom v americké politice začal v listopadu 1994, kdy republikáni zvítězili ve volbách do Kongresu a získali většinu v obou jeho komorách. V roce 1997 pak Kongres USA zřídil Komisi na vyhodnocení raketové hrozby pro Spojené státy. Předsedou této Komise byl jmenován tehdejší poslanec Donald Rumsfeld, bývalý (ve vládě Geralda Forda) i pozdější (v první vládě George Bushe ml.) ministr obrany USA. Tato komise ve své závěrečné zprávě z roku 1998 varovala před nebezpečím z Ruska a z Číny.

    Rumsfeldova komise objevila ale i nové nebezpečí: hrozba představovaná řadou nepřátelských rozvojových států „je širší, bezprostřednější a rozvíjí se rychleji, než bylo uvedeno v odhadech a zprávách zpravodajské komunity“. Opět tedy velké změny začaly útokem na zpravodajské služby. Zpráva zároveň obsahuje hrozivé varování, že „Spojené státy nedostanou skoro žádné nebo vůbec žádné varování před operačním nasazením“ raket schopných zasáhnout území USA. Komise ve své zprávě uvedla, že Írán a Severní Korea budou představovat pro Spojené státy raketovou hrozbu během pěti let a Irák během deseti let. Okupace Iráku a současný stav vojenských výdajů Íránu a Severní Koreje závěry Rumsfeldovy komise nepotvrzují.

    Souběžně byla v roce 1997 vytvořena nezisková vzdělávací organizace nazvaná Projekt nového amerického století (PNAC, Project for the New American Century). Mezi signatáři zakládací listiny PNAC byli všichni tři autoři dokumentu DPG, Řízení obranného plánování, tedy Libby, Wolfowitz a Khalilzad. Nově vzniklá organizace si vytkla za cíl prosazovat globální vůdcovství USA.

    Strategie národní bezpečnosti Spojených států amerických, kterou americký prezident George Bush ml. podepsal v září 2002 a v upravené podobě roku 2006, přijala zásadní ideová východiska autorů DPG. Je vyznáním unilateralismu, manifestací odhodlání USA postupovat v mezinárodních vztazích při prosazování svých zájmů samostatně. Píše se v ní, že „ve jménu zdravého rozumu a sebeobrany“ budou Spojené státy „identifikovat a ničit hrozby dříve než dosáhnou našich hranic. I když Spojené státy budou neustále usilovat o získání podpory mezinárodního společenství, nebudeme váhat jednat samostatně, když to bude nutné“.

    Přestože se citovaná pasáž z doktríny Bushe ml. týká boje proti terorismu, vyjadřuje jasně postoj nejen ve chví-li intervence do Iráku, ale i k budování Národní protiraketové obrany USA. Tento systém protiraketové obrany Spojených států je budován:

    jako součást předsunuté obrany Spojených států;

    jako globální systém kolem jádra Eurasie;

    jako projev unilaterální politiky, která nebere ohled na názory spojenců a partnerů – což je patrné z vypovězení Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (ABM Treaty) v roce 2001.

    Součástí této unilaterální politiky má být i americká vojenská základna v České republice. Tato politika může ale existovat v celé řadě technických variant, z nichž ne každá vyžaduje radar v Brdech. V posledních měsících se ve Spojených státech intenzivně diskutují argumenty Zprávy nezávislé pracovní skupiny o protiraketové obraně, kosmických vztazích a 21. století. Podle ní má nejefektivnější systém globální kosmické obrany podobu tisíce družic-zabijáků. Ty by měly být schopny ničit nepřátelské rakety odpálené z kteréhokoliv státu, a to ve všech je-jich fázích letu. To by zároveň umožnilo, že by po-zemní základny USA „neměly být rozšiřovány za v současné době rozvinutou linii na Aljašce a v Kalifornii“ (s. 114).

    Radar v Česku má charakter předsunuté obrany, nikoliv však pouze horizontální, ale také vertikální. Jako vojenská základna představuje posun pozemní vojenské hranice Spojených států směrem k srdci Eurasie. Jako součást Národní protiraketové obrany USA je prvkem „vysoké hranice“, tedy příprav na válku v kosmu.

    Jak ukazuje citovaná Zpráva nezávislé komise, při důrazu na rozhodující význam „vysoké hranice“, není základna v Česku nutná. Co ale není zpochybňováno, je příprava na kosmické války. Není náhodou, že náměstek ministryně zahraniční USA odmítl společný rusko-čínský návrh Smlouvy o zabránění umístění zbraní v kosmu, hrozby či užití síly proti kosmickým objektům (PPWT, Treaty on the Prevention of the Placement of Weapons in Outer Space, the Threat or Use of Force Against Outer Space Objects), a to hned na konferenci OSN o dozbrojení, kde byl tento návrh letos v únoru předložen.

    (…)

    Zápas unilateralistů a multilateralistů ve Spojených státech rozhodně neskončil. A zdá se, že problém radaru v Brdech není ani tak otázkou vnějšího ohrožení Spojených států, jako ideových, politických a finančních bojů uvnitř této země.

    Zdroj: Krejčí, Oskar. USA: Proč radar v Česku. Res publica (sdružení pro informace), Praha, duben 2008

    Profesor PhDr. Oskar Krejčí, CSc. (1948) je prorektorem Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, vědeckým pracovníkem Ústavu politických věd SAV v Bratislavě a učí na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů UMB v Banské Bystrici. Publikoval sedmnáct vědeckých knih a přibližně tisíc nejrůznějších studií a článků. Byl poradcem dvou předsedů československé federální vlády.

    USA: Proč radar v Česku

    661 kB, PDF, 19.5.2008

  34. Svatopluk Beran říká:

    http://www1.mail.volny.cz/~~ecfed56e8b5b3a497abe260e6f4afaed/attach2/b904620470311abbad916666ecad4b50?enc=base64&name=protiradaru.pdf&ctype=application%2Fpdf&part=1.2&parse_id=1211197651-60357-23A708B8&file_id=2&mode=view&redir=1&xchrs=

  35. Svatopluk Beran říká:

    Jaký názor máte pane Ďásku, coby bývalý radioametér, a podle vás tedy odborník na novinky v radarové technice, jelikož jste na vojně¨též sloužil u PVO a něco málo o radiolokačních systémech a způsobu šíření radiových vln víte. Je to také nesmysl?

    Zásadní pokrok ve vývoji nových prvků fázovaných řad radarů
    Milan Hlobil
    Fázované řady radarů [1] mají stále širší použití při konstrukci anténních systému, obzvláště v posledních letech byly zaznamenány zásadní objevy – v nedávné době ještě těžko představitelné. Tyto objevy jsou doloženy vývojem GaAs (galium-arsenidových) integrovaných mikrovlnných obvodů (MMIC), což umožnilo konstrukci aktivních elektronicky rozmítajících řad (AESA), které jsou lehké, málo objemné, spolehlivé a relativně levné. Vývojové trendy dosáhly stupně, kdy je možná konstrukce levných fázovaných řad na kmitočtech do 35 GHz.

    Díky obrovskému pokroku ve výrobě čipů pro mikrovlnné obvody způsobeného zavedením galium-nitridových (GaN) technologií mohou být stávající galium-arsenidové (GaAs) moduly T/R nahrazeny novými GaN (nebo SiC) T/R moduly, které mají desetkrát vyšší výkon. Navýšení výkonu umožní další zkvalitňování parametrů radaru. Nová technologie je navíc mnohem levnější než starší (až 100x, dle [1]).

    Výhody GaN technologie
    GaN technologie má nejvyšší výkonovou hustotu z existujících technologií:
    umožňuje redukovat velikost čipu – nižší cena na daný výkon,
    menší rozměry FET umožňují větší šířku pásma, vyšší impedanci,
    GaN technologie dovoluje použít vyšší napájecí napětí, což přináší vyšší výstupní výkon a lepší účinnost,
    GaN (SiC) technologie má vyšší tepelnou vodivost oproti technologii GaAs, to je zásadní výhoda pro spolehlivou funkci a lepší účinnost.
    Výhody MMIC GaN oproti GaAs MMIC
    Systém poskytne výhody v následujících faktorech: hmotnost, chlazení, vrcholný výkon, cena, citlivost, dosah.
    28 V vs. 10 V, 2x proud (I) umožňuje 5-10 x větší výkon při stejném zisku a koeficientu účinnosti jako u GaAs.
    Zvýšení napětí GaAS 10 – 20 V na nižším I umožňuje pouze 1,5 až 2x větší výkon. GaN je více kompaktní pro stejný výkon, GaN má lepší přizpůsobení Z (impedance)  širší BW (šířka pásma).
    Testy spolehlivosti při zvýšených teplotách vykazují 106 hod. životnost.
    Dosažené parametry u fy Raytheon: 1,25 mm tranzistor, 40V, 6,4W/mm, G=12dB, PAE = 60% na 10GHz.
    Porovnání GaN oproti GaAs
    Parametr GaAs GaN
    Výst. výkon. hustota (W/mm) 0,5 – 1,5 3 – 6
    Pracovní napětí (V) 5 – 20 28 – 48
    Mezní napětí (V) 20 – 40 > 100
    Max. proud (A/mm) ≈ 0,5 ≈ 1
    Tepelná vodivost (W/m-K) 47 390(Z) / 490(SiC)

    Rozdíly mezi technologiemi GaN a GaAs z hlediska výkonových úrovní je velmi dobře vidět na obr.7 (viz Příloha 1). Teoreticky lze u GaN dosáhnout špičkového výkonu až 1000W.

    Firma CREE poskytuje komerční GaN hybridní zařízení s výstupním výkonem 15 až 120W v pásmu UHF do 40 GHz. Cílem je dosažení špičkového výkonu 550W a středního výkonu 30 až 40 W s lineárním výstupem a s použitím jednostupňového obvodu FET.

    V současné době – při udávaném špičkovém výkonu GaN T/R modulů až 120W a např. při původně udávaném počtu modulů u radaru GBR-P 69 až 81 tisíc[2] je reálné docílit špičkového výkonu radaru cca 9,7 MW. Pokud by se podařilo firmě Raytheon splnit svůj cíl – dosažení špičkového výkonu 550W na modul, mohlo by dojít k navýšení špičkového výkonu radaru až na desítky MW. Díky lineární regulaci a moderního programovému vybavení může být navýšení výkonu těžko zjistitelné (např. v rámci kontrolních měření v rámci inspekce). Parametry radaru EBR určeného k zasazení na stanoviště v Brdech nejsou známy, radar je firmou Raytheon teprve vyvíjen a je velice pravděpodobné, že nová GaN technologie bude při konstrukci radaru použita. Potenciální možnost navýšení špičkového výkonu radaru je velmi znepokojivá, obzvláště když jsou parametry radaru EBR pod záminkou utajení zamlčovány. Navýšení výkonu na desítky MW by posunulo zařízení radaru do kategorie výkonného zdroje elektromagnetických impulsů. Umístění radaru v Brdech je nepřijatelné při stávajícím výkonu a tím více by bylo nepřijatelné v případě dalšího navýšení výkonové úrovně.

    Nová technologie na bázi GaN (Galium-Nitrid) umožní na kmitočtu 10 GHz impulsní výkon cca od 50 W do 1 kW !

    Nikdo nebude mít přístup a kontrolu, jaké moduly budou nasazeny v Brdech.

    Použitá literatura:

    [1] Brookner, E.: Now: Phased-array Radars: Past, Astounting Breakthroughs and Future Trends (January 2008), Microwave Journal, 1/2008. (Na článku spolupracovali pracovníci fy Raytheon).

    [2] Nerad, L.: Radar XBR Brdy – Technická analýza a odhad parametrů, ATM, 9/2007, in Britské listy.

    O autorovi články autora

  36. Svatopluk Beran říká:

    Tady je dopis vašeho kolegy pane Ďásku, který je též odborník jako vy a o radarové problematice zřejmě něco asi zná, ovšem jeho názor není ani zdaleka tak naivní jako váš.

    Dopis od experta na raketové vojsko

    Dobrý den,

    bohužel se nemohu představit, neboť se obávám o bezpečnost své rodiny. Pracoval jsem jako expert na raketové vojsko v AČR. Ještě před rokem 2003 se mluvilo o protiraketovém štítu. Dost dobře si pamatuji velice nízkou účinnost této obrany a proto i v Izraeli byly do protiraketové obrany nasazeny systémy Patriot, které byly schopné alespoň s určitou pravděpodobností ničit balistické rakety. Jako expert vím, že k ničení při pádu po balistické křivce je už pozdě a zbytky ničené rakety padají na zasažené území, které pak těžce nese ekologické a humanitární dopady. Proto se musí rakety ničit již v samém počátku startu. K tomu mají USA speciální rozvědné týmy, které tuto situaci neustále monitorují jak z kosmu, tak z území, ze kterého má být provedeno odpálení. To už je všeobecně stará věc a divím se, že naši politici to buď neví a nebo záměrně utajují.

    Ale co je pro mě důležitější: Protože je vláda silně nestabilní a policie, která má chránit tuto vládu je v rozkladu a v korupci a nelze na ni tedy spoléhat a armáda je na tak nízkých stavech, že s ní se nedá počítat na potlačení odporu, potřebuje se vláda pana Topolánka spoléhat na jinou pomoc – což je pomoc americká. Proč, protože jestli se podaří umístit základu v Brdech, budou mít USA k této základně vlastnický vztah a při jakékoliv nestabilitě v této zemi budou toto nebezpečí považovat za ohrožení amerických zájmů a budou sem vyslána vojska k potlačení odporu viz Irák. To není výmysl, to je již ověřená zkušenost ze světových konfliktů. Tak to je jeden z důvodů proč NE americkým základnám.

    Další důvod je i ten, že základnu budou chránit čeští vojáci – to znamená, že musí rozpočet vlády opět zatížit rozpočtem na ochranu základny. Jen pro informaci – mise KFOR v minulosti stála armádu jeden a čtvrt miliardy korun. Kdo platí daně – zase my a to chce vláda snížit zadluženost.

    Dále – raketová základna musí být neustále udržována. Základna, která v Brdech byla za bývalého režimu postavená „na vodě“, protože brdské lesy jsou obrovskou zásobárnou zdravé vody. Na bývalé základně muselo být provedeno spoustu neekologických zásahů, aby bylo možno tuto základnu provozovat. Vzpomínám si na případ, kdy byly podzemní bunkry kompletně zatopeny vodou. Kolem základny se musely pravidelně provádět výseky lesa kvůli radiolokační viditelnosti – další zásah do ekosystémů. A jestliže má mít protiraketový radiolokátor daleký dosah, musí mít i veliký výkon vysílače a velikou citlivost přijímače. Pro to platí fyzikální zákony v podobě radiolokační rovnice. Je pravda, že moderní systémy pracují s tužkovou vyzařovací charakteristikou, ale přesto v podobě bočních laloků dochází k úniku výkonu. Z biologického hlediska je známo že mužské pohlavní chromozomy (Y) jsou vysokou frekvencí ničeny – to je opět praxe potvrzená na kamarádech, kteří sloužili na radiolokátorech. Vysoká frekvence ničí i oční sítnici – o tom se také nemluví – jsou to skryté choroby, které se projevují až později. Proto také všichni, kdo pracovali v blízkosti radiolokátorů, museli chodit na zdravotní riziková vyšetření.

    Protože tyto okolnosti jsou všeobecně známy ve světě, umísťují se tyto radarové a raketové základny dále od hustě obydlených oblastí – toto přímo odporuje rozmístění u nás s hustou osídleností. Vládě je jedno že lidé budou v pozdější době trpět zdravotními problémy. Zapomněl jsem na informaci o prokázaném poškozování mozku a dispozicím k dementnosti. No a v neposlední řadě – protiraketové základny jsou již dnes skutečně historií. Jsou vyvinuty na úrovni USA a Ruska speciální letadla vybavena výkonným laserem, který je schopen mnohem spolehlivěji ničit balistické rakety než nějaká protiraketa. Proto Rusko hovoří o schopnosti ničit tyto rakety bez větších problémů, zatímco USA mlčí, aby neohrozilo umístění základny.

    Základna je pouze politická korektně neodůvodněná záležitost pro politiky a proti lidem. Když lidé nebudou mít zbraně, nepovedou proti sobě válku a násilí. Souhlasím s Vámi, že je to otevření nové studené války pod rouškou „ochrany proti terorizmu“ a Rusko.

  37. Svatopluk Beran říká:

    Věřím vám, něco podobného jsem od vás potřeboval, abych měl coby neodborník – myslím to bez ironie – aspoň částečně fundovanou oponenturu a doufám tím, že si budu moci aspoň částečně vyčlenit co je a co není nesmysl. Doufal jsem proto, že to rozeberete trochu víc, a to nejen to co je nemožné a vyfabulované, ale i to co je nám evidentně, coby novinky v radiolokaci zamlčováno a úmyslně nezveřejňováno. V podstatě jsou to články, které jsou většinou publikovány, doufám že v dobré víře, jako protiakce na vládní neinformovanost či přímo cílenou dezinformovanost v této problematice. Otázka malého vlastního jaderného reaktoru je i pro mě úsměvná, ale divil jsem se že jste ji použil jako argument v prvotním článku, jelikož jsem přesvědčen, že většina normálně uvažujících lidí si uvědomuje že je to nesmysl. Zajímalo by mě kolik by musel podle vašeho názoru být příkon pro takový radar a jestli je to velká zátěž pro naši rozvodnou síť, či jak výkoné oddělené agregáty od rozvodné sítě, by byly potřebné k napájení takovéto vojenské platformy?

  38. Tulda říká:

    I když Beran je jako beran, já jsem pro radar.

  39. Svatopluk Beran říká:

    Jsme v demokratické zemi a je to tvůj názor, potud je vše v pořádku. Problém je ale v tom, že většina je proti a ODS coby strana která se po policejním zásahu a uplacení dvou poslanců opoziční strany dostala o pouhé dva hlasy k moci, nerespektuje většinový názor občanů a jde si přes mrtvoly za svým ziskem.

  40. Svatopluk Beran říká:

    Pokusil bych se s vámi polemizovat v těchto vašich tří odstavcích.

    Vaše citace.

    Spíše bych se jenom rád NEZAUJATĚ dotkl několika aspektů, o kterých se příliš nemluví – nebo možná někdy mluví, ale vyloženě nepravdivě.

    1)
    Argument „protistrany“ ohledně zdravotních rizik je podle mě hloupost. Radar pochopitelně nějaký výkon (a ne zrovna malý) má, ale obyčejný mobil hodinu denně přitlačený na ucho zatíží lidský organismus mnohem více, než půl kilometru vzdálený radar, pracující směrově a v pulsním režimu.

    2)
    Další argument – totiž, že se radar může stát snadným terčem teroristického útoku – je také dosti nelogický. Co by tím například bradatí společníci „démona“ Usámy bin Ládina získali ? Když už by chtěli v naší malé poklidné zemičce udělat pořádný brajgl, nebylo by „vhodnější“ – a hlavně tisíckrát jednodušší – udělat třeba díru do nějaké nehlídané přehrady, než se snažit partyzánskou akcí zničit ostře střežený vojenský objekt ? Radar by mohl být v tomto smyslu v nebezpečí pouze za války. A v případě války by si myslím byl radar to poslední, co by nás zajímalo.

    3)
    Dále se hodně mluví o již zmíněném pobytu cizích vojsk na našem území. Řekl bych, že jeden nafouklý kopací míč se stovkou cizích hráčů v přesně vymezeném brankovišti je přece jenom něco trochu jiného, než několikatisícihlavá internacionální bratrská pomoc.

    Rád bych se vyjádřil k těmto odstavcům, které se mi zdají být zlehčující celou situaci.

    1)
    Zdravotní rizika ve smyslu škodlivosti radaru na člověka jste mi myslím celkem reálně naznačil, snad s nimi budu mít možnost operovat a získat nějakou oponenturu na tyto vaše logické závěry.

    Nesouhlasím s vámi ale s tím, že radar nebude mít negativní vliv na okolní přírodu a to jak již živou tak neživou. Jak jistě víte, není ani jeden z radarů tohoto systému UPROSTŘED státu, eko systému a lidské populace, nýbrž v nehostiných podmínkách Aljašky, Grónska, na válečných lodích uprostřed oceánů a nebo na pobřeží oceánu.

    2)
    Pokud se Spojené Státy a to i navzdory OSN, opět samostatně rozhodnou vést svůj preventivní vojenský útok, proti jakémukoliv státu jenž jim odmítne své komodity za dolary prodávat, či snad jim odepře tyto své komodity poskytovat úplně, budeme to právě mi, kdo budeme napadeni jako první, coby odveta ke zničení protiraketového systému obrany Spojených Států. Tento systém začaly Spojené Státy opět budovat, když jednostrně odstoupily od smlouvy, která ZAKAZOVALA budování takovýchto systémů. Smlouva vycházela z jistoty, že nemožností se bránit, udržovaly znesvářené mocnosti strach z případné odvety za jednostrný útok z druhé země. Tato rovnováha byla však úmyslně Spojenými Státy porušena. Tím bylo nastartováno nové kolo vymýšlení dokonalejších obraných systémů, následně vymýšlení dokonalejších zbraní překonávající tyto dokonalé obrané systémy, a tak stále dokola. Tento stav je ideální ráj pro podnikatele se zbraněmi a ti jsou jak již víme nejen v USA, ale nyní již i v Rusku, Číně, Indii a dalších zemích. Kdo na tom tratí jsou jen běžní občané, a to když ne válkou, tak aspoň placením vyších a vyších daní, aby si stát mohl tyto zbraňové systémy dopřát a v ,,uvozovkách,, zaručil tak obyvatelstvu na nejbliších pár měsíců převahu nad soupeřem, než ten vybuduje opět něco o trochu dokonalejšího.

    3)
    Pokud máte málo a nebo nedostatečné zprávy z trestné činosti vojenskýc příslušníků Spojených Států Amerických v okolí jejich 700 základen, rozmístěných po celém světě a z nemožnosti potrestání konkrétních viníků konkrétní justicí toho kterého státu, moho vám je poskytnout. Jako jeden z nejposlednějších se stal právě u nás, a to tu ještě základna není. V Chebu napadli tři příslušníci americké armády sloužící dočasně v Německu, našeho taxikáře. Zatím se však žádná zpráva o jejich zatčení a odsouzení naší prokuraturou nikde v tisku neobjevila a troufám si tvrdit, že ani podle příkladu z jiných zemí neobjeví. Přičemž trestná činost těchto vojáků se pohybuje od krádeží, obchodu s drogami, přepadení, znásilnění až po vraždy či několikanásobná zabití.

  41. Svatopluk Beran říká:

    Bez komentáře

    Írán: Odpočítávání již začalo

    Daniel Veselý

    Žijeme v příšerném světě. Triumvirát kandidátů na amerického prezidenta předvedl a předvádí, jak by měla fungovat americká demokracie v praxi. Ač je senátorka Clintonová mimo hru, její nedávný výrok o případném řešení uměle udržované krize týkající se íránského jaderného programu mnohé zaskočil. Tato “ žena“ během jednoho interview prohlásila, že bude-li Írán dál ohrožovat Izrael (sic!), budou Spojené státy připraveny ho vyhladit (obliterate).

    To by v reálu představovalo masovou vraždu 68 milonů lidí, tedy většího počtu než všech zavražděných během 2. světové války. Barack Obama se také nedá zahanbit. V průběhu svého vystoupení před vlivnou izraelskou lobby (AIPAC) před pár týdny zdůraznil, že Jeruzalém zůstane nedělitelným městem. A to navzdory rezoluci č. 242 RB OSN, jež jako jeden ze základních pilířů blízkovýchodního mírového uspořádání požaduje, aby Jeruzalém zůstal otevřeným městem a jeho východní část připadla potencionálnímu palestinskému státu coby jeho politické, kulturní a ekonomické centrum.

    Obamovo stanovisko ohledně Íránu je nasnadě: „Všechny možnosti řešení jsou na stole“. Tedy i možnost jaderného útoku na suverénní stát, jenž by např. dle britského vojenského historika Correlli Barnetta mohl zažehnout 3. světovou válku. Senátor McCain pro změnu prohlásil, že je hrdý na skutečnost, že jej v klání o prezidentské křeslo podporuje reverend John Hagee, a to přesto, že tento nedávno prohlásil, že bůh poslal Hitlera, aby prostřednictvím Holocaustu umožnil vznik Izraele.

    John Hagee je známý křesťanský fundamentalista, jehož další výroky dokázaly nadzvednout nejen řady Američanů. Podle Hageeho tvrzení postihla Spojené státy „boží pohroma“ v podobě 11. září kvůli jejich podpoře vzniku palestinského státu v biblické domovině vyvoleného národa. Senátor McCain také na dotaz z publika při jedné zastávce svého kandidátského turné uvedl, že nevylučuje skutečnost, že Spojené státy zůstanou v Iráku třeba sto let. Jindy zase na dotaz, týkající se řešení krize kolem Íránu, začal prozpěvovat: „Bomb, bomb, bomb.“

    Minulý čtvrtek byl v americkém Senátu s drtivou převahou přijat rozpočtový plán, který poskytl dalších 162 miliard dolarů na válečné operace v Iráku a Afghánistánu. Tento rozpočet byl během posledních dvou měsíců koncipován mluvčí Sněmovny reprezentantů, demokratkou Nanci Pelosi, a to navzdory slibům, jež dala voličům, že se pokusí vyjednat stažení amerických jednotek z Iráku. V návrhu není ani slovo o konkrétním termínu ohledně stahování vojsk z Iráku.

    Tento týden byl měl rozpočtový návrh podepsat prezident Bush. Nejenže zástupci Demokratické strany od roku 2006, kdy po 12 letech převzali kontrolu nad Kongresem, umožnili získat Bushově administrativě půl bilionu dolarů na válečné operace v Iráku a Afghánistánu, ale i jejich postoj vůči hrozící agresi proti nedemokratickému, ale suverénnímu Íránu je navýsost hanebný. Demokraty ovládaný Kongres se tak každým dnem přibližuje k útoku na Írán.

    Podle analytika CBS News Michaela Orena, Američana s izraelskými kořeny a konexemi na zdroje napojené na izraelskou vládu, byli nedávno Izraelci prezidentem Bushem ujištěni, že nedovolí aby se Írán „nuklearizoval“. List Asia Times pro změnu uvádí, že americký letecký útok na Írán se uskuteční do srpna tohoto roku, odvolávaje se na nejmenovaného pracovníka amerického ministerstva zahraničí. Jak Asia Times dále podotýká, útok na Írán, podle mnohých amerických kongresmanů, proběhne mezi listopadem a lednem. Michael Gordon se na sklonku června v New York Times zmínil o manévrech stovky izraelských bojových letounů poblíž řeckého pobřeží. Americké ani izraelské úřady toto nepopřely.

    Pravděpodobné bombardování Íránu není však primárně zaměřeno na jeho možné nukleární ambice; spíše jde o prosazení projektu amerických neokonů v čele s Dickem Cheneym udržet za každou cenu vůdčí postavení Spojených států ve strategickém regionu i jinde a zajistit bezpečnostní zájmy Izraele. První úder se měl uskutečnit již na sklonku roku 2006. Díky CIA a dalším zpravodajským službám, střízlivým hlasům Condoleezzy Riceové a Billa Gatese se od té doby propuknutí války dařilo zabránit; ovšem na jak dlouho?

    Je do nebe volající a hrůzné, že po rozvrácení kolébky lidstva – Mezopotamie, rozdmýchání klanových třenic v Afghánistánu a Somálsku, by mělo něco takového, ba mnohem horšího nastat i v Persii.

  42. Svatopluk Beran říká:

    Agent CIA žaluje americkou vládu kvůli íránské lži
    Mojmír Babáček
    Bývalý agent CIA, kterému CIA zakázala používat své skutečné jméno a dokonce i dostavit se k soudu, podal u amerického federálního soudu žalobu, ve které žádá americkou vládu, aby odtajnila dokumenty, které dokazují, že záměrně potlačila informace o tom, že Irán zastavil práce na vývoji atomové zbraně.

    Bývalý agent, který pochází ze Středního východu, pracoval pro CIA 22 let jako odborník na Střední východ a, podle slov jeho právníka, se mu podařilo získat informátora, který měl přístup k informacím o iránském jaderném programu. Ten mu předal důkazy o tom, že Irán v roce 2003 přestal pracovat na vývoji atomové bomby. Je pravděpodobné, že tak reagoval na americkou okupaci Iráku. V roce 2004 dostal agent CIA, podle svého právníka, výpověď, protože odmítal uposlechnout své nadřízené, kteří mu pětkrát nařídili, aby zfalšoval své zprávy o zbraních hromadného ničení v Iráku a v Iránu nebo aby zprávy, které získal od svého informátora, potlačil. Podle jeho právníka se CIA svému bývalému agentovi nadále mstí i tím, že mu znemožňuje získat plně zpátky svou identitu.

    Ex-Agent Says CIA Ignored Iran Facts

    By Joby Warrick
    Washington Post Staff Writer
    Tuesday, July 1, 2008; Page A02

    A former CIA operative who says he tried to warn the agency about faulty intelligence on Iraqi weapons programs now contends that CIA officials also ignored evidence that Iran had suspended work on a nuclear bomb.

    This Story
    INTELLIGENCE ON NUCLEAR PROGRAM: Ex-Agent Says CIA Ignored Iran Facts
    Washington Post Investigations: Magazine Sheds Light on Pentagon Resignation
    The onetime undercover agent, who has been barred by the CIA from using his real name, filed a motion in federal court late Friday asking the government to declassify legal documents describing what he says was a deliberate suppression of findings on Iran that were contrary to agency views at the time.

    The former operative alleged in a 2004 lawsuit that the CIA fired him after he repeatedly clashed with senior managers over his attempts to file reports that challenged the conventional wisdom about weapons of mass destruction in the Middle East. Key details of his claim have not been made public because they describe events the CIA deems secret.

    The consensus view on Iran’s nuclear program shifted dramatically last December with the release of a landmark intelligence report that concluded that Iran halted work on nuclear weapons design in 2003. The publication of the National Intelligence Estimate on Iran undermined the CIA’s rationale for censoring the former officer’s lawsuit, said his attorney, Roy Krieger.

    „On five occasions he was ordered to either falsify his reporting on WMD in the Near East, or not to file his reports at all,“ Krieger said in an interview.

    In court documents and in statements by his attorney, the former officer contends that his 22-year CIA career collapsed after he questioned CIA doctrine about the nuclear programs of Iraq and Iran. As a native of the Middle East and a fluent speaker of both Farsi and Arabic, he had been assigned undercover work in the Persian Gulf region, where he successfully recruited an informant with access to

    sensitive information about Iran’s nuclear program, Krieger said.

    The informant provided secret evidence that Tehran had halted its research into designing and building a nuclear weapon. Yet, when the operative sought to file reports on the findings, his attempts were „thwarted by CIA employees,“ according to court papers. Later he was told to „remove himself from any further handling“ of the informant, the documents say.

    In the months after the conflict, the operative became the target of two internal investigations, one of them alleging an improper sexual relationship with a female informant, and the other alleging financial improprieties. Krieger said his client cooperated with investigators in both cases and the allegations of wrongdoing were never substantiated. Krieger contends in court documents that the investigations were a „pretext to discredit.“

    Krieger maintains that his client is being further punished by the agency’s decision prohibiting him from fully regaining his identity. „He is not even allowed to attend court hearings about his own case,“ Krieger said.

    CIA spokesman Paul Gimigliano declined to comment on the specifics of the case but flatly rejected the allegation that the agency had suppressed reports. „It would be wrong to suggest that agency managers direct their officers to falsify the intelligence they collect or to suppress it for political reasons,“ he said. „That’s not our policy. That’s not what we’re about.“

    Tato zpráva je dalším důkazem, že podobně jako při přípravě okupace Iráku, i v případě Iránu americká vláda falšuje informace o jeho programu vývoje atomové zbraně, aby tak prostřednictvím americké armády otevřela cestu svým ropným společnostem k iránské ropě a zemnímu plynu.

  43. Plavec L. říká:

    http://zahranicni.ihned.cz/c4-10032630-25922760-003000_d-iran-odzkousel-rakety-dlouheho-doletu-mohou-zasahnout-az-balkan
    Zahranicni.iHNed.cz 9. 7. 2008 07:48 (aktualizováno: 9. 7. 2008 09:04)
    Írán odzkoušel rakety dlouhého doletu, mohou zasáhnout až Balkán
    Mezi testovanými raketami dlouhého doletu byla i raketa typu Šaháb-3, která je schopna zasáhnout Rumunsko nebo další balkánské země.

  44. Plavec L. říká:

    Jinak jak už jsem tady psal, pane Beran, nechte se léčit, můžete být nebezpečný svému okolí….

  45. azvevit říká:

    Zdravím. Teď mě tak hypoteticky napadlo. Co kdyby jsme si ten radar zde postavili sami, bez USA. S odůvodněním, že se obáváme napadaní ne od Iránu, ale od Ruska. Což vzhledem k historickým zkušenostem které má řada států Evropy, není v případě rusů, pane Ďásku, nijak nereálné. av.

  46. vladimír hasil říká:

    Radar v Brdech bude pracovat jako obyčejný radar,ale v případě potřeby poslouží jako pulsní dělo. Pro svůj výkon potřebuje být umístěn v zemi, kde je dostatečně zajištěna výroba elektřiny, v zemi spojenecké a ležící v mírném klimatickém pásmu se stabilním podložím, bez zemětřesení jako v Turecku. Představte si kužel obrácený svou základnou k nebi a jehož vrchol leží v Brdech. Prostorově se rozpíná až nad Írán. V případě vypálení mezikontinentální balitické střely bude tato střela vystavena ozáření pulsním dělem, které jí naruší elektroniku a ona se nedostane na oběžnou dráhu Zeměkoule tzn. dopadne zpět na zemi z které byla vypuštěna.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I