
Kdo tu káru vlastně tlačil ?
Tomáš Ďásek | Úterý, 14. 10. 2008 v 21:19Tak nám Ústav pro studium totalitních režimů nadělil pěkné překvapení. Spisovatel Milan Kundera – pro některé vzor bojovníka proti komunismu prý v padesátých letech udal státní bezpečnosti agenta M.Dvořáčka, který následně strávil ve vězení a pracovních táborech 14 let. Sám spisovatel svoji vinu rozhodně popírá a celou záležitost vydává za komplot a provokaci. Nevím – neznám všechny aspekty tohoto případu, nicméně po shlédnutí předložených důkazů si nedokážu představit, že by to nebyla pravda. Pokud je dokument (policejní protokol) z roku 1950 autentický, tak tomu tak nejspíše bylo. Proč by tehdy někdo vytvářel nepravý dokument ? Bylo to spiknutí a konspirační hra proti budoucímu disidentovi ? Jenomže on to tehdy ještě žádný disident nebyl – byl to obyčejný dvacetiletý student. Opravdu mě nenapadá jediný důvod (a myslím si, že ÚSTR je instituce dostatečně opatrná na to, aby vylézala na světlo s něčím, co by neměla setsakramentsky ověřené), proč bych tomuto obvinění neměl věřit. Nesoudím pana Kunderu, neznám důvody, které by tehdy mohl mít ke svému jednání, nevím jaká byla doba a jaké byly podmínky, v nichž žil. Zaráží mě jiná věc – jeho „obhajoba“. Pochopitelně o ničem neví, uvedeného člověka neznal a nikdy neviděl. Postupem času jsem nabyl dojmu, že vlastně nikdy žádný komunistický režim u nás neexistoval. Slavná StB byla pouze hrstka salónních intelektuálů, kteří vyráběli jako na běžícím pásu falešná udání a dohody o spolupráci s lidmi, kteří o tom nikdy nevěděli (patrně aby za to brali tučné prémie). Žádní agenti neexistovali ! Vždyť jak jinak si vysvětlit to, že nikdo z nich o ničem neví a vždy se podle jejich slov jedná o lež a pomluvu ? Jiřina Bohdalová, Ondřej Hejma, Jarek Nohavica, Jan Kanyza, Jan Skopeček, Václav Neckář, Michaela Jílková, Josef Dvořák, Bronislav Poloczek, Eduard Hrubeš, Zdeněk Rytíř, Milan Kundera a další – nikdo z nich přece nikdy s StB žádným způsobem nespolupracoval a nikdy nikomu neuškodil. Někteří z nich mají dokonce soudní osvědčení na to, že jim StB „přidělila“ svazek a krycí jméno neoprávněně. U všech všudy – jak je tedy možné, že se tady ten ďábelský režim udržel dlouhých čtyřicet let – vždyť ho vůbec nikdo nepodporoval ?
Je docela škoda, že už nežije třeba takový Klement Gottwald. Určitě by dnes přišel se svatosvatým prohlášením, že nikdy na žádném náměstí nebyl, nikde nemluvil, a žádný prezident nikdy žádné jeho požadavky nepřijal…
Úterý, 14. 10. 2008 v 21:28
Tomáši Ďásku, Ty to schytáš. Jsi připraven?
Středa, 15. 10. 2008 v 7:44
Pěkně napsáno, je dobře nebát se a uvést konkrétní jména, i když u některých ta spolupráce nemusí být úplně jednoznačná. Taky mě připadá, že dnes byli všichni antikomunisti.
Čtvrtek, 16. 10. 2008 v 12:36
Zdravím.
Tak se to čím dál víc s panem Kunderou zamotává.
Dokument může být a zřejmě je pravý. Ale otázka je, zda je i pravdivý?
Jediná hmatatelná pravda která včera vyšla najevo je, že při stavbě Karlova mostu, byly použity vajíčka. av.
Pátek, 17. 10. 2008 v 7:58
Pěkný den, chtěl bych upozornit na jednu věc, kterou tvrdí historik Pernes. Pan Kundera si to vůbec nemusí pamatovat, nehledě na to, že nepříjemné události si člověk z paměti vymazává! Vezměme si jakoukoliv událost a zeptejte se tří lidí, kteří se jí účastnili, jak proběhla. Každý ji popíše trochu jinak. A dále – jakýkoliv dokument je jedna věc, druhá okolnosti, za jakých byl napsán, chybí v něm rozpoložení (emoce) lidí – a teď už nemluvím o tom Kunderově, ale obecně. Historik může doložit pravost dokumentu, ale pokud nezná podrobné souvislosti, může na základě nalezeného dokumentu vyfabulovat zcela jiný příběh.
Trochu se „hrozím“ příštího roku, kdy uplyne 20 let od revoluce. Všichni jsme ji zažili, ale objektivně popsat ji nikdo nebude schopen, každý jen ze svého pohledu a ze svých vyprchávajících vzpomínek. A až se budou historii probírat revolučními tiskovinami, letáky a dokumenty, možná z roku 1989 udělají něco jiného, než jsme zažili a snad si ještě pamatujeme. Vždyť kolik rozhodnutí, schůzek, jednání (vzpomínáte ještě?)… vůbec nebylo na papíru.
Pátek, 17. 10. 2008 v 11:31
Jasně, rozumím. Mně se vaše úvaha líbila, proto jsem na ni zareagoval a řekl své. Ono, i kdyby nějaká osoba řekla: Já byl u toho – stejně si nemůžete být jistý. Mluví pravdu, lže, plete se, zapomněla, myslí si to? Není ten život úžasný? :-))
Neděle, 19. 10. 2008 v 21:13
Ano, život je úžasný a nejúžasnější je, když se do procesu vloží novináři se vsými zaručenými, ale hlavně důvěrnými zdroji. Ti pak dokáží hotové zázraky.
Úterý, 21. 10. 2008 v 12:53
Dobry den.Pan Dasek si vybral dost nevdecne tema.Jak se zacne poukazovat na “cechacstvi“ a hlavne na“ svedomi naroda“ popularita zacne klesat kazdou napsanou vetou.
Podivejte se na tuto stranku je to velmi zajimave http://www.youtube/user/trubekral ,az tam budete tak kliknete napravo na “Narod sobe.“ Neni ten zivot uzasny,jak rika pan Klukan
Čtvrtek, 23. 10. 2008 v 18:11
Tomáš Ďásek, Já nezalízal domů, ale vždycky jsem zahnul z průvodu před náměstím do snacku a tam ten první máj taky ušel. Ale nenadával jsem tam, na to jsem byl moc velkej sráč.
Středa, 5. 11. 2008 v 13:19
Za „totáče“ jsme všichni byli v lesích v zemljankách a kladli jsme miny pod Ropovod Družba.Jenom lidovci se tvářili,že kolaborujou s KSČ a nosili nám všem jídlo! To si fakt nikdo nepamatujete ?