Cena za hochy z Třebíče

Dokumentární film Ostří hoši z Třebíče obdržel na jihlavském festivalu dokumentárních filmů cenu časopisu Respekt. Autorům se sluší poblahopřát. A to i přesto, že k natočenému příspěvku, který „proslavil“ Třebíč, může mít řada lidí spoustu připomínek. Zmiňme jen jednu, ale dle mého soudu, zásadní.

Není problém natočit takto vyhrocenou reportáž v kterémkoliv městě. V každém městě se vždy najde osoba nebo několik osob, které svým jednáním provokují. A tím nemám na mysli odlišným názorem, ale urážkami a i vulgarismy.

A když si k tomu přizve televizní štáb ­ reportáž je na světě. A sbírá ceny. Tedy zatím jen jedinou, ale třeba ji veřejnoprávní televize pošle někam do Evropy, aby se pochlubila svou investigativní prací a další ceny přijdou.

Chybila porota? Těžko soudit. Pozadí reportáže nezná a posuzuje jen to, co vidí. Takže nechybila. Zákulisí neprohlédne. To zná jen televizní štáb, který si však nic takového nepřipouští. Mluvili přece se všemi a třebíčští politici se chovali tak, jak je zachyceno kamerou. Proč tedy ten křik?

Možná proto, že se příště může obdobný štáb objevit na jiném místě. A půjde­li ruku v ruce řešit nějaký ten případ s člověkem nebo lidmi, kteří jsou známí svým provokativním hulvátským chováním, natočí třeba příspěvek ještě lepší a šťavnatější. A posbírá další ceny.

Byl jsem přítomen natáčení zpravodajství jedné komerční televize, v němž redaktor vehementně přemlouval člověka, ať na kameru sprostě odsoudí jistou událost, ten se tomu bránil (a ubránil). Novinář pak znechuceně odešel ­ musel si najít jinou oběť, nadřízení to přece chtějí a jeho nemine odměna.

Co ale v případě, když redaktor sám nedokáže vnímat vztahy mezi lidmi, neověří si důvody jejich chování a nechá se některými využít? Paradoxně to na odvedené práci nemusíte poznat. Zvláště tehdy ne, když se bude reportáž týkat obce na hony vzdálené od té vaší.

Vědět to ale budou všichni místní. Co je ale novinářům po nich? Za žurnalisty přece hovoří práce a ta musela být kvalitní – vždyť podívejte, odborníci jí dokonce udělili cenu.

14 Responses to “Cena za hochy z Třebíče”

  1. XXXXX napsal:

    A co nám to má říct?

  2. Capisto napsal:

    a co na to mám říct já…

  3. azvevit napsal:

    Zdravím.
    Také po tom pátrám.
    Má to být kritika dokumentu, poroty, novinářů či televizního štábu?
    Nebo nám chcete naznačit, že veřejnoprávní televize, když neuspěla jinde, si našla oběť v podobě radních z Třebíče? Či to byl snad chladný kalkul ČT, aby mohla sbírat ceny?
    No, spíš ten článek na mě působí dojmem, nemám co dělat, tak to udělám zde. av.

  4. Petr Klukan napsal:

    Reportáž nepovažuji za dobrou právě kvůli „zákulisí“, napsal jsem k tomu již dva obsáhlé příspěvky v době, kdy byla vysílána. Zjednodušeně řečeno jsem v nich kritizoval přístup redaktorů ČT, kteří v případě nejvyhrocenějších situací natáčeli příspěvek po boku s člověkem z Třebíče, který je „instruoval“. Právě jeho přítomnost kauzu vyhrotila – a ta skončila až tou strkanicí.
    Tento příspěvek tedy navazuje na předešlé a asi opravdu vyžaduje znalost pozadí celé kauzy, kterou jsem zde bohužel nezopakoval. V obecnější rovině na příkladu redaktora komerční televize ukazuji, že nelze vždy věřit všem „faktům“, které vidím, slyším a čtu. Novinář je může nechtěně či záměrně zkreslit, zamlčet atd. Reportáž zmíněných hochů z Třebíči považuji za alarmující, neboť nezúčastněný člověk nemůže z televizního příspěvku zjistit, co bylo pravou příčinou chování třebíčských politiků. Ne kauza „Vídeňský rybník“, ale jeden člověk, který kauzu vyvolal. Jedná se o novináře, který v Třebíči dlouhodobě a cíleně některé „vybrané“ lidi prostřednictvím novin uráží.

  5. azvevit napsal:

    Zdravím.
    Něco jsem o kauze “ Vídeňský rybník“ slyšel a četl. Plně s Vámi souhlasím , že vše OK nebylo.
    Ale na MFDF který zde proběhl, byla hodnocena jiná kritéria. A porota, jak jste napsal, pozadí reportáže nezná a posuzuje jen to, co vidí. Tak to tak nechme být. av.

  6. David Macháček napsal:

    Vážený pane Klukane,
    navzájem jsme si tu před časem vyměnili názory na televizní reportáže o Třebíči a já už považoval celou věc za vyřešenou. Protože jste svým komentářem (zveřejněným formou blogu i na těchto internetových stránkách) znovu zahájil argumentační střet, dovolte mi prosím krátkou reakci:
    1) Vy považujete za příčinu skandálního chování třebíčských politiků novináře Františka Ryneše. A rozumím-li dobře vašim názorům, tak všechny incidenty zaznamenané v televizních reportážích vznikly jen proto, že jsem natáčeli podle „instrukcí“ Františka Ryneše. Samozřejmě, že máte právo takovéto podezření vyslovit. Smutné ale je, že ho neumíte nijak dokázat. Podobný názor, jako máte vy, měli i další lidé z Třebíče. Česká televize proto uspořádala veřejnou projekci nesestříhaných záběrů z celého incidentu a na této projekci jsem odpovídal na otázky, jak reportáž vznikla. Je mi líto, že jste si nenašel čas (nebo odvahu) říci mi své výtky přímo do očí právě na této veřejné projekci. Nebyl jste ani u incidentu, kterým série reportáží začala. Já jsem si všechny uvedené věci osobně prožil, vy o nich píšete jen z doslechu. Neříkám, že to musím být nutně špatně. Jen to považuji za korektní zde uvést.
    2) Útok místostarosty Miloše Maška nemusel vůbec žádnou reportáž iniciovat. Kdyby se pan Mašek dokázal za útok na kameramana omluvit, kdyby projevil snahu incident korektně vyřešit a kdyby starosta Ivo Uher nechal Městskou policii svobodně pracovat, mohlo být vše jinak. Útok na kameramana bohužel odstartoval řadu věcí. Například:
    – Miloš Mašek se nedokázal za své unáhlené agresivní chování sám ze své vůle omluvit.
    – Miloš Mašek opakovaně o útoku lhal.
    – O útoku nemluvil pravdu ani starosta Ivo Uher, a to opakovaně.
    – Miloš Mašek vyslovil v další reportáži slova se silně urážlivým rasovým podtextem.
    Ve vašich komentářích mě zaujalo, že vás tyto věci nijak neznepokojují. Opět to nepovažuji za chybu. Každý člověk má jiný žebříček hodnot a jinak vnímá pravidla morálky a etiky. Někomu agresivita, lhaní a rasismus vadí, někomu ne.
    Děkuji vám za váš fundovaný rozbor mých schopností – zda dokáži vnímat vztahy mezi lidmi, zda je dokáži vyhodnotit a jak se nechám ve své nevědomosti zneužívat.
    Přeji vám na Vysočině klidný a příjemný život.
    David Macháček.

  7. Petr Klukan napsal:

    Dobrý den pane Macháčku, my si asi opravdu nerozumíme. Jednání politiků přece neobhajuji, jak mi podsouváte. Vždyť jsem i napsal ve svým předchozím příspěvku, že reportáž dokázala neprofesionalitu profesionálních politiků. To zcela pomíjíte. Už nevím, jak to vyjádřit jinak slovy: Politici v Třebíči byli dávno před vaším příjezdem (několik let) pod takovým tlakem ze strany pana Ryneše, který by „ustál“ jen málokdo. A tím myslím urážlivé a vulgární útoky. Ale pochopte, že tím jejich neprofesionalitu nechci a nebudu obhajovat. Svým způsobem jsou ale důležitější média než politici, kteří jsou někteří dobří, jiní špatní a nejdéle po čtyřech letech jim voliči vystaví účet. Médiím nikdo ale účet nevystavuje, pokud nesklouzneme na diskuzi o čtenosti, sledovanosti apod., což nic nevypovídá o kvalitě. Proto má prvotní reakce – a tato také. Ale rozumíte mi v jednom: skutečně se domnívám, že takto vyhroceně se politici chovali především proto, že vás nevnímali jako nezávislou veřejnoprávní televizi, ale obrazně řečeno jako „vyslance“ pana Ryneše. Potřebujete důkaz? To jsou desítky příspěvků jiných redaktorů novinových, rozhlasových i televizních, se kterými bez problémů (hloupě či chytře) diskutovali a diskutují. Výjimkou je výše zmíněný pan Ryneš. A stejně jako vy, mohu říci: Ve vašem komentáři mě zaujalo, že vás tyto věci nijak neznepokojují. Každý člověk má jiný žebříček hodnot…někomu agresivita, lhaní vadí, někomu ne. A právě vy jste byl třebíčskými politiky vzhledem k panu Rynešovi vnímán na této straně. S přáním pěkného dne Petr klukan.

  8. Jiří Simon napsal:

    Vážený pane šéfredaktore Klukane, jsem si vědom že můj příspěvek sem nepatří. Chtěl bych Vám poblahopřát že se Vám podařilo, po více jak roce donutit zaměstnance, či externího dodavatele k opatření které již nadále nemohou zneužívat i poškozovat práci Vašeho kolektivu, naivními HLUPÁKY. Dovedu si představit, že ten obrázek který musí každý opsat by mohl být srozumitelnější!! I když kdo může vědět, jestli nešlo o pomstu na Vaše dlouhodobé naléhání?? Ten opis obrázku nelze v současné době obejít. Jiří Simon

  9. J.Vacek napsal:

    … a tak odkudsi z temného žurnalistického suterénu vynořil se opět pan Macháček z daleké Prahy… Když jsem poprvé zachytil zprávičku o udílení jakýchsi cen kontroverzního časopisu svým kamarádíčkům, napadlo mě přirovnání k jedné z cimrmanovských her: „… sešli se v porotě vyhlášení skladatelé, aby si ocenili a pochválili vlastní díla – jak to tak chodí…“
    Velmi trefné – a o to více, že reportér Macháček bez skrupulí uváděl v televizi nepravdivé informace, podle taktovky usvědčeného podvodníka Ryneše dehonestoval nepohodlné osoby a dopouštěl se prokazatelné manipulace se záběry. Celá série „reportáží“ byla ostrým testem, zda lze za použití těchto nefér prostředků mediálně „sestřelit“ legitimní vedení města. Nepovedlo se.
    Celá uměle rozdmýchaná třebíčská „kauza“ skončila tak, že domnělou korupci s pozemky se nepodařilo prokázat, a odsouzením jedné jediné oběti mediální štvanice: jakéhosi Ing. Ondráka, který bezesporu pod vlivem těchto dezinformací brutálně napadl a zranil třebíčského místostarostu. Mimochodem, zatímco pan Macháček neopomněl p.Maška „navštívit“ bezprostředně po napadení v nemocnici, soudní verdikt nad násilníkem mu jaksi záhadně unikl, ani se nenamáhal přijet. Zřejmě nedopadl podle jeho představ…

  10. David Macháček napsal:

    Vážený pane Vacku,
    již v první větě vašeho názoru nepíšete pravdu. Nevynořuji se z Prahy. To, že Česká televize má své hlavní pracoviště v Praze, ještě neznamená, že v Praze žiji, pracuji, zanořuji se tam a vynořuji. Ale je možné, že to tak někdo třeba může vnímat – že vše, co není „naše“, je „daleká Praha“. Nikomu takové vidění světa neberu, stejne jako těm, kteří tomu věří, neberu přesvědčení, že svět je plochá deska nesená na hřbetech slonů.
    Mrzí mě, že jste nemohl reportáže z Třebíče vidět. Tedy alespoň tak usuzuji z toho, jak o nich píšete. Nejsou to reportáže o korupci, jak píšete vy, ale o hospodaření s městským majetkem tak, že z něho mají prospěch soukromé osoby a nikoliv město.
    Obdivuji u vás, pane Vacku, vaši jistotu, s jakou používáte výrazy jako „bezesporu“. Závidím vám vaši jistotu, s jakou umíte hodnotit konání jiných lidí.
    Vašich názorů si vážím a děkuji za ně.
    David Macháček

  11. Jiří Simon napsal:

    Vážený pane Macháčku, Vaši odvahu obdivuji, nedejte se zmást!! Pan Klukan šéfredaktor JL, je také odvážný, ale mazy Vámi je zjevně profesionální závist?? Kdyby jste měl někdy chuť či zájem se podívat na zoubek investoru CPJ, budu rád nápomocen!!! Toliko hnoje co zde ty prevíti nakydali, se jen tak rychle neuklidí.

  12. Petr Klukan napsal:

    Dobrý den pane Macháčku, naše nepochopení je v něčem jiném. Podsouváte mi názor, který jsem nikdy nevyřkl ani nenapsal. Stále bych musel opakovat to, co si myslím: takto vyhrocenou reportáž lze natočit v každém městě, když… a to bych se již opět opakoval. Pan Ryneš byl dle mého názoru skutečně příčinou prvotního chování politiků k vám. Všímáte si? Hovořím o chování, ne o lhaní atd., o kterém píšete vy. A nepozastavujete se nad tím, že ostatní novináři včetně České televize natočili či napsali s totožnými politiky řadu článků a materiálů a nezaznamenali, že by se k nim vedení radnice chovalo jako k vám? Nepřijde vám to divné? Nebo jsou ostatní novináři špatní, že nedokáží odhalit to, co jste „dokázal“ vy? Pěkný den.

  13. David Macháček napsal:

    Vážený pane Klukane,
    přiznám se, že neumím oddělit od „chování“ politiků další projevy, jako je lhaní, rasistické urážky, násilnické vyhrožování. Pro mě to vše patří do „chování“ v širším slova smyslu.
    Já vím, že vy si myslíte a jste přesvědčený o tom, že třebíčští politici se ke štábu České televize chovali nevhodně kvůli Františku Rynešovi. Já si to nemyslím. To je vše.
    Nepozastavuji se nad tím, že jiní novináři připravili s třebíčskými politiky zprávy, reportáže či rozhovory bez konfliktu. Nevidím na tom nic divného. Ono třeba záleží na tom, čeho se zpráva týká, nakolik je konfliktní či naopak příjemná a nakolik si umí novinář udržet odstup a nakolik podlehne třeba tomu, že ho s politikem pojí stejná stranická příslušnost nebo třeba u radničního zpravodaje i ekonomické vazby.
    Přeji vám hodně spokojených čtenářů i dobře naladěných politiků.
    David Macháček

  14. Petr Klukan napsal:

    Dobrý den pane Macháčku, já se domnívám, že v některých případech dokáži chování oddělit. I v Jihlavě jsem na vlastní oči zažil výbuch politika, kterého novináři po několikaměsíčním ostuzování vyprovokovali až k „úletu“. Hlavní strůjce (novinář) až po několika letech přiznal, že pracoval na objednávku skupiny podnikatelů, kteří chtěli politika odstranit. Politik v dalším volebním období nekandidoval a podnikatele přestal zajímat. Jelikož to byl velmi, ale velmi schopný politik (a to nemyslím ironicky) pracuje dnes ve vysoké funkci, neřku-li přímo v jedné z nejvyšších. A ještě krátce k těm novinářům. Máte bezpochyby pravdu, že záleží na tom, čeho se zpráva týká atd., dle mého názoru však i toho, koho mám za zády, když jdu za politikem. V ostatním se shodneme.
    I já přeji pěkný den.

Leave a Reply