Blog Jihlavských listů

Radek Vovsík
5- Jsem šťastným otcem třech dětí, vedu dětský domov v Jihlavě a vůbec mi není lhostejné, co se kolem nás děje. V letech 2006-2010 jsem byl náměstkem jihlavského primátora za ODS.

Vzpomínková akce za oběti komunizmu

Radek Vovsík | Pondělí, 23. 2. 2009 v 12:02

Petiční výbor „Na komunisty si zvykat nechceme“ pořádá v předvečer tzv. Vítězného února vzpomínkovou akci za oběti komunizmu. Vzpomínka bude vyjádřena zapálením svíčky za oběti komunizmu. Hlavní akce se pořádá v Praze (http://www.viteznyunor.cz/_d/pozvanka_unor2009_Praha.pdf), ale podpůrné akce budou pořádány i na dalších místech v ČR. Dovolujeme si Vás pozvat k zapálení svíčky i u nás, v Jihlavě. Akce proběhne 24. 2. 2009 v 18.00 u „Smírčích kamenů“ (pomníku obětem komunizmu) vedle VŠ polytechnické.

Radek Vovsík a Josef Kodet – náměstci primátora

81 komentářů k článku “Vzpomínková akce za oběti komunizmu”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Pane Vovsík domníváte se, že mohu také přinést svíčku ke SMÍRČÍM KAMENŮM za občany které popravili, věznili či jinak občansky znevýhodňovali komunisté v letech 1948 až 1989, aniž bych musel být nositelem totožných názorů na občanské svobody v naší republiky jako jste vy – viz. vaše reakce a zavolání policie na petiční stánek – Nezákladnám na Jihlavském náměstí – a aniž bych se musel domnívat, že jsem buď ,,Dobrý hlupák, nebo chytrý hajzl.”

  2. XXXXX říká:

    To je senza místo smírčí kameny a boj proti komančům. Tos vybíral sám Vovsíku? Ty jsi opravdu hvězda. No třeba se tam s někým smíříš. Já už se smířil s tím, že nám budeš otravovat život nejspíš až do smrti.

  3. Tomáš Vovsík říká:

    Bude „otravovat“ a je to dobře…

  4. Svatopluk Beran říká:

    Pane Vovsík u Smírčích KAMENŮ se asi neuvidíme, z důvodu nepochopení této piety mím zaměstnavatelem a to z důvodu hospodářské krize, v níž může zákoně, dle svého vlastních uvážení zacházet s mím pracovním fondem doby, podle své vlastní potřeby. To však nijak nemění mé rozhodnutí navštívit tato místa mimo mou pracovní dobu a to buď dnes a nebo zítra dopoledne. K uctění památky z mé strany dojde, mimo vámi řádně nahlášenou dobu záboru pro tuto pietní akci. Doufám že tímto nikoho nepopudím a nebudu nikým nahlášen na policii.

    Domnívám se, že by nebylo žádným paradoxem, pokud by si komunisté uvědomili co jejich předchůdci vůči některým našim občanům spáchali, přišli s úctou i pokorou se poklonit a uctít památku popravených či mučených. Pokud vím, byla například i vláda Spojených Států schopna se po určitém čase omluvit za úmyslné maskry a vyvražďování domorodých indiánských obyvatel, organizovaných samotnou vládou a sama vláda je dnes již nedílnou součástí uctívání piety těchto masakrů, ikdyž stále ještě ne od některých indiánů v indiánských teritoriích vítanou. Domnívám se, že z obou dvou stran jde hlavně o potřebný čas, který jak víme dokáže rány a zlobu hojit nejlépe, spojený se schopností tolerance, při respektování osobních svobod každého člověka a pochopení, že nelze zneužívat schopností jednoho ve vlastní prospěch druhého.

  5. hugo chávez říká:

    Stejně jako mi Vasyl Biĺak zprotivil jakoukoliv pietu obětem nacismu,stejně tak mi zprotiví Vovsík jakoukoliv pietu vůči obětem demokratických soudců, poslaným do komunistických věznic.

  6. Radek Vovsík říká:

    Jsem rád, že pana Huga tolik ovlivňuji a zároveň mu musím sdělit, že jeho vliv na mne je nulový. Pod tímto blogem je podepsán i pan náměstek Kodet – třeba Vám pietu nebude tolik zprotivovat.

  7. Libor Furbacher říká:

    Pane Hugo vy opravdu verite ,ze za komunistu existovalo neco jako “demokraticky soudce“?

  8. Tomáš Ďásek říká:

    No jéje ! Však pár jich demokraticky soudí dodnes 🙂

  9. hugo chávez říká:

    No nevím,Urválek byl absolvent a tudíž byl vychován v za 1. republiky , jihlavský soudce (myslím Černý?) ,co tady soudil Babice byl dokonce absolventem za starého dobrého Rakouska a většinu praxe porovozoval taky za 1.republiky.Za demokratické soudce za komunistů,nebo teda spíš za slušné , lze považovat ty co se hodili marod,než aby se vyloženě politických procesů účastnili.Na tehdejší dobu toho udělali hodně.
    Pane Vovsíku jaký je můj vliv na vás je mi šumafuk.Váš na mne je opravdu velký.Nějaký takový měl na můj život za komunistů Vasyl Biĺak.Stálo to za prt,ale alespoň byla sranda.Co se týče pana Kodeta,co s lidovcem? Přečtěte si jejich jejich oslavné a pozdravné a řiťolezecké proslovy na komunistických sjezdech 1949 – 1986.Vždyť to jsou národněfrontovní spojenci KSČ,kteří se akorát vezli a všechno jim prohlasovali, včetně zákona na ochranu republiky 1923/48,včetně smlouvy o „dočasném“ pobytu,včetně pendrekového zákona .Za sesle prodají jednou i Vás.

  10. Svatopluk Beran říká:

    Pane Ďásek to má hloubku. Dobrý

  11. Libor Furbacher říká:

    Pane Hugo.ze se nekdo narodil za demokracie z nej jeste nedela demokrata,coz s diky musim konstatovat,plati i opacne ,tedy kdo se narodil v komunismu jeste nemusi byt komunista. Ale bohuzel se mi zda ze ten komunismus zanechal stopy na lidech vetsi ,nez demokracie na komunistech po roce 1948

  12. Libor Furbacher říká:

    Pane Dasek to asi ten samet z te revoluce.

  13. hugo chávez říká:

    Nedohaduji se o narozených ,dohaduju se o těch co rozum brali a už nabrali.Prý.To o tom sametu je vyjádření demokrata nebo bojovníka za „něco“ ? Je to poslední dobou dost rozšířená pověra,že kdyby se s NIMA v roce 89 ZATOČILO mohlo to dopadnout JINAK.Bohužel by to znamenalo pouze to ,že se soudruzi nějak rozlezli po celé demokracii.Což ale není případ členů KSČM.O tom jak probíhá „budování státu“ trochu vypovídá to,že máme 20 let po VŘSR (Velké Říjnové Sametové Revoluci),která byla taky v listopadu a formulář daňového přiznání má vzor 15.A když vám ředitel úřadu napíše,že si nemáte co stěžovat,že za 60 dní nevyřídili něco na co mají ve správním zákoně dnů 30,protože ROZHODNĚ NEJSTE SE STÁTEM V ROVNOPRÁVNÉM POSTAVENÍ,pak se na nějaké takové bolševické akce,kdy úředníky vymetli do fabrik a dolů,začnete dívat s porozuměním.O komediích při výměně občanek na radnici ani nemluvě.Už se zase těším na ty báby.Doufám,že tam jsou pořád ty samé.Pražáky moc nemusím,ale cvičně jsem si výměnu občanky absolvoval i v Praze na jedné městské části a dost jsem je pak pobavil líčením situace v Jihlavě.Nebe a dudy.No hlavně že bojujeme s těma komunistama o kterých je přehled,protože jsou dobrovolně sdružení v politické straně.Na ty zdivočelé a na svazáky šahat nebudem ,protože přece nám buď dělají předsedu naší partaje a nebo dokonce sponzora.

  14. XXXXX říká:

    Jasně, hugo máš nulovej vliv, Pan politik je u koryta a teď ho lidi nezajímají. Leští si v kanclu svoje Parkery za moje prachy a dělá chytrýho a připravuje frontální útok na všechny nepřátele. Za moje daně si darmožrout nacpává pupek a jestě u toho vepř chrochtá. To je moc hezká vizitka. Pro mě za mě může rozdávat přiblblé úsměvy nejen u smírčích kamenů. Jen mě štve, že to prostě platíme. Doufám Vovsíku, že se budeš na té besídce naparovat ve svém volnu.
    Vovsík jr, bude z tebe dobrej žurnalista. Budeš nám tu psát o hrdinství svého tatíka.

  15. Libor Furbacher říká:

    Pane Hugo vy pisete o povere ze kdyby se s NIMA zatocilo ,ze by to dopadlo jinak,to nejni povera to je pravda. Ne nemyslim na nejaky hon na carodejnice ,na ktery jsme my cesi specialisti,pokud uz jsme si jisti vyhrou a nemuzeme nic ztratit. Ale Komunisti co delali svinstva meli byt souzeni mezinarodnim tribunalem a ostatnim by bylo umozneno zit presne podle stanov jejich komunisticke strany,ktery nam cpali do krku ,uzakonilo by se,ze by NESMELI VLASTNIT VYROBNI PROSTREDKY,aby nahodou nepodlehli pokuseni a neporusili svuj Leninsky slib.Tim by se zamezilo hodne nerestem ,vcetne “tunelovani“.

  16. Svatopluk Beran říká:

    A co říkáte na následující demokraty, kteří podporovali diktátory, při presentaci komunistů ve vašem předešlém článku, pane Furbacher?

    Podle závěrů výzkumného týmu prestižní Hopkinsovy university, publikovaného v lékařském časopise Lancet, bylo v důsledku války v Iráku zabito 650 tisíc Iráčanů. Irácké opoziční zdroje (i Iráčané žijící v ČR) hovoří o jednom milionu zabitých Iráčnů. Některé jiné zdroje udávají nižší údaje, ale o tom, že se jedná o nejhorší údobí v dějinách Iráku, snad jen srovnatelné z vyvrácením Bagdádského kalifátu Mongoly, nepochybuje v Iráku asi nikdo. Svědčí o tom i oficiální údaj OSN, že v důsledku války opustilo své domovy 4,5 milionů Iráčanů.

    Bojovala Amerika proti diktátorům? Nevypadá to tak. V Jižní Americe Spojené Státy podporovaly nejhorší diktátory. Stroessnera v Paraguayi, Batistu na Kubě, Somozu v Nikaraguy, Pinocheta v Chile, Noriegu v Panamě (ten se později obrátil proti nim, Panama byla Američany napadena a Noriega uvězněn).

    V Asii je to ještě horší. Tam Američané podporovali jedny z největších masových vrahů 20. století. Pol Pota (bratr č. 1, vlastním jménem Saloth Sar). Po roce 1975, kdy Khmer rouge dobyli Pnompenh, dal tento řezník zabít polovinu národa. Ale bojoval proti Vietnamu, tak byl Americe dobrý. Takže nebyl tehdy za své vražedné běsnění Američany (ani Brity) kritizován ani v nejmenším. Naopak kritizovali Vietnam, když tomu řádění v roce 1978 učinil přítrž. Američané nevolali po mezinárodním tribunálu, a tak „bratr č. 1“ zemřel v pokoji v roce 1998.

    Dalším masovým vrahem, který se těšil Americké přízni, byl někdejší prezident Indonésie, nedávno zesnulý generál Suharto. Moci se uchopil vojenským převratem v roce 1967. Nechal zabít nejméně 800 000 lidí obviněných z komunismu. Na Euronews dokonce uvedli několik milionů. Dopustil se agrese proti Východnímu Timoru, kde po léta prováděl genocidu proti křesťanským obyvatelům této země. Po celou dobu tohoto vraždění byl americkým spojencem a příjemcem rozsáhlé vojenské pomoci. Suharto je také označován za největšího defraudanta historie. Zpronevěřil údajně 28 miliard dolarů. Také v jeho případě se nekonal žádný mezinárodní soud, i když vyvražďování na Východním Timoru bylo označováno za genocidu. Suharto dožil v klidu a měl státní pohřeb se všemi poctami.

    Skutečný výčet je samozřejmě daleko širší, je mi jasné, že se to nestalo v naší zemi, a tak to asi není pro vás, pana Vovsíka i pana Kodeta nic podstatného.

  17. Svatopluk Beran říká:

    Nekritický obdiv stran pana Vovsíka i pana Kodeta, k minulé vládě George Busche vedl svět do podobné úrovně, kterou u nás zavedli komunisté v padesátých letech. Dodnes nikdo z ODS, jak už na úrovni vládní, krajské, či městské – viz. například pan Vovsík, nedokázal odmítnout či, se aspoň veřejně distancovat od zasahování vlády USA a následně pod vedením ministerstva vnitra pana Langera z ODS i u nás, do občanských práv jednotlivců. Chci věřit a dosud věřím, že nastartovaná politika presidenta Obamy, přivede demokratický svět opět na přijatelnou úroveň a že nynější vláda ODS a všech jejich nekritických vyznavačů skončí na smetišti historie naší republiky. A že též bude v budoucnu prezentována jako pokus o nastolení podobných praktik, které se v padesátých letech komunistům povedly. Jako příklad takových pokusů, uvádím nahlášení náměstka primátora, pana Vovsíka – strana ODS, policii, petiční podpisovou akci, jako nezákonnou. Čímž zbytečně a vědomě zastrašuje méně znalé občany v jejich nejzákladnějších občanských právech.

    VÁLKA PROTI TERORISMU SNÍŽILA ÚROVEŇ LIDSKÝCH PRÁV PO CELÉM SVĚTĚ

    V pondělí dospěl mezinárodní panel právníků k závěru, že takzvaná „válka proti terorismu“ celosvětově narušila standard lidských práv a vedla k všeobecnému cynismu, kterému musí nyní čelit Organizace spojených národů. Bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová varovala, že nepřiměřené výslechy a zadržování osob ze strany Spojených států daly nebezpečný signál dalším zemím, že taková politika je v rámci možností pro všechny. Robinsonová prohlásila, že musí dojít k rozsáhlým změnám v americké politice, než země upustí od svého „válečného paradigmatu“.

    Original v angličtině

    Law Panel: US War on Terror Has Eroded Human Rights Worldwide
    International law experts said Monday Washington’s so-called “war on terror” has eroded human rights worldwide, creating lingering cynicism that the United Nations must now combat. Mary Robinson, the former UN High Commissioner for Human Rights, warned that harsh US detentions and interrogations gave a dangerous signal to other countries that could easily follow suit. Robinson said sweeping changes need to take place to ensure Washington abandons its “war paradigm.”

    Mary Robinson: “I think it’s important to be aware that the Bush administration’s damage has been recognized by the subsequent administration, and that, in a way, plays to the lessons learned that we’ve talked about in relation to Northern Ireland, in relation to parts of South America in the past. We are not made more secure by the measures that have been taken, and I think that’s the real message that we will try to bring to the United States and to other countries.”

  18. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher, Spojené Státy od začátku své imperiální světové politiky – rok 1898 – kdy pronikly pod smyšlenou záminkou na zbytkové imperiální teritoriom Španělska na Kubě, nebojovaly nikdy proti diktátorům, jako takovým. Vždy jako jediný důvod byla ochrana hospodářských zájmů Spojených Států vojenskou silou kdekoliv na světě. Jako nejvhodnější záminka vždy bylo, nastolení demokracie a sesazení případného diktátora nebo jeho režimu, v zemi hosodářsky potřebné pro Spojené Státy. Proto v zemích kde vládli či vládnou diktátoři, kteří spolupracují se Spojenými Státy, či tito diktátoři podporující ze svých surovinových zásob Spojené Státy, na a to hlavně na úkor svého národa a pro svůj nepřiměřený zisk z těchto surovinových zdrojů, nikdy nevyžadují Spojené Státy důsledné dodržování občanských práv, tak jako v zemích, která odmítají zásobovat Spojené Státy za výhodných podmínek POUZE pro Spojené Státy. Taková byla dosud realita šírení demokracie Spojenými Státy od svého imperiálního probuzení na konci osumnáctého a začátku devatenáctého století. Přejme si všichni, že president Obama bude mít vnitřní sílu a odvahu tento stoletý trend změnit, tak jako měl Gorbačov vnitřní sílu a odvahu potlačit a následně zastavit některé extrémně svět ničící komunistické myšlenky.

  19. hugo chávez říká:

    Berane abych ti dokázal ,že čtu tvé stati,Vietnamci vypráskali Pola Pota v lednu 1979.V Indonésii to odnesli hlavně rolníci a ti měli o nějakém komunismu představu hodně mlhavou.Prostě tehdy se muslimští radikálové hodili,když bojovali s komunizmem.Zase je zajímavé,jak byl najednou nejmasovější vrah Mao,milým spojencem Dicka Nixona,nejdemokratičtějšího prezïdenta světa,jen co mu Brežněv vyprášil kožich na Ussuri.A doufám,že Vovsíci pojedou plivnout na US Embassy za to jak L.B.Johnson 19.8.1968 Brežněvovi vzkázal,že „ČSSR je vaše věc“.To je pro mě trochu větší podraz než nějaké Biĺakovo zvaní někoho kdo přijde tak jako tak.
    XXXXX nerozčiluj se,ber je z nadhledem.Co nám tihle lidi vlastně chtějí vykládat ? Baťa říkával,že za krize má zůstat každá koruna doma, poilitik ODS se chlubí že za stamilion koupil baráky v Dubaji.Je to jenom svazácké parvenu.Když je lidi chtějí, ať si je lidi užijou.
    Pane Furbacher ,kde jste byl v roce 1989-90 ? Vy si opravdu nepamatujete jak se zřídily akční občanské komise ? Kdo v nich seděl ?Koho řešil ? Jak dopadla parlamentní vyšetřovací komise k 17.listopadu ?Proboha kdo tady mohl s kým zatočit ? Možná tak s 80 letou bábou a to ještě podle říšského zákoníka z r.1859.Ale s takovým všerežimním slouhou Salichovem nehne,nedejbože nezatočí nikdo.

  20. Svatopluk Beran říká:

    Chávezi domnívám se, že dané články a problémy vidíme hodně podobně. Já víc konkretizuji, ty ve svých humorných nadsázkách dokazuješ že se v té, které, danné situaci orientuješ minimálně tak hluboko jako já, domnívám se že xxxxx je na tom stejně, jen ten slovník má jiný. Každej jsme hold nějakej.

  21. Svatopluk Beran říká:

    Je to opět hrozně dlouhé a zkopírované je to z Britských Lisů. Mohu k tomu podotknout pouze to, že i já jsem se zůčastnil. Vzal jsem si na to dva dni dovolené a zaplatil 500Kč z vlastní kapsy. Redaktorka deníku Dnes napsala ve svém kraťoučkém hodnocení na poslední stránce tohoto deníku druhého dne o této událost. – Účastníci akce si vyjeli do Brusselu. – Já k tomu dodávám – je to kolem jednoho tisíce km. Jelo se tam přes noc, po příjezdu jsme se zůčastnili dvou demonstrací a dvou sezení v parlamentech. Po skončení se opět jelo přes noc domů. Akce se zůčastnilo i několik důchodců a mohu pouze podotknout že tyto dvě noci strávené v autobusech a čtyři akce během dne, dali fyzicky zabrat nejen důchodcům, ale i mnohem mladším účastníkům. Podle paní redaktorky jsme si ovšem jen tak pro zábavu vyjeli do Brusselu.

    Záskok za česká média – aneb informace o jednání v Bruselu

    Jan Neoral

    Ve středu 18. února 2009 dorazily po deváté hodině dopolední do Bruselu tři autobusy z České republiky. Po dvanáctihodinové noční jízdě z nich vystoupilo na náměstí u evropského parlamentu na 130 účastníků – několik desítek starostů, aktivisté hnutí Nenásilí a kampaně Evropa pro mír – a brdští občané. Na místě se setkali s dalšími aktivisty a zástupci mezinárodních organizací z mnoha evropských zemí.

    Tuto cestu iniciovali před časem evropští poslanci, kteří rovněž pomohli nést náklady na dopravu. Cestu podpořilo i na 130 starostů českých obcí, belgická pobočka celosvětové organizace „Starostové za mír“ (Mayors for Peace) sdružující 333 belgických starostů – a další evropské organizace, například křesťanská mírová organizace Pax Christi International.

    Cílem české výpravy bylo informovat evropský parlament o odporu českých občanů proti rozmístění prvků systému Národní raketové obrany USA ve střední Evropě. Dále přenést z České republiky do evropského parlamentu i do Evropy fakt, že česká vláda Evropě lže (o tom, že čeští občané souhlasí s umístěním radaru do své země), tento nezkreslený postoj českých občanů celosvětově medializovat a vyzvat evropský parlament k jednání o radaru a k zaujetí stanoviska proti jeho umístění do střední Evropy.

    Jednotlivé akce na bruselském náměstí, v europarlamentu i belgickém Senátu, prostě všude tam, kde starostové a mluvčí obou občanských hnutí byli oficiálně přijati, natáčelo vždy několik televizních štábů, také českých. Z nepochopitelných důvodů se však v našem vysílání neobjevilo z tohoto významného počinu prakticky nic.

    Čeští diváci doma prostě neměli šanci. S výjimkou krátkého, skoro nic neříkajícího šotu z odjezdu tří autobusů 17.2. z Rokycan do Bruselu, který se mihl v 18 hodin ve středu na Primě, už neviděli nic. Naprostá absence obrazového zpravodajství a podstatných informací z jednání, které starostové a občanské iniciativy v tak důležitých institucích v Bruselu vedli, je jen dalším dokladem, že ČT opět nezklamala, předstírajíc, že se nic neděje. Že by šlo o praktikování známého „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“?

    V následujícím textu se proto alespoň stručně pokusím suplovat veřejnoprávní média a referovat, jak proběhl náš bruselský den. Připomenu jen nejdůležitější momenty z projevů a diskuzí z přijetí starostů a aktivistů v belgickém Senátu a slyšení na půdě evropského parlamentu.

    Deset starostů, spolu se zástupci hnutí Nenásilí a kampaně Evropa pro mír, za účasti médií, bylo ve 12 hodin přijato belgickými poslanci a senátory v budově belgického Senátu.

    Poslanec belgického parlamentu Fouad Lahssaini:
    Za poslance belgického parlamentu nás přivítal jako první, a setkání předsedal. Mimo jiné uvedl, že dříve měla Belgie v jednání s administrativou bývalého prezidenta Bushe problémy. Konkrétně například s válkou v Iráku, s níž Belgie údajně nesouhlasila. Dnes, po nástupu prezidenta Obamy, je situace jiná.

    Barack Obama je daleko více nakloněn odstranění jaderných zbraní, zmírnění napětí mezi Amerikou a Ruskem.

    Dnes Belgie dokonce chce komunikovat s Obamou o tom, jaké finanční náklady by antiraketový štít v Evropě stál, a zda je to vůbec efektivní a potřebné. V belgickém parlamentu se hodlají antiraketovým štítem zabývat a chtějí, aby belgická vláda zaujala jasné stanovisko k radaru. Řekl otevřeně, že senátoři a poslanci radaru v ČR nakloněni nejsou, Evropě to nic nepřinese, spíše naopak.

    Poslanec vyslovil přesvědčení, že naše cesta nebyla marná. On sám bude navrhovat, aby v belgickém parlamentu padlo jasně zamítavé stanovisko k radaru v Evropě.

    Jan Neoral:
    Poděkoval přítomným belgickým poslancům a senátorům za přijetí na půdě belgického Senátu a vysvětlil úlohu místních referend a anket v desítkách obcí, zmínil ignoranci, výsměch i arogantní přehlížení referend obcí vládou.

    Podal informaci o založení Ligy starostů proti radaru a seznámil poslance s postojem občanů ČR proti radaru. Vysvětlil důvod cesty do Bruselu – přenést problém do Evropy, zejména do evropského parlamentu formou veřejného slyšení. V Evropě také medializovat, že premiér Topolánek neříká pravdu, když tvrdí, že Česká republika je ztotožněna s plánem umístění amerického radaru do Brd.

    To všechno jsou jen militantní plány několika vládních politiků. Dnes už 70 % občanů, občanské iniciativy, v poslední době okolo 130 starostů a všichni krajští hejtmani (s výjimkou Prahy) s těmito plány naprosto nesouhlasí.

    Požádal poslance a senátory belgického parlamentu, aby se připojili svými podpisy pod dopis, který bude odeslán po našem slyšení z europarlamentu a bude adresován prezidentu Obamovi, a aby belgický parlament zaujal stanovisko k umístění antiraketového štítu do Evropy a přihlédl k tomu, že čeští občané radar v České republice nechtějí.

    Poslanec André Flahaut:
    Po dvě minulá volební období zastával funkci belgického ministra zahraničí. Na našem setkání byl ve svém projevu nejvíce otevřený a důrazný. Řekl, že posledních osm a půl roku to byl pro něj neustálý boj s Bushovou administrativou. Nejtěžší střety nastaly, když Belgie vyslovila nesouhlas s válkou v Iráku. Můj tehdejší partner Rumsfeld nebyl jednoduchý ministr, měl jsem s ním problémy, uvedl André Flahaut. Mohli jsme vlastně dělat jen jediné – celý ten proces co nejdéle brzdit. Ovšem ne vždy se to dařilo – například, mezitím co my se jednání snažili brzdit, USA jednaly bilaterálně s Českou republikou a Polskem.

    Bylo velmi obtížné získat materiál o tom, o čem konkrétně jednala Česká republika, Polsko a USA, řekl. Prakticky to bylo nemožné. Vždy, když totiž z naší, belgické strany, padla otázka po tom, jak jednání probíhají, ze strany ČR a Polska vždy zněla odpověď – že nám řeknou, co dohodli, až to dohodnou!

    To vám dává obrázek o tom, jakou váhu přikládala Bushova administrativa, a zejména vlády obou zmíněných zemí, České republiky a Polska, ke spojencům v NATO a v Evropské unii.

    Dnes je to jiné. Samozřejmě nemůže už teď nikdo říci, že to bude dále pokračovat na bázi vynikající spolupráce – ale jednu věc říci dnes jistě můžeme: nemůže a nebude to horší, než za Bushe.

    Belgická vláda má své argumenty a své přesvědčení, že v případě antiraketového štítu, tj. radaru v ČR a antiraket v Polsku jde o projekt, který nemá smysl. Navíc, u tohoto projektu se pravdivě neříká, jaké jsou jeho skutečné důvody. A dále se neví, jestli celý tento systém je skutečně efektivní, a jestli vůbec funguje.

    Dnes už je známo, že jižní a také severní části Evropy tento systém neochraňuje, nejsou jím pokryty, jejich bezpečnost nezaručuje.

    Belgičtí poslanci se domnívají, že do toho mají co mluvit, týká se to totiž celé Evropy. Ten systém není možno instalovat bez konzultací s ostatními státy Evropy.

    Proto v parlamentu Belgie poslanci budou navrhovat, aby parlament zaujal k antiraketovému štítu negativní stanovisko.

    Je tudíž v současné době nanejvýš nutné, aby se občané zemí Evropy mobilizovali a mohli se vyjádřit.

    Tato diskuze (o antiraketovém štítu) nemůže probíhat bez občanů zemí, jichž se dotýká, a také bez zvolených samospráv v místech či územích, kde je radar plánován.

    Belgický parlament bude tlačit na současné belgické ministry zahraničí a obrany, aby se zejména na dalších schůzkách NATO o tom v tomto smyslu diskutovalo.

    Prezidentka belgické odnože světové organizace „Starostové za mír“
    : V této organizaci je celkem 333 belgických starostů, tj. 50% starostů v Belgii. (Organizace „Starostové za mír“ sdružuje 2 500 starostů z celého světa, vede ji japonský starosta Hirošimi Tadatoshi Akiba.) Tito belgičtí starostové chtějí podpořit Ligu starostů proti radaru i ostatní občany v jejich odporu proti radaru, protože jsou přesvědčeni, že tento deštník není obrannou, ale nebezpečnou zbraní, riskantní pro nás všechny.

    Staví se za to, a bude pro to pracovat, aby se rozšiřovala síť mezinárodní organizace „Starostové za mír“. Protože starostové jsou ti, kteří nejvíce cítí a nejvíce ovlivňují život občanů v obcích. U nich nezáleží na politické příslušnosti, tam je potřeba dělat práci – práci pro lidi. A žádná vláda by neměla ke svým starostům přistupovat tak pohrdavě, jako to dělá česká.

    Georgio Schultze, vedoucí představitel organizace „ Evropa za mír“:
    Tento systém byl navržen a žádán Bushem jako projekt obranný – ve skutečnosti jde o projekt atakující. Měl se postavit, přiblížit k ruským hranicím, a tak vyprovokovat novou studenou válku.

    Požádal členy belgického parlamentu, aby se připojili k petici iniciativ proti radaru, aby podpořili evropské starosty a starosty v ČR, a aby se spolupodepsali pod dopis, který vzejde z dnešního slyšení českých starostů a občanských iniciativ na půdě evropského parlamentu a bude adresován prezidentu Obamovi. Dopis, který odejde oficiální cestou z evropského parlamentu a bude adresáta, tedy amerického prezidenta, žádat, aby zastavil plán umístit do středu Evropy americký radar a antirakety. V tom je naše naděje, že zvítězí nakonec zdravý rozum.

    Jan Tamáš, mluvčí hnutí Nenásilí:
    Proti radaru vystupujeme od roku 2006 – a to zásadně nenásilnými prostředky. Zorganizovali jsme jako občanské hnutí spoustu akcí proti americkému radaru na české půdě, od konferencí přes petice, včetně veřejných a nenásilných demonstrací občanů. Dosáhli jsme počtu 140 000 podpisů pod peticemi proti radaru. Drželi jsme (Jan Tamáš a Jan Bednář) tři týdny hladovku, do níž se pak zapojilo velké množství osobností, které v jednodenních hladovkách symbolicky pokračovalo.

    Naší zatím poslední akcí, v součinnosti s Ligou starostů proti radaru, je naše dnešní veřejné slyšení na půdě evropského parlamentu, přijetí starostů v belgickém parlamentu, přijetí starostů a českých občanů místopředsedkyní europarlamentu paní Luisou Morgantini, a další bruselské aktivity v dnešním dni.

    Podle nás se nejedná o systém NATO, ale o systém a obranu USA, dohodnutý bilaterálně s Českou republikou a Polskem. To samozřejmě nemá se společnou evropskou obranou nic společného, takový postup ČR a Polska jednotu NATO a Evropské unie rozkládá.

    Další belgičtí poslanci uvítali, že máme dopis, který se bude z evropského parlamentu odesílat prezidentu Obamovi. Slíbili, že se připojí – a mimoto že jsou schopni ve velmi krátkém čase položit otázky belgickým ministrům, kterých se to týká a žádat, aby vyslovili nesouhlas s tímto systémem antiraketové obrany.

    Poblahopřáli nám za tu cestu do belgického senátu a do europarlamentu. Cestu, kterou jsme dali obrovskou zprávu o postoji českých starostů a občanů všem lidem v Evropě.

    Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem:
    Poděkoval za přijetí a příležitost seznámit se s hnutím belgických starostů. Poděkoval za projevený postoj belgických senátorů a poslanců, kteří se vyjádřili proti radaru v ČR.

    Naše obce jsou nejblíže k plánovanému umístění radaru, starostové zde dnes přítomní reprezentují názor ca 35 tisíc občanů. Nezávislé průzkumy zjišťují, že už 70 % našich občanů je proti radaru, přes 75 % je pro konání celostátního referenda o radaru.

    Je vidět, že Belgie měla v minulosti s administrativou prezidenta Bushe stejný problém jako ČR, o to snáz se dnes pochopíme. Máme stejný názor jako poslanec André Flahaut, bývalý ministr zahraničí, že toto zařízení nelze jen tak prostě někde v Evropě stavět bez souhlasu občanů té země, a bez souhlasu zemí Evropy.

    Náš problém je, že naše vláda názor občanů ČR naprosto nerespektuje.

    Proto děkujeme za přijetí v Senátu, děkujeme za otevřené vyřčení toho, že poslanci a senátoři Belgie s tímto systémem v Evropě nesouhlasí.

    Přijeli jsme s heslem, že to naší vládě v Bruselu osladíme – tak jako ona říká, že to osladí Evropě.

    Jan Neoral:
    Vyjádřil fascinaci nad výrokem naší vlády, že jde o společnou obranu Evropy – a přitom loni v médiích uklidňovala naše občany, že pokud poletí více útočných raket, než bude interceptorů, budou přednostně sestřeleny ty, které míří na Českou republiku. Jak se na tyto informace dívá belgický parlament?

    Poslanec belgického parlamentu Fouad Lahssaini:
    Uzavřel tím, že to jen ukazuje na nebezpečí jakýchkoliv bilaterálních dohod, z nichž vyplývá potom snaha o přednostní obranu jednoho státu v Evropě. Svědčí to o postoji jednoho státu Evropy ke státům ostatním.

    V 16.30 pak proběhlo v kruhovém sále 1G3 veřejné slyšení před europoslanci. Po zahajovacím projevu pronesli své projevy před europoslanci Jan Neoral a Jan Tamáš.

    Pak už v diskuzi hovořili evropští poslanci.

    Italský poslanec vytkl české vládě, že si neuvědomuje, že kritériem vztahů a přístupu k celému problému antiraketového štítu je v první řadě demokracie – a tento prvek v jednání vlád Polska a ČR zcela chybí. Vadí mu také, že nebyla provedena žádná zkouška a analýza dopadů radaru na životní prostředí.

    Polský europoslanec se pozastavil nad skutečností, že v ČR nerozhodují demokraticky občané, ať již demokracií přímou, či nepřímou, a dokonce ani vláda, ale prezident Obama! Čeká se totiž na rozhodnutí amerického prezidenta, vláda i poslanci parlamentu v médiích neskrývaně čekají, až jak se americký prezident zachová – zda se rozhodne radar do ČR umístit, či nikoliv.

    To nemají parlament a občané svou vlastní vůli? Vláda neslyší hlasy obrovské většiny svých občanů a arogantně je označuje za lidi, kteří ničemu nerozumějí, za „ulici“.

    Britská europoslankyně Caroline Lucas řekla ve svém projevu, že čeští Zelení jsou pro Evropu obrovským zdrojem frustrace a zklamání – a že kdyby věděla, co s nimi udělat, dávno by to udělala.

    Další europoslanci označili tento zbraňový systém za „hloupý“, nebezpečný, pro Evropu přinášející riziko. Považují za nutné, aby byl na českou a polskou vládu vyvíjen občanskými hnutími, starosty a občany stále silný tlak, aby si tyto vlády uvědomily, že jsou se svými bilaterálními záměry osamoceny. Pak je šance, že tu radar a antirakety nebudou.

    Poslanec Tobias Flieger považuje za velmi nutné, aby mezi NATO a Evropskou unií probíhala diskuze. Uvedl, že považuje tento antiraketový systém USA za hloupý systém. A pokud by se do Evropy umístil, a pak by Evropa došla k podobnému systému a zkombinovala svůj s americkým, měli bychom prostě v Evropě zřejmě dva hloupé systémy. Považuje navrhovaný americký štít za cosi proti míru, lidem, bezpečí v Evropě. Vyhrajeme, budeme-li vyvíjet silný tlak proti úmyslům české a polské vlády.

    Řekl: vydržte. Nenechte se otrávit, nenechte se zastavit. Ne vždy vláda, která si myslí, že má patent na rozum a která silou tento postup prosazuje, vítězí.

  22. hugo chávez říká:

    Takhle ty zabejčený proradaristy nedostanem.Já naopak podporuju iniciativu NE JEDEN RADAR , ALE TŘI !!!!!!Pokud bude stát US radar 5 metrů od cedule Hlavní město Praha ,pak jsem pro.Pokud bude stát přímo na Petříně,tak můžou být klidně dva a pokud bude jeden stát na Hlavním sídle ODS tak mi nebudou vadit ani tři !Ten u Prahy by mohli zaplatit Ami ami,ten na Petříně NATO a na ten na Hlavní správě ODS by se mohl složit celý národ pod heslem Národ sobě !

  23. Svatopluk Beran říká:

    Snad poučná bajka pro pana Vovsíka, nynější vládu ODS ale hlavně pro případné voliče pana Strejčka – člena ODS -, do Evropského Parlamentu.

    Student aikida měl pocit, že se na tréninku neučí pořádně prát. Šel tedy za svým učitelem a říká, „Sensei, já se chci naučit prát. Jak se naučím prát?“ A Sensei říká, „To je jednoduchý. Běž do nějaký opravdu olezlý pivnice. Vyber si toho největšího a nejnebezpečnějšího chlapa, kterýho tam je a plivni mu do piva. Až se vrátíš z nemocnice, udělej to znova. A dělej to tak dlouho, až jednoho dne, když vstoupíš do pivnice, se všichni zvednou a odejdou. A to je okamžik kdy můžeš říct, že seš rváč.“

    Zdá se mi, že čeští politici někde museli slyšet tuto historku, nepochopili její ironii a rozhodli se sami sobě dokázat, že jsou nebezpeční bijci. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, proč by představitelé národa, který je ekonomicky, finančně a vojensky závislý na svých silnějších sousedech, uprostřed jedné z nejhorších finančních krizí posledních sta let, která může snadno přerůst do skutečné katastrofy (a ekonomické katastrofy jsou obyčejně následovány válkami) nedělali nic jiného, než že flusali do sklenice ego-maniakálních představitelů těch největších a nejsilnějších států, které mohou najít.

    Problém je, že narozdíl od historky to nebudou oni, čeští politici, kdo nakonec skončí v nemocnici, ale celý český národ.

  24. Svatopluk Beran říká:

    Hugo to je dobrý. To je hodně dobrý. Legrace je dobrá věc a v tomto případě to platí obvzlášť.

  25. Svatopluk Beran říká:

    Snad to sem také patří.

    V sobotu 7. března v 18 hod. bude v basilice sv.Markéty v Břevnovském klášteře celebrována zádušní mše za Karla Kryla (15. výročí úmrtí). Po mši, ve 20,30 hod.,proběhne U Kaštanu koncert Krylových písní v podání skupiny Missa – Karel Kryl revival. Jejich nové CD pokřtí Dana Němcová, píše Martin Štumpf.

    Britským listům děkuji, že jako jediné médium informaci o mši vždy ochotně zveřejní. Tištěné deníky odmítají noticku toho typu otisknout, případně nás odkazují na placenou inzerci; ne, že bychom na ni neměli, ale připadá nám to v tomto případě trochu divné.

    S jistým údivem jsem také zaznamenal, že mladá redaktorka celostátního deníku nemá vůbec ponětí, kdo to Karel Kryl byl.

    Je dobré si připomenout, že za socialismu byl Kryl komunisty zakázaný a tvrdím že z ohledem na písníčku Demokracie, složenou po 89roce je i nadále nepříjemným mnoha členům nynějších vlád.

    Těm mladším kteří nevědí o co jde.

    http://www.youtube.com/watch?v=W0Mydquf9S8

  26. Svatopluk Beran říká:

    Když už jsme u té srandy tak i tohle není špatné.

    http://www.youtube.com/watch?v=gF2_swsYOkI

  27. Svatopluk Beran říká:

    A co tohle.

    http://www.youtube.com/watch?v=T0JR9Z-bEI8

  28. Lery říká:

    Vážení pánové
    a především Vy pane Vovsíku. Pokud se chcete seznámit se zajímavými fakty, přejděte na stránku http://www.911.yweb.sk . Pak si na horní liště najděte filmy a tam obdržíte nabídku filmů, které si o sobě natočili amíci.
    Zajímavé jsou ZEITGEIST a ZEITGEIST ADDENDUM.
    Pokud se chcete něco dovědět proč vznikla finanční krize a kdo za ní stojí, sjeďte až dolů a tam je film MONEY AS DEBT. Taky se v těchto filmech dovíte,proč a jakým způsobem ovládají USA svět.

    Je to s českýma titulkama,takže to nebude dělat problém.
    Hezký poslech.

  29. Svatopluk Beran říká:

    Lary, pan Vovsík tyto stránky zná a zná i další podobné. Již asi před dvěma lety mi v odpovědi při doporučení na tyto stránky v podstatě zdělil, že má svoje stranické informace a nehodlá již na mé jednoduché reakce odpovídat. Podle jeho nezměněných nereakcí a nesebekritiky na stále novější a novější právní důkazy o těchto proběhlých skutečnostech , si troufám tvrdit že je stále a bude vždy stranicky zaslepen, stejně jako jsou dodnes zaslepeni něktří fundamentální komunisté.

  30. Libor Furbacher říká:

    Pane Berane ,zda se ze jste TROSKU ODBOCIL.Tento blog pan Vovsik nazval “Vzpominkova akce za obeti komunismu“. Ne nejmenuje se to “Hrisna Amerika podle pana Berana“a nebo“Na vylete v Bruselu[opsano]“ a mezitim napadate pana Vovsika ,ktery se vubec teto diskuze o vsem a nicem ,nezucastni. A mezitim to zpestrite dvema pisnemi od dvou ruznych zpevaku ,jeden je Kryl a druhy je Nohavica. Ktereho pak radsi poslouchate? Pro ty co to neznaji. http://www.youtube.com/watch?v=Rpciza4lmnw&feature=related

  31. Libor Furbacher říká:

    Zda se ze tento blog ma technicky problem ,jedna e-mail zmizela kompletne a jedna ceka uz dva dny na schvaleni.

  32. Svatopluk Beran říká:

    Pokud jsou pane Futbacher ve vašem článku odkazy na některou webovou stránku, vymažte v odkatu na tuto stránku začátek http.

  33. Svatopluk Beran říká:

    Ještě něco o komunistech i když spíš těch modernějších, těch demokratických.

    Britská vláda „zneužívá strachu“ k likvidaci demokratických svobod

    „Británie se stává databázovým policejním státem“ Rád bych zde podotkl – ŽE NEJEN BRITÁNIE, ALE I ČESKÁ REPUBLIKY ZA VLÁDY ODS A HLAVNĚ ZA ÚČINKOVÁNÍ MINISTRA VNITRA IVANA LANGERA SE STÁVÁME ZEMÍ, KDE JSOU VEŠKERÉ MOŽNÉ INFORMACE O OBČANECH A JEJICH AKTIVITÁCH JENŽ JSOU STARTOVÁNY PŘES INTERNET A TEN JAK VŠICHNI DOBŘE VÍME JE IDEÁLNÍM SKLADIŠTĚM A ÚLOŽIŠTĚM PRO JAKÉKOLIV INFORMACE O KAŽDÉM OBČANU NAŠÍ REPUBLIKY, MOHOU BÝT NÁSLEDNĚ PRO PŘÍPADNOU POTŘEBU KTERÉKOLIV NASTUPUJÍCÍ VLÁDY ZNEUŽITY PROTI TĚMTO JEDNOTLIVÝM OBČANŮM V ROZPORU Z OBČANSKÝMI SVOBODAMI KAŽDÉHO Z NÁS. Jak už je dnes všeobecně známo, právě v Anglii mají například Spojené státy vojenské internetové analizační centrum, které je schopné na určitých zadaných slovech v kterékoliv řeči, automaticky stahovat zprávy a články, které proběhnou internetem, následně je vyhodnocovat a používat k nekontrolované potřebě Spojených Států.

    Vláda a soudy se v Británii spikli v úsilí postupně zlikvidovat demokratické svobody a proměnit zemi v „databázový“ policejní stát. Tak argumentovali řečníci na řadě vyprodaných konferencí, které se v sobotu konaly po celé Británii. Při nich se spojili univerzitní učitelé, politikové, právníci, spisovatelé, novináři a rockové hvězdy. Vydali apel Británii, aby začala hájit svá demokratická práva.

    Více než 1500 osob se účastnilo Konvence o moderní svobodě v Londýně. Ta byla propojena videolinky s paralelními akcemi v Glasgow, v Belfastu, v Bristolu, v Manchesteru, v Cardiffu a v Cambridge.

    Vystoupilo více než 80 řečníků, včetně spisovatele Philipa Pullmana, hudebníků Briana Ena a Feargala Sharkeyho, novinářů Fatimy Bhutto, Andrewa Gilligana a Nicka Cohena a šéfredaktora deníku Guardian Alana Rusbridgera.

    Mnoho řečníků kritizovalo britské soudnictví. Panel čelných novinářů odsoudil soudy, že pomáhají potlačovat svobodu projevu. Varovali, že zákony o pomluvě jsou zneužívány „pochybnými osobami“ z celého světa, které využívají britských zákonů o pomluvě u britských soudů proti oprávněné investigativní novinářské práci.

    „Většina těchto případů se vůbec nedostane na veřejnost,“ řekl Rusbridger, který si stěžoval, že honoráře britských právníků jsou 140krát vyšší než jinde v Evropě. To vytvoří neuvěřitelně těžká dilemata pro novináře v denících, které už tak trpí poklesem prodeje a reklamy.

    Andrew Gilligan z deníku Evening Standard varoval, že plánovaná komunikační databáze bude znamenat konec veškerého soukromí a „také konec novinářské práce“. Gilligan poukázal na to, že jediným člověkem, který byl zatčen při ilegálním zastřelené brazilského elektrikáře Jeana Charlese de Menezese byl novinář, který zveřejnil skutečnost, že oficiální policejní prohlášení jsou lživá.

    Organizace Konvence pro moderní svobodu (Convention on Modern Liberty), kterou sponzorují Nadace Josepha Rowtreea, openDemocracy, Liberty, NO2ID a deník Guardian, byla založena letos v lednu s tímto cílem: „Upozorňovat všechny, kterých se to týká, že jsou naše základní práva a svobody ohroženy bojem proti terorismu, finanční krizí a vznikem ‚databázového státu'“.

  34. Svatopluk Beran říká:

    KVALITNÍ A JEDINEČNÁ STRANA KTERÁ BUDE TĚŽKO MÍT NÁHRADU.

    ODS strana pana Vovsíka po pěti měsících zjišťuje, co ve světě již oněch minimálně pět měsíců ví každý.

    Prozření Topolánka: už čelíme krizi, která nemá obdoby

    ŠOK│ Co český premiér nevidí, to jako by neexistovalo. A když už to konečně vidí, už se s tím většinou nedá nic dělat. I tak by se dal popsat dopis předsedy české vlády a v tuto chvíli i Rady EU evropským státníkům na neformální poradu o ekonomické krizi, kterou Topolánek svolal na neděli do Bruselu a které se mají účastnit šéf Evropské komise José Manuel Barrroso, předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering či prezident Evropské centrální banky Jean-Claud Trichet. „Čelíme krizi, která nemá obdoby. Prvotní otřesy na finančních trzích, které byly uvedeny do pohybu nedbalostí některých bank, přerostly ve velkou finanční krizi, jejíž negativní projevy se přelévají do reálné ekonomiky. Současný stav vyžaduje, abychom na nejvyšší úrovni potvrdili svůj závazek postavit se dopadům krize společně a koordinovaně,“ napsal Topolánek.

    Není to tak dlouho, co stejný český premiér „vysílal pozitivní signály“, když tvrdil, že žádná ekonomická krize neexistuje. Čestný předseda ODS to tvrdí dodnes. Krize je podle něj jako chřipka. Neléčená trvá týden, léčená sedm dní…

  35. Svatopluk Beran říká:

    Pokud je pohled a stranické aktivity pana Vovsíka shodný s následujícím, pak nevím, nevím?

    Ti zločinní komunisté…

    Přemysl Janýr

    Pozvánka na výstavu Oběti komunistické moci v Severočeském pohraničí v letech 1945 – 1946 a na diskusi k tématu Byla to spravedlivá odplata, pomsta nebo zločin proti lidskosti? v Kulturním centru Novodvorská 26. února mi stála za návštěvu Prahy.

    Pokud to stačím sledovat, je to po pěti letech od brněnské výstavy Brněnský pochod smrti v dubnu 2004 první počin tohoto druhu a to je velmi dobrá zpráva. Leckdo by si mohl pomyslet, že vhodný čas pro podobné akce byl před deseti, patnácti, dvaceti lety, ale na poučení není nikdy pozdě.

    V názvu výstavy mne zaujal především přívlastek komunistické moci. Zákon č.198/93 definuje období zločinné komunistické moci mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Organizátoři výstavy tedy reflektovali jeho hlavní slabinu, že nejhorší zločiny byly spáchány před tímto obdobím a nejhlubší hospodářský rozvrat po něm, a působnost zákona retroaktivně rozšířili. I to je dobrá zpráva, na poučení není nikdy pozdě.

    Další dobrá zpráva je, že implicitně rozšířili význam slova komunista z prostého člena strany na další osoby mimo KSČ. U prezidenta Beneše či sociálního demokrata Fierlingera to nemusí až tak překvapovat. Nové je to třeba u lidovce Šrámka či národního socialisty Drtiny, u domácího odboje, ale do důsledku vzato u většiny národa, která odsun a jeho zločiny přijala se zadostiučiněním a dodnes je kryje. Závěrem tedy je, že Češi jsou komunistický národ. Na poučení nikdy není pozdě.

    Pak ovšem vyvstává otázka, jaký smysl má výslovné zdůrazňování komunistického aspektu, když beztak zahrnuje všechny? Je o to brizantnější, že fakticky bylo právě moskevské vedení KSČ jedinou silou, která se Benešovým plánům etnických čistek až do konce roku 1943 bránila a i když se nakonec nechalo Benešem a Stalinem přesvědčit, vnutilo do dekretů alespoň ona ustanovení o výjimkách, kterých se dnes chytáme jako stébla, abychom dokazovali, že záměr nebyl od počátku čistě rasistický.

    Je ovšem pravda, že po návratu z Košic to již byli především komunisté, kdo odsun a jeho zločiny páchal nejhorlivěji a kryl a dodnes kryje nejrozhodněji. Na druhou stranu to ovšem tenkrát spadalo do jejich resortů vnitra a národní obrany. A buďme upřímní: kdo by odolal příležitosti financovat si volební vítězství třetinou země? Na druhou jsme museli počkat půl století.

    Nemá-li tedy adjektivum komunistický v názvu výstavy žádný smysl, pak jaký má alespoň význam? Logicky se nabízí dvě možná vysvětlení.

    Prvním je vyjádření distance: to ne my, to oni, zločinní komunisté. To by byla špatná zpráva. Přes zákon o komunistických zločinech zůstává po více než šedesáti letech jediným dosud potrestaným viníkem čtyřměsíčního vyvražďování dvou Lidic denně Karol Pazúr. Kde nejsou viníci, nejsou ani nevinní.

    Druhé možné vysvětlení je, že pořadatelům primárně nešlo o zločiny a jejich oběti, ale o jejich populistické zneužití k politické a ideologické manipulaci. To by byla ta nejhorší zpráva. Zbývají-li jako jediná motivace k vyrovnávání se s minulostí politické čachry, můžeme národ rozpustit rovnou, stejně žádnou budoucnost nemá.

    Té nejhorší možnosti v mnohém nasvědčuje i obsah výstavy. Nezmiňuje, jak bývá jinak zvykem, Benešovy číslované plány, jednání s britským Foreign Office, nátlak domácího odboje, odpor moskevské KSČ. Benešovo jméno se vyskytuje pouze jednou, nepřímo. Coby Kořeny zla zde defilují Marx, Lenin, Stalin, Gottwald, jednotky Svobodovy armády, ba dokonce Komunistický manifest.

    Politika KSČ se zaměřovala na vytváření obrazu tzv. Národního nepřítele, dokumentuje jeden z panelů specificky českou zaměnitelnost národní a třídní identity. Příslušníci strážních čet měli na likvidaci Němců vlastní zájem, protože jako Volyňští Češi se mohli podílet na dosidlování severočeského pohraničí, vytyčuje další panel xenofobní konstrukci Volyňští = sovětští = komunističtí při bohorovné ignorance faktu, že ve vylidněné třetině země nepochybně žádné dosidlovací tlačenice nehrozily.

    Výstava ovšem obsahuje především množství závažných a drastických fotografií, dokumentů a svědectví o zvěrstvech napáchaných v Postoloprtech i na jiných místech. Bez nesmyslné antikomunistické omáčky by ji tato nesporná hodnota kvalifikovala pro podstatně reprezentativnější kontext, než periferní kulturní centrum, třeba na Hrad anebo jako putovní výstavu pro školy.

    Máme mít zájem, aby co nejméně Němců přešlo přes hranice, neboť ti budou naši nepřátelé, dobrý Němec je mrtvý Němec, vypovídá zde por. Jan Čubka o instrukcích obdržených od gen. Oldřicha Španiela, přednosty vojenské kanceláře prezidenta Beneše. Nad faksimilií výslechového protokolu je umístěn organigram. Odvíjí se od Stalina, gen. Španiel je v něm podřazen gen. Svobodovi, prezident Beneš v něm nefiguruje vůbec.

    Praha 4, kde se KC Novodvorská nalézá, je zároveň sídlem silné organizace KSČM, která se tématem výstavy a diskuse cítila oslovena. V publiku se tak sešli převážně starší lidé – komunisté a pamětníci s antikomunistickými organizátory a jejich přívrženci. Tomu odpovídala i silně polarizovaná atmosféra, nicméně až do konce zcela korektní.

    Vrátila jsem se jako repatriantka hned v květnu a žádné excesy jsem nezažila, vzpomínala starší dáma. Byl jsem u Revoluční gardy a u nás žádnému Němci nebyl zkřiven ani vlásek, tvrdil jiný. Náš Klub českého pohraničí vůbec není protiněmecký, naopak spolupracujeme s řadou německých organizací, přidává další. A ovšem obligátní: proč neukážete také co dělali oni?

    Výstava je tendenční a antikomunistická, předhodila jiná dáma. Ano, ano, antikomunistická, samozřejmě, odpovídalo jí spontánně několik organizátorů stejně nadšeně jako Klement Gottwald, že se jezdí do Moskvy učit jak nám zakroutit krkem. Bylo to ze skupinky, v jejíž středu jsem seděl. Výstavu jsem si prohlédl až dodatečně, jinak bych byl přátele zradil a připojil se k oné dámě. Chceme-li se s naší historií vyrovnat, nelze začínat novou osvětimskou lží.

  36. Libor Furbacher říká:

    Pane Berane ,zase jste to opsal z levicovech Britskych listu.Pan Premysl Janyr se nam snazi namluvit ,ze tam neni zadne spojeni mezi temi co tam vrazdili , a komunisty.Samozrejme ,ze hned po valce jich tam moc v komunisticke strane nebylo ,protoze za protektoratu z toho moc velke vyhody nebyly,tam vstupovali az potom.Krome soudruha ,vyse zmineneho,porucika Karola Pazura,z 1 ceskoslovenskeho armadniho sboru a jeho vojaku,kteri se vraceli z Prazske prehlidky. sami v Prerove postrileli pres 260 muzu ,zen a deti.A i jak pan Janyr priznava,techto pripadu bylo ,ze by ty vydalo cituji“Za ctyrmesicni vyvrazdovani dvou Lidic denne“,konec citatu.Ze nikdo nebyl potrestan ,bylo zase udelano krasne mazane,udelal se zakon ,ze vse co se delo mezi 30 zarim 1938 a 28 rijnem 1945[vsimnete si,ne 9 kvetnem kdy skoncila valka]a bylo delano v zajmu svobodneho statu cechu a slovaku bylo legalni i kdyby porusovalo platici zakony.

  37. Svatopluk Beran říká:

    Nevyjádřil bych to pane Furbacher jako opsání, nýbrž ztotožnění. Snažím se pouze použít tento článek k poukázání na jednoduchost a zavádějící chování pana radního Vovsíka v tomto městě a v této době. On neustále mluví jako o jediném zlu a to o zlu komunistickém. Jak všichni víme bylo – veliké a tvrdím, že ve svých excesech do dnes nepotrestané. Ovšem nemluví o žádných jiným zlech, které probíhaly jak již dříve, tak i v letech nedávných a dává tak svým vystupováním prostor, pro násilí a zločinnost jinou, kterou u komunistů odsuzuje. To je velice nebezpečné až zavádějící, pro možnost vzniku opětovného falešného prezentování historických skutečnosí, jak u nás tak i ve světě. A staví tohoto městského politika ODS do pozice nedůvěryhodného – vyhraněně stranického. Tím pádem pro občany města Jihlavy, nepřijatelného.

  38. hugo chávez říká:

    Vše co se dělalo mezi 30.10.1938 a 28.10.1945 bylo legální díky zákonu ,který prosazoval nejvíce nikoli Kléma Gottwaldovic ,ale nějaký Prokop Drtina.Údajně v emigraci ryzí demokrat.Co se Germánů týče,poté co jsem viděl fotoreportáž,kterou si udatný Wehrmacht nafotil na cestě do Babího Jaru,obdivuju Rudou armádu , že ve Východním Prusku jen sem tam zažehlila nějaké Němce tankama do silnice ,když neuhnuli.Co se týče našich Germánů ,myslím,že procento těch co byli vyhnáni a procento JA v plebiscitu 1938 o připojení se až tak nelišilo.Na druhou stranu zase ČSR zachránila pár tisíc slezských Němců před Poláky, kteří se s nimi jaksi nemazali vůbec.

  39. hugo chávez říká:

    Vše co se dělalo mezi 30.10.1938 a 28.10.1945 bylo legální díky zákonu ,který prosazoval nejvíce nikoli Kléma Gottwaldovic ,ale nějaký Prokop Drtina.Údajně v emigraci ryzí demokrat.Co se Germánů týče,poté co jsem viděl fotoreportáž,kterou si udatný Wehrmacht nafotil na cestě do Babího Jaru,obdivuju Rudou armádu , že ve Východním Prusku jen sem tam zažehlila nějaké Němce tankama do silnice ,když neuhnuli.Co se týče našich Germánů ,myslím,že procento těch co byli vyhnáni a procento JA v plebiscitu 1938 o připojení se až tak nelišilo.Na druhou stranu zase ČSR zachránila pár tisíc slezských Němců před Poláky, kteří se s nimi nemazali vůbec.

  40. Svatopluk Beran říká:

    Vzpomínka na oběti amerického imperialismu z dob presidentství George Busche.

    Pane Vovsíku, rád Vás tam uvidím. A můžete si být jist, že akce je řádně nahlášena a tudíž legální. Politická či filozofická orientace není přece kritériem pro tuto pietní akci. Asi paradoxem by ovšem bylo, kdyby tam byli členové ODS…

    21.BŘEZEN

    Při příležitosti výročí začátku okupace Iráku budou v sobotu 21. března po
    celém světě probíhat akce. Akce v Praze začne v 18 hodin na Můstku v dolní části Václavského nám. Bude to prvnívelká akce, která odstartuje Světový pochod za mír a nenásilí v České republice. Rádi bychom, aby se nás na Můstku sešlo několik stovek.

    Zajímavý článek o důvodech a důsledcích války v Iráku:
    http://www.nenasili.cz/cs/3132_jake-byly-skutecne-duvody-k-valce-v-iraku-a-jake-jsou-jeji-vysledky

    SVĚTOVÝ POCHOD ZA MÍR A NENÁSILÍ
    Ke Světovému pochodu se stále připojují další osobnosti, například Yoko
    Ono, Andreas Vollenweider, z českých osobností například herci Rudolf
    Hrušínský, Jan Budař, režisérka Helena Třeštíková, nebo Sociálně zdravotní
    fakulta Jihočeské univerzity.
    Více na http://www.svetovypochod.cz, kde se také můžete podívat na videovzkaz
    chilské prezidentky Michelle Bachelet, která pochod podpořila.

    video.google.com/videoplay?docid=4912645040692509228

  41. Daňový soumar říká:

    Co říkáte na tohle soudruhu rozvědčíku Berane ?

    http://www.novinky.cz/domaci/162956-sefredaktor-prava-se-ohradil-proti-natlaku-ve-prospech-cssd.html

    a na tohle :

    Aféru Miroslava Mrštiny, provozovatele státem dotovaného bordelu a někdejšího předsedy východočeské ČSSD, obohatil o novou informaci týdeník Reflex: hoteliér býval také agentem StB. Čistou lustraci měl zřejmě díky záměně „l“ za „r“ v křestním jménu. Svazek nemá k dispozici jen Reflex, ale hlavně vedení ČSSD, jež ho s ním konfrontovalo 13. února na zasedání v Praze. O nejspektakulárnější akci, na níž se agent „Jiří“ podílel, si přečtěte v Reflexu. Ale ocitujme následující pasáž: „Potom svazek vzal jeden z poradců předsedy Paroubka a přečetl mu [Mrštinovi] úvodní charakteristiku, v níž je zpochybňován původ peněz, za něž si Mrštinův otec po válce postavil nad Náchodem svůj hotel. Až nejasná zmínka o údajně nevrácených židovských penězích způsobila, že Miloslav Mrština svolil, že do vyřešení celé věci pozastaví své členství v ČSSD.“ Pěkná douška ke Škvoreckého Zbabělcům. A pěkná práce Paroubkových poradců. Kdepak asi svazek sehnali a kolik takových ještě mají?

  42. Libor Furbacher říká:

    Pane Hugo Chavez.Ano zakon byl schvalen vladou ,ale v dobe bylo velmi modni byt levicak a obdivovat Sovetsky svaz a zadna strana nemela vuli se postavit za to co je spravne a zakonne a na to postupne doplatili.No a samozrejme Benes to podepsal ,presne tak jak Mnichov.Co se tyce zverstev ,ktere delali nemci ty jsou velmi dobre dokumentovany,ale toto bylo ve valce .Ale to o cem tady mluvime uz se delo po valce.O odsunu dvou milionu sudetskych nemcu ,kteri tam zili stovky let ,a rozkradeni jejich majetku ,to je mozne diskutovat .Ale myslite ze je mozne nejak omluvit vrazdy tisicu a tisicu bezbrannych civilistu ,zen a deti ?

  43. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran proc si nenechate tu Manifestaci na 4 nebo 5 Dubna ,to v Praze bude Barack Hussein Obama ll a tak mu to tam muzete vsechno rict z jedny vody na cisto.Jo a nezapomente na radar.Jak uz pravi stare ceske prislovy “Dobra radar nad zlato“.

  44. Daňový soumar říká:

    Co říkáte na tohle soudruhu rozvědčíku Berane ?

    http://www.novinky.cz/domaci/162956-sefredaktor-prava-se-ohradil-proti-natlaku-ve-prospech-cssd.html

    a na tohle :

    Aféru Miroslava Mrštiny, provozovatele státem dotovaného bordelu a někdejšího předsedy východočeské ČSSD, obohatil o novou informaci týdeník Reflex: hoteliér býval také agentem StB. Čistou lustraci měl zřejmě díky záměně “l” za “r” v křestním jménu. Svazek nemá k dispozici jen Reflex, ale hlavně vedení ČSSD, jež ho s ním konfrontovalo 13. února na zasedání v Praze. O nejspektakulárnější akci, na níž se agent “Jiří” podílel, si přečtěte v Reflexu. Ale ocitujme následující pasáž: “Potom svazek vzal jeden z poradců předsedy Paroubka a přečetl mu [Mrštinovi] úvodní charakteristiku, v níž je zpochybňován původ peněz, za něž si Mrštinův otec po válce postavil nad Náchodem svůj hotel. Až nejasná zmínka o údajně nevrácených židovských penězích způsobila, že Miloslav Mrština svolil, že do vyřešení celé věci pozastaví své členství v ČSSD.” Pěkná douška ke Škvoreckého Zbabělcům. A pěkná práce Paroubkových poradců. Kdepak asi svazek sehnali a kolik takových ještě mají?

  45. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher vy by jste pořádal akci k osvobození republiky a ukončení války, někdy mimo 8 května, až bude mít čas nějaký ruský, americký, anglický nebo francouzký zástupce? To je přece blbost, tak toho hlupáka ze sebe nedělejte, zatím totiž vypadáte na celkem vyrovnaného člověka. Samozřejmě že se pokusíme z Obamou legálně spojit. Ovšem po minulých manévrech, dnes už zcela evidentně zkorumpovaného a mafiánů se bojícího ministra vnitra Langera, to asi těžko bude možné. Zřejmě nevíte, a pochybuji že by jste se českých oficiálních medií dozvěděl, že tento ministr ODS tři dni před příletem presidenta Busche zakázal, legálně pražským magistrátem povolenou demonstraci na Hradčanském Náměstí, a přesunul jí na Loretánské náměstí, tuto pak ráno v den příletu amerického presidenta opět zakázal na již podruhé legálně povolením místě a přesunul ji na poslední chvíli, na Pohořelec. Takže mnoho účastníků vůbec nevědělo kam má jít a jestli je to vůbec povolené. Následně nechal toto náměstí obehnat přenosným plotem, za který jste se dostal pouze po průchodu okolo policistů a v závěru nastoupili i těžkooděnci? Jistě musíte uznat, že v takto nastaveném demokratickém státě je kontakt a následná nenásilná deklarace pomocí transparentů odsuzující pokus o zneužití naší země, z důvodu rozpínání americké hospodářské a imperiální politiky, pro slušné lidi poměrně složitá. Víte prosazení povědomí občanských práv nenásilnou cestou v době vlády ODS a ministra Langera není sice provázeno brutálními zákroky policistů, ale jinak si vůbec v ničem nezadá s potlačováním a znemožňováním, stejně jako za dob vlád komunistů. Pan Vovsík se svým přihlouplým udáním petičního stánku policii, je jasným důkazem zneužití pravomocí veřejného činitele ODS, proti základním občanským svobodám a postojům. Takže věřím, že od vás jistě dobře myšlená rada nad zlato, při dnešní zprávě této země převážně straníky ODS, je tato vaše rada hodně velký š…

  46. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher domníváte se, že stačí vyhlásit válku, na kterou si důvod už nějaký vymyslím, potom vraždit a mučit statisíce občanů, vyhnat jich skro pěti milionů z jejich domovů v kteých žili tisíce let, potom vše zdokumentovat a je vyřízeno? Jo a ještě pardón, omluva, on to byl z naší strany od naší minulé vlády omyl, ale za to že jste s námi na svém vlastním území válčili, tak mi si teď budeme třicet let těžit 20 procent vašich fosilních energetických zásob. Pro jistotu jsme si zde vybudovali pět vojenských základen, na kterých si nechéme 50 tisíc vojáků. To pokud by jste si opět chtěli rozhodovat sami o sobě, o svých surovinách, o tom komu by jste je chtěli prodávat ropu a hlavně, pokud by jste si chtěli sami určit v jaké měně.

  47. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran z vasich prispevku vypliva,ze USA od sveho zalozeni ,kdy vrazdili indiany az po dnesek ,kdy vrazdi v Iraku neudelali nic pozitivniho.Vy by jste si mel zalozit svuj vlastni blog,kde by se jen nadavalo na USA,takove male ,soukrome Rude Pravo.A tam by jsme o tom mohli diskutovat .Tento blog je o Komunismu.

  48. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher je vidět že jste se zapojil do diskuze nedávno. Přečtěte si všechny moje příspěvky a potom teprve může být váš názor relevantní k článkům které jsem napsal. Vyjádření o Rudém Právu, které jste použil je velice zjednodušující. Rudé Právo vedle skutečností které probíhaly v tehdejší době od nás na západ a které popisovalo tak jak jak proběhly, si přidávalo i veliké množství přihlouplé, směšné a zavádějící komunistické omáčky. Já se snažím předkládat historické skutečnosti tak jak skutečně udály a nastínit jejich skutečné pozadí, ale bez dnešní pravicově konzervativní omáčky nebo i vědomého mlčení. Tyto mé reakce jsou motivované naprostým nezájmem, úmyslným překrucováním a někdy až šířením vědomích lží ze strany konzervativní ODS k dnešnímu i minulému dění v naší republice i celém světě.

    Již jsem to psal několikrát, žil jsem ve Spojených Státech pět let. Spojené Státy jsou nejsilnější ekonomikou světa a nejbohatším státem, kde je spousta věcí k obdivování a rád bych je i já užíval nebo se v nich pohyboval. Ovšem uvědomění si toho, že většina práv, svobod a bohatství byla, je a v budoucnu i bude postavena na vykrádání cizích států, znásilňování a zabíjení jejich obyvatelstva, mě již nedává takovou sílu jistoty, že tento blahobyt vzniklý na hospodářském násilí, podporovaný úmyslnou militarizací celé zeměkoule, je to pravé ořechové pro můj soukromý život a domnívám se že to není životní touha i mnoha dalších občanů kteréhokoliv státu..

    Toto jsou jenom dva malé doklady těchto historických faktů. První je za začátku 19 století, kdy se chovaly podobně všechny tehdejší imperiální mocnosti, druhý je z konce tohoto století, kdy zbyla už jen jediná znásilňující imperiální velmoc.

    Na počátku 19 století se HOSPODÁŘSKÉ zájmy USA přestávají isolovat jenom na americkou pevninu, ale jejich polem působnosti se stává postupně celý SVĚT. Pokuď se nemá radikálně změnit tento kurs po kterém se Spojené Státy vydaly, musí jej hájit i VOJENSKY. Takto zní doktrýna všech amerických presidentů, která dává PRÁVO a POVINOST vládě USA od počátku devatenáctého století intervenovat vojensky po celém světě. Toto imperiální doktrýna je nastartována presidentem Rooseveltem (1904) a Taftem (1909).

    Spojené Státy jsou v nynější době, jediné které své hospodářské zájmy, na kterémkoliv místě světa hájí a zaštiťují vojensky, a hlídají si je ze svých 800 vojenských základen. Dovedete si představit, že se svých hospodářských zájmů a světových finančních trhů, bodou dožadovat podobným způsobem po celém světě i Evropané, Čňané, Indové Rusové, Brazilci?

    Madeleine Albrightová, 2003 – Nejlepší ze všech možných světů.
    Smyslem zahraniční politiky je je ovlivňovat politiku a jednání jiných států způsobem, který slouží vlastním zájmům a hodnotám. Mezi dostupné nástroje patří všechno od laskavých slov ,peněz, až po RAKETY S PLOCHOU DRÁHOU LETU. Umění diplomacie spočívá v kombinaci těchto nástrojů ve správném poměru a s dostatečnou trpělivostí.

    Prostě se nedomnívám že tvorba blahobytu v dnešním pozdní globalizaci, způsobem který prováděla administrativa George Bushe je můj šálek kávy. A jelikož naše dnešní vláda pod vedením ODS, vědomě zamlčuje a mění význam mnoha pojmů a historických skutečností odehrávajících se po celém světě, snažím se dávat těmto pojmům skutečné histirické pozadí než to které dokolečka melou naše ,,nezávislá,, zpravodajství. Je pak na každém zvlášť co si kdo vybere či odsoudí a o čem se bude domnívat, že je nebo bylo skutečně proběhlou událostí se skutečným pozadím.

  49. Svatopluk Beran říká:

    Podívejte se pane Furbacher kolik příspěvků od pana Vovsíka, coby městského úředníka na těchto blozích je mimo komunismus. Velice málo. Tento člověk je posedlí antikomunismem, tak jako komunisté byli posedlí antifašismem. Stává se tak pro občany tohoto města nepřijatelným a svým jednoduchým pohledem na svět, pouze přes komunistické násilý a žádné jiné i nepoužitelný pro potřeby tohoto města. Možná by bylo vhodné i léčení, pokud není schopen vidět i jiná zvěrstva a stupidně trvá jen na jednom, coby zastupitel města Jihlavy, který je placený pro potřeby občanů a ne pro ulevování a odlehčování svých jednostraných pudových emocí.

  50. Libor Furbacher říká:

    Pane Berane ,kvasemu prvnimu prispevku o USA jsem uz vam uz dal odpoved ,otevrete si blog.Co se tyce vaseho druheho prispevku ,pana Vovsika znam pouze z jeho blogu,vzdy pise k veci a neboji se psat o nepopularnich vecech takovych lidi by melo byt vic.A mozna ten komunismus do teto sfery patri ,protoze dost lidi v tom bylo namocenych .Pokud se mluvi a odsuzuje“tam ten“ komunismus tak s tim souhlasi kazdy vcetne“ novych“komunistu a pokud se odsuzuji komunisti ,tak to s tim souhlasi skoro kazdy .Ale jak se zacne divat na jednotlive problemi komunismu ,to uz se ztraci cast podpory a jak jak by jste k tomu pridal jmena ,tak kazdy rika ,ze uz by se do toho nemelo stourat ,ze uz je to davno.To proto ,ze by se to mohlo dotknout nekoho v rodine nebo znameho. Kosile je blizsi nez kabat.A ztraci se ochranny stit anonymity .Myslim ze tyto veci se musi pripominat,aby se neopakovaly,a antikomunismus se nestalo zase “neslusne“ slovo.Vasemu poslednimu paragrafu nerozumim.Jako voleny zastupitel mesta jihlavy pan Vovsik myslim nema v pracovni naplni svetovou politiku,jestli je to co myslite v jeho napadeni.

  51. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher pamatujete si na komunisty, jak už nás štvali s nacistama a naustále je předhazovali a ztotožňovali z naší sousední zemí, ikdyž už Německo bylo úplně jiné? Tu samou demagogi nyní uplatňuje pan Vovsík. Namísto toho aby se coby městský zastupitel staral o blaho tohoto města, dával občany dohromady a připomenul občas pietně minulost našeho města a státu za protektorátu nebo období excesů komunistů, chová se stupidně jako někteří bývalí komunisté. Po přehlédnutí jeho příspěvků v těchto blozíc od samého počátku je zcela zřejmé, že pan Vovsík cítí jak jeho straně bije hrana a tak se mermomocí snaží opět uhodit na strunu antikomunismu, tak jako jeho strana před volbami 2006, s nadějí že opět oblbnou nerozhodnuté voliče. Ve svých prvních blozích od 3.7. 2007 se staral pouze o problémy města. To většina nekmenových voličů, kteří dali ODS svůj hlas ještě věřila slibům ODS a netušila co nás, z jejich strany čeká. Až teprve jeho šestý, devátý a dvanáctý přispěvek horoval proti komunistům. Přičemž v tom třetím se bez znalosti historických skutečností pouští do problému který řeší odprostředka. Následovaly čtyři přispěvky poukazující na bývalá komunistická negativa, dále dva související s naším městem a pak již je cítit jen jeho strach o zastupitelské křeslo a coby praporečník jihlavské ODS bojuje proti již mrtvé vládě komunismu. Všimněte si, že za celo dobu nenapsal pan Vovsík ani jeden článek proti nacismu. Proč asi? Je snad jeho tajným vyznavačem? Nemáme snad v naší zemi Výzkumný ústav, který se věnuje totalitním režimům? Nezvedá se snad u nás za vlády ODS nacionální myšlení určité skupiny lidí do nevhodných výšin a to podle mne, hlavně z flustrace toho, jak se ODS arogantně chová k občanům? Uznává snad pan Vovsík jako totalitní pouze bývalé špičky komunistů?

    Vasemu poslednimu paragrafu nerozumim.Jako voleny zastupitel mesta jihlavy pan Vovsik myslim nema v pracovni naplni svetovou politiku,jestli je to co myslite v jeho napadeni.

    Pan Vovsík coby městský zastupitel nemá v pracovní náplni světovou politiku. Ovšem, coby jeden z myšlenkových základních kamenů vládní ODS, svým jednostraným náhledem na zločiny komunistů a naprostou ignorací válečných zločinů Spojených Států, které i sedumdesát let po druhé světové válce ohrožují a maskrují země této planety, dává najevo jaká demokracie se motá v jeho hlavě. Jeho chování je stejně farizejské jako chování bývalých komunistů. Domnívám se, že člověk s takto jednostraně nastartovaným životním myšlením je pro naše město nedůvěryhodným elementem.

  52. Libor Furbacher říká:

    Ano pane Beran,pamatuji si jak me komunisti stvali a to nejenom opakovanim o nacistech .Ale je tady dost velky rozdil.Nacisticka strana byla zakazana ,vsechni vinici byli potrestani .Na rozdil od komunistu kteri maji porad stejny program.nikdo nebyl potrestan a cpou se pomalu do vlady.A to se musi pripominat.

  53. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher mezi nacismem a komunismem je veliký rozdíl. Zatím co nacismus neuznává žádnou jinou rasu než arijskou, tudíž kromě arijců nemá nikdo jiný právo žít. A nebo může být maximálně použit jako otrok – výrobní nástroj. Komunismus měl řešit nerovnoměrnost zjískaného bohatství násilím a zneužíváním lidí, lidmi. Nesloužil na vyvražďování nesprávných ras člověka moderního a národů celé planety. To jakým způsobem následně docházelo k pokusům o nastolení vyrovnanosti mezi lidmi některými komunistickými vizionáři rovnosti, bylo nepřijatelné a mělo by být trestatelné zrovna stejně tak, jako pokusy jistých vlád a konkrétních občanů těchto vlád při nabývání komoditních prostředků jiných národů a zemí, užitím válek a promyšleným rozdmýcháváním nenávisti mezi, vedle sebe žijícími občany, z rozdílným typem vyznání a životních ideálů. To je můj osobní pohled. Následuje trochu delší článek, který jde více do hlobky, nevím jestli si naněj uděláte čas – přetisknu tedy na začátak aspoň jeho poslední odstavec. Snad si ho potom přečtete celý. Nemyslím si že změníte svůj názor, snad ale zčnete přemýšlet nad skutečnými motivy úchylky pana Vovsíka a jeho nerovnoměrně zatíženým mozkem v náhledu na brutalitu a násilý v průběhu kapitalistického období historie této planety a tím i pochopení toho, proč je tento člověk, coby městský zastupitel, místa ve kterém žiji, pro mne a mnoho dalších nedůvěryhodným zastupitelem.

    Proč komunismus a nacismus nejsou totéž

    Martin Škabraha

    Komunista nacistu morálně převyšuje prostě proto, že zlo, které koná, si musel zvolit, a proto zůstává člověkem, byť i vrahem – vždy se může rozhodnout jinak; nacista, chce-li zůstat nacistou, na vybranou nemá – čistá rasa buď zvítězí, nebo zanikne, v té válce jde o všechno a proto je také vše dovoleno.

    V poslední době jsem se při různých příležitostech znovu setkal s hodnocením komunismu jako režimu, jehož podstata je stejná jako podstata nacismu. Vytrvalost, s jakou se tato myšlenka v našem veřejném prostoru udržuje, svědčí o jejím významném místě v ideologii současné moci, institucionálně podepřené např. nedávno zřízeným Ústavem pro studium totalitních režimů, jehož politicko-badatelské zadání je na ztotožnění nacismu a komunismu postaveno. Smyslem celé diskurzivní konstrukce je zřejmě delegitimizace radikální levice, jestliže tímto výrazem míníme takovou teorii demokracie, která tvrdí neudržitelnost aliance mezi demokracií a kapitalismem a napadá princip soukromého vlastnictví výrobních prostředků; právě tímto bodem vedou limity dnešní relativní svobody a právě na tento cíl (tedy na nějakou formu zespolečenštění výrobních prostředků) se zaměřuje i dotyčný antikomunistický diskurz: vyvolává dojem, že vyvlastnění soukromého kapitálu je zločinem proti lidskosti, srovnatelným s fyzickou likvidací „méněcenných“ osob.

    V tomto textu chci poukázat na dva možné pohledy na komunismus, resp. na dvě roviny, na nichž lze provést jeho porovnání s nacismem. Na obou rovinách jde o otázku, jaký je přesně význam slova komunismus, tj. na jaký myšlenkový obsah odkazuje člověk, který ten termín použije. Po této přípravné komparaci se v příštím textu chci podívat na samotný komunismus a pokusit se o diferencovaný pohled na tento fenomén v kontextu jeho vztahu k modernitě.

    To, co je, a to, co má být
    První úhel mého srovnávacího pohledu pojímá komunismus jako myšlenku či vizi, vyjádřenou v podobě politické filosofie nebo politické ideologie (mluvit budu hlavně na rovině politické filosofie, protože má obecnější rozměr, zatímco konkrétní ideologie už filosofický ideál specifikuje s ohledem na existující politické okolnosti a tím také tento ideál potenciálně nabývá spoustu lokálních podob, které se vzájemně liší – což má co do činění s druhým úhlem pohledu). Tuto první rovinu nazvu rovinou normativní, neboť komunismus je zde především označením nějakého stavu, který „by měl být“. Je to svého druhu pohled metafyzický, protože se snaží o postižení podstaty komunismu, tj. toho, co tvoří jeho identitu přesahující konkrétní empirické projevy.

    Druhý úhel pohledu, který nazývám historický, se naopak soustředí na komunismus jako dějinný fenomén, který „skutečně existoval“ a jehož podstata není jednoznačně vymezitelná, neboť se – jako každý historický fenomén (k zuřivosti všech dogmatiků) – neustále proměňuje a jaksi „za pochodu“ sám sebe předefinovává, svou identitu potvrzuje i posouvá v závislosti na tom, jakou prodělává historickou zkušenost, s čím zápolí, vítězí a prohrává; jde tedy o empiričtější rovinu spletité reality konkrétních politických režimů, jejich vládců i disidentů.

    Komunismus jako morální dilema
    Základem srovnání na normativní rovině musí být uznání, že úsilí o společnost, v níž občanská rovnost není fakticky znehodnocena (ba znemožněna) třídní, ekonomicky založenou nerovností, je morálně diametrálně odlišné od úsilí o společnost rasově čistou, a to přesto, že tento rozdíl není rozdílem mezi dobrem a zlem. Zatímco nacistický „ideál“ lze podle mého názoru (mých hodnot, mé víry a životních zkušeností) na škále dobro – zlo jednoznačně postavit k posledně jmenovanému pólu, komunismus takto jednoznačně postavit nelze. Cíl, který proklamuje, je zjevně spojený s morálně pozitivními charakteristikami (pozitivními v tradici moderního humanismu, jež stále ještě určuje i naši současnou kulturu), opatření, která však již na rovině ideálu komunismus předpokládá ve vztahu ke společnosti, jsou však potenciálně ničivá (aniž bychom potřebovali znát realitu konkrétních komunistických režimů ve 20. století).

    Ambivalentnost komunismu se pokusím dále rozvést, už nyní chci ale zdůraznit, že diametrálnost rozdílu mezi komunismem a nacismem je třeba držet ne navzdory, ale právě díky nejednoznačnosti komunistického světonázoru: komunismus sám sebe nastoluje jako morální problém, který teprve musí být vyřešen (sám o sobě tímto řešením není, je právě nastolením problému); stát se a být komunistou znamená postavit se před dilema – jak být komunistou? Jak velké oběti mohu požadovat pro velký historický cíl? Co všechno je mi dovoleno jako komunistovi? Odpověď na takové otázky není předem dána, a jakkoliv historicky potlačovaná mohla tato dimenze být, komunismus ve své podstatě počítá s člověkem jako morální bytostí, která se nemůže vyhnout volbě; proto komunismus představuje autentickou verzi moderního humanismu. Nacismus (jako ideál) naproti tomu srovnatelně svobodnou volbu nepředpokládá, nacista může jen naslouchat hlasu krve a vůdce, naplňovat národní poslání apod.; neexistují žádné morálně relevantní rozdíly mezi různými způsoby, jak být nacistou.

    Dotyčný rozdíl je dobře patrný v okamžiku, kdy se zamyslíme nad „archetypálními“ nepřáteli obou ideologií; těmi jsou žid a buržoa. Rozdíl mezi nimi je významný: zatímco žid (resp. tento typ nepřítele) je definován svým biologickým původem („krví“), jehož se prostě nemůže zbavit, i kdyby četl Rosenbergovy a Hitlerovy spisy pořád dokola, buržoa je definován svým vztahem k vlastnickým poměrům, tj. historicky relativní mocenské struktuře společnosti (z níž vyplývají např. i nějaké kulturní návyky, což má ale odvozený význam).

    Pokud bereme nacistická východiska opravdu vážně, sotva můžeme dojít k jinému závěru než k tomu, že židy a další „méněcenné rasy“ (pomiňme antropologický detail, že židé nejsou samostatnou rasou) je nutné nějak fyzicky eliminovat. Buď je necháme postupně vymřít tím, že je přísně separujeme od zbytku společnosti a znemožníme jim rozmnožování, nebo proces nějak urychlíme; každopádně jakákoliv investice do jejich existence je kontraproduktivní, ba morálně zavrženíhodná, neboť ubírá z omezené zásoby zdrojů potřebných k posilování vlastního národa, jehož dítky přece nemohou scházet na úbytě.

    Pokud jsme komunisty, je náš postoj k buržoovi jen zdánlivě takto jasný. Konzervativci i liberály vysmívaný komunistický předsudek, že jednotlivec je vždy určován společenskými a dobovými poměry, má totiž humanistický základ, který říká: intelektuální a kulturní bída dělnické třídy není důsledkem nižší inteligence nebo lenosti jejích příslušníků, protože všichni lidé bez ohledu na svůj původ, barvu pleti atd. jsou si „od přírody“ rovni; duchovní bída je důsledkem bídy materiální, jež způsobuje nedostatek volného času, prostředků nutných ke vzdělání atd. Ani buržoa pak ale není tím, čím je, z nějakých vrozených dispozic, nýbrž v důsledku sociálních poměrů, tj. v důsledku svého vztahu ke kapitálu, který jej vposledku zotročuje jiným, ale stejně fatálním způsobem, jako zotročuje proletáře. Buržou tedy není na místě likvidovat (on přece není příčinou zla), je jen třeba ho převychovat (což se ale týká i dělníka, který nevidí podstatu vlastní bídy a nevolí si ty správné vůdce). I buržoa, pokud by takříkajíc prozřel, bude platným členem společnosti, navíc i on je přece člověkem a rovnost všech lidí je nejzákladnějším východiskem celé kritiky kapitalismu.

    Zmiňovaná ambivalentnost a morální výzva komunismu jako politické filosofie pochopitelně spočívá hlavně v této myšlence převýchovy, jež souvisí s obecnější osvícenskou touhou po racionálním řízení společnosti ve prospěch rovnosti a svobody všech lidí. Je podmínkou úspěšné převýchovy násilný převrat a změna vlastnických poměrů? A jaké formy může převýchova mít, k jakým prostředkům až můžeme sáhnout? Jsou přijatelné exemplární tresty pro obzvlášť zatvrzelé jedince a skupiny, jestliže to ostatní přivede k pravé cestě?

    Tyto otázky, připomínající např. některé motivy z dějin křesťanství, jsou nakonec vymezeny jedním základním napětím: na jedné straně je z hlediska komunistického ideálu nezbytné, aby proběhla totální změna patologických poměrů, která bude – na druhé straně – pravděpodobně představovat drastický zásah do struktury společnosti, protože „reakční síly“ zpravidla ovládají represivní aparát i společenský konsensus a vlastně použijí zbytek společnosti jako rukojmí k obraně svých partikulárních zájmů; proti různě (byť i omylem) motivovaným odpůrcům je třeba ve jménu celku zasáhnout, současně je ale jasné, že i ti nejhorší z nich jsou lidé a teze o rovnosti všech a o důstojnosti lidského života představuje oporu, bez níž se komunistická vize zhroutí sama do sebe, protože popře základy vlastní spravedlnosti.

    Na jedné straně tedy nutnost nápravy kapitalismem pokřivených poměrů, z níž nelze ustoupit; na druhé straně humanistické zábrany, z nichž ale také nelze ustoupit (alespoň ne dlouhodobě). Takové rozhodování mezi dvěma stejně silnými hodnotami je právě definicí morálního dilematu, jež je v jádru komunismu jako politické filosofie a představuje jeho největší přednost, jakkoliv na ni samotní komunisté budou zapomínat (nebo jakkoliv bude toto břemeno přeneseno na stranické aparáty, které ostatní budou jen poslouchat); v nacismu nic podobného neexistuje a existovat nemůže, rozhodnutí, která vůdce nebo strana činí, nejsou volbou mezi morálně rovnocennými hodnotami.

    Oč jde v socializaci výrobních prostředků
    Častou námitkou proti samotnému ideálu rovnosti, z nějž vychází komunistická představa radikální (tj. nejen formální, ale i materiální) spravedlnosti, je tvrzení, že lidé jsou od přírody různí a že všichni nemohou mít stejně. Tato námitka vychází spíše z karikatury dotyčného ideálu. Komunistický požadavek obecného vlastnictví výrobních prostředků neznamená, že všichni mají mít stejný majetek; znamená, že nikdo nemá být znevýhodněn při získávání majetku jako odměny za práci, kterou skutečně vykoná (připusťme, že je problém definovat už to, co je spravedlivá odměna za práci, jak srovnávat různé druhy pracovní činnosti atd., ale to už se dostáváme na jinou rovinu).

    Stejně tak nelze zobecnění či zespolečenštění výrobních prostředků (nejpravděpodobněji cestou zestátnění) označit prostě za krádež, jak se leckdy stává. Krádež je definována tak, že subjekt A připraví subjekt B o něco, co tento subjekt vlastnil a co v důsledku krádeže zcela ztrácí, zatímco subjekt A to naopak získává; taková interakce může vlastně proběhnout jen mezi dvěma soukromými subjekty. V případě zespolečenštění výrobních prostředků se jedná o něco jiného. „Okradený“ subjekt totiž nepozbývá vlastnická práva zcela, je totiž zároveň občanem, v jehož prospěch se socializace provádí a alespoň teoreticky tak na „ukradeném“ majetku stále participuje. Právo na vyvlastnění ve veřejném zájmu ostatně předpokládá i „normální“ demokratický stát západního typu, komunismus toto právo jen radikalizuje.

    Požadavek socializace výrobních prostředků má přitom hlubší zdůvodnění, než je povrchní majetková spravedlnost. Je jím napětí mezi moderním individualismem, spočívajícím v objevu subjektivní sféry vlastního Já, jeho nitra a jeho životních projektů, na straně jedné, a čím dál komplikovanější sociální strukturou, která onen individualismus umožňuje, na straně druhé; moderní individualismus oslavuje osobnost a nezávislost, zároveň ale „visí“ v síti sociálních vztahů, které jsou čím dál rozsáhlejší (uvažme, na kolika dalších lidech nepřímo, ale fatálně závisí činnost jednoho podnikate), a současně čím dál neosobnější.

    Skvěle to vystihl sociolog Georg Simmel ve slavné eseji Peníze v moderní kultuře: „Středověký cech v sobě zahrnoval celého člověka; cech soukeníků nebyl jen sdružením jednotlivců, kteří měli na očích pouze zájmy soukenictví, nýbrž zároveň i životním společenstvím v odborném, společenském, náboženském, politickém a mnoha dalších ohledech. (…) V protikladu k této jednotné formě umožnilo nyní peněžní hospodářství existenci nespočetných sdružení, která buď jen vyžadují od svých členů určité peněžité příspěvky, nebo se zaměřují na čistě peněžní zájmy. Tím je na jedné straně umožněna ryzí věcnost záměrů sdružení, jejich ryze technický charakter, jejich oproštění od jakéhokoliv osobního zabarvení, zatímco subjekt je na druhé straně osvobozen od omezujících vazeb, protože už není s celkem spojen jako celistvá osoba, nýbrž v rozhodující míře jen vydáváním a přijímáním peněz.“ (Peníze v moderní kultuře, druhé vydání, SLON, Praha 2006, s. 9) Simmel pronikavě popisuje problém moderního člověka vyplývající z toho, že peníze sice umožňují propojení s nebývalým počtem dalších lidí (a bez toho by nemohl fungovat kapitalismus), ale současně mezi jedince a svět vsouvají závoj své neosobnosti, což vede k odcizení, k nezakotvenosti, k pocitu téměř neomezených prostředků (snad vše si lze koupit), jež ale postrádají účel…

    Zatímco Simmel doufá, že moderní kultura se zde projeví jako „onen mytický oštěp, který rány, jež zasadí, dokáže sám i vyléčit“, komunisté vychází z přesvědčení, že popsané napětí představuje neudržitelný rozpor: kapitalismus si díky své peněžní formě zavírá cestu k pochopení společenských předpokladů individuálního zisku, sociální vazby ničí a tím spěje ke katastrofě (Marx se tomuto přesvědčení pokusil dát podobu bezmála přírodovědných zákonů, jež představuje jeho ekonomická teorie). Komunismus vlastně stojí na tezi, že společenskou podstatu moderního podnikání je třeba z její latentní podoby převést do podoby manifestní (právě toho je proklamací Komunistický manifest) a vystavit ji racionálnímu politickému řízení. V této základní intenci se komunistická ideologie možná mýlí, protože nedoceňuje právě tu komplexnost společenského organismu, která je jinak jejím základním argumentem. Nic to ale nemění na tom, že komunismus je snahou racionálně odpovědět na jeden ze základních rozporů moderního života a moderního pojetí člověka, zatímco nacismus tento rozpor vůbec neuchopuje, resp. utíká od něj k pseudomýtickému iracionálnímu vyprávění o věčné válce ras.

    Byl Gerstein nacistou?
    Na normativní rovině tedy podle mého názoru nelze klást rovnítko mezi nacismus a komunismus z toho důvodu, že na rozdíl od prvního, který je přímo založen na popření relevantní morální volby, v sobě posledně jmenovaný nese morální dilema, které nikdy nelze zcela potlačit. Na druhé rovině, u níž se chci zastavit nyní, tedy na rovině historické, je nemožnost ztotožnění komunismu a nacismu obdobná: zatímco dějiny nacismu jsou dějinami téměř čistého zla, dějiny komunismu nejsou zdaleka jednoznačné a jsou mj. dějinami morálních zápasů.

    Samozřejmě, že i v dějinách nacismu najdeme osobnosti, které v rámci daném totalitárním režimem pomáhaly druhým k útěku, chránily je před nejtěžšími tresty, ukrývaly je apod., a přitom třeba samy byly členy NSDAP. Snad nejproslulejší postavou tohoto typu je poručík SS Kurt Gerstein, jehož postava se stala i námětem slavné hry Rolfa Hochhutha, zfilmované Costou Gavrasem (snímek Amen). Gerstein byl „insiderem“ těch nejexkluzivnějších nacistických kruhů a jako zkušený hygienik a chemik se technicky podílel na „konečném řešení židovské otázky“. Současně bylo však plynování v koncentračních táborech natolik v rozporu s jeho (křesťanským) přesvědčením, že se snažil o všem informovat západní spojence a Vatikán a přimět je k nějakému zásahu. Po válce sepsal pro spojence zprávu, jež (poněkud přehnaným způsobem) popisovala holocaust, bylo s ním nicméně jednáno jako s válečným zločincem a ve vazbě pravděpodobně spáchal sebevraždu.

    Proč přesto nelze případ Gerstein srovnávat např. s osudy lidí jako Čestmír Císař nebo Jaroslav Šabata, tedy s našimi reformními komunisty, kteří se z kdysi věrných straníků stali kritiky režimu a následně jeho disidenty? Protože v okamžiku, kdy Gerstein odmítl holocaust a začal tajně jednat proti zájmům vlastního režimu, přestal být nacistou ve smyslu osobního přesvědčení a ideologické věrnosti, jakkoliv zůstal členem strany. Naši reformní komunisté naproti tomu mohli vystoupit s kritikou režimu a přitom zůstat komunisty, ba dokonce jejich kritika mohla být inspirována stejnými ideály, kterými si v padesátých letech ospravedlňovali svůj podíl na represích (období teroru je ospravedlnitelné jako přechodné a právě jen jako přechodné); ačkoliv pak byli často vyhazováni ze strany, stále se hlásili ke komunistickým nebo socialistickým ideálům.

    Čistě teoreticky je samozřejmě možné, že kdyby nacismus dostal více času, znormalizoval by se do podoby, která by byla obdobou humanizujících trendů v komunistických režimech. Myslím si, že je to nesmysl, neboť nacismus se nemůže vzdát rasové teorie a přesvědčení o fyzické eliminaci „podlidí“, kteří objektivně ubírají životní prostor a další zdroje árijcům, takže konečný cíl si přímo vynucuje takové prostředky, jež povedou k rychlé a masové likvidaci méněcenných. Ale i kdybychom hypoteticky připustili absurdní možnost humanizace nacismu, jedná se o irelevantní argument, protože soudíme-li komunismus a nacismus jako historické fenomény, soudíme je právě v té podobě, v jaké se v reálných dějinách vyskytovaly; a dějiny komunismu prostě nejsou morálně jednoznačné, patří k nim gulagy i jejich odsouzení – a to odsouzení ze strany komunistů jakožto komunistů. Ke komu se hlásíme, když se hlásíme k protagonistům historických komunistických režimů? Je více komunistou Stalin nebo Šabata? Ke zkoumanému fenoménu patří oba, přesto je morálně jistě nelze stavět na jednu rovinu.

    Na druhou stranu je nesporné, že pokud hodnotíme nacismus ne jako ideál, nýbrž jako konkrétní historický fenomén, musíme i u něj připustit vnitřní složitost a diferencovanost. Mnoho členů NSDAP určitě režim podporovalo z pohnutek, jako jsou vyhrocené národní cítění, strach z komunismu nebo ultrakonzervativní smýšlení o moderním světě, z nichž rozhodně ještě nevyplývá podpora holocaustu; nacismus jako politický režim zkrátka využil mnoha ideologických prvků, které existovaly již před ním a jejichž přítomnost relativizuje „absolutnost“ hitlerovského zla (tradiční křesťanský antisemitismus např. rozhodně nebyl genocidní a měl své morální meze). Abychom ale fenomén nacismu nerozpustili v jiných fenoménech, musíme ho alespoň přibližně vymezit – a v tomto vymezení je podle mého názoru klíčem „vědecké“ zdůvodnění holocaustu, tedy určitá verze rasové teorie; kdo ji nesdílel a měl problém akceptovat deportace a masovou likvidaci, ten prostě nebyl skutečným nacistou (zřejmě z toho vyplývá, že opravdových nacistů nebylo mnoho, málokdo ostatně viděl holocaustu až do chřtánu).

    Naproti tomu odsouzení gulagů nebo justičních vražd ještě není odklonem od komunistické ideologie. Komunista nemohl zpochybnit socializaci výrobních prostředků (a tedy vyvlastnění) a pravděpodobně ani vedoucí úlohu strany (tedy zrušení liberální politické soutěže), mohl mít ale dobře zdůvodněné výhrady proti způsobu, jakým se zacházelo s lidmi, kteří režimu odporovali. I kdybychom přijali pojem totalitarismu jako označení fenoménu, jehož jsou hitlerismus a stalinismus jen dvěma odrůdami, stále zůstává faktem, že jestliže pod nacismem si historicky sotva lze představit něco jiného než právě hitlerismus, dějiny komunismu jsou jak dějinami stalinismu, tak dějinami zápasu s ním. Opět se zde tedy vynořuje perspektiva morálního dilematu, která v nacismu prostě není možná.

    Komunista nacistu morálně převyšuje prostě proto, že zlo, které koná, si musel zvolit, a proto zůstává člověkem, byť i vrahem – vždy se může rozhodnout jinak; nacista, chce-li zůstat nacistou, na vybranou nemá – čistá rasa buď zvítězí, nebo zanikne, v té válce jde o všechno a proto je také vše dovoleno.

  54. Svatopluk Beran říká:

    Ješťě jenom malá připomínka. Propagace nacismu a fašismu není na webových stránkách Spojených Států zakázana. To že nebyl ze špiček komunistické strany nikdo potrestán vadí i mě. Nedomnívám se a jsem silně přesvědčen narozdíl od vás, že v této době a i budoucí může dojít k jakékoliv fyzické či psychické likvidaci našich i zahraničních občanů, ze strany členů komunistické strany. Domnívám se ale, že pokud by v budoucnu nastalo u některých konzervativně demokratických stran k pokusům o nastolení jediné vlády nad celou planetou, (čehož jsou někteří členové české vlády a ODS signatáři), mohlo by dojít k radikalizaci některých levicovích proudů o zastavení tohoto programu a to i podobnými prostředky, které požívají sami tito pravicový konzervativci.

  55. Libor Furbacher říká:

    Pane Berane po precteni Vami vybranych uvah a ospravedlnovani komunistu typickym jejich zargonem ,ktery nic nevysvetli ba naopak se snazi zamlzit a udelat z toho vinu kolektivni a ne ze tam lidi lezli za vyhodama a byli bezpaterni ,ale ze MUSELI.Ne nemuseli ,ale byl za to postih a ztratili se vyhody.VY pisete ,ze jste zil pet let v USA.Z takovymi nazory a pristupem k problemum a diskuzim jake mate vy si myslim ze jse tam pravdepodobne byl “sluzebne“a to pred rokem 1989.

  56. hugo chávez říká:

    Furbachere kádruješ,bacha na to.Co se týče komunistů.Proboha kolik kariér a skvělých ,vzniklo na údajném boji proti nim.Od kolika problémů se dá utéct k boji proti komunizmu.Vždyť ta naše ušišlaná pravice si je musí pěstovat.

  57. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbachere je skutečně vidět, že jste nečetl mé příspěvky a o skutečném životu ve Spojených Státech a zřejmě kdekoliv jinde ve světě toho moc nevíte. Byl jsem tam mezi rokem 1997 až 2002. Takže jsem tam zažil i pád dvojčat, zrovna tak jako demnstraci ve Venis, což je městská část Los Angeles. Kde už rok před pádem dvojčat, probíhaly demonstrace američanů proti vládě, která prý připravuje válku s Irákem. Nechápal jsem o co běží. Jisté je, že tehdy a tam jsem odložil růžové brýle a začal zjískávat první pochybnosti o Spojených Státech, jako společnosti které jde o většimu národa. Načež jsem se začal aktivně zajímat i o informace z nevládních míst a vnikat do skutečné historie Spojených Států. Jejich vliv na pozitivní myšlení lidí celého světa je veliký, ovšem podle mne, ne ten jediný možný a správný na prahu třetího tisíciletí. Doufejme že Obama je člověk který si to uvědomuje a bude schopný tento trend změnit, tak jako Gorbačov změnil chod Ruska a tím otevřel i satelitů bývalého Sovětského Svazu, žít si po svém.

    Jak už jsem napsal, snažím se pouze na zdejších stránkách poukáza na farizejství pana Vovsíka a nyní vlastně i vaše. Násilý na principu ideologie rovnosti lidí je špatné. To samé násilý pro peníze je správné, ale mluvit o něm nebudem. Asi spolu skončíme. Vy si dál žijte z piety zvůle špiček bývalých komunistů. Já vám k tomu napíšu kde vraždí, znásilňují, mučí a vykrádají svět vaši vizionáři k vůli svobodě zisku. Mě nebude mi narozdíl od vás vadit zapáli svíčku na obou hrobech, ale rád bych, aby příští generace nemusely zapalovat svíčky ani na jednom typu hrobů. Ikdyž se tím možná zpomalí příchod blahobytu a na Měsíc se bude cestovat s cestovní kanceláří až za dvěstě let a ne zítra.

    Jak zvládnout zánik raketové obrany
    9.3.2009 – Jan Jires, PostGlobal – Next Europe

    The Washington Post

    Do americké diskuse o raketové obraně vstoupil pozoruhodným způsobem Jan Jireš
    asistent Ústavu politologie Filozofické fakulty v Praze,
    toho času na studijním pobytu na Johns Hopkins University ve Washingtonu.

    V příspěvku nazvaném příznačně „Zvládnutí zániku raketové obrany“ („Managing Missile Defense’s Demise“) promýšlí Jireš vážně možnost, že Obamova administrativa odstoupí od Bushova plánu vybudovat základny ve střední Evropě, načež vyzývá, aby k tomu aspoň nedošlo pro českou vládu ponižujícím způsobem…

    Takové rozhodnutí by mělo být velmi citlivě zdůvodněno ve vztahu ke spojencům (ČR) a zdánlivě nezávisle na ostatních zainteresovaných stranách (Rusko). Zejména nesmí vzniknout dojem, že se zde jedná o velmocenský kšeft („Above all, no explicit trade-offs should be made between the United States and Russia over the heads of Central Europeans.“)…

    Jireš nicméně přiznává, že ani Evropská unie není s radarem srozuměna („distrustful partners in the EU and NATO“) a že NATO přistoupilo na vágní podporu deštníku teprve v důsledku českého, polského a amerického lobování („Following Czech, Polish and America lobbying, NATO unanimously, though rather vaguely, endorsed missile defense as contributing to the alliance’s security.“)

    Konečně Jireš neskrývá ani pravdu o NATO, totiž že v něm mají „vedoucí úlohu“ Spojené státy („the U.S. leadership role in the alliance“). Mimo jiné i proto by nebyl velký rozdíl mezi americkým a aliančním radarem…

    Z článku jasně vyplývá i to, proč se USA se svým zbraňovým systémem obrátily právě na Česko a Polsko – zdaleka nikoli pouze kvůli jejich výhodné geografické poloze, ale právě i kvůli „poloze“ politické („the traditionally Atlanticist orientation of Central European allies“, … „these two strongly pro-American governments“)…

    Original článek v angličtině

    newsweek.washingtonpost.com/postglobal/sais/nexteurope/2009/03/managing_missile_defenses_demi.html

  58. Svatopluk Beran říká:

    Ta webovka nějak nefunguje, tak jsem to zkopíroval

    Managing Missile Defense’s Demise

    By Jan Jires

    Obama’s „secret letter to Russia“ path could destroy NATO cohesion and undermine pro-Americanism where it is still strong.

    By Jan Jires

    The U.S. missile defense project has always been a divisive issue both at home and abroad. Domestic critics of the project, which the Bush administration vigorously promoted, have questioned the technical feasibility of the proposed system as well as its cost-effectiveness.

    Many critics abroad have been preoccupied with broader political implications of the project. They worry that the delicate parity between the leading nuclear powers and the resulting situation of „mutually assured destruction“ established during the Cold War will be ruined by a missile defense system, and that the planned deployment of the system’s components on the territory of Central European NATO allies will irritate Russia. It is rather ironic that they have succeeded in presenting their opposition to missile defense as a rejection of the „Cold War logic of arms race“ and in accusing the supporters of the project of „Cold War mentality“.

    The Obama administration is, of course, entitled to review the project it inherited and to evaluate its technical feasibility, economic sensibility and political desirability. It should, however, be aware of the fact that the debate about the project has long ago ceased to focus on its declared purpose (protecting the U.S. and NATO from missiles coming from unstable countries in the Middle East and Asia) and has been transformed into a game heavily charged with political symbolism.

    The course of the debate changed when Russian officials started to vigorously oppose the project and shifted it to a prominent position on their list of anti-West grievances. However, it has always been clear that the real challenge posed to Russia by the missile defense installations in Central Europe is not of a military character, as the Russian government officially argues, but of a purely symbolic character. Russians are frustrated by the fact they are no longer treated as a veto-wielding actor in Central European affairs. They also know that the Czech and Polish governments want to participate in the project in order to strengthen their ties with the U.S., to anchor America in Central European security, and to demonstrate that their countries are not, at least politically, in „Russia’s backyard.“

    It makes little sense to quarrel about how this paradigm shift occurred. The real challenge now is: In case the Obama administration decides to abandon the project, it should do so cleverly and manage the process in a way that secures the political interests of the United States and its Central European allies.

    There are two important things at stake. The first is the traditionally Atlanticist orientation of Central European allies. The second is the future of Russia’s foreign policy, especially in the country’s vicinity.

    In the past two years, the Polish and Czech governments have invested tremendous political capital in supporting the missile defense project despite skeptical public opinion at home and distrustful partners in the EU and NATO. Following Czech, Polish and American lobbying, NATO unanimously, though rather vaguely, endorsed missile defense as contributing to the alliance’s security. Last summer, after complicated and politically risky negotiations, both governments signed bilateral agreements with the United States allowing it to deploy missile defense components.

    As a result of this prominence, abandoning the missile defense plan in a politically insensitive way can undermine not only these two strongly pro-American governments but also the very credibility of the Unites States as an ally. Countries are supposed to pursue foreign policies with certain degree of continuity, the very minimum being honoring formal commitments made by preceding governments – or being able to manage policy changes in such a way that they are not interpreted by friends and foes alike as selling out valuable allies. Mismanaging the demise of the missile defense project could deliver a fatal blow to Central European Atlanticism or, if you like, pro-Americanism.

    The Obama administration must also avoid any impression that by scraping the missile defense installations the United States tacitly acknowledges Russia’s veto power over the foreign policies of Central European NATO members. That could seriously damage NATO’s cohesion as well as the U.S. leadership role in the alliance.

    Above all, no explicit trade-offs should be made between the United States and Russia over the heads of Central Europeans. Unfortunately, this is exactly how President Obama’s secret lettre d’amour to President Medvedev comes across. The idea, outlined in the letter, of exploiting the fuss Russia created about missile defense to make the country support U.S. pressure on Iran is not new. Dennis Ross, Obama’s special adviser on Iran, proposed this tactic in his 2008 article.

    If he decides to abandon the missile defense project, President Obama should make sure that everyone understands it is purely because the technology does not work or because the system is objectively not needed. However, the secret U.S. proposal to trade the abandonment of the project for Russia stopping its cooperation with Iran is exactly what will make Russia, Central Europe and the rest of the world conclude that Obama’s administration is relegating Central Europeans to the role of useful idiots in some cunning U.S.-Russian plot. That is hardly in America’s interest.

    Of course, it is still possible that the „secret letter scoop“ is a part of some clever scheme developed by the administration to push the Russians into a corner by demonstrating that they are unwilling to cooperate (or unable to deliver) on Iran – even when the USA is ready to make substantial concessions. Perhaps the Central European allies were informed in advance about the plan and assured they were not going to be thrown overboard. If this is the case, hats off to the administration.

    Jan Jires is a Ph.D. candidate at Charles University in Prague and a Fulbright Visiting Scholar at the Center for Transatlantic Relations, Johns Hopkins University Paul H. Nitze School of Advanced Intermational Studies (SAIS) in Washington, DC.

    Email the Author | Email This Post | Del.icio.us | Digg | Facebook

    Posted by Jan Jires on March 6, 2009 11:16 AM

    http://www.newsweek.washingtonpost.com/postglobal/sais/nexteurope/2009/03/managing_missile_defenses_demi.html

  59. Libor Furbacher říká:

    Ne pane Hugo ,nekadruji .Jenom jsem se podivil proc by pan Beran ztracel pet let sveho zivota v zemi kterou tak nenavidi.

  60. hugo chávez říká:

    To se stávalo i soudruhům,kteří navštívili SSSR za Josifa Vissarionoviče,nebo tam makali v INTERHELPU.Prostě si porovnali doma přicmrndavači prezentované s realitou.A že by Beran nenáviděl USA ? Možná tak bushismus . Já mám taky rád Francii i když Francouzi byli větší čuňata než všichni bolševici dohromady vyjma zvěčnělého JVS.

  61. Svatopluk Beran říká:

    Jak jste přišel pane Furbacher na to, že nenávidím Ameriku? Protože konkretizuji skutky které Spojené Státy dělají. Nic z toho co jsem napsal není vymyšlené, vše jsou proběhlé skutečnosti. Zrovna tak jako ty, co prezentuje pan Vovsík o komunistech a bývalém režimu. Předkládám pouze negativní skutečnosti o Spojených Státech, tak jako pan Vovsík předkládá pouze negativní skutečnosti o bývalé České socialistické republice pod vedením komunistů. Nebyly tu pouze samé zápory, tak jako zdaleka nejsou pouze samé zápory na Spojených Státech. Snažím se jenom panu Vovsíkovi, tak jak krásně řekl v jednom našem filmu, jeden mladý hrdina – nastavit zrcadlo – jeho primitivnímu pohledu na své okolí, přes slaboduchý antikomunismus, v porovnání k tomu, co se ve světě ve skutečnosti děje. Jsem schopen si ale uvědomit, že k tomu má zřejmě své bolestné důvody. Pak, ale ať se necpe do řízení městských záležitostí, ať si napřed vyléčí tento nerovnoměrný hendikep, protože jeho sebestřednost není ku prospěchu většinoví části obyvatel tohoto města.

  62. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran pisete ,ze v Ceskoslovenske socialisticke republice pod vladou komunistu nebyli pouze negativa .Mohl by jste mi prosim vyjmenovat ty pozitiva co mate na mysli.Ale prosim vlastnimi slovy ,ne odkazy na Britske listy nebo Marxuv Kapital.

  63. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher přečtěte si něco o životě a možnostech dělníka a jeho rodiny za první republiky a fašistické okupace, následně to porovnejte s životem dělníka a jeho rodiny v období socializmu. Pokud dojdete k závěru, že tu nebyl žádný rozdíl, těžko budeme mezi sebou komunikovat a chápat jeden druhého. Pokud se budete domnívat, že možnosti průměrného člověka byly za socializmu nesrovnatelně vyšší, můžeme spolu hovořit o tom že na západ od nás, díky Spojeným Státům, které hospodářsky vydělali na řevnivosti Evropanů mezi sebou, v první a druhé světové válce, a na hospodářském znásilňování třetího světa, dosáhli též poměrně vysoké volnosti myšlení, kterou ponechli i vlastním občanům a dosáhli velkého bohatství. Následovat, pak může domluva co je pro koho v životě priorita. Zda bohatství, které se ale většinou nekreje z morálními hodnotami. A nebo morální hodnoty, které se většinou nekryjí s bohatstvím. Nejlepší je být samozřejmě bohatej a mít i morální úroveň. Bejt chudej a ještě hajzl je úplná blbost. Bejt bohatej a hajzl nechci a asi to ani neumím. Takže radši ten normální, nebohatej, kterej není stranickej zloděj, stranickej farizej a nebo stranicky poškozenej.
    Můžu se já vás teď zeptat v kterých zemích jste pobýval delší dobu, dejme tomu tak čtvrt nebo půl roku a měl tak možnost učit se chápat rozdílnost kultur, vnikat do myšlení lidí a přemýšlet o nich? Domnívám se totiž, že pokud jste nikdy dlouhodobě necestoval a nepoznal jiné národy a prostředí v nichž žijí, jste těžko schpný uvažovat mimo realitu v které jste vychován a svádí vás to tak určovat své hodnoty a své prostředí pouze jako jediné možné správné na této planetě.

  64. Libor Furbacher říká:

    Pane Berane snazim se vas pochopit ale musite mluvit konkretne k veci ,ne pouzivat abstrakce ,jak pisete ,ze “moznosti prumerneho cloveka byly za socializmu nesrovnatelne vyssi nez za Prvni republiky“Napiste co konkretne bylo lepsi.Moje prarodice a rodice byli delnici a tak patreji pravdepodobne to te definice “prumerneho cloveka,takze jsem o tom nejen cetl ale mam i informace od nich.Ale ty “nesrovnatelne vyssi moznosti “mi nejak unikaji.Osobni svobody na minimu,prazdne obchody.brigady…..a na vse dohlizi vsemocna a neomylna KSC,ktere se nemuzou klast beztresne otazky.To je muj pohled .Jaky je Vas?Tohle by jsme si meli ujasnit predem nez se budeme zaobirat problemem evropy ktera znasilnovala treti svet a Ameriky ktera znasilnuje vsechny a nebo nas cechu jez mame moralni uroven a tak znasilnujeme jenom sami sebe.

  65. Mirek říká:

    Nepíše se správně Komunismu?:)

  66. Svatopluk Beran říká:

    První republika je podle vás dekorována svobodou a demokracií. Já tvrdím že také bezprostřední smrtí 75 občanů včetně i dětí, zastřelených četníky při minimálně 50 protestech a stávkách za možnost pracovat a vydělat si tak na obživu a holé přežití. Údaje o počtu těžce a lehce zraněných se pohybují v řádu stovek. Možná, že vám nic neříká stres z toho nemít práci, nemoci zaplatit zdravotní ošetření a koupit jídlo. Jako příklad uvedu Mosteckou stávku a stávku u železničního podjezdu Dolní Lipová, kde četníci šest účastníků dělnického průvodu zastřelili a dalších 14 zranili. Dva z nich ještě zemřeli po převozu do nemocnice. Střelou do zad byla zabita i čtrnáctiletá Anna Luxová, která se na místě tragédie ocitla zcela náhodou. Nemožnosti dostat práci, možnost zranění či dlouhodobého onemocnění, přiváděli občany první republiky k žebrotě, ztrátě víry sám v sebe, k sebevraždám. Třígenerační rodiny bydleli v jednom bytě, mnohokrát pouze i v jedné místnosti. V letech socialismu se stavěla celá nová sídliště, celá nová města – Záluží u Mostu, Havířov. Lidé mohli zakládat družstva, kterým stát půjčoval peníze na výstavbu vlastních bytů svépomocí. Občané dostávali byty od fabrik i zdarma, pokud se zavázali, že tam budou dlouhodobě pracovat . Vysoké školství bylo zdarma. (Bylo ovšem určité procento lidí, kterým bylo studium z politických důvodů znemožněno. Bylo by možná zajímavé zjistit jaký byl poměr studentů, kteří nemohli studovat za první republiky z důvodů finančních a jaký byl poměr studentů kterým bylo znemožněno studium z důvodu politických v době socialismu). Nepamatuji si za socializmu na žebráky či houmlesáky. Byla plošně odstraněna dětská obrna, černý kašel. Byly státem budovány sportovní areály a podporovány všemožné druhy sportů už od malých žáčků. Já jsem hrál například odbíjenou. Jako jihlavští dorostenci jsme byli dokonce třetí v republice a byli jeden rok vyhodnoceni jako druhé nejlepší sportovní družstvo Jihlavského okresu, hned za tehdejší vynikající dospělou Duklou. Při pobytu ve Spojených Státech jsem si chodil taky zahrát. Samozřejmě jsem za to musel platit. Bylo to tak, že jeden bývalý volejbalista si tam předplatil tělocvičnu ve škole a pak dvakrát týdně si tam mohl kdo chtěl přijít zahrát, když zaplatil. Hrálo se až na čtyřech kurtech a jelikož mi to celkem šlo, dostal jsem se vždy k těm lepším. Po prvním skušební hře, kdy se vybíralo do družstev podle kvality, se mne zeptal, za kterou univerzitu jsem to hrál. Řekl jsem mu, že jsem nikdy nestudoval ani střední školu, že jsem pouze vyučenej, ale že to hraju od třinácti let za klub. Tak se mě zeptal, za jaký klub jsem hrál, kolik jsem za to bral a kolik to stálo mé rodiče, než jsem se stal profesionálem. Odpověděl jsem mu, že neplatili nic, že jsem nikdy profesionálem nebyl a že u nás se stát staral finančně o sport dětí a mládeže a každý, kdo měl zájem, se mohl přihlásit kam chtěl. Nevěřil tomu, neviděl důvod proč to stát dělal, když z toho nic neměl, nepochopil to. Teď něco málo z dnešního soudku. Nepamatuji si za socializmu na zaletované lidi v sudech na dně přehrad, nepamatuji si na lidi rozpuštěné v kyselině, nepamatuji si na uhořelé neplatiče pověšené na stromech, nepamatuji si na upálené houmles, nepamatuji si na tu spoustu drogově závislých a z drogové závislosti umírajících, většinou mladých lidí. Nepamatuji si na takové excesy romských komunit jako se dějí v nynějších romských getech. Nepamatuji si že by byli v takovém množství sestěhováváni na jednotlivá místa v naší republice. Dřív museli povině pracovat. Nepamatuji si na agresi a sprosté chování žáků vůči učitelům. Nepamatuji si na šikanu za mých mladých let mezi náma ve škole. Poprali jsme se mezi klukama mockrát, nikdy ale nedocházelo k ponižování. Nepamatuji si na takové množství provozuschopných pedofilů, brutálního násilý na dětech, a dětskou pornografii vůbec. Je pravdou že vás nikdo nepotrestá za kritiku. Ovšem také na ni nijak nereaguje. V lepším případě na vás ukáže z ministerského křesla fakáče, řekne že přece nese politickou odpovědnost, že tomu vy jako obyčejní lidé nerozumíte, že smlouva kterou s vámi uzavřel je už druhý den překonaná a že kdyby jste věděli co jste vlastně volili, tak by jste to nikdy neudělali. Dá se pokračovat a pokračovat.

  67. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran za tenhle clanek by se nemusel stydet ani kovanej komunista.Je skoda ,ze uz neexistuje Vokovicka Sorbona,kdyby to tam bylo prezentovano jako disertacni prace tak by jste se stal RSDr[Rozhodnutim Strany Doktor].Pisete ,ze demokraticke prvni republiky bylo zabito 75 lidi policii pri 50 demonstracich,i kdyz nevim jak jste k tomuto cislu dosel, ztrata lidskeho zivota je tragedie.To bylo v dobe kdy se Gottwald jezdil ucit do Moskvy ,jak nam sam rekl “,jak zakroutit demokratum krkem“.A ucitele mel dobreho v te dobe uz Stalin pracoval na svych triceti milionech zavrazdenych.Takze jak skoncila valka uz mohl zacit s modelovanim naseho naroda ,neohebne patere se lamaly[kolik tech bylo?],ohebnejsi se ohybali do zadanych tvaru, sem myslim patril ten prumerny clovek o kterem mluvime[ja tam k nim vlezu at mam vod nich pokoj ,chci decka na skolu atd.]Pak k tomu sportu. Ano ,mate pravdu u nas se o sport,presne jako o vsechno staral stat,a to byla ta chyba.Umite si predstavit jak by na vas koukal sportovni instrukor za komunistu kdybyste tam prisel a chtel si tak pro srandu zahrat a protahnout si kostru jak v Americe .Musel by jste byt clenem jednoty a platit prispevky, mit oddelane brigady ,chodit schuzovat ,ale jinak to bylo zadarmo.V americe skoly po skonceni vyucovani pronajimaji telocvicny ,bazeny, kluziste komukoliv ,za minimalni ceny, nekdy i zadarmo ,po zaregistrovani ,pokud je to jen telocvicna.Parta kluku se da do kupy a uz se hraje,nemusi jit to hriste prvne vybudovat a oni byt pod hlavickou SSM. Tohle je ten sport pro Masy jak by nam komunisti vysvetlili,kdyby to lidem mohli nabidnout.Pak placenech sportu je nespocet,vse je dostupne a plati se podle kvality.No a kdyz jste uz dobrej ,tak zas vam platej podle kvality ,jak se rika ,zadne obedy zadarmo.Ty ostatni neduhy o kterych se zminujete se daji resit zakony. Ale hlavne co nam tu chyby je ucta k zakonu .A vubec tomu nepomohlo ,ze se po sametu prosadila politika “tri moudrych opic“.

  68. xmolly říká:

    Libore jde vidět, že jsi to vůbec nepochopil. Pan Beran se ti akorát snaží otevřít oči, ale ty chceš být raději slepý!
    Můj názor na věc je asi takovýhle za komunistů byl hlavní nepřítel USA o první republice se mluvilo jen v souvislosti z vykořisťování dělnické třídy buržoazní menšinou a zároveň velebení SSSR ( normální člověk poslouchal Svobodnou Evropu a věděl jak se věci doopravdy mají). Dnes velebíme USA a první republiku a opět přehlížíme jistá fakta a nebo je novináři záměrně překrucují a je to stejné jak za komára, kdy novináři také sloužili vládnoucí třídě. možná je to tím, že novinařinu dělají stále ještě ti samí lidé . Nových a nestraných a hlavně dobrých novinářů je poskromnu.

  69. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher lžete a jste naprostý cynik k smti, bídě a neštěstí lidí. Za vás by se nemusel stydět žádný člověk vraždící nebo si objednávající vraždu pro zisk. Tvrdím že za vraždění komunistů měli být patřiční lidé potrestáni. Stejně tak jako vlády Spojených Států za maskry domorodých obyvatel a vládní převraty ať už na území Severní a Střední Ameriky, Karibské oblasti či Asie. A to jak už v minulosti tak i přítomnosti. To VÁM chybí hrannice soudnosti, ne mě. Pokud by jste si chtěl za komunistů jen tak protáhnout kostru, mohl jste si dojít zahrát odbíjenou v Jihlavě minimálně na čtyři volejbalová hřiště mezi panelákama nebo třeba pod policajty a nemusel jste se nikoho ptát, fotbal to samé, třeba na Skalku, nebo za internát, nebo mezi školy za Panoramu. Pokud jste si nevšiml, psal jsem se o výkonostním sportu, ne o partičce jdoucí si protáhnout tělo.

    Pokud mluvíte o úctě k zákonu. Tak principy zákonů jsou určovány ústavou. Takže v prvé řadě by to měla být úcta k ústavě. A ta jak jistě víte, pokud mluvíte o zdravotnictví, byla zneužita vládou ODS.
    Jestli dobře znáte článek 31 naší ústavy a listiny základních práv a svobod, zaručuje tato našim občanům právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky, na základě povinného veřejného pojištění a za podmínek, které stanoví zákon. V roce 1991, když naši zákonodárci stanovovali toto prohlášení, nikdo sebemíň nepochyboval o možné změně systému bezpatného hrazení zdravotní péče a tak bylo zapsáno – TAK JAK STANOVÝ ZÁKON. Nyní vládní ODS nepožívá sebemenší úctu k tomuto znění a znásilňuje naší ústavu obcházením tohoto znění a jeho zavádějícím výkladem. Za další, se naši vládní představitelé podpisem Evropské sociální charty DOSLOVA zavázali, že zdraví každého občana je prezentováno jako hodnota společenská a obecně kulturní. Tedy ne jen osobní , individuální. Dále se v této podepsané smlově deklaruje, že není možné oklešťovat právo na ochranu zdraví na úrovni, ktetré již jednou bylo v té které zemi dosaženo. Vláda ODS dodnes tento článek Evropské sociální charty v mezinárodních vztazích nijak nerozporovala. A to se jak jistě víte, nyní zavedením regulačních poplatků a zavedení zákona o neplacení zákoného zdravotního pojištění osobám z vyšším přímem než je miliondvěstětísíc, fyzicky děje. O jaké úctě k zákonu chcete hovořit, když tato vláda, která vznikla jenom na policejním vměšování do voleb, za které byl nynější ministr vnitra Langer spolu s lidovcem Severou pravomocně odsouzen. A následně nákupem zkorumpovaných poslanců ČSSD – tak tato vláda na naší ústavu se..? Mám dojem, že se dnes večer opět dovíme něco zajímavého ze zákulisí vládní ODS. Možná pro vás zaslepeného jednou stranou to bude novinka. Troufám si tvrdit, že devadesáti procentům obyvatel je úroveň nynější vládní ODS jasná jíž minimálně dva roky. Pouze stupidním vytvářením strachu z možného nastoupení komunismu opět k moci, tak jak to provádíte vy a pan Vovsík, je možné ještě zblbnout nekované neokonzervativce. Komunisté již nikdy nebudou moci jednostraně vládnout. Ta doba je nesmazatelně pryč. Lidi jim nikdy nezapomenou co prováděli. Ovšem i vaší vládě bije minimálně na osum let hrana. A bude velmi těžké pro kteroukoliv pravicovou vládu, díky těm dnešním neokonzervativcům, vzbudit v budoucnu u lidí podstatnější důvěru. Takže pokud bude chtít ODS v nejbližších letech vládnout v podobném složení, bude muset podle mne, opět vymyslet nějakou policejní kulišárnu, pokud neudělá rovnou nějaký převrat.

  70. Svatopluk Beran říká:

    Seymour Hersh: V USA existuje „síť řízených poprav“

    16.3.2009 – Czech free press

    Legendární americký investigativní novinář Seymour Hersh, který odhalil masakr ve vietnamské vesnici My Lai nebo fakt, že okupace Iráku byla připravena mnohem dříve a zbraně hromadného ničení byly jen smyšlenou záminkou k útoku, nyní přichází s dalším důležitým zjištěním. Na konferenci o americké ústavní krizi, konané na univerzitě v Minnesotě, Hersh na jednu z otázek odpověděl, že CIA v rozporu s ústavou provádí rozsáhlé špehování občanů USA. „Ještě jsem o tom nepsal, ale po 11. září 2001 byla CIA silně zapojena do domácích akcí proti lidem považovaným za nepřátele státu. Aniž by k tomu měla nějaké zákonné oprávnění. A děje se to stále.

    Právě dnes byl v New York Times článek, v němž jste mohli při důkladném čtení najít zmínku o tom, že existuje jakési Spojené velení zvláštních operací, říkají tomu JSOC. Je to zvláštní křídlo naší zpravodajské komunity a bylo zřízeno nezávisle na ní. Nezodpovídá se nikomu, a v dobách Bushe s Cheneym referovalo jen Cheneymu. Ani náčelníkovi štábů, ani ministrovi obrany, jen přímo Cheneymu.“

    Kongres nad ním nemá kontrolu. Je to ve skutečnosti síť řízeného popravování a neustále funguje. Právě dnes New York Times oznámil, že její velitel, tříhvězdičkový generál jménem McRaven, nařídil tuto činnost ukončit, protože už bylo příliš mnoho vedlejších obětí.

    Za vlády prezidenta Bushe vyjížděli do různých zemí, nekontaktovali tam ani velvyslance, ani vedoucího pobočky CIA, vyhledali lidi ze seznamu, popravili je a zase odjeli. To se děje, jménem nás všech.

    Je to komplikované, protože hoši, kteří to dělají, nejsou obyčejní vrazi, a přesto páchají to, čemu bychom běžně říkali vražda. Je to velmi komplikovaná záležitost. Jsou to mladí muži, kteří se dali ke zvláštním jednotkám, k Delta Force, k Seals. Jsou vysoce specializovaní.

    Asi před pěti lety mi jeden řekl: „Jak byste nazval to, když někoho vyslýcháte, pak ho necháte krvácet bez lékařské pomoci a on o dva dny později zemře? Co by se stalo, kdyby mě za to někdo vyšetřoval?“

    Oni ale vyšetřováni nikdy nebudou.“

    Podle Seymoura Hershe jsou výše zmíněné skutečnosti základem jeho příští knihy, na níž právě pracuje. Bude ale trvat ještě rok či dva, než shromáždí ten správný materiál, který by „účinně…tedy empiricky, přesvědčil i ty největší skeptiky.“

    více na:
    http://www.minnpost.com

    http://www.minnpost.com/ericblackblog/2009/03/11/7310/investigative_reporter_seymour_hersh_describes_executive_assassination_ring

  71. Svatopluk Beran říká:

    Mám dojem, že zdarvotnictví jsme si nechali za pana Julínka a ODS vnutit českými studenty amerického zdravotního systému. Měli bychom skončit po privatizaci nemocnic a pojišťoven podobně?

    OBAMA ODMÍTÁ NÁVRH NA VŠEOBECNÉ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

    Rozhořela se velmi ostrá debata o zdravotnictví ve Spojených státech, kde přes čtyřicet milionů lidí nemá žádný přístup ke zdravotní péči a pro až sedmdesát procent obyvatel je tento přístup omezený nebo nedostatečný. Vláda prezidenta Baracka Obamy slíbila reformu tohoto systému, aby mohla poskytnout zdravotní péči více obyvatelům. Tento týden senátní výbor pořádal první z mnoha slyšení o Obamových multimiliardových plánech na reformu zdravotnictví.

    Většina amerických lékařů, ale také široká veřejnost upřednostňuje návrh jednoho člena Kongresu, který by rozšířil fond státní zdravotní péče. Prostřednictvím povinné daně by tak zdravotní péče byla poskytována všem občanům. Obamův tým však již veřejně odmítl tento takzvaný plán „jediného fondu“ a zastánci tohoto plánu jsou vytlačeni z diskusí jak v senátu, tak i v médiích.

    Tento plán by totiž zásadním způsobem OMEZIL ZISKY pojišťovacích společností. Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs minulý týden řekl: „Prezident si nemyslí, že toto je nejlepší způsob, jak snížit náklady a umožnit přístup ke zdravotní péči většímu počtu lidí.“ Přestože většina Američanů podporuje návrh „jediného fondu“, jedna mediální studie, která zkoumá, jak se k reformě zdravotní péče vyjadřují hlavní média, ukazuje, že z několika set článků minulý týden se pouze v pět z nich o tomto návrhu zmiňuje, přičemž většina zmínek je negativních.

    Mezitím se spojilo několik skupin pracovníků ve zdravotnictví a byl vytvořen největší odbor sester a zdravotních asistentů, který kdy americká historie zaznamenala. Jejich zásadním cílem je propagace návrhu všeobecné státní zdravotní péče navzdory Obamovým námitkám. Tato skupina tvrdí, že plán „jediného fondu“ by zaručoval zdravotní péči všem Američanům i v případě změny bydliště nebo ztráty práce, a zároveň by všem umožňoval vybrat si svého lékaře a zdravotní zařízení.

    Ještě jednou ve zkrácené formě něco o tom co se v našich běžných veřejnoprávních mediích za dnešní demokratické ODS těžko dovíte.

    BUSHOVA VLÁDA PROVOZOVALA „GANG NA ATENTÁTY“

    Investigativní novinář Seymour Hersh zveřejnil důkazy o tom, že Bushova vláda provozovala „gang na atentáty“, který byl přímo pod vedením bývalého víceprezidenta Dicka Cheneyho. Hersh tvrdí, že američtí agenti v cizině tajně zavraždili lidi na seznamu specifických terčů.

    Tato tajná skupina byla zřízená pod tak zvaným Spojeným velitelstvím pro zvláštní operace (Joint Special Operations Command), které bylo úřadem Bílého domu osvobozeno od všech zákonů.

    A nezapomeňte připsat pane Furbacher ve své odpovědi, že se by se za tyto články nestyděl žádný kovaný komunista a kde jsem k těmto článkům přišel. Musel bych vám odepsat že v běžných amerických mediích a to jak už internetových tak i novinových.

  72. Libor Furbacher říká:

    xmolly, dekuji za prispevek .Pan Beran mi skutecne otevrel oci udivem.Nikdy by me nenapadlo kolik je tu lidi co jim ta komunisticka vlada chyby.Kazdy z nas ma jiny nazor jak by ten stat mel fungovat,ale na prvnim miste by mela byt vzdy osobni svoboda ,pak to ostatni.Pokud nekdo chce mit zajistenou praci,chce jet zadarmo na hromadne zajezdy,sportovni areal k dispozici zadarmo,lekarskou peci zadarmo,zubare zadarmo,tak tomu se rika v americe vezeni s minimalni ostrahou.Ale jak se rikalo uz za nasich babicek ,proti gustu zadnej disputat.Pisete ze s zurnalistikou to je jak za komunistu,to myslim je dost silne kafe.Svoboda tisku je nepopiratelna,ze nekteri novinari pouzivaji autocenzuru,tomu se bouhuzel neda zabranit, proste se nectou.At jsou nalevo nebo napravo.Nejvetsi problem vidim v tom ,ze hodne a hodne lidi neveri nicemu,po tech zkusenostech co mame s komunistickymi zpravami. Naucili jsme se cist mezi radky a nemuzeme se to odnaucit a jak jste zpravne podotkl o Svobodne Evrope ,ktera to driv uvedla na spravnou miru.Ted tu nejni nic co je zakazane ,tak mame problem .

  73. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran nevim proc si myslite ,ze lzu ,nebo je to jenom takovy slovni obrat.O tom trestani komumunistu s vama souhlasim,ale bohuzel je to dlouho nic a pak bychom ztrestali celej svet.Americany za domorodce atd,ale pozor aby se nam to nevratilo,co takovej Praotec Cech co to vymydlil okolo Ripu.

  74. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher už se jenom špičkujeme, ale je podle mne rozdíl požadovat svobodu a žít agresivní svobodou na úkor slabších a méně odolných, čímž vytvářím předpoklad pro svoji netrestatelnost. A požadovat svobodu a žít svobodně se schopností solidarity a pochopení pro druhého, samozřejmě s případnou schopností ubránit se i násilý.

    Lžete, nejsem schopen určit jestli vědomě či nevědomě, ohledně možnosti používání školních tělovýchovných zařízení ve Spojených Státech. Zhodou okoností mám kamaráda čechoameričana, coby učitele, který vyučuje, respektivě do loňského roku vyučoval na střední škole v Los Angeles, která má tři tisíce studentů. Zeptal jsem se ho na to, jak to ve skutečnosti je. Jeho odpověď zněla, že je nemožné aby si do sportovního areálu přišla nějaká partička jen tak zahrát. V prvé řadě, tato musí být partička právní subjekt, který uzavře se školním odborem toho určitého města či obvodu, právní smlouvu a to hlavně z ohledem na případ možného zranění během sportování na daném sportovišti a v dané škole. Čímž vyřeší případnou likvidaci pojistné události a to z ohledem na to aby se případný zraněný finančně nehojil na dané škole. Za druhé musí zaplatit za toto sportoviště. Učil na této střední škole kolem dvaceti let a za tu dobu si prý sportovní areály pronajaly pouze několikrát Hollywoodské ateliéry a to za padesát tisíc dolarů na den.

    Na závěr bych zde jako, již několikrát před tím podotkl, že mi nejde o vychvalování bývalého socialismu a pomlouvání Spojených Států. Rád bych pouze předeslal skutečnosti tak jak jsou skutečně nastaveny a jak skutečně probýhají. Protože se domnívám, že nynější ODS je strana, které nejde o dobrou budoucnost většiny občanů naší republiky a následně celé Evropy. O zbylém světě už nemluvím vůbec. Nynější neokonzervativní ODS a panu Vovsíkovi jde pouze o přesun bohatství a vytvořeného národního zjisku na úzkou skupinu lidí. Jsem rád že nynější vláda Spojených Států začíná opět prosazovat ty hodnoty, které výceméně šlechtily původní osadníky a setlery tohoto světadílu a které dělaly tuto zem pro mnoho lidí na této planetě, zemí výmečnou.

  75. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,amerika je velka ,to nejni jenom Hollywood a najem padesat tisic za den.Pro normalniho cloveka pet a pul dollaru a nebo i zadarmo na sezonu,podle toho kde zijete a co vyuzivate. A aby jste se zase neunahlil .tak Vam posilam jenom namatkou par ceniku aby jste se mohl podivat.

  76. Libor Furbacher říká:

    http://www.fairfaxcounty.gov/rec/team_sports/feesched06.htm

  77. Libor Furbacher říká:

    http://74.125.47.132/search?q=cache:I9SlZf2M9eUJ:www.gltech.org/Community.htm+school+district+massachusetts+to+use+of+a+gym&cd=1&hl=en&ct=clnk&gl=ca

  78. Libor Furbacher říká:

    http://www.answerbag.com/articles/How-to-Find-Gym-Time-for-Youth-Basketball-Practice/bbb0a3ca-7956-8c76-12cb-f7e2a0c1f304

  79. Svatopluk Beran říká:

    O kterou školu se jedná pane Furbacher? Nemůžu to vyčíst. O tom že se ve Spojených Státech platí o tom se s vámi nehádám, NA TO JSEM PRÁVĚ POUKAZOVAL. Zcela jistě cena za tyto služby, bude v rozlehlých Spojených Státech rozdílná. Jestli si vzpomínáte, vaše otázka zněla, co tak zvláštního bylo za komunistů? Tak jsem vám vypsal pár věcí o kterých se nemluví. Vy se snažíte zachraňovat pana Vovsíka od jeho jednostraného poukazování na vraždění komunistů a přitom zapomíná na vraždění, mučení a likvidaci celých národů kultur a přírody, které prováděly a nadále provádí Spojené Státy Americké po celém světě i sedumdesát let po druhé světové válce. Tentokrát však ne z důvodu ideologoie extrémního komunismu a najivního pohledu na možnost rovnosti lidí a odplaty za utrpení, ale pro hamižnost a možnost neohraničeného zisku, bez jakýchkoliv morálních hranic a hodnot, jak už k jednotlivým lidem tak i celým národům.

  80. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran a uz jsme zase tam kde jsme zacali,u vaseho oblibeneho sportu US Bashing.Takze pravdepodobne bude nejlepsi to zakoncit .a podekovat panu Vovsikovi za tento blog a organizovani pripominkove akce ,takovych nejni nikdy dost a doufam ,ze v tom bude pokracovat.

  81. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher, nejde tu o můj sport, jako spíš sportovní zápolení pana Vovsíka. Zjistěte si prosím, že je to on kdo si masíruje svaly polovičkou svých zdejších příspěvků pouze o bývalé zločinosti, bez toho aniž aby dokázal pozvednout svůj hlas proti dnešnímu, stejně agersívnímu zlu. Každá akce budí stejně velkou reakci. Pokud je těchto akcí moc, stávají se antiproduktuvní. Pokud se tím dokonce snaží zakrýt neschopnost a zločinost vlády ODS, je to varující.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I