Blog Jihlavských listů

Několik obrovsky závažných bodů řešilo v úterý jihlavské zastupitelstvo. Vystoupení z „vodovodního“ svazku, přiklepnutí financí Sokolu, který chce vybudovat alternativní scénu, umístění supermarketu za nemocnicí a prodej prádelny.

Za posledně jmenovaný bod je nelze příliš pochválit. Několik měsíců usilují o privatizaci prádelny a ještě předtím, než zjistí, jaký by byl o ni zájem, se rozhodnou, že si ji nechají.

Rozpačitě působilo jednání o Svazku, neboť se tu míchala zcela protichůdná tvrzení, ze kterých neznalý člověk nemohl být moudrý. Vystoupení ze Svazku pak působí jako unáhlený krok, kterým spíše řeší vlastní neschopnost čímkoliv ve Svazku pohnout.

Pochválit je lze za odvahu, se kterou 1,5 milionem korun pomáhají Sokolu, snažícímu se vytvořit alternativní kulturní scénu. Zvláště po zkušenosti s průšvihem kina Dukla, jehož rekonstrukce spolkla na 40 milionů korun. A chválit je lze i za kauzu supermarkety, v níž konečně dopřáli sluchu i obyvatelům, kteří v dané oblasti žijí, a odmítli další betonovou skulpturu uprostřed města.

Když jsem si ve středu přečetl titulek: ČSSD chce zvýšit milicionářům daň na 38 %, zajásal jsem. Rozumný nápad bych hnedle podepsal. Kromě pár disidentů neseme vinu za minulý režim všichni. Jedni menší, druzí větší.

Mlčící většina tím, že mlčela, řadoví komunisté tím, že neprohlédli, milicionáři tím, že byli ochotni v maskáčích a puškou v ruce zakročovat proti lidem. Ať tedy všichni splatíme svou vinu.

Většině bych daně zvýšil o procento, komunistům ještě víc a nejvíc milicionářům. 38 %? Klidně! I když, napadlo mě záhy, zákony přece nemohou mít účinnost se zpětnou platností. A k milicionářům se dnes už nikdo nehlásí, ani ti, kdo jim veleli.

Jak to chtějí vyřešit?, vznesl jsem dotaz mezi přáteli. Odpovědí mi bylo několik nechápavých pohledů: Ty jsi už z těch písmenek v novinách unavený, že? řekl se znatelnou ironií v hlase jeden z nich. Měl pravdu. Titulek zněl trochu jinak: ČSSD chce zvýšit milionářům daň…

Škoda. Ledaže by stejně ledabyle jako já četl i poslanecký zpravodaj a zákon zvýšit daň milicionářům by prošla. Už jen přijít na to, jak rozlišit milionáře od milicionáře. Tedy, kromě těch dvou písmenek.

Tak nám zákulisníci a nepřejivci začali šít do našeho bývalého milého hejtmana. To určitě ti závistiví pražáci, kterým vadí, že se hoch z Vysočiny vyšvihl na tak vysoký post. A přitom je v tom prý úplně nevinně. Pořádnou nadupanou káru s řidičem má dneska kdejaký náměstkovský hejhula a byt s nájemným 75 tisíc za měsíc v hlavním městě taky není bůhvíjaká výjimka. Navíc prý takovéto „standarty“ byly schváleny ještě před jeho nástupem do funkce a tak se nedopustil ničeho nelegálního. Taky bodejť – kterýpak vrcholový politik či úředník by ještě dnes byl tak naivní, aby se nechal nachytat při něčem nelegálním. Například můj oblíbený – dnes již bývalý – předseda lidovců, který měl cesťáky na statisícové částky a ve stejné době pobíral sociální dávky přece taky postupoval zcela v souladu se zákony – vždyť to potvrdili i američtí Pinkertoni, či jak se ti ostří detektivové které si objednal ospalý pan hrabě, jmenovali.

Všechno jsou to jenom pomluvy a intriky. Typická česká závist. Vždyť se přece vůbec nic nestalo. Předseda nejvyššího kontrolního úřadu, který by měl již z titulu své funkce kontrolovat a odhalovat nejrůznější nepravosti, prostě z daňových poplatníků dojí ročně milión za nóbl bejvák společně s další tučnou sumičkou za provoz čtyřkolových hraček a to je vše. Je to úplně stejné jako kdyby pan farář chodil v noci do bordelu, nebo kdyby pan učitel dával sedmnáctiletým učňům cigarety. Vždyť to přece taky není vůbec nic proti zákonům, ne ?

Extremistický pochod Jihlavou volby nenarušil. Jeho zabezpečení ze strany policie však možná stálo víc peněz než náklady na volby v celé Jihlavě. Je to daň za demokracii? Zcela určitě. A také daň za krátké období demokracie, kdy stále hledáme mechanismy, jak s extremismem bojovat. A to nejen represivně, ale i preventivně.

Jenže ono to bude těžké, velmi těžké. Jak vysvětlit žákům ve školách, že nacismus a komunismus jsou strašné ideologie a že se musí proti neonacistům tvrdě postupovat? A že je správné nedovolit jim pochod, v němž neuctívají padlé ve druhé světové válce, ale výlet do Jihlavy využívají spíše k oslavě nacismu?

Když pak děti cestou ze školy vidí billboardy s usmívajícími se komunisty, kteří nás zvou do Evropy, a na náměstí si vyslechnou předvolební projev o tom, že jedině komunisté zachrání svět, tak se ptají:

Ale mami, proč si jedni můžou povídat, a druhé policie nikam nepustí? Těžko se to vysvětluje.

Komunisté protestují, že v době před eurovolbami Česká televize vysílá pořad o procesu dr. Horákové, který se odehrával právě v těchto dnech před 59 lety. Prý tím ovlivňují volby v neprospěch komunistů.

Jejich stížnost lze jen přivítat. Doporučuji proto, aby se příště volby konaly mimo výročí neslavných komunistických dnů procesů, poprav a Vítězného února, mimo dny mnichovské zrady, rozvratu České a Slovenské republiky, spolčení sociálních demokratů s komunisty nebo kolaborace Plojharových lidovců, data narození Hitlera, Stalina, Gottwalda a Sládka, vzniku RVHP a dnů StB.

Jen se obávám, aby se během roku vůbec našel nějaký volný termín. Ledaže by bylo úmyslem komunistů už nikdy k volbám nejít.