Blog Jihlavských listů

Ján Lauko
38- Nejsem sice z tohoto regionu, ale moje filozoficko humanistické články, reflektující každodenní život kolem nás budou mít všeobecně platný a tedy nadregionální charakter. Budu se snažit, aby byly přínosné pro každého jednotlivce a to bez ohledu na to, kde žije.

Čo sa skrýva za úsmevom bankových úradníkov

Ján Lauko | Čtvrtek, 3. 12. 2009 v 9:44

   Človek by sa nazdal, že pracovníci bánk, vzhľadom k ich nadštandardnému finančnému ohodnoteniu, musia zákonite patriť k spokojným a šťastným ľuďom. Ale nie je to celkom tak.

    V istom osobnom rozhovore sa jedna pani, zamestnaná v banke, svojej známej zdôverila, že už sa ani nevie dočkať dôchodku a to vzhľadom k novým pomerom, ktoré zavládli na ich pracovisku.

   Jednou z týchto novôt bola povinnosť usmievať sa na zákazníkov. Jej plnenie, ba doslova vynucovanie, bolo dohnané ad absurdum a síce, kontrolami nadriadených v prestrojení. Zamestnanci, ktorí sa na takéhoto neštandardného zákazníka – provokatéra, patrične neusmievali, boli následne zavolaní svojimi vedúcimi na osobný pohovor.

   Časom si pracovníci na podobné kontroly zvykli a už, podľa oblečenia i správania dokázali vytušiť, ktorý zo zákazníkov bude pravdepodobne takouto kontrolou.
 
   Ale na vedúcich miestach to bolo myslené naozaj vážne a keďže sa už takmer nikoho nepodarilo dlhšiu dobu prichytiť, kontrolóri zmenili taktiku a prišli odetí ako bezdomovci. A hurá, podarilo sa! Opäť nachytali mnohých, ktorých úsmev nebol celkom podľa predpisu.

   Toto rozprávanie, ktoré znie takmer neuveriteľne, mi určitým spôsobom pripomenulo dávno minulé, prvomájové zhromaždenia, na ktorých museli ľudia pred tribúnami povinne prezentovať svoju radosť, spokojnosť a úsmev. Našťastie to bolo iba raz v roku, kým chudáci, dnešní bankoví úradníci, sa musia pokrytecky a z povinnosti usmievať každý deň.

   Áno, rôzne spoločenské systémy v dejinách sa snažili a aj snažia, alebo aspoň tak to navonok deklarujú, o vybudovanie natoľko harmonickej spoločnosti, v ktorej by sa spokojný a šťastný úsmev stal úplnou prirodzenosťou.

   Tento cieľ má aj naša súčasná spoločnosť a jej elita, čiže politici, bankári, ekonómovia a podnikatelia sa nás snažia presvedčiť, že im práve o dosiahnutie takejto harmonickej spoločnosti všemožne ide.

   Ako však ale vidieť v praxi, vo väčšine národa aj tak búri nespokojnosť a onen šťastný úsmev nie je prirodzenosťou ani u bankových úradníkov, ktorí majú k tomu tie najlepšie hmotné predpoklady.

   Kto totiž pozná múdre Zákony, panujúce vo stvorení, ten vie, že v žiadnom prípade nemôže byť šťastný a vnútorne spokojný ten, kto s oddanosťou slúži zlodejskému systému. A súčasný bankový systém je žiaľ, jedným obrovským zlodejstvom!

   Uveďme iba jeden z príkladov: Banková lobby v celom takzvanom priemyselne vyspelom svete presadila bezhotovostný styk. Peniaze už teda nedostávajú ľudia priamo v hotovosti, ale na svoje osobné účty. Takmer každý občan štátu má teda svoj vlastný účet, ktorého správa je samozrejme spoplatnená a spoplatnený je i každý vklad a výber z účtu. V celoštátnom a celosvetovom meradle sú to obrovské finančné prostriedky, o ktoré banky každodenne, zdanlivo legitímne, okrádajú občanov. Toto bol skutočný účel presadenia bezhotovostného styku. Bola ním vidina obrovského, bezpracného zisku, založeného na systematickom okrádaní klientov a nie bankami navonok prezentovaná služba a pohodlie pri vybavovaní.

   Avšak ten, kto okráda druhých, nemôže byť nikdy skutočne vnútorne vyrovnaný, spokojný a šťastný! Podľa vyšších Zákonov, ktoré vládnu v tomto stvorení, to jednoducho nie je možné! No a keďže je to v skutočnosti nemožné, musí byť ilúzia šťastia a spokojnosti vynútená prostredníctvom interných nariadení a pod hrozbou sankcií z neplnenia si povinností.

   Podobný represívny spôsob však vedie k pokryteckému rozdvojeniu osobnosti. Vedie k rozporu medzi tým, čo človek vnútorne cíti a tým, ako sa musí navonok tváriť. A ak sme to nútení robiť dlhodobo, môže to viesť i k prípadnému poškodeniu duševného zdravia.

   K prirodzenému úsmevu, vyjadrujúcemu skutočné, trvalé a hlboké ľudské šťastie možno dospieť jedine prostredníctvom úprimnej a nezištnej snahy pomáhať iným a prostredníctvom dodržiavania čistoty a ušľachtilosti vlastného vnútorného života. Teda úplne inou cestou, než akou kráča súčasný bankový sektor.

   Kto má teda v sebe pevnú vôľu k dobru, čiže k pomoci svojim spolu ľuďom a snaží sa o dodržiavanie čistoty vlastných myšlienok, ten skôr či neskôr dospeje k veľkej vnútornej harmónii a šťastiu, ktoré bude potom úplne automaticky sprevádzať i úsmev, spontánne vyvierajúci z hĺbky a podstaty jeho bytosti.

   Samozrejme, že primerané materiálne zabezpečenie má pre život človeka na tejto zemi svoje nezanedbateľné miesto a preto by mal mať každý človek toľko hmotných prostriedkov, aby mohol ľudsky dôstojne žiť.

   Avšak akékoľvek nadmerné hmotné vlastníctvo samo o sebe nemôže urobiť človeka naozaj šťastným, ak nebude vo svojom živote zohľadňovať spomínané, vyššie morálne kritériá.

  Ak teda pôjdete najbližšie do banky a uvidíte všetku tú neúprimnú úslužnosť a úsmevy z povinnosti, nech je vám to živou výstrahou a zároveň pripomenutím toho, že získanie skutočného ľudského šťastia predsa len nespočíva iba v peniazoch.

JL, spolupracovník časopisu „Pre Slovensko“

9 komentářů k článku “Čo sa skrýva za úsmevom bankových úradníkov”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Dobrý den. Máte pravdu v tom, že je nejen jasným okrádáním, ale i zásahem do mé svobody to, že nemohu dostat peníze které jsem si vydělal, přímo na ruku a následně s nimi zvolit takovou variantu, která je mi nejbižší. Tento systém nakládání s papírovými penězmi, které nejsou certifikátem vlastnictví měnové komodity, nýbrž jen kusy potištěného papíru se kterými nejsou spojena žádná práva jejich držitele a následně vytvořený systém centrálních bank pak už jenom evokuje soukromé majitele bank k vytváření umělých hospodářských krizí a manipulací s lidskými životy a osudy. Pokud jsem chtěl být zaměstnán, musel jsem si napřed založit povinně konto v některé z bank, jinak bych nemohl žádat o zaměstnání u zaměstnavatele. Jsem silně přesvědčen o tom, že toto nařízení je jedno ze základních porušení osobních svobod člověka. Ostatní vize vašeho článku je i v mých představách.

  2. Ladic říká:

    Sváťo, ty vyděláváš pouze jidášské peníze od islámistickokomunistické iniciativy Nezakladnam. Dám ti radu, odstěhuj se do nekapitalistického ráje v SK a nebo běž podnikat. Jak prosté…

  3. Svatopluk Beran říká:

    Láďo já es domnívám že vůbec nechápeš oč kolem tebe jde a že tvoje vize ideálního jednání a komunikace mezi lidma zapadá přesně do padesátých let. Možná jsi starší ročník a prostě se nedokážeš změnit, nebo jsi mladší, už jsi se tak narodil a nemůžeš se změnit. Ideálem by pro tvou schopnost komunikace mezi lidmi, byl právě některý z posledních totalitních režimů na naší planetě.

  4. Svatopluk Beran říká:

    Něco trochu veselejšího o bankách, v převodu na naší republiku stranu ODS či TOP 09, penzijních fondech a pana Kalouska, či jiných fondech vůbec. Je to i s českými titulky. http://www.youtube.com/watch?v=YbD-omir4c0

  5. Libor Furbacher říká:

    Pokud je pracovni naplni styk s lidmi tak usmev k tomu patri presne tak jak slusne obleceni a vystupovani.Pokud tohle lidi nemuzou pochopit ,tak to nejni prace pro ne.A kdyby se neplatili vyplaty na ucet nebo sekem,umime si predstavit dostat v patek na odpoledni 15 000 vejplatu v hotovejch penezich,to opravdu by tyvsechny loupeznici v okoli meli ten opravdovej spokojenej usmev na tvari o ktery vam tak jde.Opravdu nevim proc tento clanek byl napsan,snad jenon proto aby propagoval rovnostarsky utopisticky idealismus.

  6. legie říká:

    Souhlasím s panem Furbacherem, myslím si že doba hotových peněz je už překonaná. bohužel někteří lidé žijí ještě někde ve 20 letech 20 století.
    Co se týče poplatků některé jsou opravdu zhovadilé, některé už méně. Vemte si že každy příkaz bezhotovostní transakce se musí provest nějakou osobou, někdo musel vymyslet softwer atd. Operátor telefoních služeb vám také neumožní volat zadarmo, nebo možná ano nabídne vám balíček za 600 kč kde máte třeba 150 minut zdarma, což není pravda. S poplatkem si vlastně kupujete i jistotu, že daná banka tu bude i zítra, protože neznám banku, která by měla úplně vše za darmo někdo řekne M banka, ale když se člověk podívá blíže zjistí, že vedení účtu má sice zdarma, ale co výběry vklady, atd, když nemáte budovu do které by jste ji to donesli a tak musíte tyto transakce dělat přes jiné bankovní ústavy, které si řeknou o daleko větší poplatky neboť se nejedná o jejich klienta!!! Dále u danné banky je sdělováno, že je polskou pobočkou už méně se ví, že vlastník je někde v německu a kdoje jejím opravdovým majitelem kolikrát ani neví jejich zaměstnanci. Tím chci říci, že se klidně může stát že tu zítra tato banka nebude!!
    Narážíte na platy, mohu vám říci, že řadový zaměstnanci nedosahují zdaleka takových průměrů jako se uvádí v tisku. Tyto průměry jim dělají jejich manažeři, kteří berou nehorázné peníze za skoro nic, teda za něco ano, že ! buzerují své zaměstnance, aby klienty nutili do produktů, které vlastně ani nechtějí. Výsledek je takový, že jako klient nerad chodím do banky, protože jdete tam z příkazem a odcházíte z novým účtem, !který je lepší kvalitnější než ten stávající! opak je pravdou dále se dozvíte, že je dobré být pojištěný, mít stavebko, penzijní připojištění, na to si vzít úvěr nebo hypotéku a následně ty samé peníze, které dostanete dát na spořící účet nebo je investovat. vždy jsem znechucen a tak se raději bance obloukem vyhýbám a ten jejich úsměv to je ta poslední věc co by mi vadila, spíš snaha převědčit klienta že je do teď byl blbec, že neměl žádný z uvedených produktů.

  7. Svatopluk Beran říká:

    15 tisíc čistýho v kapse každej pátek by se mi taky líbilo. V této zemi, kdyby si neslo devadesát procent výdělečně činných občanů 5 000 čistejch každej pátek domů, tak si u toho poskakujou jak Otík ve Vesničce střediskové. I tak jsem přesvědčen, že možnost okradení zlodějem není žádný důvod zaměstnavatele vůči zaměstnanci, že musí mít otevřené v nějaké bance osobní konto. Skutečností by ale asi bylo, že by tuto možnost zvolila větší polovina občanů. V žádném případě by to však nemělo být nařízeno, nýbrž by to mělo být ponecháno na svobodném rozhodnutí každého zvlášť. Jednoduše to je zásah do svobody občana a jeho rozhodnutí o tom jak chce a potřebuje on sám osobně zacházet ze svými penězmi. Vypadá to pane Furbacher že máte představy, o svobodě občana a jeho penězích, nastaveny nějakým podivným způsobem. Nejspíš vlivem prostředí ve kterém žijete.

  8. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran asi to bude prostredim.Nikde v zakone neni napsano ,ze musite mit penize posilany do banky a nebo byt placen sekem.Pokud se domluvite se zamestnavatelem a on stim bude souhlasit ,tak muzete dostat vyplatu pulku v hlinenech kulickach a druhou pulku ve sklenenkach,hlavne z toho musite zaplatit dan.Co se tyce vise vydelku ,to je kazdeho osobni vec ,ale kdyz vam to ukradnou,tak to bylo porad tyden vasi prace.

  9. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher domnívám se že dnešní zaměstnavatelé nemají vůbec žádnou povinost vyplácet mzdu v požadovaných komoditách, pro toho kterého občana. Nepsaná domluva a zvyk v posledních několika desítkách let je, že výplata je prováděna v papírových penězích či bankovním převodem, které však nejsou žádném případě nějakým certifikátem vlastnictví měnové komodity toho kterého zaměstnavatele či jeho dlužného majetku, ale pouze kusem papíru, který může například zhořet, načež se jejich majitel dostane do situace, jako by nikdy žádnou směnu, v tomto případě odvedenou práci, někdy učinil. Pokud se toto vyhoření papírových peněz – či jejich případná ztráta provede podobným způsobem jako o něm hovoří dva angličtí komici ve výše uvedené scénce, pak mohou hodnoty občané celého světa vytvářet donekonečna a pár lumpů si bez práce žije nad poměry, pouze zakládáním podobných ohnišť ekonomických požárů. Jisté je, že tyto papírové peníze nevznikly přirozenou cestou, nýbrž byly občanům vnuceny. A to jak už různými historickými panovníky, tak i přímo vládami států a to přes podmínky majitelů a vlastníků bank, které si tímto vytvořily soukromou možnost používat nekontrolovaně vlastní bankovní nástroje k vytváření své vlastní moci. Nejen zločinecký vznik FEDu na začátku dvacátého století ve Spojených Státech, je toho důkazem.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I