Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Nejznámější odpůrce City Parku

Petr Klukan | Pátek, 22. 1. 2010 v 11:26

Žádný člověk není bezvýznamný. Někteří jen dokážou víc než ostatní, a proto se o nich píše. Nebo jsou výjimeční ve svém oboru. Nebo mají vysokou funkci. Nebo jsou zajímavou postavičkou, dobrosrdečnou, podivínskou nebo třeba kulhající a patřící k obci, jako kostelík nebo ten křížek na rozcestí. Nebo provedou čin, který nelze přehlédnout. Třeba veřejnou sebevraždu.

Jaký byl Jiří Simon? Do Jihlavy se prý přistěhoval ze Žďáru a kromě skupin úředníků a investorů megastavby City Parku by o něm jihlavské povědomí vědělo tak málo, jako o každém jiném člověku žijícím si svůj život.

Jiří Simon proslul jako odpůrce stavby City Parku. Obrovský odpůrce. Důvodem bylo jeho bydliště, menší domek stojící v těsné blízkosti budoucího chrámu prodeje a zábavy. Kdo by chtěl bydlet vedle betonové zdi a nájezdu do přízemního parkoviště? Asi nikdo. Co zbývá, když se mu stavbu legálními prostředky zastavit nepodařilo? Jednoduše svůj domek prodat.

Prodej se ale neuskutečnil. Pan Simon prý chtěl příliš mnoho, snad i 20 milionů, zní Jihlavou a rozhlašují to lidé, kteří to prý slyšeli od investora. Novinám něco takového ale investor neřekl. A tak se v tisku jen objevila cifra tvrzená Jiřím Simonem ­ něco kolem čtyř pěti milionů.

Vysoký, trochu kostnatý muž nepsal jen dopisy na úřady, zašel také dvakrát třikrát i na zasedání zastupitelstva, kde prezentoval své odmítavé názory na stavbu. Vzal si mikrofon a nebál se v tu chvíli ani čerta.

„Taky patříte k nim,“ obořil se na mne, když jsme mu po jednom jeho vystoupení na zastupitelstvu chtěli položit několik otázek, a dodal „nic jste proti stavbě nepsali!“

Svůj odmítavý názor k Jihlavským listům brzy změnil. Objevil internetovou podobu novin a hlavně diskuse. Ty doslova zaplavil svými názory, tvrzeními, fotkami, dlouhými články s desítkami odkazů a dle jeho názoru jasnými důkazy proti investorovi, který lhal, podváděl, vytáčel se a bojoval nečistými prostředky… proti Jiřímu Simonovi, jehož domeček koukal na vzrůstající stavbu betonu a oceli.

Tvrdím, že internetové diskuse jsou žumpou, v níž si zakomplexovaní lidé pod rouškou anonymity léčí mindráky, urážejí a osočují druhé. Pan Simon se pod své názory a tvrzení podepisoval.

Jednou jsme se potkali na schodech krajského úřadu. Byl v košili s krátkým rukávem, schody bral po dvou. „Vy nám tedy dáváte,“ sdělil jsem mu svůj názor na jeho diskusní příspěvky, které byly příčinou stále rostoucího tlaku. Abychom je odstraňovali, aby byly mazány, aby nikdy nespatřily světlo světa. Odpověděl šibalským úsměvem: „Je toho mnohem víc, co bych mohl napsat.“

Přišla kolaudace City Parku, zkušební provoz. Obchody plné zboží, zvědaví lidé, přijíždějící a odjíždějící auta. City Park stojí a nepohnul by s ním ani útok všech odpůrců stavby.

Stalo se snad tohle příčinou a promyšleným scénářem veřejné sebevraždy, vystřiženým jako z filmu? Vybral si k tomu silvestrovskou noc a zadní vchod do City Parku. Vylezl na střechu, kde nechal dopis na rozloučenou. Ne jeden, ale několik kopií, stejně jako doma. Dopis odsuzující stavbu a vyjadřující beznaděj: „S ničím se nedá pohnout!“ Uvázal si smyčku na krk a skočil.

Jeho tělo našli v ranních hodinách lidé oslavující nový rok 2009. Tělo visící nad schodištěm do obchodního centra, které nenáviděl. Které nenáviděl tolik, že byl schopen sáhnout si dobrovolně na život. Teatrálně? Demonstrativně?

Nebo to byla vražda? V níž se oběť i vrah slily do jedné osoby? Třeba Jiří Simon chtěl žít, zatímco ten druhý, dlící ve stejné schránce jeho těla, chtěl odsoudit nespravedlnost, nepochopení a svůj nezdar a vybral si k tomu Jiřího Simona?

Zvolil sebevraždu jako poslední svobodnou možnost volby na tomto světě. A stal se kvůli ní nejznámějším odpůrcem stavby. Ta je však z betonu a k lidským citům netečná.

**Z cyklu vzpomínek Byli mezi námi**

6 komentářů k článku “Nejznámější odpůrce City Parku”

  1. Vzpomínka říká:

    S panem Simonem jsem, během výstavby City Park utaké několikrát diskutoval, udivoval mě svou nezlomnou vůlíá dokázat, že má pravdu…o to více mě překvapila děsivá zpráva z 1. ledna roku 2009…zanechal oto ve mě velký smutek, ačkolik jsem pana Simona osobně neznal….

    1.1.2009
    reakce na úmrtí Jiřího Simona:
    O půlnoci

    Jedni bujare slaví
    jiní vážou si oprátku
    ti první se usmívají
    ti druzí?
    Píšou pár posledních řádků
    O půlnoci chrlí
    ohňostroje salvy hvězd
    plný paradoxů je ten lidský život někdy,
    když v bludišti osudů
    nenacházíš spravnou z cest
    O půlnoci jedni míří
    hrdly lahví k nebi vzhůru
    ti druzí,
    ob krk uvázanou šňůru,
    necítí pod sebou pevnou zem,
    svět je plný paradoxů
    když pro druhého nežijem..

  2. Svatopluk Beran říká:

    Přál bych si a jsem i silně přesvědčen, že budoucí historie nastaví tuto protestní sebevraždu, ne jako čin bezradného člověka zahnaného do kouta na konci svých sil, nýbrž jako čin poukazující na dobu a společnost kolem roku 2010, která ač postoupila ve svobodě slova a násilí proti nepohodnému jedinci při budování socialismu, po roce 1989 mílovým krokem. Tak v oblastech mezilidských vztahů, potřeb celé společnosti i domahatelnosti práv jednotlivého průměrného člověka, upadla do stavu necitlivého hovada.

  3. XXXXX říká:

    No to jsou hluboké myšlenky. A zase jsme u spravedlnosti. Kdyby si tihle palachosimonové alespoň trochu logicky odpověděli na své zásadní problémy, přišli by na to že sebevražda je kravina. Škoda, že doba je dneska taková, že přes všechnu demokracii se prostě věci nazývat pravými jmény nesmějí a v horším případě jsou ještě pravá jména kriminalizována.
    Čistě pragmaticky, byl to blázen, co si myslel, že přepere beton a prachy. Světe div se, nepřepral. Výsledek? Nula. A jediní koho potrestal jsou jeho příbuzní a přátelé. To je pravý hrdina. Jen více obdivu. Škoda, že takhle nechce protestovat paroubek proti topolovi a naopak, nejlépe současně. Tam by ta nula byla alespoň teoreticky ospravedlnitelná.

  4. Tomáš Ďásek říká:

    Můj názor je v podstatě stejný – nemůžu a nikdy nebudu souhlasit s touto formou protestu. Také si myslím, že muselo jít o náhlé hnutí mysli poté, co se nahromadilo trochu moc problémů dohromady. Je mi to docela líto a hodně mě loni ten čin zaskočil, ale opravdu se tím nic nevyřešilo. Je pravda, že náhlé hnutí mysli se mohlo projevit i jinak a v Americe by to onen nešťastník patrně udělal více teatrálně a mediálně promyšleněji – třeba se dvěma devítkami za poledne v Intersparu, aby nešel do nebíčka či do peklíčka sám a publicitu svého činu neomezil jen na náš jindy klidný a pokojný kraj, takže v podstatě je nakonec dobře, že to skončilo jen „soukromou“ tragedií jen jedné rodiny…

    Zní to asi určitě tvrdě, ale jen říkám co si myslím (jak XXXXXX píše, dneska se nazývání věcí pravými jmény bohužel vůbec nenosí), ale možná by stálo za to, projít si staré blogy – jak jsme tady před dvěma roky pana Simona docela stírali a měli z něj mnozí legraci. Abych se teď prostě „přešaltroval“ a dělal z něj s krematorním výrazem v tváři mučedníka, to prostě nemůžu.

    Prostě jak říkám – já osobně říkám to, co si myslím. Myslím si, že CityPark je hnusná zbytečná obluda a myslím si, že sebevražda pana Simona byl zoufalý a zcela zbytečný čin člověka, který na konci roku díky nahromaděným osobním, pracovním, rodinným, či co já vím jakým problémům upadl do depresí a nevěděl jak dál. Je dobře, že si na něj někdo vzpomněl – ale neuvádějme ho do síně slávy a nestavme tak další „virtuální“ zbytečný City Park…

  5. Jiří říká:

    Můj osobní názor je ,že celková situace kolem výstavby City Parku v Jihlavě, svou problematikou přímo vyhovovala potřebám pana Simona se zviditelňovat, diskutovat, a nesouhlasit v podstatě se vším. Kdyby na inkriminovaném místě měla vyrůst třeba parková zóna, stejně by pan Simon protestoval, psal na ministerstva a jiné úřady,že tam bude šustit listí a tím ho rušit. Důvod by nějaký našel.Píšu to s plným vědomím odmítávých reakcí,ale na rozdíl od jiných jsem pana Simona znal a poznal už za jeho působení ve Žďáře nad Sázavou. Nikoho zřejmě vůbec nezajímalo to, že sám postavil a prosadil proti odpůrcům, stavbu jeho velkoskladu u klidového parku napruti finančnímu úřadu,proti kterému byl taky velký odpor. Proto by tato osobní tragédie neměla být dávána do souvislostí s nějakým bojem proti bezpráví , ale do kategorie selhání v osobním životě.

  6. Svatopluk Beran říká:

    Pokud jsou vaše informace skutečnostmi, které historicky proběhly, je to jen další důkaz toho jak potřebné a nezbytné jsou skutkové informace událostí a pohledů ze všech stran, aby si občan mohl vytvořit sám, svůj vlastní objektivní náhled na konkrétní, jak historickou tak i současnou, probíhající událost. To vše dokazuje opět jen jedno jediné. Že ten kdo ovládá media je v dnešním globalizovaném světě i tvůrcem společenských potřeb a vizí většinové části občanů, v té které části zeměkoule. O účelovém zneužívání a štvaní lidí této planety proti sobě pomocí polopravd, vládami kterékoliv z mocností je již jen běžnou skutečností. Tím chci poukázat na to, jak je dnes u nás, na podkladě minulých šedesáti let které ve východní Evropě probíhaly, promyšleně podváděna a dezorientována většina obyvatel se záměrem vytvořit iluzi, že jediné správné hodnoty jsou hodnoty, kdy se člověk stará pouze sám o sebe, přičemž sociální soudržnost a cit jsou pouze projevem slabocha a mohou tudíž vést jedině k omezování úspěšného jedince. Avšak o tom, jak v závorce (nejeden – úspěšný jedinec), ovládá přímo penězmi přes lobisty, poslance, vlády a mnohdy i za pomocí tzv. spravedlivých válek své úspěšné vykrádání celé planety, o tom se již taktně pouze v polopravdách a mlžení mlčí.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I