Raději umřít mladý a zdravý…

Bavil jsem se dnes s jedním pražským kamarádem a ten mi v legraci (naštěstí je to opravdu kamarád a tak vím, že to opravdu jen v legraci bylo) povídá : „Čoveče, tam u vás na té vysočině, to je nějaká zelenkovská líheň ne ? Teď tam prej zase nějakou ženskou zavřeli, že dávala důchodcům injekce s jedama, nebo co !“

Nechci tady zrovna mluvit o proslulé české lidové slovesnosti, která s každým ústním předáním nějaké zprávy změní a rozšíří její obsah (asi i proto mají v našem národě úspěch taková exkrementální periodika jako BLESK atd. se svými palcovými titulky) – doufám, že tady všichni vědí, že se nejednalo o žádné injekce ani o žádné „zavření“. Inkriminovaná ošetřovatelka z Nového Města přece dostala „jenom“ podmínku.

A to je právě to, co mě dohnalo k napsání tohoto článku. Je to tak správně ? Jasně, naprostá většina lidí si řekne – no co, ženská udělala chybu, takový věci jsou proti předpisům, takže nějaké následky nést musí. Podmínka nic není – to je jen jako aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Takže vlastně se dohromady nic nestalo…

Nestalo ? Těžko říct. Zkusme se na chviličku alespoň trochu vcítit do kůže oné paní. Jak jí teď asi je ? Podmínka – nepodmínka, pro širokou veřejnost je teď „státem schváleným“ viníkem. Nad pohnutkami, které jí k jejímu jednání vedly, se už nikdo nezamýšlí. A pokud – byť z hloupé legrace – někdo začne vtipkovat stejně jako onen můj pražský kamarád, musí to pro onoho člověka být něco hrozného. Být srovnáván s někým, kdo ukončoval životy jiných z potřeby pocitu nadvlády a nadřazenosti nad osudy ostatních…

Přál bych všem podobně uvažujícím, aby až jednou budou ležet trvale upoutáni na lůžku, sužováni nesnesitelnými bolestmi (a nemusí to být zrovna devadesátiletá, okolí již téměř nevnímající stařenka – každému aktivnímu kuřákovi bych povinně naordinoval jednu jedinou hodinu u lůžka čtyřicetiletého pacienta v poslední fázi rozvinuté rakoviny plic), aby dokázali být pořád tak úžasně bohorovní a snášet statečně svůj úděl bez spásného morfia…

Já vím, že zákony jsou zákony a předpisy jsou předpisy. Spravedlnost musí být slepá a každému musí být měřeno stejným metrem. Ovšem kromě legislativní roviny existuje i rovina morální. A já osobně se v této rovině před paní Kondýskovou skláním a plně její jednání chápu. Dobře, ať jí nějaká profesní komise zakáže působit ve zdravotnictví s oddůvodněním, že je na takovou práci psychicky málo otrlá, protože nedokázala snést ten nesnesitelně řezavý pohled očí prosících o pomoc . Ale stavět jí trestním tribunálem na roveň drogovým dealerům – nezlobte se na mě, to je prostě proti mé mysli. Stalo se už u nás bohužel tradicí, že jako historicky zcela nevinný národ, máme každý po kapsách vždy v zásobě dva až tři kameny, které jsme připraveni ochotně a bez rozmyslu kdykoliv vrhnout na domnělé a očividné hříšníky. Zkusme se přátelé prosím příště, než z úst vypustíme nějaký podobný rádoby „srandovní“ bonmot, trošku zamyslet nad všemi aspekty dané věci. Abychom si to přídavné jméno SAPIENS , které máme ve svém označení biologického druhu, alespoň trochu zasloužili…

2 Responses to “Raději umřít mladý a zdravý…”

  1. Svatopluk Beran napsal:

    Pane Ďásek, ohledně ,,inkriminované ošetřovatelky,, s vámi plně souhlasím, pouze ta část článku, která obsahuje vaše vyjádření – kdo ukončoval životy jiných z potřeby pocitu nadvlády a nadřazenosti nad osudy ostatních – je podle mé doměnky, na podkladě toho co se objevovalo v i méně čtených mediích, možná mimo mísu. Za prvé byla takováto prohlášení dotyčného, vyslovena mimo jiné ze strachu, na podkladě zopakování fyzického kontaktu zadržovatelů na obžalovaném. A zadruhé, na vyjádření obžalovaného, že důvodem jeho počínání byla zvědavost z toho jak se zvedne pracovní nasazení personálu a vedení nemocnice kolem postižených občanů, spíš napovídá na duševní poruchu obžalovaného, než na chladnokrevné vraždění nenasytného vraha. Domnívám se, že byl tento případ v hlubce své skutkové podstaty a všech okolnostem kolem něj skutečně proběhlých, jednoduše a jednostraně směrován.

  2. Daňový soumar napsal:

    Psychicky nemocný byl nepochybně i Hitler nebo Stalin. Jde jen o úhel pohledu.

Leave a Reply