Blog Jihlavských listů

Ladislav Jirků
47- Pochází z Jihlavy, v roce 1970 absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu v Praze na Karlově univerzitě (FTVS UK). Učil tělocvik a češtinu na OA v Jihlavě, od roku 1978 pracoval na FTVS UK Praha ve výzkumu. Od roku 1991 byl ředitelem OA v Jihlavě, zde založil VOŠ Jihlava a byl jejím ředitelem do roku 2006, kdy na jejím základě založil veřejnou Vysokou školu polytechnickou Jihlava (VŠPJ). Na VŠPJ se stal rektorem a byl jím do roku 2010, kdy se funkce vzdal, protože kandidoval ve volbách do Parlamentu za TOP 09 v Kraji Vysočina. V současné době je poslancem PS PČR a působí ve výboru pro vědu, mládež, vzdělávání kulturu a tělovýchovu. Je ženatý a má dvě dcery.

Akademická půda a politici

Ladislav Jirků | Pátek, 9. 4. 2010 v 15:43

Politici, ale nejen oni, se na vysokých školách objevují častěji hlavně v předvolebním období. Nejen tehdy, ale přece jen mnohem častěji, než jindy. Přinášejí přednášky a besedy na aktuální témata a samozřejmě reprezentují i svoji politickou stranu.

Dělají to bez přímé politické propagace, ale přece jenom jsou to političtí šéfové, známé osobnosti spojené s určitým politickým směrem.

Je správné pustit na akademickou půdu politiky? Vždyť akademická půda je prvoplánově nepolitická.

Jsem přesvědčený, že tito lidé do akademických poslucháren patří. Jsou totiž nejen tváří politiky. Jsou také těmi, kteří rozhodují o důležitých věcech, které se týkají nás všech. Mnohdy jsou to lidé s velkými odbornými zkušenostmi či vědomostmi. Tady již není řeč o politice, tady se hovoří o společenských tématech, které se nás všech, a také studentů a akademických pracovníků významně dotýkají. Studenti se o jejich přednášky zajímají a kultivují na nich své společenské i lidské postoje.

Vedle politiků se na akademické půdě objevují odborníci z různých profesí. Ti také často reprezentují různé významné instituce a přinášejí s sebou nepřímou propagaci např. banky, veřejné či politické instituce, firmy. Pokud tedy tím prvním plánem je aktuální nebo domluvené téma, potom není o čem diskutovat.

V současné době přibývá k výše uvedeným důvodům ještě jeden navýsost aktuální. Celosvětová ekonomická krize nás jen tak rychle neopustí. O jejím řešení v naší republice budou rozhodovat právě ti, které nemáme do škol pustit? My všichni chceme vědět, co bude, nebo alespoň co by mohlo být. Oddělovat společnost od školy zkrátka nejde.

Již před lety to řekl básník Egon Bondy v jedné Hrabalově povídce. „Nejen že jde s námi ten, kdo s námi nejde, ale jde s námi i ten, kdo jde proti nám, protože nikdo se nemůže odpárat od epochy.“

7 komentářů k článku “Akademická půda a politici”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    OK,
    nechť přijdou politici do škol. Studenti, pokud nezmoudří, tak se alespoň pobaví.
    Raději bych ale viděl, kdyby šli profesoři do politiky.
    Jsem turista, rád „zvolím“ cestu do krajiny dosud neznámé.
    Jenom se obávám, abych tam nepotkal moc zasloužilých turistů, které zajímá spíše „jehličí“ než panoramata.

    Zdeněk Gryc

  2. Petr klukan říká:

    Asi před třemi týdny jsem napsal do tištěných Jihlavských listů následující poznámku. Stala se možná inspirací k výše uvedenému textu pana rektora:

    Politici na akademické půdě?

    Předvolební agitace. Pustit ji do škol, nebo nikoliv? V aule jihlavské vysoké školy se nyní střídají politici, byl tu zástupce TOP 09, byl tu občanský demokrat Topolánek, sociální demokrat Paroubek… Je to správné?

    Rektorem školy je lídr politické strany TOP 09 na Vysočině. Je proto dobře, že když už na akademické půdě dovolil propagovat tuto stranu, dal možnost i stranám dalším. Ale pozor! Co udělá, až se mu nahlásí komunista Filip, nebo se do auly pohrne zástupce zakázané Dělnické strany, která se přejmenovala? Nemůže, vlastně nesmí, chce-li zůstat věrohodný, jim přednášku v aule odmítnout!

    I z těchto důvodů nelze považovat vpuštění politických agitací na půdu jakékoliv školy za šťastné. Vždyť škola se má chovat apoliticky. Zvláště v době, kdy jsou jakékoliv přednášky skrytými předvolebními agitacemi. (O citlivosti veřejnosti na politickou propagandu svědčí i stížnost na České dráhy, které ve vagonech umísťují inzerci politických stran)

    Otázkou zůstává, zda by v době předvolební kampaně pan rektor připustil přednášky politických činitelů, kdyby sám nekandidoval.

  3. Radek Vovsík říká:

    Můj syn je studentem VŠ v Olomouci. I jeho zasáhla vlna „přednášek“ vrcholných politiků na akademické půdě. Pro studenty z jeho zkušenosti vím, že byla spestřením. Studenti VŠ jsou již dospělí lidé s rodícím se vlastním názorem (byť v budoucnu bude dále formovaný životními zkušenostmi). Naprosto se nebráním tomu, aby byli konfrontováni politikou a tím pádem věcmi veřejnými i na akedemické půdě. Otázkou zůstává, jaké strany do širší diskuze připustí rektor školy. Strany, inklinující k extremizmu není problém definovat. Takže strany typu KSČM či odnoží DS by neměly tento prostor dostat z principu. Přednášky představitelů ostatních demokratických stran mohou studenty jen obohatit.

  4. Radek Vovsík říká:

    Pane Ďásku, konstatujete, že „vlna přednášek“ je záležitostí zejména předvolební. Z toho vyplývá, že i tyto přednášky považují jednotlivé politické strany za svoji propagaci. A umožnit komunistické či nacionalistické straně přednášku na VŠ znamená vlastně propagovat komunismus či nacionalismus – nejen na akademické půdě mi to nepříjde příliš vhodné. Ale je to věc názoru, rozumím i vašemu úhlu pohledu.

  5. xmolly říká:

    Pane Vovsíku, myslím si, že studenti vysoké školy mají již ucelený názor na svět. mají jistou inteligenci a tak doufám dokážou poznat rozumné názory oproti demagogii.
    Být Vámi tak dám prostor DS komunistům i jiným stranám oni se sami schodí. To hrozí i vaší straně, neboť tvrdit , že za vše zlé mohou komunisti po 20 letech je trochu utopii. To spíše svědčí o lenosti nebo nechuti, něco změnit ve státním zřízení. nebo je to také tím, že jsou u vesel pořád stejní lidé jak za komára tak i dnes. takže by byli sami proti sobě něco měnit.
    Doporučuji všem politikům se zamyslet nad svým jednáním, neboť jak to sleduji lidem dochází trpělivost a už není daleko doba, kdy příjde další revoluce, obávám se však, že ta již nebude sametová!!!
    Poslední dovětek, dnes mě nadzvedl článek, že romští aktivisté, chtějí vyškrtnout ze školních osnov kocoura Mikeše. Jestli opravdu tohle projde emigruji já se svoji celou rodinou, protože tohle je už do nebe volající!!!!!!

  6. Svatopluk Beran říká:

    Též se domnívám že by si měl pan Vovsík udělat pořádek v tom co je svoboda myšlení a vlastního názoru v porovnání se skutkovou podstatou provedeného činu či zločinu. Příměr pana Ďáska se zamčenou komnatou je naprosto ideální. Zatajovali a zlehčovali svoje fyzické zločiny komunisté – podle mne byli a jsou stejně pouze součástí kapitalistického vývoje a následné reakce společnosti. Nyní zatajuje a zlehčuje pravice zločiny svých kapitalistických vývojových směrů. BOJ O KOLONIE – první světová válka – desítky milionů zabitých a zmrzačených občanů. Za další, nemorálně a uměle na podkladě jednoduchého nabytí zisku peněz pouze z peněz a tím nastartování HOSPODÁŘSKÉ KRIZE třicátých let. To následně umožnilo zajistit nástup a zjískání preferencí pro dva rozdílné autoritativní režimy. Následný směr k nastartování druhé světové války z desítky milionů a možná i stamilionů zabitých či zmrzačených občanů, již byl jen dalším důsledkem této krize a typu vývoje kapitalismu. Pokud nebudou umět přibrďovat své ambice některé osobnosti a státy, jenž určují potřeby pro sebe a své země na úkor zemí druhých, bude vždy následovat reakce napadených po akci agresorů.

    Knížkou pana Lady a kocourem Mikešem, zcela jistě danná romská iniciativa vůbec nevystihla skutečné jádro svého problému a vyloženě poškodila vlastní řady. Pokud to nebyl cílený záměr někoho, kdo tuto myšlenku navrhl této romské iniciativě a ta se ho následně až zbytečně iniciativně chytila. Jsem přesvědčen, že většina romů kteří tuto knížku a vůbec celé dílo pana Lady dobře znají, nemají s tím o čem tato kniha vypráví, žádný problém.

  7. Janderka říká:

    Obávám se, že si Vovsík pořádek neudělá nejen v tom, co je svoboda myšlení a svoboda vlastního názoru, ale ani se sebou samým. Svými až příliš častými výstupy ukazuje, že nerozezná pravdu od lži, modré od červené, slušnost od sprostosti a dá se jistě pokračovat dalšími příklady. Pořádek si neudělá, protože to nedokáže.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I