Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Sídliště Březinovy sady Jihlava

Zdeněk Gryc | Pátek, 9. 4. 2010 v 9:40

Otevřený dopis primátoru Jihlavy Jihlava úterý, 6. dubna 2010.

Věc: sídliště Březinovy sady

Vážený pane primátore,

Poněkud opožděně jsem si povšiml, že Váš náměstek:

Radek Vovsík říká:
30. 10. 2009 v 0:59

Pane Gryci,
na Březinkách bydlím a to tak, že spokojeně. Relativní řídkost zástavby spojená se spoustou zeleného prostoru jsou obrovským pozitivem Vámi navrhovaného sídliště. Dostupnost služeb jsou pozitivem dalším. Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu. Proto dopravní opatření byla a určitě v budoucnosti i budou následovat. Chybí parkovací místa, spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic. Právě realizovaná propojení nejenže usnadnila dopravu, ale i zvýšila bezpečnost obyvatel Březinek (a to včetně zúžení Okružní komunikace). Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky). S úctou k Vám zdraví Radek Vovsík

_____________________

Na „ Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu.“ Dal jsem si velkou práci, zpracoval jsem z dostupných zlomkovitých materiálů elaborát, který jsem poslal E-mailem na magistrát. Pokusil se demonstrovat panu náměstkovi urbanistickou praxi v jejichž mantinelech jsem se jako autor sídliště a občan socialistického státu pohyboval. Z jeho odpovědi soudím, že elaborát neprostudoval. Vadí mi, když magistrát osobou náměstka, dlouhodobě znevažuje moji práci.

Jeho poslední věta: „Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky).“ Mne však vylekala.

Vážený pane primátore,

Myslím, že to co se léta děje na Březinkách nepřispívá ke klidu obyvatel. To co zjevně zamýšlí náměstek Vovsík: „spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic“, znehodnotí životní prostředí sídliště. Březinky by si zasloužily citlivější přístup a naslouchání většině, potýkám „místních“ občanů. Rozprodání centra hráčským provozům přímo inspiruje k tomu, co se tam děje. Bylo nutno a to už dávno, zjednat klid a pořádek. Zejména ve zhanobeném a zdevastovaném centru sídliště, které nutně potřebuje služebnu policie a kancelář nějakého místního „domovníka“. Přímo v centru, v pasáži jsou navrženy prostory pro čistění centra a výtah na odpadky. V protilehlé fasádě jsou veřejné WC. Jejich stavem a přístupností začíná vstup do EU. Náklad na revitalizaci odhaduji na třetinu toho, co si vyžádalo propojení komunikací. To je kupodivu hotovo, ale podstatná část sídliště – centrum, které denně prochází hodně obyvatel, nikoli. Jeden z výsledků horního propojení je dopravní značka, která má omezit noční průjezdy a zajistit noční klid. Vím, že v poslední době jsou snahy o nápravu v centru. Cením si toho že jsem tam byl po létech přizván.

Vážený pane primátore,

Myslím, že se Váš náměstek hluboce mýlí, když říká:“Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy“. Opak je pravdou. Trendy a návody pro klidná životní prostředí evropských měst prezentují instrukční publikace EU. Byly také v Info středisku, které jste na náměstí otevřel. Dal jsem si tehdy tu práci a pokusil se na ně dokonce, / jejich osobním předáním a neslušným tleskáním na zastupitelstvu/ upozornit. Do zvláštního E-mailu vkládám separát z 14. 7. 2007, který graficky aplikuje tuto metodiku EU na Březinky. Přiložené tabulky jsou jednoduché a prosté, pochopí je začínající školák.

Nevím jak dalece má náměstek Vovsík nastudovány sídlištní satelity Heidenheimu. Je trochu demagogické používat je jako argument k někomu, kdo tam nebyl. V příloze přikládám na internetu dostupný sídlištní satelit města Heidenheimu, převzatý z plánu města, který dokazuje, že v principu je opak pravdou. Klid obyvatel H. je řešen, jako na Březinkách klidovými vnitřními chodníky navazujícími na lesy v krajině. Příjezd motoristů je většinou zajištěn prstovými komunikacemi k domům. Věřím, že názory Heidenheimských, tedy „zde žijících obyvatel“, jsou respektovány. Jsem pevně přesvědčen že obyvatelé ulic Arnold Bocling strasse, Franz Marc strasse a Max Beckmann strasse, by nikdy neumožnili propojení svého prstové řešení výměnou za čas a benzin místních motoristů. Pro bezpečnost jejich dětí a pohodu životního prostředí by se nevzdali dopravní segregace s návazností na lesopark. viz příloha. Pokud náměstek Vovsík poukazuje na urbanismus partnerského města Heidenheimenu, bych rád, jako architekt, který po desítky let navrhoval a realizoval jihlavská sídliště, počínaje tím „U nádraží“ v roce 1960, měl právo navštívit Heidenheim. Rád bych seznámil urbanisty Heidenheimu s poválečnou výstavbou Jihlavy. Určitě by bylo zajímavé, v rámci EU, porovnat vývoj měst v rozdělené Evropě. Touto cestou Vás o to prosím. Udělal bych to obdobným způsobem jako jsem to presentoval na webových stránkách:

brezinky.atlasweb.cz

kralovskyvrsek.atlasweb.cz

bedrichov.atlasweb.cz

1/ původní krajina Jihlavy

2/model s urbanistickým řešením

3/dokumentární foto realizace + textová část s dokumenty

Jako cyklista si velice cením nových tras pro pěší a cyklisty v Jihlavě. Je to správná preference, obézních dětí a občanů přibývá.

S pozdravem Zdeněk Gryc

19 komentářů k článku “Sídliště Březinovy sady Jihlava”

  1. Noah říká:

    Vážený pane Gryci, toto samozřejmě není první neuvážený krok a obhajoba absurdních věcí ze strany náměstka Vovsíka. Propojení sidliště považuji stejně jako vy za hloupost která zvedla nejen provoz v klidnějších částech sídliště na kterém taky žiji ale i přispěla k omezení pohybu dětí v tomto prostoru. Bohužel toto zastupitelstvo neumí naslouchat odborníkům a pan Vovsík je v tomto směru expertem. Když se podívám ještě na současné řešení fungování Dopravního podniku města Jihlavy jsem již u „vytržení“. Nehorázné plýtvání dotacemi na dva nesmyslné parky a současné problémy s každoročním dofinancování Dopravního podniku jsou opravdu úsměvné. jihlava se posouvá z pozice plnohodnotného krajského města na pozici regionální vesničky s úsměvně fungujícím magistrátem a kulturním životem. Doufám, že volby do zastupitelstva alespoň něco pozmění a lidé podobní náměstku Vovsíkovi budou s funkcí odvoláni. Dělají totiž ostudu tomuto městu a ruinují jeho obyvatele ve smyslu hrdosti na svoje místo bydliště.

  2. Zdeněk Gryc říká:

    Děkuji za názor,

    nevím kolik občanů Jihlavy, kteří v anketě podpořili propojení na Březinkách zná tyto údaje:

    Komunikační propojení sídl. Na Kopci a ulice Březinova

    Celkové náklady na stavbu: 10.386.295, Kč
    Z toho:
    PD – Atelier Alfa, spol. s r. o. 291 312,- Kč
    ostatní podklady 145 716,- Kč
    Realizace 9.949 267 Kč
    Z toho dodavatel stavby (na zákl. VŘ dle zákona 137/2006 Sb.)
    SSŽ 8.355.276,70 Kč
    Jihlavské kotelny 27 682,50 Kč
    Kácení zeleně 508 166,50 Kč
    měření hluku 136 945,- Kč
    archeologický průzku 4 600,- Kč
    inženýrská činnost 166 600,- Kč
    EON (přeložka kabelů) 750 000,- Kč

    Propojení komunikace ul. Březinova – nákupní středisko, Jihlava
    Projektant:
    PROfi JIHLAVA spol. s r. o., Pod Příkopem 6, 586 01 Jihava
    Výběr projektanta – dle zákona 137/2006 zadávání veřejných zakázek – § 6 a §12 – výzva dle vnitřního předpisu – cena projektové dokumentace 92 820,- Kč vč. DPH

    Zhotovitel:
    Stavby silnic a železnic, a. s., Brněnská 65, 586 49 Jihlava
    Výběr zhotovitele – dle zákona 137/2006 zadávání veřejných zakázek – § 6 a §12 – výzva dle vnitřního předpisu – cena stavby 713 190,24 Kč vč. DPH

    Cena díla PD a realizace stavby celkem činí 806 010,24 Kč vč. DPH

    Termín výstavby – zahájení: 11/2007
    lhůta dokončení – 15. 5. 2008 , 167 kalendářních dnů od předání staveniště
    Dokončená stavba zkolaudována a předána správci – odboru dopravy dne 25. 8. 2008.
    Finanční náklady a aktivity související s touto problematikou, které se táhly léta peripetiemi a opakovaným hlasováním, se asi nedají vyčíslit. Je otázkou kolik stála anketa a úsilí obyvatel vtělených do obou petic, které předal na magistrátu pan Štefek.
    Vyčíslit se však dá náklad na dodatečně umístěnou dopravní značku – která pokud bude slušnými motoristy respektována – má zajistit obyvatelům přilehlých domů noční klid.
    Zdeněk Gryc

  3. Tomáš Ďásek říká:

    Já osobně propojení schvaluji. Vím že se mi to jednoduše říká, protože tam nebydlím – a možná bych mluvil jinak, ale myslím si, že se docela zapomíná na to, že propojení slouží PŘEDEVŠÍM těm, kteří tam bydlí. Přespolní či projíždějící Březinkami přece nemají sebemenší důvod jezdit tudy a taky tak nečiní. A pokud propojení poslouží někomu místnímu k tomu, aby měl rychlejší nebo kratší cestu do práce, tak to přece zároveň poslouží i všem ostatním – už jen tím, že se spálí méně benzínu a bude tam čistší vzduch.

    Navíc sekundární efekt se může jednou (a nechci to rozhodně přivolávat) projevit, až třeba vlivem nějaké havárie zkolabuje doprava na Okružní (proti jejímuž novému „ostrůvkovému“ řešení mám výhrady i já – právě pro její omezenou propustnost v případě kalamitních situací). Vážený Noahu, já si myslím že je to úplně naopak – právě tato dílčí dopravní řešení dělají z regionální vesničky krajské město. Nebo byste raději zavřel tunel na „vídeňské“ silnici, popřípadě zrušil těch pár kruhových objezdů v Jihlavě a místo nich umístil plechové skruže se strážníkem a píšťalkou ?

    Ale nevím – školy nemám – je to jen můj selský názor (neodvažuji se říkat rozum).

  4. Jihlavák říká:

    Tedy pane Ďásku, k čemu všemu jste ochoten se vyjadřovat a vyjadřujete, to je obdivuhodné.

    Zřejmě nemáte do čeho píchnout, tak hlídáte příležitosti jak svými přemoudřelými komentáři podpořit zhovadilosti moci chtivého radního z jiíhlavské radnice.

    Možná by mělo větší smysl koupit si medvídka mývala….

  5. xyz říká:

    Ďásku, nebydlíš, tak nekomentuj, nic nevíš …… chytráčku

  6. Já. říká:

    Vy dva chytráci pan Ďásek je jeden z mála slušných a objektivních komentátorů

  7. Daňový soumar říká:

    Já tam bydlel a propojení jednoznačně schvaluji. To jak byla dopravní obslužnost na tomto sídlišti koncipována je z dnešního pohledu katastrofální. Nechápu, jak toto někdo může jen náznakem obhajovat a bránit změnám. Chápal bych kdyby byly vedeny komunikace kolmo k hlavní dopravní tepně. Pokud bydlíte v určitých lokalitách musíte neustále objíždět půlku sídliště, notabene přes komunikace, kde se dvě protijedoucí auta nevyhnou. Přál bych tam autorovi bydlet. Rychle by změnil názor. Dopravní obslužnost a parkování bylo na tomto sídlišti projektováno z dnešního pohledu tak akorát pro kočárky a kola. Nehledě na to, že i pro ty kočárky je to horor. Například v zimě. Představte si že se pokoušíte dostat například na ulici Březinova 1-19 přes řadu zaparkovaných aut a sníh mezi nimi s kočárkem k domu. To samé platí i na spodní čísti ulice Březinova a například. Na Kopci 14,26,23 atd.. Takže z mého pohledu bývalého obyvatele rozmístění králíkáren za jedna, dopravní obslužnost za čtyři.

  8. Radek Vovsík říká:

    Propojení Březinovy a nákupního centra v číslech (pro pochopení stačí i základní vzdělání):

    Obyvatel Březinova 131 denně dojíždějící autem do zaměstnání směrem k Tescu:

    Dříve:
    Březinova ulice 500 m, Okružní k zastávce linky „C“ 550 m
    Dnes:
    Březinova k zastávce „C“ 200m

    Úspora:
    550 m po silnici Okružní
    300 m po vnitřní komunikaci v sídlišti

    Roční vyjádření:
    264 km po Okružní
    144 km po vnitřní komunikaci

    Celkově ušetřeno ročně (jen při 20 jízdách do zaměstnání měsíčně – nepočítám další jízdy jako nákupy, výlety atd.): 408 km

    Vyjádřeno v korunách:
    pro občana průměrná roční úspora 856 Kč za pohoné hmoty.

    Závěr:
    Po propojení této komunikace jedno auto z této lokality sníží provoz v sídlišti a po Okružní ulici o více než 400 km ročně (krát počet aut v dané lokalitě?). Každý občan v dané lokalitě ušetří téměř 1000 Kč ročně.
    Výpočet a měření jsem provedl u menšíhopropojení, v případě ulice Na Kopci bych se dopracoval mnohonásobně vyšších čísel.
    Má tedy propojení negativní dopad na životní prostředí?

  9. xXx říká:

    Pro pana Ďáska: Mimochodem jste přesně trefil hřebíček přímo na hlavičku. Hlavním důvodem propojení bylo diletantské řešení Okružní ulice, které je z dílny stejné „magistrátní kapacity“. Proto musely být Březinky propojeny!

    Daňový soumar: Tak si udělejte chvilku a během všedního dne, v době cestování lidí do práce chvilku postůjte dole u kruhového objezdu u hřbitova. Vaší pozornosti doporučuji couvání (jiný způsob je prakticky nemožný) vozidel od výškových paneláků 115 a 116 přímo do křižovatky, v jejíž těsné blízkosti a často i přímo v ní jsou neustále zaparkovaná vozidla. Na „pomoc“ bylo instalováno zrcadlo, které (když už na něj při couvání vydíte) vám odhalí situaci v jednom ze tří směrů! Dále se můžete podívat na plynulost a bezpečnost dopravy na témže místě směrem do kopce k novému obytnému domu. Dvě auta se tam rozhodně opět nevyhnou, a navíc se zde po propojení výrazně zvýšil provoz. A vyjet – a většinou opět vycouvat – z přilehlého parkoviště u cesty je doslova ruskou ruletou, zvlášť pokud vedle Vás stojí vyšší auto. To je také přínos Vovsíkových nápadů. Ještě mě tak napadá, že na zmíněném místě není vyznačen ani jeden přechod, kde by se dalo „bezpečně“ přejít tuto komunikaci. O ohleduplnosti našich řidičů za daných okolností snad není třeba psát.

  10. václav říká:

    Pane Vovsíku, ne vše lze vždy přepočítat na peníze, narušený noční klid obyvatel podle nové spojky je k nezaplacení, stejně jako životy dětí směřujících přes spojku ze sídliště do lesoparku. Nehledě na to, že když někdo jedí z Březinovy 131 do zaměstnání k Tescu, mohl byt jet trolejbusem, ale kdo by se obtěžoval, když vedení města tak „pokazilo“ jízdní řády a odbavovací systém, že… Provedená anketa mezi obyvateli Březinových sadů se jasně vyjádřila v převážné většině ke spojce negativně, přesto jste jí nátlakem prosadil. Stejně tak se aktuálně chystáte prosadit zcela nesmyslnou výstavbu megalomanského obchodního centra u prodloužené Vrchlického ulice, opět přes bezmocný nesouhlas místních obyvatel.. Dřív nebo později dojde na násilí, jinak to dopadnout nemůže.

  11. václav říká:

    A že tím nasilím naštěstí pro politiky bude v naší knedlíkové republice spíše než zasypání kamením třeba sprška vajec…

  12. Daňový soumar říká:

    To xXx :
    Ano máte pravdu je to masakr. Řešení kdy takovéto množství aut vyjíždí ve špičce na Okružní ulici ze dvou úzkých komunikací je na medaili :). Proto říkám, že by to chtělo daleko více kolmých napojení na Okružní ulici. Lituji obyvatele, kteří u těchto dvou napojení musí žít. Místo zúžení (které má efekt pouze v podobě vytváření kolon na Okružní) se měly udělat tyto kolmé napojení. Stejně tak by to chtělo dodělat v určitých částech Březinovy ulice chodníky po obou stranách komunikace.

  13. Daňový soumar říká:

    Pane Václave jaká většina ? Většina těch kteří se zúčastnili ? Nebo většina obyvatel Březinek ? Představte si, že se v době špičky stane havárie v oblasti světelné křižovatky. To propojení je dobrá věc. A s těmi životy dětí jste tedy nasadil hodně těžký kalibr. Naopak byste měl být rád, že se v oblasti MŠ Březinova 30 snížila oním napojením hustota dopravy.

  14. Tomáš Ďásek říká:

    Milý xYz – píšeš „nebydlíš, nevíš, nekomentuj“… Ty zase především nečteš – jinak by sis všiml první a druhé věty mého příspěvku do diskuse (bláhově jsem se narozdíl od tebe a „Jihlaváka“ domníval, že zde prostor pro diskusi je).

    Možná máš pravdu – jenomže bohužel sám víš houby 🙂 Bydlel jsem totiž na Březinkách. Dokonce pár let. A už tehdy jsem se divil, proč se nedají projet. Nebylo to dokonce jediné sídliště, kde jsem měl tu čest bydlet. Bydlel jsem nějaký čas v Brně-Bohunicích a taky v Brně na Vinohradech – které jsou také typickou ukázkou toho, jak soudobá doprava několikanásobně překračuje absorpční možnosti původního projektu.

    Napsal jsem, že já OSOBNĚ propojení (narozdíl od úprav Okružní) schvaluju a taky jsem uvedl důvody, proč to schvaluju. Nepsal jsem ale, jestli je to principiálně dobře, nebo špatně – k tomu bych se rozhodně neodvážil.

  15. Zdeněk Gryc říká:

    1. Radek Vovsík říká:
    10. 4. 2010 v 14:44
    Propojení Březinovy a nákupního centra v číslech (pro pochopení stačí i základní vzdělání): viz. text jeho argumentace.
    Závěr:
    Po propojení této komunikace jedno auto z této lokality sníží provoz v sídlišti a po Okružní ulici o více než 400 km ročně (krát počet aut v dané lokalitě?).
    Každý občan v dané lokalitě ušetří téměř 1000 Kč ročně….

    Má tedy propojení negativní dopad na životní prostředí?
    —————————————————————————
    Základní školní vzdělání, jak říká náměstek Vovsík, umožňuje také pochopit, že bližší je košile než kabát.
    Tedy, zjednodušeně řečeno, pohledem z okna svého bytu, má náměstek pravdu.
    Má ji i z hlediska svého sociálního postavení celkem movitého motoristy, který patrně denně dojíždí svým autem do práce. Uvedená kalkulace ukazuje, že jde o úsporu peněz, času a pohodu motoristy.

    „Každý občan v dané lokalitě ušetří téměř 1000 Kč ročně.“
    Tvrzení náměstka musí posoudit a vyhodnotit svůj ekonomický zisk „Každý občan v dané lokalitě“ sám.
    Za pohodu a finanční úsporu motoristů v tomto dolním propojení zaplatilo město údajně: 806 010,24 Kč vč. DPH, včetně výběrového řízení.

    „Má tedy propojení negativní dopad na životní prostředí?“

    Byla vykácena specielně vybraná, krásná jehličnaté zeleň. Jak dalece vadí průjezdy aut a jednostopých vozidel musí posoudit „Každý občan v dané lokalitě“ sám. Ne tedy udělat nějakou celoměstskou anketu.
    ————————————————————————————————————
    Děkuji náměstku Vovsíkovi, za vyčíslení úspor motoristy na tomto dolním propojení.
    Už když jsem s ním začal poprvé osobně jednat, tak pochopil, jak mi pak i napsal, že tomuto dolnímu propojení jsem se příliš nebránil.
    U horního propojení tomu bylo jinak, viz články publikované v těchto létech v Jihlavských listech, první petice občanů, která se na magistrátu ztratila, první hlasování zastupitelstva. Schůze občanů v předvečer čarodějnic, anketa a její „opravdu“ demokratický výsledek. Petice místních obyvatel předaná na magistrát panem Štefkem. Druhé hlasování zastupitelstva, kdy i zelení podlehli koaliční dohodě a hlasovali pro vykácení zeleně.
    —————————————————————————————————————
    U horního propojení je to složitější. Uvedené náklady na stavbu činí:10.386.295, Kč .
    Výběrové řízení v rekapitulaci na rozdíl od dolního propojení chybí. Myslím, že tento krátký úsek mohl být pro dodavatele finančně velmi zajímavý.
    ŽÁDÁM MAGISTRÁT, ABY TUTO INVESTICI NECHAL POSOUDIT KONTROLNÍM ORGÁNEM.
    „Každý občan v dané lokalitě“ určitě ocení vyhodnocení: Hlukové studie, zpracované firmou Mgr. O. Pecáka , Stavební a prostorová akustika Krejčího 10a, 627 00 Brno v listopadu 2004.
    Pro další plánované investice v Jihlavě bude jistě cenné porovnat výpočet se skutečností.

    Nechci unavoval argumentací, slovy, pohoda, životní prostředí, bezpečnost, atd.
    Absolutní bezpečnost chodce, tedy zejména dětí, je dána tím, že nevstoupí na vozovku.
    Druhou tragédií na Březinkách byla dopravní nehoda dítěte na Okružní, na přechodu u školy.
    PROSÍM ČTENÁŘE /pokud má k dispozici internet /, ABY SE SEZNÁMIL S PROBLEMATIKOU BŘEZINEK NA WEBU:
    brezinky.atlasweb.cz

    Najde tam pohledy na původní krajinu, návrh v modelu, letecké pohledy, popisy, atd.
    Zejména se však zamyslel nad posledním obrázkem
    č. 27 – Podvečerní pohoda dne 27. března 2007.
    Myslím, že z hlediska této pohody a názorů ředitelek čtyř areálů, původně navržených jeslí a mateřských školek by „místní životní prostředí“ – mělo být ovlivněno „místními obyvateli“ a nikoli celoměstskou anketou. Dodatečně umístěná dopravní značka, která má zajistit noční klid, také o něčem vypovídá. Názor ředitelky Základní školy speciální Březinova, je uveden v článku:“ Na Březinkách roste strom Evropy“, uveřejněním dne 9. 5. 2007 v Jihlavských listech:
    …. Ředitelka zařízení se poté pro JL také vyjádřila k aktuální otázce případného propojení ulic Na kopci a Březinova, ke kterému by mělo dojít právě nedaleko od školy:
    „Pokud tady dojde ke zvýšení provozu pak by mohli mít rodiče s imobilními dětmi problémy při vyjíždění z areálu. PROPOJENÍ NÁM MŮŽE ZKOMPLIKOVAT SITUACI V TOM, ŽE S DĚTMI HODNĚ VYUŽÍVÁME LESOPARK PRO RŮZNÉ VYCHÁZKY A POBYT V PŘÍRODĚ“, uvedla Zuzana Šimková.

  16. Daňový soumar říká:

    Tak jsem si prohlédl PROBLEMATIKU BŘEZINEK NA WEBU a musím konstatovat, že je to sice pěkná studie, ale v některých případech zcela mimo současnou realitu. Doporučil bych autorovi začít se v této lokalitě denně pohybovat. Zjistil by, že například největším znečišťovatelem a problémem není jen samotný LIDL, ale raní nárazová hustota a frekvence dopravy, kdy přiváží a odváží rodiče své ratolesti do školy. Nebýt možnosti vyložit dítě na parkovišti u LIDLU nevím jak by to tam vůbec ráno vypadalo. Rozhodně bych polemizoval i s tím,že horní propojení přivedlo další dopravu k MŠ Březinova 30. To tvrzení je opět mimo realitu. Může někdo z kritiků argumentovat tím, jaká je hustota provozu na inkriminovaném propojení ? Je krásná myšlenka z lesa do lesa bezpečně. K čemu to ale je, když na druhém konci je skála a rokle pro kamzíky ? Protože jsem v dané lokalitě bydlel dokážu si představit kolik lidí tuto lini používá. Nejvíc vytížené místo pro přechod do lesoparku Heulos je totiž bezesporu vyústění u panelového domu Na Kopci 21 a Na Kopci 13.

  17. Zdeněk Gryc říká:

    Milý pane D. Soumare, jsem rád, že jste si prohlédl web: brezinky.atlasweb.cz
    Zajisté máte pravdu. Já jsem se tam začal pohybovat před 45 lety a udělal fotky původní krajiny. Snažil jsem se udělat zásadní strategické úvahy, také o oslunění. Březinky se rozkládají na inversním svahu. S hygienikem jsme se shodli, že jediná slušně nasluněná část krajiny je tam, kde je areál škol s hřištěm a bazénem. Chodil jsem se dívat na ty skály a měl jsem strach, taky jsem chtěl zachovat rybníček před školou a taky jsem měl strach. Mám strach i když se koukám do laguny rybníčka v hřišti nad tunely.
    Vyjadřuji se asi příliš neobratně a zdlouhavě, ale:
    Mám dojem, že umístění areálu škol před kulisou lesa není tak zcela špatné. Tehdy jsem to viděl asi tak, že turistická značka vyjde z jihlavského náměstí, projít Komenského /trasu jsem podrobně trasu zakreslil do soutěžního návrhu na centrum Jihlavy, dále Sráznou, v uličce Na stoupách začíná předmostí 120m dlouhé ocelové lávky. Jejíž projekt a realizaci si vzala na starost VÚT Brno katedra Prof. Lederera na VÚT Brno, Doc. Procházka. / Podobně jako Sklípek katedra Prof. Cigánka/. Na druhé straně 4 m široké lávky jsme navrhli sezónní restauraci chodník pak pokračoval citlivě po vrstevnici. Ještě před nedávnem jste mohl vidět chodník, který – myslím ve Vámi zmińovaném prostoru vychází z lesa do sídliště. Je plně segregovaný a dovede Vás do školního areálu. Za rybníčkem najdete dlážděný chodník s obrubníky, značně zarostlý. Vystoupíte nahoru, kde jsem myslel na vyhlídkový altánek. Dál by značka šla lesem. Zajisté by to dál chtělo mostek a podobně. Mám trochu nastudovány altánky a parkové úpravy starého, možná i CK Heilosu, proč by to nešlo dneska. Za tento záměr jsem intervenoval na magistrát dopisem:

    Cyklostezky:
    Kolega Jiří Schubert zakreslil do svého územního plánu Březinky pouze schematicky.
    Nicméně je zde zvýrazněna černými tečkami pěší trasa Březinek navržená Prof. J. Veselým šéfem katedry dopravních staveb VÚT v Brně. Podle jeho původního návrhu byla tato segregovaná trasa souběžná s cyklostezkou. V návrhu byl dán důraz na přimknutí těchto tras k vrstevnicím pro pohodlí chodce i cyklisty. / Cyklotrasa od centra JZ směrem k ZOO navržená ve směrném úz. plánu překonává výškový rozdíl okolo 20 metrů. /
    Do Schubertova územního plánu s vrstevnicemi jsem tučnými tečkami zakreslil návrh na cyklostezky vedení krajinou lesních porostů Heulosu a údolím u řeky Jihlavy. Smyslem tohoto návrhu je nesplétat chodníky sídliště s cyklotrasami a nechat projíždět cyklisty ozdravným prostředím lesa. Navíc cyklotrasa mezi areálem škol a Helenínem prochází významnou krajinou s historickými štolami a zbytky hornických hrádků. Voda, která vytékala ze štoly Zlaté studny dle archivních dokumentů léčila/ údaj od PhDr. F. Hoffmanna/. Možná, že by mohla být pojata i jako naučnou stezkou, která by také využila lesní lávku přes rokli Ústavského potůčku. / Znatel těchto souvislostí je pan Vilímek. /

    Jihlava úterý, 26. června 2007. Zdeněk Gryc

    Shodou okolností jsem byl dneska mile přijat panem primátorem. Ve věci cyklotrasy jsme se nejenom shodli, ale snad jsem dobře pochopil, že je málem před realizací. Vyjímám ze svého podání:
    Zásadně mi jde o chodník, který by propojil horní část sídliště a navedl děti zajímavým a čistým způsobem bezbariérově do školy. Řešení je jednoznačné a jasné – chodník s cyklostezkou, tak jak je úspěšně realizován v některých částech Jihlavy.
    Nynější provizorium se nedá ani dobře čistit, či zbavit prachu.
    Už při návrhu sídliště, se v souvislostí s pěší páteří snažil autor dopravního konceptu Prof. Vladimír Veselý doplnit chodníky cyklostezkami. Moje veliká snaha, aby tento klidový chodník pokračoval bezbariérově, do odpoledne nasluněného lesoparku, je zmařena. Nicméně navrhuji, aby dobře udržovatelná a čistitelná, tedy pro děti zdravá cyklostezka, začínající ve školním předprostoru pokračovala v citlivě, s hlediska vrstevnic navržené trase směrem k parkovišti u ZOO. Tam pak navázala na síť cyklostezek města.
    Cyklista, nejenom žáček, ale i pan Profesor Pafko, rád používá kolo. Nemusí čekat na zastávce hromadné dopravy, ba ani v dopravní zácpě.
    Dalším důvodem pro tuto investici je to, že při nabídce příjemné cyklostezky vzroste chuť ji využít. Tento způsob přepravy může ulevit motorové dopravě a inspirovat k zdravé aktivitě.
    Cyklostezku neplánovat, ale udělat – už dávno bylo pozdě !!!

    . . . . . Ale zpět k věci. V souvislostmi se současně diskutovanými hřišti a rybníčky jsem odeslal na magistrát v pondělí 30listopadu 2009 elaborát, který se zabývá předmětnou problematikou, mimo jiné také na Březinkách. Jde zejména o areál škol. V minulosti jsem opakovaně upozornil na neutěšený stav parkového předprostoru školy. Zejména na zdevastovanou vodní plochu, nepořádek a špatnou přístupovou cestu na hrázi rybníčka. Ta byla provedena ve své době pouze jako panelové provizorium. Nepořádek zde, jako všude jinde inspiruje spíše k devastaci prostoru, než k udržování pořádku. Není snad třeba detailně rozbírat, co je třeba učinit. Ocenil jsem že mne pozval magistrát nedávno do centra. /Ale stejně jsme se, neshodli v pochopení provozu pošty, která má podle svých požadavků navržené nakládací rampy, ale město toleruje zajíždění mezi chodce do loubí. /Za zásadní urbanistickou chybu považuji umístění velkoprodejny a jejího parkoviště pro 100 aut do předprostoru školy v rozporu se schváleným urbanistickým řešením sídliště. Následně se zde sice hovořilo o jakési kompenzaci, či přizpůsobení, ale je to tam takové, jaké to je. . .

    Na závěr k velkoprodejně – dokladu,že všemocná ruka trhu je všemocná.
    Zde měl být sad s rybníčkem. Škola byla navržena pro Březinky a pouze blízkou spádovou oblast s normální docházkou dítěte. Finanční prostředky byly přiděleny podle tehdejších THU částkou na žáka. Počet žáku = 104 žáků na 1000 ob.
    Zajisté zde mohlo být záchytné parkoviště pro školu. To před jídelnou je jenom pro personál a nyní stejně asi nestačí. Možná, že je to lépe vidět na leteckých snímcích obr. 6 „sklad“ PS, a obr. 12 „sklad“ Lídl, nahoře vidíte souběh parkových cest směřujících do lesa, tam už jsem se nemohl angažovat, třeba se na to někdy naváže… Voda, která vytékala ze štoly Goldene Brunne dle archivních dokumentů léčila. Okolo roku 1700 eviduje archiv300 uzdravených. Když jsem navrhoval sídliště a studoval historii území, tak mi pan PhDr. F. Hoffmann našel barokní mapy štol a toto sdělení.

  18. Zdeněk Gryc říká:

    Pan primátor mne na základě mého dopisu z 6.dubna 2010 pozval na radnici.
    Měl jsem možnost mu objasnit své náhledy,které jsem mu pro lepší zapamatování předal i písemnou formou.
    Vyjímám podstatnou část:

    Primátor Ing. Jaroslav Vymazal Jihlava 13. 4. 2010.

    Věc: náměty na investice, které zasluhují v Jihlavě pozornost a nápravu.

    Snahou je upozornit, aby v rámci městské krajiny neexistovala místa zjevně zanedbaná, která inspirují k devastaci okolí. Je to také vidět na největším sídlišti Jihlavy v centru Březinek. Autor na tuto skutečnost mnohokrát při různých příležitostech upozornil, leč zkáza volně pokračuje.
    V současné době jsou realizovány vodní plochy v rámci Mahlerova areálu a v parkových úpravách u nové cyklostezky za nemocnicí. Také vznikají pěkná dětská hřiště, jedno i poblíže centra na Březinkách. Je dobré, že město bude takto obohaceno.
    Zejména bych chtěl říci, že za vším jsou peníze. Je snadné najít dodavatele, pro kterého je nová realizace finančně zajímavá. Údržba, či rekonstrukce asi nikoli.
    Problém je také v tom, že jak napsal ing. Brzák do JL 18. 6. 2006. že „Investice by se měly posuzovat přísněji.“Ing. Brzák je dopravní specialista, který celý život působil v Jihlavě a ví o čem v souvislosti s Okružní píše. Pokud někdo, řekněme 30 let neprojektoval, realizaci autorsky nekontroloval a nesledoval jak stavba žije, tak mu prostě chybí praxe v oboru.
    CK administrativa vycházela z podobných premis při obsazení stavebních úřadů. Je to jako v politice, kde nemá cenu slibovat, co jako bude, ale posoudit, co pro nás kteří politici udělali.

    Jde zejména o areál škol. V minulosti jsem opakovaně upozornil na neutěšený stav parkového předprostoru školy. Zejména na zdevastovanou vodní plochu, nepořádek a špatnou přístupovou cestu na hrázi rybníčka. Ta byla provedena ve své době pouze jako panelové provizorium. Nepořádek zde, jako všude jinde inspiruje spíše k devastaci prostoru, než k udržování pořádku. Není snad třeba detailně rozbírat, co je třeba učinit. Ocenil jsem že mne pozval magistrát nedávno do centra. /Za zásadní urbanistickou chybu považuji umístění velkoprodejny a jejího parkoviště pro 100 aut do předprostoru školy v rozporu se schváleným urbanistickým řešením sídliště. Následně se zde sice hovořilo o jakési kompenzaci, či přizpůsobení, ale je to tam takové, jaké to je. . .
    Zásadně mi jde o chodník, který by propojil horní část sídliště a navedl děti zajímavým a čistým způsobem bezbariérově do školy. Řešení je jednoznačné a jasné – chodník s cyklostezkou, tak jak je úspěšně realizován v některých částech Jihlavy.
    Nynější provizorium se nedá ani dobře čistit, či zbavit prachu.
    Už při návrhu sídliště, se v souvislostí s pěší páteří snažil autor dopravního konceptu Prof. Vladimír Veselý doplnit chodníky cyklostezkami. Moje veliká snaha, aby tento klidový chodník pokračoval bezbariérově, do odpoledne nasluněného lesoparku, je zmařena. Nicméně navrhuji, aby dobře udržovatelná a čistitelná, tedy pro děti zdravá cyklostezka, začínající ve školním předprostoru pokračovala v citlivě, s hlediska vrstevnic navržené trase směrem k parkovišti u ZOO. Tam pak navázala na síť cyklostezek města.
    Dalším důvodem pro tuto investici je to, že při nabídce příjemné cyklostezky vzroste chuť ji využít. Tento způsob přepravy může ulevit motorové dopravě a inspirovat k zdravé aktivitě.
    Cyklostezku neplánovat, ale udělat – už dávno bylo pozdě !!!

    1. Radek Ovsík říká:
    30. 10. 2009 v 0:59
    Pane Gryci,
    . . . . Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu. Proto dopravní opatření byla a určitě v budoucnosti i budou následovat. Chybí parkovací místa, spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic. Právě realizovaná propojení nejenže usnadnila dopravu, ale i zvýšila bezpečnost obyvatel Březinek (a to včetně zúžení Okružní komunikace). Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky). S úctou k Vám zdraví Radek Vovsík
    Preference motoristů prosazovaná ekonomickým propočtem náměstka Vovsíka.
    Je zásadní omyl. Sídliště je nutno posuzovat, podle nejmenšího součinitele, tedy aby vyhovovalo „nejprve“ bezpečí dítěte a pohodě invalidy.
    Proč neudělat ekonomii i z pohledu cyklisty?

    Můj spolužák z gymnázia Ing. Zdeněk Kříž – vozíčkář, bytem Appenstrasse 3. 8049-Zurich věnoval mne nedávno seznámil z trendy, podle nichž je upravována čtvrť ve které bydlí. Děje se to právě opačně, než zamýšlí náměstek Vovsík. Klid obyvatel je prioritou. Silnice jsou naopak zaslepovány a hledány segregované návaznosti cyklochodníků na přilehlou krajinu a sportoviště, kde jsou umístěna bohatá parkoviště. Jeho dobrá žena Marta mi již na své páté, dosti ojeté, městské koloběžce prakticky předvedla pohyb letité důchodkyně na těchto trasách. Systém parkování je rezidenční a přísný. Noční parkování cizího návštěvníka v místní ulici se hlásí v policejní služebně. To zajisté nepropaguji, pouze informuji. Připojuji, že policejní služebna je, už jenom na počet obyvatel na Březinkách absolutní nutností! Třeba i za cenu, ubrat na hřištích a přidat na policii. Myslím, že to občan snadno pochopí.
    Navazuji na snahy náměstka přiblížit se „vyspělejší části Evropy“ v souvislosti s partnerským Heidenheimem. Na internetu je plán města.
    Poslal jsem na magistrát separáty satelitů Heidenheimu. Porovnání trendů EU, publikované MŽP na obytný soubor Březinek. Z odpovědi náměstka Vovsíka jsem pochopil, že nepochopil. Vím, že preference chodce je v urbanismu absolutní prioritou a „stálicí“.
    Publikace, kterou vydala v Londýně HER MAJESTY STATIONERY OFFICE 1963 – Pedestrián first. Shoduje se s tím, co publikovala EU v roce 2004 v Lucemburku: Reclaiming city streets for people. Chaos or duality life? – Města pro lidi, koncepce snižování automobilové dopravy – příklady evropských měst. V češtině publikovaná MŽP a MD v roce 2005. – uvedená jako: Informace pro zástupce měst a obcí. Už nevím jak argumentovat.

    Realizace cyklostezek je bezpečnou investicí, jejíž devastaci nemusí snad nikdo hlídat. Vede k podobné, leč permanentní aktivitě jako hřiště. U hřiště je ještě jeden aspekt a to bezpečnost dětí. Ve Volevčicích v domě, který nyní užívá obecní úřad byla malá nehluboká vodní nádržka. V nestřeženém okamžiku do ní spadlo dítě, tragedie dozněla rozpadem rodiny. V současné době se hovoří o agresivitě na hřištích. Stojím nad tunelem, na perfektně udělaném ocelovém mostku, koukám na rozházené kameny z jeho hráze na dně. Přemýšlím, co dál přijde na řadu. Jsem plavecký fanda, představuji si, co asi budou dělat děti, zejména ty „ménědozeraté“ v horkém letním dnu. Co když se ti agresivnější se pobaví tím, že strčí do dítěte, které si bude hrát u břehu. Hlubší část laguny, ztráta orientace, leknutí a bahno, kolmá kamenná stěnka, nemusí být snadné se vyhrabat. Podobná událost, kdy bylo nahnáno nepřizpůsobivými výrostky do vody dítě, byla ve své době hojně publikována. V záměru na investici do hřiště, musí být preventivně zahrnuta finanční částka na údržbu. Navržen systém úklidu a udržení pořádku. Neboť jak praví Ing. Brzák v JL 18. 6. 2006. „Investice by se měly posuzovat přísněji.“

  19. Janderka říká:

    Vážený pane Gryci, dnes už je jasné, že pan Vovsík některé věci nepochopil a nepochopí, protože mu chybí mentální výbava
    (škoda jen, že toto odhalení trvalo tak dlouho a mezitím se umožnilo náměstku Vovsíkovi řádit v občanském prostoru s nevratnými dopady). Čím se může pochlubit je samolibost, agresivita, demagogie a populismus. Hlubší vlastnosti nebo moudro u něho nehledejte.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I