Archív: Duben 2010

Veľmi zaujímavá učebnica

Ján Lauko | Čtvrtek, 15. 4. 2010 v 7:41

   Rozumovo – materialistický pohľad na svet je pohľadom obmedzeným. No a to, čo je obmedzené, nemôže plodiť nič iného, ako obmedzenosť. Súčasná finančná a hospodárska kríza nie je teda nijakým náhodným javom, ale logickým, ba nevyhnutným prejavom obmedzenosti rozumového materializmu. Práve prostredníctvom nej je nám daná príležitosť nahliadnuť a uznať jeho obmedzenosť.

   Akékoľvek úsilie o zlepšenie situácie, pohybujúce sa iba v rámci zaužívaného, rozumovo – materialistického pohľadu na svet, bude preto vždy niečím nedostatočným a iba dočasným. Skutočné zlepšenie môže nastať len zmenou myslenia, čiže tým, že sa v našich úvahách dokážeme povzniesť nad obmedzenosť dnešného, vo všetkých oblastiach spoločnosti prítomného, rozumového  materializmu.

   Lebo príčina súčasného, neblahého stavu spočíva práve v chorom a nesprávnom spôsobe myslenia a finančná i hospodárska kríza sú len vonkajším odzrkadlením vážnej duševnej choroby s názvom: Rozumový materializmus!

   No a táto úchylka, tento zúžený a obmedzený pohľad na realitu je ako to najvyššie a najdokonalejšie predkladané mladej generácii vo forme vzdelania. Takýmto spôsobom sa potom spomínaná, nebezpečná choroba šíri ďalej v celoplošnom meradle, cieľavedome produkujúc takzvaných vzdelaných hlupákov.

   Áno, na jednej strane sú ľudia omnoho vzdelanejší,  ako kedysi, avšak vzdelanosť ešte ani zďaleka neznamená skutočnú Múdrosť a skutočné Poznanie. Neznalosť a fatálna absencia skutočného Poznania a pravej Múdrosti je totiž tou najväčšou tragédiou našej civilizácie, ktorá práve z tohto dôvodu speje k absolútnemu kolapsu.

   V čom teda spočíva skutočné Poznanie a pravá Múdrosť, v ktorých zohľadnení je skrytý trvalo udržateľný rozvoj života na našej planéte? Spočíva v dokonalom poznaní Zákonitostí univerza, ktoré nemajú iba ľuďmi viditeľný, hmatateľný a vnímateľný hmotný rozmer, ale zároveň aj neviditeľný, nehmatateľný a len jemným cítením uchopiteľný, duchovný rozmer. No a práve v poznaní a rešpektovaní vzájomného, harmonického prepojenia duchovného a materiálneho rozmeru bytia spočíva skutočná životná Múdrosť a skutočné, pravé Poznanie. Žiaľ, takéhoto Poznania a takejto Múdrosti medzi ľuďmi vo všeobecnosti niet a preto všetko okolo nás vyzerá práve tak biedne, ako vyzerá.

   Aby teda bola konečne učinená prietrž tejto fatálnej nevedomosti a všadeprítomnej, rozumovo – materialistickej obmedzenosti, aby sa už aj mladej generácii mohlo dostať nového, komplexného vzdelania a príležitosti dospieť k skutočnej Múdrosti, práve za týmto účelom bola vypracovaná učebnica s názvom „Človek a Zákony“, určená pre žiakov 6. ročníka a pre všetkých otvorených ľudí od 6. ročníka nahor.

   Je pochopiteľné, že úzkoprsá obmedzenosť dnešného systému takzvaného „vzdelávania“ niečo podobného nie je zatiaľ schopná akceptovať a kontinuálne začleniť do vyučovacieho procesu, hoci takýto pokus bol urobený. Žiaľ, Poznanie a nové informácie obsiahnuté v učebnici je preto z tohto dôvodu zatiaľ možné šíriť iba prostredníctvom individuálneho záujmu a snahy k tomu otvorených jednotlivcov. Jednotlivcov, ktorí v sebe dokážu nájsť dostatok síl a odvahy vymaniť sa konečne zo súčasnej, všetko obopínajúcej a zväzujúcej obmedzenosti rozumovo – materialistického spôsobu myslenia, ktorý už spieva svoju labutiu pieseň.

   Príležitosť k prelomeniu bariéry, brániacej k skutočnému rozvoju našej osobnosti je teda tu! Máme ju nie len my sami, ale i naše potomstvo, ktorému môžeme prostredníctvom cenných informácií obsiahnutých v učebnici darovať niečo, čoho nesmierne pozitívny dosah nie sme teraz ešte vôbec schopní doceniť. Môžeme ho nasmerovať k skutočnej Múdrosti o živote a o pravých hodnotách, ktoré žiaľ, nie sú ešte hodnotami súčasnosti, avšak raz každopádne určite budú hodnotami budúcnosti.

   Určite by bolo preto dobré začať sa týmito vecami už teraz vážne zaoberať, aby sa nám osobne, ak budeme príliš dlho otáľať, predsa len nestalo, že nám v tomto smere ujde aj úplne posledný vlak.

    Viac o spomínanej učebnici sa môžete dozvedieť na stránke:  www.os-obroda.cz

Vodní prvky v intravilánu Jihlavy

Zdeněk Gryc | Neděle, 11. 4. 2010 v 15:08

VODNÍ PRVKY V INTRAVILÁNU JIHLAVY.

Text článku doplněný spoustou původních i současných fotografií jsem v pondělí, 30. listopadu 2009. poslal E-mailem na magistrát Ji, Kraj Vysočinu, hygienika, JL, Z jmenovaných na něj nikdo neodpověděl, ba ani nepotvrdil příjem. Pro potřebu blogu jsem ilustrační fota vyndal a text poněkud upravil. Separát jsem napsal v době, kdy jsem si povšiml vandalismů nových vodních ploch.

Motto:
Dějiny ukazují, že je snadnější území dobít, než ho udržet. Jinými slovy:
“není tak těžké něco udělat, jako se o to dlouhodobě starat.“
Pokusím se tedy, v souvislosti s přiloženým textem z Novinek Jihlavské Radnice 11. 2009 upozornit, na možnosti, které zasluhují v Jihlavě pozornost a nápravu.
Budu se zabývat pouze vodními plochami a ploškami, které jsem navrhoval, autorsky dozoroval a po léta sledoval. Tuto problematiku rozdělím do 3. statí:

1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM.
2. BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ
3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY:
a/ bazének v centru Březinek
b/ bazének před magistrátem Jihlava /původně OV KSČ/
c/ bazének před budovou vodohospodářů

Cílem elaborátu, je snaha upozornit, aby v rámci městské krajiny /Townscape/ neexistovala místa zjevně devastovaná, které svou neupraveností inspirují devastaci okolí. Nejvíce je to vidět přímo na největším sídlišti Jihlavy v centru Březinek. Autor na tuto skutečnost mnohokrát při různých příležitostech upozornil, leč zkáza volně pokračuje.
V současné době jsou realizovány vodní plochy v rámci Mahlerova areálu a v parkových úpravách u nové cyklostezky za nemocnicí. Také vznikají pěkná dětská hřiště, jedno i poblíže centra na Březinkách. Je pěkné, že město bude takto obohaceno. Na závěr bych chtěl říci, že za vším jsou peníze. Je snadné najít dodavatele, pro kterého je nová realizace finančně zajímavá. Údržba, či rekonstrukce asi nikoli. Myslím ale, že obyvatelé Březinek by si zasloužili, aby se konečně dočkali rehabilitace své městské krajiny v souladu s uvedenou snahou „získat cenu“ .

Přiloženo : 3. články se shora uvedeným obsahem a ilustračními fotografiemi.
Pro zaslání E-mailem je elaborát rozdělen do 2. částí – 1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM.
a 2. BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ , 3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY
/Kvalitnější foto rád poskytnu. /

1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM.

Krajina sídliště Březinek má inverzní charakter, na rozdíl od sídliště Královský vršek, nebo sídliště III. U hřbitova. Z tohoto důvodu byl areál škol integrován a po dohodě s hygienikem umístěn v nepříznivěji osluněné části území. S ohledem na oslunění je pro obyvatele Březinek a zejména děti z mateřských školek a jeslí zajímavý lesopark Heilos, na který navazuje pěší bezbarierová zóna Březinek.
Důvodem koncentrace školního areálu bylo získat finanční prostředky z částky na komplexní byt, za které bylo možno nejenom vybudovat školní sportovní areál, ale zejména druhý krytý bazén. Pro školní areál byla tedy vymezena krajina u lesa a stávajícího rybníčku, viz. foto.

Celkový návrh sídliště, vloženého mezi dva lesní porosty, byl inspirován snahou vytvořit zde, jako protiklad k chladné technologii panelových domů bohatou parkovou zeleň, která nejenom naváže na lesopark Heulos, ale vytvoří bezbariérovou návaznost na školní areál a lesy v údolí řeky Jihlavy. Doprava byla segregována se snahou vytvořit páteřní komunikaci, která by co nejsnadněji kanalizovala motorovou dopravu. Tehdy jsme ji nazývali sběrnou, nyní Okružní. Co nejméně křižovatek a přechodů, kde by se auta musela rozjíždět a akcelerovat, snížit takto hluk a škodlivé emise. Tato vize byla zpracována od urbanistického návrhu až k prováděcím projektům. Návrh byl dne 3. 4. 1968. na úrovni JM Kraje oceněn SA čestnou cenou I. Stupně.

Na tuto vizi jsem při návrzích a prováděcích projektech jednotlivých staveb myslel, a navrhoval generely zeleně. Zařízení staveniště bylo umístěno do prostoru nynějšího Lídla s tím, že bude sloužit všem pěti stavbám sídliště. Zařízení bylo financováno z globální částky staveniště. S ohledem na počet staveb, to bylo dodavateli 5x znovu zaplaceno. V této částce byl zahrnut i náklad na likvidaci zařízení staveniště. Ovšem ředitel Fruhauf byl dobrý ekonom, zasadil se o to, že se objekty podle schváleného projektu neodstranily, ale navíc byly prodány. Má písemná stanoviska k tomuto problému, která si vyžádal odbor výstavby, nic nezmohla. Nebýt tohoto šlendriánu, tak je dnes areál škol zasazen do parku s rybníčkem podle projektu, viz model sídliště. Dalo dost práce zachovat v sídlišti typický krajinotvorný prvek – rybník. Stalo se tak díky realizaci vodovodního přivaděče z jímacího objektu na potůčku nad brněnskou silnicí / z Ústavského rybníka / a napájet tak rybník ve školním areálu. V této souvislosti bych rád vzpomněl šéfa našich terénářů Ing. Václava Hlaváče, pod jehož vedením došlo k realizaci. Tento nadšený ornitolog projevil, velký smysl pro zachování krajiny a pěší zóny sídliště. Jeho syn stejného jména pokračuje v Havl. Brodě u Ochranářů v jeho šlépějích. Leč stávající stav je takový,/viz foto/. Nejenom emisemi z parkoviště velkoprodejny, ale i bahnem ve školním předprostoru by se měla zabývat hygienická stanice. Její fundované stanovisko by snad mohlo na situaci upozornit a vést k nápravě.

2/ BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ.

Byl v roce 1958 jediným plaveckým bazénem v Jihlavě. Měl šest drah se startovními bloky. Délka bazénu byla 25 metrů. Byl oplocen nízkým drátěným plotem, v areálu byla bouda na převlékání. Sociální zařízení chybělo. Zařízení bylo po všech stránkách závadné. Bazén se ani nedal zcela vypustit, protože okolní kanalizace byla výše než jeho dno. Bazén byl posléze zrušen. Dostal jsem úkol, aby zde po odstranění oplocení vznikla na jeho ploše nízká, pro děti bezpečná, okrasná nádrž. Tu jsem navrhl a nějakou dobu, podobně jako rybníček na Březinkách fungovala, viz foto. Město se ale o ni špatně staralo. Řádili v ní vandalové. Posléze byla zdevastovaná, jak ukazují fotografie. Vyřešilo se to demolicí, podobně jako Grecl na Jihlavském náměstí. Než se starat, je snadnější a finančně výhodnější likvidovat.

Navrhuji, když nyní má město zájem a finanční prostředky na realizaci vodních ploch, aby Štefánikovo náměstí bylo o vodní prvek znovu obohaceno. V Jihlavě jsou sochařská sympózia. Nemohlo by se nějaké budoucí zaměřit na realizaci plastiky nebo sochy inspirované Štefánkem? Ve vedlejší Masarykově škole se střídá hodně dětí, což jim takto připomenout osobnost člověka, který úzce s spolupracoval s Masarykem a podílel se významně na vzniku Republiky?

3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY:

a/ bazének v centru Březinek
b/ bazének před magistrátem Jihlava /původně OV KSČ/
c/ bazének před budovou vodohospodářů

a/ BAZÉNEK V CENTRU BŘEZINEK

Stávající stav devastace náměstí a bazénku ukazují fotografie.
Dne 28. dubna 2007. jsem poslal na magistrát Jihlava a do JL sdělení, ke kterému ani dnes není co dodat:
„Březinky jsou ale natolik velkým satelitem, že náměstí by si zasloužilo být čisté a v pořádku, přiblížit se svou úrovní menším městům. Stačí se podívat na stav bazénku, binec a zchátralý stav. Proč se s tím obyvatelé smiřují. Část objektu náměstí byla rozprodána uživatelům, k účelům o jejichž vlivu na mládež se dá s úspěchem pochybovat. Místo vstřícného denního režimu, dovoluje dopravní značka to, o co normální obyvatel určitě nestojí. Když vidím bazének a chodník směřující k centru tak nemyslím, ale vím, že před plánovanou revitalizací se musí dát běžné věci do pořádku. . .
To jsou naprosté samozřejmosti, které by měly být operativně provedeny. Je to v podstatě údržba, která nepotřebuje rozsáhlé projekty a povolení.“
Sokl v bazénku byl určen pro sochařskou plastiku. Nešlo by ho doplnit při příštím sochařském sympóziu v plenéru?
Prostory náměstí Březinek porota neviděla a udělila Jihlavě cenu za citlivý přístup k městské krajině viz. NJR 11. 09. Jedna věc je plánovat, důležitější je udržovat.

b/ BAZÉNEK S VODOTRYSKEM PŘED BUDOVOU TOLSTÉHO 15.

Vybetonování jeho kruhového tvaru bylo ve své době dosti náročné. Nestál za údržbu a tak byl zasypán. Nebylo by pěkné, kdyby fungoval jako bazének u Vodohospodářů?

c/ BAZÉNEK PŘED BUDOVOU VODOHOSPODÁŘŮ
Byl realizován v roce 1969. V rámci čtyřicátých narozenin se mu dostalo rekonstrukce.

Všechny tři bazénky mají podobnou, jednoduchou technologii vodního režimu, navrženou již zmíněným Ing. Václavem Hlaváčem. Povšimněte si prosím procházejících dětí, šplouchající bazének je vždy potěší. Bazének má majitele, který je schopen se o něj starat. Je zajímavé, kolik nových, pěkných, vodních ploch se pod vlivem dotací z fondů EU objevilo v krajině Vysočiny. Město Jihlava by mělo nejenom budovat nové okrasné vodní plochy, ale zejména se starat, aby ty stávající nebyly flagrantně devastovány a nedělaly městu ostudu.

Jihlava pondělí, 30. listopadu 2009. Zdeněk Gryc

Akademická půda a politici

Ladislav Jirků | Pátek, 9. 4. 2010 v 15:43

Politici, ale nejen oni, se na vysokých školách objevují častěji hlavně v předvolebním období. Nejen tehdy, ale přece jen mnohem častěji, než jindy. Přinášejí přednášky a besedy na aktuální témata a samozřejmě reprezentují i svoji politickou stranu.

Dělají to bez přímé politické propagace, ale přece jenom jsou to političtí šéfové, známé osobnosti spojené s určitým politickým směrem.

Je správné pustit na akademickou půdu politiky? Vždyť akademická půda je prvoplánově nepolitická.

Jsem přesvědčený, že tito lidé do akademických poslucháren patří. Jsou totiž nejen tváří politiky. Jsou také těmi, kteří rozhodují o důležitých věcech, které se týkají nás všech. Mnohdy jsou to lidé s velkými odbornými zkušenostmi či vědomostmi. Tady již není řeč o politice, tady se hovoří o společenských tématech, které se nás všech, a také studentů a akademických pracovníků významně dotýkají. Studenti se o jejich přednášky zajímají a kultivují na nich své společenské i lidské postoje.

Vedle politiků se na akademické půdě objevují odborníci z různých profesí. Ti také často reprezentují různé významné instituce a přinášejí s sebou nepřímou propagaci např. banky, veřejné či politické instituce, firmy. Pokud tedy tím prvním plánem je aktuální nebo domluvené téma, potom není o čem diskutovat.

V současné době přibývá k výše uvedeným důvodům ještě jeden navýsost aktuální. Celosvětová ekonomická krize nás jen tak rychle neopustí. O jejím řešení v naší republice budou rozhodovat právě ti, které nemáme do škol pustit? My všichni chceme vědět, co bude, nebo alespoň co by mohlo být. Oddělovat společnost od školy zkrátka nejde.

Již před lety to řekl básník Egon Bondy v jedné Hrabalově povídce. „Nejen že jde s námi ten, kdo s námi nejde, ale jde s námi i ten, kdo jde proti nám, protože nikdo se nemůže odpárat od epochy.“

Pohlreich a Radniční

Petr Klukan | v 13:57

Předevčírem se vysílal další díl pořadu Ano, šéfe!, tentokrát z Radniční restaurace v Jihlavě. Do restaurace si šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha pozvali sami majitelé. Kdo pořad viděl a restauraci dříve navštívil, musel se asi zhrozit a děkovat přírodě, že se mu z jídla neudělalo nevolno.
Co jsme v televizi mohli vidět? Rozvolněné kuchaře, číšníky, odsuzující své chlebodárce, a bezradné majitele. Když divák celkový dojem z Radniční rozdýchal, uviděl především špatné vedení podniku. Kuchaře nevede pevná ruka, kterou by respektovali. Pevná ruka by ale byla potřeba na více místech. Je přece známo, že si ke mně ostatní dovolí to, co já jim dovolím. Zvláště když jde o pracovní vztah.

Z tohoto pohledu muselo být pro diváky překvapením, že majitel, pan Fiala, byl v pořadu prezentován jako předseda cechu hostinských v Jihlavě.

Jeho bezradnost se ostatně protínala celým pořadem. Třeba ve chvíli, kdy se štábem chodili Jihlavou nahlédnout do jiných pohostinství. Například do restaurace Tři knížata. Měli tu plno. „Jsou lepší,“ přiznala paní Fialová. Pohlreich reagoval: „Oni jsou tu dva roky, vy patnáct let.“ Na to si pan Fiala povzdychl: „Udělali si reklamu v novinách.“

Zde by bylo dobré je poopravit: Noviny samy jim „udělaly“ reklamu. Proč? Protože zde vaří juniorský i seniorský Kuchař roku ČR a člen republikového Národního týmu. Může se něčím takovým pochlubit jiná restaurace na Vysočině?

Sídliště Březinovy sady Jihlava

Zdeněk Gryc | v 9:40

Otevřený dopis primátoru Jihlavy Jihlava úterý, 6. dubna 2010.

Věc: sídliště Březinovy sady

Vážený pane primátore,

Poněkud opožděně jsem si povšiml, že Váš náměstek:

Radek Vovsík říká:
30. 10. 2009 v 0:59

Pane Gryci,
na Březinkách bydlím a to tak, že spokojeně. Relativní řídkost zástavby spojená se spoustou zeleného prostoru jsou obrovským pozitivem Vámi navrhovaného sídliště. Dostupnost služeb jsou pozitivem dalším. Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu. Proto dopravní opatření byla a určitě v budoucnosti i budou následovat. Chybí parkovací místa, spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic. Právě realizovaná propojení nejenže usnadnila dopravu, ale i zvýšila bezpečnost obyvatel Březinek (a to včetně zúžení Okružní komunikace). Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky). S úctou k Vám zdraví Radek Vovsík

_____________________

Na „ Bohužel jste sídliště nenavrhl nadčasově s ohledem na houstnoucí dopravu.“ Dal jsem si velkou práci, zpracoval jsem z dostupných zlomkovitých materiálů elaborát, který jsem poslal E-mailem na magistrát. Pokusil se demonstrovat panu náměstkovi urbanistickou praxi v jejichž mantinelech jsem se jako autor sídliště a občan socialistického státu pohyboval. Z jeho odpovědi soudím, že elaborát neprostudoval. Vadí mi, když magistrát osobou náměstka, dlouhodobě znevažuje moji práci.

Jeho poslední věta: „Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy (v našem partnerském Heidenheimu již takto upravili téměř všechny původně čtyřproudé vozovky).“ Mne však vylekala.

Vážený pane primátore,

Myslím, že to co se léta děje na Březinkách nepřispívá ke klidu obyvatel. To co zjevně zamýšlí náměstek Vovsík: „spousta komunikací je umrtvena systémem slepých ulic“, znehodnotí životní prostředí sídliště. Březinky by si zasloužily citlivější přístup a naslouchání většině, potýkám „místních“ občanů. Rozprodání centra hráčským provozům přímo inspiruje k tomu, co se tam děje. Bylo nutno a to už dávno, zjednat klid a pořádek. Zejména ve zhanobeném a zdevastovaném centru sídliště, které nutně potřebuje služebnu policie a kancelář nějakého místního „domovníka“. Přímo v centru, v pasáži jsou navrženy prostory pro čistění centra a výtah na odpadky. V protilehlé fasádě jsou veřejné WC. Jejich stavem a přístupností začíná vstup do EU. Náklad na revitalizaci odhaduji na třetinu toho, co si vyžádalo propojení komunikací. To je kupodivu hotovo, ale podstatná část sídliště – centrum, které denně prochází hodně obyvatel, nikoli. Jeden z výsledků horního propojení je dopravní značka, která má omezit noční průjezdy a zajistit noční klid. Vím, že v poslední době jsou snahy o nápravu v centru. Cením si toho že jsem tam byl po létech přizván.

Vážený pane primátore,

Myslím, že se Váš náměstek hluboce mýlí, když říká:“Tento trend je navíc zjevný i ve vyspělejší části Evropy“. Opak je pravdou. Trendy a návody pro klidná životní prostředí evropských měst prezentují instrukční publikace EU. Byly také v Info středisku, které jste na náměstí otevřel. Dal jsem si tehdy tu práci a pokusil se na ně dokonce, / jejich osobním předáním a neslušným tleskáním na zastupitelstvu/ upozornit. Do zvláštního E-mailu vkládám separát z 14. 7. 2007, který graficky aplikuje tuto metodiku EU na Březinky. Přiložené tabulky jsou jednoduché a prosté, pochopí je začínající školák.

Nevím jak dalece má náměstek Vovsík nastudovány sídlištní satelity Heidenheimu. Je trochu demagogické používat je jako argument k někomu, kdo tam nebyl. V příloze přikládám na internetu dostupný sídlištní satelit města Heidenheimu, převzatý z plánu města, který dokazuje, že v principu je opak pravdou. Klid obyvatel H. je řešen, jako na Březinkách klidovými vnitřními chodníky navazujícími na lesy v krajině. Příjezd motoristů je většinou zajištěn prstovými komunikacemi k domům. Věřím, že názory Heidenheimských, tedy „zde žijících obyvatel“, jsou respektovány. Jsem pevně přesvědčen že obyvatelé ulic Arnold Bocling strasse, Franz Marc strasse a Max Beckmann strasse, by nikdy neumožnili propojení svého prstové řešení výměnou za čas a benzin místních motoristů. Pro bezpečnost jejich dětí a pohodu životního prostředí by se nevzdali dopravní segregace s návazností na lesopark. viz příloha. Pokud náměstek Vovsík poukazuje na urbanismus partnerského města Heidenheimenu, bych rád, jako architekt, který po desítky let navrhoval a realizoval jihlavská sídliště, počínaje tím „U nádraží“ v roce 1960, měl právo navštívit Heidenheim. Rád bych seznámil urbanisty Heidenheimu s poválečnou výstavbou Jihlavy. Určitě by bylo zajímavé, v rámci EU, porovnat vývoj měst v rozdělené Evropě. Touto cestou Vás o to prosím. Udělal bych to obdobným způsobem jako jsem to presentoval na webových stránkách:

brezinky.atlasweb.cz

kralovskyvrsek.atlasweb.cz

bedrichov.atlasweb.cz

1/ původní krajina Jihlavy

2/model s urbanistickým řešením

3/dokumentární foto realizace + textová část s dokumenty

Jako cyklista si velice cením nových tras pro pěší a cyklisty v Jihlavě. Je to správná preference, obézních dětí a občanů přibývá.

S pozdravem Zdeněk Gryc




© 2008 Parola s.r.o.