Blog Jihlavských listů

Archív: Duben 2010

Aprílový Amsterdam

Bedřich Ščerban | Čtvrtek, 1. 4. 2010 v 10:26

Tak mě poslali do Amsterodamu na jednání s ruským gigantem. Taky mě mohli poslat do Omsku nebo na Floridu. Trmácet se do Omsku nebo opačným směrem na Floridu by bylo únavné. Z návštěvy Omsku by příznivci Dukly dovodili jednání s Jardou Jágrem, z návštěvy Floridy zase spolupráci s klubem NHL. Dukla by mohla mít partnera z NHL. Ještě bych mohl říci, že rušíme projekt Krajského tréninkového centra mladeze a nahradíme ho účastí v Kontinentální lize. Místo KCTM bude v Jihlavě KHL. Ještě že, redakce nenapsala informace o odletu Boeingem 747 z letiště Henčov. Spousta lidí by se na Boeing šla podívat, jestli na Henčově opravdu speciálně kvůli mému jednání v Amsterodamu přistál. Trošku mi chyběl jídelní lístek z jednání v Amsterodamu, ale jsem rád, že mě redakce poslala právě tam. Je to celkem blízko. Minulý rok jsem byl touto dobou v Detroitu, jednal jsem tam s Red Wings. A je mi jasné, že příští rok se zase někam podívám. Prvního dubna mi totiž plán práce dělají podřízení a jsou to šikulové. Snad se jim povede zařídit mi klidný rodinný večer, kdy mi nebude zvonit mobil, a nebudu se věnovat hokejovým záležitostem. Jednatelem Dukly jste dvacet čtyři hodin denně.

A těším se na dnešní večer – vypnu si mobil a budu se věnovat rodině. Asistentce jsem už dal příkazy – na dotazy, jestli jsem v Amsterodamu, neodpovídejte. Pokud mě dnes nebo zítra uvidíte v Jihlavě, tak to nejsem já. Jsem v Amsterodamu a v Jihlavě jste viděli někoho jiného.

Jsem na jednání v Amsterodamu, tak nerušit – jednám!

Velikonoce trochu jinak

Vlastimil Bařinka | v 9:48

Nadcházející Velikonoce, které patří mezi  nejstarší a nejvýznamnější křesťanské svátky mne přivedly na myšlenku, jak tento svátek, který se stále udržuje zejména na venkově, oživit a vnést do této tradice nové a aktuální prvky, které by zaujaly celou naší společnost.  Pochopitelně, že s trochou nadsázky a v odrazu aktuálního politického dění jsem si řekl, že oslavy zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista, představují jistou naději, kterou v dnešní době všichni zejména v souvislosti s naší domácí politickou scénou  postupně ztrácíme.  A tak mne napadalo, že by bylo rozhodně zajímavé, pokud by pomlázku do rukou dostaly pro změnu ženy a vyplácet by se začali naši politici.  Jak se totiž ukazuje, volby nejsou dostatečným nástrojem k tomu, aby politikové začali svoji práci, za níž jsou placeni daňovými poplatníky, brát vážně, a že by proto jelita, která si zejména dívky odnášejí z velikonočních svátků, zasloužili právě zejména naši poslanci a další vrcholní představitelé státní správy a samosprávy naší země.  Ženy, které by měly právo vyplácet politiky, jsou pak zárukou, že by se tato inovovaná tradice nezvrhla v masakr, ale že by šlo skutečně o tradici, která se týká poctivého odměňování politické reprezentace. Jako-li nechci dehonestovat Velikonoce, tato myšlenka mne zaujala, a proto jsem si dovolil navrhnout i malou koledu, která je v mém případě zaměřena na Vysočinu, v níž působím jako starosta Moravských Budějovic:

Hody, hody, doprovody,
dejte menší daně,
větší příjmy.
Hodně práce pro Vysočinu,
Český zboží, žádnou Čínu.  Nejsem žádný básník a myslím si, že podobných a mnohem trefnějších říkadel by mohlo vzniknout nekonečně mnoho, neboť naše domácí politická scéna je vděčnou a dovolím si říct, že i věčnou inspirací. Pochopitelně, že jako komunální politiky, bych sám byl rovněž terčem rozhořčených kolednic, ale proto, že právě jako komunální politik mám na rozdíl od poslanců, ministrů a senátorů každodenní kontakt s občany,  se jejich  názorů nebojím.  

Myslím si tedy, že poněkud inovované Velikonoce by mohly být dobou příležitostí, kdy by mohly legálně ženy symbolickou pomlázkou říci svým zákonodárcům, co si o jejich počínání myslí. Bylo možná úsměvné sledovat, jak by se většina politiků schovávala. Mnozí by jistě pregnantně vysvětlovali, jak nemohou nastavit své pozadí, protože jsou pracovně zaneprázdněni apod.  

Osobně jsem přesvědčen, že mnohým politikům schází k dosažení jisté jejich profesionální úrovně právě osobní kontakt s realitou, kterou však sami vytvářejí. Pokud by ale  museli se svojí kůží jít tzv. na trh, pak by si mnozí jistě rozmysleli, zda mají pracovat pouze pro sebe a své kapsy a nebo zda mají pracovat pro ty, kteří je platí a kteří je jednou ročně také mají právo řádně „vyplatit“ pomlázkami. Pochopitelně, že má představa takových Velikonoc je nereálná, ale myslím, že stojí zato tuto myšlenku rozvinout. Umím si docela živě představit, jak by dostal  na „zadek“ např. pan Paroubek, pan Topolánek, nebo řada poslanců, o nichž vlastně  nikdo nic neví. Navíc by tato má inovace opět vnesla život do našich velkoměst, kam by se jistě sjížděla za účelem řádné „odměny“ značná část našich občanů. Pikantní by mohlo pak být i to, že by každý politik musel za své vyplacení řádně poděkovat a obdarovat kolednice vlastnoručně účelným mazancem. V případě mnohých z politiků by to tak bylo poprvé a možná naposledy, kdy by skutečně udělali něco pro lidi.  

Aby se však  neřeklo, že  navrhuji něco, čeho se sám obávám, tak možná zavedu tuto tradici u nás v Moravských Budějovicích, kde jsem starostou a kde mě názory našich spoluobčanů zajímají. Pokud to však odskáču za všechny politiky, tak si patrně několik týdnu nesednu…      




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I