Soudci v KSČ a Budínka

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo jména soudců a státních zástupců, kteří byli před rokem 1989 v KSČ. Je to dobře, ale nic víc od toho nečekejme.
KSČ byla zločineckou organizací, tedy je správné vědět, kdo v ní byl. Na druhou stranu je vše nutné posuzovat okem doby. Zveřejněný výčet jmen – i těch několika z Vysočiny – nic neříká o tom, kdo byl „aktivním“ komunistou nebo kdo k nim šel, že „musel“. Otázkou zůstává, zda by v takové funkci vůbec mohl být nekomunista. A dokud se generačně neobmění celá společnost, budeme dřívější komunisty potkávat všude.

Tehdejší příslušnost ke straně o charakteru člověka něco vypovídá, ale ne mnoho, neboť neznáme okolnosti, které dotyčného vedly k přihlášce. Posouzení z pohledu nynější demokracie o dvacet let později není tím dobrým příkladem. Je sice správné vědět, který ze soudců či tehdejších prokurátorů byli komunisty, že by ale obžalovaný kapsář recidivista mohl kvůli tomu u „komunistického“ soudce doufat v mírnější trest, by bylo velmi chybnou úvahou.
Zveřejnění přichází jako vždy hodně pozdě, přesto je dalším krůčkem k vyrovnání se s minulostí.

Lze to přirovnat i k tolik diskutované Budínce u Dobronína, objeveného masového poválečného hrobu. Rozumným lidem přece nejde o plivnutí do tváře Čechům, kteří trpěli pod krutovládou Němců a po válce se údajně měli mstít „nevinným“ zde žijícím Němcům, avšak jde jim o zdokumentování a popis nějakého činu.
Výklad historických souvislostí nalezeného masového hrobu stejně jako komunistickou minulost soudců učiní především historikové; v neposlední řadě si jej ale každý utváří sám v sobě, podle svých znalostí a prožitých zkušeností.

8 Responses to “Soudci v KSČ a Budínka”

  1. Zdeněk Gryc napsal:

    SOUDCI V KSČ A ARCHITEKT LAŠTOVIČKA

    Nepolemizuji s panem doktorem Klukanem. Poukazuji na praktické ukázky „spravedlnosti“, které se na jedné straně dostalo otci soudruha Grebeníčka a na druhé architektu Laštovičkovi.
    Myslím, že je to dílo soudců, kteří se podíleli na třídní spravedlnosti.
    Vyjímám z dopisu, který jsem poslal 6. ledna 2005.

    FAKULTA ARCHITEKTURY
    VUT v Brně
    Poříčí 5. 662 83 Brno
    K rukám děkana.

    . . . . . Jak jsem se již zmínil, dostal jsem na fakultě architektury umístěnku do Agroprojektu Jihlava. Zde rovněž nastoupil RNDr. Zdeněk Laštovička. Jeho syna Martina, dobrého hocha, jsem pak měl nějaký rok ve svém družstvu v plaveckém oddílu. Vím, že jeho dědečka popravili nacisté. Slušnost a statečnost mají určité rodiny v genech. Na jaké hierarchii byly stavěny kariéry za nacismu nepamatuji. Dobře ale vím, jak to bylo za minulé totality komunistické a to nejen na naší fakultě architektury. Svým povídáním chci přispět k tomu, abychom si cenili cti a statečnosti
    Ing. arch. Laštovičky a jeho kolegů, architektů.

    S pozdravem:Ing. arch. Zdeněk Gryc

  2. petr klukan napsal:

    Případ tří architektů včetně Laštovičky je do „nebe volající“ a myslím, že se dostane do knížek dějepisu, do kapitoly o vypořádávání se s komunismem. Stejně tak je tristní „postup nepostup“ proti soudruhovi Grebníčkovi. Obé ale hodnotím pouze selským rozumem, bez znalosti právnických kliček. U mnohých soudních rozhodnutí totiž sami soudci řeknou: ten člověk je z hlediska práva nevinný, ale to, co provedl, je přinejmenším nemorální.

  3. maria pilkova napsal:

    Slová ing. Gryce jsou nadčasové -slušnost a statečnost je určitě v genech. Pan Klukan se snaží objektívně posoudit 2 historické události, které poznamenaly život tisíců lidí. Otázkou je , zda je vůbec možné posuzovat v jiné historické a společenské době ony události. Vždy, když chci něco ,nebo někoho posuzovat
    vrátím se ve vzpomínkách do rodného kraje- kde žili karpatští Němci. V období války se rozdělili na 2 tábory-komunisty a nacisty- jedna z vesnic se nazývala dokonce malá Moskva, tak silný tam byl vliv komunistů a ve vedlejší zase nacistů. Ne jednou to skončilo i fyzickým konfliktem. Nakonec to dopadlo pro komunisty špatně-skončili v koncentračním táboře i má tehdy 5 letá teta, také Němka. Největším neštěstím lidstva je hloupost, sobectví a nadřazenost a systémy, které umožňují nositelům těchto vlastností rozhodovat o ostatní společnosti. Tá slušná část občanů se stále drží bokem a ponechává prostor arogantním, sobeckým a
    bezohledným jedincům. Stačí sledovat naší dnešní politickou scénu- a člověku se ani nechce věřit, že někdo může takovým arogantním způsobem pošlapávat veškeré společenské a lidské zákony. A pak se zase budeme ptát- kdo za to může? který národ ,nebo které politické seskupení ? Když jim ted´necháváme prostor, protože jsme všichni unavení a znechucení ? Stejně jako naší předkové si neuvědomujeme sílu občanské společnosti a to nás může zase přivést na scestí. Pak bude už pozdě.

  4. Jaroslav Dvořák napsal:

    Vážený pane Klukane,
    v dubnu tohoto roku dovršíte padesátku. Já o několik měsíců později 83 roků. Dovoluji si tvrdit, že má životní zkušenost je o mnoho větší, než Vaše. Už také proto, že jsem prošel životem, o jehož náplni nemůžete mít ani potuchy. Eo ipso: vaše věta, že „ příslušnost ke KSČ o charakteru člověka něco vypovídá“ neodpovídá celé mé životní zkušenosti, nemá absolutně žádné zdůvodnění v příslušných vědách a je…nebudu dále rozvíjet, co se v této větě projevuje.
    Když tak vychvalujete ministerstvo spravedlnosti, které „zveřejnilo jména soudců a státních zástupců, kteří byli před rokem 1989 v KSČ“ , pak snad byste mohl nalézt pochopení pro můj názor, že by, na místo seznamů, ke kterým se každý nemusí tak snadno dostat, by bylo jednodušší, kdyby byl vydán zákon, kterým by každý bývalý příslušník KSČ musel na svém oděvu nosit nějaké viditelné označení. Něco na způsob žluté hvězdy. Hned bychom viděli, kdo má jaký charakter. A usnadnilo by to případnou realizaci dalších kroků, kterými by bylo možno urychlit proces „generační obměny“ společnosti, až nějaká politická síla přijde s návrhem na „endlősung“ celého problému, které zřejmě tíží společnost více, než všechny „prkotiny“ jako je korupce, degradace morálních hodnot a měřítek atd apod.
    Jen maličké upozornění na jistou jazykovou nepřesnost Vašeho příspěvku. Zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který v polistopadové době vyslovil soud nad KSČ, a to v rozporu s jedním ze základních principů práva, že totiž „lex prospicit, non respicit“, hovoří o tom, že KSČ byla „zločinnou“ organizací. Což ve výkladu profesora Trávníčka (zase ten „zatracený komunista“) znamená, že byla organizací „dopouštějící se zločinu, směřující ke zločinu“, což nemusí implicitně znamenat, že všechno, co konala, bylo zločinné či směřovalo ke zločinu.
    Já osobně, když jsem jako sedmnáctiletý mladík podával v roce 1945 přihlášku do KSČ, jsem ani na okamžik nepochyboval o tom, že vstupuji do strany, která nestojí mimo zákon demokratického státu. Za jediný svůj čin, který jsem od této doby vykonal už jako příslušník této strany, později jako, z ní po roce 1970, vyloučený, se nemusím stydět. A také se nestydím.
    Musel jsem toto vše, vážený pane šéfredaktore, napsat, a to při plném vědomí toho, že si tím zřejmě, jako nesoustavný přispěvatel, uzavírám cestu do Jihlavských listů. Snad to ale nějak přežiji.

  5. Jaroslav Dvořák napsal:

    Již dvakrát jsem poslal komentář k tomuto článku. Zveřejněno to však nebylo. Proč asi?

  6. admin napsal:

    Dobrý den pane Dvořák, pokud Vám šel vložit tento příspěvek (dotaz), měly by vám jít vložit i jiné příspěvky, mohlo dojít k momentální chybě na serveru, ale jinak by vše mělo fungovat v pořádku, děkuji admin

  7. Daňový soumar napsal:

    Možná jste dal do příspěvku webový odkaz. Takový příspěvek se nezveřejní neboť čeká na schválení a nikdo si ho nevšímá 🙂

  8. admin napsal:

    Dobrý den, příspěvek pana Dvořáka obsahoval webový odkaz, který nebyl ihned zjistitelný, systém tento příspěvek zadržel.

    Tento „problém“ jsme odstranili a původní komentář pana Dvořáka, který vložil 19. 1. v 9.00 hodin se již zobrazuje.

Leave a Reply