Blog Jihlavských listů

Archív: Leden 2011

JAN PALACH 16.1.1969.

Zdeněk Gryc | Neděle, 16. 1. 2011 v 21:47

 Je 16. ledna 2011.  

Bez dalšího komentáře vkládám něco z dopisů adresovaných na: 

Magistrát Jihlava

Vážený pane primátore a paní náměstkyně,         Jihlava 25. listopadu 2009.  

rekapituluji si události z doby před 20 lety. Vzpomínám, jak jsem  se snažil v událostech orientovat a snad i nějak přispět.  První přímou zprávu mi podal student, který přijel z Prahy, Radek Šerý, viz. Článek „Kdo první oznamoval listopadové události „ na str.  22.  JL z 20. 11. 2009. Po letech totality to na mne silně zapůsobilo. Měl jsem dojem, že bych se měl něco udělat, aby na snahy studentů nebylo zapomenuto. Požádal jsem o návrh na pomník Jana Palacha  pro Jihlavu,  starostu Přibyslavi Akad. Soch.  Romana Podrázského. Ten mi v dubnu 1990 přivezl návrh, sádrový model 1:5. Ukázal jsem ho paní starostce, ale nějak jsem nedopadl. Vrátil jsem ho autorovi. V současné době je uložen u jeho dcery v Přibyslavi. S pozdravem: Zdeněk Gryc Přiloženo: foto návrhu na pomník

Magistrát Jihlava                                          Jihlava 13. 4. 2010.

Primátor Ing. Jaroslav Vymazal 

Věc: náměty na investice, které zasluhují  v Jihlavě pozornost a nápravu.  

. . . . . K rukám paní náměstkyně, která se stará o sochařská sympózia,  jsem poslal foto modelu – návrhu na pomník Jana Palacha od starosty Přibyslavi, autora sochy matky s dítětem na Březinkách. Jeho pískovcová socha před PVT odešla neznámo kam. Mohla se přemístit na Březinky. Rád jsem přijal pozvánku pana primátora na přijetí PhDr. F. Hoffmanna na radnici. Hoffmann mne upozornil v rámci rekonstrukce Sklípku na jeho bohatou minulost a legendy, které ho doprovázejí. Dokonce poradil a ovlivnil podobu sgrafita v mázhauzu. Čtyřlístek prezentoval stěžejní historické události města Jihlavy. Je pryč, nikoho to nezajímá.

Od sametové revoluce uplynulo 20 let. V JL jsem v těchto souvislostech upozornil na podíl studentů, nejenom tedy Palacha,  kteří mohou být právem hrdi na to,  jak pohnuli svědomím národa. Také jsem upozornil na hrůzy, které se odehrály v prostorách STB, později Stavoprojektu a nyní magistrátu,  v Hluboké ulici. Nedalo by se uvažovat o plaketě, nebo plochém reliéfu, který by návštěvníka upamatoval.        Zdeněk Gryc 

Jihlavské listy

Vážený pane doktore,                                                      Jihlava 2. 2. 2007.

Děkuji Vám za uveřejnění článku o Královském vršku…Zaujal mne však článek dole: „Osobnosti našich obcí“ a zmínka o faráři Toufarovi. To,  co se s ním stalo,  nesmí být zapomenuto! Hned po sametové revoluci přemýšlel Akad. soch.  Roman Podrázský, starosta v Přibyslavi, jak uctít jeho památku. Za totality jsem inicioval jeho sochařské práce na Březinkách. Po sametové revoluci jsem R.  Podrázského požádal o návrh na Palachův pomník v Jihlavě.  Přesto, že jsem považoval návrh za zvláště zdařilý, tak se mi ho nepodařilo uplatnit.  Chtěl jsem ho tehdy umístit před gymnáziem. /Na nynější podobě pomníku se později Podrázský podílel./ Krátce na to  se na mne Podrázský obrátil jako na spoluautora se žádostí o spolupráci na Toufarově pomníku v Čihošti. Přikládám  foto modelu

– Návrh Podrázského na pomník Jana Palacha v Jihlavě.

Za pozornost děkuje Zdeněk Gryc 

Dluhy, dluhy a zase dluhy

Štěpán Komárek | v 13:47

Nedávno jsem byl v obchodě a zákazník přede mnou sepisoval úvěrovou smlouvu. Udělal několik podpisů a prodavač k němu přisunul krabici s výmluvným komentářem „tak tady máte ten televizor“. Pokušení se dotyčného zeptat, proč vlastně kupuje spotřební zboží na dluh jsem odolal, ale přemýšlel jsem co vlastně způsobilo takový, až nezdravý rozmach půjček na všechno.

Viníka zřejmě mám. Jsou to zákony a pravidla dotýkající se této části našeho tržního hospodářství. Na vysvětlení proč, se musíme podívat jen maličko do minulosti. Devadesátá léta minulého století se mimo jiné vyznačovala tím, že zákony zajišťovaly neuvěřitelně velikou ochranu dlužníků. Věřitel mnoho práv neměl a pokud se dlužník rozhodl dluh nesplatit, většinou mu to vyšlo. Nesplácely se úvěry v bankách, za zprivatizovaný majetek, neplatilo se za práci řemeslníkům a mnohdy zaměstnanci nedostaly ani svoji mzdu. Možností jak vymoci dluh na dlužníkovi mnoho nebylo a tím skoro žádný trh s půjčkami neexistoval. Získat půjčku bylo pro obyčejného člověka či živnostníka téměř nemožné a jediné co fungovalo byl leasing.

Pravidla a zákony v této oblasti se změnily. Vznikla skupina podnikatelů – exekutorů, kterým stát svěřil obrovské pravomoce. Věřitel tím, že něco půjčí nic neriskuje. Vždy se dá něco zabavit a dluh z dlužníka vymoci. Nejen dluh, ale i odměna za exekuci, která mnohdy výrazně převyšuje dlužnou částku. A tady vznikl problém. Téměř nulové riziko pro věřitele se ukazuje být rovněž špatným extrémem. Reklama na půjčky všeho druhu útočí na každého z nás a ne každý dokáže odolat. Výsledkem jsou spousty lidí s potížemi své dluhy splácet a rostoucí zisky exekutorů.

Jak z toho ven? Stačí jen málo. Pokud věřitel ponese část rizika (například tím, že zaplatí část nákladů na exekuci u svého dlužníka), začnou firmy poskytující všemožné půjčky nad svým chováním více přemýšlet. Opravdu půjčí několik tisícovek nezaměstnanému na nový mobilní telefon? Opravdu se vyplatí půjčovat lidem peníze na všechno? Odpověď je jednoduchá. Už by se to vždy nevyplatilo. A všechno k mání na půjčku by nebylo tak snadné. I pokušení půjčit si se zmenší.

Podle nedávné statistiky má u nás asi milion lidí problémy splácet své úvěry. Na naši nevelkou zemi úctyhodné a děsivé číslo. Pomoci by mohla jen relativně drobná úprava zákona, napravující notně pokřivený trh s půjčkami. A náprava by měla přijít dříve, než bude pozdě.

Neznalost x Jednostranný pohled = Demagogie

Jiří Pykal | Čtvrtek, 13. 1. 2011 v 22:50

Tento blog je reakcí na článek europoslance Strejčka z ODS „(2 žáby + 1 mlok) × 2 stromy = 1 člověk?“, který vyšel i v Jihlavských listech: http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/185227.aspx

Vážený pane poslanče Strejčku, po přečtení Vašeho článku v Jihlavských listech se nemohu zbavit dojmu, že by mu lépe slušel titulek „neznalost x jednostranný pohled = demagogie“. Kdybyste byl nějaký bodrý strýc, tak byste jistě za takový výkon sklidil v leckteré hospodě obdivný aplaus. Pokud jste však europoslancem, placeným z našich daní, a založíte své úvahy na neověřených informacích a pochybné argumentaci, je to pro mně velké zklamání. Místem, kde jste měl za Novým Veselím nehodu, jsem jel o svátcích také a je pravda, že led i vyjeté koleje tam byly a nezbývalo než jet krokem.

Nechci řešit, proč nebylo posypáno, byť nedostatek financí se jeví jako logické vysvětlení. Když se ale pozastavujete nad tím, kdo může za to, že se silnice nesolí – mohl jste si zjistit, že silnice nevede „ekology chráněnou oblastí“, jak píšete, ale územím Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, která byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR již v roce 1970. Toto chráněné území zde tedy není z vůle nějakého profesního spolku na úkor občanů a investorů, ale vzniklo po zralé úvaze a zákonným procesem z vůle státu, který takto chrání harmonicky vyváženou kulturní krajinu s významným zastoupením přirozených ekosystémů. Kromě jedinečného krajinného rázu (pole, louky, malebné rybníky a venkovská stavení pod zalesněnými hřbety) jsou Žďárské vrchy i významnou pramennou oblastí, jsou zde cenná rašeliniště a mokřadní společenstva.

Rovněž jste si mohl ověřit, že na uvedené silnici platí od podzimu výjimka, která posyp solí umožňuje, a která bude platit ještě příští zimu a poté lze o ni opět zažádat. Ostatně tato výjimka pouze legalizovala stav, kdy se „odjakživa“ tento úsek stejně solil. Takže přičítat vaši nehodu ekologům je úplně mimo.

Také s Vámi nesouhlasím, že člověk žije po tisíciletí v permanentním souboji s přírodou a že jinak by jako živočišný druh nepřežil. Je to naopak – Homo sapiens, člověk rozumný, s přírodou iracionálně nebojoval (to by brzy odešel vyčerpán a poražen), ale odjakživa využíval pro svou obživu a přežití přírodní zdroje. Většinou to bylo instinktivně v míře rozumné, tak aby přežily a udržely si podobný standard i generace jeho následovníků. Pokud si člověk bude schopen toto uvědomit i dnes, bude to pro jeho budoucnost vklad jistě trvalejší, než když omezí svůj život na pouhé zmítání se v koloběhu neustále se střídajících období hospodářských rozmachů a krizí. Pohled do historie ukazuje, že tam, kde byly nevratně vyčerpány místní zdroje, civilizace zanikla. Předpokladem přežití druhu je nalezení rovnováhy. Proto s Vámi tady teď diskutuji, byť máme na věc odlišné názory. 

Život člověka by byl neskutečně nudný, únavný a bezvýznamný, pokud by byl vymezen pouze mantinely: peníze, podnikání, zisk, hospodářský růst a blahobyt. Celé to dává smysl pouze tehdy, pokud je člověk schopen vnímat a užívat si i další hodnoty jako je kultura, historie, tradice, sport, rodina, společenství a také příroda… Přírodu nechráníme z nějaké zvrácené obsese, ale jako místo pro náš život, odkud čerpáme suroviny, energii, potravu, vodu, vzduch, léčiva, inspiraci pro nové objevy atd. Ale i místo, kde je nám dobře a kde si můžeme odpočinout.

Bohuslav Fuchs a Jihlava

Zdeněk Gryc | Úterý, 11. 1. 2011 v 17:27

Bohuslav Fuchs – Architekt české avantgardy. Ve výstavním centru v budově Ringturm ve Vídni začala výstava s názvem Bohuslav Fuchs – Architekt české avantgardy. Autora slavných brněnských funkcionalistických staveb,  jako Zemanova kavárna či hotel Avion přiblíží publiku v rakouské metropoli do 18. března. Podle jednoho z kurátorů Adolpha Stillera je to poprvé, co se Fuchsovo životní dílo představuje mezinárodně. Podle něj jsou Fuchsovy stavby mimořádně kvalitní a mohly by stát v New Yorku, Paříži či Londýně.

Fuchs nejprve pracoval jako architekt městského stavebního úřadu, / tedy kolega pracovníků  na jihlavském magistrátu/, díky čemuž výrazně ovlivnil tvář jihomoravské metropole. Později si otevřel vlastní ateliér. Vypracoval na 520 projektů. Kolem 160 z nich se realizovalo.

 „Československo bylo ve střední Evropě tehdy nejblahobytnější zemí. To se projevilo také na moderních stavbách. Funkcionalistické budovy ve Vídni by se daly spočítat na prstech. Rakousko bylo v meziválečném období chudé,“ řekl ČTK kurátor Adolph Stiller.

Podle kurátora Jana Sapáka je jeho dílo srovnatelné s pracemi nejznámějších architektů meziválečné doby. „V případě Fuchse se nebojím říct, že byl světový. Asi bychom si to měli uvědomit hlavně doma,“ řekl ČTK Sapák.

—————————-

TEDY ZEJMÉNA V JIHLAVĚ.  

V Brně Zemanovu kavárnu zbourali. Pak se chytili za hlavu a postavili ji znovu. Jihlavě máme jisté zpoždění, zatím je v plánu bourání – původního „Hospodářského pavilonu“ v areálu staré nemocnice.  

Smůla je v tom, že veřejnost + odborníci pohlíží na pavilon jako na bezdomovce.  

JE ŠPINAVEJ, OPUŠTĚNEJ, SMRDÍ, CO S NÍM? 

Uděláme príma akvárium, sklo a ocel! Vložíme do něj nějakou celkem sofistikovanou dispozičku. To se bude líbit! 

Nikdo kompetentní se nejspíše nenamáhal prostudovat excelentní původní výkresy s podpisem pana profesora,  uložené v archivu.

Přemýšlet, proč a jak pavilon   zachovat.

Je to ekonomické, ale asi nezajímavé. . . . rehabilitovat cizí realizaci.

Prohlédnout pavilon-pacienta, udělat diagnózu a stanovit terapii. 

 Zdravý a krásný pavilon vhodně začleněný do areálu,  by stejně jako všechny stylově funkcionalistické stavby,  kontrapunkty v parkové zeleni,   překvapivě vynikl.

Myslím, že zvláště zahraniční hosté – vysoké školy,  by ocenili setkání v „mírovém časoprostoru“ avantgardní architektury první poloviny 20. století.

Současné, často dosti sterilní,  architektury,  je nejenom v Evropě hojně.  

Zdeněk Gryc 

Hranice etiky fandění.

Bedřich Ščerban | Neděle, 2. 1. 2011 v 22:25

Podporuji slušné aktivity fanoušků. Hecování a škádlení jednotlivých táborů fans patří k hokeji a přispívá k atmosféře a náboji zápasu. Akce se samolepkami Rebel Hearts, kde je využito předělané logo HC Dukly Jihlava, podle mého názoru překročila hranici škádlení a hecování. Zavraždění „Ježečka“ sekyrou vyobrazené na samolepce překročilo meze slušnosti. Nicméně jsme nad tím mávli rukou. Považovali jsme to za nevkusné, ale neřešili to. Věc získala jiný rozměr, když jsme podle informací v tisku zjistili, že akce měla výdělečný charakter. MF Dnes zjistila, že samolepky sloužily k obchodním zájmům a měly velký komerční úspěch. Byly prodány v počtu 2200ks po 5,-Kč a z toho 4,-Kč byly použity na aktivity sdružení. Tak to samo sdružení prezentovalo na svých webových stránkách. Informace o komerčním využití a úspěchu akce byly ihned, po zájmu médií, z webových stránek staženy. O celé kauze informovala MF Dnes. Pravděpodobně tedy došlo ke zneužití ochranné známky za účelem vytvoření zisku. V logu Dukly je zastoupeno i město Jihlava, nevím v této chvíli, jaký postoj zaujme ke zneužití loga město. Ty čtyři koruny tedy tvořily zisk. 8.800,-Kč bylo vyděláno prodejem předělaného loga, chráněné známky HC Dukly Jihlava, s.r.o. Co tedy se ziskem, který byl vytvořen zneužitím chráněné známky? Pokud bychom peníze získali na základě soudního rozhodnutí, věnovali bychom je dětskému oddělení havlíčkobrodské nemocnice. Navrhuji tedy jednodušší a rychlejší řešení. Ať je Rebel Hearts jménem Dukly Jihlava věnují dětskému oddělení havlíčkobrodské nemocnice. Budou tam mnohem rychleji, než pokud bychom se jich domáhali právní cestou, a poslouží dobrému účelu. Domnívám se, že je to nejlepší řešení kauzy zneužití registrované známky.




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I