Blog Jihlavských listů

Ivo Strejček
52- Od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu za ODS. Narozen 11. ledna 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Brně. V letech 1996/97 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Od roku 1998 do roku 2010 byl členem Zastupitelstva města Žďáru nad Sázavou. V Evropském parlamentu působí v hospodářském a měnovém výboru a jako náhradník v zemědělském výboru. Je členem delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou. Je ženatý a má dvě děti.

Proč jsem proti přímé volbě

Ivo Strejček | Pátek, 4. 3. 2011 v 15:16

Zdá se, že se vládní koalice zřejmě bez problémů dohodne s opozicí na návrhu přímé volby prezidenta. Pokud se tak stane, bude to svými důsledky pro český politický systém největší změna za posledních dvacet let.

Politický prezident
Jedním z hlavních argumentů podporujících přímou volbu prezidenta je touha vybrat si prezidenta „bez zákulisních čachrů stranických sekretariátů“.
Tato myšlenka se zakládá na poněkud naivní představě, že osobnosti mimo politické strany či dokonce mimo politiku jsou automaticky morálnější a lepší.
Není mým cílem dnes tento názor vyvracet. Tvrdím pouze, že představa, že člověk, který nikdy neměl s politikou co do činění, může být demokratickou pojistkou v prostředí, kterému nebude rozumět, je představou dětinskou.
Kampaň, kterou prezidentští kandidáti povedou, bude také – zcela přirozeně – kampaní politickou. Lidé budou uchazečům pokládat otázky týkající se hospodářského směřování země, zaměstnanosti, řešení sociálních problémů a národní bezpečnosti. Bylo by nebezpečné, kdyby se o prezidentský úřad úspěšně ucházel člověk „nepolíbený“ politikou.
Důvěra v současného prezidenta Klause je právě proto tak vysoká, že – kromě intelektuální výbavy – je mistrovským znalcem politické scény, kterou dokáže ovlivňovat, moderovat a těší se jejímu respektu.

Přímá volba
– kvalitnější demokracie?
Pozoruhodným mýtem spojovaným s přímou volbou prezidenta je víra v to, že demokracie v zemi tím bude „nějak“ kvalitnější.
Je naše demokracie nějak defektní v porovnání se Slovenskem či Polskem, kde své prezidenty volí přímo? Je český prezident na setkání se svými protějšky z okolních zemí prezidentem se slabším mandátem?
Nepřímá volba vyprodukovala v České republice kvalitní a respektované prezidenty. U nás i v zahraničí. Proč měnit postup, který funguje?

…ale ať to moc nestojí
Úsměvným pokrytectvím obhájců přímé volby prezidenta je souběžné ujišťování daňových poplatníků, že to nesmí (a nebude) moc stát.
Demokratické procedury se mnoha občanům zdají neefektivní a drahé. Činnost demokratických institucí doopravdy něco stojí a chtějí-li voliči žít v demokratické zemi, pak se s těmito náklady musí smířit.
Pokud vyznavači přímé volby prezidenta chtějí hlavu státu tímto způsobem volit, musí poplatníky upřímně informovat, že budou muset náklady této volby ze svých kapes zaplatit.
V tomto kontextu považuji za chybnou také úvahu spojovat termín přímé volby prezidenta s termínem jiných voleb jenom proto, aby se ušetřilo.
Kandidáti na prezidentskou funkci by se snadno stali nedobrovolným rukojmím regionálních či dokonce komunálních témat v závislosti na tom, ke kterým volbám by se voliči současně chystali.

Zdroj politického napětí
Nesdílím názory, že prezident přímo volený občany bude zklidňující protiváhou parlamentu. Obávám se, že tomu může být právě naopak.
Například: pokud výsledky parlamentních voleb určí, že dolní (horní) komora bude většinově levicová a voliči se poté v přímé volbě rozhodnou pro pravicového prezidenta, bude docházet k častým politickým střetům a politické napětí v zemi se oproti současnému stavu zvýší.

Závěr
· Nedomnívám se, že přímá volba prezidenta přinese do Čech více kvalitnější demokracie.
· Prezidentem země má být člověk intelektuálně výrazný, lidsky spolehlivý a – s politickou zkušeností.
· Přímá volba zbytečně nahradí systém, který dal zemi kvalitní prezidenty a který tak ve svém důsledku prokázal, že je výkonný a funkční
· Věřím v parlamentní demokracii, ve které zvolení zástupci obhajují zájmy svých voličů a své postoje voličům vysvětlují. Dokonce i to, koho volili v tajné volbě prezidentem země ve Španělském sále na Pražském hradě.
· Spory mezi přímo voleným prezidentem a jinak politicky zabarveným parlamentem mohou politické napětí v zemi zbytečně zvyšovat.
· Přímá volba prezidenta otevře prostor k přímým volbám hejtmanů a starostů, což může kvalitu rozhodování na krajské a komunální úrovni negativně ovlivnit (pravicový starosta v obklíčení levicové městské rady).
(Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS)

15 komentářů k článku “Proč jsem proti přímé volbě”

  1. Venca říká:

    Tak to mě řekněte,co v tom parlamentu a vládě všichni dělají?! Protože tam jsou evidentně všichni odborníci na slovo vzatí a dělají to,čemu naprosto rozumí.O vás korytářích v Bruselu ani nemluvím.Máte strach,co? 🙂

  2. Vašek říká:

    Vy zase!
    Nechcete náhodou sám kandidovat a máte nějaké obavy?
    – – –
    Příma volba zabezpečuje určení prezidenta bez korupci…

  3. Svatopluk Beran říká:

    Pane Strýček.

    Je VELICE NEBEZPEČNÉ a uvědomuje si to už většina občanů České Republiky, aby byl presidentem člověk, kterého POLÍBILA POLITIKA a ekonomické zájmy bank a bankéřů. Pan Klaus není vůbec oblíben, to jen naše media neustále kladně komentují nepravdivým způsobem jeho ekonomiké rošády, které jsou nyní pro většinu našich občanů devastující, po jeho dvacetiletém působení v této republice. Pane Strýček, sestupte z těch svých euromráčků i mezi jiné občany, než jsou ti, kterými se obklopujete.

    Proč asi vyměnila francouzská revoluce vládní systém králů a císařů, když králům a císařům samotným fungoval a vyhovoval? Odpověď je jednoduchá – protože v nové době byl nepřijatelný pro drtivou většinu ostatních.

    Přímá volba každého jiného presidenta, už nás nikdy nebude stát přes bilion Kč, tak jako nás stálo působení osoby Václava Klause, po dvacet let v naší politice.

    V demokracii je naprosto normální že občané mají a prezentují různé názory a na této různosti vždy lidstvo vydělalo. Proč by tu měla opět existovat vláda jedné strany, ať už levicové nebo pravicové? Tady přece nesmí jít o to aby se vždy někdo kompletně napakoval. Co to máte za nedemokratické argumenty?

    V 89 roce jsme to snad chtěli změnit právě proto, aby mohlo být politické napětí. Politické napětí je potřebné. POLITICKÉ NENAPĚTÍ vede pouze k vládě jedné strany. Je snad pan europoslanec Strýček se svými netolerantními vizemi, vlastně převlečený pravicový KOMUNISTA.

  4. Daňovýsoumar říká:

    Přímou volbu prezidenta ? Musíme si položit zásadní otázku. Stojí tento prvek demokracie za tu cenu kterou budeme jako občané platit ? Zorganizování voleb bude stát minimálně jednu až dvě miliardy. Volební kampaň všech kandidátů bude stát taky nějaký ten stomilion. Je iluzorní si myslet, že to půjde ze soukromých zdrojů. V mých očích je to v porovnání s výkonými pravomocemi prezidenta jen další zbytečný výdaj navíc.

  5. Svatopluk Beran říká:

    Já nevím kolik by to mohlo stát. Nemyslím si že takovou sumu, která je tu uváděna. Pokud ale ano, jsem přesvědčen že po tom co předvedl ve dvou svých volebních obdobích dosud Václav Klaus, vždy vzhledem ke SVÉ jediné možné pravdě a k jednostrané podpoře pravicových stran narozdíl od levicových a tím dokázal zcela jasnou NEnadstarnickost, chci mít já svou vlastní zodpovědnost za zvolení takového dalšího presidentského břídila, i za cenu 2 miliard. Protože dvě miliardy mi stojí za to mít vlastní zodpovědnost za zvolení nebo nezvolení nadstarnického presidenta, když už musíme nějakého mít. Vícekrát už mě však napadlo, že když něco takového narcistického a zlodějského jako je Klaus, tak snad radši NIC.
    .
    Určitě se na mě bude Pavel zlobit, ale některé věci nejde napsat vlastními slovy, protože to nestačí, jsou potřeba konkrétní údaje, které nejlépe dokreslí diskutovanou skutečnost.
    .
    Takže opět plagiát z BL

    Jedná se o rozhovor, který vedl novinář L. Beniak s Václavem KLausem v roce 1994. A to právě na podkladě zahraničních novinových příspěvků zahraničních novinářů, kteří si narozdíl od těch našich, kteří se ve vztahu k presidentovi chovají jako za vlády komunistů, nebojí prezentovat záporné hodnoty člověka jménem Václav Klaus.
    .
    Má talent říci hrozné věci, nejroztomilejším způsobem, má nešťastnou schopnost dělat si nepřátele i z lidí, kteří podporují jeho politiku, netrpí tiše, když musí jednat s lidmi, jež považuje za blázny, reportéry nevyjímaje. A přídavky jako jedovatý, drsný, zraňující, pohrdavý, útočný, arogantní. Jak to na vás působí, když se o vás píše, že jste arogantní ? Přejdete to, nebo vás to mrzí, nebo vám to vadí ? Máte špatný pocit, že vám někdo nerozumí?“

    Na to Václav Klaus: „Já si myslím, že je to jenom jedna část těch výstřižků. Myslím, že bychom si mohli přinést výstřižky úplně jiné. To by byl jeden směr těch výstřižků a stalo se to určitým klišé. Já myslím, že když ten novinář neví, co by napsal, neví, co by řekl, a nemá argument a podobně, tak se uchýlí k těmto snadným a jednosměrným soudům, kdy se nehodnotí podstata, ale cosi vnějšího a já s tím skutečně nesouhlasím. Já si myslím, že to není pravda.“.

    L.Beniak se však nedá. „Vy jste ale možná jediný z politiků nebo politiků nám dostupných, určitě jediný, který třeba novinářům neodpustí, když tu otázku nepoloží přesně. Vy hned cítíte potřebu je na to upozornit, že je to nepřesné. Jiní se zatváří, řekněme zdvořile, přejdou to a odpovědí“.

    Václav Klaus v té chvíli sklouzl do hovorové češtiny. „ Každej máme nějakou metodu. Já se musím přiznat, někdy volím tu, někdy onu. Abych měl vždy opravovat novináře, když se mi zdá, že otázka je špatná, tak to zase musím říci, to by vypadalo jinak, to prostě není pravda. Opakuji a trvám na tom, že někdy člověk volí techniku a strategii jednu a někdy jinou“.

    Zkuste si předchozí pasáž přečíst nahlas a shledáte, že pan premiér začíná ztrácet glanc. Beniak na něj stačil. Informační hodnota je nulová. A při tom víme, že Klausova metoda spočívá v uhýbání od nepříjemných otázek, v převádění hovoru do žádoucího plavebního kanálu, „každý rozumný pochopí, to je trošičku podsunutá otázka, já bych to viděl trochu jinak“. Nedávno je charakterizovali, že „ podle něj co se nejeví podstatné jemu, podstatné zkrátka není. A kdo to nechápe, je veden zlými úmysly“. (RP 3.6.94)

    L.Beniak přimomíná, že mu Václav Klaus 4.dubna 1990 uvedl v rozhovoru jako svou osobní slabinu nedostatek důvěry v cizí názor: „ Řekl jste to v rozhovoru, který jsem s vámi dělal já a který jste autorizoval. Myslíte si, že to byl, řekněme, úlet ?

    Václav Klaus: „Samozřejmě si nemohu čtyři roky pamatovat každé slovo, které jsem kdy řekl. Toto jsem nemohl myslet, nemohl říci v tomto. Řekl jsem, že může být tendence k tomu, nebo že může být v tomto směru, že kdybych na vážkách vážil, tak bych v poměru 51:49, že může určitý problém. Ale že by to byl absolutní soud, to je vyloučeno, nemyslím si to prostě“.

    Nedivím se, že po tak bravurním stylistickém výkonu premiér trval na pozastavení celého programu. Nevíte co a v jakém „směru“ se mělo odehrát, čím bylo dáno těsné skore 51:49, šlo-li o košíkovou nebo o politiku

    L.Beniak se tedy ptá dál. Jak na premiéra působí dotazy čtenářů, které prezentuje deník Práce. Co říká otázkám, jejichž řešení se vymyká premiérově kompetenci. Například otázka: Budete ještě něco zdražovat? Jak toto na vás působí?“.

    Václav Klaus: Vy si vybíráte samé záporné otázky a teď mě nutíte do defenzivní polohy. Já je nepříjmu, pane redaktore. Nepřijímám to. Není svět takový, vůbec není takový. Je absolutně jiný. Zcela převažuje téma druhé. Já nepřijmu tyto otázky. Neakceptuji je, nezlobte se na mne. Neberu je. Proč nemluvíte o jiných otázkách, proč si vybíráte jeden náhodný rozhovor? Proč tento rozhovor inerpretujete tímto způsobem. Není to prostě ten svět. Není to vidění světa, které já přijímám, že to tak existuje.“

    Nerad bych definoval, kde měl nervy v tomto okamžiku předseda vlády. Myslím si, že kdyby se místo odpovědi rozesmál a převedl rozhovor do jiného ladění, udělal by lépe. Pak také pochopíte, že si premiér netroufá na „střet nervů“, na rozhovor před kamerou s Milošem Zemanem. „Vidění světa, které já přijímám“, jak říká Klaus je svět, v němž hraje první housle, a v němž si mohu všechno dovolit. Kde si mohu dupnout. I vybrat si i takový orchestr. A nyní s taktovkou v ruce pozvolna ztrácí nervy. Zejména když mu chce každý hrát podle vlastních not, a když se ve fracích sešli šumaři.

    L.Beniak se však zakousl jako foxteriér. „ Já nemohu za dvacet minut položit otázky, ze kterých se dá sestavit…“. Nedomluvil

    Václav Klaus: „Vy to tak žádáte, abychom něco takového udělali. Já o to neusiluji.“

    Nevíme, oč neusiluje pan premiér. V každém případě přechází do tónu, který mívala kdysi jedna známá holčička jménem Andrejka, která patří neodmyslitelně do mých vzpomínek. Snažila se vytrucovat všechno, po čem zatoužila, „Já nepřijmu“, „já neberu“, „já neakceptuji“ – to je prostě Andrejka. Občas mám chuť, čtu-li poněkud ostřejší vystoupení premiéra, spočítat osobní zájmeno „já“. Jde-li do tuhého, stává se zájmenem inflačním.

    L.Beniak pokračuje: „Strávil jsem několik dnů čtením vašich rozhovorů a knih“.

    Václav Klaus se ptá: Dominuje něco jiného, ne?

    L.Beniak: „Snažím se položit otázky, které vám nejsou běžně pokládány nebo na které nerad odpovídáte, evidentně“.

    Premiér exploduje: „Ty jsou pokládány nepřetržitě, tyto otázky. Jestli jsem měl předevčírem hodinový rozhovor na stanici Frekvence 1, v rádiu, tak nebylo o ničem jiném než o tomhle tom. Naprosto nechápu, kam tyto otázky mohou směřovat, jakým možným způsobem je možné odpovědět. Nedovedu si to vůbec představit.“

    L.Beniak pokračuje: Já si říkám, že to znáte ze sportu, že člověk se nejvíc projeví , když je pod tlakem, když musí odpovídat na to, co mu není příjemné?“.

    Václav Klaus: „Pak je jediná možnost, jestli ten tlak přijímá, jestli ten tlak je férový, jestli je ten tlak správný nebo není správný“.

    Ten tón už pamětníkům připomene prověrkové komise. Zejména sebejistotu, kdo v této chvíli rozhoduje co je a co není správné a kterým směrem bychom se měli ubírat. „Myslíte si, že moje otázky nejsou férové?“ ptá se L.Beniak již nahněvaného premiéra

    Václav Klaus: „ Ne nejde o férovost. Mne překvapuje jejich výběr, jejich řazení. Já nechápu, k čemu může směřovat a k čemu může a k čemu vede? Ptejte se radši, tohleto je ztráta času pro diváky asi.“

    A přeci si myslím, že čtenáři nelitují jediné věty, ani těch několik minut čtení.

    L.Beniak nasadí rozhovoru korunu: „Jaký byste byl vůdce opozice?“

    „To je opět otázka“, říká Klaus. „ Co na to chcete říci? Tak až někdy budeme v opozici, tak nepochybně se nějakým způsobem budem chovat.“

    „Jaký může být, dobrý, špatný?“, ptá se Beniak, který už také ztratil ostří i logiku.

    Václav Klaus: „Jaká by byla možná odpověď na tuto otázku, která by vás mohla třeba trošičku, alespoň trošičku uspokojit? Já bych vám začal klást otázky a vy byste byl pod tlakem. Nezdá se mi, že tyto otázky obohacují, vedou k uvolnění něčeho, vedou k možné odpovědi, vedou k ničemu, že by člověk mohl jaýmkoliv způsobem předvést něco, co o něm není známo. Nevěřím tomu prostě..“ (RP 3.6.94)

    „Myslím, že ten rozhovor, který jsme udělal iv Nově, se prostě nezdařil“, pronesl v Radiožurnálu Václav Klaus, když pěna zlosti opadla. Špatný pocit podle něj „ měly všechny strany tohoto rozhovoru, tak nevidím důvod, aby se z toho stalo nějaké obecné politikum“, dodal. Neboť „všichni, kdo jsme byli v sále řekli: Ježíš to se teda nepovedlo, nemá se to udělat znova?“. (RP 8.6.94 ).

    Tak se stalo, že jsme premiéra neviděli. Jako nám nepřenášeli legendární projev z Červeného Hrádku. A jako Česká televize vyřadila dokumentární snímek „ Povolání žebrák“. Film vypráví o žebrácích, jejichž počet v Praze narůstá. Prý měl špatnou technickou kvalitu.

  6. Tomáš Vovsík říká:

    Volíme přímo do Senátu, do Poslanecké sněmovny, do krajů, do zastupitelstev, do Evropského parlamentu, tak proč nemůžeme volit také svého prezidenta? Je v tomto případě zastupitelská demokracie demokracií? Právě jestliže je instituce prezidenství do velké míry reprezentativního charakteru, neměl by prezident zastupovat naši zemi z vůle většiny a ne pouze z vůle většiny z parlamentní hrstky politiků, kteří skrze dosazování na prezidentský post hájí spíše své mocenské zájmy?

  7. Petr říká:

    Myslíš, že ti tam zvolí tátu? Po tom všem…

  8. Tomáš Vovsík říká:

    A myslíš si, že je tvoje reakce relevantní?

  9. maria.pilkova říká:

    prezidenta by si měli lidé volit přímo a co se týče nákladů. tak se to dá spojit s jinými volbami. Ale co je hlavní ,nebude tam jeden člověk 2 volební období, pokud je neoblíben, jak se to stává dnes. Jinak P. Klaus
    neustále ovlivňuje politickou scénu- např. před komunálními volbami 2 krát navšítivil Vysočinu- proč? to nemohlo počkat po volbách? A projížděl i jinými kraji- normálně loboval za ODS. A co se týče jeho osoby-reprezentuje typického arogantního Pražáka a vedle V. Havla je to už 2 Pražák neschopen pochopit situaci
    v jiných regionech. Je čas, aby prezident pocházel z jiné části, nežli hlavního města.

  10. Tomáš Ďásek říká:

    Svatá pravda. Dost bylo pražáků. My chceme moraváka ! Třeba někde od Vyškova – z Dědic, nebo tak něco.

  11. marie říká:

    dost ubohý nezdá se vám pane Ďáseke9zm7

  12. Tomáš Ďásek říká:

    Zdá.

  13. xxx říká:

    Dost ubohý je ten ,,antiprág,, ….. a výraz ,,Typický arogantní Pražák,,

  14. XXXXX říká:

    Je mi šumák, jak se bude volit další nerudný stařík na Hrad. Jestli to má stát koruny, pak navrhuju zrušit funkci prezidenta. Dost dobře nechápu k čemu je tenhle vašnosta dobrej. Na kecy o ústavě vám kašlu, ta je k druhýmu hovnu. Všude bordel jak v tanku, jeden papaláš krade víc než druhej a my se tady budem zalamovat takovouhle kravinou.

  15. Fejinka říká:

    A k čemu vlastně toho prezidenta máme? Akorát další kontraverzní postava na politickém českém nebi, zvaném „demokracie“. Jenom kvůli tradici? Co kolem toho současného bylo už za divadélka. V posledním půl roce se snaží svoji pošramocenou image vylepšovat, ale co toho napáchal od svého vstupu na politickou scénu. Vždyť on patří mezi největší zakladatele našich současných dluhů! Pokud budeme volit přímo, tak je potřeba co nejvíce osekat jeho pravomoci, imunitu pouze po dobu vládnutí a možnost ho odvolat. Volbu spojit s jinými volbami. A nevím, proč ti naši vyvolení do dnešního dne neschválili, máme to v ústavě, všeobecné referendum 21 let po budování naší pseudodemokracie.
    Ve většině článků nesouhlasím s články I.Strejčka a potažmo s novým senátorem Vystrčilem. Vůbec mi nejde do hlavy, že tito pánové jsou bývalými učiteli a co vlastně hlásají. Od učitele bych očekával úplně něco jiného, obyčejný selský rozum a ne papouškování partajní politiky, která jde proti majoritě společnosti. Stačilo by, kdyby všechny volby byly povinné a obraz naší politické scény bude, scela jistě, jiný. A toho se naše garnitura, napříč politickým spektrem, bojí.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I