Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Novinář politikem

Petr Klukan | Úterý, 8. 3. 2011 v 10:14

Co by říkal Radek John z pohledu kritického publicisty k aférám či nejasnostem u ministrů Drobila, Dobeše, Vondry? Netepal by do nich a svou typickou dikcí nedokazoval jejich neschopnost? Průšvihy svého ministra Dobeše strana Věci veřejné dnes spláchne jednou větou, že se jedná jen o drobnosti. V rozhovoru s Dobešem zjistíte, jaké to ministerstvo je moloch, v němž si úředníci vyrábějí práci, aby zdůvodnili své funkce. Co by řekl novinář John? Přece – Od toho je tam ministr placený z našich daní, aby to nepřipustil! Ale co čekat od ministra, který píše své podřízené diplomku, že? – a měl by námět do pořadu Na vlastní oči.

Pro ty slušné je politika neskonale těžší než novinařina. Protože ať děláte, co děláte, novinář to vždy může popsat z druhé strany a dát prostor křiklounům. Co ale s těmi neslušnými politiky? Právě kvůli nim jsou novináři nenahraditelní. Kdo jiný by je kontroloval?

29 komentářů k článku “Novinář politikem”

  1. Venca říká:

    Ale to se dalo od veverek čekat,že pokud se dostanou do vlády,budou muset „lehce“ upravit svoje předvolební sliby. Málokdo rád střílí do vlastních řad,stranických nebo vládních. Ona by to vlastně byla politická sebevražda.Kdo chce s vlky žíti,musí s nimi výti.

  2. Svatopluk Beran říká:

    Nemohu jinak, než tentokrát souhlasit z obsahem článku pana Klukana a pokud si smím dovolit, Pavlovi se tímto omlouvám, pokusil bych se ho ještě posunout o kousek dál, plagiátem z BL, který bych nazval NOVINÁŘ POLITIKŮM.
    .
    Tentokrát vezmeme s sebou celou Zemi
    .
    Čas, jak tvrdili antičtí Řekové, je pro jedince i pro státy cyklický. Jak se společnosti stávají komplexnějšími, stávají se nevyhnutelně i choulostivějšími. Jsou zranitelnější. A když se začínají rozpadat, objevuje se podivný únik vyděšeného a zmateného obyvatelstva před realitou, neschopnost uvědomit si vlastní křehkost a blízkost kolapsu. Elity nakonec hovoří ve frázích a žargonu, který se k realitě už nijak nevztahuje.
    .
    Prošel jsem neplodné pozůstatky Babylonu v Iráku a stará římská Antiochie, hlavní město římské Sýrie, jež nyní leží pohřbeno v nánosech usazenin. Navštívil jsem mramorové zříceniny města Leptis Magna, kdysi jednoho z nejdůležitějších zemědělských center Římského impéria, nyní izolovaného v pustých závějích písku jihovýchodně od Tripolisu. Za úsvitu jsem stoupal na dávné chrámy Tikalu, zatímco hejna jasně zbarvených tukanů prolétávala listím džungle pode mnou. Stál jsem mezi zbytky staroegyptského města Luxoru táhnoucími se podél Nilu, pozoroval sochu velkého egyptského faraóna Ramsese II., která leží rozlámaná na zemi, a hlavou mi zněla báseň Percyho Shelleyho „Ozymandias“, napsal Chris Hedges.
    .
    „Mé jméno je Ozymandias, králů král:
    Hleď na mé dny, Moc a beznaděj!“
    Nic nezbylo z nich. Vůkol jen tlení
    Kolosu trosek konec nehledej:
    Písečné pláně, nic víc už není.
    .
    Civilizace procházejí vzestupem, rozkladem, a nakonec umírají. Čas, jak tvrdili antičtí Řekové, je pro jedince i pro státy cyklický. Jak se společnosti stávají komplexnějšími, stávají se nevyhnutelně i choulostivějšími. Jsou zranitelnější. A když se začínají rozpadat, objevuje se podivný únik vyděšeného a zmateného obyvatelstva před realitou, neschopnost uvědomit si vlastní křehkost a blízkost kolapsu. Elity nakonec hovoří ve frázích a žargonu, který se k realitě už nijak nevztahuje. Unikají do izolovaných útočišť, ať už na dvůr ve Versailles, do Zakázaného města, nebo do moderních palácových budov. Elity se oddávají neomezenému hédonismu, shromažďování zbytečného bohatství a extravagantní spotřebě. Jsou hluché k utrpení mas, jež jsou potlačovány se stále větší a větší krutostí. Zdroje jsou ještě nemilosrdněji spotřebovávány, dokud nedojde k jejich vyčerpání. A poté vybrakovaná stavba padne. Římské s sumerské impérium padlo tímto způsobem. Mayské elity, poté co vyklučily své lesy a znečistily vodní toky bahnem a kyselinami, upadly nazpět do primitivismu.
    .
    Zatímco se po celé planetě šíří nedostatek potravin a vody, zatímco rostoucí bída a utrpení vyvolávají pouliční protesty na Středním Východě, v Africe a v Evropě, elity dělají, co dělávají všechny elity. Rozpoutávají více válek, staví si větší pomníky, uvrhávají své státy hlouběji do dluhů, a když se všechno zhroutí, naloží to na záda dělníků a chudiny. Kolaps globální ekonomiky, který zlikvidoval bohatství ve výši šokujících 40 bilionů dolarů, byl vyvolán, když naše elity poté, co zničily výrobní základnu, prodaly masivní množství falešných cenných papírů krytých hypotékami penzijním fondům, malým investorům, bankám, univerzitám, státním a zahraničním vládám a akcionářům. Aby pak pokryly své ztráty, elity vyloupily veřejné rozpočty, což jim umožnilo znovu nastartovat spekulaci. Ve jménu úspor také začaly demontovat základní sociální služby, ničit poslední pozůstatky odborů, omezovat počet pracovních míst, zmrazovat mzdy, vyhazovat miliony lidí z jejich domovů a nečinně přihlížejí tomu, jak vzniká podtřída trvale nezaměstnaných a podzaměstnaných.
    .
    Mayská elita se nakonec, jak poznamenává Ronald Wright v „A Short History of Progress“ (Krátkých dějinách pokroku), stala „extrémistickou, neboli ultrakonzervativní, vymačkávala z přírody i lidí poslední kapky zisku“. Pravě takto všechny civilizace, včetně naší vlastní, kostnatějí a umírají. Známky blížící se smrti mohou být nepopiratelné. Zdravý rozum může volat po radikálně nové odpovědi. Avšak soutěž v sebeobětování se kvůli intelektuální a morální paralýze pouze zrychluje. Jak ukázal Sigmund Freud v esejích „Mimo princip slasti“ a „Nespokojenost v kultuře“, lidské společnosti jsou stejně tak intoxikovány a zaslepeny vlastní střemhlavým letem ke smrti a destrukci, jako hledáním erotického sebenaplnění.
    .
    Nepokoje na Středním Východě, zhroucení národních ekonomik jako irská nebo řecká, rostoucí hněv sužovaného dělnictva doma i v zahraničí, nárůst migrace ze zoufalství a odmítání zastavit neúprosnou destrukci ekosystému, na němž závisí náš život, to jsou předzvěsti našeho vlastního kolapsu a důsledky idiocie naší elity a šílenství globalizace. Protesty, které nevycházejí z potřeby kompletní rekonfigurace americké společnosti, včetně rapidní demotáže impéria a korporátního státu, mohou pouze bránit tomu, co je nevyhnutelné. Budeme zachráněni pouze zrozením nového militantního radikalismu, který usiluje o svržení zkorumpované elity a nevyjednává o lepší podmínky.
    .
    Globální ekonomika je postavena na mylném přesvědčení, že tržiště – čti lidská chamtivost – by mělo diktovat lidské chování, a že ekonomiky mohou věčně expandovat. Globalismus pracuje s předpokladem, že ekosystém může být bez vážných důsledků nadále bombardován masivními uhlíkovými emisemi. A motor globální ekonomické expanze je založen na ujišťování, že bude vždycky k dispozici hojnost levné ropy. Neschopnost čelit prostým pravdám ohledně lidské přirozenosti a přírodního světa způsobuje, že jsou elity neschopny artikulovat nová sociální, ekonomická a politická paradigmata. Hledají pouze způsoby, jak reprodukovat umírající systém. Thomas Friedman a celé spektrum dalších propagandistů globalizace dává asi stejný smysl jako Charlie Sheen.
    .
    Globalizace je moderní artikulací starodávné ideologie používané elitami minulosti k tomu, aby změnila občany v otroky a přírodní svět v ziskovou poušť. Těmto elitám není nic svaté. Lidské bytosti a přírodní svět jsou využívány až do vyčerpání nebo kolapsu. Elity nepředstírají, že hájí veřejné blaho. Krátce řečeno, jde o porážku racionálního myšlení a smrt humanismu. Pochod k sebezničení už zlikvidoval 90% velkých oceánských ryb a zničil polovinu tropických pralesů, které jsou plícemi planety. Při zachování stávajícího tempa ničení zůstane na Zemi v roce 2030 pouze 10% tropických pralesů. Kontaminovaná voda každý den po celém světě zabije 25 000 lidí, a každý rok je nějakých 20 milionů dětí zmrzačenou špatnou výživou. Skleníkové plyny v atmosféře jsou nyní na úrovni 329 částic na milion a koncentrace roste, zatímco většina klimatologů varuje, že nemůžeme překročit úroveň 350 částic na milion, pokud má zůstat zachován život v té podobě, jak ho známe. Mezivládní panel pro klimatické změny odhaduje, že v roce 2100 může koncentrace dosáhnout 541 až 970 částic na milion. V takové situaci se ohromné části planety postižené přelidněním, suchy, půdní erozí, náhlými bouřemi, masivními neúrodami a stoupající hladinou moří stanou neslučitelnými s lidskou existencí.
    .
    Jared Diamond v eseji „Poslední Američané“ poznamenal, že v dobách, kdy Hernan Cortés dosáhl Yucatánu, miliony Mayů už zmizely.
    .
    „Proč“, píše Diamond, „králové a šlechta tyto problémy neuznaly a neřešily je? Hlavním důvodem bylo, že jejich pozornost byla evidentně zaměřena na krátkodobé starosti ohledně vlastního obohacení, vedení válek, stavění monumentů, vzájemného soupeření a vymačkání dostatku potravin z rolníků na to, aby bylo možno tyto aktivity podporovat.“
    .
    „Vytěžení této ropy, pokácení těchto stromů a chycení těchto ryb může elitě prospět, když jim přinese peníze a prestiž, ale přece je pro společnost jako celek (včetně dětí elity) dlouhodobou ztrátou,“ pokračuje Diamond. „Mayští králové byli zaneprázdněni bezprostředními starostmi o svou prestiž (která vyžadovala více větších chrámů) a úspěchy v příští válce (vyžadující více příznivců) spíše než štěstím obyčejných lidí nebo příští generace. Lidé s největší mocí prosadit rozhodnutí v naší dnešní společnosti pravidelně vydělávají na aktivitách, které mohou celou společnost a jejich děti poškodit; tito decisionmakeři zahrnují manažery Enronu, řadu developerů a zastánce daňových škrtů pro bohaté.“
    .
    Na Velikonočním ostrově to nebylo jiné. Když obyvatelé v 5. století osídlili ostrov o ploše 120 km2, nalezli tam hojnost pitné vody a dřeva a lesy plné palmy Jubaea chilensis, stromu, který může dosáhnout velikosti dubu. Potrava získaná z moře, včetně ryb, tuleňů, sviňuch a želv, a hnízdící mořští ptáci byli velmi hojní. Společnost na Velikonočním ostrově, která se dělila podle propracovaného kastovního systému na šlechtu, kněží a prosté obyvatele, se během pěti či šesti století rozrostla na nějakých 10 000 lidí. Přírodní zdroje byly stravovány a začaly mizet.
    .
    „Klučení lesů za účelem pěstování plodin vede k růstu populace, ale také k půdní erozi a snižování úrodnosti půdy,“ napsali Paul Bahn a John Flenley v knize „Easter Island, Earth Island“ (Velikonoční ostrov a ostrov Země). „Bylo třeba vyklučit stále větší rozlohy půdy. Stromy a keře musely být také vykáceny kvůli stavbě kanoí, na otop, výstavbu domů a na klády a lana nutné k přesunu a vztyčování soch. Palmové plody byly pojídány, a tak došlo k omezení regenerace palmových porostů. Krysy dovezené kvůli potravě se mohly živit palmovými plody, rapidně se množit a zcela zabránit regeneraci porostů. Nadužívání hojných zdrojů v podobě mořských ptáků je s výjimkou několika příbřežních ostrůvků zcela eliminovalo. Požíráním vajec tomu mohly napomoci také krysy. Hojné zdroje potravy z rybaření, lovu mořských ptáků a krys podporovaly rapidní počáteční populační růst. Neomezovaný vzrůst lidské populace později vyvinul tlak na dostupnost půdy, což vedlo ke sporům a nakonec k válčení. Nedostupnost dřeva a provazů učinila další tesání soch bezpředmětným. Deziluze z neschopnosti kultu soch zajistit splnění tužeb lidí mohla vést k opuštění tohoto kultu. Nevhodné kanoe omezily rybaření na vnitrobřežní vody, což vedlo k dalšímu úpadku zásobování proteiny. Výsledkem mohl být všeobecný hladomor, válka a kolaps celé ekonomiky vedoucí ke značnému úbytku populace.“
    .
    V pozdějším období civilizace Velikončního ostrova klany soupeřily v uctívání svých předků stavbou větších a větších kamenných zobrazení, které si vyžadovaly poslední zbytky dřeva, provazů a pracovní síly na ostrově. Kolem roku 1400 bylo všechno dřevo pryč. Půda erodovala a byla splachována do moře. Ostrované začali bojovat o staré klády a byli odsouzeni k pojídání svých psů a brzy i všech hnízdících ptáků.
    .
    Zoufalí ostrované vyvinuli systém víry, který tvrdil, že kamenní bohové, moai, obživnou a zachrání je před katastrofou. Tento poslední únik do magie charakterizuje všechny společnosti, které přejdou do terminálního úpadku. Je to šílená odpověď na ztrátu kontroly, stejně jako na zoufalství a bezmoc. Tento zoufalý únik do magie vedl kmen Čerokí k tanci duchů, beznadějné Taki Onqoye k revoltě proti španělským dobyvatelům v Peru, a k aztéckým proroctvím z roku 1530. Civilizace v poslední hodince nadšeně vítají úplné oddělení od skutečnosti, která se stala příliš bezútěšnou, než aby byla strávena.
    .
    Novodobá víra evangelikálních křesťanů v nanebevzetí, které v biblické literatuře neexistovalo, není o nic méně fantastická, když dovoluje popírat globální oteplování a evoluci a zastávat absurdní myšlenku, že spravedliví budou spaseni – až na konci časů odletí nazí do nebe. Víra, že věda a technologie, které jsou morálně neutrální a slouží lidským ambicím, svět znovu zcelí, není o nic méně iluzivní. Nabízí se nám magické myšlení v sekulární stejně jako v religiózní formě.
    .
    Máme za to, že jsme jaksi unikli slabinám minulosti. Jsme si jisti, že jsme moudřejší a větší než ti, kdo tu byli před námi. Naivně věříme v nevyhnutelnost našeho spasení. A ti, kdo tuto falešnou naději servírují, zejména když se věci zhoršují, sklízejí obdiv a chválu. My ve Spojených státech, pouhých 5% světového obyvatelstva, jsme uraženi kýmkoliv, kdo se nám pokusí říci, že nemáme svaté právo na úroveň spotřeby, která vyžaduje 25% světové energie. Prezident Jimmy Carter, když naznačil, že taková spotřeba patrně nevede k dobrému, se stal předmětem národního posměchu. Čím je situace horší, tím více si přejeme iluzívní šťastné žvanění Ronalda Reagana. Ti, kdo jsou ochotni krmit nás fantaziemi a sebeobelháváním jsou proto, že nás činí politicky pasívními, štědře financováni a povyšováni korporátními a oligarchickými silami. A na samotném konci jsme radostně vedeni přes okraj útesu prosťáčky a náměsíčníky, z nichž mnozí vypadají jako uchazeči o Republikánskou prezidentskou nominaci.
    .
    „Mají věci, k nimž došlo před třemi sty lety na malém vzdáleném ostrově, nějaký význam pro svět ve velkém?“, ptají se Bahn a Flenley. „Věříme, že mají. Považujeme Velikonoční ostrov za mikrokosmos, který představuje model pro celou planetu. Tak jako Země, i Velikonoční ostrov byl izolovaným systémem. Lidé tam věřili, že jsou jediní, kdo přežili, a všechna ostatní souš se potopila do moře. Provedli pro nás experiment, když dovolili neomezený růst populace, marnotratné využívání zdrojů, destrukci prostředí a nekritickou důvěru v to, že se jejich náboženství postará o budoucnost. Výsledkem byla ekologická katastrofa vedoucí k populačnímu zhroucení… Musíme opakovat experiment v takto velkém rozsahu? Musíme být tak cyničtí jako Henry Ford a říci, že ‚historie je žvást‘? Nebylo by rozumnější poučit se z historie Velikonočního ostrova a uplatnit toto poučení na ostrov Zemi, na němž žijeme?“
    .
    Vypadá to, že lidské bytosti jsou odsouzeny k opakování těchto cyklů exploatace a kolapsu. A čím větší je rozsah úpadku, tím méně jsou schopny pochopit, co se kolem nich děje. Země je pokryta fyzickými zbytky lidského šílenství a arogance. Vypadá to, že jsme jako druh odsouzeni hnát sebe a své společnosti směrem k vyhynutí, ačkoliv tento okamžik vypadá jako rozuzlení celého smutného příběhu civilizovaného života, který začal před nějakými 5 000 lety. Na planetě nezbývá nic, co by se dalo obsadit. Spotřebováváme poslední zbytky našeho přírodního kapitálu, včetně lesů, fosilních paliv, vzduchu a vody.
    .
    Až klesneme tentokrát, bude to globální. Nejsou tu nové země, které lze vyplenit, žádní noví lidé, které lze využít. Technologie, která vymazala časová a prostorová omezení, změnila naši globální vesnici v globální smrtící past.
    .
    Originál pak je na této webové stránce.
    .
    http://www.truthdig.com/report/item/this_time_were_taking_the_whole_planet_with_us_20110307

  3. Venca říká:

    No tak tohle by ani Chocholoušek nerozmotal.

  4. XXXXX říká:

    Ty vole Berane nevím jak bych ti měl říct srozumitelně abys šel do prdele s těmahle opisama. Dej sem kurva odkaz a fertig, kdo bude chtít, teda dost bych se divil, že by někdo chtěl, podívá se sám. To je jak u blbejch na dvorku. Sereš s tím každýho kdo sem vleze. Jestli chceš něco sdělit, tak to napiš jasně a stručně a jestli ne tak běž do řiti.
    Jesli nechápeš co znamená diskuse tak jsi idiot.

  5. Staník říká:

    Já se domnívám, že pětinásobnej X to řekl vcelku výstižně a pochopitelně pro všechny lidový vrstvy. Pane Berane je to fakt hrůza čím vším zaděláváte diskuze a věřte mi, že to fakt nikdo nečte. Někdy znamená méně více. Třeba pětinásobnej X napsal úplně pochopitelnej názor v pár větách, zkuste to taky. Fakt mi ty vaše kopírovaný srance lezou na nervy….. oproti tomu si vždy rád přečtu drsnější názory pana XXXXX, který jsou ze života a obdivuju styl psaní a humor pana Ďáska. Snažte se prezentovat svý názory s nadhledem a stručně, věřte mi jde to. Kopírovat a prodávat cizí myšlenky umí každej vůl a u vás mám pocit, že jste bezprizorní grafoman. Tak se nezlobte, ale musel jsem to napsat.

  6. Tomáš Vovsík říká:

    Přidávám se k těm, koho vaše nekonečné slohy nehorázně štvou. V takovém blogu se pak nedá orientovat.

  7. Houf říká:

    Ty abyses taky nepřidal 🙁 Ano, je to dlouhé, takže blbci bez mozku to nechápu, je to pro ty přemýšlivé, kteří se naučili číst a pracovat s textem. Jen klidně pište dál pane Berane a nevšímejte si nechápavých jihlavských divoženek.

  8. Tomáš Ďásek říká:

    A co třeba jednoduše omezit délku příspěvku na určitý počet znaků – já nevím, třeba pět set nebo tisíc ? Tím by se hodně vyřešilo a jistě to není složitý programátorský zásah.

  9. Venca říká:

    Tímto bych chtěl za všechny blbce požádat Houfa,aby nám to přeložil do jednoduššího textu,abychom se i my mohli těšit z mimořádně plnohodnotných,inteligentních,revolučních,ba přímo nadčasových myšlenek pana Berana. Děkuji.

  10. Houf říká:

    To tě meli naučit ve škole Venco…

  11. Staník říká:

    Skvělá argumentace…..fakt se bavím.

  12. Jarda říká:

    Souhlasím s Vencou. PŘEMÝŠLIVÝ pane Houf nebuďte zbytečně skromný a vysvětlete nám co vlastně chtěl p. Beran sdělit. Když umíte číst a pracovat s textem nebude to pro Vás určitě žádný problém. Děkuji.

  13. J.K. říká:

    Ještě paní Pilková ráda čte Beranovy copy-…..

  14. Petr Klukan říká:

    Omezovat délku textů nechceme, je na každém, co na web vkládá a co čte. Z diskuze se nám ale zcela vytratil novinář a politik John:-)

  15. Tomáš Ďásek říká:

    Tím si ale trochu protiřečíte – právě díky „tapetám“ se původní nit vždycky přeruší a následně vytratí, celá diskuse naprosto degraduje a ti co by třeba k věci něco psát chtěli, ztratí chuť. I to je jeden z důvodů, proč za těch pár let fungování blog JL nezaznamenává nějakou zvláštní aktivní návštěvnost – ruku v ruce s jeho nešťastnou (a tudíž vlastně neexistující) propagací v tištěných vydáních. Navíc možností zveřeňování celých kopiií článků Britských Listů jež nelze považovat za citace se Vaše redakce jako provozovatel diskuse samozřejmě vystavuje teoretické (byť v našich podmínkách opravdu velmi teoretické a nepravděpodobné) možnosti právního postihu dle zákona č. 121/2000sb.

    Jo, takovej John, ten by na to šel jinak 🙂

  16. Svatopluk Beran říká:

    Pokud se vy, běsnící, podíváte na blogy jiných medií kde se lidé vyjadřují pouze krátce a ničím nepodpoří svůj argument, velice brzy dojde k napadání jedn druhého a to mnohokrát i ve stylu zdejšího xxxxx. Jediný kdo tu píše na úrovni je pan Ďásek. To by si ale tady mohl psát jenom sám pro sebe a nebo v nějakém úzkém kruhu tvořitelů bajek. Ostatní, pokud by se měli vyjádřit češtinsky gramaticky, slohově a kontinuálně v delším článku tak by propadli. Patřím mezi ně i já. Pokud tedy chci něco zdělit, co má větší hloubku než třeba pojem slova vůl nebo hovno a má reagovat na podle mnou vyhodnocený hlubší občanský problém nastavený předkladatelem blogu, než jsou dvě slova vůl nebo hovno, použiji článek někoho jiného kdo to jak přemýšlím, vystihne daleko lépe než já, se svým automechanickým výučním listem. Pokud tyto články od vzdělaných lidí se stejným viděním světa jako mám já, dělají vám studovanějším nějaký problém, jsem přesvědčen že problém bude spíš na vaší straně než u mne, či u toho kdo mnou použitý článek vytvořil.

  17. xmolly říká:

    Berane teď jsi jim to nandal. Já osobně řeknu jen toto, když to nechci číst, tak to nečtu. to je jako s tím, když někdo nadává, že v televizi dávají to a nebo ono. vždyť každy svéprávný občan má tu možnost přepnout, nebo vypnout televizor. Jenomže někteří se prostě musí dívat, protože už ni jinak fungovat neumí.
    No a vytvořit si vlastní názor na danou problematiku, tak to umí už jen hrstka lidí. Je daleko jednoduší hltat informace z médií jako je Nova, která obsahově trochu vzdělanému člověku ve zprávách opravdu moc nedá. Neboť koho zajímá, kde se kdo srazil autem a nebo kolik lidí dneska zrovna umřelo. Na to sou snad černé kroniky!!!
    Takže pan beran dává nám lidem impuls, že všechno není jen černo bílé jak říkají média. Chce nás donutit přemýšlet. Jenomže dnes plno lidí přemýšlení bolí, takže jen konzumují.

  18. Tomáš Ďásek říká:

    To ale není tak úplně pravda. Jak píše XXXXXX, naprosto stačí (a také to tak každý soudný člověk dělá) dát sem případný odkaz na externí článek a nekopírovat ho přímo celý. Zajedno to opravdu celou diskusi zcela znepřehledňuje, když musíte prolistovat dvacet obrazovek a zadruhé – kupodivu jsou tu i takoví návštěvníci, kteří si blog JL neprohlížejí v pracovní době za peníze zaměstnavatele, ale doma a internet si platí ze svého. Těm pak prohlídka diskuse díky tomuto balastu zabere mnohem víc času a tím pádem i peněz. A zejména pan Beran, jako obránce sociálně slabých vrstev by měl myslet i na tohle.

    Mě osobně to trochu připadá třeba jako když přijedete k benzínové pumpě a musíte čekat pět minut, protože řidič auta před vámi už má dávno natankováno a zaplaceno, ale aniž by si jako každý normální popojel na parkoviště, tak se ještě šel vyčůrat a jeho manželka si dává kávičku a bagetku. Není to zakázané, není to trestný čin, není to přestupek. Akorát se tomu myslím říká bezohlednost, nebo tak nějak…

  19. Svatopluk Beran říká:

    Mě osobně to trochu připadá třeba jako když přijedete k benzínové pumpě a musíte čekat pět minut, protože řidič auta před vámi už má dávno natankováno a zaplaceno, ale aniž by si jako každý normální popojel na parkoviště, tak se ještě šel vyčůrat a jeho manželka si dává kávičku a bagetku. Není to zakázané, není to trestný čin, není to přestupek.
    .
    Pane Ďásku v zahraničí je to běžná věc a nikdo to za bezohlednost nebere, je to normální součást tamního života. Pro vyrovnanost informace však musím podotknout, že osazení tankovacích stojanů na benzínových stanicích, je v mnohých případech této službě zákazníkům lépe přizpůsobenu než u nás. Chápu na co jste chtěl poukázat, pouze to přirovnání trochu kulhá. Mnoha našim občanům stále chybí možnost porovnání vlastního života žitého v naší české kotlině oproti tomu na kolika různých místech světa je žito nekonečně mnoho lidských osudů v početných národech či rasách a životních vizích či potřebách těchto národů a ras.

  20. Venca říká:

    Ač se nejmenuji Ďásek,musím se zeptat.Prosím pěkně ve kterém zahraničí je zdržování u stojanů a blokování čerpací stanice považováno za součást národní kultury?A děkuji za rozšíření obzorů,opravdu jsem dosud nevěděl,že opisování z BL dělá z člověka světoběžníka a znalce všeho.Holt my ostatní jsme jen banda omezenců z české kotliny,kterým chybí přehled,ale pan Beran to je prorok lepších zítřků.Už si nechte předepsat něco silnějšího.

  21. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran tady je navod jak parkovat u pumpy ve Spojenych statech ,je to presne popsany do detailu aby se to neminulo ucinkem.Vyzkousejte pri pristi navsteve.Pokud by jste do toho chtel zamichat trosku jinych ras ,tak bych doporucoval to zkusit v Bronxu NY.
    PS. Kdyz uz delame to nitpicking tak by me taky zajimalo v ktery zemi to je.

    http://www.ehow.com/how_2100849_annoy-gas-station-attendant.html

  22. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher jsem rád, že jste se ozval a právě tímto článkem potvrdil skutečnost o které jsem psal, že je běžná. Ve své odpovědi jsem měl na mysli právě i Spojené Státy. Článek který jste vy předložil, pro vysvětlení ostatním čtenářům, není návodem nebo snad nějakým nařízením jak se má člověk u benzínové pumpy chovat, nýbrž skutečnost, přesně to jak ji popsal pan Ďásek, kterou též tento článek ironizuje. A proč ji ironizuje? Právě proto, že se to zcela běžně ve Spojených Státech děje a stalo se to již zažitou kulturou. Což se pro maximální pohodlí tankujícího, snaží řešit mnohé benzínové stanice, při vlastnictví většího prostoru, šikmími nájezdy k jednotlivému vyššímu počtu stojanů. Je to přibližně stejná kultura, jako když z překrásných hokejových stadionů či kin ve Spojených Státech, odcházejí američtí občané po zápase či zhlédnutí filmu s tím vědomím, že okamžite po nich nastupují odklízecí čety, které musí odstranit podestýtku z pražené kukuřice, kečupu, párků a coca-coly zbylou po těchto – v uvozovkách – taky divácích. Má odpověď panu Ďáskovi, nebyla schvalováním této kultury – běžné v některých zemích – nýbrž poukázáním na to, jak jeho konkrétní přirovnání kulhá v porovnání se skutečností. Následně jsem nechtěl nikoho urazit, či se nějak povyšovat a proto jsem napsal, že všeobecný rozhled o tom jak to – RŮZNĚ V RŮZNÝCH částech světa a kulturách chodí, mnoha našim občanům chybí. Potrefená husa se sama chytila – myslím pana Vencu. Tímto ovšem opět odcházíme od původního tématu. Snad by bylo ale lepší pokračovat z osobními zkušenostmi občanů ve vztahu NOVINÁŘ – POLITIK.

  23. Venca říká:

    Berane,vy jste se ještě k tématu nevyjádřil.Ale jinak už se musím jen smát,vy jste vlastně chudák.

  24. Svatopluk Beran říká:

    Pane Václave, to že někdo necestuje ještě neznamená, že je omezenec, tak jak se vy snažíte tvrdít. Pouze jsem přesvědčen, že pokud nemá někdo silné empatické schopnosti, těžko může různorodost občanů této planety, jejich kulturu, náboženství či jejich vnitřní cítění chápat, nebo se k němu nějakým způsobem přiblížit, pokud nemohl mít s danou problematikou osobní zkušenost. Pokud jste mi však položil svou otázku, co jste s ní asi sledoval? Měla směřovat k diskuzi NOVINÁŘ – POLITIK, nebo se mne snažíte pouze nějak za mé názory dostat či zdiskreditovat. Jak by jste mne posoudil pokud bych napsal, že jsem nikde nikde neby. A jak by jste mne posoudil, kdybych odpověděl že rád cestuji a určitě jsem navštívil více zemí a na delší dobu, než je na běžného českého občana zvykem. Měl bych v některé z těchto svých odpovědí šanci, že by jste se jednou projevil kladně a jednou záporně. Či budete vy, v mých rozdílných odpovědí vám, následně ke mě vždy záporný a dál hledat nějakou mou osobní diskreditaci? Nevím jestli jsem svou otázku vám, položil srozumitelně? Snad ano. Následně i já, vám potom odpovím na vaši otázku. Vysvětlím též proč se na to ptám. Při našich protiradarových akcí, jsme byli jednou v jedné vesnici kde se sešli tehdejší naši vládní činitelé pan Topolánek, pan Vondra, paní Parkanová, s občany této vesnice i s různými reprezentanty protiradarových hnutí či iniciativ. Při odchodu ze záchodu tamnějšího hostince byl zachycen jedním z našich členů před zahájením jednání, soukromý rozhovor pana Topolánka s paní Parkanovou, kteří stáli na chodbě mezi záchodem a sálem, kde nezávazně mezi sebou hovořili bez toho aniž by tušili, že je může někdo z chodbičky záchodu slyšet. No a obsah jejich kratičkého rozhovoru obsahoval přibližně toto zdělení. – Nebudeme ze začátku nic moc prezentovat a poslechneme si jejich argumenty, které následně zpochybníme. Celý jejich plán tedy nebyl o skutečné a pravdivé informovanosti a diskusi s občany, nýbrž pouze o zpochybňování našich argumentů, protože ty jejich byly naprosto lživé a podvodné – což se časem prokázalo. O co jde vám, když mě někdo zrovna nesnaží zdiskreditovat coby islamistického bolševika? Přeskočíte tedy na strnu zpochybňování – kterou též zahrál nyní pan Furbacher, nebo bude podle vás stačit napsat že jsem na práškách a jenom potřebuji zvýšit dávky. V tom vás musím ale zklamat, napojení na Jihlavský kopeček sice mám, ze svých zkušeností jsem ale bytostně přesvědčen, že větší zájem by tamní odborníci měly o vaši diagnozu.

  25. Svatopluk Beran říká:

    Nemohu jinak pane Václave než konstatovat, že vaše dvě následné argumentace a prostor který zde tyto vaše dvě argumentace vytváří, je zcela ideově shodný z výslechem vyšetřovatele STB ve filmu pana Svěráka – KOLJA – kdy tento komunistický vyšetřovatel používá stejnou metodu, při výslechu pana Louky, jakou vy se projevujete v této diskuzi. Byl jste vy, nebo někdo z vaší rodiny vyšetřovatelem STB?
    .
    Berane,vy jste se ještě k tématu nevyjádřil.Ale jinak už se musím jen smát,vy jste vlastně chudák.
    .
    Holt my ostatní jsme jen banda omezenců z české kotliny,kterým chybí přehled,ale pan Beran to je prorok lepších zítřků.Už si nechte předepsat něco silnějšího.

  26. Svatopluk Beran říká:

    Na vaši otázku o mém vyjádření k článku pana Klukana, vám mohu pouze odpovědět, že již jsem se svým plagiátem, k tomuto blogu pana Klukana vyjádřil. Pokud jste to nepochopil, pokusím se vám to vysvětlit. Blog a myšlenku pana Klukana jsem podpořil tím, čím by se měl vystudovaný a erudovaný novinář, reportér, či zpravodajec jedině řídit, to je svojí kvalitní noviářskou prací, ve které je skutečně kovaný. V opačném případě se z něj totiž stane to, co nám pan John dostatečně ukazuje a to je to že je vlastně obyčejným KAŠPAREM, který je pravicí používán pouze k ohlupování méně informovaných občanů a ředění středového, volebního, občanského potenciálu. Podotýkám, že nevhodná informovanost občanů, abych předešel vaší námitce že považuji všechny občany za blbce, nemá nic společného s inteligencí občanů, nýbrž vypovídá o velice shodné a důmyslné činnosti našich nynějších hlavním medií s činností a prezentací informací, z doby vlády jedné strany.

  27. Venca říká:

    Vida,ono to jde.Tak proč jste to sakra nenapsal hned?Děkuji za překlad pro mě,blbce.A ještě otázka,jak dlouho už donášíte?

  28. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,Vy jste jak to byvale Rude pravo ,vas taky pravda nikdy nezaskoci.

  29. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher doporučil bych vám tuto webovou stránku – wwwcs.wikipedia.org/wiki/Public_relations – Zaměřte se konkrétně na jméno amerického občana E.L. Bernayse, narozeného v roce 1891, třeba potom budete moci přesněji posoudit kde a jak hledalo inspiraci pro svůj systém novinářské a pulicistické práce Rudé Právo, dlouho po tom co tento člověk v americe zaváděl organizovaně přes vlády Spojených Států, oblbování amerických občanů pomocí novin a PR agentur. Též vám doporučuji knihu – Public Relations a Politika aneb kdo a jak řídí naše osudy s naším souhlasem, od Jozefa Ftorka. Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s. v roce 2010 v Praze. Domnívám se, že pak teprve může mít naše vzájemná diskuze o tom, kdo vlastně jako první důsledně propracoval vládní systém žurnalitiky, KTEROU ŽÁDNÁ PRAVDA NEZASKOČÍ.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I