Blog Jihlavských listů

Archív: Březen 2011

Další daň, tentokrát „vodní“

Štěpán Komárek | Čtvrtek, 3. 3. 2011 v 22:04

Minulý týden mě sdělovací prostředky doslova omráčily. Informovaly o záměru ministerstva zemědělství zavést takzvanou vodní daň. Návrh půjde do vlády v brzké době. Po plánovaném razantním zvýšení DPH na potraviny, léky, teplo a spousta dalších věcí pod záminkou důchodové reformy hodlají zavést ještě i speciální vodní daň. Plánují z ní vybrat 2-3 miliardy korun. Samozřejmě se nabízí i otázka, jestli to nakonec nebude mnohem více.

Vodní daň není nic nového. Platí se i dnes a oficiálně se jmenuje poplatek za odběr vod (má různé sazby na odběr povrchové a podzemních vody). Tento poplatek platíme v ceně vodného a u podzemní vody k pití je 2 Kč na 1 m3 a u ostatních účelů 3 Kč. Vybrat 2-3 miliardy znamená, že každý z nás (včetně dětí) zaplatí dalších 200 – 300 Kč ročně navíc. Ať už přímo za vlastní vodné, nebo ve zvýšených cenách výrobků a služeb, které vodu také potřebují. U pětičlenné rodiny to dělá zhruba 1000 – 1500 Kč. Není to závratná suma, ale v kombinaci s vyšším DPH (a to i na vodu), povodňovou stovkou, jakýmsi „spořením“ na důchod a spoustou dalších vládních údajně pravicových radostí nadělovaných zejména méně příjmovým rodinám to už začíná být příliš. Vodné se více zvedne zejména těm, kterým teče domů voda z podzemních pramenišť. Daň ale dopadne prostřednictvím zvýšených cen na všechny. Bohužel opět zhruba stejnou částkou na ty s malým platem i na ty s větším i opravdu velkým platem. Daňová nerovnost opět vzroste. A to nepočítám dodatečné návrhy některých podnikatelů z oboru rozšířit vodní daň i na soukromé studny. Nezbývá než čekat co nakonec z vlády vypadne a v jaké definitivní podobě bude či nebude návrh schválen.

Poslední perličkou návrhu je skutečnost, že zmíněná vybraná suma nemá jít, jak bych trošku naivně doufal, na snížení obrovských schodků státního rozpočtu. Má být utracena na projekty z vodohospodářské oblasti. Nevím jaké, ani jak budou či nebudou užitečné. Nedělám si ale velké iluze o efektivitě utrácených peněz pražskými ministerstvy. Je to jen snaha zvýšit daně a peníze obratem utratit. Bohužel o nic víc nejde. Nezbývá nic jiného než upozornit na další špatný návrh zvyšování daní a doufat, že tento nápad nakonec neprojde.

Zprávy ze Senátu: Evropská komise přiznala, že se bez rozvoje jaderné energetiky neobejde. Konečně!

Miloš Vystrčil | v 20:42

Celé „přiznání“ Evropské komise má velmi dlouhý název a lze je dohledat například na webových stránkách Senátu. Budu tedy pro stručnost používat pouze zkrácený název „Sdělení Evropské komise Energie 2020“.
V dvaadvaceti stránkovém dokumentu, který popisuje pět priorit nové evropské energetické strategie se nachází několik velmi zajímavých údajů a evropských „předsevzetí“, která jednoznačně rehabilitují jadernou energetiku a její rozvoj v rámci celé EU.
Ve Sdělení Komise Energie 2020 se například můžeme dočíst:

  1. Odhaduje se, že ceny elektrické energie jsou v Evropě o 21% vyšší než v USA a o 197% vyšší než v Číně.
  2. Evropská rada přijala v roce 2007 cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů (vodní pára, CO2, CH4, N2O, ozón atd.) o 20% a případně o 30%, pokud se úměrně svým možnostem připojí i další rozvinuté země.
  3. Přínos jaderné energie, díky níž se v současnosti vyrábí přibližně dvě třetiny elektřiny bez emisí uhlíku, musí být hodnocen otevřeně a objektivně.

Z výše uvedených bodů je zřejmé, že pokud státy EU v budoucnu nepodpoří rozvoj jaderné energetiky dojde k významnému snížení konkurenceschopnosti EU vůči ostatním rozvinutým nebo rychle se rozvíjejícím globálním ekonomikám (například USA, Čína, Indie atd.). Zároveň navíc bude velmi obtížné snižovat emise skleníkových plynů dle Evropskou radou schváleného cíle.
Bohužel ve Sdělení Evropské komise Energie 2020 však nenalezneme ani náznak strategie širší, jasnější a konkrétnější podpory jaderné energetiky příští generace. Postoj evropské komise je tedy typicky „evropský“. Evropská komise jedním dechem v dokumentu totiž přiznává, že se bez rozvoje jaderné energetiky neobejde a druhým dechem ale paradoxně nevyslovuje podporu jejímu rozvoji.
Jedno indické přísloví říká: „Vezmi si co chceš, ale zaplať“. Nelze si totiž myslet, že je možné zajistit konkurenceschopnost EU a nerozetnout bludný kruh (bez)jaderné energetiky. Kdo chce brát musí i dávat a mít odvahu měnit názory a přiznat chybu.

Věřím, že přichází pravá chvíle pro FC Vysočina

Zdeněk Tulis | Středa, 2. 3. 2011 v 19:21

Fotbalové jaro konečně klepe na dveře! Končí velmi dlouhé období náročného nabírání kondice a síly, zimních přípravných zápasů a teoretizování nad ambicemi jednotlivých týmů.

S jarním startem jsem plný napjatého očekávání. Vstupujeme do důležité sezóny, která by se mohla stát odrazovým můstkem jihlavského fotbalu mezi česku elitu. Zároveň též na dlouho poslední sezónou ve II. lize. Ano, pevně věřím, že se v červnu dočkáme vytouženého návratu do Gambrinus ligy. Jsem opravdu přesvědčen, že poté bude náš klub schopen zabydlet se v nejvyšší soutěži dlouhodobě.

Troufám si říci, že FC Vysočina ještě nikdy nedisponoval tak vyrovnaným a kvalitním kádrem hráčů, s nímž nyní vstupuje do druhé části soutěžního ročníku. Týmu byly vytvořeny velmi dobré podmínky pro zimní přípravu a dočkal se jak posílení, tak i rozšíření konkurence. Podařilo se nám to i v současné nelehké krizové době, která podpoře sportu a sponzoringu příliš nepřeje. O to větší náleží poděkování našim dlouholetým reklamním partnerům, dále pak Statutárnímu městu Jihlava a kraji Vysočina a především pak heroické podpoře ze strany hlavního akcionáře a generálního sponzora – akciové společnosti PSJ.

V zimní přestávce mužstvo opustil pouze málo využívaný ofenzivní hráč Karel Zelinka a možnost pravidelného herního vytížení jsme dali našim odchovancům Robinu Demeterovi (Písek) a brankáři Martinu Matiáškovi (Břeclav). Byli bychom rádi, kdyby se v létě do FC Vysočina vrátili v podobně dobré formě, jako se to zimě podařilo jiným navrátilcům z hostování – levému obránci Tomáši Cihlářovi (z Třince) a především záložníkovi Janu Kopicovi (z Čáslavi). Velkou nadějí do budoucna je i ofenzivní záložník či útočník Tomáš Kučera, kterého jsme přeřadili z naší juniorky. Velká škoda, že v závěru zimní přípravy utrpěl zranění menisku.

Fanoušky jistě potěšil příchod dvou navrátilců. Hostování na Kypru ukončil záložník Lukáš Vaculík, jehož zkušenosti se v druholigových bojích budou jistě velmi hodit, a velké očekávání vkládáme do kanonýra Murise Mešanoviće, který se zotavil z operace kolene a jeho zimní výkony vzbuzují naději, že se dokáže vrátit do skvělé formy, s níž jihlavský dres opouštěl. Jediným, zato velmi významným, přestupovým tahem FC Vysočina v zimním období byl příchod znojemského levého beka či záložníka Jana Šilingera. Jsme velice rádi, že jsme tohoto velmi perspektivního borce přivedli do našich řad a zvítězili jsme tak v přestupové přetahované celé řady českých a slovenských klubů. Navíc bych rád připomněl skutečnost, že se nám podařilo prodloužit jihlavské působení brankáři Martinu Svobodovi, stoperovi Janu Halamovi a též ikoně klubu Michalu Veselému.

Věřím, že stejně jako my, tak i naši příznivci jsou před startem jara plni optimismu. Zároveň bych je však chtěl požádat o trpělivost a pochopení. Jaro budou bezpochyby provázet četná zaváhání všech klubů a průběh sezóny bude nervydrásajícím a vyrovnaným bojem do posledního kola. Je třeba si uvědomit, že ani sebehvězdnější kádr či horentní rozpočet není zárukou úspěšného postupového boje. Krása sportu, a fotbalu zvlášť, spočívá právě v jeho nevyzpytatelnosti a velkém významu štěstí a kouzla okamžiku. Mnohokrát jsme se o tom v minulosti přesvědčili i my. Snad právě proto nyní nadchází ta pravá chvíle pro naše modro-žluté barvy.

Pod tlakem bojů o postup bychom neměli zapomínat na rozvoj klubu a mládežnické týmy. Ty jsou a nadále budou pro FC Vysočina jednou ze zásadních priorit. Jsme velice rádi, že se řada našich odchovanců prosadila v kvalitních českých i zahraničních klubech a že naše fotbalová líheň produkuje další talenty pro „A tým. I proto nyní činíme veškeré kroky k naplnění příslušné náročné mládežnické licence ČMFS pro kluby, které by měly být pilíři českého fotbalu.

PS: Doufám, že aktuální příchod jara vydrží. Případný sníh a mráz fotbalu a jeho divákům příliš neprospívá. Přesto doufám, že širokou sportovní veřejnost z celého regionu neodradí od návštěvy našeho úvodního duelu proti Dukle Praha (pátek 11. března od 18 hodin) ani eventuelní chlad. Právě tento duel dvou postupových aspirantů totiž bude nesmírně důležitý a do dalšího průběhu ligy mnohé napoví. Přijďte tedy hráče povzbudit v hojném počtu! Na tribunách vás budou velmi potřebovat a slibují, že se na hřišti vydají ze všech sil a schopností!

„Pro radost“

Petr Klukan | Úterý, 1. 3. 2011 v 16:46

Do Telče přišly drogy. Je to mnohem smutnější, než když tam „byl zaveden“ elektrický proud, jak se zpívá v jedné písni. Ale vážně. Pervitin je hnusná věc, kdo jej vaří a prodává, patří jednoznačně za mříže. A nejraději bych dodal, že navždycky. Telčí potulující se mladí, kteří „perník“ berou, jsou již více či méně oběťmi.

Říkám více či méně, protože určitě předtím zkusili marjánku. „Tu přece bere každý,“ podotkne teenager s tím, že kdo ji nezkusí, není in a je za blbce. Není to tak dávno, kdy nám v Jihlavě dokonce vyhrožovala prodavačka rostlin konopí, že nás bude žalovat, když o jejich zcela legálním prodeji napíšeme.

Příznivci konopí namítnou, že marihuana může pomáhat při určitých nemocech apod. Nevyužívejme však, prosím vás, extrémní a ojedinělé případy. Většina huličů marjánky, z nichž se rekrutují perníkáři, jsou přece zdraví a kouří si jen tak „pro radost“. No, zdraví, úplně zdraví vlastně nebudou. Petr Klukan




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I