Ivo Strejček
52- Od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu za ODS. Narozen 11. ledna 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Brně. V letech 1996/97 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Od roku 1998 do roku 2010 byl členem Zastupitelstva města Žďáru nad Sázavou. V Evropském parlamentu působí v hospodářském a měnovém výboru a jako náhradník v zemědělském výboru. Je členem delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou. Je ženatý a má dvě děti.

Důsledky iluze o blahobytu

Ivo Strejček | Čtvrtek, 14. 4. 2011 v 8:45

Když jsme v roce 2004 vstoupili do Evropské unie, většině našich obyvatel se zdálo, že jsme vstoupili do světa věčně bezpečného a nekonečně blahobytného.

Zdálo se nám, že je tím dokončen náš „návrat do Evropy“, přestože jsme z Evropy nikdy neodešli a vždy byli její součástí.

Jaké je to pro většinu Čechů překvapení, že dnes krachuje jeden „vzorný“ západoevropský stát za druhým a oprávněně se ptáme, jak moc nás to všechno ovlivňuje a zda to může ohrozit i naši současnou a budoucí životní úroveň.

Evropský stát blahobytu

Na vině je především tzv. evropský stát blahobytu. Je výsledkem poválečného vývoje Evropy a přinesl s sebou ohromné vymoženosti. Každý sociální výdobytek, každá úleva však přinesla tlak na státní rozpočty.

S tím, jak se zvyšovaly sociální standardy, snižovala se vůle a ochota lidí pracovat za nízké výdělky. To do evropského prostoru také nasálo množství mimoevropských pracovních sil ochotných pracovat za minimální mzdu.

Evropský sociální systém musely jeho vlády nějak živit. Buďto z výběru daní nebo ze státního zadlužování.

Čím více se zvyšovaly náklady práce (určené především vysokými evropskými sociálními standardy), tím méně konkurenceschopným začal být evropský prostor. Firmy jej opouštěly a hledaly přirozeně taková místa, kde byly jejich náklady nejnižší a zisky nejvyšší.

Vládám tak postupně nezbylo nic jiného než si na své výdaje (sociální dávky, platy státních zaměstnanců, penze a své další náklady) půjčovat u bank. Ty jim rády své finanční prostředky půjčovaly, protože stát přece „nikdy nemůže zkrachovat“, a tedy o takto investované peníze banky nikdy nemohou přijít.

Evropský sociální stát vytvořil z evropských států zkostnatělé systémy, ve kterých se sice nádherně žije, ale které se nenávratně a zhoubně zadlužují.

Prvním a hlavním důvodem současného katastrofálního stavu rozpočtů evropských států je nedotknutelná doktrína věčně blahobytného a bezpečného evropského státu blahobytu.

Euro

Jeden z nadpisů v prominentním britském ekonomickém magazínu The Economist hlásá: „euro učinilo slabé slabšími“.

Měl by nám připomenout, že jednou z problematických příčin současného neblahého stavu některých evropských států je také jednotná měna euro.

Vznikla na prostoru hospodářsky, ekonomicky a sociálně rozmanitém a nejednotném, s nízkou pružností pracovního trhu a bez mobility pracovních sil způsobené jazykovými rozdíly na kontinentu.

Státy, které začaly euro používat, měly různou míru nezaměstnanosti a různou míru inflace. To, kdyby měly vlastní měnu, mohly řešit nástroji měnové a hospodářské politiky, které by jim individuálně vyhovovaly.

Jednotná měna ale neumožňuje sledovat vlastní hospodářské cíle prostřednictvím různých úrokových měr – ty nejsou stanovovány národními centrálními bankami, ale jsou určeny Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu nad Mohanem. Ta, i kdyby sebevíce chtěla, nemůže nikdy nastavit optimální sazbu pro tak heterogenní prostor.

Euro proto přispívá k prohlubování těžkých hospodářských problémů některých členů eurozóny.

Poučení pro nás

Na otázku, zda nás současná krize v eurozóně může nějak ovlivnit, je třeba varovně odpovědět: ano.

Vše záleží na tom, jak budou naše vlády šetrné, jak budou hospodařit a jak se postavíme k přijetí eura.

Je třeba zemi dále nezadlužovat a plnit své závazky ve splátkách svých dluhů. Pokud podlehneme dalšímu vábení evropského státu blahobytu, pokud budeme více spoléhat na vliv státu a méně na své vlastní síly a schopnosti, lehce se nám může stát, že nás bude někdo jiný – za drastických podmínek, které bude stanovovat on sám – muset finančně zachránit.

Neexistuje totiž žádný nekonečný evropský stát blahobytu – on vlastně ani nikdy neexistoval. A je užitečné, abychom si jeho neblahých důsledků byli dobře vědomi.

55 komentářů k článku “Důsledky iluze o blahobytu”

  1. Svatopluk Beran říká:

    No tak jsme si nyní dověděli od pana Strejčka, že ten svět na západ od nás není svět blahobytu. Jsem přesvědčen, že se pan Strejček hluboce mýlí a opět, doufejme že neúmyslně šíří hlouposti. Existují přeci občané kteří na západ od nás žijí v blahobytu, není jich mnoho, avšak žijí vesele a na úkor všech ostatních na principu vytváření dluhu. Zajímalo by mne jak je to podle pana Strejčka v zemi s doposud nejsilnější funkční ekonomikou? Ta podle mne není v žádném případě sociální zemí a přesto dluží sama sobě a celému světu výši svého ročního HDP. Jak je to možné? Vidí si pan Strejček vůbec na špičku svého nosu? Pokud by dolar nebyl světovým platidlem, dávno by musela tato země vyhlásit bankrot. Jste si jistý pane Strejčku, že to bude v těch sociálních výdajích? Nebude to spíš v tom, že někdo uvolnil stavidla bankéřům a finančníkům, že globalizace zjednodušila obchodování a internet umožňuje rychlejší a pro mnohé chytráky sofistikovanější přesun viruálních finančních prostředků (viz. počáteční deriváty americké hypoteční krize), a tím též znemožňuje dohledání a kontrolu bleskových finančních operací. Chcete snad pane Strejčku říci, že Baťa stavěl fabriky mezi oběma světovými válkami po celém světě protože ČSR byla sociálním státem, který ho nutil hledat levnější náklady na práci, aby on sám a jemu podobní nemuseli táhnout předmnichovský sociální stát? Nejsem o tom přesvědčen. Každý podnikatel z hlediska svobody podnikání touží po monopolu. Žádný podnikatel netouží po tom aby měl konkurenci a pokud ano tak lže. Proto půjde vždy tam kde budou nejnižší náklady na práci zaměstnanců a je jedno jestli to bude útěk ze sociálního státu (Evropa) a nebo z nesociálního státu (USA). To není o sociálním státě, to je o chamtivosti až za hrob. První a druhá světová válka vyprovokované a vedené kapitalistickými zeměmi, jsou toho dostatečným důkazem. To že se ještě před tím najdou silní diktátoři, kteří nabídnou občanům vidinu jistoty ve státě který sice okrade občany o osobní svobodu, za to však nabídne pochybné přežití, již máme zkušenosti. Tam směřujete pane Strejčku? K naštvanosti a dezorientaci občanů, kteří tvoří pomocí dluhů dodatečně hodnoty? Nebo snad chcete aby se opět ukázali nějcí samozvanci, kteří na krátký čas spasí většinu a následně poštvou různé národy a rasy proti sobě? Prakticky většina světových elitních občanů věří v boha a Ježíše. Nedomnívám se, že by v některém části bible bylo psáno – běž a maximalizuj své zisky – či že by si Ježíš napřed zjišťova kredibilitu nemocného a u které pojišťovny je postižený zajišťen. Rozum do hrsti, méně chamtivosti a sobeckosti pane bývalý učiteli.

  2. Svatopluk Beran říká:

    Nejen podle pana Strejčka je potřeba šetřit naplno. Vedle možnosti si svým přemýšlením, umem a prací lze též vydělávat profitováním jednotlivých podnikatelů či finančníků na sociálním státě. Viz. třeba důchodová reforma nebo zdravotnictví. Oba dva případy dohromady obsluhují něco kolem15 procent ročního DPH České republiky a to již jsou nějaké miliardy u kterých stojí za to vymyslet nějaký ten podvůdek či tunýlek, namísto participace na něčem přínosném a potřebném v příštím běhu této planety. To o čem skrytě mluví pan Strejček, europoslanec za ODS, není šetření, ale možnost osobních podnikatelských záměrů na vykrádání sociálního státu.
    .
    Vše záleží na tom, jak budou naše vlády šetrné, jak budou hospodařit a jak se postavíme k přijetí eura.
    Je třeba zemi dále nezadlužovat a plnit své závazky ve splátkách svých dluhů. Pokud podlehneme dalšímu vábení evropského státu blahobytu, pokud budeme více spoléhat na vliv státu a méně na své vlastní síly a schopnosti, lehce se nám může stát, že nás bude někdo jiný – za drastických podmínek, které bude stanovovat on sám – muset finančně zachránit.
    Neexistuje totiž žádný nekonečný evropský stát blahobytu – on vlastně ani nikdy neexistoval. A je užitečné, abychom si jeho neblahých důsledků byli dobře vědomi.
    .
    Šetřit ano, ale určitě bychom neměli pod panem Strejčkem, Julínkem, Šnajdrem či nyní Hegerem, směřovat do podobných lidských propastí.
    .
    http://www.youtube.com/watch?v=5R5osRbN2AM&feature=player_embedded#at=12

  3. Svatopluk Beran říká:

    Ještě vysvětlení k ekonomice o dluhu a autorem nejsem já. Na ekonomiku, založenou na dluhu nepřišli komunisti. Protože však dnes žijeme v ekonomice založené na zákony podporovaném dluhu, je dnes módní mít dluhy. Nabídka výhodných půjček i pro důchodce a ženy na mateřské na nás číhá na každém sloupu veřejného osvětlení, dokonce i v propagačních letácích božstev konzumu, viz Kaufland. Jak už to tak bývá, plebs musí (na rozdíl od vrchnosti) své dluhy neprodleně splácet, takže stejně hojně se vyskytují i reklamy na vymáhání dluhů a bují celý ten zvrácený systém kšeftování s dluhy (a neštěstím), k němuž se přisáli exekutoři, řada právníků i soudců.
    .
    Když člověk např. na Facebooku prochází a pročítá stránky soudruhů politiků, politických stran a různé politicky zaměřené skupiny, diví se a žasne, dolní čelist vláčí po koberci. Díky letité mediální masáži je většina mladých lidí mezi 17 a 30 lety (pokud se o dění vůbec zajímají a přemlouvají bábu) přesvědčena, že dnešní zadlužení státu zavinili ti zločinní komunisté před rokem 1989. Zde nalézám zásadní omyl, Československo vstupovalo do roku 1989 v čistém součtu naopak jako významný věřitel mnoha dalších zemí. Zadlužení a současný stav byl způsoben komunisty, to je správně, ale až po roce 1989.
    .
    Když už jsem u EU – v dnešní době je nesmírně módní toto společenství kritizovat a hanět. Jen by mě strašně zajímalo, jak si všichni představují přežívání zemiček o pár milionech obyvatel, které jsou pro Evropu typické, každou uzavřenou, obšancovanou ostnatým drátem, s bdělými bojovníky proti narušitelům na hranicích a se stojatým páchnoucím rybníčkem v každé z nich. Samotná myšlenka EU je mimořádně důležitou pro nás všechny, bohužel realizace je často otřesná, to je fakt. Jenže je to důsledek praxe, kdy Brusel slouží jako velké odkladiště politiků, kteří tam byli domovskými státy odesláni pro blbost, korupční maléry nebo „za odměnu“. Například Jan Zahradil nebo Ivo Strejček jsou ve funkci europoslance zcela jasným příkladem, jak pak taková EU asi může fungovat, když se to tam sejde ve velkém počtu. Tihle tam jsou určitě jedině kvůli „hrdinnému rozvracení zevnitř“.

  4. jojo říká:

    Největší průser samozřejmě byla finanční krize a sanace bank a ne „blahobyt“ , my jsme se tomu vyhnuli dřív tím, že jsme si zvrtali pirátizaci a sanovali jsme s předstihem.Takže ti za který jsme všechno zacálovali ještě blábolej jak jsme to zkur… .Přesně jak to říká Bělohrádek : Prodávali nám hovno ve voňavým papíru a ještě nám nadávají ,že se kupovalo.

  5. Svatopluk Beran říká:

    S dovolením bych si dovolil názor pana Bělohrádka prodloužit.
    . PRODÁVALI NÁM HO.NO VE VOŇAVÉM PAPÍŘE, TEĎ NÁM ZA TO NADÁVAJÍ A REFORMAMI NÁS CHTĚJÍ PŘINUTIT SI TO HO.NO JEŠTĚ ZEŽRAT.
    .
    KOMUNISTI TO VEDLI DO PRD.LE, TIHLE NÁS TAM VEDOU ZKRATKOU.

  6. Svatopluk Beran říká:

    Vyžeňte penězoměnce
    Chris Hedges
    .
    (Projev Chrise Hedgese přednesený minulý pátek na Union Square v New Yorku během protestu před pobočkou Bank of America.)
    .
    Ti kdo nemají žádnou moc, ti, které tyto korporace považují za obyčejné, jsou odkládáni stranou coby lidský odpad.
    .
    http://www.blisty.cz/art/58283.html

  7. Svatopluk Beran říká:

    JSTE SI SKUTEČNĚ PANE EUROPOSLANČE JISTÝ, ŽE TO JE SOCIÁLNÍM STÁTEM?

    Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila ekonomické hodnocení USA
    .
    Světové trhy v pondělí radikálně poklesly poté, co významná světová ratingová agentura Standard & Poor’s šokovala burzovní makléře snížením svého hodnocení americké ekonomiky.
    .
    Agentura Standard & Poor’s snížila své hodnocení zadlužení Ameriky ze „stabilního“ na „záporné“, v důsledku rizik spojených s rostoucím deficitem USA.
    .
    S&P varovala, že i když má Amerika vysoce ziskovou, diverzifikovanou a flexibilní ekonomiku, rostoucí deficit USA by v nadcházejících dvou letech mohl tyto výhody zastínit.
    .
    Jde o vážnou ránu presidentu Obamovi. Londýnská burza proto poklesla o dvě procenta, a Wall Street také o dvě procenta.
    .
    S&P zatím potvrdila rating AAA pro americký vládní dluh, ale varovala, že existuje třicetiprocentní pravděpdobnost, že v nadcházejících dvou letech bude i tento rating snížen.
    .
    R. 2009 podle agentury S&P stoupl americký deficit na 11 procent HDP, což je o hodně více než průměr 2 – 5 procent v předcházejících letech.
    .
    S&P konstatuje, že se domnívá, že existuje riziko, že američtí politikové do r. 2013 nedosáhnou dohody ohledně toho, jak se vyrovnat se středně a dlouhodobými rozpočtovými problémy.

  8. Kajazz říká:

    Mmm,vaše komentáře,pane Berane,čtu čím dál raději.Jsem zvědav,jak (a zda vůbec-dnes již po týdnu)bude pan poslanec reagovat. Ono se to dobře „filozofuje“ s posRaneckým platem.Sestupte níž,páni,mezi plebejce a otevřete oči.To uvidíte věci…

  9. Jan říká:

    Na Berana reagovat?

  10. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran delate spatne zavery .Jak jiste vite momentalne u moci v USA je Obama,ktery se svou politikou prerozdelovani bohatsvi a socialinich vyhod pro vsechny je hlavnim duvodem pro tenhle stav. Je milackem kazdeho spravneho levicaka a socialisti na nej nedaji dopustit.
    Takze ne USA ,ale Obamova socialisticka vize of USA je toho duvodem

  11. Petr Cech říká:

    V prve rade bych chtel reagovat na slovo blahobyt. Co je to blahobyt? To je zpusob zivota nekolika procent lidi, kteri se odtrhli od zbytku populace. Tito lide ziji ve vlastnim svete, ktery si vytvareji pomoci pristupu ke kapitalu, trhu a praci. Jsou vysoce honorovani mnohdy i pres velmi nizke IQ,
    maji pristup k informacim cimz muzou okamzite reagovat na kazdou negativni ci pozitivni zmenu. Ostatni lide v blahobytu neziji. Na mnoha funkcich jsou v soucasne dobe demagogove, kteri manipuluji s lidmi svymi neustalymi resenimi, jak zmenit to ci ono.. A je uplne jedno jde-li o levici ci o pravici. Ve druhe rade bych se chtel zminit o tom, co nas vse asi dost pali.
    Co je v soucasne dobe dulezite? Prijmout takove reformy, ktere by vyrovnaly rozpocet. Nepracuji v politicke oblasti, jsem radovym obcanem teto zeme, ale protoze nechci zit v blahobytu, ktery s sebou prinasi mnoho problemu, divam se na vse strizlivyma ocima. Co staci obycejnym lidem, by melo stacit i tem, kteri chteji nesmyslne stale vice a vice, cimz dochazi k obrovske nerovnosti a to muze s sebou prinest jista rizika. Je treba reagovat nejen na otevrenou ranu, ale hlavne se zamerit na nemoc skrytou uvnitr spolecnosti na jejimz konci je smrt.
    Politici se honi za penezi. Jak je mozne, ze tak zbohatli. Bohaty samozrejme inklinuje k bohatym a nema zajem o zbytek naroda. Proto vse jde tam, kam to vetsina naroda nechce. Volici si sve politiky vybiraji, volici se spatnymi politiky po volbach nemohou nic delat. A oni to vedi. Nemoralni zivot, korupce, sexualni afery, neusporadany zivot to vse na volice tragicky dopada.
    To je zatim asi vse, co bych chtel verfejnosti sdelit. Vsem bych chtel jeste vzkazat jedno: tak jak budete milovat sve politiky budou oni milovat sve pozice – ne vas NARODOVE.

  12. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher jsem přesvědčen, že to nebude jen Obamovým navýšením sociálních dávek. Zvedl například i rozpočet u armády oproti Buschovi o 80 miliard a já se domníval že Busch byl ten největší vládní představitel USA, coby zločinec vrah. Kdepak, Obama to pouze dělá chytřeji a má o malinko jiné zbrojařské koně. Nezlobte se na mne, ale Obama má z evropským typem levicovího představitele hodně málo splečného. Pokud se snaží být více solidární s prostými američany, je to jen proto aby se mu tento sát po Reganově a Buchově řádění nezačal bouřit a rozkládat jako v jiných zemích světa. V USA si nikdy žádná levicová strana k vládě ani nečuchla, proto tam lidé mají zřejmě i osobní strach vůbec proti vládě masově a otevřeně vystoupit se svými legálními požadavky.To se nedá s Francií nebo Anglií vůbec rovnat. Je tu ale možnost že mohou mít američané ještě stále v paměti střebu Národní gardy na akademické půdě do studentů v Kentu 4.5. 1970, kde zůstali na univerzitní dlažbě čtyři mrtví. Snad máte ve vědomí, že první skokové, neválečné zadlužování Spojených Států, plus enormní podřezávání vládních příjmů na podkladě snižování daní a masového propouštění nastartoval Regan. Je skutečností, že tyto premisy navodily krátkodobé oýživení ekonomiky, tak jako o deset let dřív v Anglii. Nesly sebou ale skrytá negativa, která se začla projevovat až kolem roku 2000. Spojené Státy totiž byly od smotného svého vzniku zadluženou zemí a schodek který nyní řeší Obama je součet všech bývalých a nevyrovnaných schodků. Pravdou je že dříve to bylo převážně zadlužením u vlastních bank a občanů. Už první válka za nezávislost v roce 1789 zadlužila USA 75 miliony $, což bylo 30% tehdejšího HDP. Následně pak jedinkrát po celou dobu trvání USA byl dluh srovnán na 0 a to za Andrewa Jacksona. Na konci občanské války v roce 1865 byl již opět dluh 1 miliardu $, což představovalo 27% HDP. Před vznikem FEDu v 1913, klesl dluh na pouhých 7%. Tento centrální fond vznikl právě proto, aby se již nikdy žádné výrazné zadlužení nestalo a aby si dolar udržel svou hodnotu. Ovšem opak byl skutečností a pravým záměrem amerických bankéřů a podnikatelů bylo ovládnout kterékoliv příští vládní garnitury USA. Šlo jim pouze o osobní zisky úzké skupiny lidí, které dokáží vydělávat na čemkoliv a na komkoliv po celém světě. 1 SV povíšila opět dluh na 35% HDP USA, i když ve finále válečnými reparacemi, prodejem zbraní, technickým zařízením a potravinových zásob, se ze Spojených Států z coby bývalého dlužníka světa, stal poprvé i věřitel. Následně hospodářská krize ve třicátých letech zvedla dluh USA na 44% HDP a 2 SV dokonce na 122% HDP. Reparace a rozjetá poválečná ekonomika opět dokázala dluh snížit, ovšem vietnamská válka dokázala vyhnala zadlužení na konci šedesátých let zpět ke 47% HDP. Je skutečností že jistou roli v tomto období hrálo i zlepšení sociálního zajištění občanů Spojených Států. Avšak bez války vedené a prohrané mimo výsostné území USA, by výše tohoto zadlužení byla nesrovnatelně nižší. Následně to byl právě president Regan, který na začátku svého volebního období v osumdesátých letech přebíral zemi zadluženou 909 mld. – 33% HDP a končil ve svém volebním období s 2,6 mld. – 52% HDP. To se nepodařilo žádnému jinému presidentovi v mírovém období života Spojených Států a byl to právě Regan který přiměl obyvatele USA žít na dluh. Udělal to opět pro krátkodobé navýšení zisků úzké skupinu amerických občanů. A přesně tak se snaží po Topolánkově vládě i nynější Nečasova vláda. Podříznout přímy a zavést sociální daňové škrty, kterén prospívají jen výmečným. Příklad z USA a osumdesátých let. G.M. v Reganově období vydělal 24mld. a bylo propustil – 100 000 zaměstnanců, G.E. zisk 20,5 mld., propuštěno – 100 000, AT+T zisk 9,6mld. propuštěno – 40 000 zaměstnanců. A důsledek? Produktivita se sice zvedla o 45%, ovšem zisk zůstal pouze majitelům. Dvakrát tak tvrdě pracujícím zůstavším dělníkům se plat zvedl sotva o 1%. Milionům propuštěných bylo nabídnuto žít z vypůjčných peněz, namísto slušného platu. Dluhy domácností se zvedly téměř o 100%. Z 47% HDP na 111% HDP do roku 2000. Vznikla expoze osobních bankrotů. Vzrostl prodej antidepresiv o 310%. Po statisících se začal zvedat počet uvězněných a následoval rozkvět vězeňského byznisu.

    Počet vězňů v USA

    Rok Počet vězňů
    1970 200 000
    1975 380 000
    1985 740 000
    1990 1 145 000
    2000 1 932 000

    pro porovnání

    Podíl uvězněných v populaci v jednotlivých zemích EU v roce 1997

    Země Počet vězňů Počet vězňů na 100 000 obyvatel

    USA 1 785 079 648
    Portugalsko 14 634 145
    Velká Británie 68 124 120
    Španělsko 42 827 113
    Německo 74 317 90
    Francie 54 442 90
    Nizozemsko 13 618 87
    Itálie 49 477 86
    Rakousko 6 946 86
    Belgie 8 342 82
    Dánsko 3 299 62
    Švédsko 5 221 59
    Řecko 5 577 54

    Pozn.: Podíl vězňů v Rusku v tomto roce činil 750 osob na 100 000 obyvatel.
    Zdroj: Wacquant, 1999
    V ČR bylo v r. 1997 podle údajů ČSÚ 59 777 vězňů, což činilo 580 vězňů na 100 tisíc obyvatel!
    .
    Pro někoho zřejmě nezajímavé následné zdůvonění, ale podlemne přeci jen poučné. Něco podobného, by se nám také mohlo po koaliční vládě pana Nečase a plnohodnotném zapojení sledovacích agentur pana Bárty a pana Kubiceho přihodit.
    Hlavní účel masového věznění spatřuje Luc Wacquant v něčem jiném. Zjišťuje, že ve všech státech Unie existuje nepřímá úměra mezi mírou kriminalizace a úrovní sociální pomoci. V období osmdesátých let vzrostly výdaje na stavbu a provoz věznic ve Spojených státech o 95 %. Výdaje na nemocnice během té doby stagnovaly, výdaje na střední školy klesly o 2 % a výdaje na sociální péči poklesly dokonce o 41 %. Když nastupoval do prezidentské funkce v roce 1980 Ronald Reagan, šlo na vězeňství v USA pouze 6,9 miliard dolarů, zatímco na sociální bydlení to bylo 27,4 miliard dolarů. O deset let později dává stát do sektoru vězeňství 26,1 miliard dolarů a na sociální bydlení už jen 10,6 miliard dolarů (Wacquant, 2004).
    Spojené státy dnes vydávají na kriminální represi desetkrát více prostředků než na sociální pomoc. Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let rostou v této zemi náklady na vězení dokonce třikrát rychleji než výdaje na armádu. A nic nenasvědčuje, že by měl tento trend ustat. Právě naopak. Princip „méně státu“, který je svatý ve věci zaměstnání a sociální ochrany, není vůbec aplikován na soudy a policii. Neviditelná ruka trhu byla doplněná železnou pěstí státu a stavba vězení se stala hlavním programem sociálního bydlení. Je paradoxem, že v zemi, kde téměř všichni kritizují příliš nákladné sociální programy, nikdo nekritizuje mnohem vyšší výdaje na věznice. A to přesto, že se to týká téže populace.
    Podle autora se staly Spojené státy během posledních třiceti let laboratoří, ve které probíhá neoliberální experiment s přechodem od sociálního státu ke státu penálnímu, trestajícímu. Kriminalizace bídy je nezbytným doprovodem přechodu trhu práce na poskytování práce prekérní a přechodem sociální politiky na programy typu Workfare. Vězení slouží jako „sociální popelnice“, do které je odhazován lidský odpad tržního systému (Wacquant, 2004).

    Na místo „války proti chudobě“ z let šedesátých nastoupila o deset let později jednoduše „válka proti chudým“. Proto dochází k tak prudkému nárůstu počtu vězněných v době stagnace a dokonce úbytku kriminality. A proto se vězení neplní zabijáky, ale především drobnými zlodějíčky. Ze dvou důvodů přibývá vězňů tak prudce: Vězením se začaly trestat i drobné přestupky a kromě toho se doba trestů pro tento typ trestné činnosti prodlužuje, a to ve stejné době, kdy se zkrátily tresty za mnohdy závažnější kriminalitu bílých límečků.

    Exploze vězeňství tak plní tři hlavní funkce. Fyzicky po stále delší dobu neutralizuje rozsáhlé části deklasovaných dělníků. Kromě toho působí disciplinizačně na zbytek dělníků a na dolní patra středních vrstev. Tyto vrstvy, které žijí ve zvlášť vyhrocené nejstotě a jsou nejaktuálněji ohroženy sestupem, mají neustále před očima osud těch, které trh práce i sociální stát definitivně odvrhl. A konečně slouží instituce masového věznění jako doklad pevné autority státu, který sice nemůže intervenovat do oblasti ekonomiky, rozhoduje však koneckonců o tom, kdo bude ještě integrován do řad námezdních a kdo z nich bude trvale vyřazen.
    Výsledkem je zvláštní politický režim, který je současn vrcholně liberální a krajně autoritativní. Blahosklonně liberální je vůči velkým firmám, horním vrstvám a úspěšným částem vrstev středních. Nesmlouvavě paternalistický až autoritářský je vůči těm dole, kteří jsou zasaženi restrukturalizací práce a úbytkem sociální ochrany.

    Z věznění pracovně přebytečné části populace se stal opravdový průmysl. Již v roce 1983 došlo ve státě Tennessee k prvé privatizaci věznice a o deset let později patřila soukromě provozovaná vězení do pětice nejziskovějších oborů spolu s internetem a moderními biotechnologiemi. V současné době si svůj trest odpykává v soukromých věznicích již několik set tisíc vězňů, což je důkazem toho, že tržně lze využít i „tržního odpadu“.
    Trend v privatizaci věznic má celou řadu závažných důsledků. Je v zájmu jejich soukromých provozovatelů, aby byly stále naplněné. Stoprocentní vytíženost jejich ubytovacích kapacit je předpokladem plynulého toku dotací ze strany státu. Podnikatelé v oblasti vězeňství logicky nemají žádný zájem na úspěšném opětném začlenění osob propuštěných z výkonu trestu do společnosti. Jediné, co sledují, je otázka zúčtování zásob a toků vězňů.
    V zoufale přelidněných věznicích nejde o nápravu odsouzených, nýbrž jen o jejich skladování. Podmínky ve vězeních tomu odpovídají. Třetina vězňů je zraněna během prvých dvou let věznění. Druhým největším zdravotním problémem je tuberkulóza, kterou trpí půl milionu vězňů. Případů AIDS je za mřížemi čtrnáctkrát více než mimo vězení (Wacquant, 2004).
    Součástí ekonomie veřejných, ale hlavně soukromých vězení je pochopitelně snižování nákladů na skladování vězňů. Kromě toho, že pobyt ve vězení je jim denně fakturován, vyžaduje se, aby platili za poskytované služby, například za knihovnu, ošetřovnu nebo vězeňského zubaře. Část nákladů za věznění je přenášena na jejich rodiny a některé věznice si vydržují personál k vymáhání těchto dluhů. Dalším způsobem, jak šetřit, je snižování životního standardu vězňů, redukce výdajů na jejich vzdělávání (včetně vězňů nezletilých) a po vypršení trestu minimalizace výdajů na jejich opětné začlenění do společnosti.

    Nahrazování sociálního státu státem trestajícím je tak nejen vysoce nehumánní, ale je velmi problematické též z čistě pragmatického hlediska. Věznění sice odděluje od společnosti „podtřídu“ považovanou za zbytečnou, nežádoucí, či nebezpečnou. Tím v ní ovšem všechny tyto vlastnosti jen posiluje. Vězni jsou po svém propuštění méně využitelní v regulérní ekonomice a náchylnější k zapojování se do ekonomiky nelegální. Nastoupený trend trestat vězením i řadu méně závažných prohřešků, jako jsou drobné krádeže a žebrota, nemá prakticky žádný výchovný efekt. Je totiž známo, že čím méně závažný přečin je potrestán, tím častější bývá recidiva. Navíc platí, že když je početnost vězňů v dané společnosti příliš vysoká, stává se pak víceméně normální součástí života celých vrstev, stává se součástí mužské cti a známkou plnohodnotné příslušnosti ke skupině. Odbourávání sociálního státu a jeho nahrazení tvrdou represí proti vybraným skupinám obyvatel neřeší žádný ze sociálních problémů. Stojí však u zrodu celé řady problémů nových.
    [1] Vývoj počtu vězněných osob v USA od počátku sedmdesátých let 20. století:
    V ČR bylo v r. 1997 podle údajů ČSÚ 59 777 vězňů, což činilo 580 vězňů na 100 tisíc obyvatel! (pozn. edit.)
    [3] Pravděpodobnost, že se ocitne během svého života ve vězení, činí u bělochů 4 %, u Hispánců 16 % a pro černochy dosahuje hodnoty 29 % (Wacquant, 1999)
    [4] Míra viktimizace určuje, jaký podíl obyvatelstva byl v daném roce poškozen nerůznějšími fomrami trestné činnosti. V USA se v roce 1995 setkalo jednou či vícekrát s narušením zákona, které je nějak poškodilo, 24 % obyvatel. To odpovídá poměrům ve Francii (25 %) a je nižší než ve Velké Británii (31 %), či Nizozemsku (31,5 %). (Wacquant, 2004). Spojené státy se od všech evropských zemí výrazně liší mírou vražd. Na 100 000 obyvatel jich tam připadá pětkrát více než ve Francii, Německu, či Velké Británii (Wacquant, 2004).
    [5] Svědčí o tom i srovnání se sousední Kanadou. V Kanadě v průběhu devadesátých let 20. století klesla míra kriminality právě tak jako v USA, a to přesto, že zde policie a soudy nepřitrvrdily práci a nesáhlo se k vlně věznění. Právě naopak. Z úsporných důvodů byl v Kanadě v devadesátých letech snížen počet policistů téměř o desetinu a počet vězňů poklesl o 7 %. Ve Spojených státech se ve stejné době zvýšil počet policistů a počet vězňů stoupl o celých 47 % (Wacquant, 2004).
    [6] Výraz „vlna zatýkání“ není nijak přehnaný. V době nástupu prezidenta Ronalda Reagana provedla policie ročně v celé zemi 10,4 milionu zatčení. Z nich 69 % končilo uvězněním. O 15 let později stoupl roční počet zatčených na 15,2 milionu a plných 94 % z nich skončilo uvězněním (Wacquant, 2004).
    [7] Zatímco po druhé světové válce bylo 70 % vězňů bílých, dnes je to méně než 30 %. Prudce se to změnilo v průběhu 80. let (Wacquant, 2004)

  13. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran,jako pozorny pozorovatel politiky jste si jiste vsimnul ,ze pokud je v demokraciich stat skutecne economicky a politicky na dne tak vzdy lide voli konzervativni vlady aby je ztoho dostaly .No jak se to vylepsi ,tak zase jim otrne a zase se nechaji nachytat na socialisticke nesmysli ze dostanou neco zadarmo a voli levicaky a jsou nepoucitelny.Jest to takovy kolobeh zivota.
    Co se tyce Vasich vezenskych statistik,tak tam mezi USA a Ceskem nejni zase az takovy rozdil 648 versus 588 ,a to si porad stezujete ze cesky tunelari a dalsi podvodnici a atd jsou nepotrestani,takze to vyjde asi na stejno.

  14. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher mohl by jste mi dát zřetelný důkaz o vašem tvrzení, že lidé volí v případě vykradení státu konzervativní stranou opět konzervativní stranu? Pokud se týká vězeňství, jde v naší zemi o uvolnění osobních lidských morálních zásad, na úroveň osobních kriminálních a vražedných amerických, v důslédků řízené chudoby a nesouměřitlného bohatství. Domnívám se že dobře víte, že tak jako v Čechách tak i ve státech krade a vraždí chudina stejně tak jako ti nejbohatší. Střední třída v obou těchto zemích je procentuelně k počtu občanů zastoupených v těchto úrovních minimálně náchylná k jakémukoliv druhu kriminality. Problémem společnosti není střední třída nýbrž nadměrně bohatí a nadměrně chudí. A to je právě to o co americký i světový neoliberalismus usiluje. Jsem přesvědčen že původní záměry prvních amerických setlerů – protestantů – o rovnosti možností, platily jen ze začátku budování této úžasné lidské vize. Nyní však jsou již tvrdě generačními zbohatlíky pošlapávány a zneužívány ve stejné úrovni, jaké sami dříve odsuzovali.

  15. Libor Furbacher říká:

    Zase se pletete pane Beran.Rovnost moznosti to je zaklad ameriky, to stale existuje a nikdy z ameriky nezmizi.Ale rovnost moznosti nikdy negarantuje rovnost majetku.To by bylo z Vaseho soudku a tomu se rika rovnostarstvi ,prerozdelovani bohatstvi,“culture of entitlement.“

  16. Svatopluk Beran říká:

    Jsem přesvědčen pane Furbacher že jste udržován v naivitě. Je možné, že vám je v této vastní ulitě naivity dobře a maximálně vám vyhovuje. Pokud se budeme bavit o rovnosti příležitostí, jsem přesvědčen, že skutečná rovnost příležitostí byla ve Spojených Státech, způsobem vzniku FEDu a toho kdo a proč inicioval vznik této instituce, lidstvu do budoucna plánovitě ukradena. Ještě určitě stále existuje ve Spojených Státech jedna z nevětších možností rovnosti příležitostí, o tom nepochybuji. Ovšem existuje malá skupina lidí, vícemeně rodin, které vytváří za pomoci FEDu a na podstatě životnosti FEDu i jeho nástrojů běh světa, jenž ze skutečné idee nejprvnějších zakladatelů Spojených Států a jejich myšlenky rovnosti příležitostí vytváří vědomně pouze lživou propagandistickou vizi. V nynějším postmoderním světě, již opět generační a rodová nezměrná bohatství konkrétních rodin vytvořená v minulosti především pomocí válek a půjček na tyto války a za pomoci ekonomického systému založenému na virtuálních prostředcích směny a možnosti zapůjčit ze svého virtuální peníz k vytvoření plánovaného zadlužení, zabezpečuje této elitě ovládání a řízení rovnosti příležitostí k tomu, kdo tuto příležitost mít bude a kdo ne. Je tu opět po pár stoletích jenom opět nová elita císařů a obslužné šlechty. Určitě jsme díky evropskému protestantismu na konci čtrnáctého století, následných evropských utečenců do Nového světa, anglické průmyslové revoluce, francouzské občanské revoluce postoupili a to i přes ruskou slepou cestu řínové revoluce a německý vraždící fašismus do silně rozjeté ekonomiky nynějších Spojených Států. To však NEmůže být konec navždy a je potřeba jít dál. Ovšem dnešní svět je díky globalizaci, kterou se snaží více méně ovlivňovat a řídit připravenými ekonomickími nástroji pár lidí ve svůj prospěch na začátku sebezničení a nebo moderního zotročení většiny, menšinou. V tomto momentě, se však Spojené Státy, díky tomu že převážná věrtšina této elity světa je napojená na ekonomický systém vytvořený občany Spojených Států, stává podle mne brzdou dalšího postupu lidských možností občanů světa. V žádném případě si nedělám na tuto svou vizi patent a netvrdím, že je to jediná skutečná pravda pro všechny. Jedná se o můj pohled na to co se kolem mne děje. Věřím ale tomu že je nás více, kdo nynější svět vidí stejným způsobem.

  17. Karel Horký říká:

    Pane Berene, zkuste tady naznačit vaši vizi jak dosáhnout „spravedlivého“ světa. Komentovat je hezké,ale změnit svět se nepodařilo větším kapacitám a vědátorům. Ona politologie je „krásná“ věc, ale nic neřeší. Reálný život je něco jiného a ani politologické demagogie zleva ( a tam se vaše myšlení ubírá ) na tom nic nezmění.

  18. Svatopluk Beran říká:

    Pane Horký dosáhnout spravedlivého světa bude těžké a klidně si můžeme říci že i nemožné. Pro začátek postačí když příští tisíciletí bude směřovat k tomu aby nebyl svět nespravedlivý. To znamená aby nikdo na základě své duševní výmečnosti neničil a nezneužíval život toho druhého. Dále bych se rád ohradil vůči vašemu názoru o politické demagogii z leva. Pokud jste přesvědčen, že pravicové myšlení je to jediné možné, potom si najděte nějaký pravicový diktátorský režim a klidně si tam se svými soukmenovci užívejte života a terorizujte levici. Pokud tu ale bude demokracie, jsestli chápete význam toho slova, potom si budete muste zvyknout i na jiný názor a v budoucnu i morálně slušnější ekonomický systém než je nynější reálný kapitalismus. Pokud se však domníváte že jsme již dosáhli konečného a jediného nejlepšího ekonomického systému, pak se vám podařilo zastavit historický postup lidstva a budete jistě navždy veleben a uctíván jako ten jediný největší. Mám dojem že je pro tento pojem používán v češtině výraz PÁNBŮH.

  19. Karel Horký říká:

    Pane Berane, nebudu tady s vámi polemizovat zda jsem schopen přijímat názory zleva či ne, ale chtěl jsem jenom nastínit na vaše jednostranné zaměření „hodně doleva“ což potvrzujete plagiáty vybraných „levicových“ statí z Britských listů i když jsou tyto chápany studenty Filosofické fakulty UK jako středopravicové noviny. Já bych zase mohl vybírat statě z „Revue politika“ a stavět na nich jako na těch pravých a jedině pravdivých. Zkuste hledat něco zajímavého a přínosného i na pravicové politice a možná i někdy změníte svůj demagogický přístup k pravici. Váš svět je černo-bílý a to je škoda.

  20. Svatopluk Beran říká:

    Pane Horký, který konkrétní plagiát a které konkréní místo z mých výběrů z BL vám připadá, že omezuje vaši živataschopnost, že omezuje váš životní rozlet či vaši svobodu a proč? Já jsem zatím žádnou vaší chůzi či stopy na zdejších bogách nezaznamenal. Můžete mi vy sám, napsat nějaké vaše pohledy na některé zdejší příspěvky, ať i já mohu posoudit jestli dovolíte, zdali váš pohled na svět dokáže rozeznat barevné spektru a nebo máte li pouze Modrý zákal, pardon šedý zákal, pardon černobílé vidění. Pak se zcela jistě na konkrétních případech můžeme bavit o tom, jestli já mám k pravici pouze demagogický přístup a vy naopak jste obdarován vyrovnaným nadhledem a ne pouze jednoduchou demagogií k levici a zdali i vy sám jste schopen hledat něco zajímavého a přínosného na levicové politice. Pokud hodláte zůstat ze svým životním pohledem na chod světa za dveřmi a pouze vydávat výkřiky z poza dveří, nejsem přesvědčn, že se bavíme vyrovnaně.

  21. Karel Horký říká:

    Pane berane. Politiku sleduji z povzdálí a svoje politické zaměření a směrování státu vyjadřuji pravidelně ve volbách. Pak už je to jenom zráta času a zajímám se jinými věcmi a zábavou. Jenom mne zaráží, jak je možné že v nových volbách v některých státech Evropy vítezí pravicové a nacinální strany, po „skvělých“ zkušenostech se sociální politikou předchozích vlád. Kdo ty strany volí? A co se týče české levice, tak jsem s ní „skončil“ když socilaistický Jánošík Sobotka a levice před volbami v roce 200? slibovala „ráj na zemi“ a následně přiznala, že to byla volební omáčka a sliby nebyly zasazeny do reaálného ekonomického období. No a státní dluh v době 6ti% růstu HDP byl už úplný konec. Takže přijmu dobré návrhy a myšlenky ČSSD, zkritizuji blbosti a problémy ze strany pravice, ale nepřijmu levicové boření všeho z prava. No a nakonec. Přeji vám mnoho úspěchů ve vašem revolucionářském úsilí a až „pohnete koly dějin“ :-), tak napište. Mějte se hezky.

  22. Karel Horký říká:

    Omlouvám se : Pane Berane.

  23. Svatopluk Beran říká:

    Pane Horký jsem přesvědčen že svým vlastním zavádějícím způsobem mi dáváte za vinu něco, co není zdaleka skutečností. Viz. vaše – nepřijmu levicové boření všeho z prava. – Ve vedlejším článku uvádím toto – Kapitalistické ekonomické tržního hospodářství, svázané přesnými pravidly, je podle mne velice vhodný atribut, pro start další historické kapitoly lidstva. Teď je jen potřeba na podkladě jasných zákonů, vyřadit chamtivost nadprůměnývh jedinců, profitujících na zbylé většinové části společnosti, lživě zneužívanou nezpochybnitelnou osobní svobodou výmečného jednotlivce. – Jsem přesvědčen že se nejedná o boření levice všeho z pravého, nýbrž pouze pokus zastavit to, že na podkladě svobody výkoného jedince, povětšinou právnické osoby, to je korporací, monopolů nadnárodních bank a pod. zneužívání těch slabších těmi silnějšími. Troufnu si tvrdit že máme podobný názor. Rozdíl je ale v tom z jakého pohledu a pro koho vy a já vidíme dobré návrhy a blbosti pravice nebo levice. Můžete se určitě spolehnout že o tom, že bylo pohnuto kolem dějin vám nenapíši, protože to stoprocentně nebude v mém životě. :) Taky se mějte hezky.

  24. Svatopluk Beran říká:

    A ještě proč výtězí pravicové strany, jak jistě víte, tak u nás vyhráli poslední dvoje volby parvicové strany podvodem. V prvém případě v roce 2006 smyšlená policejní zpráva pana Kubiceho zveřejněná čtyři dny před volbama a ještě nezákoně vynesena mezi novináře, zacož byl ministr vnitra Langer poslane Severa pravomocně odsouzeni, dokázala pouze vytvořit nefunkční vládu. Nezbylo než nakoupit dva poslance ČSSD, aby mohla právě existovat pochybná nová 101 vláda. V roce 2010 vyhrála ČSSD a zbytek, tedy koalice vznikla pouze na Řecké lži. To jak to kolem teď kolem nás vypadá jste si jistě všiml. Že se radikalizují tvrdí pravičáci je jen důsledek všech dluhů po celém světě z ekonomiky paní Tacherové a pana Regana, postavené na zadlužování a vytváření ekonomických bublin, která časem prasknou. Politická pole a jednoduchá řešení jsou pak pro nacionalisty u nas…ých lidí zcela otevřené.

  25. Karel Horký říká:

    Pane Berane, v prvním příspěvku jsem su vzpomněl na roky před revolucí a na komunistické Rudé právo a mluvu tehdejších politiků v čele s Jakešem : „Kapitalistické ekonomické tržního hospodářství, svázané přesnými pravidly, je podle mne velice vhodný atribut, pro start další historické kapitoly lidstva. Teď je jen potřeba na podkladě jasných zákonů, vyřadit chamtivost nadprůměnývh jedinců, profitujících na zbylé většinové části společnosti, lživě zneužívanou nezpochybnitelnou osobní svobodou výmečného jednotlivce“ – to je síla. Dále nepodléhejte konspiračním výplodům pánu Paroubka ( mimochodem stále více a více ukřivděného a nerespektovaného politika ) a „nákupu“ poslanců, jejichž odchod si zavinila levice svým chováním sama. na druhou stranu bych mohl připomenout poslance Kota, ožralu a karieristu, kterého levice přijala s velkou radostí do svých poslaneckých řad. Ale vy jste mi neodpověděl na důvody, které vedou voliče v jiných státech EU, kdy při volbátach volí pravici a nacionalisty, když mají za sebou skvělou historii socialistiského života v „ekonomickém ráji “ ( viz.Švédsko ).

  26. Karel Horký říká:

    Omlouvám se za poslední dotaz v příspěvku, ale byl jsem stále v údivu na d kopírovanou větou ( typická stalinistická mluva ). Ale vaše odpověď byla nic neříkající levicová demagogická fluscule, nezakládající se na reálných podkladech a zjištěních. Je ale fakt, že u lidí s menším politickým a makroekonomickým přehledem zabírá na 100%. Je to stejné, jako na 1.máje v Jihlave prohlásí komunistická poslankyně ať vše zaplatí bohatí. Zde musím napsat že to je pěkná …… ( nic slušného ).Věřím ale, že těch 150 komunistů řvalo radostí nad tímto vyjádřením, které opět nemá reálný základ. Kdo je bohatý ? Kde je hranice „bohatosti“ ? Dovede to někdo vyjádřit. Není už bohatá i soudružka poslankyně, která bere vysoce nadprůměrný plat a tady káže o bohatosti jiných ? A takto můžeme hovořit o levicových poslancích, senátorech, odborářích, europoslancích. Hlavně rozeštvávat a dělit národ na chudé a bohaté, to už tady párkrát bylo a jak to dopadlo je nám známo. Snad už jenom Cuba a Bolivie jsou ostrůvky socialistického ráje na zemi. Ale radši už dost.

  27. Svatopluk Beran říká:

    Pokud se jedná o Švédsko tak se domnívám že jde o nadměrný příliv přistěhovalců a to převážně z Afriky a Asie – převážně však muslimů z Blízkého východu, umožněné tolerantními zákony seveřanů. Nyní se však muslimové radikalizují na podkladě vytvořené hrozby ,,SVĚTOVÉHO TERORISMU,, Tento nový koncept konzervativců Spojených Států byl uměle vytvořen po pádu východního bloku, ovlivněný hospodářským pádem Sovětského Svazu. O konec Sovětského Svazu se postarali právě společně Spojené Státy s fundamentálními teroristy. Muslimští radikálové obětovali pro hospodářský kolaps Sovětského Svazu své životy. Spojené státy zase peníze. Po společném vítězství se američané zachovali tak jak je pro ně typické. (Od svého spojence – Talibanu – a jeho vojenských gerilových jednotek Al Kajdy, které vybudovaly a zaplatila a vycvičila přes pákistánské výzvědné sližby americká CIA, na hranicích Pákistánu a Afganistánu během války mezi Afganistánem a Sovětským Svazem. Jednalo se asi o sto tisíc mudžahedínů, kteří byli naverbováni pro svatou válku proti Sovětskému Svazu, asi ve třiceti muslimských zemích po celém světě.) Poté se američané odklonili se od svého spojence který po celou dobu spojení mezi Talibanem a USA zachovával a přitvrzoval právo Šarijá a to zdůvodu, že USA potřebovaly vybudovat přes Afganistán produktovod – plynovod – na tranzit plynu z Kaspického Moře, konkrétně z Turkmenistánu, kde koupilo těžební práva koncorsium některých nejvýznamějších členů budoucí Buschovy administrativy, kteří také byli největšími finančními sponzory Buschovi presidentské kampaně, kterou ve finále vyhrál pouze soudním sporem a to ještě jenom díky svému otci Buschi seniorovi, kdy hlavní soudci nejvyššího soudu, byli Busche seniora nejlepší ,,kamarádi v mokrém triku,, ještě z dob kdy byl on sám ředitelem CIA . Omlouvám se trochu jsem odbočil, k celkovému pochopení je to však potřeba i když je to celé samozřejmě ještě trochu složitější a propletenější. V poidstatě jde o to, že po ukončené hrozbě stršáka komunismu jak pro USA tak i pro muslimskou společnost, potřebuly Spojené Státy strašáka nového, no a celosvětový strašák TERORISMU, zaměřený a neslučitelný se západní společností například právem šária, je pro dosažení a vykradení největších ropných zásob na světě, bez nichž naše nynější atlantická společnost nemůže existovat, nejlepší možná varianta. Jeden z bývalých spojenců je slabší, ale vlastní potřebné suroviny, druhý je nejsilnější na světě a jeho vlastních surovinových komodit se mu nedostává. Jak jistě víte, k novodobému zapálení Raichtágu došlo 11 září 2001. Spousta slušných muslimů a věřte že jich je většina, začala opouštět válečná území Iráku i Afganistánu, (v Iráku to je například exodus 5 milionů lidí, převážně střední třídy). Je jisté, že se mezi nimi dostávají do Evropy i fundamentalisté, kteří chtějí odpaltu na dřívějších spojencích, kteří je vlastně zneužili a nyní ještě chtějí i vykrádat. To co se děje v západní Evropě a převážně na severu není ve svém hlavním základě sociální kolaps, nýbrž obrana nacionálních segmentů, kteří nechtějí do svého sociálního systému vpouštět občany jiného vyznání, kteří se na těchto vymoženostech nijak nepodílely a navíc ještě mezi sebou přivážejí ty, kteří jsou nasraní na západ za to že jim znásilňuje jejich zemi. Určitě mi odpovíte něco ve smyslu (typická stalinistická mluva). Doporučuji vám, přečist si některé knihy sociologů a to jak pravicovýc tak i levicových. Pak můžeme navázat rozhovor o stalinistické mluvě a kladení slovních pojmů. Valím do práce, takže se omlouvám za případný zvýšený počet gramatických i slohových chyb či vazeb. Nemám čas si to po sobě zkontrolovat.

  28. Karel Horký říká:

    Slovník a pojmy lze použít jiné a ne ve vašem pojetí. To už tady jednou bylo (1948 a dále ) a nedalo se to poslouchat a číst. Nebo levicový názor nelze vyjádřit kultyvovaněji ? Asi ne, protgože tento slovník maé ve svém repertoáru i dnešní KSČM a její straníci, kterým je to vlastní ( viz. poslankyně za KSČM Rusová na oslavě 1.máje v Jihlavě )

  29. Svatopluk Beran říká:

    Dále nepodléhejte konspiračním výplodům pánu Paroubka ( mimochodem stále více a více ukřivděného a nerespektovaného politika ) a “nákupu” poslanců, jejichž odchod si zavinila levice svým chováním sama. na druhou stranu bych mohl připomenout poslance Kota, ožralu a karieristu, kterého levice přijala s velkou radostí do svých poslaneckých řad.

    Pane Horký toto jsem našel o poslanci Kottovi který se rád oddával alkoholu – Petr Kott chyběl 27. září 2003 na hlasování o nedůvěře Špidlově vládě, údajně kvůli problémům s alkoholem, ale poslanec Kott tvrdil, že se nechtěl zúčastnit, aby neshodil celou reformu, načež ho ODS vyloučila ze strany. Poté vstoupil do klubu vládní US-DEU a hlasoval s KDU-ČSL, US-DEU, ČSSD a KSČM o některých zákonech, mimo jiné o síti neziskových nemocnic – nějak jsem se však nedočetl o tom, že by ho nakoupila ČSSD nebo komunisté. Já tam čtu, že vstoupil do vládní pravicové US-DEU. Vy jste to ale myslel asi tak, že ČSSD upatila opilce Kotta a ten se chytře po vyhození z parvicové ODS, vetřel do druhé vládní pravicové US-DEU, aby mohl hlasovat pro levici. No já vám radši tuto vaši konspiraci o tom, že byl programově od levice opíjen a následně zvyklán, brát nebudu.

    Pokud jste ale pane Horký přesvědčen, že hypotéční krizi v USA která přerostla v finančí a hospodářskou a následně se rozšířila téměř do celého světa, nastartovala a zavinila chudina. Tak tomu já něřím a jsem přesvědčen o pravém opaku. Totiž, že to byly právě ti bohatí v americkém bankovním a finanční systému, který chudina stoprocentně neovládá, nereguluje a ani neřídí. Že to říká i komunistická poslankyně a 150 řvoucích komunistů nic na této pravdě a skutečnosti nemění. Že chtějí aby to zaplatili právě tito bohatí a v každé další zemi i ti kteří na tom profitovali, tak s tím souhlasím já také. Protože – a nyní to opět není z mé hlavy – Finanční krize je vždy plodem nepoctivosti na straně finančních institucí a nekompetentnosti na straně politiků. Je to v prvé řadě morální selhání. Americký finanční systém selhal ve svých dvou klíčových druzích odpovědnosti – řízení rizika a alokaci kapitálu. Je smutné, že mnohé z nejhorších prvků finančního systému USA – toxické hypotéky a praktiky, které k nim vedly, byly exportovány do zbytku světa. To vše se dělo ve jménu inovace a jakákoliv regulatorní iniciativa byla zavrhována se odůvodněním, že by inovaci ohrozila. (Známe všichni například i slova nejen bývalého ale i dnešního ministra financí Kalouska, který počátek této krize u nás ohodnotil slovy – že běžný český občan hold bude bohatnout o něco méně. Zajímavě se též vyjadřoval i hlavní PŘEDSTAVITEL ČESKÉHO FINANČNÍHO TEMNA v devadesátých letech, profesor Klaus, který hovořil jen o nějaké rýmě). Takže se tedy inovovalo, ale nikoliv způsobem, který by ekonomiku posílil, ale který ji dusil. Nejlepší mozky v USA věnovaly svůj talent na obcházení standardů a regulací, zajišťujících efektivní chod a bezpečnost bankovního systému. Bohužel tak úspěšně, že teď za to zaplatíme úplně všichni. V první fázi šlo skutečně o trh nemovitostí a hypoték. Jak už je dnes dobře známo, hypotéky byly nabízeny a šity na míru i pro rodiny s nízkými či stagnujícími příjmy(klienty s takzvanou nízkou bonitou). Důležité je pochopit, proč je v USA tak velké množství rodin se stagnujícími příjmy, respektivě reálně klesajícími a proč jsou v USA tak nízké úrokové sazby, které toto půjčování umožnily, respektivně ho udělali atraktivní. Konkrétní forma, v níž se pak hypotéky zvrhly, je až další fází. -… Nebudu zde déle opruzovat čtenáře celým výpisem z knihy, zbytek a nejen to si můžete vyhledat vy sám i ostatní kdo mají zájem, od stránky 46 až po stránku 64 v knize Ilony Švihlíkové – Globalizace a Krize – souvislosti a scénáře. Zajímavá je vůbec celá tato kniha. Vy coby člověk který má makroekonomiku v malíku, si jistě s touto knihou lehce poradíte. No a snad dostanete konečně rozum a nebo naopak, svou odborností a svými makroekonomickými znalostmi i přehledem rozcupujete tuto knihu a její závěry na kousky. Určitě mi o tom ale něco ještě napište.

  30. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran Zminujete se o Pani Thacher.Promluvte si s nekym kdo zil ve Velke Britanii v 70-80 letech jak to tam vypadalo,stavky odboru za vyssi platy na dennim poradku,vypadky electriny a doprava ,jak za komunistu v cesku ,.Kazdy chtel vsechny vyhody a nebylo to z ceho platit.Tez tam bylo strasne silne “Mirove hnuti“[neco podobneho jako ne zakladnam a podobny crap v cesku.]Financovane Sovetskym svazem a strasne podporovane soudruhem Kavanem . A tez tam bylo IRA,ktere ke svym vybuchum pouzivali cesky Semtex,pasovany do UK ,a to pres Lybii,Jo v te dobe se levicaci na zapade placaly po zadech s vychodnima komunistama az z toho byly hrbaty.A zadnej levicovy politik nemel odvahu to lidem rict aby neztratil hlasy ve volbach.Pouze Mrs Thacher “nazvala lopatu lopatou“ a lidi se za ni postavily,kdyz uz videli kam ten socialismus vede.A ona postavila Velkou Britanii zase na nohy.Demokracie funguje ,kdyz se ji da cas.Takze se nedivim,ze jste ponekud zklaman

  31. Karel Horký říká:

    Pane Berane, můžete mi definovat pojem „bohatý“ a „chudý“ a to konkretně v naši zemi ? A pokuste se pojmout tyto výrazy komplexně a ne z nějakých vyčtených pouček, ale ze své hlavy. Děkuji
    P.S. Diskuse, která je pojmuta ve smyslu kopírování myšlenek někoho jiného autora a není diskusí na základě vlastních myšlenek, formulací a pojmů nemá cenu. Takže vás nebudu cupovat, jelikož mne opět překvapíte nějakou novou převzatou statí z vámi „milovaných“ knih a na já nemám čas hledat v jinýc knihách oponenturu a to by bylo stále dokola, jelikož vy jste nepřesvěčitelný levicový odborář.

  32. Svatopluk Beran říká:

    Pane Horký, pokud se nechcete bavit na podkladě toho co se ve světě děje a událo, nýbrž pouze na podkladě vlastních myšlenek a doměnek, pak stoprocentně nemá cenu tu ztrácet navzájem čas. Já takový bánbůh – nebo chytrák jako vy určitě nejsem a ani se na něj nechci pasovat. Můj mozek je schopen diskutovat pouze na podkladě toho co se historicky kolem mě i na celé planětě událostalo, co jsem si přečetl a co jsem se naučil a co to vše, světu přineslo. K tomu samozřejmě potřebuji vedle vlastního života i literaturu a dokumety. Samozřejmě mohu mít literaturu a dokumenty špatné, zavádějící nebo lživé a vy naopak ty jediné správné. O tom ta diskuze může být. Ale nezlobte se na mě a nechci vás samozřejmě podceňovat, jsem však bytostně přesvědčen že i vy budete prezentovat pouze něco, co už někdy někdo řekl nebo vymyslel, jinak by jste totiž tady nediskutoval se mnou, ale minimálně vládnul naší zemi, neřkuli celé zeměkouli.

    Něco podobného platí z mé strany i k vaši otázce mého definování pojmu bohatý a chudý a navíc ještě jenom ve vztahu k naší republice. Nezlobte se na mne, ale tato otázka v podobě jakou vy se ji snažíte postavit, se mi zdá poměrně zjednodušelá. Prosím definujte jako první úroveň vašeho pohledu na pojem bohatý a chudý, ať mohu posoudit o jakou úroveň vám jde. Jestli jde skutečně o výměnu názorů, nebo o nějakou stupiditu. Pokud budete i nadále trvat na tom abych se vyjádřil jako první, vyzmu to ze široka protože tato otázka má podle mne záběr široký. I vy totiž nemůžete použít jen svou hlavu a svůj omezený život robinsona, protože nežijete sám na opuštěném ostrově, nýbrž ve společenství lidí a zahrnete i to co jste se o pojmech bohatý a chudý naučil, co jste si přečetl a co jste v lidské společnosti svými životní skušenostmi prožil. Jste totiž utvářen lidmi, zkušemostmi a vzděláním a tomu se v jakékoliv společnosti, pokud nebudete žít jako robinson sám na nějakém ostrově, nemůžete vyhnout.

  33. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher, už jsme se tu o tom bavili. Jak Margaret, tak i Roland na krátkou dobu zvedli ekonomiku západu, ovšem způsob jakým to udělali a to na podkladě zvýšení nezaměstnanosti, odbouráním bankovních regulačních nástrojů, a snížením daní zapříčinili v dlouhodobém horizontu následné krize, tu poslední nevyjímaje, přičemž to byli právě oni dva, kteří nastartovali život občanů i celých zemí západu na dluh. Dovedete si představit že by jak země tak i občané náhle přišli o všechny věci které mají na podkladě dluhu z vymyšlených a nepodložených peněz? Dále vám také doporučuji naťukat si do nějakého schopného vyhledávače jméno amerického občana pana Edwina P. Wilsona. Zjistíte že byl členem CIA, že pašoval a prodával zbraně za Spojené Státy Kadáfímu, a mimo jiné mu taky prodal téměř 20 tun speciální plastické trhaviny. Víte oni cesty plastických trhavin, jako například semtexu a to nejen do Libye, mají více cest. Až si něco, například o tomto agentu CIA a Libyi přečtete, můžeme se opět rozhovořit o tom kdo všechno podporoval Kadáfího, Husajna, Bin Ládina, kdo vyzbrojil a financoval gerily Talibanu Al Kajdu a kdo tady teď posledních pár desetiletí dělá z lidí blbce.

  34. Karel Horký říká:

    Pane Berane, potvrdil jste mi moji domněnku, že nemáte svůj názor a nejste schopen vlastních definicí a vaše chování a myšlení je ovlivňováno „někým jiný“. To že čtete a dovedete se orientovat v prostředí levicově založeném je hezké, ale zavádějící pro vlastní komplexní názorový vývoj.
    A ještě dodatek k vaši reakci na pana Furbachera. Že se něco podobného jako paní Margaret nepodařilo ČSSD v době ekonomického růstu 6ti%. V této době byla nezaměstananost +- stejná vysoká jako v době krize, došlo ke snížení daní, atd. ,kdy u vlády byly pravicové vlády. Takže to není pravý, levý, ale světová ekonomika má svoje pravidla, která přinášejí cyklickou problematiku, kterou neovlivní žádný levicový ekonomický fenomén ( a to nechci jemnovat ekonoma, ministra financí vystudovaného právníka Sobotku ).

  35. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,americka inteligence ma rozpocet je asi 80 billion dolaru,zamestnava hrozne moc lidi,takze se nedivte ,ze se tu a tam stane,ze se nekdo necha zlakat velkymi penezi,jako vami zminovany Wilson.Ale co je dulezite ,ze za to byl odsouzen na snad 50 let.V transparetni demokracii , jakou USA bezesporu je, se takove veci nedaji schovat.Stejne asi tak jako vase konspiracni teorie o 9/11.Spojene Staty nejsou Nemecko pod vladou nacionalnich socialistu nebo Svaz Sovetskych Socialistickych Republik.

  36. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher pokud bude kauza s panem Wilsnem tak jak říkáte a věříte vy , budu i já mít na pana Wilsona a chování bezpečnostních složek USA stejný pohled jako vy. Skutečností ale je že tak to není. Pan Wilson byl po zveřejnění této aféry do medií obětován. Základní vizí CIA bylo dostat věrohodného člověka do nejbližšího okolí Kadáfího. Člověka kterému bude věřit jak CIA, tak si jeho důvěru získjí i Lybijské bezpečnostní složky a to právě přes veliký nákup zbraní. To co potom Kadáfí s těmito zbraněmi a plastickými trhavinami udělá už je nezajímalo, výce méně věděli, že to nemohli ovlivnit. Způsob provedení a množství konvenční zbraní měl být tou správnou zárukou pro důvěryhodnost pana Wilsna. Důvod proč Spojené Státy potřebovaly takto dobře informovaného zvěda v řadách Libijských bezpečnostních složek byl ten, že Spojené státy tolerovaly vývoj atomových zbraní v Pákistánu ve spojení se Severní Koreou. Tanto vývoj nesměly Spojené Státy sami ze svých zdrojů, podle mezinárodních smluv podporovat a tak tolerovali toto spojení, do kterého byla částečně zapojena i Libye. Kontrolu toho co se ve skutečnosti děje a jak daleko je tento vývoj mělo monitorovat několik zvědů CIA. Pan Wilson byl jeden z nich. Toď celé, akorát že se na to přišlo a tak si musela CIA opět umýt ruce. Je to stejné jako například dodání konponentů bojového plynu Buschem starším sadámu Husajnovi aby ho použil proti Iráncům, kteří revolucí odsunuli světové ropné společnosti od Iránských ropných zdrojů a Sadám ve finále použil namísto proti Iráncům tento plyn proti vlastním Kurdům za to, že na něj spáchali atentát. Je to zrovna tak stejné jako když USA financovali, vyzbrojili a vystavili gerilovou armádu islámských mudžahedýnů pod vedením Usámi Bin Ládina, jednoho z osobních přátel Buschovi rodiny, proti tehdejšímu Sovětskému Svazu. A ve finále kdy metody které agenti CIA přes pákistánské výzvědné služby naučily islámské fundamentalisty – sofistikovanější gerilovou válku – tedy TERORISMUS – začali sami mudžahedýni, v obraně proti západu a jeho surovinového vykrádání používat proti svému učiteli. No a co provedli Spojené Státy? Svého největšího spojence v boji proti Sovětskému Svazu v potřebný okamžik rozstříleli. Namísto toho, aby jej odchytili a postavili před mezinárodní soud, tak jako například německé válečné zločince v Norinberku, zničili Spojené Státy ve vhodný pro ně okamžik, jakékoliv možnosti světa dozvědět se více o hospodářských praktikách vlád Spojených Států, dosahovaných válkami, rozvracením a omezováním osobních suverenit jiných zemí po celé zeměkouli.

  37. Svatopluk Beran říká:

    Pane Horký určitě je mi potěšením seznámit se na těchto stránkách s vámi, coby člověkem, který na podkladě položení otázky někomu druhému, na kterou sám není schopen odpovědět, hodnotí sebe jako člověka z tím nejsprávnějším ukončeným vlastním komplexním názorovým vývojem. Tak jako vy i já jsem si vědom toho, že nynější světová ekonomika má svoje v uvozovkách pravidla. Jenž ,,tyto podle vás pravidla,, nejsou žádnými pravidly, která by vznikala samovolně z běhu morálně vedeného tržního hospodářství, nýbrž jsou řízena nynější neoliberální ekonomickou elitou světa, jejichž první viditelní aktivátoři byli pravě paní Tacherová a pan Regan. Zajisté máte pravdu v tom že momentálně žádný levicový ekonom to není schopen nijak zastavit a nasměřovat k tomu, aby z práce a vědomostí všech měli také všichni, samozřejmě ve své výchozí úrovni, stejně stoupající lineární profit. Důvod není v tom, že by to nešlo, důvod je v tom že většina obyvatel světa si vůbec ani v nejmenším neumí představit, že je ekonomika světa řízená pouze několika rodinými elitami, pro které vy máte krásný název – pravidla světové ekonomiky -, Podstatné je to aby lidé měli možnost vědět, jak to celé organizovaně funguje. Těchto informací se jim však nedostává, protože media, která mají největší vliv na informace a vědění občanů jsou přes takzvanou obslužnou elitu, řízena též touto elitou. Jsem přesvědčen, že pokud by se našlo více občanů, kteří by byli ochotni šířit bez profitu informace o skutečnostech tak jako já a zároveň by měli ostatní občané i chuť nasloucht a nenechat se okrádat, rychle by se vše změnilo. Jde podle mne o to, aby se místo mne a mne podobných nedostali do popředí občané typu Hitlera nebo Stalina. Nyní je však dosti pravděpodobné, že pokud si pár elitních rodin včas neuvědomí že chamtivost není ten správný šálek kávy ordinovaný většině světa, tak k podobní jako já, kteří jsou přesvědčeni že se musí výsledky z práce všech rozdělit spravedlivějším dílem než je totální chudoba verzus totální bohatství, (5% obyvatel zeměkoule vlastní 85% bohatství celého světa), nebudou už nic platní a opět nastoupí diktátoři, kteří dají většině světa chuť si pošmáknout na těch několika bohatých, kteří je jenom ždímali.

  38. Karel Horký říká:

    Pane berane, nedělejte z lidí zase takové „blbce“ v tom, že se nedokáží orientovat a tím pádem hodnotit svoje postavení ve společnosti a nějakou formou ovlivňovat její chod a vývoj ( demokratické volby ). Vaše myšlení je vysoce extremistické a právě takové myšlení a chování generuje typy lidí vámi popisované. Rovnostářství, dělení společnosti na ty „dobré“ ( dělnická třída ) a „špatné“ už tento svět a hlavně naše společnost zažila. Je zajímavé, že jen diktátorské režimy ( Cuba, Vietnam, Čína – i když ta se začíná pomalu měnit , Jižní Korea , Bolivie a menší skupina dalších států ) se delší dobu držely statut „spravedlivých sociálních jistot“ a přece se to pomalu mění ( viz.situace v Afrických státech). Vy jste přesvědčen o tom, že novou životní úroveň a stav hospodářství přinesou v této zemi ti „chudí“ ? Asi se na tom bude muset podílet vámi komentovaných 5% obyvatel zeměkoule s vlastnictvím 85% bohatství světa. Bohužel nebo snad bohudík to je realita.

  39. Svatopluk beran říká:

    Pane horký já jsem přesvědčen že ekonomiku musí táhnout všichni a tak jako na konci druhé světové, kdy západní Evropa nastoupila cestu sociálně ( prosím neplést si se socislistickým), smýšlejícího světadílu. To znamená, že pokud se bude dařit zvyšovat HDP bude růst i životní úroveň všech. Samozřejmě v nestejných nástupních výškách – pracující na nižší úrovni, inteligence na vyšší úrovni a ti skutečně talentovaní na nejvyšší úrovni. To se také skutečně v bohatých padesátých a šedesátých letech relativně spravedlivě dělo. Pak si ale paní Margaret řekla, že střední třídě a pracujícím to již stačí. Mají jistotu tepla, v noci světla, hrazené dovolené, možnosti bezplatně studovat, lízovat si auto i byt a to i z jednoho platu zatím co žena byla v domácnosti. Od války uplynulo 20 let a bohatší občané pozapomněli na relativně solidní vizi – radši méně ale i přesto bohatí a bez války. Co takhle zavést systém který by už zastavil zvyšování životní úrovně střední třídy a pracujících, udržel je na dané rovině, ta jim už musí stačit a veškerý profit z ekonomiky a výroby při zvyšování HDP přeneseme pouze na ty vyvolené a nejschopnější. I stalo se za pomoci různých ekonomických nástrojů, ne nepodobnými ve svém duchu těm které zapříčinily hospodářskou krizi třicátých let. Reálný příjem střední třídy se zastavil a například v Německu se od roku 1970 do roku 2000 zvedl již jen o 2 procenta. Zatím co příjem z majetku a podnikání se zvedl o 59 procent. Důvodem této nesouměřitelné změny byly postupné a tím i nepozorovatelné změny daňových reforem s dvojím cílem. Za prvé, snížit daňovou zátěž podnikatelského sektoru na úkor zaměstnanců a za druhé, snížit daňové břímě nejvyšších příjmových skupin a přenést toto břímě na ty, kteří pobírají střední a nižší příjmy. Nemyslím si že bude pracovat ve váš prospěch to, že když nemáte relevantně schopnou odpověď do naší diskuze, hned přeskočíte na jednoduché až stupidní pravicové hlášky o mém vysoce extremistickém myšlení, nebo že mé myšlení je rovnostářské, či že dělím jen na dobré – chudé a špatné – bohaté. Já vám mohu akorát tak zopakovat, že právě váš typ myšlení umožnil nástup fašismu v Německu, nebo budování komunistické myšlenky v Rusku. Příliš bohatí a jejich touha po nastolení neschopného státu, který je omezuje ve finančních podvodech a úmyslně nevytváří jistotu základních životních podmínky pro celou pracující či zdravotně omezenou společnost, je historickým podkladem právě pro nástup diktátorů. Pokud máte informace, byl to například právě Bizmark, který tehdejší narůstající revoluční dělnické hnutí na konci osmnáctého století v Německu dokázal snížit a korigoval zavedením prvního statutem řízného důchodového systému.

    Pane horký jistě jste si všiml že naše parlamentní volby v roce 2006 byly ovlivněny čtyři dny před jejich začátkem tehdejším policistou panem Kubicem (nynějším ministrem vnitra nominovaného ODS) a jeho policejní správou, která byla postavena na nesmyslech, za jejichž vynesení na veřejnost byl pan Langer, tehdy nastupující ministr vnitra za ODS pravomocně odsouzen společně s poslaneckým senátorem panem Severou, tehdy poslancem za KDU ČSL, nyní významným členem TOP09. Takže pokud policie vstoupí vykonstruovanou zprávou do voleb, jistě můžeme těžko považovat volby za regulérní. Nezbývá však než je v této pseudodemokrcii respektovat. Volby do poslanecké sněmovny v roce 2010 jak jistě též znáte vyhrála ČSSD, ovšem po spojení tří stran a jejich neuskutečnitelných volebních slibech, které byly ještě postaveny na lžích o Řecké krizi a skutečné neinformovanosti českého voliče o této problematice, dostala demokracie opět od pravice za uši, což už je nyní jasné většině národa. Váš jednostranný fundamentální pravicový přístup k realitám jak nynějším taky i historickým – zřejmě si neuvědomujete co zapříčinilo vznik 1 SV a 20 milionů mrtvých + vznik SSSR a jak se podepsala hospodářská krize v USA ve třicátých letech na vznik fašistického Německa a následné 2 SV s 60 až 70 miliony mrtvých. Pokud se domníváte že tyto stamilionové lidské oběti mají na svědomí pracující nebo střední třída, těžko mluvit o vašem ukončeném komplexním názorovém vývoji.

    Ohledně Kuby, problém není v kubáncích samotných, ale u velmoci která leží v její těsné blízkosti a která nenechala Kubu od jejího samého začátku po osvobození od Španělského imperia vůbec nadechnout a drtila ji jen a jen ve vlastním zájmu, tak jako kteroukoliv jinou zem v Karibské oblasti. Nebo snad víte o některé jiné zemi v Mexickém zálivu, která má vládu která by nebyla ovládaná ze Spojených Států a nebyla na nejspodnějších místech chudoby?

    Možná jste to přehlédl, ale ve Vietnamu těžko mohl po francouzském koloniálním drancování nastoupit jiný politický systém než ten který si nedovedl představit opětovné koloniální vydírání po 2SV.

    Jak možná znáte a nebo neznáte ještě v roce 1820 byla Čína největší hospodářskou velmocí s 230 miliardami dolarů HDP. Západní Evropa vytvářela 165 miliard, Indie 110 miliard, Rusko 40 miliard a Spojené Státy 15 miliard. Skutečností je, že tato síla HDP byla hodně položena na větším lidském potenciálu Číny a východu vůbec, technologicky byl západ i východ na přibližně stejné úrovni. Po nástupu průmyslové revoluce v Evropě a následně i USA se však karta výrazně obrátila a technologický vývoj na západní polokouli vše obrátil. Čína se zavřela a odmítala přistoupit na obchodování se západem a to ani pod tlakem vojenského násilí do kterého se zapojili poprvé dohromady všechny velmoci. Byly to společně Anglie, Francie, Rusko a USA, které svými vojenskými jednotkami a společným tažením otevřeli násilím tuto velmoc pro svůj trh. Opiová válka Velké Britanie proti Číně, kdy byl téměř každý čtvrtý Číňan přiveden na drogy a následné lidové povstání boxerů byli jen předzvěstí, že se k moci dostanou v budoucnu síly, které to ze skutečnou demokracií budou mít na štíru. Na dvě stě let byla Čína uvržena technologicky a vojensky silnějším západem do útlumu. V době, kdy se v sedmdesátých letech rozhodla Čína vpustit západ do své země, si asi nikdo ze západních vizionářů neuvědomil, že to bude začátek našeho konce. Domnívali se že se jim podaří opět Čínu ždímat a otevře se jim nový nepřeberný občanský miliardový a prázdný trh. Tato vize však byla krátkozraká. Dochází totiž k opaku. Čína si díky svému historickému i lidskému potenciálu vybírá zákoně, někdy však i nezákonně, přesně tak jak to s ní udělala naše západní civilizace v devatenáctém století, svojí dodatečnou daň, kterou zatím platí střední třída západních zemí. Několik chamtivců se za Regana a doznívající Tacherové se domnívalo, že se jim podařil husarský kousek ohledně svého businessu při otevření se Číny světu. Nacpali se a ještě stále se cpou za rychlým a maximálním ziskem, čímž mohou i ovlivňovat a snižovat příjmy střední třídy v západních zemích a omezovat sociální a občanské jistoty západu.

    Jak jistě víte země Jižní Ameriky byly od začátku vzniku ekonomické síly USA, největším komoditním a nedobrovolným dodavatelem svých vlastních surovin Spojeným Státům. Spojené Státy vždy stály a podporovali diktátory v těchto zemích, protož jedině přes ně mohli v uvozovkách legálním způsobem tyto země o jejich bohatství připravovat. Nedivím se, že se to lidu v těchto zemích nelíbí a chtějí si své bohatství užívat sami. Takže pro nástup levicových polodiktátorů, byl opět přes chamtivost výmečných nastartován.

    Ještě k těm nejbohatším občanům světa, kteří ho řídí. Prostředky směny kterými oni rozšiřují své bohatství a podstata vzniku a důvěry v to že tyto prostředky směny skutečně mají směnitelnou hodnotu, dávají jedině nové nápady, práce, a inovace starších technologií. Tito lidé se minimálně podílí na těchto základních atributech směny, vzniklé přirozeným způsobem. Například ve Francii dnes pochází pouze 8%majetkových příjmů elity z vykonávání nějaké profese.

    Co se týká afrických států. Je vidět, že jste opět slabší v tom co se skutečně děje. V žádné zemi, která nyní protestuje není opozice nijak významně organizovaná. Tudíž tam není ani žádný organizovaný elita, která by mohla tyto země vést. Ta bude teprve dotvořena a dosazena Evropou a Spojenými Státy. Dozvěděli jsme se, že se lidé v Tunisu vzbouřili. Teprve až za týden byl prezentován upálený student jako důvod. To že se upálil a proč o tom nepochybuji. To že toto upálení zvedlo nekompaktní společnost už nikoliv. Povstání v Egyptě bylo zapříčiněno nedostatkem pšenice a tedy lidové povstání z hladu. Nedostatek pšenice, kterou zásobuje Egypt převážně Spojené Státy, vznikl malou plochou osetou pro pšenici a nekontrolovatelným zdražením této komodity na Chicagské potravinářské burze, při odmítnutí Ruska poskytnout pšenici po velkých požárech v Rusku. Libye na kterou však převážně zaměřena snaha Evropy a i Spojených Států z důvodu, jako jediná není pod přímým hospodářským tlakem západu a nemá tam ani jedna západní zem svou vojenskou základnu, je vykonstruovaným občanským povstáním, za kterým skutečně stojí Al Kajda. Přesněji, převážně rodiny studentů ze dvou Libyjských měst, kteří byli najmuti AL Kajdou pro boj v Iráku proti američanům, které Kadáfí po nastoupení smiřování se západem, začal na výzvu pro USA, tvrdě trestat. To že se potom přidalo i mnoho dalších lidí, na kterých se Kadáfí podepsal bylo očekávané. Málo kdo však ví, že hlavním záměrem řízených povstání v severní Africe je znemožnit budování Africké Unie, jíž byl Kadáfí hlavní sponzor a která by mohla znemožňovat zbytku světa drancování afrických surovin, které se našemu vysoce výkonnému západnímu a nyní již i východnímu světu nedostávají.

    A ještě něco na závěr, není to však ze mne, nýbrž od těch hnusných rovnostářů – SPOLEČNOSTI SE NEOCITAJÍ V KRIZI, JSOU LI UVNITŘ NEROVNĚ USPOŘÁDÁNY. KRIZE PROPUKAJÍ TEPRVE TEHDY, ZTRATÍ LI EXISTUJÍCÍ NEROVNOSTI VĚROHODNÉ A PŘIJATELNÉ VYSVĚTLENÍ. A to je právě ten poměr 5% obyvatelstva a 85% osobního a převážně morálně a věrohodně nevysvětlitelného bohatství. To není nic o závisti z bohatství regulérně dosaženého, třeba panem Baťou či Billem Gatesem i když následky které po sobě zanechávají firmy těžící v Kongu komoditu (kotan) bez kterého se nejnovější elektronické spojovací systémy neobejdou, jsou v počtu lidských obětí katastrofické, až rovny fašistickému holocaustu prováděného na židovských občanech.

  40. Svatopluk Beran říká:

    Opravy – myšlenka však zůstává stejná.

    Pane horký já jsem přesvědčen že ekonomiku musí táhnout všichni a tak jako na konci -Má správně být – Pane horký já jsem přesvědčen že ekonomiku musí táhnout všichni, PŘESNĚ tak jako na konci -

    Od války uplynulo 20 let a bohatší občané pozapomněli na relativně solidní vizi – radši méně ale i přesto bohatí a bez války. – Má přesně být – Od války uplynulo 20 let a bohatší občané pozapomněli na relativně solidní vizi – radši méně ale i přesto bohatí, ALE bez války.

    Příliš bohatí a jejich touha po nastolení neschopného státu, který je omezuje ve finančních podvodech – Má přsně znít – Příliš bohatí a jejich touha po nastolení neschopného státu, který je NEomezuje ve finančních podvodech –

    Tudíž tam není ani žádný organizovaný elita, která by mohla tyto země vést. – Má správně znít – Tudíž tam není ani žádnÁ organizovanÁ OPOZIČNÍ elita, která by mohla tyto země vést.

    Takže pro nástup levicových polodiktátorů, byl opět přes chamtivost výmečných, nastartován DALŠÍ KOMLIKOVANÝEPOS.

  41. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran prectete si knizku od Jonathan Kay, Among The Truthers.Je to o tom jak je nemozne debatovat s lidmi ,kteri si prispusobuji fakta aby za vsim byla tajna konspirace ,kterou nikdo jiny nezna ,jenom z nejakeho duvodu, jenom oni sami. A ktera advancuje jejich cile.

  42. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher rozumím tomu, že je pro vás těžko pochopitelné i přijatelné, že nadvláda USA nad světem nebyla a není čistá. Je zcela nezpochybnitelné, že v porovnání z ostatními státy v přepočtu na počet obyvatel každého státu na této planetě, toho Spojené Státy v posledních 200 letech v ekonomice a technologii dosáhly daleko nejvíc. O tom se s vámi nehodlám přít a každý kdo si to není ochoten přiznat je velký bloud. Já jsem v mnohých vizích zastánce pokroku, který Spojené státy dokázaly. Jen mi vadí a nikdy se nesmířím s tím počtem mrtvol utajovaných mrtvol a zničených lidských osudů které za tím vším stojí. To co já předkládám jsou dokumenty které ukazují na zrůdnost toho co za tímto pokrokem také stojí. Je mi naprosto jasné že jiné režimy při srovnatelném počtu objetí nedokázali zdaleka to co Spojené státy. Jsem určitě pro cíle a vize které měli zakladatelé USA, nejsem však pro prostředky používané k těmto cílům. Pokud nejde těchto cílů dosáhnout bez vytváření nástrojů potřebných k těmto cílům přes vraždění lidí, kteří mají jiné smýšlení či kulturní principy morálního života, nikdy nemohu akceptovat takto dosažené cíle. Knihu jsem doposud nečetl ale podle wikipedie soudím, že se jedná o velice schopného žurnalistu, který v podstatě tvrdí to, že pokud někoho přímo nenachytáte na hruškách – ( jako klasický případ uvedu sestřelení U-2 prvního května 1960, kdy již několik let Spojené státy monitorovaly ze vzduch svého protivníka a tvrdily že se tak neděje .Tvrdily to stále i když byl Gary Powers nad Sverdlovskem sestřelen, jen změnily taktiku a říkali že letec zabloudil při nedostatku kyslíku a že se jednalo pouze o meteorologickou službu. Nevěděli ovšem že pilot přežil a nedokázal při sestřelení špionážní letadlo zničit. Jak jistě víte byla z toho velikánská ostuda. Americký president lhal v přímém přenosu a skončily tím dočasně i mírové rozhovory), je všechno jenom konspirace. Podobná případ se týká i Kuby a takzvané operace Northwoods, i tisíce jiných které organizují Spojené Státy přes svojí zahraniční rozvědku CIA – http://www.cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Northwoods – kterou vypracoval americký generální štáb v roce 1962 a kterou naštěstí jak McNamara, tak i president Kennedy zamítli. Zajímavé k pohledu na 11.9. 2001 je hlavně konec této zprávy odtajněné v posledních letech. A to případ možného použití dvou zaměnitelných letadel, z nichž jedno je naváděno na dálku a následně po vyslání záchranného signálu mayday i odpáleno. To se psal rok 1962. V roce 2001 byly Spojené Státy o 40 let dál. Dále pokud neexistuje jediný záběr letadla mířícího na Pentagon, a jehož pilot vlastně dokázal překonat všechna super dokonalá letecká i raketová obraná centra, pomocí pilota který měl problémy vzlétnout a přistát z malou Cesnou, může pan Kay mít tisíce reálných argumentů o tom že neexistují přímé důkazy. Vědomou spoluůčast vlády Spojených Států na novodobém zapálení Raichstágu, může tímto způsobem předkládat tak akorát vám a podobně věřícím lidem, kteří věří své vládě jako vy. Stejně tak věřili naivně své vládě v tehdejším hitlerovském Německu i její občané. Co chci říci? Že to co je nyní státním tajemstvím neznamená že se to nestalo. A pokud staví pan Kay na podobných argumentech je to jen věc vaší víry a nekritické důvěry . Já jsem přesvědčen, že v demokracii máte vy právo používat vaše argumenty, nejlépe podložené dokumenty a stejné právo mám i já. Na lidech pak je, aby dle svého vlastního uvažování se rozhodli o tom, co je podle nich skutečností, což ale ještě nemusí znamenat, že to i schvalují. Pokud se vám některá z mých teorií zdá přehnaná nebo i nepravdivá, poukažte která a já předložím odkazy, s kterých jsem čerpal. Jestli jsou a nebo nejsou dostatečně věrohodné, ať si opět každý posoudí sám.

  43. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,mam pro vas nejnovejsi konspiracni teorii z Iranu, Mahmaud Ahmadinejad zjistil ze mu zapadni politici zastavili dest.Samozrejme ze ve vas najde podporu,protoze podle vasi logiky neexistuje zadna fotografie nebo dokument ,ktery by dokazoval ze ten dest nezastavily.

    //zpravy.idnes.cz/evropa-necha-mraky-vyprset-a-v-iranu-je-sucho-spilal-zapadu-ahmadinezad-13j-/zahranicni.asp?c=A110519_155934_zahranicni_ts

  44. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,mam pro vas nejnovejsi konspiracni teorii z Iranu, Mahmaud Ahmadinejad zjistil ze mu zapadni politici zastavili dest.Samozrejme ze ve vas najde podporu,protoze podle vasi logiky neexistuje zadna fotografie nebo dokument ,ktery by dokazoval ze ten dest nezastavily.

  45. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher vidím vaši připomínku asi na stejné úrovni, jako když překladatelé a zahraniční media přeložila část Ahmadinežádova projevu o budoucnosti území obývaného Palestinci a Izraelity v tom smyslu, že má být vymazán židovského národ z povrchu země a zahnán do moře. Nic takového však řečeno nebylo. Přesný překlad této části jeho projevu zněl, že má být tomuto území vrácen, tedy PŘEPSÁN zpět, název Palestina. Pokud se domníváte, že země s druhými největšími zásobami ropy na světě Irán, která je uzavřena v kruhu zeměmi vlastnícími atomové zbraně. A to na severu atomové zbraně Ruska, na východě atomové zbraně Pákistánu, Indie a Číny, na jihu v Perském a Ománském zálivu atomové zbraně USA, na západě atomové zbraně Izraele, tak že tato země nemá právo na svou vlastní adekvátní obranu, tak to já si nemyslím a souhlasím přesně s názorem Franklina D. Roosevelta, který přednesl na podzim roku 1940 na 77 kongresu sboru senátorů a poslanců. Zde Roosevelt vymezil své čtyři teze svobody. Ve své čtvrté tezi, kterou definoval jako osvobození od strachu říká – že svět musí být odzbrojen nebo vyzbrojen na takovou míru a v takovém rozsahu, aby žádný národ nebyl s to napadnout zbraněmi svého souseda nikde na světě. Jsem přesvědčen, že napadení Iránu může proběhnout ze strany USA stejně licoměrně jako došlo k napadení Iráku a proto se domnívám že právě na podkladu teze amerického presidenta Roosevelta má Irán právo se bránit stejnými prostředky jaké vlastní i jeho případní surovinový agresoři, kteří již podobně napadli Irák.

    Dodám jenom drobnou alternativu k vašemu dešti.

    Skandál Irán Contras.

    http://www.en.wikipedia.org/wiki/Iran%E2%80%93Contra_affair

    Nebudu mít teď možnost asi čtrnáct dní komunikovat. Takže na vaši případnou odpověď budu moci reagovat až později.

  46. Karel Horký říká:

    Pane Berane, jen bych chtěl podotknout, že Vámi jmenované státy s tak vysokým růstem HDP toho dasáhly za podmínek které hraničí s ponižováním fyzickým tak psychickým a nízkými mzdami, což Vy vyčítáte a přičítáte formě kapitalistické společnosti. Myslím si, že podmínky, za jakých pracují lidé v těchto zemích by dnešní české odbory nepodporovaly. Jinak tolik nevěřte tomu, že za vším špatným stojí Amerika. Já zase můžu tvrdit, že kde se objevil Arab a jeho náboženství, tam jsou jenom problémy.

  47. Svatopluk Beran říká:

    Pane Horký uvědomuji si velice dobře za jakých krutých podmínek vzniká bohatství Číny a jiných zemí. Jedná se o přesně zhodný začátek, jakým se reprodukovalo bohatsví západu během průmyslové revoluce a proč začla vznikat komunistická myšlenka. To, že se může toto dít je pouze díky kapitálu jednotlivců západu přesměrovávaného na východ za účelem ještě větší maximalizace osobních zisků pro několik největších západních korporací, finančních institucí či jedinců, bez ohledu na vlstní občany a sociální zabezpěčení těchto občanů. Co vzniká? Silný Čínský komunistický stát z vydíranými vlastními většinovými občany a výmeční jedinci po celém světě. Co z toho má 80% ostatních občanů planety a to i čínských?

    Z mého pohledu je zajímavý názr miliardáře Buffetta a v podstatě potvrzuje pouze to, co se já laik, snažím zde na těchto blogách, pomocí myšlenek občanů jako je pan Keller, prezentovat a umožňovat i ostatním náhlédnout na chování a řízení našeho státu, českou pravicí.

    Americký miliardář: Skoncujte s rozmazlováním superbohatých
    Miliardář Warren Buffet (plným jménem Warren Edward Buffett), třetí nejbohatší muž planety, píše pro New York Times: Skoncujte s rozmazlováním superbohatých (Stop Coddling the Super-Rich). Překládám volně některé pasáže z tohoto článku, píše Boris Cvek:

    „Naši vedoucí politikové nás žádali o společnou oběť. Ale když o ni žádali, nějak mne přeskočili. Ptal jsem se svých superbohatých přátel, jakou bolest očekávají od takové oběti. Oni však zůstali také nedotčeni . Chudí a střední střída za nás bojují v Afghánistánu a většina Američanů žije na hranici svých možností, my superbohatí si však dále užíváme daňových úlev.

    Minulý rok jsem zaplatil na federálních daních – na dani z příjmu, ale i na daních z mezd, které jsem platil nebo které byly placeny mým jménem – 6 938 744 dolarů. To sice zní jako hodně, ale ve skutečnosti jsem zaplatil pouze 17,4% svých zdanitelných příjmů. A to je nižší procento, než kolik zaplatilo všech ostatních dvacet lidí v naší kanceláři. Jejich daňová zátěž je 33-41%. Jestliže vyděláváte penězi jako někteří mí superbohatí přátelé, vaše zdanění může být ještě nižší než to moje. Budete-li se však živit prací, budete platit na daních víc než já – a nejspíše o hodně víc.

    Abyste pochopili, proč tomu tak je, podívejte se blíže na zdroje vládních příjmů. Minulý rok asi 80% těchto příjmů vzešlo z daně z příjmu fyzických osob a z daně, odváděné ze mzdy. Superbohatí platí 15% daň z příjmu fyzických osob, ale neplatí prakticky žádné daně ze mzdy. Naopak střední třída platí 15-25% daně z příjmu fyzických osob a vysoké daně ze mzdy.

    V 80. a 90. letech byly daně pro bohaté o hodně vyšší a já bych platil procento, odpovídající průměru. Podle jedné teorie, kterou jsem slyšel, bych tehdy údajně neměl své peníze kvůli vysokým daním z kapitálových výnosů a dividend investovat . Ale já jsem je investoval a investovali je také ostatní. Pracuji s investory 60 let a dosud jsem neviděl nikoho – dokonce ani v letech 1976-1977, kdy se kapitálové výnosy danily 39,9% – kdo by se obával rozumné investice kvůli daním, které bude muset platit z potencionálního zisku. Lidé investují, abyvydělali, a daně je od toho neodradí. A pokud jde o ty, kdo tvrdí, že vyšší procento daní ohrožuje vytváření pracovních míst, chci poukázat na to, že v letech 1980 až 2000 vzniklo celkem 40 milionů nových pracovních míst. Samozřejmě víte, co se stalo od té doby: jsou nižší daně a ještě nižší vytváření nových pracovních míst.

    Od roku 1992 shromažďuje americký daňový úřad údaje o výnosech 400 Američanů s nejvyššími příjmy. V roce 1992 těchto 400 lidí nahromadilo zdanitelný příjem ve výši 16,9 miliard dolarů a platilo federální daně 29,2% z této částky. V roce 2008 příjem těchto lidí stoupl na 90,9 miliard dolarů, ale daně klesly na 21,5%.

    Znám dobře mnohé ze superbohatých a většinou jsou to velice slušní lidé, kteří milují Ameriku a váží si té možnosti, kterou jim poskytla (BC: existují takoví lidé i v Česku?). Mnozí z nich se připojili ke Giving Pledge (http://givingpledge.org/) a zavázali se dát většinu svého bohatství na filantropické účely. Většině z těchto lidí by nevadilo platit vyšší daně, zejména v situiaci, kdy tak mnoho jejich spoluobčanů skutečně strádá.

    Dvanáct členů Kongresu se brzy pustí do zásadní práce restrukturalizace financí naší země. Jejich úkolem je vytvořit plán, který sníží deficit do deseti let o nejméně 1500 miliard dolarů. Je však životně důležité, aby dosáhli daleko více než to. Američané rychle ztrácejí víru ve schopnost Kongresu řešit fiskální problémy. Pouze bezprostřední, reálná a vysoce opodstatněná akce může zabránit tomu, aby se propadli do úplné beznaděje. Takový pocit může poté vytvořit vlastní realitu.

    Nejdůležitější práce pro zmíněných dvanáct lidí je omezit některé sliby do budoucnosti, které si ani bohatá Amerika nemůže dovolit splnit. Tady se dají ušetřit velké peníze. Pak by se ale měli zabývat otázkou příjmů. Pro 99,7% daňových poplatníků bych nic neměnil a pokračoval bych v současném 2% snížení daně ze mzdy u zaměstnanců. To pomůže chudým a střední třídě, kteří potřebují každou úlevu, která je možná.

    Ale pro ty, kteří vydělají více než jeden milion dolarů ročně – a takových domácností bylo v roce 2009 236 883 – bych okamžitě zvýšil daně na jakýkoli příjem, který přesahuje jeden milion dolarů ročně, v to samozřejmě počítaje dividendy a kapitálové výnosy. A ještě více bych zvýšil daně pro ty, kteří vydělají více než 10 milionů dolarů ročně, a takových domácností bylo v roce 2009 8274.

    Mí přátelé a já jsme již dlouho miliardáře milujícím Kongresem rozmazlováni . Je načase, aby naše vláda vzala svá slova o sdílení obětí vážně.“ Warren Buffet na Wikipedii: ZDE

  48. Svatopluk Beran říká:

    Toto je zkouška. Nejde mi vložit příspěvek.

  49. Svatopluk Beran říká:

    Pane Horký uvědomuji si velice dobře za jakých krutých podmínek vzniká bohatství Číny a jiných zemí. Jedná se o přesně shodný začátek, jakým se reprodukovalo bohatsví západu během průmyslové revoluce a proč začala vznikat komunistická myšlenka. To, že se může toto dít je pouze díky kapitálu jednotlivců západu přesměrovávaného na východ za účelem ještě větší maximalizace osobních zisků pro několik největších západních korporací, finančních institucí či jedinců, bez ohledu na vlastní občany a sociální zabezpečení těchto občanů. Co vzniká? Silný Čínský komunistický stát z vydíranými vlastními většinovými občany a výjimeční jedinci po celém světě. Co z toho má 80% ostatních občanů planety a to i čínských?

    Z mého pohledu je zajímavý názor miliardáře Buffetta a v podstatě potvrzuje pouze to, co se já laik, snažím zde na těchto blozích, pomocí myšlenek občanů jako je pan Keller, prezentovat a umožňovat i ostatním nahlédnout na chování a řízení našeho státu, českou pravicí.

    Americký miliardář: Skoncujte s rozmazlováním superbohatých
    Miliardář Warren Buffet (plným jménem Warren Edward Buffett), třetí nejbohatší muž planety, píše pro New York Times: Skoncujte s rozmazlováním superbohatých (Stop Coddling the Super-Rich). Překládám volně některé pasáže z tohoto článku, píše Boris Cvek:

    „Naši vedoucí politikové nás žádali o společnou oběť. Ale když o ni žádali, nějak mne přeskočili. Ptal jsem se svých superbohatých přátel, jakou bolest očekávají od takové oběti. Oni však zůstali také nedotčeni . Chudí a střední střída za nás bojují v Afghánistánu a většina Američanů žije na hranici svých možností, my superbohatí si však dále užíváme daňových úlev.

  50. Svatopluk Beran říká:

    Dkončení předešlého příspěvku.

    Minulý rok jsem zaplatil na federálních daních – na dani z příjmu, ale i na daních z mezd, které jsem platil nebo které byly placeny mým jménem – 6 938 744 dolarů. To sice zní jako hodně, ale ve skutečnosti jsem zaplatil pouze 17,4% svých zdanitelných příjmů. A to je nižší procento, než kolik zaplatilo všech ostatních dvacet lidí v naší kanceláři. Jejich daňová zátěž je 33-41%. Jestliže vyděláváte penězi jako někteří mí superbohatí přátelé, vaše zdanění může být ještě nižší než to moje. Budete-li se však živit prací, budete platit na daních víc než já – a nejspíše o hodně víc.

    Abyste pochopili, proč tomu tak je, podívejte se blíže na zdroje vládních příjmů. Minulý rok asi 80% těchto příjmů vzešlo z daně z příjmu fyzických osob a z daně, odváděné ze mzdy. Superbohatí platí 15% daň z příjmu fyzických osob, ale neplatí prakticky žádné daně ze mzdy. Naopak střední třída platí 15-25% daně z příjmu fyzických osob a vysoké daně ze mzdy.

    V 80. a 90. letech byly daně pro bohaté o hodně vyšší a já bych platil procento, odpovídající průměru. Podle jedné teorie, kterou jsem slyšel, bych tehdy údajně neměl své peníze kvůli vysokým daním z kapitálových výnosů a dividend investovat . Ale já jsem je investoval a investovali je také ostatní. Pracuji s investory 60 let a dosud jsem neviděl nikoho – dokonce ani v letech 1976-1977, kdy se kapitálové výnosy danily 39,9% – kdo by se obával rozumné investice kvůli daním, které bude muset platit z potencionálního zisku. Lidé investují, abyvydělali, a daně je od toho neodradí. A pokud jde o ty, kdo tvrdí, že vyšší procento daní ohrožuje vytváření pracovních míst, chci poukázat na to, že v letech 1980 až 2000 vzniklo celkem 40 milionů nových pracovních míst. Samozřejmě víte, co se stalo od té doby: jsou nižší daně a ještě nižší vytváření nových pracovních míst.

  51. Antiberan říká:

    Tento článek je plagiát :

    Schizofrenie (z řeckého skhizein σχίζειν – „rozštěp“; a phren φρήν – „mysl“) je závažné duševní onemocnění projevující se hluboce zkresleným vnímáním reality, progresivním rozpadem myšlení, nezvyklým chováním a obzvláště sociálním stažením, či netečností. Celkové příznaky zahrnují halucinace, bludné představy, poruchy pozornosti, vůle, ochuzení citového a společenského života, narušení pohybové koordinace, viz katatonie. Prvotní příznaky se ze statistického hlediska rozvíjejí nejčastěji v pozdní adolescenci a rané dospělosti, přičemž diagnostikovaný výskyt v populaci je asi 0,4%. Obecně se předpokládá, že schizofrenie je vývojovou poruchou, založenou na určitých změnách v neuroanatomii a neurochemii mozkové tkáně. Bezprostřední počátek onemocnění bývá většinou plíživý, často doprovázený zastřeným vědomím, bouřlivými poruchami chování a halucinacemi.
    Mezi první ustálené názvy pro toto onemocnění patří Dementia praecox (předčasná demence), poprvé vyřčený v roce 1896 a zavedený v roce 1898 Dr. Emilem Kraepelinem, který se snažil roztřídit endogenní psychózy, tj. založené na vnitřních abnormalitách v neurochemii mozku, do kategorií maniodepresivních psychóz (dnes nazývaných, jako bipolární afektivní porucha) a tzv. předčasných demencí. Svoji hypotézu hájil především v domněle nezvratitelném a postupném úbytku kognitivních funkcí a počátku nemoci v období adolescence. Toto označení se ovšem ukázalo jako scestné, na což upozorňoval zejména Dr. Eugen Bleuer, který poukazoval na skutečnost, že neléčené projevy schizofrenie sice mohou vést k vážnému rozvratu osobnosti, nejedná se ale o demenci v pravém slova smyslu; to znamená, že nedochází k poškození mozkové tkáně na základě atrofického-degenerativního onemocnění jako jsou Alzheimerova či Huntingtonova choroba. Inteligence je schizofrenií nedotčena, avšak i přesto mohou být poškozeny schopnosti soustředění, pozornosti a především vůle intelektové operace vykonávat.
    Nový pojem schizofrenie byl již zmiňovaným Dr. Eugenem Bleuerem zaveden v roce 1908, kde se pokoušel především o abstraktní vystižení symptomatiky této choroby. Nepochopení etymologie tohoto slova vedlo ke vzniku všeobecného omylu, dle kterého je schizofrenie rozdvojením osobnosti, tedy přítomností více svébytných verzí jedné osobnosti v jedné mysli. To je ovšem velmi hrubá chyba, jelikož rozdvojení osobnosti, které je odborně chápáno jako mnohočetná porucha osobnosti, náleží k poruchám disociativním, které jsou etiologicky převážně psychogenní, symptomaticky odlišné a rovněž bez výrazných psychotických příznaků.
    Obsah [skrýt]
    1 Diagnostická kritéria
    2 Příznaky, průběh a prognóza
    2.1 Rozdělení dle průběhu schizofrenního onemocnění
    3 Typy schizofrenních onemocnění
    3.1 Základní druhy schizofrenie
    3.2 Atypické druhy schizofrenie
    3.3 Vyřazené a zřídka využívané diagnózy schizofrenních onemocnění
    4 Příčinnost
    5 Léčba
    6 Odkazy
    6.1 Reference
    6.2 Související články
    6.3 Externí odkazy
    [editovat]Diagnostická kritéria

    Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-IV-TR) udává všeobecná kritéria, jež jsou nutná pro diagnózu schizofrenie.
    Hlavní příznaky (musí být přítomny alespoň dva ze seznamu)
    Bludy (nevyvratitelné přesvědčení, ovlivňující jedincovo chování, s paranoidním či pro danou kulturu nezvyklým obsahem)
    Halucinace, iluze (smyslové vjemy, které se nezakládají na realitě)
    Dezorganizace myšlení (zmatená mluva; neobvyklé, deluzivní řešení problémů; či pseudofilozofování (tzv. rezonérství))
    Zvláštní nebo katatonní chování (strnulost; chybění řeči a nevole k jakékoli činnosti, případně vystupňované stavy napětí, úzkosti a pohybové činnosti)
    Negativní příznaky (vyhaslost emocí; ochuzení řeči i vůle; neschopnost prožívat radost aj.)
    Sociální stažení (samotářství; potulování se po okolí; nedůvěra až stihomam; je zdůrazněna sociální dysfunkce)
    Doba při níž se příznaky vyskytují
    Obtíže musí bezpodmínečně setrvávat po dobu přinejmenším šesti měsíců. Pokud se tyto příznaky projeví v období pouze jednoho měsíce, je stav klasifikován jako akutní psychotická polymorfní porucha. Pokud ovšem tyto příznaky setrvají déle než po dobu jednoho měsíce, ale méně než půl roku, bývá obvykle určena diagnóza schizofreniformní poruchy.
    Je rovněž velmi důležité rozlišit, zdali příčina psychotických příznaků není organického, psychofarmakologického, psychogenního či odlišného endogenního původu (demence, progresivní paralýza, zneužití návykových látek – toxická psychóza, závažná neurotická porucha – obsedantně kompulzivní porucha atd.)

    [editovat]Příznaky, průběh a prognóza

    Příznaky schizofrenního onemocnění, shodné i pro ostatní psychotické poruchy, se dělí celkově na dvě odvětví.
    Pozitivní, které u pacienta představují symptomy získané oproti normě smyslových vjemů a složek chování zdravé populace a patří mezi ně halucinace, bludy, tvorba neologismů, neúčelné chování a případné agitované projevy katatonního typu.
    Dále známe symptomy negativní, které pacientovi jisté vlastnosti odejímají; sem řadíme především mutismus (ztráta řeči), pasivní a aktivní negativismus (neplnění žádostí či pokynů nebo učinění pravého opaku požadované činnosti), oploštěná, vyhaslá afektivita, často také abulie (ztráta vůle) a anhedonie (ztráta schopnosti prožívat radost a příjemné prožitky).
    U pacienta, jenž trpí schizofrenním onemocněním, dochází k rozštěpu, rozpadu mysli a celkovému úpadku osobnosti. Pacient bývá obvykle při všech typech schizofrenie vztahovačný, nedůvěřivý, mluví si pro sebe, vytváří vlastní, složitý svět, o jehož zákonitosti často opírá bludné přesvědčení aj. Citové strádání a posměch či pohoršování neznalých lidí pouze prohlubuje pacientovy problémy a schizofrenik se tím oprošťuje od společnosti v mnohem vyšší míře, což souvisí i se skutečností, že poměrně mnoho schizofreniků se ocitá v populaci lidí bez domova. K těmto zmiňovaným příznakům se občas přidružují i psychomotorické poruchy, tzv. katatonie(psychiatrický příznak projevující se mechanickým, bezúčelným chováním a strnulou, křečovitou, velmi proměnlivou hybností).
    Citová otupělost, jindy chorobná přecitlivělost a paratymie (neodpovídající emoce) je doprovázená tvorbou neologismů a nesmyslných sousloví, tj. inkohorence, nesouvislost myšlení. Schizofrenik je velmi plachý a neustále ztrácí společenskou jistotu a své místo ve společnosti. Emoce bývají silně inadekvátní. Lidé postižení schizofrenní poruchou mají rovněž vysoké sklony k sebevražednému jednání a až 10 % pacientů suicidum uskuteční. Auditivní (sluchové) a vizuální (zrakové) halucinace patří mezi nejznámnější příznaky choroby, které se, viz nahoře, řadí mezi příznaky pozitivní. Obecně není vymezeno přesné období pro první projevy nemoci, nicméně nejčastěji z hlediska prvotních příznaků schizofrenie dochází ke vzniku choroby mezi 16. a 25. rokem života. Premorbidní osobnost schizofreniků bývá spíše úzkostná, samotářská a impulzivní. Schizofrenie může vážně poškodit strukturu lidské osobnosti, ale také může rázem odeznít, tzv. remise (dočasná) bez poruch kognitivních funkcí.
    30 % pacientů se zbaví projevů své poruchy docela, často na základě pouze ojedinělého záchvatu. Na další třetinu, občas i přes následující plnohodnotný život, čeká mírné množství relapsů a další třetina ve vyšší či nižší míře prožívá příznaky prakticky po celý život a to i přes jakkoli vynaloženou snahu v psychiatrické péči.
    [editovat]Rozdělení dle průběhu schizofrenního onemocnění
    1. typ – první projev nemoci → postupně se zhoršující příznaky → chronické stádium → rozpad osobnosti
    2. typ – první projev nemoci → remise → relaps → remise → relaps → bez léčby obvykle následuje rozpad osobnosti
    3. typ – první projev nemoci → úzdrava (možný výskyt poruch osobnosti či kognitivních deficitů)
    [editovat]Typy schizofrenních onemocnění

    [editovat]Základní druhy schizofrenie
    Hebefrenní (dezorganizovaná) schizofrenie se obvykle projevuje v období dospívání a mezi ústřední příznaky řadíme nevhodné, necitlivé chováním vůči svému okolí, chorobnou náladovost a především progresivní dezorganizací myšlení. Velmi význačným projevem je také nelogická řeč a ruminace, poměrně typické jsou plané filosofické až pseudo-filozofické abstraktní úvahy. Okolí tyto symptomy často zprvu považuje za projevy pouhé adolescence u postiženého; hebefrenie skutečně karikuje toto období lidského vývoje, ovšem jeho znaky vyhrocuje do bizarních rozměrů. Rovněž časté jsou útržkovité a hypochondrické halucinace (cenestopatické) a bludy. Pokud se vyskytují halucinace, jsou prchavé, nestálé a svým obsahem absurdní (směšné, surrealistické). Vzhledem k brzkému nástupu nemoci a rychlému rozvoji negativních příznaků je zde většinou prognóza velmi špatná a dospívající, utvářející se osobnost je často silně poškozena; tzn. velmi rychle dochází k rozpadu osobnosti.
    Katatonní schizofrenie je poměrně vzácná – tento typ zasahuje asi setinu všech schizofrenních pacientů. Projevují se u ní především příznaky, které postihují celkovou hybnost, kdy postižený například zaujímá nezvyklé, až krkolomné polohy, ve kterých je schopen zůstat bez hnutí i několik hodin až dní. V tomto případě se jedná o fázi stuporózní, kterou rovněž často provázejí tzv. oneiroidní (snové, scénické) halucinace. Tyto epizody útlumu jsou však poté často střídány epizodami agitovaného a neklidného chování, zde jde o fázi produktivní, která je také velmi nepředvídatelná a pro pacienta potenciálně nebezpečná. Velmi častými příznaky u tohoto podtypu jsou i mutismus (ztráta řeči) a negativismus (popírání, odporování). Poměrně vzácně se lze setkat se stavem voskové flexibility (lat. flexibilitas cerea, dříve také docela nepřesně katalepsie), kdy je možné měnit pozici strnulého pacienta plynule a bez návratných změn. Stuporózní fáze, flexibilitas cerea, nebo extrémní agitovanost (Stauderova-letální katatonie) spojená s hyperprexií, tachykardií aj. představují pro nemocného život ohrožující stav, proto se přistupuje k elektrokonvulzivní terapii; ECT.
    Paranoidní schizofrenie je zřejmě nejznámějším a nejčastějším typem schizofrenního onemocnění. Postižený trpí bludy, pocity, že je neustále pronásledován, je nesmírně vztahovačný a má tendenci zveličovat nepodstatné projevy svého okolí a považovat je za hrozbu pro svoji vlastní osobu. Převažují halucinace, především sluchové (slyšení hlasů, které se o dotyčném baví, komentují jeho chování, případně mu přikazují). Jeho chování je zapříčiněno nadměrným příjmem informací, mezi nimiž nemocný mozek vytváří nesouvislé spoje a asociace, které poté zodpovídají za bludy, paranoiu i nezvyklé chování.
    Simplexní schizofrenie je ze všech subtypů schizofrenních poruch nejvzácnější a je charakterizována především postupným uzavíráním se do sebe, desocializací, ztrátou hygienických návyků, bezúčelným potulováním se po okolí a degenerativním úpadkem mysli; pro pacienta je příznačná nicota ve všem prožívání, polehává, nepřemýšlí, necítí, osobnostně nežije – tato forma má nejhorší prognózu ze všech, jelikož pacientova osobnost často končí na úrovni demence; tento subtyp má rovněž velmi časté sebevražedné vyústění. Pozitivní příznaky se nevyskytují.
    Reziduální (chronická, zbytková) schizofrenie je chronické stádium, které se léčí s nemalými obtížemi. Vyskytují se zde převážně negativní symptomy, ovšem podmínkou je alespoň jedna psychotická ataka s jasně přítomnými pozitivními symptomy.
    [editovat]Atypické druhy schizofrenie
    Nediferencovaná (nerozlišená) schizofrenie svými projevy odpovídá schizofrenní poruše, ale žádným jejím podtypům.
    Huberova cenestopatická schizofrenie (pseudoneurastenická, hypochondrická) je vzácná forma, projevující se především hypochondrickými a cenestopatickými (útrobními) bludy; pacienti často navštěvují lékařské zařízení, přičemž negativní výsledky je nikdy nepřesvědčí o pravdě – vyznačující je především skutečnost, že bludy nabývají čím dále vyšší bizarnosti a objevují se i jiné schizofrenní příznaky, spojené s velkou mírou beznaděje a rizikem suicidálního chování. Tento typ se obvykle vyvine v některý z již zmíněných pěti typů schizofrenie nebo vede k hlubokému rozpadu osobnosti.
    Tato dělení se však v poslední době opouští, příčinou je především skutečnost velké variability příznaků tohoto onemocnění. V praxi takřka nelze najít nemocného, který by přesně vyhovoval jakémukoliv popisu. Schizofrenií trpí v poměru stejně muži i ženy, i když u mužů je nástup choroby statisticky dříve.
    [editovat]Vyřazené a zřídka využívané diagnózy schizofrenních onemocnění
    Cirkulární periodická schizofrenie je tvořena bipolárními smíšenými emocemi deprese a hyperaktivity za značné úzkosti, strachu; u hypománie z nejapným chováním a infantilismem. Vyskytují se zde dlouhé remise mezi jednotlivými atakami, ovšem postupem času se prohlubuje depresivní bludná symptomatika a nejčastěji zrakové halucinace.
    Oneirofrenie je charakterizována zkresleným, snovým vnímáním a oneiroidními halucinacemi – častá při prvotní manifestaci celkového psychotického onemocnění
    Schizocaria, také katastrofická schizofrenie spočívá v prudkém nástupu psychotických příznaků, které po poměrně krátkém údobí těžce zdevastují pacientovu osobnost za rezidua hlubokých negativních příznaků.
    [editovat]Příčinnost

    Je všeobecně známo, že určitou úlohu pro vznik schizofrenního onemocnění hraje i dědičnost. Např. je-li jeden z rodičů nemocen schizofrenií, pak je pravděpodobnost výskytu choroby u dětí přibližně 13 %. Trpí-li tímto onemocněním oba rodiče, je pravděpodobnost výskytu u dětí 24 %. Nicméně kolem 80 % pacientů schizofrenní poruchu v rodinné anamnéze nemá.
    Genetické dispozice:
    Riziko pro potomka jednoho schizofrenního rodiče – 13 %
    Riziko pro potomka obou schizofrenních rodičů – 24 %
    Riziko pro sourozence schizofrenika – 7 %
    Riziko pro vzdálenější příbuzné (bratrance, vnuky apod.) – pod 3 %
    Riziko pro sourozence jednovaječného dvojčete – 48 %
    Riziko pro sourozence dvojvaječného dvojčete – 17 %
    Na vzniku schizofrenie se spolupodílí také psychosociální vlivy a rovněž vlivy prostředí.
    Rizikové faktory:
    Hluboká introverze a podivínství, poruchy osobnosti – cluster A
    Podvýživa matky v prvním trimestru
    Chřipkové aj. onemocnění matky ve druhém trimestru (především herpesviry a toxoplazmóza)
    Nízká porodní hmotnost
    Porodní komplikace
    Narození na jaře a na podzim (nižší teplota, skladba stravy apod.)
    Špatné rodinné vztahy a komunikace v rodině
    Vystavení posměchu svého okolí v období dětství a dospívání
    Spouštěčem mohou být i drogy či psychedelika – za předpokladu výše zmíněné vulnerability, zranitelnosti
    Schizofrenie se začíná projevovat obvykle v pozdní adolescenci nebo časné dospělosti. Nejvyšší riziko představuje období mezi 15. a 30. rokem života.
    Začíná nespecifickými obtížemi – plachost, sociální stažení s chudým vztahem k vrstevníkům, může být i disociální chování, depresivní nálada, neklid, vztahovačnost, emoční oproštění. Poté se může manifestovat buď akutně, nebo může být rozvoj příznaků postupný.
    Jednou z hlavních teorií o vzniku většiny psychotických příznaků schizofrenie je zvýšená tvorba neurotransmiteru dopaminu a hypersenzivita dopaminových D2 receptorů. Tento neurotransmiter je produkován v limbickém systému mozku a jedním z jeho úkolů je selektivita vnímání, což v podstatě znamená hierarchizaci našich zážitků. Pokud člověk zažije něco závažného, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, vyplaví se v limbickém systému dopamin. Tímto způsobem je člověk schopen v životě rozlišovat mezi důležitými a nedůležitými informacemi. U schizofreniků je správná produkce dopaminu narušena a dochází k jeho nekontrolovatelnému vylévání do limbického systému. Což má za důsledek, že schizofrenik, aniž by chtěl, nesprávně vyhodnocuje některé vjemy jako důležité, aniž by k tomu byl jednoznačný důvod. Postižený si však musí nějak vědomě odůvodnit, proč zrovna tu kterou informaci považuje za důležitou, což potom dává vzniknout bludům.
    [editovat]Léčba

    K léčbě schizofrenie se využívají převážně léčiva ze skupiny antipsychotik (neuroleptik). Jedná se o psychofarmaka, která pozitivním způsobem ovlivňují pochody myšlení (jeho integraci) a zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim, klidní poruchy motoriky, tlumí depresivní či manické projevy a také působí anxiolyticky. K léčbě se využívají především tři typy těchto psychofarmak, a to bazální a incizivní antipsychotika, při jejichž požívání hrozí vedlejší účinky jako třes, neklid, ospalost či hypotenze. Z tohoto důvodu se v dnešní době přistupuje k antipsychotikům atypickým, u nichž je riziko vedlejších příznaků nižší. Vzhledem k dopadu schizofrenních projevů na psychický stav pacienta podstupuje i psychologickou intervenci, kdy se učí být odolnější vůči stresu, úzkosti atd. Využívá se i ECT, tj. elektrokonvulzivní terapie, ke které se přistupuje především u farmakorezistentních forem, stuporózních projevů strnulosti a při závažných depresích.
    Antipsychotika obecně mají relativně vysoký počet nežádoucích účinků. Mezi nejzávažnější patří parkinsonský, jindy také (extrapyramidový) syndrom, který se může vyvinout až u 75-80 % pacientů při dlouhodobém podávání antipsychotik se silným účinkem (fenothiaziny a butyrofenony) a vzniká na základě změn v přenosu dopaminu ve striatu. Je to většinou vratný proces, který ustoupí po snížení dávky nebo vysazení léčiva. Pokud se pokračuje v terapii navzdory viditelným změnám, může se, zejména u starších pacientů, vyvinout trvalý iatrogenní Parkinsonismus. Další nežádoucí účinky jsou neuroleptická hypotenze, tachykardie, pseudogravidita způsobená ovlivňováním endokrinního systému, sedace a psychomotorický útlum, ikterus, zvýšená pohotovost k epileptickým záchvatům, poruchy jaterních funkcí, sucho v ústech, zácpa, akineze, akatizie, rigidita, tremor, dermatitidy, fotosenzitivita (světloplachost) a ucpaný nos.

  52. Svatopluk Beran říká:

    Pro Antiberana. To je v pohodě. Každý kdo nemá argumenty se uchyluje k podobným pokusům o znehodnocení druhých. Nijak se nevymykáš s řadovému podprůměru. Mě nijak nevadíš.

  53. Antiberan říká:

    My se známe, že mi tykáte ? Nejste tak trochu vztahovačný ? Já vůbec nereaguji na vaše příspěvky. Jen si tady tak plakátuji. Je to tady běžné.

  54. Svatopluk Beran říká:

    Čas opět přináší potvrzení toho, o čem jsem se zmiňoval a tvrdil již dříve.

    Rád bych se touto webovou stránkou
    .
    http://www.guardian.co.uk/world/gallery/2011/oct/02/occupy-wall-street-brooklyn-bridge
    .
    omluvil řadovým občanům Spojených Států z jejich podcenění o tom, že již nejsou schopni a mají dokonce strach opřít se do bank, bankéřů a nadnárodních společností, které je okrádají o jejich smysl plný a prostý život. Vyjádřil jsem se negativně o jejich schopnostech a osobních postojích v článku, kdy jsem reagoval na doslova ideologicky přihlouplý článek eroposlance za ODS pana Srejčka a jednoduchou reakci na mne od pana Furbachera, která zněla následovně.
    .
    Svatopluk Beran říká:

    27. 4. 2011 v 12:54
    Pane Furbacher jsem přesvědčen, že to nebude jen Obamovým navýšením sociálních dávek. Zvedl například i rozpočet u armády oproti Buschovi o 80 miliard a já se domníval že Busch byl ten největší vládní představitel USA, coby zločinec vrah. Kdepak, Obama to pouze dělá chytřeji a má o malinko jiné zbrojařské koně. Nezlobte se na mne, ale Obama má z evropským typem levicovího představitele hodně málo splečného. Pokud se snaží být více solidární s prostými američany, je to jen proto aby se mu tento sát po Reganově a Buchově řádění nezačal bouřit a rozkládat jako v jiných zemích světa. V USA si nikdy žádná levicová strana k vládě ani nečuchla, proto tam lidé mají zřejmě i osobní strach vůbec proti vládě masově a otevřeně vystoupit se svými legálními požadavky.To se nedá s Francií nebo Anglií vůbec rovnat. Je tu ale možnost že mohou mít američané ještě stále v paměti střebu Národní gardy na akademické půdě do studentů v Kentu 4.5. 1970, kde zůstali na univerzitní dlažbě čtyři mrtví.

  55. Svatopluk Beran říká:

    Snad najdou prostí občané Česka také takovou odvahu jako mnozí občané arabských států, Spojených Států, občané Francie či studenti Británie a vydají se v říjnu a listopadu do Prahy si to vyříkat demokratickými a legálními pochody s touto pravicovou neoliberální podvodnou vládou korupce a řízeného destrukce sociálního státu a že se tak jako občané arabských zemí či občané Spojených Států nebudou bát případné brutality a agresivity policejních složek, popřípadě i armády v požadavcích na svá legální ústavní práva, která jsou od vlády Mirka Topolánka pošlapávána a znásilňována ve jménu svobody a maximalizace zisku přispůsobivých jedinců.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.