Blog Jihlavských listů

Archív: Listopad 2011

Sněmovnou prošel návrh nového občanského zákoníku

Jana Fischerová | Čtvrtek, 10. 11. 2011 v 18:14

znamená návrat k původním hodnotám a lepší právní ochranu občanů. Po nedávném schválení 1. čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok prošel sněmovnou ve 3.čtení ve středu úspěšně další a možná nejdůležitější z  bodů – návrh nového občanského zákoníku. 

Pro přijetí rozsáhlého kodexu obsahujícího více než 3000 paragrafů hlasovalo 92 ze 154 přihlášených poslanců. Kromě toho, že se jedná o nejrozsáhlejší legislativní dílo v novodobé české historii, tak se také jedná o zákon, který nejvíce ovlivňuje lidský život každého z nás. Platit začne od roku 2014. Schválení na půdě parlamentu znamená úspěšné zúročení dlouholeté práce mnoha expertů v čele s profesorem Karlem Eliášem, u jehož zrodu stál v roce 2000 tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl.

Všechny postkomunistické země přijaly nebo přijímají nové občanské zákoníky a naše země byla pozadu, protože měla doposud verzi z roku 1964. Čekání se ale vyplatilo. Návrh zákoníku byl pečlivě připravován a věcná debata probíhala přes 10 let a setkávaly se expertní skupiny s tvůrci zákoníku. Ústavněprávní výbor probral nespočet nejrůznějších názorů a připomínek za účasti expertů a odborníků z různých oblastí než vydal své usnesení.

Vyspělé moderní evropské právo v praxi ukazuje, že je třeba provést změny. Bylo třeba přijmout zodpovědnost rozhodovat o velmi důležitém zákonu, který se projednává jednou za desítky let a ovlivňuje každodenní život víc než kterékoliv jiné zákony. Vše je upraveno civilním lidským právem, aniž bychom si to uvědomovali. Náš nový občanský zákoník bude, alespoň jsem o tom přesvědčena, lépe chránit práva občanů. Vrací například do vyspělosti osobnostní práva, jako to mají okolní státy. Je v něm ukotveno mj. i rodinné právo, které má být součástí civilního práva a směřuje k posílení principů demokratického státu. Jedná se o historický posun, nejrozsáhlejší úpravy za posledních 20 až 30 let.

Jsem proto velmi ráda, že jsem mohla v rámci odborné diskuze sama aktivně přispět k nové právní formulaci v díle zaměřeném na cestovní kanceláře. Těm se nelíbila původně navržená formulace Náhrada za ztrátu radosti z dovolené, která byla nahrazena zpřesňujícím, výstižnějším a méně zavádějícím termínem Náhrada újmy za narušení dovolené.

Obrátily se na mě obě tuzemské asociace cestovních kanceláří – ACK a AČCKA, že by se rády zapojily do přepracování tohoto oddílu, neboť mají velmi mnoho osobních zkušeností podložených stížnostmi klientů. Šlo jim zejména o ochranu spotřebitele, tedy aby se klienti  domohli svého práva. Přitom ale také jde o to, aby nebyly podávány stížnosti, které zahltí soudy například jen díky tomu, že jim během zájezdu po celou dobu pršelo. Nový občanský zákoník navíc klienty ochrání i v případě tzv. klamavé reklamy, což je nesmírně důležité. Klienti cestovních kanceláří tak budou mít větší šanci získat kompenzace za nemajetkové újmy na zájezdech, jako například horší ubytování, jídlo nebo špatné služby delegáta.

Potěšilo mě poděkování prezidia AČCKA, kterého se mi za zprostředkování setkání zástupců asociací na půdě parlamentu, dostalo a jsem ráda, že přeformulování pojmu „ztráta radosti ze zájezdu“ přestavuje přijatelný kompromis a úspěch při vzájemném jednání.

Občanský zákoník v nové podobě znamená návrat ke standardům evropské kontinentální právní kultury a tuzemských právních tradic, které byly po státním převratu v roce 1948 odmítnuty. Je to definitivní rozchod s totalitárním pojetím funkce občanského práva jako nástroje řízení společnosti.

Nová úprava občanského práva přinese větší svobodu jednotlivce při utváření vlastního právního postavení. Výrazně více respektuje vůli člověka. Zákoník umožní, aby se lidé v soukromoprávních situacích chovali přirozeně a zařídili se tak, jak skutečně chtějí. Na druhou stranu poskytuje rozumnou míru ochrany, protože počítá s přirozenou nerovností stran, a proto s určitou ochranou těch, kteří jsou v té či oné situaci slabší stranou.

Rozkaz zněl jasně: „Zima začne 1.11.“

Josef Drbal | Pondělí, 7. 11. 2011 v 10:15

Zima už je tady – a to prosím v plném proudu! Silničáři nestíhají odklízet přívaly nového sněhu, byť letos hlásili svoji 100% připravenost, všichni kdo nepřezuli na zimní gumy nemohou vyjet z domu či do kopce a strážníci zdolávají své rajóny za použití sněžnic.

Že se Vám to nezdá? Na tom není nic divného, vždyť žádná zima ještě nepřišla. Studený severák se prohání jen v hlavách veřejných čumitelů.

MP Jihlava jde příkladem a předvádí nám, že zima už je dávno tady. Proto se nenechte zaskočit, až u přechodu uvidíte postávat podivnou figurku v reflexní vestě, rukama v kapsách a beranicí na hlavě. Co na tom, že venku svítí sluníčko a je +10°C, když  úředník rozhodne, tak zima prostě bude a basta!

Jako protiváhu propagandistické manipulace obyvatel přidávám odkaz na zajímavé čtení o zimních pneumatikách. 

Brambory za dvě koruny!?

Miloš Vystrčil | Středa, 2. 11. 2011 v 9:40

V první polovině října jsem v krátké době po sobě byl konfrontován hned se čtyřmi zajímavými událostmi. Protože mi zážitky a dojmy spojené s těmito událostmi a jejich propojením připadají pro naši dobu docela typické, dovolím si tyto události nejdříve vyjmenovat, a potom i krátce okomentovat.

Jednalo se tedy o tyto události:

1.     Prodej jednoho kilogramu brambor v obchodě v Telči za jednu korunu a devadesát haléřů.
2.     Účast na besedě v Praze na téma: „Hrozí eurozóně zánik?“
3.     Projednávání bodu č. 27 na zasedání v Senátu s názvem „Nový víceletý finanční rámec na období 2014 až 2020“.
4.     Účast na Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě.

Byla neděle dopoledne a já jsem byl vyslán na rychlý nákup několika drobností za účelem navýšení kvality nedělního oběda. Hned, jak jsem dorazil do obchodu jsem začal na papírku sepsané zboží ukládat do košíku. Přestože obvykle nejsem příliš pozorný, ceduli oznamující, že1 kgbrambor se dnes prodává za 1,90 Kč jsem nemohl přehlédnout.

Jsem zvyklý na ledacos, ale sdělení že se v době, kdy vyspělá Evropa řeší snad svoji největší poválečnou dluhovou krizi, se kilogram brambor prodává za méně než dvě koruny, mě skutečně překvapilo. Moc zemědělství nerozumím, ale zdá se mi čím dál více, že s tou evropskou zemědělskou politikou asi nebude něco v pořádku. Nebo se možná jednalo o reklamní trik nebo tady navzdory všem dotacím a subvencím zafungoval nemilosrdný trh? Nebo je to všechno ještě nějak jinak a člověk to pouze není schopen pochopit? Stejně se mi to ale celé nějak nezdá.

Abych se alespoň trochu poučil, vydal jsem se v Praze na setkání těch, co by ekonomice EU opravdu měli rozumět. Diskusní setkání s názvem „Hrozí eurozóně zánik?“ bylo hvězdně navštíveno. Na dané téma diskutovali národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek a člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Debaty se zúčastnili také člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Zbyněk Frolík, analytik Raiffeisenbank, a.s. Aleš Michl, odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSV Masarykovy univerzity Zdeněk Sychra a komentátor a novinář Jan Macháček. Zajímá Vás výsledek debaty? Velmi lapidárně shrnuto se všichni shodli na tom, že sice neví, co bude a co se přesně v EU stane, ale že takto to již dál nejde. Tak uvidíme, zda eurozónu některý ze států opustí, nebo se dočkáme jiných scénářů nebo se třeba zase ještě nějakou dobu nestane vůbec nic a celkové zadlužení států EU se bude nadále prohlubovat.

Přiznávám, že i ve světle předchozích zpráv jsem zvědav na další vývoj návrhu Víceletého finančního rámce EU na dalších sedm let (2014-2020), který jsme projednávali v Senátu. Asi je dobré vědět, že ročně bude Česká republika na realizaci tohoto finančního rámce přispívat do pokladny EU cca v průměru 40 miliardami korun. Je otázka, zda by současné zadlužení zejména některých zemí EU nemělo vést k zásadním změnám celého konceptu.

Začal jsem bramborami a také s nimi skončím. Na tradičních Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě znovu od našich zemědělců zaznělo, že pokud se jim nevyplatí pěstovat některé plodiny, tak je zkrátka pěstovat nebudou a raději svá pole zatravní a budou brát dotace. Jak jsem již napsal, zemědělství detailně nerozumím, ale pokud nějakým bohatstvím na Vysočině i v celé ČR disponujeme, tak je to ochotou dnes již nemnoha lidí – zemědělců, kteří bez ohledu na soboty, neděle a svátky zajišťují pořád slušnou potravinovou soběstačnost ČR. Přijít o tyto lidi a jejich ochotu tvrdě v zemědělství pracovat by byla velká chyba.

Miloš Vystrčil, senátor, www.vystrcil.cz




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I