Limonádová daň

Ani petice 60 francouzských zákonodárců, ani ostrý nesouhlas francouzské pobočky společnosti Coca-Cola nezabránily uvalení nové daně na tamní sladké nápoje.

Toto opatření, které ve Francii vstoupilo v platnost od 1. ledna 2012, je součástí euro-amerického trendu „boje proti špatným stravovacím návykům a nezdravému životnímu stylu“. V Dánsku, Rumunsku a některých částech USA jsou zaváděny lokální „hranolkové daně“, „limonádové daně“ či „daně ze sádla“.

Výrobci slazených nápojů odhadují, že záměr uvalit novou daň ve výši 1 eurocentu na 100 ml nápoje může zvýšit jejich cenu až o 35 %. Francouzská vláda, která (společně s mnohými dalšími vládami EU) řeší dramatickou krizi svých veřejných rozpočtů, si od zavedení nové daně slibuje příjem asi 120 mil. eur.

Co je dobré, to je nezdravé, tvrdí jedno lidové rčení. Sami si dobře uvědomujeme, jakou hodnotou je pro nás naše zdraví a moc dobře víme (ale nechceme si to nijak připustit), že mu svým životním stylem i stravovacími návyky často moc neprospíváme.

Víme, že jediným poctivým správcem svého zdraví jsme my sami. Nikdo jiný. Žádný stát, žádný státní úředník ani politik nesníží naši nadváhu či neomezí míru naší obezity. Žádný vládní výnos nás nezvedne od počítačů a z pohovek, žádná evropská směrnice nás nedonutí cvičit a udržovat si přiměřenou fyzickou kondici, pokud to neuděláme my.

O to vše se pečovatelský stát blahobytu sice může snažit, ale bez naší vědomé změny chování to nepůjde.

A v tom je právě ono smutné pokrytectví části současné politiky. Zaštítěna rozmanitými analýzami a proklamacemi nejrůznějších zdravotnických či nevládních organizací, konstruuje prostřednictvím vyhlášek a zákonů „nový krásný“ svět zdravých a šťastných lidí.

Aby se v takovém světě vše náležitě dodržovalo a plnilo, musí tu být stát silný a mocný. Musí mít dostatek kontrolních úředníků, formulářů a razítek. Takhle starostlivý stát potřebuje hodně peněz na svůj provoz a tak, maskován chrabrým bojem proti kouření, proti tloustnutí, proti alkoholismu a proti všemožným nešvarům, zavádí nové daně, aby zalátal pár děr ve svém rozpočtu.

I na předstírané péči státu o naše zdraví prostřednictvím vyšších daní se ukazuje nedůvěra státu v rodinu, což ji nadále ničí a destruuje. Vždyť kde jinde než v rodině se mají děti učit základům zdravého životního stylu? Kdo jiný než rodiče má mít hlavní a nezpochybnitelnou povinnost vybavit děti do života návyky, které jim pomohou žít zdravě?

Jedním dechem se ovšem musím ptát, zda taková rodina v dnešním světě ještě většinově existuje. Mám obavu, že skutečnost je od ideálu víc než vzdálena. To nás ale neopravňuje vzdát to a vpustit stát i do našich talířů (kde už vlastně dávno je).

Je směšné domnívat se, že vyšší daně donutí lidi významně změnit své chování. Krátkodobě snad ano, dlouhodobě jistě ne. I v tom je kus záměru: po nějakém čase si zvykneme na to, že co je „nezdravé“, má být „zdaněno“. Položíme si přitom otázku, kdo rozhoduje, co je nezdravé?

Proč má být uvalena daň na smažené hranolky a ne daň na pečenou husu? Anebo ano? Proč má být uvalena daňová sankce na sklenici sladké coca-coly a ne na pivo, které také obsahuje cukr? Anebo ano? Kdo to posoudí a kdo to rozhodne? A kdo bude kontrolovat, aby se nepodvádělo? A protože se asi podvádět bude, kdo bude kontrolovat kontrolory? A jak to bude s korupcí?

Euroatlantický trend státní péče o náš životní styl nás obírá o další svobody i o další peníze. Máme co do činění s nekonečným sociálně-inženýrským světem špidlovského „zdroje jsou“ v praxi.
Daň z limonády byla naštěstí od 1. ledna 2012 zavedena jen ve Francii. Je to ale vzorová nákaza, které zřejmě snadno podlehnou i další ministři financí.

8 Responses to “Limonádová daň”

  1. VladimírV napsal:

    Mně se zdá péče pana europoslance o to, co dělá Francie pro zdraví svých lidí a její státní rozpočet, trochu přehnaná. Měl by se držet ideí svého guru, prezidenta Klause o všemocné ruce trhu. Jinak řečeno, pokud se u nás změní daň např. z limonád, je přece věcí každého, zdali si je bude nadále chtít kupovat. Na rozdíl od vody, jejíž cena je státem víceméně regulovaná, kterou potřebuje k životu každý, kde cena stoupla za posledních 20 let 100x!!! To se bohužel dotklo každého. Na okraj věci, nechápu očividnou skepsi pana europoslance vůči instituci, která ho jistě slušně živí. Pokud se mu politika EU nelíbí, může přece zastávanou funkci opustit.

  2. Otakar Krupička napsal:

    Pan poslanec se pozastavuje nad snahou některých cizích zemí zvyšovat daně na vybrané nezdravé potraviny v rámci „boje proti špatným stravovacím návykům a nezdravému životnímu stylu“. Široce emocionálně komentuje čím vším nás, jak píše „pečovatelský stát …. maskován chrabrým bojem proti kouření, tloustnutí, alkoholismu a všemožným nešvarům, zavádí nové daně, aby zalátal pár děr ve svém rozpočtu“. V „předstírané péči státu o naše zdraví“ vidí jako problém kdo a jak rozhodne co je nezdravé a co by mělo být zdaněno. Nezapomněl ani na úlohu rodiny, dostatek úředníků a korupci. Uzavírá pak: „Máme co do činění s nekonečným sociálně-inženýrským světem špidlovského „zdroje jsou“ v praxi“.
    Pan europoslanec se jistě velmi intenzivně zabývá mezinárodními souvislostmi problému co je zdravé a co nikoli. Jen tak se mohlo stát, že mu uniklo, že problém lze vyřešit geniálně jednoduše. U nás doma, v České republice, zajisté v rámci „zdravého životního stylu“, náš „pečovatelský stát“ zvýšil daň na všechny potraviny. Vždyť přejídat se je tak nezdravé. A aby se to nepletlo, v rámci péče o národní zdraví, kulturnost a vzdělanost přidal ještě něco navíc. Skutečně zde bylo k dokonalosti dotaženo ono špidlovské „zdroje jsou“ tentokrát v reálné praxi. O látání děr v rozpočtu ani nemluvě.
    Ale nyní vážně: Pokud budou naši vrcholní politici podobně demagogicky argumentovat a arogantně a nelogicky napadat druhou stranu politického spektra, ať ideově nebo osobně, zlepšení politické kultury v naší vlasti se nedočkáme. To se týká jak současné koalice, tak opozice.

  3. Jan napsal:

    Europoslanec Ivo Strejček uvádí některé velice diskutabilní daňové záležitosti v rámci zemí EU.S panem.europoslancem lze v některých jeho uvedených argumentech souhlasit.Přesto si myslím, že uvedený komentář(Limonádová daň) není v současné době vůbec aktuální a podstatná.V naší domácí kotlině by se dalo jistě najít daleko více kontroverznějších záležitostí než zmiňovaný sociálně-inženýrský svět.Například o různých řešení dluhové krize eurozóny která má velký vliv i na ČR od europoslance Strejčka ani zmínka.
    Naši europoslanci bez rozdílu stranické přislušnosti se jednou za čas ve skleníkovém europarlamentu probudí a přijdou nás obšťasnit svými >>úžasnými

  4. marie napsal:

    Možná se mýlím, ale myslím si že takovéto upozorňování na zdanění v Evropských státech nás pomaloučku, polehoučku připravuje na úplně stejné zdaňování u nás,jen se to svede na nařizování z Bruselu.Doufám, že se pan Jan nemýlí když píše že to není v současné době aktuální a podstatné.Naši europoslanci tam totiž nespí,oni okoukávají co by se našim domácím politikům hodilo použít.
    A to staré -poturčenec horší Turka jsme si tu po vstupu do Unie už mnohokrát vyzkoušeli.

  5. discovery napsal:

    Škoda slov.

  6. XXXXX napsal:

    Proč vlastně o tom debatujete, stejně si tachamraď v parlamentu udělá co chce. Mě je ukradená nějaká limonádová daň platím jak mourovatej za kde co, ty dva halíře denně navíc …

  7. jojo napsal:

    Ty jedno ho.ado.To už vás zabedněný politiky fakt nejde jinak nazvat.U nás chcete danit žranici u zabijačky, když si pozvu známé a budeš tady mlet něco o Francouzích.Jseš blbější než oberlandrat za Protektorátu demagogu.Zakopanej na „pozicích pravého kapitalizmu“jak Jakeš v 89.K zblití ta demagogie a lhaní.

  8. jojo napsal:

    poslanče,vysvětli mi,která pravá blbka vymyslela „Režim přenesení platby daně“.Záměrně ti tykám,protože vy na pravici nejste fakt normální.Blbější než Jakeš,tak to vám všem gratuluju.Hlavně tady mektej o Francii a nám ztěžujte svejma oslovinama život ydyote.

Leave a Reply