Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Demonstrace

Petr Klukan | Úterý, 7. 2. 2012 v 8:23

Protipirátskou smlouvu ACTA asi četl málokdo, takže souhlas s ní či nesouhlas je do značné míry omezen na samotné vnímání internetu. Jednomu umožňuje nalezení jakékoliv informace, druhému kontakt na sociální síti, jinému bezplatný přístup k filmům či cédé s oblíbenou muzikou.

Konkrétně sedmnáctiletý Václav nechce kupovat zajíce v pytli, proto se na film nejdříve podívá zdarma na internetu. Vašek se narodil až po revoluci, v době, kdy již existoval internet se všemi výhodami. Nezná nic jiného. Zdarma se na internetu podíval kamkoliv, vše, co chtěl, si bezplatně stáhl. Nedivme se mu, stejně jako 21letému Robinovi, že jakékoliv omezení internetu chápou jako cenzuru. Kdo by chtěl za věci, které měl po „celý“ život grátis, najednou platit?

51 komentářů k článku “Demonstrace”

  1. Koumák v exilu říká:

    Nečetl ji zřejmě ani padesátiletý Petr, protože jinak by ji nepřekrucoval a nevynechával jemu nepohodlné aspekty, že?
    Dnes, když si koupím pevný disk, abych si měl kam nainstalovat svůj Linux(operační systém který je zdarma), Open office(kancelářský balík programů taktéž zdarma) a jiný legální software, systém ČR ze mě udělá kriminálníka hned u pokladny. Požaduje po mě totiž zaplatit 178,5Kč panu „velkému rokérovi“ Jandovi a zlodějům z OSA.
    Za co? Za to že si na svůj disk budu archivovat hodnotné blogy padesátiletého Petra? Že nejsem zloděj, tak musím platit?!
    Jenže tohle všechno je údajně ještě pořád málo. Líbí se vám, padesátiletý Petře, prst v zadku? Že ne? Tak to se divím, že se zastáváte něčeho co umožní úředníkům strkat vám své zvědavé prsty i do vašeho počítače nebo flešky s fotkama z dovolený.

  2. VladimírV říká:

    Ano, svoboda je poznaná nutnost. V minulosti si museli lidé kupovat od kněží odpustky za svoje hříchy a časem se od toho upustilo. V dnešní době je pokrok „vykoupen“ mimo jiné i možností neomezeného využívání internetu. To je nanejvýš dobré a lidstvu prospěšné. Pokud si někteří jedinci stěžují, že jsou porušována jejich autorská práva, i to je potřebná daň svobodě. Jejich kvality nechť zhodnotí příznivci a případně sponzoři. Zatížit z tohoto důvodu informace na internetu kontrolou s pohrůžkou sankcí, což je evidentní krok k cenzuře, to není opravdu to, co naše společnost potřebuje.

  3. discovery říká:

    Takové věci jako internet, telefony, mapy, dalekohledy, busoly, občanské radiostanice, GPS a podobné jiné věci do rukou lidem vůbec nepatří.Přimlouvám se i za to, aby vedle zpoplatnění internetu smlouvou ACTA byla tato rozšířena o smlouvu SEXTA ve které by bylo mezinárodně zakotveno placení poplatků za pohlavní styk se ženami ( smlouva A ), případně s osobami stejného pohlaví ( smlouva B ).
    Samozřejmě po příslušném zdanění.Zpracovat by to mohl jihlavský magistrát, čímž by se mezinárodně proslavil a to víc, než jistě nemalými starostmi o nadějovské rybníky.

  4. Jan říká:

    Souhlasím s názorem Koumáka,že protipirátskou smlouvu ACTA nečetl ani p.šéfredaktor. Ve svém komentáři šéfredaktor P.K. na zmiňovaný problém kolem navrhované smlouvy ACTA uvádí své argumenty proti odpůrcům navrhované smlouvě pouze účelově příkladem protestujícího sedmnáctiletého Václava v Jihlavě. V tiskové zprávě České pirátské strany ze dne 6.2.2012. proti kontroverní smlouvě ACTA se například uvádí:Piráti nesouhlasí s extrémními zásahy do práv občanů, zásahy do lidských práv, zásahem do svobodného prostoru Internetu, zpřísnění přeshraničních kontrol a s ničením zabaveného zboží. ACTA se podle Pirátů výrazně dotýká svobody šíření informací. Podle Pirátů nejde jen o Internet, ale o smlouvu, která dopadá na práva všech občanů.„ACTA umožňuje firmám cenzurovat Internet, vzbuzuje obavy týkající se mezinárodní přepravy generických léčiv, která by mohla zachraňovat životy, komplikuje zemědělcům přístup k osivu a ukrajuje občanům ústavní práva. Nejde jen o stahování filmů, ACTA se dotýká každého. Lidé by měli dát vědět, že s takovým chováním ze strany korporací, které lobbují u našich volených zástupců, nesouhlasí. Volíme si své představitele, aby hájili naše zájmy,“ říká Jakub Michálek, spoluautor analýzy dohody ACTA [1].
    Nejsem také žádný znalec smlouvy ACTA a skutečného problému ale na rozdíl od p.šéfredaktora J.L. nevidím celý problém tak jednoduše jak on ve svém komentáři čtenářům uvádí.Argumenty předkládané Českou pirátskou stranou proti navrhované smlouvě ACTA a jejich obavy i o možném omezeném svobodném přístupu k informacím sdílím také.

  5. Tomáš říká:

    Myslím si, že když nějaký zákon neodpovídá době, že je třeba ho přehodnotit, ne se mermomocí snažit ho zpřísnit, protože elektronická data cenzurovat nejdou, vždy je lze nějak šířit.

    Jinak internet takhle vždy také sloužil jako obrana proti diktátu kulturního průmyslu. Já se třeba nechci večer dívat na ordinaci, ale kdybych si místo toho chtěl třeba pustit nějaký kvalitní film, tak kde ho seženu? Pokud to nebude Hollywood nebo v českém prostředí nějaká hřebejkovina, tak nemám moc šanci. Nedávno jsem sháněl film od Godarda, a už teď jsem měl problém. Pokud bych si ho nemohl stáhnout, nikde bych se k němu asi nedostal.

    Další věcí je otázka, co je to autorství? Je Andy Warhol autorem jeho slavného portrétu Marilyn Monroe, když jenom zpopartizoval existující fotografii? Nebo je jím autor fotografie? Co je plagiát v hudbě? Okopírovaná melodie, slova, určitá pasáž, takt…? V antice se třeba často psaly pořád ty stejné příběhy, záleželo ale na tom, jak je konkrétní příběh zpracován. V dnešní době nemůže existovat autor v dřívějším slova smyslu. Každý tvůrce čerpá z jakéhosi už existujícího fondu a odkazuje chtě nechtě na jiná díla – produkt je vlastně dílem kolektivním, autor je pouze ten, co ho usměrňuje do výsledné podoby.

    (pozn. Nefunkčnost autorského zákona krásně vyplývá na povrch ve světě tvorby softwaru, kdy třeba u mobilních telefonů vznikla nerozpletitelná síť žalob na to, kdo na co má a kdo nemá právo.)

    Stahování z internetu může být prospěšné, protože když je něco oblíbené ve větším počtu zájemců, může tato informace sloužit jako lakmusový papírek pro další využití. V USA je například oblíbený nějaký seriál, ale české televize by se ho bály nasadit. Ve chvíli, kdy se ale objeví na internetu a utvoří se kolem něj početná fanouškovská základna, dovolí si ho odvysílat i místní televize (která ho již musí koupit).

    V hudbě je v poslední době docela trend poskytovat skladby tak, že si je fanoušci mohou stáhnout buď zadarmo, nebo přispět tvůrcům libovolnou částku. A kupodivu oni mnozí platí, i když nemusí. Stejně tak znám lidi, co si do digitální čtečky knih stáhnou zadarmo z internetu různé knihy v pdf, ale své oblíbené knihy si nadále kupujou v papírové formě.

    Problém je i s nosičem dat. Někdo, kdo utrácel jmění za VHS, dnes nesežene ani přehrávač, protože už se ani nevyrábí. Proč by to člověk tedy dělal? CD byly nedávno hitem, dnes už jsou stará i DVD. Za chvíli budou DVD přehrávače, Blue ray přehrávače či cokoliv jiného minulostí. Proč by tedy měl jít člověk do obchodu a koupit si kvůli 2 hodinovému filmovému zážitku kulatou placku za několik set korun…

    Myslím si, že problém mají jen velcí hráči na trhu, kteří míjejí dobu. Malí hráči z toho neměli ani předtím nic, teď by třeba mohli.

  6. petr klukan říká:

    Prvnímu pisateli: Překlad dohody ACTA jsem si přečetl a nikde jsem tam nenalezl to, o čem píšete. Jak její odpůrci uvádějí, celý text je velmi vágní. Obávat úředníků se lze až v budoucnu, pokud by jednotlivé státy připravily zákony, které by to umožňovaly. Tato dohoda však nic takového neříká. Pokud ano, uveďte, konkrétně kde. A pak ještě jeden známý fakt: i dnes vám mohou, pokud by „chtěli“, kontrolovat vaši flešku.
    Všem: Ano, nejde jen o stahování filmů, ale dohoda měla řešit právě to. Pokud se jí to nepovedlo, lze o tom diskutovat, polemizovat apod. Sama vláda neví, jaké dopady dohoda může mít. Ať se udělají odborné analýzy apod. To je v pořádku. V pořádku ale není šíření nelegálních kopií. Nebo s tím souhlasíte pod záminkou, že jde o cenzuru, protože zastáváte názor, že co je na internetu je svobodné, volné a přístupné všem?

  7. discovery říká:

    Když půjdu po ulici a budu si pískat nějaký nový melodický hit, tak to je tedy taky zcizení autorství a navíc rozšiřování protože to poslouchají druzí ?! A zpívání v hospodě roněž .

  8. discovery říká:

    Čtěte si šéfredaktore co hcete , ale hlavně se uklidněte !!!

  9. Jan říká:

    Něco si pouze přečist ještě neznamená tomu dobře i rozumět.Nechci podceňovat právní znalosti šéfredaktora J.L. ale právní expertíza navrhované smlouvy ACTA s které vychází Česká pirátská strana dává jejich argumentům zapravdu.Na webových stránkách České pirátské strany a pirátských novin jsou tyto diskutabilní mezinárodní právní výklady smlouvy a jejich plnění v domácí legislativě uváděny.Důsledky schválení této smlouvy by jistě znamenalo pro občany to, čeho se dnes piráti oprávněně obávají.

  10. xmolly říká:

    O co tu jde především jsou peníze. Kolporáty potřebují, aby lidi platili a platili. Také je potřeba mýt lidi pod kontrolou a mít na ně vždy něco v záloze, aby se chovali jak právě potřebují v každém režimu( to vědí nejlépe novináři, kteří vždy posluhovali danému režimu). Že pane Klukane

  11. Tomáš Ďásek říká:

    No a já osobně se výjimečně zastanu šéfredaktora, protože si myslím že vím, co měl hlavně na mysli svým příspěvkem – nešlo o samotnou smlouvu jako takovou.

    Bohužel počítačové pirátství se (i u nás) stalo jakýmsi národním sportem. Naprosto chápu, že většina lidí jako uživatelé a konzumenti samozřejmě bude pro to, aby žádná regulace neexistovala a nejnovější hollywoodské a barrandovské supertrháky byly k bezplatnému stažení hned druhý den. Počítačoví piráti jsou pro ně v podstatě jacísi novodobí Jánošíci. Do okamžiku než jeden z těch sympatizujících třeba napíše knížku. Okamžitě se stane příznivcem opačného tábora – protože když tu jeho knihu někdo naskenuje a vrhne na server uloz.to – sníží se její prodej a tím pádem i tantiémy.

    Všichni by chtěli nové filmy, novou hudbu a nové knihy. Ale tak nějak zapomínají na to, že když za ně nikdo nebude platit, tak je jaksi taky nikdo asi časem nebude tvořit…

    Kurnik šopa, co kdyby se webkamera ze zasedání městské rady přestěhovala třebas do Horáckého Divadla (a že jsou tam občas k vidění celkem podobné komedie) ? Že bysme se jako koukali na představení přes Internet zadarmo. Člověk se nebude muset převlíkat a ještě si u toho může otevřít lahváče…

    Je to stejné jako se sprejery. Ti také pořád volají po „tvůrčí svobodě“. Většině lidí ani nijak moc nevadí – do chvíle, než kolemjdoucímu sprejerovi přijde nudná zrovna jejich zeď.

    A teď mě třeba zašlapte do země…

  12. Tomáš říká:

    Tomáš Ďásek: Knihy píše autor čtenáři, nebo prodavač zákazníkovi?

    Znám opravdu mnoho lidí, kteří dnes tvoří zadarmo, ba co víc, sami do své tvorby investují své prostředky. A opravdu mě z tohoto důvodu netrápí, jestli Viewegh dostane o pár milionů míň, když už nebude moct vyprodukovat jako v tovární výrobě minimálně jednu knihu ročně.

    Kdybych napsal knihu, asi bych chtěl, aby ji četlo co nejvíc lidí. Pokud by mi mělo jít primárně o to, abych co nejvíc vydělal, tak nemusím psát knihy, ale můžu vyrábět cokoliv jiného.

    Jenže jak říkám, hlavně jde o to, že nejvíc se brání ti, kteří mají z autorského práva zlatý důl. Ale těch je z celé škály všemožných tvůrců jen hrstka.

  13. xmolly říká:

    Tomáši ono by stačilo kdyby film stál cca.60kč a né 130, protože pak si rodina sakra rozmyslí jít do kina když za to vypláznou skoro 1000 protože to je pak ještě popcorn atd.
    Věřím, že by do kina chodilo daleko více lidí, dnes jsou poloprázdná a trak tvůrciu, chtějí dohnat zisky všemi způsoby.

  14. petr klukan říká:

    Podle toho, jak se tu někteří vyjadřují, by to znamenalo, že pokud chci tvořit „umění“, napsat knihu, hrát divadlo, natočit film…tak mohu, ale za svoje a nemohu za to žádat peníze, protože buď tvořím, protože chci, aby mé dílo lidé viděli, slyšeli, četli, takže je to v mém zájmu, anebo jsem vlastně nemorální, protože na tom chci vydělat.
    Jenže i tvydání té knihy stojí 30, 40 tisíc. Kde na to vzít? Z tohoto pohledu by měli všichni umělci vydělávat peníze někde jinde než na umění, které by provozovali pro potěchu své a druhých duší. Jenže, kdo by pak zaplatil třeba osvětlovače, který se na filmu podílí také?
    Někdo argumentuje drahým vstupným. S tím nemohu polemizovat, neboť neutuším, kolik natočení filmu stojí. Můžete mít pravdu. Jenže drahý je třeba i Mercedes, na který nemám. Holt budu se muset obejít bez něj.
    Co kdyby ale byly na parkovišti zadarmo? Půjčil bych si jednoho na týden, dva , měsíc, abych případně nekupoval zajíce v pytli? A proč bych ho pak měl vlastně kupovat, když jsem si jej vzal zdarma na parkovišli zvaném internet?

  15. Jan říká:

    Šéfredaktor JL P.Klukan i Tomáš jsou buď zastánci navrhované smlouvy nebo o navrhované smlouvě ACTA nic neví .Nebo obojí.Jejich neustálý argument je ten,že smyslem navrhované smlouvy je především ochrana autorských práv před jejím zneužívání.Pro ně speciálně uvádím některé věcné argumenty České pirátské strany,že tomu tak bohužel neni.
    3 argumenty zastánců ACTA a proč neplatí.
    I podporovatelé ACTA se stačili kladně vyjádřit k této dohodě a my si jejich názory vyjasníme a uvedeme do souvislostí.
    „Obchodní dohody se takhle vyjednávají standardně, všechno bylo transparentní a český text ACTA je na webu.“—Ministerstvo průmyslu a obchodu
    Předně, smlouva ACTA není jen obchodní dohoda, protože obsahuje také trestněprávní ustanovení. Český text dohody není na webu kvůli tomu, že by ho tam ministerstvo samo dalo, ale kvůli tomu, že si ho vyžádala Pirátská strana na základě zákona o svobodném přístupu k informacím a že tento zákon ukládá informaci, jakmile byla zveřejněna, umístit i na web. Dohodu iniciovaly v roce 2006 USA, Japonsko a jejich obchodní partneři. Na dohodě se velkou měrou podílel přes úřad USTR mediální průmysl. ACTA byla v EU utajována, pak byla nečekaně podepsána na setkání zemědělců a rybářů a o jejím podpise jsme se dozvěděli z tiskové zprávy japonského ministerstva zahraničí. Pokud ministerstvo průmyslu a obchodu tohle považuje za standardní, tak je něco špatně.
    „Je třeba chránit duševní vlastnictví, takže podporuji ACTA“ — filmový producent Jan Svěrák
    Věcná otázka, před kterou stojíme, nezní, zda chránit duševní vlastnictví. Toho se ACTA vůbec netýká (čl. 3 odst. 2). ACTA se týká toho, jaké prostředky vynucování mají být podle ní zavedeny na celém světě. A ty je třeba zvolit jako přiměřené, nikoliv extrémní, jak to dělá ACTA.
    „V České legislativě se nic nezmění.“ —Ministerstvo průmyslu a obchodu
    Normálního člověka vůbec nezajímá, jestli se česká legislativa změní nebo ne, ale chce vědět, jaký by měla ACTA praktický dopad. Praktický dopad ACTA je jednak v hrozbě privatizace Internetu do rukou „podnikatelských kruhů“, změně legislativy cizích států, která může důrazně zpřísnit hraniční kontroly, a vágnosti smlouvy. V tom, zda je ACTA v souladu s evropským právem nemají jasno ani největší experti. Legislativa znamená zákony, zatímco ACTA počítá s vlastními mimozákonnými mechanismy. Například počítá s postupem, že si Evropská komise nebo vláda pozvou na kobereček velkého poskytovatele a domluví se s ním, aby poskytovatel začne dělat něco, co se nám uživatelům nelíbí. Třeba nám může zabránit ve vyhledávání souborů torrent, kterými se sdílí např. svobodný software. Nebo počítá s mezinárodním výborem ACTA, který bude vydávat „dobrou praxi“ států ACTA. A při našem Hujerství a produkci novel v poslanecké sněmovně je dost pravděpodobné, že změny přijdou. To je cesta, kterou nechceme nastoupit, a proto jsme proti ACTA.
    „Ustanovení o prohlídkách počítačů, mobilů a notebooků nejsou povinné, takže se nemusíme ničeho bát.“
    ACTA vznikala tak, že se původně velice přísné a konkrétní zákazy nahrazovaly a) vágními formulacemi a b) povinnosti byly přepsány na možnosti. Oba body jsou problém sám pro sebe.
    a) ACTA zřizuje zvláštní výbor, který bude vágní termíny smlouvy vykládat a bude tedy vyvíjen tlak na zákonodárce, aby přejímali úpravu nikým nevoleného orgánu velice pravděpodobně pod velkým vlivem mediálního průmyslu. (Ostatně znáte někoho někoho jiného, kdo by platil copyrightovým právníkům?)
    b) „Proč tedy tyto možnosti v textu smlouvy vůbec jsou, když nemají význam?“ zeptali se během vyjednávání nejvýznamnější akademici. Evropská komise jim odvětila, že tato ustanovení sice nejsou právně závazná, ale vyjednávající státy je chápou jako příklad dobré praxe. Už to samotné by stačilo, aby člověk proti smlouvě protestoval.
    Zeptejme se jinak: Chceme, aby náš Parlament schválil smlouvu, že Česká republika může zavést celní kontrolu dat v počítačích, na mobilech a přehrávačích, tedy kontrolu protiústavní, která je ve zjevně nepřiměřená? A smlouva ACTA je ještě přísnější, protože tuto kontrolu předpokládá a stát od ní musí upustit (opt-in/opt-out). Anebo ještě jinak: Chceme uzavřít smlouvu s USA, která zakotví možnost kontrolovat notebooky, porušovat tak právo na soukromí a obtěžovat cestující? Američané si samozřejmě mohou dělat na svém území, co chtějí, ale není žádný důvod, proč bychom takové invazivní opatření měli stanovovat jako jednu z možností, která definuje mezinárodní standard.
    ACTA má potenciál změnit naše právo
    Ukažme si závěrem jeden z dílčích problémů ACTA (takových nejasností je ACTA kvůli nedůsledné terminologii plná):
    Čl. 23 odst. 3 ACTA: Každá smluvní strana zajistí, aby přinejmenším v případ[ě …] porušení autorského práva […] v komerčním měřítku bylo zavedeno trestní řízení a tresty.
    Na druhou stranu náš „autorský“ zákon stanoví v § 43
    Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné užití.
    Pokud tedy někdo komerčně vyrábí program dekódující DRM, porušuje podle českého autorského zákona autorské právo a podle ACTA musí Česká republika přijmout trestněprávní úpravu, kterou dosud nemá, protože § 270 trestního zákoníku se týká pouze autorských práv k dílu, nikoliv autorského práva jako právního odvětví:
    Kdo neoprávněně zasáhne nikoliv nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu,…
    Toto ustanovení se bude patrně muset změnit.

  16. bengo říká:

    Už všichni moc odbočujete od tématu. Jde o internet jako takový. Když tady čtu u některých takové žvásty…. Ještě tu chybí chytráček Beran a bude dokonáno!

  17. XXXXX říká:

    Hošani tohle je opět zbytečná diskuse. Tenhle problém má tolik aspektů, že je nikdo nedokáže obsáhnout.
    Tvůrcům se nedivím, že za své dílo chtějí prachy, neboť za Děkuju si koupí kulový.
    Konzumentům se nedivím, že za toto dílo nechtějí platit nehorázné sumy, protože je mnohdy ani nemají. Chtělo by to asi ústupek na obou stranách. Jedni by se tolik nemuseli pakovat (myšleno tím ne tvůrci, ale celý ten řetězec parazitů, počínaje státem a jeho daněmi, producenty, přes distributory, OSY a jinou čeládku až po prodavače, promítače) a druzí by měli uznat jisté autorské nároky. Ono to totiž v extrému může skončit tak, že se ti Jandové začnou živit něčím jiným a muzika, filmy a literatura pujdou kálet do jetele.
    Já samosebou patřím ke skupině stahovačů, takže mám asi 10 legálních a 5000 nelegálních CD. Leč nekšeftuji s tím a tím pádem mi může zákonodárce vykouřit. Jaký z toho mám pocit? Žádný, prostě poslouchám muziku, čumím na seriály a filmy.
    Dávám za pravdu těm co se bojí kupování zajíce v pytli. Poslouchám metal všech druhů a rock. Přesto, že je to menšinový druh hudby, tvůrců není málo. A koupit si cd brazilské skupiny Almah za pětikilo mi připadne stejně zvrácený jako ho stáhnout zadarmo z ifolderu.
    Nevím, jestli to bude ono. Raději stáhnu a když ne -dělejte- a je klid. A když jo, no tak už je doma zadarmo, proč bych platil, to dá rozum. Kdyby mi ho ale nabídl prodejce za pětadvacet K, tak o tom nepřemejšlím a koupím ho.
    A z jiného soudku. uploadeři svá veledíla rozmisťují po všech možných serverech. Nekteří pro radost ze sportu, jiní pro peníze ze serverů. Zvláštní na celém počínání mi přijde, že „dílo“sami ukradnou, ale to, že k například dvd-ripu seriálu z torentů přidají český zvuk z „PrimaNovaBarandova“ je rázem pasuje do role „TVŮRCŮ“ a v dovětku zakazují další upload.
    Tak kde je kurfa ta pravda.
    Pro benga: tady nejde o internet jako takový, ale o zlodějinu na něm denně pořádanou.
    No a k celýmu tomu ještě na závěr přidám jedno klasické:
    Psi štěkají, karavana jde dál.

  18. bengo říká:

    Špatně jsem to pouze formuloval.

  19. Libor Furbacher říká:

    Kdyz kolem roku 1920 zacaly jezdit prvni auta kdo by si byl predstavil ze bude nutne mit nejake predpisi.
    Pan Klukan a pan Dasek to vcelku presne vystihly.Pokud nekdo pise pouze pro zabavu a chce svou praci pouze publikovat a propagovat zadarmo[a doufa ze si toho nejaky promoter vsimne a pak treba i on na tom muze pekne vydelat],tak to je nejlevnejsi cesta a tito lide budou porad na internetu vitani.
    Ale dat tam nekoho jineho vec a snazit se jakkoliv z toho mit vyhody je jaksi off.
    Kdybych byl“ koumak“tak bych to napsal asi takhle.Kdyz jeden clovek strci prst do zadku druhemu,tak oba maji prst v zadku ale nejni to to same.
    Je tez zajimave jak se nahle vsichni ti socialisticti lidumilove ,kteri chteji mit vsechno pod vladni reguli ,vcetne prerozdelolvani a regulovani vydelku,jsou nahle proti jakymkoliv regulim na internetu.Ze ano Jane?

  20. Tomáš Ďásek říká:

    Já to ještě upřesním – momentálně mám sice kupodivu počítač s legálně koupenými Windowsy (protože už na něm byly, když jsem je kupoval), ale narovinu řeknu, že do té doby jsem je na všech počítačích měl „koupené na čínském FTP“. Přesně jak říká XXXXXX – přišlo mi nemožné, abych si kupoval do počítače, co jsem si sestavil doma za pět tisíc kupoval operační systém za tři tisíce. Kdyby stál pětistovku, tak jsem si ho naprosto klidně koupil.

    Ale je to zase jenom tím, že „příležitost dělá zloděje“. Když vím, že TO můžu někde stáhnout ZADAX, tak proč bych TO kupoval, žeano. A přitom je to naprosto úplně stejné, jako když si koupím „auto“ v bazaru za pět tisíc. Taky v něm není benzín. Tak si ho musím zajet k pumpě koupit – nádrž za tisícovku (když to bude nějaké menší auto). Tak nějak nikoho moc nenapadne, že by se ten benzín dal taky ukrást zadarmo. Třeba s osobním zdůvodněním „hergot, však ten SHELL má nekřesťanský zisky stejně jako Microsoft – přece nebudu ty svině kapitalistický podporovat, beztak odírají děti v třetích zemích a ničí přírodu“. Když někdo odjede od pumpy bez placení, tak je to u vás většinou zparchantělý zloděj co patří za mříže. Když ale sedmnáctiletej hoša stahuje soft a média bez placení a obratem je zase uploaduje na freeservery – tak je to chudák perzekuovanej pirát a málem hrdina.

    Argumentace mého jmenovce pana Tomáše (pokud to opravdu myslel vážně) o tom, že autoři by měli tvořit ne pro zisk, ale pro radost z umění mi přijde buď jako ryze komunistická ideologie typu „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ a nebo jako obyčejný výsměch. Je to totiž například jen několik let, kdy jsem viděl jednu z hereček HDJ za pokladnou v TESCU. Když jsem se divil co tam dělá, dozvěděl jsem se, že si tam normálně ve dnech kdy nehraje přivydělává, protože plat herce oblastního divadla je mnohdy menší, než plat kvalifikovaného elektrikáře. A lásky k divadlu či literatuře se člověk s prominutím přece jenom nenažere…

    Prostě asi bych to shrnul takhle – naprosto souhlasím s XXXXXX, že pravda je někde uprostřed a plamenné diskuse asi moc smyslu nemají. Oni mezi námi nejvíc křičí ti, kteří se bojí, že jim budou odstřihnuty zdroje pohodlně a bezplatné zábavy. Přesně ve smyslu známé poučky o sebeukájení – „kdo říká, že nikdy nic nelegálně nestahoval, tak stahuje doteď – a nejvíc ze všech“ :)-

  21. Fejinka říká:

    Největším příživníkem všeho druhu je OSA. Když jsem slyšel, že chce po starostech obcí když pustí nějakou písničku než bude starosta něco hlásit poplatky, tak jsem tomu nechtěl věřit. Já si bláhově myslel, že když mám koupený nějaký nosič, tak ho můžu přehrávat. Obdobné to snad mělo být i s hudbou (písněmi) na plesech či podobných zábavách. Tady v tomto Kocourkově se jeden nestačí divit. To je asi jako když si koupíte televizi a když si ji pustíte bude po vás výrobce požadovat poplatečky. Fantazie.

  22. Jan říká:

    Pane Furbacher,opět jste mimo.Smlouva ACTA nic nereguluje. Pouze se snaží monopolizovat trh,na kterém bude úzká produkční skupina stanovovat ceny.Není potřeba něco zbytečně omýlat.Buď znám alespoň některá základní fakta vyplívající ze smlouvy a současnou situaci nebo ne. Když ne,je raději lepší mlčet.Hujérstvím se nadělá více škody jak užitku.

  23. Libor Furbacher říká:

    Pane Jane.
    Anti-Counterfeiting Trade Agreement,jak uz nazev napovida je to dohoda.A jako kazda dohoda je system regulaci.
    Podle Vasich komentaru soudim ,ze jediny kdo ma tuto dohodu prostudovanu do detailu a jeste vice;umi cist mezi radky ,jste Vy.

  24. Jan říká:

    Pane Fufbacher,není vůbec podstatné jaký přesný slovní význam dohoda má.Důležité je,co ve skutečnosti by smlouva obnášela. To je především monopolizaze trhu úzké produkční skupiny.Nejedná se zde vůbec o to,kdo bude správně regulovat stahování filmů a hudby přes internet a ochraňovat tím autorská práva podle vašich naivních představ.Celá smlouva je předevšim věci znalosti právní než jazykové.

  25. bengo říká:

    Jan s Beranem musí mít vždy poslední slovo.

  26. XXXXX říká:

    Na těch plesech a zábavách to funguje tak, že kapela odevzdá OSE seznam písní a pořadatel počet prodaných vstupenek, následně ona organizace provede bulharskou extrapolaci a vyžádá si patřičný počet penízků. Nevím jak se obvykle dozvědí o pořádání takové akce, ale mám pocit, že jeden z nich objířdí vesnice a sleduje plakáty. Zkusil bych nic nevyvěšovat a v tichosti rozšířit konání mezi lid okolních obcí, jestli by se přihlásili.

  27. XXXXX říká:

    Tomáš Ďásek: Ty nechodíš náhodou na Spartak do sauny?

  28. Jan. říká:

    Bengo neprovokuj nebo Beran zase spustí.

  29. Libor Furbacher říká:

    Mili Jane,
    pokud tedy tato smlouva nema ochranovat autorska prava ,jak vy tvrdite,mohl by jste mne vyvest z me “naivity“a prosim citoval presne ze sve “znalosti pravni“ tu pasaz na kterou by se vztahovalo Vase “monopolizace trhu uzke produkcni skupiny.“Predem dekuji.

  30. Jan říká:

    Milý Libore,důkladnou analýzu smlouvy ACTA v případě vašeho opravdového zájmu, lze najít http://piratskenoviny.cz/

  31. Tomáš Ďásek říká:

    To XXXXX – nene, do sauny vůbec nechodím. Nesmím tam. Pokaždý se mi smějou, že mám malinkatej takovej ten ventilek dole…

  32. XXXXX říká:

    chachá ventilek, neventilek, důležitý je, aby byl akční-nazdar. Hele ptám se proto, že o oné herčce se s sauně diskutovalo, že je to ve skutečnosti hérečka. Ale to není podstatné. Jinak saunu ti vřele doporučuju, je to dobrý pro tělo, ale hlavně pro ducha. A navíc jsou si tam všichni rovni, takovejch situací v životě moc není. Měj se.

  33. Libor Furbacher říká:

    Pane Jane ,pokud tomu co je na strankach Vaseho odkazu ,tech Piratskych novin,rikate dukladna analyza ,tak se ani nedivim vasim nazorum .Komunisticke tresnicky ,Marihuanka a tento duchaplny plan jak dat prijem cele Ceske republice,to je k nezaplaceni .Opravdu konecne nebudeme muset makat,nas sen se vyplnil,vsem doporucuji k precteni. Doufam ze ten odkaz bude pracovat ,protoze to si nikdo nesmi nechat ujit.Dik Jane. piratskenoviny.cz/?c_id=33170

  34. navaho říká:

    Chápu pane Furbachere, že Vám, piráti leží v žaludku, když upozornili na tuto utajovanou dohodu. Zřejmě jste si ale nevšiml, že odkaz Vámi poskytnutý je z rubriky „Hogo Fogo“ pirátských novin. Přečtěte si raději: lekari-bez-hranic.cz/cz/aktuality/2012/lekari-bez-hranic-nesouhlasi-s-acta.php nebo pirati.cz/vypalne-osa.

  35. Jan říká:

    Pane Furbacher,vaše hodnocení české pirátské strany,nekomunistického levicového spektra včetně občanských iniciativ je velmi zkreslené.Česká pirátská strana udělala jako první právní analýzu utajované smlouvy ACTA před veřejností a upozornila při možné ratifikaci smlouvy na různá rizika sní spojena.Jako jeden z mála zastánců zmiňované smlouvy nedokážete ani vy,pochybnosti české pirátské strany věcně ničím vyvrátit.Vám nejvíce vadí na současném internetu možnost svobodného sdílení informací která by mělo být úzkou privilegovanou skupinou regulováno a především více zpoplatněno.Vaše představy o svobodě a demokracii jsou možná mnohem extrémější než názory některých stalinistických odnoží komunistických stran.

  36. Libor Furbacher říká:

    Pane Navaho,pouze jsem jsem si precetl odkaz ktery poslal Jan a reagoval na nej.Je mi jasne ,ze jakakoliv regulace a zakon prinasi omezeni svobody a moznosti zneuziti.Proti tomu musi byt safeguards.Ale pravo jednoho konci tam ,kde zacina pravo druheho.Nejsem zastance teto particular dohody,kazdy ma jeji jine interpretace,ale jsem proti kradeni .
    Tez vim ze v cesku ma kazdy jiny nazor co vlastne kradeni je.Kdysi kdyz neco bylo ukradeno z fabriky,tak se tomu nerikalo ukradeno ,ale“bylo to prineseno z prace“,kteraz to vazba to tak nejak legalizovala.

  37. Jan říká:

    Představy o demokracii a svobodě p.Furbachra a jemu podobně uvažujících jsou zřejmě tato:Veškeré dění ve společnosti má určovat a regulovat pouze finančně nejvlivnější úzká skupina.Vlády a zvolení zákonodárci vzešlí z voleb by měli podléhat výlučně kontrole a vlivu této úzké skupině vyvolených.Tato skupina vyvolených nejlépe zná jaké jsou její potřeby a zájmy.Nespokojení občané mohou poměry pouze svobodně kritizovat.Pokrok ve vývoji demokratických poměrů od roku 1989 podle vás opravdu nevídaný.Možná,že by ani volby do zastupitelských orgánů nemuseli být.Finančně vlivné skupiny by sami mohli sestavovat vlády, parlamenty a obecní zastupitelstva.Pane Furbacher,urgujte představitelé současné neoliberální vlády na změnu ústavy ČR na vyškrnutí článku,že veškerá moc v zemi je v rukou všeho lidu za které vládnou orgány státní moci vzešlé z voleb.Vám by nejvíce vyhovovalo toto znění ústavy:Veškerá moc v zemi patří nejvlivnějším finančním skupinám které sami volí představitelé státních orgánů a ty obhajují jejich zájmy.I bez této změny v ústavě se bohužel děje již dnes.Pouze prvky přímé demokracie mohou tyto korupční a lobistické zájmy pochybného konání některých zastupitelů a orgánů státní moci minimalizovat a obnovit důvěru veřejnosti v demokratické instituce.Samozřejmě p.Furbacher je proti.

  38. Tomáš Ďásek říká:

    Pryč s vrahy z Wall-Streetu !

  39. Venca říká:

    Libor F. – O tom přinášení z práce klidně můžete psát v čase přítomném a určitě i budoucím. Bohužel spousta lidí,a nejen ti starší,vychovaní převážně minulým režimem,žije v přesvědčení,že nástupem do jakékoliv práce jejich povinosti končí a zaměstnavatel se o ně musí plně postarat. A tak během krátké doby už je zaměstnavatel otrokář a okrádá,stále mají málo a je jejich právem nějak si přilepšit.

  40. Jan říká:

    Pane Ďásek pro vás je také asi jediná záruka demokracie Wall-Street a další podobné finanční instituce.Vysvětlete my prosím vás, bez frází a hesel z padesátých let která zde používala komunistická propaganda jaké konkrétní demokratické poměry Wall-Street zaručuje a jaký ekonomicko-sociální přínos z této instituce většina občanů v USA i ve světě z toho má.Děkuji předem za věcnou a seriózní odpověď.Pouze podotýkám,že kvůli tomu,že komunisté v dobách reálného socialismu Wall-Street různým způsobem kritizovali neznamená to,že většina z nás mladších si dnes musí kvůli Wall-Streetu sednout na zadek jak někteří starší pamětníci dnes dělají.

  41. Svatopluk Beran říká:

    Pane Ďásek domníval jsem se že máte na víc než na výkřiky zoufalství, jako je například váš poslední. – Pryč s vrahy z Wall-Streetu ! – Byl jsem osobně přesvědčen, že coby ajťáktoho víte o principu moci více, zklamal jste mě. Pokuste se zamyslet třeba nad tímto dokumentem. Nemusíte pochopitelně všemu věřit, stačí když nebudete slepý k tomu co se ve světě a kolem nás v naší zemi děje. Já, Jan i mnoho ostatních nechceme aby se vrátil socialismus. Tržní systém je podle mne spravedlivý systém. Jen musí mít nepřekročitelná pravidla a morálku. Kdy už proboha pochopíte že tu nejde o vaše i jiných občanů poctivě vydělané desetitisíce či statisíce? http://www.youtube.com/watch?v=EM31myP0tqE

  42. Svatopluk Beran říká:

    Nejposlednější zpráva o panu disidentu Vondrovi. Kdo a copak ho stále drží u moci? Že by naši novodobí bratři na život, na smrt i věčnost, u kterých dělal velvyslance a následně pracoval jako agent pro rozšíření radarového deštníku. Nyní mu jde o to zatáhnout do naší země F 16. A ty jak víme mohou tankovat za letu oproti Gripenům, takže se působnost a možnost nasazení naší armády roztáhne do celého světa. To budou teprve pálky pro daňové soumary. http://www.novinky.cz/domaci/260260-cr-chce-nakoupit-bojove-letouny-f-16-uvedly-wikileaks.html

  43. Svatopluk Beran říká:

    Toto je plagiát.

    Napsal Maurizio Blondet

    Pondělí, 30 červenec 2007

    Několik hodin předtím, než Londýn oznámil vyhoštění čtyř ruských diplomatů a vlastně obvinil Moskvu, že nařídila vraždu Litviněnka, odehrála se významná událost. Henry Kissinger odletěl do Moskvy k důvěrným rozhovorům s Vladimírem Putinem. Prakticky se neví vůbec ni o tom, co si ti dva řekli; americká média jako celek zprávu cenzurovala a evropská je v tom jako vždy následovala. To v zásadě znamená, že setkání mělo pro centra skutečné moci v USA maximální význam, neboť právě tato centra kontrolují nebo vlastní média.

    Závažnost, kterou mocní přikládali tomuto setkání, potvrzuje i složení delegace doprovázející Kissingera do Moskvy. Byl v ní George Schultz, bývalý ministr zahraničních věcí USA za vlády Reagana, ale především velká šedá eminence, muž , který ve své osobě spojuje zvláštní moc politiků, byznysmenů a finančníků, starý člen skupiny finančníků, kteří pomáhali Stalinovu SSSR s finančí pomocí, prezident Advisory Council JP Morgan Chase, člen Hooverova Institutu a American Entreprise, ředitel společnosti Bechtel (nadnárodní společnost operující v oblasti infrastruktury pro ropný průmysl), jakož i člen Bohemia Grove, což je klub mocných tak výlučný, že Bilderberg připadá jako hřiště s volným vstupem. V 84 letech Schultz není člověkem, který cestuje rád, pokud to není absolutně nezbytné. V delegaci byl také Robert Rubin, bývalý ministr financí, dnes významná osobnost Citigroup a to poté, co byl jedním z představitelů New York Stock Exchange a Ford Motors. Byl zde též Thomas Graham jr., velvyslanec, zvláštní představitel pro otázky nešíření jaderných zbraní a kontroly zbrojení (tedy starý vyjednávač s SSSR z dob SALT), jakož i poradce advokátní kanceláře Morgan Lewis. V delegaci byl i David O´Reilly, prezident a výkonný ředitel Chevronu a také šéf banky JP Morgan. A konečně Sam Nunn, bývalý senátor, extrémně pravicový demokrat a spoluprezident Nuclear Threat Initiative (NTI), velký expert na strategické zbraně.

    Tedy impozantní skupina – staří vlci z dob studené války (nikdo z těchto výše uvedených Američanů se narodil po roce 1938), působící v nejvýznamnějších vrstvách skutečné ekonomické a politické moci, z vojensko-průmyslového komplexu, kteří se sešli, aby udělali dojem na „mladíka“ Vladimíra.

    Téma jednání: „Rusko-USA: Pohled na budoucnost“. Výsledky jednání? Jak lakonicky řekl H. Kissinger při odchodu (nezaznamenaném západními svobodnými médii): „Oceňujeme čas, který nám prezident Putin věnoval a otevřený způsob s jakým nám vyjádři svoje stanovisko“. V diplomatickém žargonu, „otevřenost“ znamená „absolutní rozdíl“. Mohli mluvit o protiraketovém deštníku, který Bush rozmisťuje v Polsku a Česku. O Kosovu, proti jehož nezávislosti se Putin staví. Nebo snad o Iránu, kterému Moskva pomáhá při obohacování uranu. A nebo, a to je pravděpodobnější, o tom jak Gazprom vyhodil americké a anglické ropné společnosti z arktického naleziště Shtokman v Barentsově moři, aby se spojil s Totalem. Nebo o ropovodech, které Putin staví ze Střední Asie a které „likvidují“ západní moc. Ať už bylo téma jakékoli, víme, že Putin byl „otevřený“. Delegace se vrátila s jistotou, že „budoucnost“ Ruska a Ameriky se neshoduje.

    Uplynulo méně jak 48 hodin a nová vláda Gordona Browna vyhostila čtyři ruské diplomaty z jejich ambasády v Londýně s prohlášením, že je to odveta za odmítnutí Moskvy vydat Andreje Lugového, kterého Angličané obviňují, že otrávil ex-agenta Alexandra Litviněnka poloniem 210. V téže chvíli mafiánský Boris Berezovský, kterému poskytli v Londýně politický asyl, veřejně v BBC obvinil Kreml, že nařídil atentát na jeho osobu a ten byl odhalen britskými zpravodajskými službami. Bylo to varování nedotknutelných: válka bez příměří. Britské rozhodnutí, zdá se, překvapilo Moskvu, už i proto, že tento čin nemá od dob studené války precedent. Londýn jedenadvacetkrát odmítl žádost Ruska o vydání Berezovského, známého a potvrzeného zločince (hledaného i v jiných zemích, mezi kterými je i Brazílie) a Achmeda Zakajeva, exponenta čečenských teroristů. „Pokud by Moskva použila stejné kriterium, britská ambasáda v Moskvě by měla o 80 diplomatů méně“, řekl náměstek ministra zahraničních věcí A. Gruško.

    Ale to nestačí. Několik hodin poté britská média oznámila: „Stíhačky RAF vzlétly, aby zahnaly dva ruské strategické bombardéry, které mířily do britského vzdušného prostoru“. Další bezprecedentní oznámení. Kde ale byly ruské bombardéry? V jaké vzdálenosti se nacházely od vzdušného prostoru Velké Británie „ke kterému“ směřovaly? Kolikrát se takové incidenty staly v minulosti, aniž by o nich bylo informováno? Tentokrát to už není nějaké upozornění, ale jasná hrozba. Proč, to je snadno pochopitelné.

    Rusko má 6,6% potvrzených zásob ropy a 26% světových zásob plynu. Od května 2007 se stalo prvním vývozcem energií na světě, když předstihlo i Saudskou Arábii, jejíž zdroje vykazují pokles. Tenhle poklad musely americké společnosti pustit z hlavy, když v Moskvě Putin nahradil Jelcina. Putin buduje s Německem společný baltický plynovod a dodává 80% potřeby plynu. Podepsal se Sarkozym smlouvu, která přivedla Gazprom ke spojení s Totalem při využívání naleziště Shtokman. Buduje plynovody a ropovody, které přivedou energii do Turecka a na Balkán. Uzavřel dlouhodobé smlouvy s odběratelskými zeměmi o vzájemné zainteresovanosti, evidentně s cílem přerušit staré vazby z dob studené války, které stále pojí Evropu a USA. Navíc je to stavění aktivní překážky projektu nového NATO (a jeho trojských koní v Evropské unii J. Barrosy a J. Solany ) uchytit se za hranicí Černého moře. Tento projekt byl sepsán černé na bílém v dokumentu „The new Nort-Atlantic Strategy for the Black Sea region“, připraveného jednou německou nadací s výstižným jménem Marshall Fund for the United States a předložený při posledním summitu NATO. V tomto dokumentu jsou Černé moře a Zakavkazí definovány jako „nová euroatlantická hranice zatížená konflikty zděděnými ze sovětské éry“. Podle studie, tato oblast se zmrazenými konflikty se začíná rozvíjet na funkční agregát na „nové hranici expandujícího Západu“.

    NATO (nebo také USA) vidí tedy tuto oblast jako „hranici“ ve smyslu jakým byl americký Západ, tedy jako pohyblivou hranici. Je tomu tak, vždyť se v tomto dokumentu uvádí, že Ázerbajdžán a Gruzie společně poskytnou koridor pro unikátní dopravní transit energie z Kaspického moře do Evropy, stejně jako nenahraditelný koridor pro základny NATO a americké operace ve Střední Asii a na „širokém“ Blízkém východě. Tedy nová pohyblivá hranice musí postupovat, když dobude a vypudí z dosaženého území nové rudokožce. V tomto smyslu je pochopitelný pokus o vyhlášení nezávislosti Kosova, blokovaný v Radě bezpečnosti Ruskem. Kosovo je předmostí k postsovětskému prostoru plnému „zmrazených konfliktů“ a tedy využitelných pro vytváření nestability, pro hledání států-satelitů za účelem enormní balkanizace rozšířené od Jadranu po Kaspik. Jestliže Kosovo, dnes americká základna, se stane „nezávislým“, zrodí se desítky „nezávislých státečků“ stále více na východ, kde se vytvoří známý „koridor“ tvořený státy – satelity, indiánskými rezervacemi a bantustany, které jako zásadní řešení hodnotí anglo-americká centra moci.

    A za další je to pochopitelné i proto, že imperiální hegemonie USA závisí od schopnosti kontrolovat světovou ekonomiku. A ta závisí od schopnosti vnucovat dolar jaké světovou rezervní měnu. Ve své době tato kvalita dolaru závisela na skutečnosti, že platby za ropu a plyn se prováděli v dolarech. Dolar stále slábne, ropa je stále vzácnější. Dvě třetiny zásob jsou pod Kaspickým mořem. Tedy imperativ pro mocné zastoupené v Kissingerově delegaci byl stanovit pevnou kontrolu na zásobami v Kaspickém moři. Nemohou dovolit, aby se jednoho dne ropa platila v jenech, eurech a juanech nebo dokonce v rublech. Byl by to multipolární svět, který si přeje Putin a G8.

    Tohle jel říci Kissinger a další do Moskvy a vyjádřili to zcela jednoznačně: použijeme každého prostředku, abychom získali Kaspik. Kdokoli se nám v tom pokusí zabránit, bude považován za „hlavního protivníka“. Nebo řečeno rusky „glavny protivnik“. A toto je imperiální politika, ne šílenství neokonzervativců, jejichž vykonavatelem je Busch Jr. On odejde, ale tato politika bude dovedena do konce příštím prezidentem USA, ať už to bude kdokoli, protože to bylo rozhodnuto v neměnných centrech moci. Pro ně je to literárně řečeno otázka života nebo smrti. Bude použit každý prostředek. Řízená nestabilita, hnutí za nezávislost vzniklá z ničeho, „barevné demokracie“, obchody se zbraněmi, „islámské“ atentáty, čečenské a kosovské, propaganda a psychologická válka, démonizace. Všechny prostředky. Až po hrozbu jadernou válkou Moskvě, skutečnému „darebáckému státu“, který je třeba srazit.

  44. Tomáš Ďásek říká:

    Ale já to myslel přece vážně – pryč s vrahy z Wall-Streetu !

    A náhodou ta smlouva, kvůli které je tady ten velký humbuk se mi taky nelíbí. Proč bych si nemohl stahovat zadarmo co chci a kdy chci ? Já ty filmy přece nekradu. Jen když chci jít na něco do kina, tak si to chci napřed prohlédnout, abych věděl, jestli má cenu na to jít. A věřte, že většinou nemá. Ze všech těch filmů, co jsem si napřed prohlédl stažených z internetu jsem nakonec byl pouze na…vlastně na žádném. A v tom to všechno vězí. Nenažraní mediální a showbusinessoví magnáti nejsou schopni vyprodukovat kvalitní umění a proto jim na to obyčejný občan nechodí. Tím pádem hnusnému svobodozednářskému kapitalistovi klesají zisky a tak se to snaží něčím dohnat. A tak ho napadlo, že bude chudým uhrovitým studentíkům na letišti zabavovat jejich notebooky s legálním software a legálně koupenou hudbou, které pak bude prodávat v dražbách, nebo dodávat jako nové do zemí třetího světa.

    Jeden můj kamarád nedávno v hospodě strašně nadával na operační systém Windows, který se mu doma pořád zasekává, je pomalý a zkrátka nepoužitelný. Když jsem si vyslechl veškeré varianty odborných i lidových názvů pohlavních orgánů, tak jsem se ho zeptal, jestli je má legálně koupené. Podíval se na mě jako na poněkud slabomyslného a nevěřícně zavrtěl hlavou. „Takovej šit nespolehlivej ? Ještě abych si ho tak kupoval !“

    P.S.: A bohužel nejsem ajťák. Jsem nezaměstnaný. Představitel šedé finanční oligarchie mě totiž nedávno vyhodil na dlažbu. Takže teď momentálně sedím u Kauflandu pod mostem na trubce od parovodu, dýchám si do dlaní a se zbytkem krabicového vína se na výběhovém tabletu snažím psát něco smysluplného do téhle nesmyslné diskuse… :)-

  45. Libor Furbacher říká:

    Tak pan Beran je zpatky a hned na nas s gripenama,ktere jsou samozrejme nejlepsi pokud chceme poradat letecke dny,ale do vojenskeho letectva?
    Na vas opis“ Maurizio Blondet“ uz nemam sily a asi si pujdu cvaknout burcaku s panem Daskem.

  46. Jan říká:

    Pane Ďásek, o současné situaci ve společnosti toho zřejmě moc nevíte. O životě většiny řadových občanů a nezaměstnaných také ne nebo raději nechcete ani vědět.Vaše snaha vše zakrývat vaším švejkováním je více trapná než směšná.S p.Furbachrem je vaše pojetí demokracie a svobody pouze o tom,co bylo za komunistů zakázáno nebo kritizováno to dnes musí být pro každého svaté a nedotknutelné..Raději běžte spolu na ten váš burčák a buďte oba dva hodně bdělí.Nějáký lačný nezaměstnaný v drahém BMW by vám mohl ten váš burčák třeba ukrást.

  47. Tomáš Ďásek říká:

    Milý pane (údajný) Jane. Já jsem ale bohužel skutečně nezaměstnaný. Pokud snad o nějaké práci víte, budu rád, když mi dáte vědět.

    Laskavě mi nepodsouvejte něco, co jsem nikdy neřekl a netvrdil. Pokud se střízlivě podíváte na svoje dosavadní příspěvky, které jsou přímo učebnicovou přehlídkou demagogie a zaslepenosti, tak se budete muset sám nad sebou pousmát.

    A to ještě nevíte, že Vás amíci placení mezinárodním židozednářským finančním kartelem sledujou trubičkou z vesmíru a doma na záchodě máte v nádržce štěnici (samozřejmě myslím elektronickou) !

  48. Jan říká:

    Pane Ďásek z vašich komentářů lze těžko posoudit co je realita a co fixe.Uznávám,že například některým nezaměstnaným může současný systém také vyhovovat.Pokud jste nezaměstnaný a máte skutečně zájem pracovat v době kdy na jedno pracovní místo se hlásí desítky jiných uchazečů o místo, dokáži vaši situaci dobře chápat.Nedokáži však pochopit, co si od současného západního kapitalismu a korumpovaného systémemu zastupitelské demokracie slibujete nebo věříte?

  49. Jan říká:

    S dobrými úmysly doporučuji dnešní komentář v Deníku Referendum. Jiří Pehe: Nepřizpůsobiví a přizpůsobiví.Politolog J.P.zde popisuje některé závažné skutečnosti nebezpečně zvýšující se kriminalitě v ČR.Uvádí zde fakta a příčiny tohoto nebezpečného stavu ve společnosti.

  50. Jan říká:

    Omlouvám za špatně uvedený název komentáře J.Peheho v DR .Komentář má název“Proč roste kriminalita“.

  51. XXXXX říká:

    Mě se zdá, že Pehe objevil ameriku

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I