Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Bez primátora

Petr Klukan | Pátek, 24. 2. 2012 v 9:06

Primátor Jihlavy se nedostal na kandidátku krajských voleb. Šéf vysočinské ODS a europoslanec Strejček tvrdí, že je to možná škoda, ale primátor by tam stejně neseděl za Jihlavu, nýbrž by přece pracoval pro celou Vysočinu. To je samozřejmě pravda jen velmi částečná, protože každý ze zastupitelů i poslanců hájí své voliče. Při rozdělování medvěda ve sněmovně je to typické pro poslance všech stran včetně té Strejčkovy. I jeho jako europoslance jsme volili, aby „v Evropě seděl“ a hájil NAŠE zájmy. A Kraj Vysočina? To přece bylo nechtěné dítě několika okresů, takže každý ze zastupitelů bojuje za svůj okres a město. Třeba Třebíč by o tom mohla sepsat kroniku. Jestliže ODS na Jihlavsku odmítla primátora na kandidátce, řečeno ošklivě mediálně – vysílá tím signál: Nemáme v primátora důvěru. Pokud k tomu nemají pádné důvody, které by vyslovili, chybují. Protože není normální v krajských volbách primátora pominout.

67 komentářů k článku “Bez primátora”

  1. Vlado říká:

    Pane Berane, když jste si tak jistý o kriminální činnosti pana Klause, tak se nemusíte bát že nevyhrajete a nedostanete ho tam vy chcete a určitě se najde spousta lidí, kteří Klause rádi a kteří vám pomohou. Vždyť je to tak jednoduché – pravda zvítězí. Ale ono kritizovat a urážet to nám v Česku není cizí.

  2. tomaszek říká:

    P. Berane v tomhle pravdu 100% nemáte a to je celý váš problém, že uznáváte pouze vlastní pravdu.

  3. tomaszek říká:

    Já nemusím nic uvádět

  4. Svatopluk Beran říká:

    Našel jsem pane tomazsek tohle. Zvýraznil jsem ve druhém a třetím odstavci následného článku jaká výše mzdových výdělků reprezentuje střední vrstvu. To napovídá mé úvaze použité v příspěvku z dnešního dne v 15,01. Nebojte se je zveřejnit. Jinak byla vaše reakce zcela zbytečná.

    Střední vrstvy. Německá realita a české iluze

    Jan Keller, Petr Schnur

    Ve všech evropských zemích probíhá proces sociální polarizace. V některých rychleji, v jiných pomaleji. Proces eroze již citelně zasáhl střední vrstvy i v tak bohaté zemi, jako je Německo. V mnohem méně bohaté České republice se zatím mnozí opájejí zcela falešnými nadějemi. Zejména mladí lidé žijí v iluzi, že jsou adepty vstupu do TOP vrstev.

    Německý institut pro hospodářský výzkum / Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung (DIW) uvedl již v roce 2008, že za posledních sedm let poklesl PODÍL OBYVATELSTVA S PŘÍMEM KOLEM PRŮMĚRNÉHO PLATU (podle Spolkového statistického úřadu z roku 2008 to bylo 41 509 eur ročně v západním Německu a 30 151 eur ročně ve východním Německu) ze zhruba 62 % na přibližně 54%.

    V PRAXI TO ZNAMENÁ, ŽE NA 5 MILIONŮ NĚMCŮ OPUSTILO S T Ř E D N Í V R S T V U. Pouze desetině z nich se podařil „skok“ do vysokovýdělkového sektoru, zbytek „spadl“ do nižších a nejnižších vrstev. Souběžně s tím se v zemi zvýšil podíl osob ohrožených chudobou. V roce 2006 to byla již čtvrtina obyvatelstva, což oproti roku 2000 znamenalo nárůst o 7%. Tento trend nebyl zastaven, ba naopak. Nová studie zmíněného institutu z letošního roku uvádí, že zatímco v roce 2000 patřilo k nižším vrstvám 18% obyvatel Německa, o devět roků později to bylo již 22%.

    K takřka stejnému výsledku dospěla i studie poradenské firmy pro podnikatele (sic!) McKinsey (rovněž z roku 2008), která shodně diagnostikovala silný sociální propad prohlubující se od počátku 90. let. Na pozadí tohoto trendu představila firma dva scénáře vývoje do roku 2020.

    Pokud bude v příštích deseti letech průměrný průmyslový růst v zemi stejný, jako je nyní, vypadne ze středních vrstev směrem dolů dalších 30% obyvatel. Dosáhne-li hospodářský růst minimálně 3%, nebude úpadek příjmů tak drastický a sociální deklasování zasáhne menší podíl středních vrstev.

    V porovnání se studií DIW – a zde je příznačné, že autorem těchto scénářů je poradenská firma – existuje ovšem několik sporných bodů.

    Za prvé: Firma McKinsey se nezmiňuje o naprosto rozdílné společenské, ale i právně-politické situaci v letech šedesátých až osmdesátých na straně jedné a od let devadesátých až dodnes na straně druhé. Pronikavá změna se týká nejen Německa, ale celé Evropy. Tříprocentní hospodářský růst existoval ve Spolkové republice naposledy v 70. a počátkem 80. let, tedy v době před expanzí globálního kapitálu a před uzavřením Maastrichtské smlouvy (1992), která globálnímu kapitálu dokořán otevřela hranice evropských států.

    Za druhé: Právě kombinace takřka absolutní „svobody cestování“ spekulativního kapitálu a postupného oslabování regulativní funkce státu bez odpovídající nadnárodní náhrady vedla k tomu, že firemní zisky a ekonomický růst automaticky neznamenají snižování nezaměstnanosti, ani nevedou k růstu příjmů zaměstnanců. Ba naopak: totalita trhu s jeho principem „maximalizace zisku“ s sebou přinesla snahu o „minimalizaci personálních výdajů“ – samozřejmě nikoliv na manažerské úrovni. V důsledku toho může „volný vnitřní trh“ stále efektivněji obcházet princip kolektivních smluv, což v praxi znamená celkovou destabilizaci pracovních poměrů.

    A za třetí: Udržení střední vrstvy nezávisí jen na tempu hospodářského růstu, ale především na rozdělení vytvořených reálných ekonomických hodnot. V tomto případě se ovšem nejedná primárně o ekonomický, nýbrž o čistě politický problém. Nastavení neoliberální politiky a její vliv v evropském kontextu zaručuje jediné – ani při nominálním tří a více procentním hospodářském růstu nemusí být proces postupného deklasování středních vrstev zastaven. Porovnejme s touto ekonomickou realitou stále ještě bohaté země očekávání obyvatel chudší země, jakou je Česká republika. Navíc země, která je exportně úzce provázána s ekonomickou situací Německa, a tedy do značné míry závislá na jeho prosperitě.

    Ani po dvaceti letech „úspěšného dohánění Evropy“ nemá příliš smyslu porovnávat příjmovou situaci českých středních vrstev s německými. Zjistili bychom pouze to, že zatímco ceny rostou u nás evropským tempem, příjmy domácností tuto dynamiku nemají.

    Z čerstvých výsledků letošního průzkumu téměř tisíce domácností Ostravy však víme, jak hodnotí svoji situaci lidé u nás subjektivně.

    Sociální sebezařazení Ostraváků je následující:

    Nejchudší vrstva 15,7%
    Chudší vrstva 22,1%
    Střední vrstva 45,1%
    Bohatší vrstva 17,1%

    Porovnáme-li toto sebeocenění s výší úspor dotyčných domácností a s výší jejich dluhů, pak názorně vidíme, jak neadekvátně mnozí lidé svoji situaci hodnotí. Do obou chuších kategorií se nám z celého souboru zařadilo zhruba 38% respondentů. Téměř polovina respondentů (47,6) však deklaruje, že nemá vůbec žádné úspory, a další téměř čtvtina (23,4%) má úspory nižší než 50 000 Kč.

    Zatímco tedy téměř tři čtvrtiny zkoumaných domácností jsou prakticky bez peněz (a to i z hlediska českého, nejen evropského), méně než polovina jich připouští, že jsou chudé. Stejná iluzornost vládne i na pólu opačném. Zhruba 17% respondentů se nám zařadilo do vrstvy bohatých. Ovšem úspory vyšší než 200 000 Kč deklaruje jen sedm a půl procenta dotazovaných a úspory přesahující půl milionu pouze něco málo přes dvě procenta.

    Ještě mnohem názorněji vidíme virtuálnost pohledu na realitu u mladé generace. Ze zmíněného výzkumu je patrné, že nejvíce si u nás fandí lidé mladší 35 let. Za velmi chudé se z nich považuje méně než jeden z deseti, za bohaté naopak plná čtvrtina. Přitom naprosto žádné úspory v této generaci nemá zhruba 57% dotazovaných. Úspory nižší než 50 000 Kč deklaruje další téměř čtvrtina z nich. Výsledek? Téměř 80% mladých lidí z našeho vzorku je prakticky bez peněz, ale jen méně než 10% si připouští, že jsou opravdu chudí.

    Naopak, za členy nejbohatších vrstev se považuje téměř čtvrtina nejmladší generace (23,4 %). Přitom úspory nad 200 000 Kč z nich nemá ani 5% a úsporami vyššími než půl milionu disponuje v této generaci jediné procento.

    Zadluženost mladých je naopak nezanedbatelná. Každý pátý v nejmladší generaci má půjčku do 50 000 Kč, každý desátý půjčku v rozmezí 50 000 až 200 000 Kč, zhruba 6% má půjčku přesahující půl milionu korun.

    Příslušníci mladé generace v našem vzorku výrazně častěji volili v letošních volbách pravicové strany. Přitom jsou to lidé, kteří jsou méně zámožní než zbytek populace a jsou nejzadluženějších ze všech. Častěji než jiní se však domnívají, že jsou členy nejen střední vrstvy, nýbrž přímo vrstvy nejzámožnější.

    Není radno být v této věci škodolibý a blahopřát pravicovým politikům k dezorientovaným voličům. Spíše je na místě obava z toho, co se stane, až se realita, kterou již zažívají země bohaté, protne s iluzemi lidí v zemích, jež byly svými politickými špičkami odsouzeny k chudobě

  5. tomaszek říká:

    A tomuhle bezmezně věříte? Na internetu nesmíte věřit všemu, co si „vygooglíte“ . Mějte se, jakákoliv další diskuze s vámi totiž nemá cenu,nechci být umlácen A4 opisů a nesmyslů.

  6. Svatopluk Beran říká:

    Pane Jaroslave děkuji za nápovědu. Prosím o odkaz kde bych na internetu mohl najít vaši definici, abych mohl posoudit tuto vámi prezentovanou informaci a někdy v budoucím mém příspěvku ji zveřejnit. Doufám že mě pak neodsoudíte za to že jsem se nechal od vás poučit. Já vidím zástupce střední třídy kolem výše průměrného platu v dané zemi protože na nich a jejich převážné většině je položena tíha zdanění a frekvence nákupu a výroby zboží, bez které by tržní systém nemohl existovat. Je to uvedeno i ve zvýrazněné části výše uvedeného článku Jana Kellera z Britských Listů. Dále bych rád znal nějakou vaši zcela vlastní úvahu nebo myšlenku, kterou ještě žádný politolog, ekonom, vědec či státník neuvedl. Troufám si tvrdit že taková neexistuje, protože to by jste se neprezentoval na těchto blozích nýbrž z některé politické strany řídil tuto zemi. Pokud takovou máte zveřejněte ji, ať si mohu na vás poopravit názor.

  7. Svatopluk Beran říká:

    Tak se připojujte pane tomazsek jednotlivými výkřiky, to vám nezabere skoro žádný čas, přičemž na neinformované čtenáře to zabere stejně jako moje vlastní výtahy z myšlenek jiných či jejich doslovná prezentace opisů A4.

  8. Svatopluk Beran říká:

    Pane Vlado kritizovat a pochybovat je lidské, domnívám se že to je při studiu na vysokých školách dokonce i vyžadováno, jinak dané studium postrádá možnost nových a neotřelých nápadů a vizí. Pravda i láska nad člověkem, který je po odchodu Fidela Castra, nejdéle sloužícím vládním představitelem na celém světě v nejvyšších patrech státní moci a ještě krytým imunitou je zcela nemožná. V tom se prostě mýlíte, to vy dobře víte, jen potřebujete provokovat protože jsem si tu dovolil poukázat na našeho presidentského zloděje, který až do poslední chvíle dechu bude například tvrdit, že pero které po blaženém výrazu stopil ve své kapse, patří podle českého protokolárního zvyku jemu. Vy znáte Chilský protokol při podpisu mezinárodní smlouvy. Já ne, ale vím že oním perem nepodepisoval mezinárodní smlouvu naší země s Chile Klaus, nýbrž těsně před humorným závěrem, z kterého se bavil celý nejen demokratický svět, kníže Schwanzerberk. Klaus tam potom vystoupil pouze jako vhodná stafáž podpisu této mezinárodní smlouvy. Klaus nebyl tím kdo ratifikoval.

  9. Libor Furbacher říká:

    Tak co proponenti prime democracie v cesku,co myslite jake by byli vysledky u nas v takovem referendu?
    Ja myslim ze by jsme pro sebe urvaly co mozna nejvic.

    zpravy.idnes.cz/svycari-v-referendu-odmitli-o-dva-tydny-delsi-dovolenou-p2j-/zahranicni.aspx?c=A120311_154240_zahranicni_jan

  10. Fejinka říká:

    Ono by to nějakou chvíli trvalo, než by si lidé zvykli na tento způsob rozhodování. Škoda, že po r.89 jsme se nedali cestou Švýcarska, třebaže se také mluvilo o této variantě, ale ti, kteří měli většinu při rozhodování prosadili svou a díky těm, kteří byli před r.89 podporováni ze západu. Tady už měl rozhodovat plebiscit, když mluvíme o demokracii a ne o pseudodemokracii. V přímé demokracii se těžko dá zkorumpovat a ulobovat masu lidí, než v zastupitelské.

  11. Fejinka říká:

    Musí platit především tvrdé a jasné zákony počínaje novou Ústavou, aby bylo hned jasné, že je to černé nebo bílé, hmotná a správní zodpovědnost každého jedince, prokazování původu majetku atd. Je toho zde celá řada, ale především řádné zákony a tvrdé postihy, a ne ten současný galimatiáš, ve kterém se nevyznají pořádně ani samotní právníci.

  12. XXXXX říká:

    No to je jak u blbejch na dvorku. Tak na co kur-.-vafix máme vládu, parlament, senát, NKU, ČOI, ERU a všechny ty úřady okolo. To nám teda bude stačit president nebo kníže a pak komise pro vyhlašování referend a můžem si hlasovat do aleluja. Já mám pocit, že se tady pár lidí zbláznilo. Jedni vykřikujou švýcarská cesta, druzí americká cesta, třetí cesta do řiti a co takhle zdravej rozum, tahle cesta by nebyla? Vůbec se nedivím, že to tady vypadá jak to vypadá, když si každej může žvejkat co ho napadne. Jediná správná cesta je bič a tvrdej kriminál a zaplatit všechny škody. A v této rovině by první měl platit nerudný stařík z Hradu, protože je to celý jeho vina. A taky toho co nedávno zaklepal bačkorama, toho měli pověsit už komunisti. To jsou hlavní viníci tohohle bor-.-delu.

  13. Jan říká:

    Názorové přetahování o přesné sociologické určení pojmu střední třída v hledání řešení narůstajících krizových jevů ve společnosti není důležité.Diskutující Vlado i tomaszek se snaží tak trochu účelově téma diskuze odsunout jinam.Podle různých sociologických šetření a průzkumů je asi kolem 80% občanů oprávněně nespokojeno s prací vlády a smyslem zaváděných reforem včetně učiného boje proti korupci a stavem demokracie v zemi.Takovou míru nedůvěry neměla mezi občany žádná předešlá vláda.Důvěra ve správné fungování demokratického právního státu i v politické strany je také velmi nízká.Tyto zmiňované skutečnosti mají samozřejmě své dlouhodobé příčiny.Možný pád neoliberální pravicové vlády a vypsání předčasných voleb je na řešení závažných problému ve společnosti samozřejmě málo.Nemá smysl zde vypisovat konkrétní známé věci,které dnes většinu řadových občanů trápí nejvíce nebo je dokonce je přivádí z různých důvodů do existenčních problémů.Do jaké sociální skupiny řadí asi Vlado i tomaszek poslance za VV?Kterým poslanecký plat nestačil,že museli s existenčních důvodů žádat o finanční výpomoc svého předsedu strany miliardáře Víta Bártu.

  14. Jan říká:

    pro xxxxx,svobodná názorová diskuze byla je a bude vždy důležitou součástí demokracie.Různé návrhy a nápady na řešení příčin krize u nás i v ostatních zémích západního světa samozřejmě existují.Vše zapříčinilo v roce 2008 vypuknutí ekonomická a finanční krize na kterou upozorňovaly již řadu let před tím někteří odborníci a převážná část levicových intelektuálů. Ekonomická a finanční krize západního kapitalismu je také krizí společenskou a kulturní celého západního světa.Máme pouze tři možnosti.
    1.Pokračovat dále ve stejném cestě a myšlení která celou krizi zavinila.
    2.S odborníky a demokraticky smýšlející veřejností hledat jiné možné alternativy a nutné revoluční systémové změny.
    3.Revolučním násilím se dopracovat znovu k nějáké formě totality.
    Jakou zvolenou možnost si nakonec většina společnosti zvolí a uskuteční se dá dnes těžko odhadovat.

  15. Tomáš Ďásek říká:

    Mě teď akorát napadlo…taková ošemetná otázka…

    Až bude po procesu Beran vs Klaus a dopadne to podle práva…Může prezident udělit milost sám sobě ? Čistě teoreticky ?

  16. XXXXX říká:

    Jasně, tadz je možný cokoli

  17. Venca říká:

    Ač je jeden skoro bůh a druhý teoretický spasitel,ani jeden se podle mě nemá šanci dožít konce takového procesu.Ale zase by třeba Nova mohla mít nový nekonečný seriál pro náročné diváky.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I