Archive for Březen, 2012

Kríza? Nerovnováha v dávaní a braní!

Čtvrtek, 29 března, 2012

   Na internete ma zaujalo toto výstižné označenie jednej z príčin súčasnej krízy: „Európska svetová finančná kríza ma svoj prvopočiatok v tom, že peniaze, ktoré mali byť zmenkou, zastupujúcou hodnotu, sú vyplácané ľuďom, ktorí žiadne hodnoty nevytvárajú. Tento stav nie je zložený z jednotlivých výstrelkov, ale je samým fundamentom spoločenského systému zvaného kapitalizmus. Napríklad enormné platy, prémie a mimoriadne odmeny, vraj kvôli ich schopnostiam a pracovnému nasadeniu, sú vyplácané manažmentu, členom rád podnikov a bánk, aj keď sú stratové“.

   Uvedený postreh je vyjadrením Zákona, činného vo stvorení, a síce Zákona rovnováhy medzi dávaním a braním. Jeho pôsobenie je možné vidieť v prírode takmer na každom kroku a to napríklad vo výdychu a nádychu, v striedaní dňa a noci, v únave a odpočinku, v prílive a odlive, v striedaní zimy a tepla, v princípe lásky a spravodlivosti, v mužskom a ženskom princípe a tak ďalej. Toto všetko nám jednoznačne ukazuje, že rovnováhy možno dosiahnuť iba harmonickým spolupôsobením  dvoch protikladných princípov. Ak by sa ale jeden z nich postavil nad druhý a stal sa dominantným, nevyhnutne by sa to začalo pociťovať ako disharmónia.

   No a do tejto kategórie patrí aj vytváranie hodnôt v spoločnosti a ich primerané a spravodlivé oceňovanie, v ktorom musí panovať rovnováha a spravodlivosť, aby spoločnosť mohla byť harmonickou.

   Vo forme mzdy má teda každý dostávať presne toľko, koľko reálne do spoločnosti hodnotou svojej práce vložil. Naozaj sa to nedá vyjadriť výstižnejšie, ako slovami, že každý má dostať toľko, koľko sám dal. Tak je to spravodlivé!

   Ale pozrime sa, ako to funguje dnes: Medzi ľuďmi vládne úplne opačný trend. Každý by chcel v prvom rade brať a to bez ohľadu na to, koľko on sám dáva. No a neostáva samozrejme iba pri chcení, ale podľa toho sa aj jedná, žije a dokonca myslí.

   Naša spoločnosť i veľké svetové spoločenstvo je choré preto, lebo porušuje vesmírny Zákon nevyhnutnej rovnováhy medzi dávaním a braním!

   Veď si len skúsme, okrem príkladov spomenutých v úvode, dať odpoveď na nasledovné otázky: Vytvára advokát svojim skoncipovaním dokumentu vo formáte A4 a jeho podpísaním naozaj celospoločenskú hodnotu, rovnajúcu sa tomu, čo za to berie? Vytvára naozaj spevák svojim jediným vystúpením takú všeobecnú celospoločenskú hodnotu, akou býva neraz ocenený? Vytvára ju herec svojou úlohou vo filme a to mnohokrát vo filme pochybného charakteru? Vytvára ju profesionálny športovec svojim snažením? No podobným spôsobom by sa dalo pokračovať ešte dlho.

   Ale poďme ďalej. Ak v spoločnosti jestvujú prípady, a ak ich nie je málo, keď mnohí ľudia berú omnoho viac, ako v skutočnosti dali znamená to, že nevyhnutne musia zase existovať iní ľudia, ktorí ani zďaleka nedostávajú toľko, koľko dali. Sú to spojené nádoby, pretože hodnoty, ktoré niekto nadmerne odčerpáva  musí v skutočnosti niekto iný reálne vytvoriť. Niekto, kto ale nebol za ich vytvorenie primerane ocenený.

   Je to prosté a jednoduché! Aby niekto mohol mať viac, ako si zaslúži, musí sa inému dať menej, ako si zaslúži. To je však nespravodlivosť! To je zárodkom nespokojnosti a trvalého pnutia v spoločnosti. Je to element, vytvárajúci disharmóniu a nesúlad.

   Veď sa len skúsme iba nadychovať. Veď skúsme byť stále bdelými a vôbec nespať. Takéto niečo by pre nás nevyhnutne muselo mať veľmi vážne negatívne dôsledky. No a nedodržiavanie rovnováhy medzi dávaním a braním musí mať nevyhnutne negatívne dôsledky pre každú spoločnosť, ktorá odmieta rešpektovať tento veľký vesmírny Zákon. Zákon, ktorý je tak prostý a jednoduchý, ako život sám. Ako každé naše naše nadýchnutie a vydýchnutie. Je preto naozaj zvláštne, že vzdelaní a inteligentní ľudia, nachádzajúci sa vo vedení štátov to nedokážu pochopiť a vo forme zákonov presadiť do do chodu spoločnosti. Inak totiž nikdy nemožno očakávať spravodlivosť, harmóniu, súlad.

   Rovnováha medzi dávaním a braním!  Buď to my ľudia pochopíme a budeme sa pri všetkých našich aktivitách riadiť týmto Zákonom, čoho dôsledkom bude harmónia medzi jednotlivcami, ako i harmónia v celej spoločnosti, alebo ho budeme ignorovať a postavíme sa svojimi názormi a svojim jednaním proti nemu, čo nám musí nevyhnutne priniesť rôzne druhy pnutia, konfliktov, nestability a disharmónie.

   A tým, ktorí takto jednajú premyslene a práve z tohto osobne profitujú sa musí skôr či neskôr dostať taktiež spravodlivej odplaty. Spravodlivej odplaty ako rušiteľom chcenej harmónie, súladu a rovnováhy vo stvorení, ktorí sa odvažovali stavať voči vesmírnemu Zákonu rovnováhy medzi dávaním a braním.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s JL

Černá díra na dotek

Pátek, 23 března, 2012

Nedávno jsem na ulici potkal partu dětí a ještě než jsem je uviděl, věděl jsem, že jsou to cikáni.

Jen oni dovedou  ve větě o pěti slovech použít čtyři nadávky, v další si vyhrožovat smrtí a ještě si mezi sebou nadávat do „gádžů“.

Možná byly ty chudinky frustrované „neoprávněným“ zařazením do tzv. zvláštní školy na Bedr, možná nikdy nic jiného nepoznaly a možná jim to přijde normální.

Řekl jsem si: „Fajn, zkusím je pochopit“

Pustil jsem si Hyde park s cenzorem Bangou a k tomu hledal něco o cikánských dětech. Našel jsem stránky www.romanovodori.cz  a začetl jsem se do poradny.

Čekal jsem příspěvky normálních puberťáků a odpovědi profesionálních psychologů. Ani jedno však nebylo pravdou. Příklad za všechny budiž ČTRNÁCTILETÁ  Míša.

Zřejmě se stala obětí sexuálního zneužívání a narušování mravní výchovy mládeže a co myslíte, že jí odpoví psycholožka? Řekne jí snad, že v téhle zemi jsou taky nějaké zákony?

NE! Psycholožka paní Dana Hajná jí řekne že záleží jen na ní, zda mu to dovolí.

Při představě, že něco takového by mělo chodit s mými dětmi do stejné školy, se o mě pokouší deprese.  Hledám proto o depresi nějaké informace až narazím na prapodivný článek s trefným názvem, přečtu si ho až do konce a……? Moje starosti s depresí, rychle vystřídaly starosti s vysokým krevním tlakem!

SPALOVNA ODPADKŮ NA BLOGU PO 2 LETECH

Čtvrtek, 15 března, 2012

Primátor převzal petici Stop spalovně.

Celkem 1500 lidí se podepsalo pod petici Stop spalovně, kterou převzal primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Petici podepisovali lidé z příměstských částí Jihlavy v okolí Pávova.Organizátor petice Miroslav Pernička se v případě vybudování spalovny obává mimo jiné zvýšené ekologické zátěže i nárůstu počtu kamionů.

Více v pátečních JL.


Dovoluji si proto v tomto blogu opakovaně po 2 letech na původní návrh zpracovaný v roce 1977 upozornit:

Spalovna odpadků pro okres Jihlava byla  řešena v rámci  sídliště Bedřichov. Stalo se tak  v souladu s  „Usnesením rady ONV z 28. června 1977 číslo 41 – 07“. Dobrým znatelem této problematiky je Ing. Jiří Vondrák, tehdejší vedoucí odboru výstavby ONV. Na této úrovni zpracoval většinu dokumentů, které jsou  na webu:   bedrichov.atlas­web.cz

Jde zejména o doklady na obr. 35, 37, 37, a průvodní zprávu na obr. 32, 33, 34, Umístění spalovny odpadků je schematicky zakresleno  na obr.  7.

Realizaci spalovny zabránilo,  že ze sídliště byla realizována pouze 1. stavba. Prostředky na spalovnu  měly být získány z komplexního nákladu na byt v rámci THU  a fondu čistoty ovzduší ČSSR. Viz. bod c/ na straně 1/a uvedeného usnesení.

Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče Ing. arch. Z. Baueršíma. Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě. Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou  podporu ze Švédska. Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování. Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu. S výrobcem jednal  topenář-specialista  Zdeněk  Nováček, který myslím i továrnu navštívil. Umístění spalovny bylo  podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo. Tedy výjezdem  od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.

Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval. Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil. Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno,  Prof.Dr. Ing.  Vladimíra  Veselého, který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna. Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení. Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika v souvislosti s hlukem v krajině.  Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu:  bedrichov.atlas­web.cz  Prof.Dr. Ing.  Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek – byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat,  že zajistil,  v této souvislosti,  na VÚT  v Brně,  studii svozu odpadků pro okres Jihlava. Tedy včetně Telče, Třeště atd. , byl to značně tlustý foliant! Studie byla  podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce  byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky –  MVT. Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd. byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1.  stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem,  před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště. Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji.


Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si  řešení alespoň jako alternativy.Zdeněk Gryc,

SENIOŘI PŘEBÍHAJI,BAŤA UŽ PŘEBĚHL

Čtvrtek, 15 března, 2012

SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ, BAŤA UŽ PŘEBĚHL

 NJR březen 2012. Josef Kodet: Věřit odborníkům: 

„Rok 2008. Po Okružní na Březinkách se VE ČTYŘECH JÍZDNÍCH PRUZÍH JEZDÍ OSMDESÁTKOU. Rachotí zde náklaďáky SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ ZE VŠECH SIL, každoročně je slyšet třeskot plechů a houkání sanitky. Rok 2011 je zde klid.“

1/  VE ČTYŘECH JÍZDNÍCH PRUZÍH JEZDÍ OSMDESÁTKOU

Policie ČR, ani  městská policie tento nešvar  nedokázala vyřešit.  Naše policie i nadále měla problém, protože platil nesmyslný zákon – o osobě blízké, takže nebylo snadné usvědčit viníka. Magistrát situaci vyřešil investicí do zúžení komunikace,  v řádů milionů,  místo toho aby  nechal vybudovat kamerový systém a napomohl polici, aby situaci nejenom zde vyřešila.  Je kolektivní vinou  politiků, že nedokázali nesmyslný zákon o osobě blízké zavčas zrušit. Zrušení čtyř pruhů neumožní pomalá vozidla seriózně předjet. Stresuje řidiče a nutí je využít mezních situací. Ve městě je naopak nutné, pokud to jde, vložit do komunikací čtyři pruhy a umožnit, alespoň v určitých úsecích předjet a tím zajistit, nejen v souvislosti s veřejnou dopravou, plynulý provoz.

 2/  SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ ZE VŠECH SIL

Proč a kam běží,  a to s posledních sil? Mají malé penze, takže jim nic jiného nezbývá! Běží  do prodejny Lídl, která má bezkonkurenčně nízké ceny. Její systém prodeje  a daný pozemek to provozně-ekonomicky umožňuje.

Březinky  byly navrženy jako parkové pokračování  Heulosu do sídlištní zeleně.  Obchodní náměstí je v těžišti zájmu, vedou do něj dopravně segregované klidové chodníky,  vhodné nejenom pro penzisty viz.  bedrichov.atlasweb.cz  Předškolní prostor byl rovněž parkově pojat. Do  projednané a navržené koncepce parku,  byla rozhodnutím politiků vložena velkoprodejna Lídl s velkým parkovištěm.  Prodejna není městotvorný prvek, je navržena utilitárně s cílem maximálního zisku. Z hlediska stovek školních dětí je toto řešení architektonicky, bezpečnostně i hygienicky nevhodné. Pokud zde bylo parkoviště povoleno mělo sloužit jako odstavné obyvatelům. Využití jízdního pruhu Okružní pro parkování –  bez komentáře.

Náměstí Březinek takto ztratilo klid, význam zájem, což  prudce snížilo cenu této nemovitosti. To se projevilo při jeho nesnadné a problematické privatizaci.  Bylo to vidět na tom, jak chaoticky byl jeho prostor využit.  Okolní obyvatelé trpěli neukázněnou dopravou v srdci pěší zóny a zejména nočním hlukem. Co se stane s tímto veřejným prostorem v budoucnu je otázka. Magistrát by ji měl mít dobře a smluvně, ve prospěch místních obyvatel, zajištěnu. Současné těžkopádně-utilitární zazdění, zošklivilo původní otevřenou architekturu urbanistického interiéru sídliště.

 Jihlavští politici jezdí do partnerského  města Heidenheimu, kde vidí jak lze zajistit:

a/ urbanisticky poklidně navržená sídliště s maximálně segregovaným napojením na okolní příměstské lesíky a dopravu. Tedy také klid a pohodu pro chodce a penzisty,bez zbytečného překračování rušných komunikací.

 b/ pořádek v dopravě, který dokáže usměrnit nejenom nekázeň místních řidičů.

c/ životní úroveň penzistů, kterou politici za léta od konce II.  světové války, nejenom v  partnerském Heidenheimu,  vytvořili. 

 Na závěr k Březinkám:

Březinky měly náměstí  – v centru „zájmu“ urbanistického areálu.

Pokud  tento  „zájem“ přesute,  tak se chováte obdobně jako majitel staršího pejska. Ten může  dát psíkovi jídlo do misky u boudičky, nebo mu ho přehodit na druhou stranu rušné komunikace. Pak se nelze divit, že pejsek riskuje život a „přebíhá ze všech sil“,aby si pro něj doběhl. /Omlouvám se,  za tento nelichotivý, ale snad snadno pochopitelný,  příměr/.

 Nemá snad pokles tržeb obchodů na jihlavském náměstí obdobný důvod v přesunu „zájmu“? Napsal jsem  na dané téma blog do Jihlavských listů. Je čestnou výjimkou  že všechny komentáře,  jsou podepsány. Zvláště u toho prvního to svědčí nejenom o statečnosti, ale i  každodenní zkušenosti:

1/ VE ČTYŘECH JÍZDNÍCH PRUZÍH JEZDÍ OSMDESÁTKOU

  1. Marek Řezáč říká:
    10. 3. 2012 v 13:24   upravit

S panem Kodetem  nemohu souhlasit. Kolikrát MHD stála jen kvůli tomu, že nehodu nebylo možné kvůli nesmyslným ostrůvkům objet. Když jede pomalý pracovní stroj a jede krokem tak ho není vůbec možné předjíždět a kolona se zatím táhne a s ní i MHD, která pak jen zbytečně nabere veliké zpoždění-lidi pak bohužel nadávají řidiči, který je v tom bohužel nevinně. Další problém je u hotelu Jihlava, kde linka C vyjíždí ze smyčky a ve špičce je problém z ní vyjet, dřív auta najížděly do levého pruhu a vůz klidně mohl vyjet. O kruhovém objezdu ani nemluvím, tak nesmyslně udělaný kruhový objezd jsem neviděl, ale v Jihlavě je jen jeden povedený kruháč-u nemocnice. Navíc chodci si stejně nadále chodí, kde se jim umane a policii to nevadí, jen kárají řidiče. Ale v Jihlavě je škoda cokoli komentovat, prostě se rozhodne a na nic se nebere ohledy. A hasiči a sanitka projedou jen díky tomu, že vůz se vyhne tak, že musí vjet na trávník, jinak by hasiči vedle trolejbusu neprojeli.

   2/ SENIOŘI PŘEBÍHAJÍ ZE VŠECH SIL,  BAŤA UŽ PŘEBĚHL. 

7. února 2012  8:51  i.dnes.cz Na Masarykově náměstí v Jihlavě skončila jedna dlouhá tradice zakořeněná v roce 1935. Firma Baťa přestala na konci ledna nabízet boty v prodejně, kterou postavila již za první republiky. Obchod už je vyklizený a z fasády budovy číslo 49 zmizelo známé logo. Viselo tam i za druhé světové války. Baťa měl od roku 2008 v Jihlavě dva obchody. Ten druhý vznikl v obchodním centru City Park.

NYNÍ SE VEDENÍ SPOLEČNOSTI ROZHODLO, ŽE BUDE PRODÁVAT BOTY POUZE NA JEDNOM MÍSTĚ – V CITY PARKU.

 /Předseda Evropské rady urbanistů, Prof. Fuchs,  na přednáškách, jako jednoduchou pomůcku  pro nalezení nejatraktivnějšího místa v centru města, uváděl: „položte hrot tužky na   v plánu města na prodejnu BAŤA.“ /Doufám, že takto lapidárně je možno ilustrovat, jak politici ovlivňují prosperitu náměstí a život obyvatel Jihlavy./

NÁMĚSTÍ, OBDOBNĚ JAKO CENTRUM BŘEZINEK, ZTRATILO ATRAKTIVITU, VÝZNAM A  SNÍŽILO CENU NEMOVITOSTÍ, KTERÁ  SOUVISÍ S JEJICH OBCHODNÍM VYUŽITÍM.

Zdeněk Gryc                                                                                   

VĚŘIT ODBORNÍKŮM

Pátek, 9 března, 2012

NJR Věřit odborníkům:  Josef Kodet 

Tedy kterým?

Autoru dopravního řešení Březinek,  Prof. Dr.  Ing.  Vladimíru Veselému vedoucímu katedry dopravních staveb VÚT v Brně, který navrhl souvislosti se sídlištěm Bedřichov trasu Pávovského  přivaděče a jeho čtyři pruhy.

Není škoda, že obchvat Jihlavy na ně logicky nenavázal?

Ing. Ivanu Brzákovi, dlouholetému jihlavskému dopraváři, který svůj názor pregnantně vysvětlil na str. 18. dne 18. 8. 2006 v Jihlavských listech v článku: Připravované stavby se musejí posuzovat přísněji. Na stejné stránce je vyjádření ředitele ZZS MuDr. Kellera. Obdobný názor má i zastupitel Ing. Pavel Šlechtický, který je také dopravář.

Co jim vadilo?

V zásadě dvě věci. První obava se snížení průjezdnosti. Netradiční řešení vedení jízdních pruhů vyvolávalo  obavu z vytváření zácpy , která tím ztížila možnost rychlého zásahu.

Nic z toho se nepotvrdilo. Zácpy nevznikají, protože se jezdí pomaleji a auta nebourají. Agresivní šílenec nemá kudy předjíždět a ukázněně popojíždí s ostatními. Vždycky bude někdo nadávat! Minimální počty dopravních nehod ale hovoří jasně.

To je relativní pravda této argumentace. Zajisté, že nelze plně srovnávat. Podobná situace na dálnici však při budoucí rekonstrukci a svedení dopravy do jednoho pruhu vytvoří pro řidiče  obdobná omezení. Sníží rychlost a počet tragických bouraček.  Vytvoří snahu za cenu zvolení jiné trasy  se zúženým úsekům vyhnout.

Je otázka jak likvidace čtyř dopravních pruhů na Březinkách ovlivnila celkovou  situaci v Jihlavě.                                                                                                                 

Zdeněk Gryc