Blog Jihlavských listů

   Vo svojej domýšľavosti a hlúposti hovorí ľudstvo dneška o neobmedzených možnostiach. Áno, tie možnosti, ktoré súčasná doba ponúka sa mnohým naozaj zdajú byť neobmedzené, iba treba byť „šikovný“. „Šikovný“ v zmysle byť dostatočne drzý, priebojný a keď treba, byť ochotný kráčať za svojim cieľom aj cez mŕtvoly.

   Ten, kto sa možno aj nečestným spôsobom dostal na výslnie spoločnosti, ten sa naozaj asi ťažko dobrovoľne vzdá všetkého, čo mu jeho postavenie ponúka. Veľmi ťažko sa svojich vymožeností a pohodlia dobrovoľne vzdajú dokonca i tí, ktorí majú v porovnaní s elitou spoločnosti omnoho menej.

   Takzvané vyspelé štáty sveta žijú v súčasnosti vo vysokom nadštandarde a blahobyte. V prebytku, ktorý je až neprirodzený. A pri tom nemajú stále dosť. Je trebárs absolútne paradoxné, že súčasná kríza nevznikla v Afrike, kde sa zomiera od hladu, ale vo vyspelých štátoch sveta a spočíva v tom, že si ľudia nemôžu meniť svoje auto každé dva roky tak, ako boli zvyknutí, ale až každé štyri. Je to normále? Je normálne to, že hrubý domáci produkt 48 najchudobnejších krajín sveta je menší, ako bohatstvo troch najbohatších ľudí v USA?

   Všetkým týmto a im podobným ľuďom však treba zdôrazniť, že možnosti našej planéty sú obmedzené! Ľudstvo už dosahuje ich hranicu a podobným drancujúcim spôsobom už jednoducho ďalej nemožno dlhodobejšie kráčať.

   Ak ale naša civilizácia pôjde aj ďalej tak, ako šla doposiaľ, už čoskoro narazí na konečnú, železnú a neposunuteľnú hranicu reálnych možností tejto planéty a rozbije si na nej hlavu. V tomto náraze sa napokon rozsype všetok doterajší systém vecí a všetci tí, ktorí sa pred tým nechceli za žiadnu cenu dobrovoľne zriecť mnohého, čo im dnešná doba ponúkala, všetci tí sa potom budú  toho musieť zriecť nasilu. Skromnosť, ktorej sa dovtedy iba vysmievali sa stane nevyhnutnou súčasťou života ľudstva. Skromnosť, ktorá znamená uspokojenie sa s tým najnevyhnutnejším, čo človek potrebuje k dôstojnému životu na zemi.

   Ľudské úsilie totiž niekdy nemalo byť a nemá byť zamerané jedine k snahe „mať“, teda vlastniť, ale predovšetkým k snahe „byť“! Byť skutočne človekom! Skutočným človekom, uznávajúcim skutočné hodnoty! Hodnoty ako spravodlivosť, česť, nezištnosť, láskavosť, ušľachtilosť, skromnosť, prirodzenosť a podobne, lebo práve tieto hodnoty z nás robia ľudí, kým kŕčovité úsilie „mať“ stále viac z nás naopak robí chamtivcov a egoistov. Egoistov, ktorí vo svojej nenásytnosti ničia a drancujú celú zem a ubližujú i ostatným ľuďom. Neuznávanie pravých hodnôt v podstate doteraz vždy napokon zničilo každú civilizáciu dejinách a ani tá naša s veľkou pravdepodobnosťou nebude žiadnou výnimkou.

   Existujú totiž iba dve cesty: buď sa dobrovoľne obrátime k skutočným hodnotám spomínaným vyššie, staneme sa skromnými, prirodzenými a prispôsobíme sa obmedzeným možnostiam našej planéty, čo jediné umožňuje trvalo udržateľný rozvoj, alebo nás čaká nedobrovoľné a násilné prispôsobenie sa a to za cenu celosvetového kolapsu a zrútenia civilizácie. Civilizácie, ktorá vo svojich scestných hodnotách a vo svojom egoizme nakoniec zničí vlastnú planétu a tým i samu seba. Ktorá z týchto dvoch alternatív je lepšia?

   http://kusvetlu.blog.cz/  v spolupráci s J.L.

Nejsledovanější televizní pořad a nejvíce komentářů v médiích. To vše výsledek vystoupení vazebně stíhaného poslance, hejtmana a lékaře Davida Ratha v poslanecké sněmovně. O jeho vině či nevině rozhodne soud. Svůj soud nad ním si mnoho lidí již dávno udělalo – podle toho, jak jim je sympatický, podle toho, které informace přijali z médií.

Rathovo vystoupení nám mimo jiné ukázalo jeho typický rys – schopnost urážet. Při projevu tak učinil, když se přirovnal k politickému vězni, a tím urazil skutečné politické vězně z doby nesvobody.

Sympatický by nám neměl být ještě v jednom. V touze po mandátu, kterého se odmítá vzdát, protože ví, že toto privilegium mu prospívá. Na rozdíl od mnoha jiných vazebně stíhaných lidí má díky němu nebývalé možnosti.

Sympatičtí by nám ale neměli být ani Bárta, Škárek a další, kteří lpí na vlastním prospěchu, na mandátu, na funkci, na moci. Svého času neodešel ani ministr Čunek, který si tak uzavřel možnost pro čistý návrat do politiky.

Člověk se má právo hájit jakkoliv, tvrdila do televizních obrazovek řada odborníků i politiků, a zdůvodňuje tak i lhaní, zastírání, odvádění pozornosti. Klamání a mlčení je tedy nazýváno obhajobou. A ta je přece legální.

Spousta lidí udělá chybu či něco nedobrého. Podstatné však je, jak se ke svému provinění postaví. Zda lhaním, či přiznáním. Zda v sobě najde kus odvahy a cti, nebo zůstane zbabělcem. Že nás už nepřekvapí, když se poslanec spokojí se zbabělostí, aby z průšvihu vyvázl co nejlépe? A „přiznal“ jen to, co mu soud jednoznačně dokáže? A možná ani to ne.

Rozšířit to samozřejmě lze na elity národa, na významné lidi, kteří svým konáním zasahují do života druhých a kteří nastavují normy ve společnosti. Včetně lobbisty Janouška nebo úředníka s vypláznutým jazykem Doležela.

Odsouzení, i když nepravomocně, či vazebně stíhaní poslanci sedící v nejvyšším patře našeho státu jsou ostudou nejen svým stranám. Ti, kteří využívají kliček v právním systému a lež považují za chytrý tah při obhajobě, jsou ostudou i sami sobě. Naší ostudou je, pokud takovým i přesto nasloucháme.

 Ohledně stavby spalovny se v Jihlavě hraje pěkné divadýlko.  Občané-diváci žijí v iluzi, že děj se teprve tvoří, jenže scénář už je dávno napsaný a závěr hry předem daný.

První část už máme za sebou. V ní bylo potřeba postavit problém tak, aby spalovna odpadků vyšla jako nejlepší řešení.Výsledkem je ISNOV v podobě jak byl předložen občanům coby “ hotová věc “ .

.

http://www.jihlavske-listy.cz/radnicni_noviny/clanky/jr/2012-03/aktuality_01.pdf

(všimněte si té adresy!)

Dále bylo potřeba vytvořit iluzi, že si k tomu mají občané Jihlavy možnost říct své. A vskutku, iluze byla vytvořena. Za vydatného přispění Novin Kraj Vysočina, Novin Jihlavské Radnice a Jihlavských listů.

Nyní je potřeba obhájit umístění spalovny na předem vybraném místě.

Ve hře jsou údajně tři možné lokality. Překladiště Pávov, Pístov-psinec a Bedřichov. První dvě si rovnou můžete škrtnout, ty poslouží jen jako argument pánů radních.

Zanedlouho si tak budeme všichni moct v některém z výše uvedených a radnici nakloněných periodik přečíst články o tom, kterak páni radní berou ohled na přání občanů města: Hleďte! Ant. Důl předložil petici a spalovna tam nebude! (Zavřou ústa panu Perničkovi)

Páni radní budou  smýšlet i ekologicky. Budou brát ohled i na nějaké ty žáby a spalovna odpadků na Pístově nebude! (zavřou pusu i Arnice)

Ale protože Kronospan prostě nesmrdí  (podle studie samotného Kronospanu), tak je vlastě taky v pořádku tam postavit ještě spalovnu odpadků z celého kraje – protože ta prý taky nesmrdí.