Jan Fischer kadidát na prezidenta (není jinak mím prezidentským favoritem) v blogu.aktualne.cz podle mého správně konstatuje:Výkonnými orgány, které mají dávat institucím obsah, jsou politické strany. Na nich stojí ústavní systém, ony mají pracovat tak, aby všechny instituce a všechny tři moci správně fungovaly a měly k tomu podmínky. Ony mají být továrnami na myšlenky a ideje, ony mají dodávat kvalitní lidi zastupitelské, čili reprezentativní demokracii.
Demokratická reprezentace se nemůže příliš lišit od společnosti, kterou zastupuje. Nečekejme, že bude nějak zázračně lepší. Také však nemůže být o mnoho horší. Když všichni budeme sami od sebe i od politiků vyžadovat víc, věci se zlepší.
Že nic takového není možné? Ale ano. Ve skutečnosti už ona změna začala. Tlak veřejnosti si vynutil přímou volbu prezidenta. Stejně tak se postupně prosazuje změna v chování policie a justice. Složení parlamentu výrazně ovlivnila kroužkovací výzva. A byť šlo o akci naslepo, podstatné je, že lidé ukázali, že když se do toho opřou, dokáží zlomit i zdánlivě neotřesitelnou moc stranických sekretariátů – či možná spíš regionálních pašů. Takže ono to jde. Samozřejmě ne rychle ani snadno. Avšak zcela jistě. A to si přitom musíme uvědomit, že až na výjimky nešlo o nějaký organizovaný, řízený tlak. Ale o zcela spontánní projevy de facto anonymní masy lidí, oné „mlčící většiny“, která ukázala, že s jejím hlasem se musí počítat.
Ovšem občanská společnost má rovněž své exekutivní orgány. Občanská sdružení, média, církve, to vše jsou výkonné orgány, které dokáží efektivně prosazovat i zcela konkrétní opatření a změny. Když Velká Británie jako první země zákonem zrušila otroctví, nevzešla původně iniciativa z parlamentu, ale od malé hrstky lidí sdružených v evangelických organizacích.
Z občanských iniciativ a hnutí prvky přímé demokracie npř.prosazují:Hnutí za Přímou Demokracii.ProAlt,Alternativa zdola.Je čas na změny.Z politických stran je to Česká pirátská strana.
Mezi současnými politiky a zastupiteli PD podporují npř.senátor za ČSSD a kandídát na prezidenta Jiří Dienstbier.
Na web.stránkách HzPD je otázka:
Není přílišný luxus usilovat o polopřímou demokracii, když víme, kolik stojí jedny volby? Není to pro nás příliš drahé?
Odpověď:
Na první pohled se skutečně zdá, že volby jsou drahou záležitostí. Autoritativní rozhodování nějakého monarchy či vojenského diktátora je o tuto položku skutečně levnější. Ale z vlastní trpké zkušenosti víme, že každý takový systém je nejen založen na útlaku, ale také je v moderní společnosti ekonomicky velice neefektivní. Ztráty vyvolané tím, že sporné otázky nejsou demokraticky prodiskutovány a rozhodnuty, jsou pak obrovské.
Vždyť právě nedostatek občanské kontroly nad našimi politiky po roce 1989 byl jednou z příčin toho, že nebyly včas přijaty zákony a mnohá další opatření, která by podstatně omezila ono neuvěřitelné stamiliardové rozkrádání národního majetku, které tady nastalo.
Že k něčemu takovému došlo, není ovšem vina politiků, ale nás občanů. Svědectvím o naší demokratické nezralosti je to, že jsme o takovou kontrolu dostatečně naléhavě neusilovali.
Takže demokracie, a to ani polopřímá, není příliš drahá. Příliš drahé je jakékoliv omezování demokratické účasti občanů na rozhodování.
Já osobně z argumenty v odpovědi souhlasím.
Schrnutí.Aktivní občanská společnost je pro dobré fungování demokracie nezbytná.Není ani třeba pol.strany,která bude mít v programu ústavní změny.Záleží především na nás samotných.Revoluce z roku 1989 je stále nedokončená.
]]>