Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Knihkupectví OTAVA Jihlava

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 15. 11. 2012 v 11:11

Knihkupectví OTAVA Jihlava.

Najdeme v ulici Komenského v domě postaveném panem stavitelem Pisingerem.

O emigraci Komenského se toho ví hodně. O vyhnání pana stavitele Pisingera z Brna, který zde potom bydlel, už méně. Znal mého otce, takže mi o svém životě a své práci bez hořkosti otevřeně povídal. Byly to vzácné chvilky, kdy si jako rozpočtář ve Stavoprojektu šel na chodbu vykouřit svoji cigaretku. Bylo by vhodné, aby v souvislosti s jeho dílem, zejména funkcionalistickými stavbami v Brně, na něho nebylo zapomenuto. 

Pana Antonína Otavu, kterému je věnován článek v JL k jeho 80. narozeninám, jsem poznal při navrhování  obchodního náměstí na Březinkách. Jeho součástí byla také prodejna knih. Byl jednou s vzácných osobností s kterým jsem mohl v té době mluvit volným jazykem bez autocenzury. Korektním a kompetentním způsobem ovlivnil můj návrh dispozic a interiéru. Výsledkem byla pěkná prodejna, kde byla jako vedoucí i prodávající  jeho dcera. Neměla jednoduché, aby v jedné osobě zašla do přilehlého skladu a ohlídala prodejnu.

Dneska se už také málo ví, co to byly knihkupecké čtvrtky, jak nesnadno bylo koupit některé tituly uvedené v knižních novinkách. Režim si osoboval dokonce právo, jehož výsledkem byl  počet výtisků anglické detektivky, která byla ten týden v prodeji. Že je čtvrtek, se poznalo  podle fronty, která stála na chodníku, brzo ráno před knihkupectvím v Palackého ulici.

Léta jsem se zabýval satelitem Jihlavy – návrhem Březinek. Svůj článek v Jiskře z 21. 3. 1967. „Březinky dostanou novou tvář“ jsem zakončil takto:

„Důležitou součástí návrhu je přemostění údolí Březinových sadů, které je podmínkou existence sídliště v navrženém rozsahu. Bude tak využito kulturní, správní a specializované obchodní zařízení centra města Jihlavy, aby v nové oblasti sloužící 8,5 – 9, 5 tisícům obyvatel nemuselo být znovu budováno. Přemostění bude přínosem i pro obyvatele města, kterým umožní snadný přístup do prosluněné části Březinových sadů.“

V souvislosti s problematikou Greclu vypsalo město soutěž na centrum města. Propojení zde bylo graficky i verbálně prezentováno. Spojení náměstí Jihlavy s náměstím Březinek mělo započít v ulici Komenského. Měla být klidovou pěší zónou, motoristicky obsluhovanou v určených hodinách. Obdobně jako je tomu v ulici České v Brně.

Nejenom divadlo, ale i dům stavitele Pisingera, s knihkupectvím Otava,  by si toto pojetí zasloužily. 

Zdeněk Gryc

10 komentářů k článku “Knihkupectví OTAVA Jihlava”

  1. fejinka říká:

    Pane Gryči,
    trošku mi uniká Váš dodatek k článečku o panu knihkupcovi a komentářík Strejčka Nimry. Já si myslím, že se asi oslavenec, podle jeho životopisu, neměl dříve zase tak špatně a Strejček Nimra komentoval tu připomínku ke komunistům. To, že mu nepřál k narozeninám je jeho věc, asi ho osobně nezná. To bychom mohli přát každému, kdo má nějaké narozky. Hezký nedělní den.

  2. Zdeněk Gryc říká:

    Já si myslím, že se asi oslavenec, podle jeho životopisu, neměl dříve zase tak špatně.
    ——————————————————————————————————–
    Strejček Nimra si něco myslí. Nevím proč si to myslí, ani proč o tom píše, mimo snahu
    pošpinit jubilanta nekonkretní myšlenkou, nebo smyšlenkou?
    Já si nemyslím, ale vím, jak těžko bylo držet hubu a krok za nacistů a komunistů.
    V budově Stavoprojektu, původně Gestapa, později STB se tato problematika řešila právem útrpným. Za komunistů se v tom pokračovalo právem trpným.
    Vzpomínku projektanta Stavoprojektu na spolupráci s tímto slušným člověkem, jsem vložil do Blogu JL, prosím přečtěte.
    Zdeněk Gryc

  3. fejinka říká:

    My si asi nerozumíme. Strejček Nimra asi chtěl říc, pan knihkupec se neměl za komunistů tak špatně(podle životopisu) a že nemusel se o nich vůbec zmiňovat, to je můj subjektivní názor, jinak je mi to fuk. To co se dělo za Němců a za minulého režimu o tom není co diskutovat. Bylo to svinstvo.

  4. Libor Furbacher říká:

    Pane Gryc neznam toho pana a moje otazka nema nic spolecneho s nim .
    Ale s vasim vysvetlenim, proboha to uz jsme na tom tak spatne ,ze musime udelat z “drzeni huby a kroku“hrdinsky cin.Chapu ze to bylo tezke ale byli i tezsi veci,treba“ nedrzet hubu a krok“Kam by jste potom zaradil Toto?

  5. fejinka říká:

    Pane Gryči,
    nevím co Vás tak vytáčí na mé malé připomínce ohledně připomínky p. Otavy ke komunistům(asi je to Váš kamarád). Takových lidí, kteří měli špatné zkušenosti s minulým režimem, a daleko větší, byly tisíce a drtivá většina o tom nemluví, na rozdíl od jiných, kteří si z toho udělali dobrý odrazový můstek pro další současný život. Například já jsem měl jít koncem osmdesátých let pracovat do Prahy na Škodaexport, kam mne doporučil můj mateřský podnik, ale díky stranické uliční buňce jsem nikam nešel a měl jsem celkově zaražený postup v zaměstnání až do r.89(ani nevím kvůli čemu,v partaji jsem nebyl, dost jsem asi reptal)a taky nebrečím a jsem v důchodu, který mám o něco málo větší než je průměr. Žádného 3. odboje, nebo kolikátého už, se nedovolávám a proč také, protože to tak bylo a můj naturel je jiný.
    Vy na vedlejším blogu „Jinak je mi to fuk „píšete slohovou práci na téma fašismus a komunismus na příkladech asi svých kamarádů. Jistě, takoví jsme byli a bohužel, jsme i nadále v současné demokracii, ale trošku jinak. Hodně se toho změnilo, ale hodně se jenom přizpůsobilo novým podmínkám a jaká je skutečnost? Těch lidí, kteří jsou v současné době v problémech bude možná více, než před r.89, to je můj subjektivní názor. Tak napište obdobnou slohovku třeba na téma: Po 23 letech sametové revoluce…rád se připojím do diskuse. Přeji hezký, ikdyž deštivý den.

  6. Rezek říká:

    Nojo, ale to je přímo hamletovská otázka…

    Nepomáhali těm zatrolenejm zlejm komunistům nakonec všechny ty výdobytky a zářné zítřky budovat právě všichni ti hubu a krok držící (a v bezpečí svých bytů plamenně nadávající) projektanti krásných sídlišť pro šťastné a rozesmáté dělníky, nebo knihkupcové zdobící výlohy Gottwaldovými životopisy ? Kdo z nás má svědomí natolik čisté, aby házel kamením – byť třeba jenom štěrkem ?

  7. fejinka říká:

    Pane Rezku, tak to nějak asi bude. Ti mlčící jsou na tom stejně, ne-li hůře a ti nemlčící daleko lépe. To je jako s těmi rovnými a rovnějšími.

  8. Zdeněk Gryc říká:

    Rezek říká:
    24. 11. 2012 v 0:19

    Nojo, ale to je přímo hamletovská otázka…

    Nepomáhali těm zatrolenejm zlejm komunistům nakonec všechny ty výdobytky a zářné zítřky budovat právě všichni ti hubu a krok držící …..

    ….co pekli rohlíky a chleba…a chodili v rámci pracovní povinnosti do zaměstnání?
    Proč to dělali? Ve Stavoprojekt byla práce v rámci nomenkraturního sestupného schotiště přidělována.
    Architekt,který byl v KSČ byl ředitel. Po osvobození v roce 1968, tam v lednu 1969 vstoupil taky jenom jeden. Do vedení podniku tohoto typu, zajišťujícího také zakázky pro okupační vojsko, se bez zalíbení na OV KSČ, mimo kolaborana nemohl dostat nikdo.
    I můj milý, jihlavský malíř, jezdil denně do Brna učit na ped.institut,
    ….protože aby….nebyl trestán za příživnictví. Myslíte,že ho to bavilo?
    Za nacistů, v Protektorátu, tomu snad bylo jinak?
    Jo okupace, je holt furt okupace.

    Zdeněk Gryc

  9. Rezek říká:

    Proboha, já tak nerad píšu…

    Nevím. Já jen pořád tak nějak vidím to biblické hoď kamenem ty, jenž jsi bez viny… Já taky ve straně nebyl. Já na ně taky TAJNĚ nadával. Já taky občas poslouchal „Tojčlantfunk, vysílanie v českej reči“ (Svobodná mi šla na rádiu blbě)…

    Ale taky jsem chodil do prvomájových průvodů a radostně držel transparent. A taky jsem držel veřejně papulu, abych neměl já a rodina problémy. A taky jsem vylez na náměstí až někdy začátkem prosince 89, až když bylo jasný, že to prostě musí prasknout.

    Kdo byl ten milion zlejch komunistů ? Nebyli to hergot naši bráchové, tátové, dědové a strejcové ? Kdo může říct, že si s nima nijak nezadal ? V podstatě každej kdo má vysokoškolskej titul z té doby, jim přece přísahal věrnost, ne ? Jasně – češi vždycky byli národem Galileů, co až když už je nikdo nemůže slyšet, neohroženě šeptem zařvou A přece se točí…

    Všichni křičí Zlí komunisti, všechno ukradli !!! Ale když se má vracet nakradený majetek Baťovi, nebo církvím (nemluvím o formě – ta je nešťastná a v podání současné vlády opravdu tristní – ale o podstatě), tak najednou začneme všichni křičet Ne ! MORÁLNÍ satisfakce klidně, ale něco VRACET ???

    Prostě ať si každej, než začne soudit a hodnotit, udělá takovou malou inventuru ve svý minulosti, současnosti a ve svým svědomí.

    Bude to možná znít tvrdě a škaredě – ale sám jste si pane Gryci začal. Z mého venkovského pohledu – zarytého antikomunistu a neohroženého odbojáře by podle mě asi stavět sídliště, výkladní skříň socialistické Jihlavy, nenechali.

  10. Rezek říká:

    Proboha, já tak nerad píšu…

    Nevím. Já jen pořád tak nějak vidím to biblické hoď kamenem ty, jenž jsi bez viny… Já taky ve straně nebyl. Já na ně taky TAJNĚ nadával. Já taky občas poslouchal „Tojčlantfunk, vysílanie v českej reči“ (Svobodná mi šla na rádiu blbě)…

    Ale taky jsem chodil do prvomájových průvodů a radostně držel transparent. A taky jsem držel veřejně papulu, abych neměl já a rodina problémy. A taky jsem vylez na náměstí až někdy začátkem prosince 89, až když bylo jasný, že to prostě musí prasknout.

    Kdo byl ten milion zlejch komunistů ? Nebyli to hergot naši bráchové, tátové, dědové a strejcové ? Kdo může říct, že si s nima nijak nezadal ? V podstatě každej kdo má vysokoškolskej titul z té doby, jim přece přísahal věrnost, ne ? Jasně – češi vždycky byli národem Galileů, co až když už je nikdo nemůže slyšet, neohroženě šeptem zařvou A přece se točí…

    Všichni křičí Zlí komunisti, všechno ukradli !!! Ale když se má vracet nakradený majetek Baťovi, nebo církvím (nemluvím o formě – ta je nešťastná a v podání současné vlády opravdu tristní – ale o podstatě), tak najednou začneme všichni křičet Ne ! MORÁLNÍ satisfakce klidně, ale něco VRACET ???

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.