Blog Jihlavských listů

A máme nového prezidenta. Tedy ještě ne úplně, to až v březnu, ale už teď jsme si ho zvolili. Lidový populista, tak Miloše Zemana nazvali v jednom televizním komentáři. Spíše bychom ale mohli říci: lišáka všemi mastmi mazaného. Dokázal dokonale využít slabin svého soupeře, což je legitimní, ale také hýřil čísly, argumenty a tvrzeními, které se nazývají podpásovými a které se v několika důležitých případech ukázaly jako jednoznačně lživé. To ale přece nevadí, pomluvy již byly vyřčeny a mohou začít rozleptávat důvěryhodnost a čestnost protikandidáta.

Pokračování »

Máme za sebou přímou volbu prezidenta České republiky. A máme o čem přemýšlet. Ne snad tolik o tom, kdo se prezidentem stal či kdo se jím stát měl. Měli bychom si v klidu zodpovědět otázku, zda nám přímá volba přinesla to, co jsme si od ní slibovali, nebo pouze to, co jsme od ní čekali.

Prezidenta si vyberou a zvolí občané

Hlavním sloganem, který provázel proces vzniku zákona o přímé volbě hlavy státu, byl argument, že prezidenta si mají lidé volit sami. Mimo parlament. Mimo své poslance a senátory. Prý transparentně a bez zákulisních čachrů.

Pokračování »

1. Jiří Škamrada říká:
   27. 1. 2013 v 23:59   upravit

Pane architekte Gryci,

před rokem jsem zakoupil náměstí na Březinkách. Za toto náměstí jsem zaplatil 15 milionů Kč z původně požadovaných 9,5 mil. Toto náměstí jsem zakoupil se všemi náležitostmi, vybavením i příslušenstvím. Tedy i se zmiňovanou sochou.
Tato socha se stala mým soukromým majetkem a mohl jsem si s ní naložit dle svého uvážení. Samozřejmě bych uvítal, kdyby mi město slevilo z ceny a sochu si postavili někam na svůj pozemek.
Nepochopím kde se ve Vás bere ta hrozná drzost, že se stále navážíte do mého soukromého vlastnictví. Je vidět, že jste typický produkt komunismu, který je přesvědčen, že má právo nebrat ohled na soukromý majetek.
Pane architekte, dovolte mi, abych Vás konečně poslal někam.

——————————————-

Pokračování »

Z času na čas na verejnosti silnejšie zarezonuje problematika sexuálnej výchovy na školách. Mnoho hlasov je za a mnoho proti, pričom paradoxne, obe skupiny majú pravdu. Majú pravdu tí, ktorí cítia potrebu informovanosti v oblasti sexuálnej výchovy, pretože ide o zásadnú oblasť ľudského života, s ktorou sa je nútený každý z nás určitým spôsobom vysporiadať. Avšak zároveň majú pravdu aj tí, ktorí sa voči niečomu takémuto ostro búria. Sú to zväčša ľudia, hovoriaci o citlivom, morálno etickom probléme, ktorý  spomínaná problematika prináša.

Ako je možné tvrdiť, že pravdu majú obe skupiny? Pozrime sa teda do podstaty problému.

Pokračování »