Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Mazaný prezident

Petr Klukan | Středa, 30. 1. 2013 v 10:16

A máme nového prezidenta. Tedy ještě ne úplně, to až v březnu, ale už teď jsme si ho zvolili. Lidový populista, tak Miloše Zemana nazvali v jednom televizním komentáři. Spíše bychom ale mohli říci: lišáka všemi mastmi mazaného. Dokázal dokonale využít slabin svého soupeře, což je legitimní, ale také hýřil čísly, argumenty a tvrzeními, které se nazývají podpásovými a které se v několika důležitých případech ukázaly jako jednoznačně lživé. To ale přece nevadí, pomluvy již byly vyřčeny a mohou začít rozleptávat důvěryhodnost a čestnost protikandidáta.

„Lišácky“ se Zeman zachoval již mnohem dříve. Třeba když mu jako premiérovi soud přikázal omluvit se za pomluvu. Zemanova písemná omluva na televizní obrazovce trvala tak krátce, že se nedala ani dočíst. Jak říkám, budeme mít „mazaného“ prezidenta. V národě, kde je nám v mnohém příkladem Švejk, to asi ani nemůže být jinak.

62 komentářů k článku “Mazaný prezident”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Radku děkuji za připomínku k mé rakci. Budu se snažit na tom pracovat, ale jistě připustíte že i vy nedokážete nezvládnout vše. Nebo jste jedinečná vyjímka v úrovni pána všemocného na nebesích, který zná, umí a ví úplně všechno? : )

  2. Jan P. říká:

    Vážený pane Berane.

    Zvolenému vítězi přímé volby prezidenta ČR Miloší Zemanovi je potřeba dát samozřejmě určitý čas, aby své předvolební sliby a naděje (lepším prezidentem než byl Václav Klaus )skutečně také naplnil.MZ v roli prezidenta ČR bude možné celkově objektivně hodnotit podle mého názoru za pět let.

    Řada voličů ve druhém kole volila negativní volbu – nevolili až tak pro levicového Zemana jako proti pravicovému Schwarzenbergovi.

    Pravice versus levice rozdělil samotnou intelektuální levici v otázce, nakolik je Zeman levicový a nakolik je pro levičáky vůbec volitelný. Řada z nich se nakonec přidala na stranu Zemana, když řešili rébus, kdo z dvojice kandidátů představuje menší zlo. Byli mezi nimi i otevření podporovatelé Jiřího Dienstbiera z prvního kola (např. Jan Keller, Erazim Kohák),
    Byla zde ale druhá skupina, často se v ní objevovali známí levicově orientovaní političtí komentátoři či aktivisté (Jiří Hanák, Alexandr Mitrofanov, Petr Uhl, Anna Šabatová, Jiří Pehe, Eliška Wagnerová….), kteří otevřeně přiznávali, že považují za menší zlo volbu Karla Schwarzenberga, a to ze dvou důvodů: a) zpochybňovali čistotu Zemanova levicového rejstříku; b) obávali se o osud sociální demokracie v důsledku Zemanovy snahy vyřídit si s některými sociálními demokraty účty za jejich údajnou zradu v prezidentské volbě 2003.
    Nelze, samozřejmě, u sociálně frustrovaného občana očekávat nějaký vytříbený cit pro volbu prostředků, jak mu jeho život ulehčit, stojí-li tváří tvář bezostyšně asociální politické a ekonomické moci. A ani demokratický levicový politik nemůže vždy jednat v rukavičkách. Měl by mít ale každopádně vytříbenější smysl pro volbu prostředků než pravicový politik a jít v tom příkladem.
    Rozumím všem, kteří volili Zemana jako menší zlo, protože věřili v jeho levicovou orientaci, a jsem přesvědčen, že tento ohled byl rozhodující pro většinu jeho voličů. Zeman si však zřejmě nebyl zcela jistý, zda se dá s touto kartou spolehlivě vyhrát, a proto zabrnkal na nacionalistickou strunu. Nahrál mu v tom Karel Schwarzenberg svým naprosto neomaleným výrokem, v němž vytrhl Edvarda Beneše z dobového poválečného kontextu a jeho spoluzodpovědnost za poválečný odsun sudetských Němců začal posuzovat měřítky dnešního haagského tribunálu. Od tohoto okamžiku bylo víceméně jasné, že s Karlem Schwarzenbergem je konec.

    Oto Novotný komentátor levicového internetového DR píše:Nejsem si jist, zda Miloš Zeman sám je rasista, xenofob a šovinista. Osobně si myslím, že spíše ne. V průběhu jeho prezidentské kampaně jsem si ovšem opět uvědomil jednu podstatnou vlastnost demokratické levice. Jde-li nám levičákům o nějaký vyšší mravní cíl, a říkejme tomu pracovně třeba socialismus, v němž nalézáme řešení sociální otázky, nemůžeme používat metody „vše je dovoleno“, resp. nesmíme vážnost tohoto cíle devalvovat prostředky jeho dosažení. Přesně takto totiž pohřbili socialismus komunisté stalinského ražení.
    Pokud tuto zásadu levice ignoruje, obávám se, že přestává být demokratickou levicí a snad i levicí vůbec. Nacionalismus, rasismus, šovinismus, xenofobie jsou kulturní deformace, které nepatří k levicovým hodnotám, ale do ideového arzenálu extrémní pravice. Jestliže je použijeme jako prostředky k řešení sociální otázky, tak už nejsme sociální demokraté nebo demokratičtí socialisté. Zvláště sociální demokracie se tady musí mít na pozoru. Sociální demokracie musí pojímat řešení sociální otázky jako jednu z cest kulturního pozdvižení občanů ke svobodě. Materiálně saturovaný občan těšící se z mnoha sociálních jistot nemusí být ještě svobodný. V lepším případě může být zotročený omezenou kulturou spotřeby, v horším případě státní policií.

    Souhlasím se stanoviskem ProAltu k druhému kolu prezidentské volby: „Neděláme si iluze o Miloši Zemanovi. Jeho veřejná vystoupení plná rasismu, xenofobie a šovinismu všeho druhu jsou odpudivá. Musíme konstatovat, že v prezidentských volbách moderní, progresivní levice prohrála.“

  3. Svatopluk Beran říká:

    Pane Jane s vaším příspěvkem nemám žádný problém a naprosto s ním a reakcí ProAltu souhlasím. Jen jsem přesvědčen že přes funkční období pana Zemana je možné se posunout k moderní levici spíš než přes pana Schwarzenberka. Ve finále však byli pouze oni dva, i když já doufal že finále bude čistě levicovou záležitostí. Přes pana Schwarzenberka by však cesta vedla akorát do pekel.

    V dnešních BL má paní Švihlíková, podle mne výborný příspěvek, který celkem jednoduše vysvětluje co se vlastně ve světě od dob 2SV děje a co se my oba snažíme na těchto stránkách jihlavských blogů presentovat a pro občany zveřejňovat.

    Mnoho již bylo řečeno a napsáno k tomu, že v posledních dekádách se obrátil poměr sil, tj.vznikla asymetrie moci, mezi finanční a reálnou ekonomikou. Finančnictví, ze své podstaty součást sektoru služeb, se stalo řídící hlavou i reálné ekonomiky. Zaplavení světu likviditou objem derivátů je cca 10x větší než světové HDP) vyvolává řadu poruch, jmenujme finanční krize, které se koncentrovaly od 90. let na semiperiférii světové ekonomiky, po bubliny (nemovitosti, dot.com, ropa…).
    Nedosti na tom, finanční sektor nejenže své problémy přenáší do reálné ekonomiky a poškozuje ji (s hroznými sociálními důsledky), ale navíc reálnou ekonomiku systematicky vysává. Přesněji řečeno, vysává z ní zdroje.
    „Rozkvět“ finančního sektoru souvisí nejen s uvolněním kurzů daným rozpadem Bretton-Woodského systému v 70. letech, ale především s hledáním vyšší ziskovosti (byť často virtuální) právě ve finanční sféře.
    V neposlední řadě jde „finančnímu průmyslu“ o rafinované přerozdělování světových zdrojů. Především tzv. dluhová krize v Eurozóně je vlastně masivním vysáváním zdrojů celých zemí předané bankám a dalším finančním institucím. Tzv. úsporná opatření a privatizace veřejných statků jde přesně tímto směrem.

    Pokud si bude chtít někdo přečíst celý příspěvek, pak je pod tímto odkazem.

    http://blisty.cz/art/67477.html

  4. Radek říká:

    Souznění Beran / Jan P. nepřekvapuje a rovněž autoři a zdroje z kterých čerpají odpovídají jejich levicovosti. Co takhle si přečíst něco z jiných ekonomickopolitických zdrojů a trochu přemýšlet ?

  5. Svatopluk Beran říká:

    Radku zatím mi většina pravicových odkazů a vysvětlení nedává logiku v tom co se u nás a ve světě děje. Pokud slyším od našich pravicových politiků nějaké zdůvodnění toho co provádí, tak se pouze zmíní o tom a bylo to již i za Topolánka, že dělají správné věci – jen se jim nedaří je občanům vysvětlit. Oni se totiž vysvětlit ani nedají. Pokud bylo paní Tacherovou a panem Reganem například postupně snižována výše sociálních příspěvků podnikatelů do státní kasy a tyto příspěvky pak převedeny na samotné zaměstnance, přičemž tím vznikl podnikatelům zisk, který investovali namísto ve vlastní zemích v zemích tehdejšího třetího světa (Čína, Indie, Brazílie apod.), a současně díky inovacím a modernizaci se zmenšoval podíl pracovních míst v západním světě a tím i zmenšoval podíl zaměstnanců, kteří přispívali do sociálního systému a naopak přibýval počet zaměstnanců kteří byli na tomto systému závislí, nemůžete ani nic vysvětlit. Prostě bohatí bohatnou a občané závislí na sociální pomoci v západním světě přibývají geometrickou řadou. To je jenom jeden z mnoha aspektů narůstajících nerovností, které bez rozumné korekce musí hegemony přivést ke kolapsu nebo k válce. Není doposud z historie znám žádný případ, že by si to kterákoliv vznikající velmoc uvědomila a byly schopná své v uvozovkách – výjimečné chamtivce -, rozumně brzdit. Tento systém tržního prostředí z odkazem na absolutní svobodu v podnikání, to v podstatě ani neumožňuje. No a pokud je pro vás americký president F.D. Roosevelt rudý levičák, pak těžko co dodat.

  6. Svatopluk Beran říká:

    Jane souhlasím, s tím nemám problém.

  7. Radek říká:

    Berane a to myslíte vážně že inovační a modernizační proces související s rozvojem společnosti je něco špatného – to se společnost měla vrátit k manufakturám ???? – zkopírováno z vašeho výše uvedené příspěvku : „současně díky inovacím a modernizaci se zmenšoval podíl pracovních míst v západním světě a tím i zmenšoval podíl zaměstnanců, kteří přispívali do sociálního systému“. Ono není vše tak jednoduché jak to prezentujete. Doporučím vám jedno – nezávidět.

  8. Svatopluk Beran říká:

    Radku je naprosto v pořádku že jde svět kupředu. Inovacemi by mněli mít ale lidé právě víc volného času a prostoru sami pro sebe. A nemělo by docházet k tomu že budou lidé chudí a bez práce, zatím co na druhé straně bude pár občanů kteří budou vlastnit celý svět. Chápete to? Po 2SV byl v Evropě a mělo to tak být i ve Spojených Státech, nastaven systém – který znemožňoval znovu opakování něčeho podobného jako byla 2SV. Ten systém spočíval v tom, že z celkovým růstem HDP té které země a na tom se od manažerů, vědců doktorů či běžných zaměstnanců podíleli všichni, rostl i reálný příjem všech. Podotýkám ještě jednou všech. Tím byly dány korektivy, které znemožňovaly radikalizaci krajní pravice nebo levice s požadavkem vlády jedné silné ruky. Celé toto pojednání se netýká bývalého východního bloku, protože tady se jak známo budoval socialismus, nýbrž zemí západu. Pokud mluvím o navyšování reálného příjmu všech, neznamená to rovnostářství. Schopnější občané měli vyšší startovací finanční hladinu, ti méně schopní nebo méně produktivní hladinu nižší. Vždy se ale jejich reálný příjem měl zvyšovat nebo snižovat z velikostí zvyšování nebo snižování HDP. Tento systém však byl paní Tacherovou a panem Reganem postupnými ekonomickými nástroji demontován a například v NSR se počáteční křivka stoupajících příjmů všech, mezi sedmdesátými a osmdesátými lety začala rozdvojovat. Od roku 1950 do roku 1970 byl souběžný nárůst reálného příjmu zaměstnavatelů i zaměstnanců, pochopitelně v nestejných finančních levlech. Od roku 1970 do roku 2 000 se reálný příjem zaměstnanců v Německu téměř zastavil, přesněji zvedl se pouze o 1 procento, zatím co příjem z podnikání a majetku začal díky ekonomickým úpravám letět vzhůru a rok 2000 míjel v tří až čtyřnásobném zvýšení. Přitom křivka HDP vedla přesně středem mezi tímto rozdvojením. Chápete o čem zde píšu. Takto generovaný zisk a přebytek byl potom investován v zahraničí – třetím světě – kde výtěžky z investic byly ještě vyšší, jelikož práce byla díky neexistenci sociálního zajištění temnějších zaměstnanců velice levná. To opětovně navýšilo tlak na zaměstnance západního světa na snižování svého vlastního sociálního zajištění, když dělníci ve třetím světě byli ochotni pracovat bez jakýchkoliv sociálních jistot. Tím se zisky ještě více kumulovaly a byly například bankám nabízeny jako likvidita pro půjčky zaměstnanců západních zemí, což dávalo nepravdivý pohled na skutečné osobní bohatství občanů a vedlo nejen k zadlužení domácností ale i států. Například druhou světovou válku pomáhaly svými úsporami táhnout Spojeným Státům i jejich vlastní občané. V dnešní době si na válčení ve světě USA musí půjčivat v Číně, Japonsku i jinde. Vlastní občané na sponzoring válčení a zajišťování surovinové bezpečnosti už nemají.
    Pokud správně čtu vaši odpověď, tak bych si měl být vědom toho že podle vás inovace musí zákonitě vést k chudobě a nebo nezměrnému bohatství pár vyvolených. Znamená to že inovace mají nést užitek pouze někomu, zatím co ostatní jsou zbyteční a mají smůlu? Nemělo by to být tak že lidé budou mít méně práce a více odpočinku, nebo to je snad idea pouze komunizmu? V tržním systému je snad cílem bohatství menšiny, dřina pro polovinu a třetina může vychcípat? Tak si to představujete?

  9. Radek říká:

    Berane děkuji za přednášku a musím vám sdělit – jste blázen. Nechci hájit zlodějě a vydřiduchy co parazitují na ostatních ( zaměstnancích ), ale chápete co obnáší podnikání ? Vy, jestli se dobře pamatuji, jste taky podnikal před svým odchodem za lepším do Ameriky. Takže víte co to obnáší.

  10. Svatopluk Beran říká:

    Vím dobře. Zkoušel jsem to dvakrát a vždy totálně propadl. Veškeré moje příspěvky které zde presentuji se v žádném případě nevztahují na ty kteří padají coby podnikatelé na držku, nevidí se s dětmi či svými ženami a zbude jim něco přes padesát osmdesát čistého za měsíc. Klobouk dolů a úctu. Mě jde o systém který generuje občany, kteří v uvozovkách – udělají denně desetitisíce i statisíce – Tak zvaně dělají peníze, ale nevytváří žádné hodnoty. Tam jsou ty problémy ne u občanů kteří tvoří.

  11. Radek říká:

    A právě v tom vězí vaše naivita. Tečka. Konec.

  12. Anička říká:

    Žádná tečka:-)))) Také vám do toho vstoupím. Napíšu vám, jak to vidí český člověk…Bohatnutí jedné skupiny jde vždy na úkor druhé. Ve společnosti je určitý objem peněz, nedá se to nafouknout, přičarovat dalších x miliard peněz … Lid nezajímá, zda někdo má peníze legálně nebo nelegálně, také to nejde ani pořádně zjistit. Lid vidí, jak si dotyčný žije. A pak se člověk srovná s jiným, bohatším a je mu z toho ouvej, třebaže si to podnikatel poctivě vydělal a pracoval 18 hodin denně.Stejně tam je závist tak jako tak…Proč také on nemá takovou životní úroveň, jako jeho soused, když poctivě chodí do práce také tolik let…Tlak rodiny, proč jeho děti nemají to, co sousedovy, proč mnoho lidí už má škatulku „socky“. I děti procházejí tlakem těchto nálepek. Nikdo nemůže přesně vědět, proč se člověk do bídy dostal, může se tam ocitnout naprosto každý. Napadat někoho kvůli jeho chudobě je velmi primitivní, bohužel se s tím setkáváme velmi častěji.Upadá to, co je na člověku podstatné – jeho povaha, jeho lidskost…atd…Dnes se hodnotí člověk podle toho, jaké má konto, čím více, tím lépe, co na tom, že jeho morální hodnoty jsou velmi chabé…

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I