Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz Svět v rovnováze
Tomáš Ďásek | Neděle, 28. 7. 2013 v 22:45Možná jste si také všimli, jak se poslední dobou tak nějak všechno zvětšuje a roztahuje. Nemyslím tím teď zrovna nenažranost politiků, neboť o politice a jejích protagonistech se už raději ani nebavím – a zvlášťe ne tady, na blogu JL. Ale stačí se jenom rozhlédnout. Příkladně moje babička, ač chudá členka JZD, měla před půlstoletím jednu z prvních televizí ve vesnici. Byl to výkřik moderní techniky, přijímač TESLA 4001A, jenž disponoval obrazovkou o úctyhodném průměru 25cm. Tehdy se u nich scházeli všichni sousedé, koukali jak vyorané myši a obdivovali ten zázrak. Dneska ? Cha ! Dneska pokud nemáte plazmu s 3D superhyper turbozvukem a úhlopříčkou nejméně metr dvacet, tak jste ostatním leda tak k smíchu. Nebo auta. Správná moderní emancipovaná žena dneska přece nepojede do Kauflandu pro skleničku majonézy nějakým piditrabantem, ale musí mít minimálně alespoň jeden z těch korejských rádoby terénních nakynutých knedlíků – když už na ní manžel tak škudlí a nedopřeje jí rovnou Land Rovera.
Jenomže přírodní zákony musí fungovat a také naštěstí prozatím jakž takž fungují. Když je někde něčeho více, musí být samozřejmě jinde zase něčeho méně – aby svět zůstal v rovnováze. Možná jste si také všimli, že ačkoliv cena se nemění, tak už delší dobu mají všechny kdysi půlkilové konzervy jenom 415g. Standardní tříčlánkové sýry typu Apetito mívaly dříve 180g, pak to stáhli na 150 a dnes je to běžně už jenom 140 gramů (přičemž krabička i rozměry „sýra“ jsou stále stejné). Nebo taková zdánlivě bezvýznamná věc, jako jsou hřbitovní svíčky. Stále je to ten stejný bakelitový černý kalíšek, co se začal vyrábět možná ve stejné době, kdy děda přivezl babičce ten výše zmíněný nový kus elektrického nábytku. Akorát si všimněte, že se kalíškům za ty roky vychytrale poněkud posunulo dno směrem nahoru, takže je v nich teď zhruba o třetinu méně vosku (tedy řepkového sádla, nebo co do toho vlastně dneska cpou).
Ale není třeba chodit až na hřbitov, vhodné příklady nalezneme i mnohem blíže – například na WC. Ruličky s toaletním papírem se celkově zmenšily a vlastní papír ztenčil už dávno. Nyní se ale navíc začal pomalu zvětšovat i průměr středové „trubičky“, tudíž je na ní namotáno v důsledku zase o pár metrů méně a lákavá kauflandová cenovka 3.90 tak může zůstat…
Jenom jednu věc nějak nechápu. Když si takhle navečer otevřu lahev dobrého archivního vína, tak je to pořád úplně stejná sedmička jako kdysi. Dno má stejně vysoko a obsah na mililitr souhlasí. Tak tady sedím a pořád marně přemýšlím, co je v tom za trik. Jak oni to herdek-filek dělají, že je dneska prázdná mnohem rychleji, než dřív ?
Pondělí, 29. 7. 2013 v 9:47
Já bez připomínek. Výstižné, veselé, komentující i kritizující s nadhledm. Jak za starých časů pana Borovského od Německého Brodu.
Pondělí, 29. 7. 2013 v 9:51
🙂
Pondělí, 29. 7. 2013 v 12:09
🙂
Pondělí, 29. 7. 2013 v 12:50
Parádní a trefná úvaha :o)
Čtvrtek, 1. 8. 2013 v 7:57
Je to přesně tak s tou tzv. gramáží, šikovné okrádání zákazníka výrobcem kam se podíváte, hlavně u potravinových výrobků. Staropramen také začal nalévat svým zákazníkům pivo do 0,4 „půllitrů“ i některé láhve na rum měly 0,4 litru. A to nemluvím o různých oplatcích a sáčcích s bonbony, hotová smršť vah uvnitř výrobku jednoho a totéž výrobku. Ještě, že se prosadilo udávat cenu v přepočtu na 100g, ovšem napsáno písmem, které sotva vidíte. A potom vás supermarket ohromí slevou např. na tatranky (dříve stabilně 50g, nyní třeba 37g). Jeden se nestačí divit a naše kontrolní orgány jenom přihlížejí a nic nemohou dělat.
Čtvrtek, 1. 8. 2013 v 13:55
Pro Fejinku.Ono to nejni okradani zakaznika ,pokud je tam oznacena vaha a cena.Ale je to pouze hrani na lidskou povahu ,pokud je neco levne nebo“v cene“tak si ztrham zaludek,mi cesi jsme to vylepsili do perfekce.Videl jste nekdy zajezd cechu na dovolene v zahranici,kdyz na veceri je buffet ?Ty obrovsky nalozene talire,ktere se potom sypou do odpadu.To kdyz se zjisti ze tam clovek muze jit neomezene a pak teprve si zacne vybirat jenom to co opravdu chce.
Čtvrtek, 1. 8. 2013 v 16:20
Ja nevim, ale byl jsem dvakrát s manželkou na All-inclusive a ládovali se jak o život všichni stejně. Češi jako germáni.
Čtvrtek, 1. 8. 2013 v 22:16
To Libor…přesné a výstižné, díky.
Čtvrtek, 1. 8. 2013 v 22:31
Mě osobně taky až tak moc nevadí to snižování váhy. Je pravda, že člověk musí být ostražitý, protože to co vážilo deset let sto gramů, může mít najednou 80 – ale nedá se proti tomu nic moc namítat. Mě mnohem víc vadí věci, co zůstávají stejné, ale mění se kvalita. Ty tavené sýry – to je typický příklad. Apetito atd. – kdysi skvělé a chutné sýry, jsou dneska jenom jakési bílé bláto. Je ho v krabičce 140 gramů, přičemž počítám minimálně tak 20 vám ho zůstane na staniolu – člověka, který vymyslel to úžasné otevírání po obvodu pomocí červených pásků, bych rád poznal osobně.
Pamatujete si někdo ještě, jak chutnala třeba Rama, když začínala ? Dneska je to tragédie – hrudkovitá orosená emulze bez chuti.
Špekáček jsem si vždycky myslel, že se mu říká proto, že jsou v něm kusy špeku. Ale VÝBĚROVÉ ŠPEKÁČKY co se z nich sypou sojové piliny a druhý den v ledničce smrdí jak mrtvá kočka…
„Uherák“, co je jenom přesolená vysočina, narvaná do bílého igelitu, aby z metru vypadala jako plesnivá.
Gothaj s cibulí, co stával za komára v hospodě osm korun a po třetí jedenáctce chutnal královsky, bych dneska bez refluxu středního doletu asi nepozřel.
Gambrinus, co bejvalo kdysi pivo ne jako křen, ale jako dva křeny – a dneska je to sladká vodová SRAČKA.
O MASOVÝCH konzervách, z nichž jsme ještě před dvaceti letama realizovali nejedny čundrové lukulské hody ani nemluvím – vojenské kádéčka, na které jsem se kdysi nemohl ani podívat, jsou dneska proti nim kaviár.
Ať je toho klidně za stejnou cenu o polovičku míň – koneckonců člověku to jen prospěje – ale ať se to proboha dá aspoň žrát…
Čtvrtek, 1. 8. 2013 v 22:41
Jinak – s tím „buffetem“ pane Furbachere souhlasím spíš s Berkou – když jsem byl ještě zaměstnán, měl jsem možnost (a někdy bohužel povinnost) zúčastnit se mnoha rautů, v naprostě většině za účasti zahraničních partnerů. A opravdu jsem nepozoroval nějaký výraznější rozdíl v řekněme spotřebitelském chování čechů, rakušanů, němců, francouzů a – pámbu mě netrestej – američanů (a především jejich manželek).
To byste zase trochu výjimečně „čecháčkům“ křivdil. Měl jsem možnost například zažít výprodejové šílenství v německu („alles must raus !“), nebo dvouhodinovou totální zácpu v Paříži, když v Poissy otevírali novou Ikeu a byla tam akce 20% na vše.
To už je prostě v lidské povaze a myslím že nikdo z nás nejsme o moc jiný..
Pátek, 2. 8. 2013 v 0:14
Jo kádéčko ….. v ešusus cibulí. A gothaj s cibulí… Ty mě sereš!!!
Pátek, 2. 8. 2013 v 8:16
Měl jsem možnost žít ve Spojených Státech jako žije pan Furbacher. V Las Vegas a či kdekoliv v Nevadě, pokud hrajete v kasínu tak se chodite za pět dolarů do bufetu na švédské stoly. No a jak se tam ti občané bez rozdílu národností za těch pět dolarů cpali, a vyhazovali průběžně nezkonzumované jídlo, to byla hrůza. Co by občana východu, kterému byly ve škole předhazovány zkušenosti našich starších spoluobčanů z koncentráků jsem nedokázal pochopit tohle americké přežírání a vyhazování jídla.
Pátek, 2. 8. 2013 v 12:08
L.F. – Každý,kdo se poprvé dostane ke švédskýmu stolu,si narve plný talíř.Buď proto,že neví,že může jít víckrát, a nebo proto,že je línej. Tolik lahůdek,to prostě láká. Však jste to taky udělal.
Současný gothaj má zase výhodu. Dáte si o deset deka navíc a nepotřebujete k němu rohlíky.
Jinak teda víno v tomhle pařáku do sebe nedostanu,ale pivečko 😀 ….to ubývá ještě rychlejc 🙁
Středa, 7. 8. 2013 v 15:03
Vaše úvaha „Svět v rovnováze“ je výstižná a mě se líbí, až na některé pasáže. Vaše přirovnání jako korejské rádoby terénní nakynuté knedlíky je hloupé a dětinské, nevím v jakém autě jezdíte právě Vy.
Moje kritika není na obsah článku, ale na podivné výlevy na adresu majitelů aut jiných značek, které zřejmě Vy nemůžete vystát.
M.L.
Úterý, 13. 8. 2013 v 22:37
Michale, omlouvám se. Já a můj Trabant 601S už to víckrát neuděláme !
Úterý, 13. 8. 2013 v 22:39
Jinak – jeden můj známý na to konečně přišel !
Prý je to se mnou totiž stejné jako s tím toaletním papírem. Víno ubývá mnohem rychleji proto, že se mi bohužel časem taky zvětšila ta středová trubička 🙂
Úterý, 13. 8. 2013 v 23:22
Dobrý večer, pane Ďásku. Dnes jsem zcela náhodou zavítala na stránky Jihlavských listů a byla jsem VELICE mile překvapena. Před časem jsem s velkým očekáváním otevírala intranet České spořitelny, protože se tam objevovaly Vaše trefné příspěvky. Pak mi začaly chybět – bohužel. I když se Vás pokouší občas někdo nahradit, není to „to pravé ořechové“. Doufám, že se Vám daří. Přeji hodně úspěchů v osobním životě a těším se na Vaše další články. Jsem moc ráda, že vím kde je najdu.
Sobota, 17. 8. 2013 v 19:59
Stará myslivecká,je to jenom šnaps,ale před 2 měsíci stála půllitrovka 139 Kč a měla ještě 40 procent.Dnes 159 kč a i ta poslední česká pitelná kořalka je /určitě v zájmu o zdraví zákazníka/zkvalitněna na celých 38 procent.Tedy do litru decák vody.