Blog Jihlavských listů

Klaus Mike Hübner
75- Učitel na státním gymnáziu v Jihlavě, člen ZO Strana zelených v Jihlavě.

O ZEVO (spalovně)

Klaus Mike Hübner | Úterý, 12. 11. 2013 v 9:08

Informace potřeba…
Jak jsme začali sbírat podpisy pod petici, která podporuje první referendum v Jihlavě, ve kterém občane mají mít možnost se vyjádřit k otázkám odpadové hospodářství, jsme zjistili, že většina obyvatelů opravdu o zacházení s odpady příliš informace nemá.
Občanské sdružení Společně pro Vysočinu existuje již rok a zabývá se především s tímto tématem.
Mimo jiné jsme navštívili před rokem konference „Future Of Waste“ (http://futureofwaste.eu/cs/konference)

Sdělím Vám několik postřehu…

I – Směsní komunální odpad: V mikroregionu Telčsko 211 kg na hlavu / v Dolním Rakousku cca. 100 kg na hlavu.

II – K zlepšením zpracování biologického odpadu jsou třeba finance.

III – V Dolním Rakousku fungují dvě spalovny: Dürnrohr s kapacitou 300.000 tun a Zistersdorf (náklady nad 2 mrd. Kč, kapacita 200.000 tun). I když se tam spaluje i odpady od jiných spolkových zemi, dosahají jenom 70 % jejích kapacit. Dolní Rakousko (19.100 km2) má cca 1,6 mil. obyvatel. K porovnání: Vysočina – 6.800 km2 a 0,5 mil obyvatel. 90 % odpadů se dopraví železnici, což snižuje jednoznačně emisi CO2. Rakouský referent mluvil o přimou „Investitionsgier“ („investiční chamtivost“).

Shledávám odpovědi na následující otázky:
1. Jak nakrmit na Vysočině spalovnu (kapacita 150.000 tun), když se v DR spaluje ročně 350.000 tun. Bude chybět 40.000 tun (skoro čtvrtina kapacity). Snad jedině tím, že nebudeme třídit, jak se má. Údajně (také výsledek prezentovaný na konferenci) obsahuje SKO (na skládce v Henčově) na Vysočině 30 % biologický odpad…
2. Kdo a jak zaplatí náklady na „naši“ spalovnu, když ani nejsou peníze na šetrnější způsob zpracování recyklovatelného odpadu?
3. Proč vůbec je množství SKO v DR o tolik níže než na Vysočině? (řečnická)

11 komentářů k článku “O ZEVO (spalovně)”

  1. VladimírV říká:

    Ano, informovanost Jihlavanů o problému odpadů je velice nízká. Nejen o samotném problému, ale o způsobu, jak se osobně ve věci angažovat. Tvrdím, že o takovéto věci, která ovlivní jak životní prostředí, tak i výdaje domácností, by neměli rozhodovat pouze politici, ale občané Jihlavy. Legitimní prostředkem pro vyjádření jejich názoru je referendum, jehož výsledky budou pro politiky trvale závazné. To znamená, pokud si lidé budou spalovnu přát, může ji město realizovat, pokud ne, spalovna nebude. Referendum je i o výhodách pro ty, kteří budou poctivě odpad třídit, čímž se sníží objem směsného odpadu. Vypsání referenda je třeba podpořit „peticí“. Jejím podpisem se ještě o ničem nerozhoduje. Je to prostě vůle Jihlavanů k uspořádání referenda a projev jejich osobní angažovanosti.

  2. Klaus Mike Hübner říká:

    Pan šéfredaktor v komentáře v pátečních JL se domníval, že na referendum je brzo, pokud by se to nějaké straně nehodí náhodou jako předvolební téma. Na to bych tady také chtěl reagovat. Politika JE občanská aktivita, nechápu, proč se to v Česku pořád rozděluje. Co se týče záměr Strany zelených by podotkl, že ZEVO, energetika a zacházení s odpady je jejích stálý téma, nikoliv předvolební. „Spalovnu ne!“ měla též v programu na krajské volby.
    Petice a případný referendum občanské sdružení zpracuje minimálně rok! Vedle řešení palčivých otázek ohledně odpadové hospodářství nám jde i o aktivaci občanů, kterým referendum dá možnost využit výhody demokracie. Demokracie může totiž dobře fungovat jen, když tomu „demos“u je poskytovaná možnost k přímé účasti u „politického“ rozhodování…

  3. XXXXX říká:

    Chlapi vy jste nepochopili, že je každýmu šumafuk, jestli třídí nebo ne? I kdyby se nakonec ty popelnice vážily, jak to budou řešit panelákovníci? To bude před barákem 50 zamčenech popelnic? Zamčenejch proto, že znám českej národ. To se z toho technický služby poserou a navíc jestli to bude fungovat tak, že mezi třídičem a netřídičem bude rozdíl stokoruna a to jsem při znalosti radničních postupů přestřelil, tak to bude všem tuplem šumák. V tuto chvíli je to nesmysl, lidi se to prostě nenaučí. Je pravda, že my co máme kotel, to máme o dost jednodušší, nicméně přestože vyvalím popelnici třikrát za rok, stejně platím pětikilo, u nás je jen pětset. Tak proč třídit? Na pohádku o ekologii neslyším, o zodpovědnosti chachá.
    Vy ekologové, co trpíte jaderným stihomamem na čele s Kateřinou biomasařkou, co se chystala spalovat mrkev, jste zodpovědně zasrali pole nerecyklovatelnejma plackama jejichž výroba spořádá víc energie než dokáží vyprodukovat. Jasně zasviní si to tam číňani to je v rámci ekologie ok. Německá ekologie dospěla tak daleko, že za poslední rok spalují o 5% víc fosilních paliv, v rámci odjadernění němec. to na tu ekologii jdou pěkně od lesa.
    Mezi otázky byste si měli přidat čtvrtou a to „Zabít ekologa beztrestně rovnou, nebo ho poslat do Číny“? Ano je to extrémismus, shodný s vaším.
    Ono to totiž celé není o spalovně, ale o tom, že by si někdo mohl namastit kapsu. A to národ spravedlivých za základní mzdu pracujících čecháčků nikdy nedopustí!

  4. XXXXX říká:

    Pane Gryc vy na to jdete od lesa. Tady se snaží zarazit to jak to je jen možné a vy jim nabídnete komunistické řešení. To nedopadne dobře.

  5. Tomáš Ďásek říká:

    To je pravda – dneska jsem v rádiu slyšel, že je zajímavé jak se všichni mohou zbláznit z „nespravedlivých“ církevních restitucí, ale jaksi nikdo neřeší to, že na úžasnou solární energii dá stát ročně čtyřnásobek…

    Problém není jen u spotřebitelů Je i u těch, co ty naše nenažraná panděra zásobují. Proč proboha když se ráno nasnídám a sním přitom třicet deka jídla, tak je z toho deset deka odpadu (plátkový sýr balený po jednom, obrovský pytel od pišingrů, kterých je ale vevnitř v rámci udržení ceny pětina toho, co by se tam vešlo, atd.). V Jednotě mi pravidelně krájenej buřt zabalí napřed do igelitu (který doma okamžitě vyhodím, protože v něm milej kvalitní buřt druhej den smrdí jak bezdomovec) a pak ještě do papíru – kterej má navíc půl metru čtevrečního.

    Kdyby se raději zelená Evropa zaměřila na tohle – zdanit třeba nějak chytře obaly – co já vím, například podle poměru váhy obalu a obsahu – tak uvidíte že do roka a do dne bude odpadů polovina. Výrobci a prodejci na to sami zatlačí. Třeba s taškama to docela šlo – i když by spotřeba neklesla, tak se minimálně rychle přišlo na to, že jdou dělat i z biomateriálu a za chvilku se rozloží.

    Jenže to ne, to je houby kšeft. Z toho nic pro spřátelené firmy nekouká. Tak raději budeme vymýšlet, že vysavače budou muset mít omezený výkon. Proboha…

  6. Fejinka říká:

    To je řečí kolem igelitových tašek a pořád jsou včetně igelitových pytlíků. Nevím proč jim tak dlouho trvá, že se začnou , konečně, vyrábět opět papírové sáčky (náznak je v Kauflandu) a tašky. To by byl asi návrat k bývalému režimu, že pitomci antikomunisti? Oni asi jsou či nejsou papírenské podniky, které „někdo“ nechal uměle zlikvidovat v rámci konkurence, viz dnes se opět zvedající papírna Větřní.

  7. Katka Ruschková říká:

    Na tom, kolik obalů si domů přineseme, nemůže město nic změnit, proto je referendum v tomto případě irelevantní. Město má své pravomoci a o těch se pojďme bavit, těmi se snažme najít cestu. Zákon o obalech město nezmění, pouze může apelovat na lid a snažit se je vychovávat, aby se snažili začít každý sám u sebe (nosit si do obchodu svůj pytlík na rohlíky, zarazit prodavačku, když mi šampon dává do igelitového sáčku, kupovat si větší balení výrobků a kupovat všeho pouze tolik, co potřebujeme… Každý z nás má volbu… Město má taky své – byť velmi omezené – možnosti a cesty. My ji hledáme – dáváme možnosti třídit komodity v hnízdech na separ, otevíráme nové sběrné dvory, dáváme možnost třídit biologicky rozložitelný odpad, třídíme (kromě papíru, platu a skla) textil i elektrozařízení, připravujeme motivační program…
    K tomu všemu ještě pracujeme na výchově dětí ve školách a školkách. A taky neustále vyzýváme ke spolupráci nevládní organizace, kterým se naše práce zdá nedostatečná. Zatím ale žádná z nich nepřišla s řešením. Pochválí nás, že to děláme dobře, ale neřeknou, co máme dělat víc… Rádi se poučíme, ale nepotřebujeme, aby nám někdo zprostředkoval kontakty do zahraničí (jak na tiskovce nabídl pan Man), to umíme sami. Potřebujeme pomoc v našich podmínkách, s našimi lidmi. Potřebujeme spolupráci a ne napadání – navíc mnohdy za používání lichých argumentů… Prosím, nebojujte, nebořte, pomáhejte budovat…

  8. Klaus Mike Hübner říká:

    Paní Ruschková, my Vás nenapadneme…

  9. Karel říká:

    Paní Ruschková a pan Vmazal chtějí z nějakého důvodu prostě pálit a tak lobují a snaží se ovlivňovat mínění občanů ve prospěch nic neřešící spalovny. Ale občané nejsou blbci, ať se rozhodnou v referendu. Spoluobčané přidejte své podpisy pro vypsání referenda!!! Jinak paní Ruschková, máte to napsaný jak agitaci za bolševika- poslední odstavec, celkem jsem se pobavil.:-)

  10. Venca říká:

    Lidi,vždyť je to tak jednoduchý,všechen odpad do Německa.

  11. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci Pokud budou mít občané dostatek informací o variantách likvidace odpadů včetně kalulace nákladů jednotlivých variant, pak se nepochybně správně rozhodnou. Lidové hlasování, referendum, samozřejmě populistické, je přece ve prospěch občanů a nejedná se rozhodně o zvůli několika jedinců, kteří mají momentálně politickou moc v rukou.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I