Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Důvěryhodnost

Petr Klukan | Pátek, 29. 11. 2013 v 14:18

Jan Sobotka, vysočinský krajský předseda ANO, mandát poslance nepřijme. Oznámil to v přímém televizním přenosu předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnek.

Když Jihlavské listy objevily RSDr. (či RNDr.?) Bačiaka, mohlo se jednat ze strany ANO o nedopatření. Pán s elegantním vystupováním totiž mohl kdekoho zmást. Když ale Jihlavské listy odhalily pravou tvář dalšího v pořadí, člověku zatrne. A dokonce krajský předseda! Čím více jsme se nořili do jeho minulosti, tím více nás udivoval svým jednáním.

Pan Sobotka se vzdal snu býti poslancem až dotlačen médii. Hnutí ANO však překvapivě nechce pana Sobotku házet přes palubu. A pan Faltýnek prohlásil: Pana Sobotku považujeme za slušného člověka, ale ANO je na své členy přísnější než většina politických subjektů. Slova, slova, slova… Nemusí být přísnější, stačí, když budou o svých členech alespoň něco vědět.

Možností záchrany důvěryhodnosti ANO nejen na Vysočině bylo hodit pana Sobotku hodně rychle politicky přes palubu. Tím, že se jej nezbavili okamžitě a skrývají skutečnou tvář vysočinského předsedy, předčí i nechvalně známé „veverky“. A chce se dodat: A to ještě nezačali vládnout.

108 komentářů k článku “Důvěryhodnost”

  1. Svatopluk Beran říká:

    xxxxxx zbytečně na sebe přebíráte úplně všechno. Vy, Berka i DS jako moji oponenti, máte z valné většiny své vlastní, pro mě srozumitelné pohledy na to co se kolem nás děje.

  2. Libor Furbacher říká:

    Jo ale pilny farmar prisel na to ze na bramborach bude pracovat jenom od jara do podzimu a v zime misto aby sedel na zadku tak bude sedet na verpanku a delat boty,a pekne si privydela.Timto rozhodnutim ale zbavil sevce prace a tak se do toho vlozil stat a zacal prerozdelovat bohatstvi.Farmarovi ty boty poradne zdanil a Sevci dal nezamestnaneckou a svec sedel na zadku a ne na verpanku.To nastvalo farmare a i ten slezl z verpanku a zazadal si o nezamestnaneckou protoze v zime nic neroste a nema praci.A ta mu samozrejme byla priznana.A od te doby je kazdy specializovan a stat se stara o sve obcany.

  3. Svatopluk Beran říká:

    Zajímavý pohled na postupný vývoj svět peněz pane Furbacher. Přeskočil jste totiž jen tak hala-bala 2 tisíce let vývoje finančního systému a zcela opominul vznik a důsledky průmyslové revoluce. Já o voze, a vy aniž bych ještě skončil, o koze.

  4. Daňový soumar říká:

    😀 Jo tak už vím odkud berete ty moudra Beran. Z knížek pro děti…

  5. Tomáš Ďásek říká:

    Pane Furbachere, přesně tak.

    Akorát bych to možná doplnil – díky novým nanotechnologiím bude brzo zrušená gravitace a lidi budou nadále už jenom lítat. Nebudou tedy používat nohy a přestanou kupovat boty. Švec přijde rázem o práci. Jenomže to bude taková malinkatá lapálie, poněvadž se ukáže, že onen švec je zvláštní shodou okolností homosexuální invalidní rom. Takže stát vytvoří speciální grant na podporu mizejících řemesel provozovaných handicapovanými občany a začne dotovat výrobu bot, které bude od milého ševce (nebo švece ? Tohle mi nikdy nešlo) kupovat a následně posílat do hutí.

    Farmář se vykašle na nějaké debilní brambory a bude raději na svých sto hektarech pěstovat řepku na získávání oleje pro výrobu podešví na boty – protože bude mít u švece zajištěný odběr.

    A naše vnoučata budou cestou do školy žmoulat syntetické dvacetikarátové mělněné maso, když budou procházet kolem obuvnické dílny, na níž bude obří billboard „Financováno z rozvojových fondů Evropské Unie“.

  6. XXXXX říká:

    No tak to je zralý na léčbu. Gořalou.

  7. Svatopluk Beran říká:

    Jsem přesvědčen že úroveň vašich posledních příspěvků odpovídá úrovni myšlenek v tom, že pro vás není podstatné jak k dnešní FINANČNÍ ZÁVISLOSTI OBČANŮ KAŽDÉ ZEMĚ NA PENĚZÍCH a tím historicky K VÝVOJI A POKROKU ČLOVĚKA došlo. Vy situaci komentujete jako by vznikla sama od sebe teprve v posledních deseti letech. Před tím podle vás deset tisíc let nic neexistovalo a svět takový jaký je dnes, stvořil za sedm dnů někdo z nebes, po dvou tisíci letech po Krista.

    Zkusím pokračovat. Skončil jsem u PŘÍMÉ, tzv. BARTEROVÉ SMĚNY. Já tobě brambory ty mě boty. Co ale když mám brambory, boty mi vydrží ještě pět let a já potřebuji zrovna sůl. Švec vedle má jen boty a další truhlář jen topůrka a rakve. Soused ve vedlejším domě má sice sůl, ale zrovna nepotřebuje moje brambory. Ještě neexistují PŘÍMÉ PROSTŘEDKY SMĚNY v dnešní podobě PENĚZ, k těm teprve lidé přirozeným způsobem při vzájemných, mnohdy velice komplikovaných PŘÍMÝCH SMĚNÁCH, postupně a PŘIROZENOU cestou dospějí. Člověk který není schopen ve směně získat přímo zboží jež shání, se může rozhodnout směnit svoji věc za něco docela jiného.Proč by to dělal? Domnívá se že získaná věc půjde lépe na odbyt než věc prodaná. Tato důležitá vlastnost každého zboží se v ekonomice nazývá OBCHODOVATELNOST. Obchodovatelnost ukazuje, jak obtížné je najít na trhu protistranu při prodeji jiné věci. Zboží s velkou obchodovatelnosti je často předmětem obchodu, a proto není obtížné najít kupce či prodejce takového zboží. Příkladem může být chléb, domácí zvířata nebo předměty denní potřeby. Naopak málo obchodovatelné zboží nebývá častým předmětem směny. Řekněme, že farmář nemohl nalézt nikoho, kdo ba za jeho brambory byl ochoten směnit boty. Prostě na trhu nebyl žádný švec který by potřeboval brambory. Farmář tedy směnil brambory za něco obchodovatelnějšího, třeba hřebíky od kováře, který brambory zrovna potřeboval. Jakmile tuto první směnu farmář provedl, nebylo již složité najít ševce, který hřebíky na své boty potřeboval. Tomuto postupu se v ekonomice říká NEPŘÍMÁ SMĚNA. V NEPŘÍMÉ SMĚNĚ nejprve člověk smění svůj majetek za něco z velkou obchodovatelností v další pak produkt, který by jinak nebyl schopen přímou směnnou získat. Věc nabytou v první směně s cílem další směny a nikoliv přímé směny se v ekonomice nazývá PROSTŘEDEK SMĚNY. Obchodovatelnost je vlastností každého zboží na trhu. Jako prostředek směny je samozřejmě nejvýhodnější použít zboží s nevyšší obchodovatelností. U něj totiž existuje největší pravděpodobnost, že se jej podaří v další směně vyměnit za něco jiného. O zboží (někdy se také v ekonomice užívá STATEK) s vysokou obchodovatelností má zájem velký počet lidí a proto je snadné ho dále směnit. Jakmile tento STATEK začnou poptávat lidé, kteří jej chtějí získat jen jako prostředek směny a nemají zájem ho spotřebovat dál, zvyšují tím jeho OBCHODOVATELNOST. Přibývá totiž zájemců ochotných směnit svůj majetek za tento prostředek. Vyšší OBCHODOVATELNOST z něj činí ještě lepší PROSTŘEDEK SMĚNY, což přitáhne zájem dalších lidí v NEPŘÍMÉ SMĚNĚ a dál to zvýší OBCHODOVATELNOST. Zpočátku jako PROSTŘEDEK SMĚNY byly používány různé statky. Např. tabák, cukr, sůl, dobytek, hřebíky, obilí, čaj atd. Výše popsaný proces však vede k tomu, že i mezi těmito STATKY se lidé uchýlí k těm s největší OBCHODOVATELNOSTÍ na úkor ostatních. Časem se počet používaných PROSTŘEDKŮ SMĚNY zúží jen na několik vysoce OBCHODOVATELNÝCH STATKŮ, které je ochoten přijmout téměř každý člen společnosti. V takovém okamžiku začínáme o PROSTŘEDKU SMĚNY hovořit jako o PENĚZÍCH. V naší historii se těmito VÍTĚZNÝMI STATKY stalo především ZLATO a STŘÍBRO.

  8. Svatopluk Beran říká:

    Chápu, že pro některé zdejší čtenáře bude základní čerpání vědomostí o podstatě peněz z knihy pro děti od deseti let, potupné. Já se za to nestydím. Uvědomuji si tím, že jsem v mládí k vůli sportu a holkám zřejmě něco i vynechal.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I