Blog Jihlavských listů

Tomáš Ďásek
32- Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz

Pro chytré hlavičky

Tomáš Ďásek | Pátek, 10. 1. 2014 v 20:37

Milé děti,

Dnes si budeme místo pohádky počítat žertovné příklady. Ne, nebojte se – vidím jak se šklebíte – nebude to žádná velká násobilka, vlastně jenom úplně jednoduché sčítání a odčítání. Uvidíte, že i matematika může být zábavná a přitom velmi prospěšná. Ukážeme si, jak se dá úplně bezpracně a snadno z jedné jediné koruny udělat celý jeden milión během jediného roku. Pepíku, vidím že se směješ – a támhle Anička taky vykřikuje, že je to přece hloupost – ale uvidíte, že to dokážeme. Když budete potichu, ukážu vám jak.

Aha, ale teď chvilku počkejte –  v rádiu na Regionu právě začínají zprávy – budeme pokračovat, až skončí…

Tak, už jsem zase tady. O nic jste nepřišli – sněhu málo, nezaměstnaných víc a tak. Akorát tam mluvil náš pan hejtman kvůli těm dvěma platům, co mu pořád nepřející lidi závidí. Náhodou je to charakter – řekl sice, že si nechá funkce obě, ale že každý měsíc dá čtyřicet tisíc korun nějakému dětskému domovu, nebo jiné prospěšné organizaci v našem kraji. Tomu říkám slovo chlapa !

Teď ale zpátky k těm našim počtům. Tak tedy vezmeme tu naši korunu a zajdeme s ní nejdřív do Kauflandu, kde si za ni koupíme obyčejnou tužku. Ještě budeme potřebovat papír – ale nejlevnější bloček stojí tři koruny a ty už nemáme. Mohli bychom ho sice nenápadně strčit do kapsy – ale řekli jsme si, že na to půjdeme legálně. Začneme tedy s tím velikým kouzlem – budeme totiž POCTIVÍ a budeme hned od začátku ŠETŘIT ! Necháme bloček pěkně v regálu, zaplatíme tužku a vezmeme si účtenku – její zadní strana nám bloček nahradí a je přitom zadarmo.

A teď pod sebe začneme psát čísla. Takže – plat průměrného hejtmana je zhruba 80 tisíc. Plat průměrného poslance, který má nějakou funkci v některém výboru zhruba taky tolik. V rámci příkladu budeme dělat, jako kdyby měl ten náš průměrný borec na obou postech stoprocentní výkonnost a docházku (což samozřejmě není technicky možné) a tudíž si oba platy plně zaslouží. Na jeho základních mzdách tedy nic neušetříme. Naštěstí jsou tady ale další nenápadné položky. Každý poslanec má například ze zákona nárok na úhradu provozu své poslanecké kanceláře – v krajském městě je to tuším 22000 Kč. Pokud náš průměrný hejtman pracuje na kraji a k tomu pravidelně dojíždí na schůze parlamentu, neumím si představit, že ve zbylém čase (člověk přece musí také někdy spát) ještě dochází do nějaké své poslanecké kanceláře. Kancelář má na krajském úřadě, stejně se tam topí tak či tak, tudíž její provoz nestojí navíc nic. No a máme prvních 22. Další z náhrad je třeba zcela nepochopitelná částka 7000 za telefonní poplatky. Frantíku, správně se směješ – já vím, že tvůj tatínek má u O2 úplně ten nejvyšší  neomezený tarif včetně internetu plus deset hodin mezinárodního volání a platí měsíčně  1500. To máme dalších 5500 Kč k dobru a vůbec už přitom nemluvím o tom, že třeba náš kraj má vlastní rámcovou smlouvu s T-Mobile, kde je například neomezený internet za 150 Kč, volání v rámci VPN zcela zdarma a kde by i podobný maxitarif vyšel ještě levněji. Jdeme dál. Výdaje na dopravu – paušální náhrada 25600 Kč. Pendolíno tady nejezdí a asi by nebylo moc důstojné, aby poslanec jezdil se Student Agency. Vezmeme-li tedy běžný osobní automobil s provozními náklady 4 Kč/km a dvacet (uvažujeme přece 100% nasazení) měsíčních cest do Prahy a zpět, zhltne to něco málo přes dvacet tisíc. Takže ušetříme dalších pět. Takový hejtman má ale k dispozici služební vůz a jistě má ze své pozice mnoho jednání i v Praze. Takže by mohl řekněme třeba čtyři cesty do Prahy elegantně logisticky skloubit dohromady a ušetřit tak další čtyři tisícovky. Co tam máme dál – mzdové náklady asistenta – 35875 Kč měsíčně. Asistenta poslanec opravdu potřebuje. Zajišťuje pro něj styk s veřejností, když je sám tak vytížený, vede mu diář, plánuje schůzky a podobně. Přes den, kdy hejtman pracuje na kraji, s ním ale patrně jeho poslanecký asistent v kanceláři nesedí a tudíž také nemusí mít plný úvazek. Myslím si, že kdyby mě o to někdo požádal, tak bych dokázal mezi svými známými najít možná i hned několik velmi schopných, vysokoškolsky vzdělaných, jazykově nadaných a spolehlivých lidí, co by rádi dělali podobnou půlúvazkovou a jistě i velmi prestižní práci třeba jen za třicet tisíc. Takže napíšeme zase mínus pět. Výdaje na reprezentaci a stravování – ty necháme v rámci objektivity stranou. Sice jak v poslanecké sněmovně, tak i na kraji se vaří a museli byste denně sníst minimálně šest obědů, abyste těch 9000 určených na reprezenatci dokázali projíst – ale znáte to, kolikrát vás chytne hlad po cestě a musíte si na pumpě koupit nějakou tu bagetu a Pito. Navíc se člověk musí nejenom živit, ale i šatit. Nové sako a kufřík se sice nekupuje každý měsíc – ale zase je třeba uznat, že nejvyšší představitel kraje nemůže chodit v riflích za dvě stovky z Tesca, jako třeba já. Takže tady nic škrtat nebudeme a tímto jsme asi možné úspory vyčerpali.

Nu což, zkusíme to nějak posčítat dokupy : 22000+5500+5000+4000+5875, to máme, to máme… úsporu 42375 Kč za měsíc. Super ! A když už se nám tak daří, co zkusit ještě (samozřejmě zcela legálně) nějak zakouzlit s daněmi ? Levice totiž už před volbami plánovala zdanit bohaté lidi s příjmem nad sto tisíc měsíčně třicetiprocentní daní z příjmu. Ze 42 tisíc je to tedy asi 14, které bychom museli odevzdat státu. Ale pozor – poslanecké náhrady jsou nezdaněné ! To znamená, že náhrady si necháme pěkně vyplatit v plné výši a o těch zmíněných 42000 si naopak necháme snížit svůj základní hejtmanský plat, který je zdaněný. Reálně tak tedy v čistých číslech přijdeme na čisté mzdě „jenom“ o nějakých 28. Daň si tedy můžeme převést na stranu virtuálních úspor, která se tak dostane na částku cca 56 tisíc. Ale to ještě není všechno. Každý člověk, platící daň z příjmu, si totiž může od svého daňového základu odečíst peníze, které věnoval na charitu – až do desetiny základu. Ze 160000 hrubého je to tedy max. 16000, z nichž by jinak příjmová daň činila asi 5000. Sociální a zdravotní pojištění jsou zastropované (to je na vás děti moc složité a navíc už se mi to ani nechce počítat) – takže je v našem příkladu pro jednoduchost vůbec nebudeme uvažovat. Připíšeme tedy už jen těch posledních pět a dostaneme celkové číslo  61000 Kč.

No a teď se podívejte na ten skvělý výsledek. Aniž jsme přišli o jedinou poctivě vydělanou korunu za ohodnocení svých dvou stoprocentně naplněných dvojích úvazků (všechno jsme totiž získali pouze úsporami a „přerozdělením“ v reálu nevyčerpaných náhrad – které by si přece člověk, který chce usínat s klidným svědomím, stejně nechat nemohl), dokázali jsme virtuálně a naprosto v rámci všech zákonných norem a daňových předpisů ušetřit 61 tisíc, které s klidným srdcem můžeme reálně věnovat na dobročinné účely. Dětské domovy a charitní organizace v našem modelovém kraji tak získají ročně 732000. No, co jsem říkal ? Cha ! Všechno jde, když se chce.

Cože Honzíku ? Že to pořád není ten slibovaný milión ? No jo, ty abys vždycky něco neměl, viď  ? Jenomže když jsi takový chytrák, tak taky nesmíš zapomenout na to, že díky snížení hejtmanského platu o částku 42000, ušetříme krajskému rozpočtu ročně 504000 Kč – které tím pádem může kraj použít jinde – třeba právě zase na tu naši charitu. Takže se konečně dostáváme k úplně poslednímu (víc už se nám toho na tu účtenku stejně nevejde) a definitivnímu číslu – zjistíme, že jsme dokázali pro děti bez domova za jeden jediný rok získat 1236000 Kč, tedy ještě o čtvrtinu víc, než jsme původně chtěli. V naší republice je v těchto zařízeních umístěno asi 10000 dětí. Krajů je 14, takže na jeden menší kraj to dělá sedm set dětí – což znamená, že každému z těch dětí můžeme zaplatit třeba týdenní pobyt někde v přírodě za 1750 korun, nebo na vánoce koupit – co já vím – jednodušší tablet. Tak a teď si vezměte, kdyby náš pan hejtman opravdu přestal hejtmanovat, jak někteří nepřející a závistiví zlí lidé různě vykřikují. No ? SEDM SET ! Sedm set takových dětí jako jste vy, by kvůli tomu přišlo třeba o krásný a poučný prázdninový výlet. Všechno by zhamtli pražáci.

Sedm set šťastných dětí ! Milion dvěstě třicet šest tisíc korun ! Co zase ? No dobře Julinko, máš pravdu, pořádek musí být – odečteme z výsledku teda ještě čtyři koruny, které činí naše celkové náklady. I když počkej – jaké čtyři koruny ? Tužka nás přece stála jenom jednu korunu ! Jo aha – takhle to myslíš… ale to je vlastně velmi dobrý nápad – v rámci výdajů nakoupíme ještě další tři tužky. Pro ostatní pány poslanecké hejtmany.

 

51 komentářů k článku “Pro chytré hlavičky”

  1. VladimírV říká:

    Vážený pane Ďásku. Pro peněz chtivé exponenty a adepty politiky je to víc než dobrý příklad, proč ji profesionálně dělat. Jenomže mnozí z nich zapomínají na to, proč jsou baleni do zmiňované pohodlné ulity peněz. Oni mají totiž sloužit občanům bez toho, že by měli řešit problémy běžného člověka, kde vzít na jídlo, bydlení a třeba i na něco navíc. Ta „bavlnka“ by se jim dala i přát. Nicméně, pokud si dostatečně neuvědomují svoji roli, zaslouží si adekvátní reakci. V naší „demokratické“ společnosti nebýt znovu zvoleni, v normální společnosti kopat do řiti tak dlouho, až skončí na smetišti politických dějin. Ani jedno se však zatím neděje. A tak nám nezbývá než jim závidět. Patří nám to.

  2. Venca říká:

    Autor by měl mít oprávněný strach,že za záhadných okolností zmizí 😀

  3. Anička říká:

    Pro chytré hlavičky II.

    Existenční minimum pro rok 2014 je 2200 Kč. Na jeden den má tedy člověk 73,33333 Kč, když je měsíc se 30 dny…
    Polední menu v jídelnách je kolem 60 Kč. A dál už raději nepočítám…

  4. XXXXX říká:

    To není špatný. Jdu poslancovat.

  5. Tomáš Ďásek říká:

    No, ono takhle řečeno to zní jakoby směšně – ale když se nad tím vlastně zamyslíš… Je to skoro nejdostupnější pozice na trhu práce. Jediný požadavek je tam věk a trestní bezúhonnost (i když s tím se dá určitě polemizovat). Nemusíš mít vůbec žádné vzdělání. Nemusíš umět jazyky. Můžeš mít jakkoliv změněnou pracovní schopnost. Můžeš mít malé děti. Můžeš pořád marodit. Nemusíš mít padesátku, řidičák, nic.

  6. Venca říká:

    Tak tu trestní bezúhonnost bych možná vynechal,aby se nám nezačalo v politice černat.

  7. XXXXX říká:

    Svatá pravda, ale dostat se tam je asi peklo. A já bych stejně nebyl dobrej poslanec, mluvím sprostě a ještě bych tam někomu dal po čuni.

  8. Berka říká:

    ale národ by vás miloval !

  9. Tomáš Ďásek říká:

    Aničko, jenom k vaší reakci – sice samozřejmě chápu, jak to bylo myšleno a že Vám šlo hlavně o ten kontrast mezi částkou existenčního minima a částkami, jimiž se hemží můj příspěvek – ale asi by bylo dobré uvést na pravou míru, co to vlastně existenční minimum je, aby nás nikdo nemohl nařknout z demagogie.

    Vaše počty bohužel kupodivu opravdu sedí. Existenční minimum je totiž stručně řečeno definovaná částka, kterou člověk potřebuje k přežití. Může chodit otrhaný, může s prominutím smrdět, nemůže si koupit kávu, nebo zubní pastu, nemůže si nikam zatelefonovat – ale nechcípne hlady. A k tomu bohužel ono jedno jídlo denně stačí (pozor, pokud je příjemcem příspěvku na bydlení, tak ten se do existenčního minima nezapočítává jako příjem).

    Pak máme ještě životní minimum, které je vyšší asi o dvanáct stovek. A dále je ještě minimální mzda – někdy se všechny tyto pojmy nesprávně směšují, či zaměňují

    Existence existenčního minima totiž neznamená, že by u nás byly statisíce lidí, kteří mají na měsíc právě tolik. Je to jenom konkrétně vyjádřená částka, určená především pro úřady a pro účely různých výpočtů.

    Dám příklad – může být třeba nějaký člověk, který kdesi pracuje za deset tisíc měsíčně. Ten člověk je zcela svéprávný, ale bohužel ani nepříliš bystrý a přistoupí na lákavou nabídku nějaké úvěrové společnosti, aby si mohl koupit k vánocům obří LCDčko. Zadluží se a pochopitelně nemůže splácet. Milý lichvář ho dá k soudu a ten nařídí exekuci, atd. Mzdu co bere mu mohou „dopředu“ zabavit a použít na splácení vzniklého dluhu. Ale musí mu VŽDY zachovat zmíněné existenční minimum. Prostě mu musí na měsíc nechat těch 2200 Kč, které jsou nedotknutelné.

    Existenční minimum platí jen pro „produktivní populaci“ – neplatí pro nezaopatřené děti, pro poživatele starobního důchodu a pro seniory tuším nad 70 let (to nevím jistě).

  10. Radek Vovsík říká:

    S nadsázkou:
    Někteří holt chtějí dělat za dva! Co by se však teprve ušetřilo, kdyby jiní chtěli dělat alespoň za jednoho! Kdyby tak Honzík vzal kalkulačku a začal sčítat ušetřené vyplacené sociální dávky…. Vím, že kritici napíší, že někteří by\ rádi, ale nemohou. Můj komentář se však týká těch, kteří mohou, ale nechtějí…

  11. XXXXX říká:

    No za poslanecký plat a náhrady půjdu klidně i do dolu, ale než 12000 čistýho, a to není jistý, že je kapitalista pošle každý měsíc, raději vyrazím na zahradu, okopávat brambory a do lesa na dřevo. Pravda já tu zahradu i les mám, ale jsou tací co ani to nemají. A těm to teda nezávidím.

  12. Martin Paclík říká:

    Zastává funkci místopředsedy Asociace krajů ČR a je předsedou Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. Od roku 2010 je též místopředsedou správní rady VZP ČR + práce lékaře.

    http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/567-jiri-behounek

  13. Tomáš Ďásek říká:

    Můj příspěvek rozhodně neměl být osobním útokem na p. Běhounka – nikdy jsem se s ním sice osobně nesetkal, ale myslím si, že konkrétně on není vůbec špatným hejtmanem – minimálně jej po celou dobu jeho hejtmanování neprovází ani jedna nějaká „vošajstlich“ kauza a také si nedělá žádné pomníky ve formě megalomanských projektů – jak bohužel u ostatních hejtmanů bývá zvykem.
    Spíše jsem chtěl poukázat obecně na problém kumulování funkcí, ale hlavně na štědrý systém poslaneckých náhrad, který je zcela legálním a zcela neskutečným plýtváním. Jsem zvědav, jak se s tím poperou Burešovci, kteří proklamují správu státu formou dobře fungující firmy. Například zmíněný příspěvek 7000 na telefon. Kdysi to tak třeba mohlo být – ale dnes klesly ceny telekomunikačních služeb natolik, že si neumím – snad jen kromě volání na „erotické“ linky, jak by někdo takovou sumu dokázal vůbec provolat. Proč nemají třeba „služební“ telefony ? Jednoduše bych vypsal tendr na paušální služby pro 200 telefonů a věřím, že by se operátoři (kterých už je dnes několik desítek) o tak prestižní zakázku poprali. Ušetřilo by se tak ročně nejméně deset milionů. Proč jednoduše není podmínkou čerpání náhrad doložení faktur, kniha jízd, atd. ? Když už má poslanec právo na velmi slušně placeného asistenta, určitě by to dokázal tento člověk jednou měsíčně zpracovat. A tak dále, a tak dále. Argument „jeden ministr navíc už státní rozpočet tolik nezatíží“ je směšný a řekl bych dokonce výsměšný. Držel by pan Bureš ve vedení Agrofertu nějakého člověka, který by de facto neměl NIC na práci ? Takhle se řídí úspěšná firma ?

    Už několik let se těším na ty úspory a zeštíhlování státní zprávy – protože o tom pořád někdo mluví. Ale zatím jsme nic nezpozoroval – bohužel právě naopak.

  14. Tomáš Ďásek říká:

    Pane Paclíku,

    To víte – není to jednoduché. Znáte-li filmy Zdeňka Svěráka, tak chápu, že to na jedné straně možná trochu připomíná pana učitele Hnízda z Obecné školy – „až se nechce věřit, že to jeden člověk mohl všechno stihnout“.

    Ale řešení je možná ukryto v jiném filmu – Rozpuštěný a vypuštěný. Pamatujete mechanického Václava ?. Věřím, že 90% schůzí poslanecké sněmovny by se svým „Kach-ny“ dokázal spolehlivě absolvovat, aniž by si toho kdokoliv všiml.

  15. Berka říká:

    Jo ty úspory, to je fakt. Tady to máte :

    http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=799130

    blil bych.

  16. Martin Paclík říká:

    Nejde o to zda je post placený ale jak jste díky němu vlivný !

  17. Anička říká:

    Milý Tomáši,

    máte pravdu. Jste bystrý, velmi bystrý redaktor…Ale stejně, copak člověk nemá právo víc než na to jedno jídlo, i když padl na dno? Víte moc dobře stejně jako já, že ne všichni se dostávají do dluhů svou vinou… Nevracíme se do pravěku? Život v jeskyních atd? Na ulici je několik tisíc bezdomovců, bezdomovectvím je ohroženou dalších několik tisíc lidí…Chybí tu sociální byty, nic více, nic méně…Jsme v 21. století, vyspělá civilizace…Pro 10 000 000 lidí by to snad zařídit šlo, aby na ně nepršelo, nebo je to jenom utopie? Jednoduché, levné bydlení s pevnými pravidly a řádem. A ti, kteří by si nedali říci, nechť na té ulici tedy jsou…Brala bych i zvýšení daní na tento projekt, který by měl smysl, protože na dně se může ocitnout úplně každý…Ale žít na ulici v 21. století mi připadá nedůstojné a ponižující, ať už člověk udělal v životě hodně chyb a zavinil si život na ulici sám…Znám příběhy bezdomovců, několik jich potřebovalo jen podat pomocnou ruku,vrátit naději v lepší život, obrátili se a žijí spořádaným životem…Ale ne všichni mají to štěstí, nemají rodinu, přátele…Tome, jsem zvědavá na Vaši odpověď, ať už je jakákoli…

  18. Tomáš Ďásek říká:

    No…jak bych Vám to…

    Asi takhle. Když jsem byl malý desetiletý pionýr, tak se pamatuju že jsem občas vedl se svojí babičkou plamenné hovory na téma existence boha. Ona byla silně věřící a já jsem byl malý pokrokový (pro Jana P – levicově smýšlející) materialista. Přesvědčoval jsem jí, že žádný pámbíček není a že nám to říkali ve škole. Na to mi klidně odpovídala, že ať si věřím čemu chci, ona že si bude taky věřit. Samozřejmě mě takové tmářství v době finišující šesté pětiletky štvalo a tak jsem jí jednou jako velký argument předložil, jaktože teda ten pámbu, když je tak všemocný, nezničí na světě všechny jaderné zbraně, aby byl pořád mír – he ? No a ona mi na to řekla – „Proč by to dělal ? Lidi si je sami vymysleli a tak si je musí taky sami zničit“.

    Tenkrát jsem to samozřejmě vůbec nechápal a považoval to pouze za chabou obranu. Od té doby jsem se sice příliš neobrátil – jsem pořád jenom nekřesťanský pes, ale ta odpověď je hodně univerzální. Chyba je totiž hlavně v nás. Pořád hledáme nějaké viníky a nějaké spasitele. Za všechno mohou ONI a je potřeba, aby s tím NĚKDO něco udělal.

    Víte, já tady můžu klidně sžíravě a neohroženě psát o tom, jak si někdo někde žije nad poměry a plýtvá a nezajímá ho osud druhých, ale když sám nedám třeba jen blbou desetikorunu studentkám, postávajícím s kasičkou před Kauflandem, tak můžu leda tak s prominutím držet hubu, protože jsem pak na úplně stejné úrovni. Můžu křičet, že někde některý politik nestoudně rozkrádá a parazituje na státním rozpočtu – a sám přitom v práci tajně večer kopírovat vnučce maturitní otázky. Můžu nadávat, jak si dělají naši čelní představitelé ze zákonů veselohru a přitom cestou domů v Heleníně předjíždět dědečka v trabantu stovkou přes plnou čáru. Pořád se kryjeme za to, že NĚKDO NĚKDE je pořád ještě o něco větší hajzlík, než jsme my sami. A v tom je celá ta věda. Není to tak, že NĚKDE v NEZNÁMU je NĚKOLIK ZLÝCH lidí s platinovými kartami, kvůli nimž je i v třetím miléniu na světě bída, hlad a války. Musíme se ptát, jací bychom byli MY sami, kdybychom se k té platinové kartě dostali. A k takové otázce je úplně, ale úplně jedno, jestli je člověk pravičák, levičák, mohamedán, žid, nebo ateista. Já osobně si sám u sebe stoprocentní odpovědí rozhodně nejsem jistý.

    Bohužel teď nevím, jestli je to alespoň částečně odpověď na Vaši otázku…

  19. Tomáš Ďásek říká:

    A pro pana Paclíka – …jak je člověk vlivný… Případně já, ač se to nezdá, jsem vlivný hodně.

    Když do mě někdo něco vlije, tak se s ním okamžitě skamarádím.

  20. VladimírV říká:

    Vážený pane Ďásku. Váš poukaz na to, aby si každý nejprve zametl před vlastním prahem, je naprosto správný. S malým dovětkem. Když se tak chovat nebudu, tak se mi může stát, že mne nejbližší spoluobčan třeba jemně nebo důrazně upozorní na to, že dělám něco špatně. Nebo mne udá třeba policii. U nejvyšších karierních politiků je menší rozdíl. Oni mají totiž imunitu. Dnes „osekanou“ pouze po dobu výkonu funkce, ale přesto ji mají. Nic proti tomu. Na druhé straně, pokud si o ně někdo utře ústa, musí to (většinou) v rámci svého postavení spolknout. To je ona daň za jejich imunitu. Imunita je svádí na cestu nedotknutelnosti, politickou odpovědnost berou jako klišé. Už zavedení jejich hmotné odpovědnosti za záležitosti, které prosadili, by je přimělo alespoň k zamyšlení nad dopadem svých rozhodnutí. Dneska klidně odmávnou zákon, který „nakrmí“ pár vyvolených a zároveň finančně decimuje občany. Že to nebývá zadarmo, je nasnadě, i když výjimky typu, že to pouze „nedomysleli“ budou samozřejmě na pořadu dne.
    Znovu musím zopakovat, že platí: „Kde blb vládne, tam nebezpečno“.

  21. Anička říká:

    Milý Tomáši,

    myslím si, že mě jste nezodpověděl. Otázka zněla, jestli člověk na ulici má právo na více než na jedno teplé jídlo za těch 60 Kč plus 13 Kč na hygienu atd…A další otázka zní, jestli je správná myšlenka na budování sociálních bytů s pevnými pravidly? Proč se neřeší hlavně tato oblast? Prvně je nutné člověka trochu zcivilizovat, dát mu normy, řád…Stačí jedna místnost plus soc.zařízení…To nejobyčejnější,nejlevnější,klidně kazový,starý použitý nábytek, ale hlavně nějaké čtyři zdi, aby měl střechu nad hlavou a nežil jako toulavý pes…Sám aby se částečně podílel na tomto bydlení podle svých možností, když pak najde práci…V každém městě by mělo být několik sociálních bytů s přísnými pravidly… Možná více apelovat na finanční gramotnost už ve školách… Ale hlavně nenechat člověka žít na ulici, jak říkám, je to nedůstojné a ponižující, to ať si žijí zvířata…To by v 21. století nemělo být. Někde jsme udělali chybu a měli bychom ji napravit.Tome, děkuji za předchozí odpověď…

  22. Daňový soumar říká:

    Aničko tohle je následek toho že u nás není kladen důraz na rodiny a jejich fungování. Tam je základ. Dobře fungující rodina. Až ta selže má nastoupit charitativní organizace a nakonec stát. Podívejte se na romy. Tam se nestane z nikoho bezdomovec. I kdyby byl bratranec z desátého kolena, vždy se o něj postarají. Tím jak je naše západní společnost v tomto směru degenerovaná, tak je odsouzena k zániku. A žádné sociální cítění,myšlení a multi-kulti tolerance ji nezachrání. V přírodě platí určitá pravidla (většinou moudrá) a obrané mechanismy. Jakmile se ktérékoli z těchto pravidel a mechanismů vyvýší nad otatní dochází ke kalamitě (např. přemnožení škůdců). Proto je dobré se smířit s tím, že jsou např. bezdomovci atd.atd. a ne každému se dá pomoci. Návážu na to příhodou, která se mi stala u parkovacího automatu dole na náměstí. Asi před půl rokem tam postával pravidelně bezdomovec s nataženou rukou. Když jsem jel parkovat, měl jsem připravenou dvacku pro něj a padesátku do automatu. Pak se mi to nějak rozleželo v hlavě a řekl jsem si udělám dobrý skutek. Obral jsem obecní kasu a dal jsem bezdomovci onu padesátikorunu a dvacku hodil do automatu. Když jsem šel za hodinu a půl zpět k autu. Ležel bezdomovec zlitej jako kára s krabicí čůča a lahváči na nedaleké lavičce. Výsledkem tedy bylo, že jsem obecní kase peníze vzal, dal je bezdomovci a ten se ožral jako ruský mužik (nebo nejmenovaný státník).

  23. Libor Furbacher říká:

    Anicko ,samozrejme ze svami kazdy bude souhlasit ,pokud to budete formulovat tak jak jste to formulovala“jestli clovek na ulici ma pravo“…. Ale nesmite to zamenovat s frazi“jestly clovek na ulici ma narok.“
    A obrovska vetsina lidi zijicich na ulici Nechteji zadny pravidla,proto tak ziji.Nejste sama ktera tomu nerozumi ,ja to take nechapu.Ale v tomhle pripade Do-gooders moc nepomuzou.

  24. Tomáš Ďásek říká:

    Aničko, když ono takto podané je to podle mě opravdu strašně zkreslené. Víte osobně o někom konkrétním v Jihlavě, kdo se třeba právě díky půjčkám atd. ne vlastní vinou dostal do podobných obtíží a je nucen žít skutečně NA ULICI s částkou 2200 Kč měsíčně, která je jeho jediným příjmem ? Já se sice v sociálních oblastech moc neorientuji, ale myslím si, že nikdo takový není. Minimálně už jen kvůli výše zmíněné možnosti např. příspěvku na bydlení atd. – o který je možno si v podobné situaci zažádat a na který Vám žádný exekutor nemůže sáhnout. Existují dávky v hmotné nouzi, atd. – myslím si, že je státem spravovaná sociální síť kupodivu poměrně hustá a málokdo by jí dokázal propadnout až na zmíněné dno. Dále jsou různé možnosti pomoci i nestátních organizací.

    Vámi zmínění „toulaví psi“ jsou podle mého většinou buď lidé, kteří si podobný způsob života – bezdomovectví – buď sami zvolili a z nějakého důvodu jim vyhovuje – případně se může jednat o natolik nepřizpůsobivé jedince, že nejsou schopni dodržovat ani základní podmínky a pravidla pro určitou sociální pomoc (co já vím, třeba zákaz konzumace alkoholu v azylových domech atd.)

    Ale jak jsem psal – nemám v této oblasti žádné konkrétní informace a je možné, že se mýlím.

  25. Anička říká:

    Moc díky za odpověď, Tomáši:-)

    Ano, jsou lidé, kterým způsob na ulici vyhovuje. A těch se nezastávám. Kdo nepracoval a nechce se mu pracovat, budiž…Ale ten, kdo už něco odpracoval – třeba 30 let, aje mu 50, pak ztratil práci, své zdraví, má dluhy, nemá z čeho splácet, ztratí přátele, rodinu, víru…Tady by se to mělo nějak odlišovat…Vím, že je hodně organizací, které pomáhají, moc si jich vážím a fandím jim. Přesto lidí na ulici je rok od roku více, jak uvádějí média i statistici…Mělo by se to nějak zastavit, to jsem měla na mysli, nic více nic méně…Ale netuším, jak…

  26. Tomáš Ďásek říká:

    Aničko, schválně jsem se po tom trochu díval…zkuste se mrknout na zákon č. 111/2006 Sb. – případně na nějaké vysvětlivky k němu. Myslím si, že není nijak špatný a že opravdu dává šanci TÉMĚŘ všem. Protože nejsem příznivec „plakátování“ – tedy kopírování sáhodlouhých textů odjinud (ono obvykle stačí už jenom ty moje vlastní sáhodlouhé kecy), tak vložím jenom odkaz, kde je poměrně srozumitelně napsáno, na co má kdo nárok :

    http://www.mpsv.cz/cs/5#ohn

    Pokud si to pročtete detailně, myslím si že mi třeba nakonec dáte zapravdu.

    Jinak ale samozřejmě plně souhlasím s tím, že je to velmi individuální věc, a že mezi bezdomovci (údajně jich je u nás asi 30 000) jistě žijí někteří lidé, kteří by tak žít nemuseli – ale například jsou třeba méně inteligentní (to nemyslím nějak pejorativně) a jejich blízcí toho zneužili. Takoví lidé na rozdíl ode mě a Vás nemají přístup k internetu a možnost nastudovat si výše uvedený zákon nemají – takže vůbec neví, na co a jakým způsobem mají nárok. Takový člověk obvykle ani neví, kde sídlí „sociálka“… A tady je asi prostor pro nejrůznější nestátní organizace a terénní pracovníky, kteří jediní mají šanci takovéto lidi vyhledat a pomoc jim zprostředkovat.

    Jak jsem psal – pokud opravdu víte o někom KONKRÉTNÍM, kdo je bezdomovcem bez vlastního přičinění a bez vlastní vůle, přičemž by tento stav rád změnil – určitě bychom mu i my dva společně ve výše uvedeném smyslu dokázali nějak pomoci a rád Vám v podobné věci budu nápomocen.

  27. Svatopluk Beran říká:

    Statistici: Mezi bezdomovci jsou čtyři stovky dětí i 80letí staříci
    17. září 2012 10:55
    Statistici se pokusili spočítat všechny bezdomovce v Česku. Ovšem formuláře pro sčítání lidu vyplnili jen lidé navštěvující azylové domy, noclehárny a nízkoprahová centra. A těch je 11 496. Bez domova žije se svými matkami i 397 dětí. Nejstarším bezdomovcům je i přes 80 let.
    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-zije-jedenact-tisic-bezdomovcu-dy0-/domaci.aspx?c=A120917_102938_domaci_klm

    http://www.mvcr.cz/clanek/4-2009-bezdomovci-a-vybrane-socialne-patologicke-jevy.aspx

    Mnohé zahraniční výzkumy zachycují širokou škálu faktorů, které jsou rizikové pro vznik bezdomovectví. Opakovaně byly zjišťovány tyto skutečnosti:

    chudoba a nezaměstnanost jako klíčové faktory
    sexuální a psychické zneužívání v dětství nebo dospívání
    rodinné rozvraty a konflikty
    delikventní chování
    zkušenost s pobytem ve vězení
    dluhy, hypotéky, nezaplacené nájmy
    sousedské neshody
    zneužívání alkoholu a drog
    vyloučení ze školy, nízká kvalifikace
    psychické poruchy.

  28. Svatopluk Beran říká:

    Statistici: Mezi bezdomovci jsou čtyři stovky dětí i 80letí staříci
    17. září 2012 10:55
    Statistici se pokusili spočítat všechny bezdomovce v Česku. Ovšem formuláře pro sčítání lidu vyplnili jen lidé navštěvující azylové domy, noclehárny a nízkoprahová centra. A těch je 11 496. Bez domova žije se svými matkami i 397 dětí. Nejstarším bezdomovcům je i přes 80 let.

    Mnohé zahraniční výzkumy zachycují širokou škálu faktorů, které jsou rizikové pro vznik bezdomovectví. Opakovaně byly zjišťovány tyto skutečnosti:

    chudoba a nezaměstnanost jako klíčové faktory
    sexuální a psychické zneužívání v dětství nebo dospívání
    rodinné rozvraty a konflikty
    delikventní chování
    zkušenost s pobytem ve vězení
    dluhy, hypotéky, nezaplacené nájmy
    sousedské neshody
    zneužívání alkoholu a drog
    vyloučení ze školy, nízká kvalifikace
    psychické poruchy.

  29. Svatopluk Beran říká:

    Duševní nemoci a bezdomovectví

    Přibližně polovina bezdomovců trpí vážnou duševní nemocí. O to, jak jim pomoci, se zatím nikdo nestará.

    V naší republice se o bezdomovectví po řadu minulých desetiletí nevědělo, respektive nemluvilo. Nepřizpůsobiví jednotlivci, mezi nimi i duševně nemocní, byli při pořádání komunistických sjezdů či při návštěvách hlavních představitelů bývalého režimu preventivně na pár dní zavíráni do psychiatrických léčeben. Mizeli z ulic jako popelnice a kontejnery.

    Česká republika je v současnosti ve značně jiné situaci než před rokem 1989. Preventivní hospitalizace „potenciálně nebezpečných individuí“ již nehrozí. Avšak na rozdíl od většiny států EU u nás nedošlo k rozvoji komunitní péče. Za tímto pojmem se skrývá přenesení těžiště péče o duševně nemocné z velkých institucí blíž k domácímu prostředí nemocných. V případě bezdomovců doslova na ulici.

    Výzkumné studie WHO uvádějí, že každý čtvrtý občan EU potřebuje během svého života minimálně jedenkrát vyhledat odbornou pomoc pro řešení svých psychických problémů. Obecně se udává, že 30 až 40 procent populace v zemích EU má určité psychické problémy trvalejšího charakteru. Z tohoto počtu dvě až pět procent lidí trpí vážnou duševní nemocní. Tito lidé mnohdy potřebují komplexní psychiatrickou, psychologickou a sociální pomoc.

    I v zemích EU, kde je komunitní péče značně rozvinuta, tvoří 25 až 40 procent bezdomovců lidé s duševními problémy. V důsledku své nemoci nejsou schopni zajistit si základní životní potřeby jako důchod, střecha nad hlavou a podobně. Lze předpokládat, že procento duševně nemocných mezi našimi bezdomovci bude minimálně stejné, spíše však vyšší.

    Psychiatr, narozen 1955 v Praze, vystudoval medicínu na 1. LF UK, zakladatel a hlavní lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov, kde se věnuje především léčbě schizofrenie. Hájí zájmy duševně nemocných a jejich rodin. Je zakladatelem a prezidentem České asociace pro psychické zdraví. Stál u zrodu dalších pacientských a rodičovských organizací (Sympathea, Fokus, Green Doors, Baobab) a iniciativ k transformaci systému psychiatrické péče v ČR.

  30. Svatopluk Beran říká:

    Slizké zásady demokratické morálky

    Sandra Wain

    Demokratická morálka by nás prosté občany měla jistě zajímat. Zvláště, když nemáme na vybranou, a jinde žít nemůžeme, než v demokracii, a navíc v té údajně naší. Pochopení jejích principů nám umožní lépe přežívat v každodenním ubohém životě, který je mediálními agitátory a provokatéry vydáván za skvělý, úžasný, nejlepší a super. A dokonce i v bahně ulice je ve své špinavé oplzlosti vydávaný za důstojný, ušlechtilý a vznešený.

    Nepatříme přece mezi státy nějakého třetího světa, kde zuří diktatury, sociální bída, občanské rozbroje, kriminalita, drogové mafie, zneužívání žen a dětí a jiné nešvary. V takových státech se vesele devastuje příroda a drancují přírodní zdroje. A místní občané zotročení na tupou masu musí papouškovat žvásty oficiální propagandy.

    Pochopení té jedině možné a nejlepší morálky na světě snad lépe osvětlí konkrétní příklad. Z důvodu ochrany osobních údajů neuvedu, kdy a kde se stal.

    Jeden dospělý občan na ulici zabil dítě, které se mu připletlo do cesty. Dítě šlo proti němu po nesprávné straně chodníku a nechtělo se mu uhnout. Onen občan se zastavil, a když dítě nechápavě pokračovalo ve směru své chůze, odkopnul jej. Úder nohou bohužel dítě zabil, neboť se nemotorně naklonilo a kop zasáhl jeho hrtan.

    Při soudním líčení došlo k zajímavé situaci. Obžalovaný se hájil tím, že vina byla na straně nedostatečného dítěte. Taková obhajoba všechny šokovala. Porušovala přece všechny principy demokratické morálky a platných demokratických zákonů.

    Velmi schopný obhájce hájil svého mandanta tím, že obžalovaný naopak postupoval podle všech pravidel demokratické morálky a zákonů, takže je nevinný. Například uvedl, že se jednalo o cizí dítě a nikoliv o vlastní, takže přemrštěné ohledy o cizí dítě na frekventované ulici nebyly nijak na místě. V soudní síni to po takovém prohlášení začalo vřít.

    Obhájce se hájil tím, že péče o cizí děti působí v občanské demokratické společnosti posměch a implikuje podezření z pedofilie. Uvedl demagogický argument, který je běžně používaný v demokratických médiích a občanské společnosti, totiž ten, že vina za asociální chování, trestní přestupky a mravní poklesky cizích dětí, je vždy na straně špatné výchovy jejich rodičů. Neboť oni mají poučovat své potomky o správném chování. Přičemž se nemluví o tom, zda jej jsou schopni pochopit (ty děti i ti rodiče).

    Po různém soudním projednávání, které bylo plné nečekaných zvratů a skoků, soudní výrok proti obžalovanému nedopadl příliš špatně. Vyvázl se dvěma roky nepodmíněného trestu. S tím, že po několika měsících trestu může být za dobré chování podmínečně propuštěn na svobodu.

    Možná by bylo lépe uvést místo „na svobodu“, že „z nápravného nařízení“, ale ani to není příslušný výraz, neboť jak víme, dnes se zločinci nenapravují a nevychovávají, protože jsou jedním ze startujících stimulů ekonomického růstu. O ten nám jde přece především, nikoliv o lidi, natož o děti.

    Když žalobce argumentoval tím, že obžalovaný měl přece zmíněné dítě chránit a pomáhat mu, chápavé osazenstvo sodní síně se ironicky rozesmálo. Obhájce rychle argumentoval proti tím, že takový názor je dosti hloupý, a že porušuje všechny zásady demokratické morálky a prosperující ekonomiky, neboť tyto instituce jsou přece založeny na prznění, využívání a zneužívání dětí. Potom požádal protestující žalobu, aby jeho tvrzení vyvrátila.

    Žaloba uvedla pouze obligátní a nic neříkající planá a hloupá klišé, která tak dobře známe i z našich médií. A jejich působení je mířeno na prosté občany, které zpracovává do dementní, amorfní a plastické hmoty nevybíravým způsobem protektorátního rozhlasu.

    Obhájce nechal přinést do soudní síně televizní přijímač a pustil postupně několik hlavních programů, které se právě v odpoledním čase vysílaly. Výsledek byl jednoznačný a mluvil ve prospěch obžalovaného, který se hájil tím, že chtěl dítě nohou pouze odstrčit, ale ono bylo motoricky tak závažně narušené, že neobvyklý pohyb nezvládlo a nastavilo se smrtelnému zásahu samo.

    Přivolaný soudní znalec z oboru psychosomatiky statisticky i konkrétně dokázal, že tvrzení obžalovaného je naprosto správná. Pokud jste rodiče, můžete se o tom ostatně přesvědčit sami doma u svých milovaných ratolestí. Možná jste si již také sami všimli, že druhá počítačová generace je ze zdravotního hlediska velice vážně postižená.

    Na tento případ, který se odehrál v jiné zemi, jsem si vzpomněla ranní cestou do práce, když jsem před jedním lokálem zahlédla několik žáků z nedaleké základní školy, jak zde před vchodem sbírají nedopalky z jointů, které tam zbyly po nočním osazenstvu baru.

    Bylo mi těch dětí velice líto, ačkoliv nebyly moje. Povšimla jsem si, že mají křivou páteř a velice vážné problémy s předklonem.

    Když jsem před časem upozorňovala ředitele oné zmíněné školy, že před školní budovou, přímo před okny ředitelny, je billboard s provokativním listem konopí, pod kterým probíhá obchod s drogami, podivil se. Nikdy si toho nevšiml.

    List konopí ostatně vůbec neznal, ačkoliv jej žáci jeho školy běžně nosili na tričkách. Pak mi sdělil, že to, co se děje mimo „jeho“ školní budovu, jej nijak nezajímá. Nedivím se tomu, měl strach z anonymních potíží, které by mu při poukázání na daný problém nastaly. A navíc se přece choval zcela korektně podle demokratické morálky a zavedených zvyklostí

    Aničko, připadají vám články některých zdejších přispěvatelů svým duchem, téměř totožné s obhájcem výše uvedeného vraha?

  31. Tomáš Ďásek říká:

    Už mě opravdu samotného rozesmívá, že jsem pokaždé v opozici ke všemu, co napíše Svatopluk Beran, ale kupodivu jsem si ty sáhodlouhé okopírované litanie přečetl. Uslintaná pohádka o zabitém dítěti je velmi dojemná, ale samozřejmě se nikdy (alespoň ne tak, jak je popsaná) nestala. Stačí se podívat na to, kdo vlastně ta Sranda Sandra Wain – autorka báchorky kompletně vycucané z prstu – je :

    http://www.blisty.cz/aut/2002/bio.html

    Poslední věta její biografie vyjadřuje vše – „fantastický žánr, určený především pro ženy“. Milá paní (nebo opět slečna – když je rozvedená a bezdětná ?) by mohla z fleku psát do časopisů typu „Žena a Život“. Čtenářky by ji milovaly a při čtení jejích článků by si nestačily otírat oči kapesníkem. Ale že zamotá hlavu i takovému starému psu, vždy prokouknuvšímu každou konspiraci, jakým je SB… ?

    Za vše totiž hovoří úvodní věta soudničky – „KONKRÉTNÍ případ, ale vzhledem k OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ neuvedu KDY a KDE se tento příběh stal“. Aha. Já osobně sice úplně přesně nechápu, jaký má místo a čas zločinu vztah k osobním údajům pachatele, či oběti, ale jsem jen prostinký narcistní venkovský středoškolák. Nicméně pokud to – jak autorka této báchorky píše – v soudní síni vřelo a šířily se tam zmíněné vlny nevole, tak se zákonitě muselo jednat o VEŘEJNÝ proces, v němž tím pádem byla veškerá jména a data přítomné veřejnosti známa (ono koneckonců jak jinak by také milá Sandra mohla znát veškeré detaily z procesu – včetně TV přijímače v soudní síni, atd., že). Takže jaká ochrana osobních údajů ? Prostě bylo, nebylo – za devatero horami a devatero lesy, ležela na vykotlaném pařezu diamantová karta…

    Dále mě docela zamrzelo, že autorka nějak blíže nerozvádí onen každodenní sběr „nedopalků jointů, které tam zbyly po nočním osazenstvu baru“ žáky místní základní školy. Představa, jak třeba šestičlenná parta přátel vyleze před hospodu, na rozloučenou každý z nich vytáhne krabičku s nabalenými cigaretami a „tak si chlapi dáme ještě jednu na cestu, ne ?“ si každý zapálí a poté co v družném hovoru zahodí pěticentimetrové špačky a rozejdou se domů, je opravdu hodně úsměvná. Milá Sandra patrně ještě nikdy trávu nekouřila. Což se divím, protože jinak tato oblíbená autorka S.Berana píše tak, jako kdyby byla imrvére zhulená.

    Svatopluku, děkuji vám. Zase jsem se jednou od srdce zasmál. Asi ty Britské Listy začnu také číst.

  32. Svatopluk Beran říká:

    Děkuji za neoslintanou reakci na článek Sandri Wain pane Ďásek. Zrovna vás jsem vůbec, ale vůbec nemyslel, nehledě na to že to bylo celé bylo myšleno pouze ironicky. Dovolil jsem si zašprímovat ve vašem duchu, snad se nebudete zlobit. : ) Že jste to nepoznal, ale místo toho se rozkejhal jako potrefená husa bylo jen a jen vaše svobodné rozhodnutí. : )
    Že však vůbec netušíte nic o tom, že poměrně veká část bezdomovců patří spíš na psychiatrické nebo protialkoholní léčení, nesvědčí vůbec v kladném slova smyslu o vašem osobním, možná až narcisním piedestalu bajkaře, který se odkazuje převážně na Loucký – promiňte – selský rozumu.

    Že si šlehnete jednu mařenu pane Ďásek někde potají u splavu v Lukách v deseti a poctivě ji ztrestáte celou se vůbec nedivím, šetřit se musí.

  33. Daňový soumar říká:

    http://www.68.usd.cas.cz/cz/seznam-usmrcenych-cs.-obcanu.html

  34. Tomáš Ďásek říká:

    „…nesvědčí vůbec v kladném slova smyslu o vašem osobním, možná až narcisním piedestalu bajkaře, který se odkazuje převážně na Loucký – promiňte – selský rozumu…“

    Já teda smekám – to je nejmíň za 100 bodů ! Takovouhle větu by snad ani Google Translator nesestavil !

    Že netuším, že velká část bezdomovců „patří spíš na psychiatrické vyšetření“ – ano, uznávám že mnou použitý výraz „jsou méně inteligentní“ je něco zcela diametrálně odlišného a hodí se spíše pro některé diskutující zde.

    Akorát – Svatopluku, teda ale fuj ! Sandry se píše s tvrdým Y. Že neovládáte cizí slova, to by jistě až tak nevadilo, ale tohle jsou přece základy vašeho mateřského jazyka. Pojďte, můžeme se na to spolu mrknout. Je to snadné a jistě se to i v pokročilém věku snadno naučíte – zkuste si jednoduše pokaždé říci Sandra bez Sandry, jako žena bez ženy.

    I když vlastně vzhledem k tomu, že je to zažraná feministka, tak je možné, že se ze zásady píše s krátkým měkkým.

  35. VladimírV říká:

    Vážený pane Berane. Na ČT2 dávali dokument „Lidé z hrobů“, jehož obsah je opravdu k zamyšlení. Bezdomovci, kteří žili doslova v hrobech na Olšanech rozhodně nebyli rozumu mdlého. Tedy vyjma chvil, kdy byli více opilí. První dojem, bydlet v hrobech, je šílenost. Ale když si uvědomíte, že prvotní prioritou pro ně je pocit osobní svobody, pak už to není patologický jev. Zkrátka zahodili běžně zažité konvence. A teď ještě k tomu pití a jeho nebezpečnosti. Pokud srovnám jeho následky, tedy ničení si vlastního zdraví a otravování nejbližšího okolí, s chováním některých politiků, celebrit, kteří lidem se beztrestně nechávají korumpovat, lžou a ovlivňují negativně osudy většiny lidí ve státě, je chování politiků daleko horší.

  36. Jan P. říká:

    Téma sociálně vyloučení lidé u nás a možnosti řešení,kterou v diskuzi vznesla diskutující Anička považují celkem za zbytečnou.
    Uvedu důvod proč ?

    Bloger a diskutující Tomáš Ďásek mě zde několikrát napadl za to,že diskutující dělím na pravicově nebo levicově smýšlející.Jsem přesvědčen o tom,že bez ohledu na politické nebo apolitické smýšlení každého z nás sdílíme pravicové nebo levicové hodnoty.

    Podle pravice má každý občan především svou individuální zodpovědnost. Podle levice máme odpovědnost kolektivní.

    Na základě argumentů a názoru,které zazněly v diskuzních příspěvcích soudím:
    T.Ď. a řada jiných sdílí přesvědčení o individuální zodpovědnosti.
    Anička,Svatopluk Beran i já sdílíme přesvědčení o odpovědnosti kolektivní.
    Charita je jistě záslužná věc, ale příčinu problému nebezpečně narůstajícího počtu lidí sociálně vyloučených nebo ohrožených chudobou tím nevyřeší.
    Lidská a občanská práva nejsou jenom o svobodě slova,podnikání a cestování,ale také o právech sociálních.Vyspělá demokratická občanská společnost orientovaná na sociálně tržní ekonomiku(Skandinávie,SRN,Rakousko) si je toho dostatečně vědoma.
    Je dobře,že nově vznikající koaliční vláda bude mít ministerstvo pro lidská práva a jeho ministr bude právě Jiří Dienstbier.

  37. Tomáš Ďásek říká:

    Ano, vystihl jste to kupodivu zcela přesně – skutečně sdílím přesvědčení o „individuální zodpovědnosti“. Každý případ je třeba posuzovat individuálně a každý člověk musí cítit individuální zodpovědnost za ostatní. Již několikrát jsem psal, že bych chtěl znát někoho KONKRÉTNÍHO, kdo třeba v Jihlavě žije ne vlastním přičiněním na ulici, nedosáhne na žádnou formu pomoci státu ani občanských organizací a sám svými silami nemá šanci tento stav nijak změnit. Zatím se tu ale bohužel ani jedno jméno neobjevilo.

    Jak tedy mohu přímo já někomu pomoci ?

    Pokud někoho takového kdokoliv znáte, budu rád, pokud mi s ním zprostředkujete nějaký kontakt. Bude-li se jednat o KONKRÉTNÍHO člověka, který ctí soukromé vlastnictví, má základní hygienické návyky a je schopen dodržovat předem daná jednoduchá pravidla, rád mu KONKRÉTNĚ pomohu. Mám například poblíž Jihlavy malou skromnou chatu, kam přes zimu prakticky vůbec nejezdím. Je bez elektřiny a bez vody – ale je v ní pár postelí a malá kamínka, takže je jistě útulnější, než třeba kontejner. Klidně a rád ji takovému člověku poskytnu třeba na tři měsíce k bezplatnému užívání. Alespoň nebude lákat zloděje a tento „nájemník“ mi na oplátku může třeba na jaře posekat přilehlou zahradu, nebo nadělat dříví na otop.

    Jsem tedy opět pravičák ? I když…vlastně asi ano. Levicově smýšlející člověk si přece nemůže v době všudypřítomné ekonomické krize dovolit vlastnit chatu.

    Případně mi prosím pane Jane prozraďte, jak KONKRÉTNĚ lidem bez domova pomáháte vy – třeba v tom najdu inspiraci a rád se k vám přidám. Děkuji za odpověď.

  38. Jan P. říká:

    Pane Ďásek je mi líto,že jste špatně pochopil v čem by měla spočívat zmiňovaná kolektivní odpovědnost za sociální politiku státu.
    Marek Adam ve svém komentáři(SOCIÁLNÍ CÍTĚNÍ NENÍ CHARITA)v levicovém Deníku Referendum mimo jiné na konci svého textu výstižně napsal:Je to zodpovědnost každého z nás za sebe samého i za obec. Pokud tou obcí máme na mysli stát, pak ti, kdo ji řídí a spravují, musí skládat své účty. Veřejně a transparentně. Aby se už nikdy nestalo to, že nebudou od státu žádné peníze pro člověka na vozíčku, zatímco na milenky, kamarády a „žrauty“ bude stát vynakládat nehorázné sumy.

    To by pak almužna pro potřebné vyzněla opravdu už jen jako urážka.

  39. Libor Furbacher říká:

    Pane Dasek ,oni ty skalni levicaci nemusi pomahat ,protoze staci kdyz maji to “socialni citeni“a agituji aby za ne pomahal stat [ z nasich statnich penez].Neco jako “pujc mi penezenku dneska to platim ja.“

  40. Venca říká:

    …Vyspělá demokratická občanská společnost orientovaná na sociálně tržní ekonomiku(Skandinávie,SRN,Rakousko) si je toho dostatečně vědoma….

    Tak vědoma si je toho obzvláště ta osolárovaná část obyvatelstva naší planety,která v životě neviděla sníh,o práci ani nemluvě,a hojně se stěhuje do tý Skandinávie atd.
    Já teda nejsem žádnej pravičák,ale za veškerejma sociálníma příspěvkama by se měla udělat velká stopka a začít znovu. Kdo nikdy do sociálního systému po určitý roky nepřispíval,nic z něj nedostane. No a potom určitě zbude i nějakej peníz na bezdomovce,který se ne vlastní vinou dostali do týhle situace a hlavně mají chuť to změnit.

  41. XXXXX říká:

    A kdo bude rozhodovat o tom, jestli se stal bezdomovcem vlastním nebo nevlastním přičiněním? Já teda kdybych mohl, dovolím si poznamenat, že je dnes spousta lidí bez práce. Z té spousty polovina dělá na černo. Prostě přes známý si seženou přidávání u míchačky. Jistě je nesprávně brát podporu a vydělávat si ktomu, ale je správně hledat si tu práci a to snad může i kasta bezdomovců. A pokud pan bezdomovec dostane od pana Ďáska dva litry za posečení zahrady, za týden další dva litry za nadělání otopu a za týden další dva litry za vykopání kanálu a za týden další dva litry za zrytí záhonků a polička a zasázení brambor, a neproleje to za čůčo, ale koupí si za to tričko a zubní pastu, tak pan Ďásek sice chudší o osm litrů, ale s pocitem že něco udělal pro společnost řekne kumpánům u piva, že má lacinýho podomka co nechlastá nesmrdí a nekrade a že ho rád přenechá bezúplatně, případně za pivo tomu kdo by potřeboval pomoc. A že se takovej podomek spokojí i s divanem někde v zahradí chatce. A v tuto chvíli má onen bezdomovec ideální šanci na návrat mezi lidi. Ovšem pokud je to čučák, tak je to marný, protože je pro něj výhodněší před Teskem vyžebrat dvacku a hned jí otočit za medicínu.
    Je to jenom o tom, jestli chce. Nechce nemá, chce, má. Já osobně bych takového jedince přivítal, protože mám doma práce nad hlavu a ve starý garáži i kamna a divan. A protože bezdomáči stejně žádnou socku nemají, tak si myslím, že je lepší něco než nic.
    A jestli tady uslyším, že na to nemáte zaplatit ještě bezdomovci, tak to ***** nechtějte po druhejch, pak je to jak tam vejš někdo zmínil s tou peněženkou. Zaplatím, ale půjč mi. Ne! Dej mi tak je to správně. Tak s tím běž milý sociálně smýšlející levičáku do pravicové prdele.

  42. Venca říká:

    Já myslím,že sis odpověděl sám. Rozhodnou se oni sami,protože člověk,kterej byl lempl před tím,bude lempl i na tý ulici a k životu mu bude stačit levný pivo a krabicák a na nějakou práci se vys…

  43. Daňový soumar říká:

    https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10152140530974704&set=a.64262454703.68596.43855944703&type=1&theater
    🙂

  44. Jan P. říká:

    Vážený pane XXXXX.

    Kolektivní odpovědnost neznamená,že je nutné na sociální politiku státu zvyšovat přímé nebo nepřímé daně.My ostatní,který ještě nespadli na samé existenční dno nebo např. kvůli nezaplacenému jízdnému v MHD nesmyslně nepřišli exekucí o střechu nad hlavou mají přispívat na pohodlný život nemakačenkům. To se nakonec děje už nyní, kdy z veřejných rozpočtů odtéká ročně stovky miliardy korun za netransparentní státní nebo obecné zakázky do kapes úzké skupiny elit.To vám evidentně nevadí. Progresivního zdanění,které ve svém programu mají některé levicové subjekty se nemusíte vy nebo pan Ďásek vůbec obávat.
    Méně emocí a strašení.Více zdravého selského rozumu v uvažování a nebýt línej si ověřit všestranné informace a dostupná fakta.

    Téma důstojného života pro všechny,které zde nastínila v diskuzi Anička není jenom o špatných zákonech,nenažraných politicích,bankéřích apod. Ale také o myšlení nás samotných a atmosféry ve společnosti.Ta je díky uvažování lidí jako vy civilizovanému světu hodně vzdálena.
    Finanční ekonomická a politická krize s jejími dopady na společnost není krize morálky,ale především krize hodnot.

  45. XXXXX říká:

    Tak poslouchej ty JaneP. Tak za prvé, v MHD nejezdím, tudíž mi nehrozí nezaplacení a když už budu tak blbej, že si nekoupím jízdenku, tak asi do hodiny po té, co mě lapí revizor jsem na dopravním podniku a cáluju. To proto, abych se vyhnul exekutorům, a jediný co to chce je netvářit se ukřivděně a přiznat si, že jsem jel načerno. A to samo sebou platí o všech dalších případech „zapomenutého placení“ Normální člověk nezapomíná, že dluží. Za druhé nechápu, jak nemakačenkům můžou odtékat stovky miliard. Jak se k nim nemakačenkové dostávají. Tím, že nemakají se k zakázkám těžko dostanou. Ale jinako mi to vadí stejně jako mi vadí velkorysost sociální politiky a neschopnost úředníka rozhodovat. Za další prograsivního zdanění se nebojím, protože moje zdanitelné příjmy činí v tuto chvíli cca 32 tisíc měsíčně. Za další nikoho nestraším a konečně tobě to evidentně také nevadí, protože tlachat umíš, ale proč se teda s Beranem nepředvádíte na Václaváku. Tam můžete máchat praporem spravedlnosti do aleluja. A můj zdravej selskej rozum nech na pokoji. Zamysli se nad svým. A nepřeju si abys mi vkládal do huby co jsem z ní nevypustil. Tímto končím a na spravedlivé všeználky dál nereaguju.

  46. Jan P. říká:

    Pro Aničku:Správně jsem na začátku deklaroval,že celá diskuze je zbytečná.Popravdě řečeno i já celý diskuzní blog Jihlavských listů neberu nijak vážně.
    Škoda,že se lidé jako XXXXX nedají naklonovat.Nebyli by žádní černí pasažéři,bezdomovci,nezaměstnaný,sociálně slabí apod.Levicový buřič by neměl o čem psát nebo debatovat.Naše společnost by ušetřila řadu prostředků,které by se daly použít na další projekty jako byl např. Opencard,Tunel Blanka,IZIP,Promopro,církevní restituce atd.Naše země by se dala využít jako nová destinace daňových rájů.Úspěšní podnikatelé typu Kellnera a Bakaly by to měli blíž.
    ODS by nemusela po volbách řešit problém Miroslavy Němcové. Kam sní ?

    Odpověď na vaši otázku, kterou jste na začátku kladla panu Ďáskovi bych raději hledal v internetových denících jako jsou např.Britské listy a Deník Referendum. Nebo na web.stránkách občanských iniciativ a sdružení(ProAlt,Alternativa Zdola,Pražská škola alternativ).Pokud jste už neudělala předtím.

  47. Tomáš Ďásek říká:

    Jan P – je to těžké. Pokud se zastáváte černých pasažérů (samozřejmě, kdo z nás někdy nejel načerno) nemůžete zároveň brojit proti rozkrádačům, tunelářům a podvodníkům. V tomhle souhlasím naprosto s XXXXX – nikdy na vás nepřijde exekutor týden po tom, co zapomenete zaplatit fakturu za telefon. Pokaždé jsou nejdřív nějaké upomínky, atd. – pro každého věřitele je lepší se napřed zkusit s dlužníkem domluvit. Exekuce je pro ně krajní řešení – sice se nakonec dostanou ke svým penězům, ale polovinu z toho shrábne to všechno kolem. Ale když někdo zpřed problémem zavírá oči, upomínky hází do koše a dělá mrtvého brouka, tak se prostě opravdu nemůže divit. Co kdyby někdo dlužil vám a neměl se k zaplacení ? Mávnete nad tím levicovou rukou a dluh smáznete ? Já vidím problém v tom, že jsou lidé negramotní – ve škole se sice učí, kdy byla zlatá bula sicilská, ale třeba jak si spočítat výhodnost/nevýhodnost půjčky ne. Jak tady nedávno někdo psal – děcka neznají hodnotu peněz. Vidí, že tátovi stačí strčit do terminálu kartu (ani nemusí být diamantová – neodpustím si jemné rýpnutí) a nákup je zaplacený. Když jsem byl malý, chtěli jsme s bráchou autodráhu (tuším EUROPA CUP se to jmenovalo) – stála něco přes tři stovky. Tenkrát šílené peníze. Měli jsme každý týdenní kapesné pětikorunu (pokud ji tedy táta zrovna v inkriminovaném týdnu neinvestoval jiným způsobem v některém z jihlavských pohostinství). Jezdili jsme se sběrem, vraceli nalezené flašky, sušili králičí kožky a bůhvíco všechno a nakonec jsme si ji koupili. Kdyby bývali naši neškudlili a koupili nám ji sami, nemuselo ze mě možná vyrůst takové skeptické, ironické negativní pravicově smýšlející hovado…

    XXXXX – pomalu, pomalu. Vono jako charita sice jo. Ale zase vocať pocať. Za dva litry si tu zahradu posekám sám !

  48. Daňový soumar říká:

    a ještě bych dodal, že jsme nosili do jednoty na výkup vajíčka (ty co jsme čajzli bábí hned zpod slepice) 🙂 trhali jeřabiny, třešně, jabka, rybíz a nosili to do výkupen atd. atd.. Jó tenkrát to nebyl med. Rodiče koupili jen to nejnutnější. A pak že žijeme v sociálně nespravedlivé době. Kdo z dnešní mládeže by to byl ochoten dělat aby si např. koupil mobil ?

  49. XXXXX říká:

    Tomáš: a to bylo bez DPH.:-)
    Já bych mu je při rozměru mojí zahrady s klidným srdcem dal.

  50. XXXXX říká:

    Daňovej: Když ty vole v paneláku vejce nerostou!!! Vejce se přeci kupujou jako prášek v pytlíku. Jiná doba 🙂

  51. Daňový soumar říká:

    No to je neoddiskutovatelný fakt. 🙂 Nicméně kdyby tu možnost měli, tak se na to zvysoka vys… Protože co dneska nevypadne z PC nebo rodičů je pro ně nedosažitelné since – fiction.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I