Archive for Prosinec, 2014

Cizoslovné silvestrovské přání

Úterý, 30 prosince, 2014

Jaký by měl být silvestrovský sloupek? Ten sloupek, který vím, že musím napsat, a přesto ten úkol odkládám a odkládám na poslední chvíli, kdy již není zbytí? Má být hodnotící, bilancující, s výhledem do příštího roku, trochu vzdělávací a možná taky trochu moralizující?

Hlavně aby nebyl frivolní, řekl mi kamarád nesnášející oslavy. A neměl by být iritující, prudérní, ani dehonestující, dodal.

Takový sloupek by byl tristní, naznal jsem.

Když je konec roku, co takhle kdybys napsal nějaký makabrózní? pokračoval.

Nevím, jestli mi k tomu neschází invence, zamyslel jsem se sebekriticky a dodal, že nejsem omnipotentní.

Hlavně si nevybírej nějaké marginální téma, varoval mne.

To by bylo infantilní, souhlasil jsem opět. Na Silvestra to musí být téma spektakulární anebo excitující a ne rigidně frigidní.

Ale vyznění nemůže být ambivalentní, mudroval dále.

To vím taky, řekl jsem si v duchu a šel jej vyprovodit. Mezi dveřmi na mne vrhl pohled a řekl: A jednoduše transparentní.

Přišel jsem na to vlastně až před uzávěrkou novin: Poslední sloupek v roce by měl být jen a jen přející. A protože nemám rád redundantní slova a věty, půjdu hned k věci: S lehkou nadsázkou lze tvrdit, že osm z deseti lidí trpí prokrastinací. Tak ať se váš laxní přístup k tomuto problému v příštím roce změní a vy flexibilně dokážete, že si s ním poradíte. A pokud by byl čistě náhodou váš výsledek i po půl roce dubiózní, nevěšte hlavu. Opět je dokázáno, že novoroční předsevzetí bývají často firdikační.

Petr Klukan

Slovníček cizích slov

bilancující – hodnotící

moralizující – umravňující

frivolní – sklesle mravní

iritující – popuzující

prudérní – falešně stydlivý

dehonestující – urážející, pomlouvačný

tristní – žalostně ubohý

makabrózní – děsivý, hrůzostrašný,

invence – důvtip

omnipotentní – všemocný,

marginální – okrajový

infantilní – dětinský

spektakulární – působivý

excitující – vzrušující

rigidní – ztuhlý, nepružný

frigidní – pohlavně chladný

ambivalentní – dvojznačný

transparentní – průhledný, dostatečně jasný

redundantní – nadbytečný

prokrastinace – chronická tendence odkládání úkolů

laxní – lhostejný

flexibilní – pružný

dubiozní – pochybný

firdikační – pro kočku

O žluté barvě, starostovi Dohnalovi, úřednících a ANO

Pátek, 19 prosince, 2014

První skutečně pracovní zastupitelstva jsou v plném proudu. Na nich noví zastupitelé poprvé rozhodují a hlasují o záležitostech měst a obcí.

Tento týden se zasedalo i v Jihlavě. Na jednání bylo nejvíce slyšet vítězné hnutí ANO. Je v opozici, a proto se nejvíc ptalo, připomínkovalo, někdy až jízlivě či uštěpačně.

Jeho členové častokrát hlasovali ZDRŽEL JSEM SE, což je na tabuli promítnuto žlutou barvou. Kdo hlasuje ANO – jsem PRO, u něho se objeví zelená, kdo NE, je jeho políčko se jménem červené.

Právě na to reagoval na konci zasedání náměstek Vratislav Výborný (ČSSD), když ocenil průběh jednání, ale též prohlásil, že bylo při hlasování na jeho vkus hodně žluté barvy – což je alibismus a v překladu může znamenat: „Neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde.“

„Byl bych rád, kdybychom se rozhodovali ANO, NE. Až na výjimečné případy, kdy si nejsme jisti,“ řekl. Jak ale rozumně a smířlivě dodal, chápe, že tu je řada nových zastupitelů, která vše ještě nemůže znát.

S tím souhlasil i zástupce ANO Radek Popelka. U řady materiálů prý neznali jejich historii, do budoucna chtějí „žlutit“ co nejméně.

 

V této souvislosti je dobré připomenout stále platné dvacet let staré věty. Pronesl je v roce 1994 tehdejší starosta František Dohnal, když hodnotil své první volební období:

„V roce 1991 jsem byl dost narychlo postaven před skutečnost, že nastoupím na radnici. Nevěděl jsem, do čeho jdu, a přiznávám, že mé představy byly mnohdy velmi jednoduché. Obecně bych řekl, že řešení mnohých záležitostí trvá mnohem déle, než bych předpokládal, má to ovšem i svoje příčiny.

Které?

Kritizovat věci, o kterých nic nevím, je jednoduché. Po seznámení se se všemi souvislostmi nutně zjišťujete, že řešení, která navrhujete, tak jednoduchá nejsou a mnohdy nejsou ani možná. Nakonec nevybíráte nejlepší řešení, ale řešení nejméně špatné.

Dalším aspektem je komplikovanost, vyplývající z práce s lidmi. Mohu konstatovat, že s některými rozhodnutími rady a zastupitelstva osobně nesouhlasím, ale musím je respektovat, obhajovat a dodržovat.

Novinkou pro mne byl i význam administrativního aparátu. Tohle je věc, kterou jsem si předtím vůbec neuvědomoval. Diktatura potřebuje minimální administrativu. Problém je předložen jednomu člověku, ten rozhodne, a tím to skončí. Aparát potřebuje jen na dohled, zda byl příkaz vykonán…

V demokracii nerozhoduje jeden člověk, ale volené shromáždění, které musí být kontrolovatelné. To však znamená každý problém prozkoumat, písemně zpracovat, seznámit s ním každého člena voleného shromáždění, prodiskutovat ho na zasedání, pořídit o tom zápis a celý postup zdokumentovat a archivovat pro zpětnou kontrolu. Na to potřebujete lidi, čas a peníze.“

 

Těmi lidmi, které měl starosta Dohnal na mysli, jsou úředníci. Ti úředníci, na které si někteří noví zastupitelé začali v přímém internetovém přenosu vyskakovat a školit je.

Pod slovem úředník si mnozí lidé představí líného člověka, který znepříjemňuje život „obyčejným“ občanům. Takové nesprávné klišé by neměli podporovat svým chováním k úředníkům právě politikové z ANO.

Protože sami ví nejlépe, jak jsou významy slov politik či úředník pošpiněny nespravedlivými klišé. Proč by si jinak členové ANO od politiků sloganem „Nejsme jako politici, makáme“ distancovali?

Konec hazardu v Jihlavě – co dál?

Čtvrtek, 4 prosince, 2014

Pár poznámek k hazardu v Jihlavě.

V jihlavském DIODu se v 27. 11. uskutečnila pod záštitou poslance Víta Kaňkovského beseda na téma problematiky hazardu. Na diskusní podium byli pozvání Ondřej Závodský, náměstek ministra financí a Karel Blaha, ředitel odboru nad sázkovými hrami a loteriemi ministerstva financí, Jaromír Kalina, náměstek primátora, lékařka Jana Toufarová a psycholog Alan Steinhäusel z jihlavské psychiatrické nemocnice.

Přítomní v publiku byli vedle nového primátora Jihlavy, Rudolfa Chloupka, jeho předchůdce Jaroslav Vymazal a člen rady Milan Kolář (Forum Jihlava). Slyšitelnou část hostů ovšem tvořili provozovatele heren a možná i jejích zaměstnanci. Za Stranu zelených seděli v sále Klaus Mike Hübner a Patrik Priesol, kteří se připojili i do diskuze.

Organizátorům patří poděkování za to, že besedu vůbec zorganizovali. Ovšem kritiku si zaslouží fakt, že ve chvíli kdy se začala rozvíjet diskuse, bylo oznámeno, že čas besedy byl vyčerpán. Debata trvala sotva půlhodinu, a nikdo z přítomných netušil, že akce po 90. minutách musí končit. V tomto kontextu je pak lehce k pousmání fakt, že programem provázela kapela, která z drahocenného času přítomných ukrojila více než dvacet minut.

Vzhledem k tomu, že již za měsíc vstoupí do platnosti vyhláška k omezení hazardu na území Jihlavy (viz TZ z 11.12.2011), máme pocit, že diskuse na toto téma nebyla dostatečná.

Například Rudolf Chloupek v svém krátkém projevu zejména zdůraznil údajnou důležitost finančních prostředků z hazardu pro městský rozpočet, domníval se, že by se bez peněz z hazardu  se nemohla rekonstruovat hala SK Jihlava. Pokud ovšem bereme v potaz, na co všechno Jihlava v posledních letech peníze měla, tak nám takováto prohlášení přijdou zavádějící, velmi zavádějící.

Připomínáme anketu na „Desatera problémů Jihlavy“, kde byl nejprve při jednáních na kulatých stolech zformulován problém „Jihlava bez heren“, který se umístil na 3. až 4. místě v hlasování odborníků, následně pak byl problém ve veřejné anketě občany posunut na první místo společenských problémů v Jihlavě, což samo o sobě hovoří jak tuto problematiku vnímají občané města.

„Herny končí, ale lidé se závislostí na hraní tu po nich zůstanou.“  To byla jedna z poznámek, která se objevila v následné diskusi na toto téma. SZ to vnímá jako velký problém vzniklé situace. Odborníci z psychiatrické nemocnice Jihlava nám potvrdili, že závislých lidí na výherních automatech a hazardu stále přibývá, v Krajském městě však není žádná nezisková organizace, která by se problému věnovala. Máme pocit, že pokud se situace nepodchytí a nebude se dostatečně monitorovat, může se stát, že hazard se nám ukryje za zamčené dveře, kde bude jen těžko kontrolovatelný či daněný.

Nenamítáme nic proti zákazu, tento krok je zcela určitě správný, chybí nám ale odpovědi na řadu otázek, např.: Jaký bude následný postup radnice, jak bude předcházet vzniku nelegálních heren na jeho území. Jak se bude pracovat dle kvalifikovaných předpokladů z jihlavské psychiatrické nemocnice s více než stovkou závislých hráčů na Jihlavsku.

Spousta možných a často diskutovaných opatření se tedy na besedě nepobralo. Především se bavilo o penězích, co nám připadá alarmující! A panu primátorovi bych rád vzkázal: Pokud vedení Magistrátu nedokáže zachránit SK Jihlava bez „špinavých“ peněz z hazardu, tak někde dělá chybu.

Pomůže registr hráčů při boje proti souvislosti? (…a jiné legislativní úvahy jako „řidičák“ pro výherní automaty, zvýšení věkové hranice)

Zažene zákaz hazardu v Jihlavě hráče do ilegality?

Přesunou se hráči k hazardu na internetu?

Jaké máme možnosti prevence?