Blog Jihlavských listů

Je tomu dvacet let, kdy zahynul český voják na zahraniční misi. Přesněji řečeno, kdy nesloužil žádné zrůdné ideo-logii, kdy pomáhal, kdy riskoval, aby bylo na světě lépe. Patří mu vzdát hold.

O víkendu mají přes naše území projíždět američtí vojáci NATO. Už teď se hovoří o tom, že někteří lidé chtějí protestovat. Stále není zřejmé proč? Když to dělají komunisté, je to „normální“, protože tím dokazují, že se nezměnili. Proti okupaci spřátelenými vojsky neprotestovali, ale přáli si udržet běžné občany ve strachu. Kam ale nyní dali rozum další protestující? Českem projede konvoj vojenských  vozidel   NATO,   jehož jsme dobrovolně součástí. Tak co má být?

Zkusme se podívat na některé významné momenty zahraničně politického dění z nestandardního úhlu pohledu. A sice z hlediska reálného ovoce, které lidem přinesly. A to na základě známé věty, která říká, že po jejich ovoci je poznáme. Jaké je tedy ono ovoce, které přineslo toto dění běžným, obyčejným a jednoduchým lidem?

Podívejme se takto na události v Iráku, Libyi a Ukrajině, protože v nich můžeme najít mnoho společných styčných bodů. Ve všech případech se totiž jednalo o státy, které nebyly ve svém původním směřování výrazně prozápadně orientované. V Iráku a Libyi se z našeho západního pohledu nacházeli diktátoři, utlačující vlastní národy, a to až takovým způsobem, že se to stalo jedním z důvodů k jejich odstranění. Tím měly být tamní občané zbaveni utrpení, měla jim být přinesena svoboda a zachovávání lidských práv, zaručeno aplikováním demokracie západního typu.

Jako bojovníci za osvobození lidu zpod jha diktátorů začali tedy USA a jejich západní spojenci válečné akce, jejichž deklarovanými cíli byly pouze ty nejušlechtilejší ideály. No a teď, z odstupem času můžeme objektivně posoudit, jaké to přineslo ovoce.

Irák a Libye jsou země, ve kterých byla cíleným bombardováním systematicky ničena infrastruktura. Kromě obrovských materiálních škod měl ozbrojený zásah za následek i velké množství mrtvých, zraněných a zmrzačených.

V Iráku byla dosazena prozápadní vláda, avšak tento stát se stal státem vysoce nestabilním, plným ozbrojených konfliktů a sektářského násilí.

V Libyi vznikly dvě vlády a dva parlamenty, soupeřící mezi sebou. Kromě toho se zde nachází plno různých teroristických skupin, které hájí se zbraní v ruce své kmenové nebo náboženské zájmy. Situace v zemi nemá daleko od naprosté anarchie.

Pokud se podíváme na stav životní úrovně obyvatelstva, stav lidských práv a úroveň demokracie, toto všechno zaznamenává obrovský propad, Životní úroveň šla prudce dolů, demokracie a lidská práva jsou pouze iluzí v zemích, ve kterých se každodenně musíte bát o holý život.

Jaké je tedy reálné ovoce, které ozbrojené akce USA a jejich západních spojenců přinesly? Zničená infrastruktura, tisíce mrtvých, přetrvávající násilí a uplatňování práva silnějšího, rapidní propad životní úrovně a absolutní nefunkčnost demokracie západního typu. Národy Iráku a Libye byly vojenským zásahem USA a jejich západních spojenců vrženy o třicet, ne-li o víc let dozadu. A pokud bychom se zeptali běžných, obyčejných lidí, kdy jim bylo lépe, ne jen jim, ale i nám musí být jasné, že určitě za Husajna či za Kadáffiho.

Nikdo tím samozřejmě netvrdí, že neexistovaly určité věci, s nimiž se nedalo u těchto takzvaných diktátorů souhlasit, ale na druhé straně se zkusme objektivně podívat na to, co způsobil západ svým násilným řešením. Pokud totiž bylo tehdy špatně, dnes je mnohem hůř! Došlo k mnohonásobnému zhoršení životní situace obyvatelstva, bylo zabito a zmrzačeno množství lidí, už ani nemluvě o materiálních škodách.

Stručně vyjádřeno, ovocem jednání USA a západních spojenců je zkáza a destrukce! Ušlechtilé záměry a důvody, proč byly vojenské zásahy nezbytné je jedna věc, ovšem zcela rozvrácené země jako trpké ovoce těchto záměrů je věc druhá.

No a Ukrajina je něco velmi podobného. I tam před tím vládl režim Viktora Janukovyče, který nebyl západu nakloněn. Kvůli korupci byl tento režim násilím svržen a do vlády v Kyjevě se dostali lidé orientovaní prozápadně.

Co však je toho důsledkem a jaké to přineslo ovoce? Výsledkem a ovocem násilně dosazené prozápadní vlády je občanská válka, aktivace neofašistických elementů, tisíce mrtvých a ekonomicky zruinovaná země.

Pokud se tedy máme podívat čistě objektivně pouze na ovoce, které přineslo prosazování prozápadní orientace na Ukrajině, tak jde o ovoce nesmírně trpké, představující obrovský propad životní úrovně obyvatelstva. Jeho mužská část je ještě navíc neustálými mobilizacemi hnána do nesmyslné války.

Po jejich ovoci je poznáte! V případě Iráku, Libye a Ukrajiny přinesla násilná aplikace západních hodnot zkázu a zmar namísto požehnání!

Pokud bylo za Husajna, Kadáffiho a Janukovyče špatně, je nyní lépe? Pokud ale není lépe, ale naopak dokonce mnohonásobně hůř, o čem to svědčí? O čem to napovídá?

Realita nám ukazuje, že ovoce násilného šíření demokracie a takzvané správné prozápadní orientace se jeví jako něco mimořádně zkaženého a zlého! Je to cosi podobného tomu, jako když byly kdysi dávno šířeny křesťanské ideály ohněm a mečem. Stejně je i dnes ohněm, mečem a importovanými revolucemi šířena takzvaná demokracie.

Po jejich ovoci je poznáte! Vězte tedy, že dobrý strom nemůže v žádném případě přinášet špatné ovoce. Dobý strom přece přináší pouze dobré ovoce! Špatné ovoce však musí nutně pocházet ze špatného stromu! Jinak to přece není vůbec možné!

A ještě něco bychom si měli uvědomit. A sice upozornění, skryté ve slovech: Dávejte si dobrý pozor na ty, kteří k vám budou přicházet jako beránci, avšak uvnitř jsou to draví vlci!

Za dravého vlka a za synonymum všeho zla je dnes západem považováno Rusko. Avšak USA a jeho západní spojenci sami sebe staví do pozice mírotvorců a vynucovacích orgánů demokracie a lidských práv. Oni jsou těmi dobrými a tuto velkou a vznešenou pravdu svorně každodenně šíří všechny jim poplatné média. A prostí lidé, podléhající médiím, jsou ve své naivitě přesvědčování o naší západní dobrotě a o agresivním a zvlčilém Rusku.

Kdyby ale většina naší populace nepodlehla západnímu, konzumnímu způsobu života, kdyby se většina našich spoluobčanů nestala ateisty a materialisty, pak by se asi byli přece jen schopni zamyslet nad známými slovy, které nás varují: Dávejte si velký pozor na ty, kteří se tváří jako beránci, ale uvnitř jsou to draví vlci!

Draví vlci, kterým jde pouze o svůj vlastní prospěch a kterým všechno to ostatní, všechny krásné a ušlechtilé řeči o demokracii a lidských právech slouží jen jako zastěrka jejich skutečných úmyslů. A ty úmysly už ani nejsou skryté, ale otevřeně poznatelné podle ovoce, které přinášejí. Vždyť přece po tomto ovoci je můžeme dokonale poznat! Můžeme poznat, že jsou schopni jako vlci na kusy roztrhat celé národy, za účelem vlastních mocenských a kořistnickými cílů, řka přitom pouze o ušlechtilých ideálech.

Kdo proto není v dnešní době vysloveně slepý, musí za vším tím líbivě ušlechtilým, co se prezentuje navenek vidět jako na dlani skrytou a shnilou vnitřní podstatu bezohledné chamtivosti a světovládně mocenských záměrů.

Avšak žel zdá se, že svět je plný hluchých a slepých, kteří proto, aby se oni sami měli dobře drží ústa a krok, a svým alibismem schvalují zvlčile zvrácený systém, jehož součástí se svým mlčením stávají.

ARCHITEKTI KTEŘÍ SE NE-PŘÍZPŮSOBILI

Můj – Profesor Bedřich Rozehnal
Můj – spolužák Jan Sedlák
Můj žáček Martin Laštovička – v přípravce plaveckého odd. Jihlava
————————————————

Pelikán se omluvil studentům za 23 let trvající spor s pedagogem v roce 1989
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se omluvil trojici někdejších studentů architektury, kteří se od roku 1991 do roku 2014 soudili s bývalým pedagogem Janem Snášelem. Ten po nich požadoval omluvu za to, že mu koncem roku 1989 vyslovili nedůvěru. Soudy řešily spor neúměrně dlouho. Novinkám to potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Dnes 16:30
„Byla to jedna z prvních věcí, které ministr po svém nástupu udělal,” řekla Hrochová. Pelikán byl do funkce jmenován ve čtvrtek.
Jiří Slezák, Martin Laštovička a Zdeněk Hirnšál v revolučním období na konci roku 1989 podepsali za fórum studentů dokument, kterým svému pedagogovi, který byl zároveň předsedou základní organizace KSČ, vyjádřili nedůvěru.
Zdůvodnili ji zneužíváním politického postavení a „demagogickým, arogantním a kariéristickým vystupováním“ Snášela. Když dostal Snášel v prosinci 1990 ve škole výpověď, tvrdil, že prvním impulzem pro ni byly právě akce studentů vedené proti němu.
Soudy všech stupňů se případem zabývaly neúměrně dlouho, nakonec rozhodly, že studenti se Snášelovi omlouvat nemusí. Trojice mužů již v roce 2005 uspěla se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
——————————————————-
Už přes 20 let o této kauze píši. Uvedená jména mám v ústech. Mnohé reakce jsou opovržlivé, viz některé příspěvky v JL. Vím co to byla FA za totáče, která nepřímo, ale o to bolestněji likvidovala skauty a sokoly.
Jediný Havel 3 statečné přijal, ostatní se na ně flagrantně vykašlali. Klaus i Zeman měli jiné priority. Nedovedu si představit 23 let post-totalitních strastí osobních a rodinných v této současné „demo-kracii“.

ŽE BY SE ZABLESKLO NA LEPŠÍ ČASY?
Zdeněk Gryc

Hokejová Dukla Jihlava je na Vysočině fenoménem. Především svou úctyhodnou historií, která město Jihlava dodnes zviditelňuje takřka po celém světě. A to i přesto, že armádní model hokejové Dukly po roce 1989 skončil a Dukla se za posledních léta propadla do I. ligy.

Jako jeden z mála oddílů ji stoprocentně vlastní město Jihlava. Což má své výhody i nevýhody. Politici napříč spektrem se však shodují na tom, že profesionální klub by město vlastnit nemělo. Alespoň ne ze sta procent.

Vnitrostranické spory uvnitř ODS

Hokejová Dukla se především v posledních letech stala terčem různých útoků a nařčení. Paradoxně za to až tak nemůže ona, ani její dnešní jednatel, bývalý hráč Dukly a reprezentant Bedřich Ščerban, jako spíš různé tlaky opozičních politiků. A to i z řad bývalé koalice.

Zářným příkladem jsou poslední léta jihlavské ODS. V ní se občanští demokraté rozštěpili na dvě skupiny. Jedna se vytvořila kolem dnešního exprimátora Jaroslava Vymazala, opoziční uvnitř ODS se soustředila kolem Ericha Janderky a Jana Dršaty.

Vnistrostranický boj se odehrával jak přímo, tak i nepřímo „přes“ fotbalový klub FC Vysočina, Teniscentrum či hokejovou Duklu. Pokud opozice v ODS neuspěla ve své straně, ani na radě města, podávala i anonymně trestní oznámení. Boj o moc uprostřed ODS tak mimoděk nejvíce odnášelo právě vedení Dukly a její jednatel Ščerban.

Trestní oznámení byla policií odložena jako nedůvodná, kontroly objevily pochybení, která nevybočují z „normálu“. Tlak na Duklu a jejího šéfa však neustal ani po nových volbách. Možná i proto, že obměna radnice nedosáhla přílišných rozměrů.

Fanoušci proti některým médiím

Exces se zrušením registrace, laicky řečeno: s vyhozením desetiletého chlapce z mládežnického týmu Dukly, který se odehrál asi před měsícem, musel nadzvihnout každého, kdo není obeznámen se situací. Tatínek chlapce, Tomáš Kotrba, je dlouholetým a vytrvalým kritikem vedení Dukly. Sám kdysi asistent trenéra, který byl pro své chování vůči dětem odvolán.

Do sporu o tom, kdo má pravdu, zapojil Kotrba i média. Ta „spřátelená“ si pozval na ranní trénink, aby si mohla vyfotit a natočit, kte­rak zlá Dukla nepustí jeho chlapce na led.

Fanoušci Dukly reagovali po svém – při zápase dokonce na tribuně rozvinuli transparent, na němž bylo napsáno: „Nenecháme na sebe kydat h…, Davide!!!, ani Dnes ani zítra, Evo!!!“

Mnohaletý spor mezi Bedřichem Ščerbanem a redaktorkou Evou Streichsbierovou, píšící pro MF Dnes, se táhne od doby, kdy novinářka pomáhala Dukle s propagací.

Tomáš Kotrba je i jedním z lidí, kteří „Duklu“ žalovali. U soudu napadli volební valnou hromadu mládežnické Dukly. Soud ještě nerozhodl. Ve sporu s Duklou je i bývalý obránce Petr Buzek, jehož děti v mládežnické Dukle také sportují.

S Buzkem bujaře popíjeli, byli vyhozeni

Osobní vztahy, i velmi letité, mohou být toho příčinou. Přesně před deseti lety Buzek za Duklu Jihlava hrál, a dohrál. Spolu s Romanem Kaděrou a Jaroslavem Marešem byl v břenu roku 2005 vyhozen.

Oficiálním důvodem byl zdravotní stav a „nedodržování životosprávy“, tak to označil tehdejší jednatel Dukly Ivan Padělek.

O co šlo? Po sérii prohraných utkání Buzek spolu s Kaděrou a Lukášem Říhou bujaře popíjeli v jednom z jihlavských podniků. Trenér Richard Farda označil jejich jednání za absolutně nemorální. „Já ze své pozice bývalého hráče bych si po tolika porážkách nedovolil chodit mezi lidi,“ uvedl tehdy pro JL.

Jak se ukázalo, za vyhozením však byla i nedobrá atmosféra v kabině. Trenér Farda to potvrdil: „Viděl jsem, že už první trénink bez nich byl o polovinu lepší než dříve. Kluci jsou více pohromadě, neřvou po sobě, nikdo nekritizuje, a to jsou věci, které mančaft potřebuje.“

Buzek se tehdy těmto větám podivil. „Nevím, kdo to roznáší, já o žádných problémech v kabině nevím,“ prohlásil.

Kdo z nich měl pravdu? Jeho spoluhráč Petr Kuchyňa JL odpověděl: „Vyčistil se vzduch v kabině a atmosféra je tam teď jiná.“

Fanoušci volají etické komisi

Vedení Dukly a někteří rodiče dětí, které zde hrají hokej, budou na kordy ještě asi dlouhou dobu. Nemožnost domluvy mezi vedením mládežníků a panem Kotrbou vyvrcholila bezprecedentním zrušením registrace synovi pana Kotrby. Jestliže rodič neustále vedení Dukly kritizuje, ať jde tedy jinam, zní hlas vedení.

Na straně Kotrby je několik rodičů, včetně Petra Buzka. Na straně vedení většina fanoušků Dukly. Jeden z nich dokonce zaslal články MF Dnes, v nichž vidí jednoznačné špinění Dukly, etické komisi Klubu sportovních novinářů a žádá ji o „adekvátní kroky“ proti novinám.

Rodiče kolem pana Kotrby založili spolek Sport Hokej Vysočina a požadují stejné podmínky, jaké má mládež Dukly. Ta je však dotována samotným městem Jihlavou, neboť celý klub vlastní. Rozbíhá se nové kolo stížností…

Dokud bude Dukla Jihlava ve stoprocentním vlastnictví města, a tedy politiků, rozbroje nikdy zcela neustanou. Peníze jdoucí „z kapes daňových poplatníků“, což už zní jako zaklínadlo, musí být maximálně kontrolovány, a to je v pořádku.

Na druhou stranu – soukromý klub by si do svého jednání nenechal mluvit a nespokojené rodiče by v zárodku „uzemnil“. Třeba zákazem přístupu na stadion, nebo obdobným vyhozením z klubu. Jen by u toho asi neasistovala média.

Katyňský masakr
Wikipedie: Katyňský masakr
je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce, které provedla NKVD v roce 1940. Povražděno bylo přibližně 22 000[1] mužů – zejména důstojníků a příslušníků inteligence.
Poté, kdy nacistické Německo přepadlo 1. září 1939 Polsko a rozpoutalo tak druhou světovou válku v Evropě, se k jeho útoku v souladu s předchozími dohodami připojil dne 17. září i Sovětský svaz. Ten následně získal kromě území a porobeného obyvatelstva asi 15 000 válečných zajatců důstojnických hodností, k nimž připojil ještě asi 10 000 příslušníků inteligence (většinou rezervistů) zajatých mimo bojové operace. Ti byli vězněni ve zcela nevyhovujících podmínkách v západním Rusku, Bělorusku a na Ukrajině až do roku 1940, kdy vedení SSSR došlo na návrh NKVD k názoru, že není žádoucí, aby se „prominentní váleční zajatci“ obecně nepřátelsky smýšlející vůči SSSR a komunismu vůbec vrátili domů, a nechalo je povraždit. Jako důvod likvidace se v příkazu k ní výslovně udává právě jejich nepřátelský postoj k SSSR a jeho režimu.[2]

Pokud nenajdete zmíněný film KATYN, který byl včera k dispozici na hlavičce „seznam.cz“, tak ve Wikipedii jsou mapy a foto-dokumenty.
————————————————————-
1 – Včera, 5.března jsem se pokusil upozornit na výročí KATYNU v souvislosti s filmem vloženým do záhlaví na „seznam.cz“
2 – Také jsem se zmínil o předvčerejší přednášce Profesora Putny, která se pokusila přiblížit dějinnou mentalitu regionu, odkud pocházeli aktéři:
————————————–
XXXXX říká:
Středa, 4. 3. 2015 v 22:36
Profesor Putna je především buzerant. A to nejen vevztahy k sexuální orientaci ale i ve veřejném prostoru. V druhé řadě pak je profesor pro život naprosto zbytečných pavěd, kteréžto jsou v rámci jejich mělkosti snadno dostupné širokému spektru budoucích vyskoškolsky, tedy rádoby, vzdělaných, uživatelů Úřadů práce.
Kdyby byl pan Putna profesorem nukleární fyziky, nebo strojírenského tváření, pak bych řekl, no to je frajer. Takhle – další zbytečnej sebestřednej teplouš.

Zdeněk Gryc říká:
Čtvrtek, 5. 3. 2015 v 7:57
Profesor Putna je především buzerant….
Není to moc velké legrace, takhle podpásově se stavět k tomu, co Profesor Putna včera povídal.
Jsem přesvědčen, že těch pár desítek posluchačů namačkaných v salonku musea pochopilo jeho výklad. Nemá cenu se stavět „objektivně“ a hodnotit východ a západ.
Prosím podívejte se, na film KATYN, který je dnes vložen do „seznam.cz“
Docela by mne zajímalo, jestli si někdo myslí, že je „podobně jako ČT zmanipulován“. Dovedou si zde přítomní diskutéři pochopit. Co to ve vztahu Rusko – Polsko znamená.
Putna se v úvodu zmínil, že… aby mohlo dojít k vyrovnání s minulostí, nelze to brát, jako že jo…no ale už je to za námi…bez jasně formulované podstaty zločinu…který si viník uvědomí a přizná, pak teprve může žádat o odpuštění…
Proč by to ale dělal, je bohatě vyzbrojen, pokání…jak nudné, lepší je vystrčit zoubky, to se také více líbí a sjednocuje to lid stojící za činy velkého vůdce.

NO A O KATYNU PŘESTAT MLUVIT, ŽE
snad ale, tedy alespoň někdo se zamyslí
„MAŠINERIE TOHOTO ČINU SE STEJNĚ V CIVILIZACI NEDÁ POCHOPIT“.
———————————————————
PS. Nedávno jsem možná dosti neobratně, leč konkrétně, uvedl na dva případy zatčení našich občanů v květnu 1945 RA. Reakce na text byla také posměšná.