Vzpamatujte se !

Tak nějak jsem si kdysi říkal, co by se muselo stát, abych pocítil potřebu sem zase něco napsat. Je to tady. Dnes ráno jsem si s údivem přečetl v novinách, že ctihodný liberecký zastupitel za lidovou stranu, jakýsi pan Kalenda (původně v jednom článku psali, že dokonce prý poslanec parlamentu, což ale není pravda) si prý dal pár piv a pak si pustil hubu a klávesnici na špacír. Věc se týká události minulého týdne, kdy byl v Rakousku nalezen kamion se sedmdesátkou mrtvých běženců. Podle pana poslance to prý není žádná tragédie, ba právě naopak, protože tito běženci nejsou lidi, ale lůza, póvl a špína. Kdyby seděli doma a nelezli k nám do Evropy, nic by se jim nestalo.
Fajn, stane se. Může jít o ojedinělý exces a je možné, že to pan poslanec dokonce i nějak ustojí a i když ho třeba nakrásně mateřská strana, která má lásku k bližnímu tak nějak ve svém programu, exemplárně vyloučí – v klidu si dozastupiteluje jako nezávislý. Nebylo by na tom tedy v podstatě nic divného, kdyby to byl názor ojedinělý. Když jsem si ale pročetl diskuse pod články s touto událostí, zatraceně mě zamrazilo. Minimálně devadesát procent lidí mu dalo zapravdu – a v podstatě nadšeně tleskalo. Samozřejmě se jedná především o takové ty „Pozorné Čtenáře“, „Platiče Daní“, „Spravedlivé Občany“ a další přezdívky, kteří si svoje komplexy obvykle léčí podobnými řečmi ve své virtuální realitě a pořád doufám, že v reálném životě by jednali přece jenom jinak. Ale i tak.
Víte – o co mi jde. Absolutně nemluvím o uprchlickém problému – byť mám na něj asi trochu jiný názor, než většinová veřejnost. Nezazlívám čechům jejich strach z neznáma a sám vnímám, že je to pro Evropu (a časem tedy i pro nás) opravdu problém s velkým P. To je ale jenom jeden aspekt věci. Jde mi o úplně něco jiného. O to, že někdo dokáže lidskou bytost, která má stejný počet končetin a tělních otvorů jako on sám, považovat za něco podřadného, špinavého a hodného maximálně tak zašlápnutí. Nemluvím o tom, že naše současná evropská civilizace se kupodivu zrodila právě tam, odkud nynější běženci přicházejí – v době kdy se naši českomoravští prapradědové ještě s radostným výskáním mlátili kamennými paličkami a baštili syrové maso. Nemluvím ani o tom, že udušené dvouleté dítě mě osobně přece jenom tak nějak úplně nezapadá do mediálního obrazu uprchlíka, coby bradatého divokého muslima, lačnícího po sociálních dávkách od českého úřadu práce a po tom, aby mohl obden beztrestně znásilňovat české holky a vraždit české důchodce ve frontě před Kauflandem.
Mluvím hergot úplně o něčem jiném. Je to jenom nějakých pětasedmdesát let, kdy se v nemlich stejně velkých autech s výfukem zavedeným dovnitř pokoušela jedna nadřazená rasa stejným způsobem řešit jeden podobný „Problém“. Problém s lidmi, kteří prý byli méněcenní, degenerovaní, přenášeli nemoce a mohli za veškeré ekonomické problémy lidstva. Tehdy také většinová veřejnost absolutně nic nenamítala. Byli naopak spíše rádi, že židé zmizeli a že si mnozí mohli i něco přilepšit z jejich majetku. Nezajímalo je, kde a jak židé končí. Prostě je někdo někam odvezl a je od nich pokoj. Byli totiž jiní a mohli za všechno špatné. Póvl, špína, lůza.
Dneska stojíme v němém úžasu nad obrázky z Osvětimi nebo Mauthausenu a naší mysli se příčí uvěřit, že to všechno byla vůbec pravda. Fotky hromad mrtvol na kost vyhublých a otrhaných vězňů bereme jako nějaké obrázky z jiné planety. Dodnes dáváme za vinu všem němcům bez rozdílu to, že něco tak zrůdného dokázali nejen vymyslet, připustit, ale i tak obludně zrealizovat.
Je mi strašně smutno a cítím, že to špatné v nás ani za těch sedmdesát let nikam nezmizelo, ale že to tam pořád je, doutná a čeká aby se mohlo zase někdy naplno rozhořet. Stejně takhle mi bylo smutno, když jsem kdysi četl knihu Ondřeje Neffa „Tma“ – protože jsem pochopil, že i když ten příběh nemá reálný základ, tak vše co by následovalo, je bohužel bolestně pravdivé.
Jde mi o to, že až za dalších sedmdesát let budou naši vnukové a vnučky nevěřícně kroutit hlavami nad obrázkem lidí vynášejících z jakéhosi odstaveného kamionu rozkládající se těla jiných lidí, jakému národu to pak budou dávat za vinu oni…