Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

RAF

Zdeněk Gryc | Pátek, 14. 8. 2015 v 16:33

Na boskovickém náměstí stál model legendárního letounu Spitfire.

Na Hradčanském náměstí stojí model legendárního letounu Spitfire

Model legendárního stíhacího letounu Spitfire ozdobil v pátek pražské Hradčanské náměstí na připomínku 70. výročí návratu československých letců do vlasti. Slavnostní ceremonie se kromě válečných veteránů a zástupců ministerstva obrany zúčastnil také kardinál Dominik Duka.

Lidé si mohli u symbolu bitvy o Británii připomenout hrdinství 2500 Čechoslováků, kteří se během druhé světové války připojili k britskému Královskému letectvu (RAF).

„Když skončila válka, tak jsme si mysleli, že pojedeme Praze na pomoc, už jsme měli (na letadlech) namalované naše znaky, všechno bylo připravené. Bohužel ti Rusáci nás tady nechtěli, a tak se to oddalovalo, až se to oddálilo do ztracena,“ vzpomínal v pátek na dobu před 70. lety brigádní generál Emil Boček.
Jeden z veteránů vojenského letectva britských ozbrojených sil z druhé světové války Emil Boček.

Českoslovenští letci se z Británie do vlasti nevydali okamžitě po skončení druhé světové války v květnu, ale až v srpnu 1945. Čtyřiapadesát letounů Spitfire z Británie vyrazilo 7. srpna a do Prahy měly dorazit ještě týž den.
Mezipřistání v Německu se ale kvůli mlze a špatnému počasí protáhlo na několik dní, a letci se tak do vlasti dostali až 13. srpna, kdy v pozdních večerních hodinách přistávali na ruzyňském letišti…
Jeden z veteránů vojenského letectva britských ozbrojených sil z druhé světové války Emil Boček s Hanou Fajtlovou, vdovou po generálovi Františku Fajtlovi.ČTK
Na dobu po návratu vzpomínal i další z veteránů, plukovník Pavel Vranský. V národě tehdy podle něj bylo cítit nadšení z konce války a obrovská touha po znovuvybudování vlasti.
Ta ale po několika letech vyprchala, když se v únoru 1948 ujali moci komunisté. Změna režimu se silně dotkla i řady hrdinů z bitvy o Británii, kteří strávili léta ve vězení nebo pracovních táborech.
Právě ostudné pronásledování válečných veteránů v pátek ve své zdravici připomněl i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Všem Čechoslovákům, kteří byli členy RAF, vyjádřil hlubokou úctu a obdiv. Poznamenal také, že nikdy nebude možné beze zbytku splatit dluh, který vůči nim společnost má.
„Bojovali za to, abychom zde mohli takto být, bojovali za to, aby země byla svobodná, bojovali za to, aby lidé mohli otevřeně hovořit, co si myslí, bojovali za to, aby náš stát byl samostatný,“ řekl ve svém projevu kardinál Duka.
Model stíhačky zůstane na Hradčanském náměstí do této soboty do dvou hodin odpoledne.
Tento model Spitfire je na ilustračním fotu, vloženém do čtenáři píší JL dne 12. 5. 05.
————————-
Na poli lidských konfliktů ještě nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu
Churchillův projev o Bitvě o Británii 20. 8. 1940. Hitler a Stalin, kámoši jak hrom, si v rámci bitvy o Anglii kroutili knírky.
Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. 17. září 1939, tedy šestnáct dní později, zahájil Sovětský svaz (SSSR) invazi do Polska z východu. Krátce poté se do konfliktu vložily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu. Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem smlouvu o neútočení (tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov), podepsanou 24. srpna 1939 (avšak datovanou o jeden den dříve, tedy 23. srpna 1939). Tímto paktem si tyto dva státy – mimo jiných ustanovení – rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou států. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa). Bitva o Británii (10. červenec 1940 – 31. října 1940) představuje střetnutí mezi německou Luftwaffe a britskouRoyal Air Force nad Británií a kanálem La Manche.
Komentáře pod ilustrativním fotem a článkem, od skupiny JETLAG, jsou značně nechutné, včetně jinde, k panu kardinálovi. Žádám tyto prominenty, aby si našli vlastní píseček s lopatičkou a nešpinili blog.
Zdeněk Gryc

ZÍTRA SLAVÍ LETCI RAF, SPOLU SE SVOU KRÁLOVNOU,
KONEC 2. SVĚTOVÉ VÁLKY. NAŠI LETCI BOJOVALI V TOMTO KONFLIKTU STATEČNĚ,
NA STRANĚ TĚCH, KTEŘÍ MOHOU BÝT HRDI NA TO, ŽE SI NA ROZDÍL OD TOTALITVÍCH STÁTŮ,
NEUŠPINILI RUCE, STRATEGICKÝMI SMLOUVAMI S AGRESORY, NĚMĚCKEM A JAPONSKEM.

68 komentářů k článku “RAF”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Něco pro Honzu.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Rapallsk%C3%A1_smlouva_%281922%29

    Rapallská smlouva byla podepsána 16. dubna 1922 v Rapallu (Itálie). Šlo o smlouvu mezi Německem a Sovětským Ruskem (Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou). Byly tím obnoveny diplomatické styky mezi oběma zeměmi, které se zřekly navzájem náhrady válečných škod a přiznaly si doložku nejvyšších výhod.

    Situace před konferencí

    Německo a Rusko se po 1. světové válce dostaly do mezinárodní izolace. Oba státy měly dluhy a ostatní země s nimi nechtěly obchodovat, dokud tyto dluhy nebudou uhrazeny. Rusko mělo dluhy předválečné, válečné a byla po něm požadována náhrada za zahraniční majetek, který byl zkonfiskován během říjnové revoluce.

    Zatímco v Rusku byla smlouva přijata jako jednoznačný diplomatický úspěch v Německu se našla celá řada kritiků. Ministr zahraničí Rathenau byl dokonce 24. června 1922 zabit při atentátu. Přesto spolupráce mezi oběma zeměmi pokračovala. Ve vojenské oblasti jim umožňovala obcházet Versailleskou smlouvu. Rusové získali moderní technologie a těžké zbraně a Němci mohli v Rusku cvičit svoje letectvo. Obě země měly dokonce společná vojenská zařízení:

    Tankovou školu v Kazani
    Cvičiště pro součinnost dělostřeleckých a leteckých sil ve Voroněži
    Leteckou škola v Lipecku.

  2. Svatopluk Beran říká:

    http://www.wehrmacht.cz/cz/hitlerovi-generalove/zivotopisy-generalu/heinz-guderian/guderian-objevuje-silu-motoru-1922-1933

    Podle Versailleské smlouvy však nebylo Němcům dovoleno vyvíjet vlastní tankové jednotky a další výzbroj, a byli proto nuceni hledat mezery v této, pro Němce, potupné smlouvě. Vznikla tak Rapallská smlouva, která byl stvrzena 22. dubna 1922, a které nastolila spolupráci mezi oběma signatáři, tedy Německem a Ruskem, a znamenala vojenskou spolupráci. Za krátko byly vytvořeny tři experimentální střediska, kde byly testovány nové vynálezy a školeni noví specialisté. Byly zde vyvíjeny nejen ruské, ale i německé tanky. Součástky na německé tanky byly tajně vyráběny v Německu a pak posílány ke složení a testování do Ruska, do střediska na řece Kamě. Guderian, podporován von Tschischwitzem a Lutzem, se nadále věnoval motorizaci s jeho typickou horlivostí.

    V roce 1925 byla podepsána smlouva v Locarnu, což znamenalo rehabilitaci Německa a krátký mír v Evropě. O rok později bylo Německo přijato do ligy národů a nakonec v roce 1930 byla spojenecká vojska stažena z Německa. I přes konference o odzbrojení probíhal na pozadí těchto událostí vývoj obrněných sil, ať už to bylo v Británii a nebo v Rusku.

    Guderian v tomto období zaznamenával mnoho úspěchů a ve spojení se svým novým nadřízeným, inspektorem motorového transportu Lutzem prosazoval své plány na nejvyšších místech. Navštívil také tajné testovací zařízení v Kazani, v Rusku, kde se setkal s několika ruskými důstojníky, kteří se později staly jeho smrtelnými nepřáteli.

    Pokud by jste chtěl znát přesně data společných předHitlerovských spojení mezi Ruskými a Německými důstojníky musel by jste jít hodně hluboko do archiválií Ruské i Německé kontrašpionáže. Je možné že již někdo udělal disertační práci na toto téma. Proto jsem na začátku svého článku přesně napsal – Domnívám se že v případě likvidace vojenských kádrů tuším co bylo příčinou.

  3. Svatopluk Beran říká:

    Olaf Groehler: Sebevražedné spojenectví

    Nakladatel: Ivo Železný, Praha 1997 | překlad: Vladimír Marek | originál: Selbstmörderische Allianz, Berlin 1992

    V knize „Sebevražedné spojenectví“ bývalý východoněmecký historik rozebírá za minulého režimu tabuizovanou německo-sovětskou vojenskou spolupráci v letech 1920-1941.

    Německo, stejně jako Sovětský svaz, se po první světové válce ocitlo v izolaci, jeho armáda byla silně omezena a mělo zakázáno vyvíjet moderní zbraně. Sovětský svaz naopak toužil po rozšíření a zmodernizování své armády a tak k sobě tyto dva státy poměrně logicky našly cestu.

    Velitel reichswehru Hans von Seeckt byl příznivcem spolupráce se SSSR, první kontakty byly navázány počátkem dvacátých let a slibně rozvíjet se začaly zejména po uzavření rapallské smlouvy v dubna 1922. Postupně vykrystalizovaly tři hlavní německé vojenské projekty v SSSR: základny Lipeck, Kazaň a Tomka.

    Lipeck u Voroněže byla letecká základna otevřená v dubnu 1925. Jak autor uvádí, prošlo jí sice do roku 1933 jen 120 německých pilotů, ale ti potom tvořili nejlepší a nejzkušenější důstojníky Göringovy Luftwaffe. Další stovka důstojníků reichswehru zde prodělala výcvik na letecké pozorovatele. Lipeck bylo také významné testovací středisko, do roku 1933 prodělávala většina nových letadel první testování právě zde. Němci se v Lipecku také seznámili s mnohými sovětskými letadly. Sověti naopak těžili z německých vojenských a technických zkušeností. V Lipecku a na dalších sovětských leteckých školách působili např. Hugo Sperrle (později velitel 3. luftflotte), Kurt Student (tvůrce německých výsadkových sil), Martin Fiebig a další.

    Kazaň byla významná tanková škola, která začala fungovat na jaře 1929. Testovaly se tady tanky Christie a později i „Grosstraktory“ firem Krupp a Rheinmetall. Reichswehr zde cvičil posádky tanků a tankové instruktory. Obě armády společně testovaly i sovětské tanky T-26, T-28, T-35 a BT. Školu vedl generál Oswald Lutz, později první velitel německých tankových vojsk. V letech 1932 a 1933 v Kazani pobýval Heinz Guderian. Společných rusko-německých manévrů se počátkem 30. let zúčastnili i Hermann Hoth, Friedrich Paulus, Gotthard Heinrici, Hans Krebs nebo Erich von Manstein. Tedy samá později známá jména.

    Tomka byla základna pro testování chemických zbraní, kde Sověti společně s Němci testovali různé chemické látky jako yperit, fosgen apod.

    Zejména první dva společné projekty byly velmi úspěšné a prošlo jimi mnoho budoucích vynikajících německých a sovětských velitelů, kteří se mnohdy po roce 1941 vzájemně střetli.

    Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 byla sice vojenská spolupráce výrazně utlumena, ale stále zde přetrvávaly mnohé osobní kontakty a přátelství z předchozího období. Naprosté přervání všech styků nastalo až po Stalinově čistce v řadách sovětské armády po roce 1937. Autor se zde zmiňuje i o Heydrichově spiknutí, které mělo být podnětem Stalinovy čistky, ale jak vyplývá z poznámek na konci knihy, vychází v podstatě pouze z knih Rudolfa Ströbingera a Ivana Pfaffa, které bych nepovažoval za úplně spolehlivé.

  4. Honza říká:

    Pěkně jste to napsal pane Berane, tohle historické školení jste si mohl odpustit, jelikož je to vše opsané, ale nikde ve vašem příspěvku jsem se nedočetl jaké vojenské technologie Rusové v té době předali Němcům. Právě Němci, díky svému omezení v budování armády po 1SV, nemohli uskutečnit rozvoj své armády jak po technické stránce tak výcviku pilotů a právě Rusové jim tyto možnosti dali.

  5. Honza říká:

    „……. Za krátko byly vytvořeny tři experimentální střediska, kde byly testovány nové vynálezy a školeni noví specialisté. Byly zde vyvíjeny nejen ruské, ale i německé tanky. Součástky na německé tanky byly tajně vyráběny v Německu a pak posílány ke složení a testování do Ruska, do střediska na řece Kamě……..“.
    Pane Berane asi víte z čeho je citováno.

  6. Svatopluk Beran říká:

    Honzo s vámi je to poměrně složité ale –

    Na moji úvahu – Zatím co Hitler pak svým důstojníkům, kteří před jeho nástupem k moci spolupracovali s Ruskými důstojníky při vzájemných cvičeních a výměnách vojenských informací věřil, tak Stalin se bývalých vzájemných přátelství německých a ruských důstojníků, která vznikla před rokem 1933 obával.

    Vy mi odpovíte –

    To p.Beran : Posledních 7 řádků ve vašem příspěvku je víceméně méně diskutabilních a myslím že nepravdivých.

    Já vám ukážu z kterých dokumentů jsem na internetu čerpal odpověď pro vás – mám o tom ale dokumety a vědomosti starší, ještě z doby pře rokem 89 -, a vy mi namísto toho aby jste se omluvil za to že jste mě obvinil z vymýšlení odpovíte –

    Pěkně jste to napsal pane Berane, tohle historické školení jste si mohl odpustit, jelikož je to vše opsané.

    Já napíšu – Jelikož ostatní země Evropy v podstatě neuznávaly Sovětské Rusko ani poválečné Německo, kterému zakázaly vyzbrojování, tak si tyto dvě odstrčené země navzájem pomáhaly. Sovětský Svaz umožňoval, ještě však ne hitlerovskému Německu, výcvik vojsk a zkoušky technologií na svém území. Německo pak jako protiváhu zásobovalo Rusko těmito vojenskými technologiemi a tehdejším principem vojenské logistiky a výcviku.

    Vy mi odpovíte –

    Právě Němci, díky svému omezení v budování armády po 1SV, nemohli uskutečnit rozvoj své armády jak po technické stránce tak výcviku pilotů a právě Rusové jim tyto možnosti dali.

    Vy mi ve své odpovědi napíšete –

    prosím o konkretní případy na vaše sdělení „Německo pak jako protiváhu zásobovalo Rusko těmito vojenskými technologiemi a tehdejším principem vojenské logistiky a výcviku“. Není neznám případ, kdy by Němci Rusům poskytli svoje vojenské technologie. Ruská tanková a letecká technika počátkem války ( v době napadení Ruska Němci ) byla s Německou nesrovnatelná. Tento rozdíl byl markantní i v námořnictvu. Rovněž výcvik, velení, strategie a vedení obraných bojů bylo díky stalinistickým čistkám v armádě na velmi nízké úrovni.

    A já vám říkám, že jsem se nikde ve svém příspěvku nezmiňoval o tom že to bylo před 2SV, psal jsem, že to bylo po 1SV a že to skončilo nástupem Hitlera. Pokud to tak není, ukažte mi prosím kde přesně jsem uvedl že se jednalo o dobu před 2SV.

    Dále píšete že –

    ale nikde ve vašem příspěvku jsem se nedočetl jaké vojenské technologie Rusové v té době předali Němcům.

    Na to já vám říkám –

    Kde jsem psal že Rusové předávali technologie Němcům, já jsem přeci psal že Němci nabízeli technologie Rusům a že nabízeli za to Němcům své území, protože obě země byly vyloučeny z celoevropské vzájemné pomoci. Můžete mi prosím vypíchnout, kde podle vás píšu o tom že Rusové dodávali Němcům technologie?

    Vaše zmmatené protireakce jsou jako vystřižené ze komunistických soudů z 50 let. Vy zřejmě rychle a proto špatně čtete, načež následně píšete rychleji než přemýšlíte. Projděte si postupně co jsem napsal a vy odpovídal. Ve svém vlastní zájmu pak raději zpomalte z odpovědí ať mají smysl a nevypadáte přihlouple a nesoustředěný.

    Ještě jednu připomínku si dovolím k vaší osobě, někde jste popisoval specifika letadla. Moje otázka zní – to letadlo jste vymyslel vy a nebo jste to odněkud opsal? Já bych vás rád upozornil na to, že nikdo z nás tedy, ani já ani vy, nepoužíváme pro svou argumentaci své vlastní vize, nýbrž jenom ty, co už někdy někdo napsal, vymyslel nebo použil. Ani já ani nikdo jiný zde není původním a prvním majitel myšlenky nebo názoru. Snad vyjma pana Gryce a jeho případných architektonických studií. Mohu vám pro vaše uklidnění zdělit, že na tom že jen opakujeme co již jednou někdo řek nebo napsal, není nic špatného, protože to znamená že studujem a že se učíme. Tato lidská činnost se spíš podporuje než odsuzuje a je dávána za jeden z nezbytných příkladů pokroku lidstva.

  7. Fejinka říká:

    Honzo, ta Škodovka je světlá vyjímka , kde se zahraniční investor „pochlapil“. Opakem je třeba Tatra, kterou dostali do rukou Američané a málem skončila krachem díky jejich vedení. A ta Poldovka skončila proto,že byla velkým konkurentem především špičkovými ušlechtilými ocelemi cizině a ta měla zájem o její likvidaci. Různými machinacemi dospěla ke krachu i tím českým pitomečkem, momentálně mi vypadlo to jeho jméno, který se dostal do vedení. Byl to záměr jako u řady jiných českých podniků, aby klekly a že jich bylo. Konkurovaly a musely skončit, třeba fungl nový cukrovar v Hrochově Týnci Frantíci nechali zbourat. A navíc tomu pomáhali i různí borci -soudci v konkurzních řízeních. To, že se k nám některé, především automobilky nastěhovaly (Nošovice, Kolín), bylo dáno tím: kvalitní odborníci-dělníci, daňové prázdniny, průmyslové zóny za hubičku a hlavně laciná pracovní síla.
    A ty řetězce svou obchodní politikou nutí dodavatele prodávat jim svoje výrobky za velmi nepříznivých podmínek a jim nic nezbývá, než se podvolit, nebo skončit. A to nemluvím o problémech v zemědělství (český výrobce-zahraniční výrobce-různé dotace atd). Oni kdyby naši politici trochu více naše výrobce a obchodníky podrželi a nevymlouvali se, že trh vše vyřeší, tak by to také vypadalo jinak.

  8. Honza říká:

    Pane Berane od vás : “ ……… Sověti naopak těžili z německých vojenských a technických zkušeností ……“
    „…… já jsem přeci psal že Němci nabízeli technologie Rusům ….. “ – které ?

  9. Honza říká:

    To p.Beran : technické údaje a výkony se skutečně opisují, v tom máte pravdu, ale to kolem ….. ?

  10. Honza říká:

    Pane Berane, svého času jste tady psal Tokiu, Hirošimě a Nagasaki, jak to bylo ze strany Američanů špatně, jak se zachovali koncem války. Nevím zda jste se díval v pondělí na TV 2.program. Za to jak se chovali Japonci v Singapuru, Malajsii a Číně počátkem války, tak za to bych hodil na Japonské ne dvě atomové bomby, ale čtyři. Japonci se chovali nejen k vojákům-zajatcům, ale i k civilistů jako ta nejhorší zvířata.

  11. Svatopluk Beran říká:

    Honzo, váš názor o přidání 2 atomových bomb po zhlédnutí 2programu ČT je podle mne tak trochu v úrovni uvažování dítěte. O tom coprováděli Japonci vím a byla to hrůza hrůz. Přečtěte si například knihu Rytíři Bušido. To ale podle mne stále není důvodem pro organizovaní vlálečných zločinů na civilním obyvatelstvu, nota bene když už je protivník na kolenou. Pokud přejdu do vašeho myšlení, a vím že je to hloupé – kolik by asi na konci války měli zhodit Rusové atomových bomb (samozřejmě pokud by je měli) na civilní obyvatelstvo Německa na konci války. Třeba jen za umučení svých téměř 4 milionů vojáků v zajetí Němců? Kolik by k tomu měli ještě přidat atomových bomb za zvěrstva a smrt kterých se dopustili Němci na 10 milionech civilních občanů. Kolik by měli zhodit židé atomových bomb na konci 2SV na civilisty Německa, za zabití, zplyňování, či umučení svých 6 milionů občanů? No kolik by to bylo asi atomových bomb dohromady 50 nebo 100? Schválně, kolik by jste navrhoval? Že vy jste ještě dítě, které rádo čte technické publikace o válkách a vojácích, že vy si i hrozně rád zastřílíte v nějaké té válečné hře na počítači, kde se vám nic nemůže stát. Kde necítíte bolest když vám třeba po zásahu granátem vyhřeznou vnitřnosti.

  12. Zdeněk Gryc říká:

    RAF

    Den bombardování Londýna (7. září)
    Zveřejněno 7. 9. 2015
    Do letecké bitvy se mezi 10. červencem a 31. říjnem zapojilo také 89 Československých letců. Více bylo /samozřejmě kromě Britů/ jen Poláků, Kanaďanů a Novozélanďanů.

    ZG

  13. Venca říká:

    A pak následovala odplata a zcela zbytečné bombardování civilních cílů v Německu.

  14. Venca říká:

    Už zase provokuješ ? Vyber si laskavě jinou přezdívku, zapoj mozek.

  15. honza říká:

    Pane Berane, nevím kolik literatury faktů jste přečetl vy, ale já myslím že mám načteno o Pacifiku dost literatury, která mne vede k mému vyjádření. Ono jenom následné zhlédnutí těch brutalit a fanatismu Japonských vojáků mne v tom utvrdilo. Ona válka a chování v ní se musí posuzovat tak trochu z jiného pohledu než z kanape v dnešní době. Celé Japonsko a jeho lid byl nejen zfanatizován, ale i odhodlán bojovat na svém území o každý píď země. Stejně to tak bylo i s bombardováním Spojenců německých měst. No a že byli v občanské zástavbě zbrojní továrny, byl úmysl Hitlera který následně ve své propagandě dovedl do detailů. Jinak mimochodem víte kdo první zahájil a uskutečnil bombardování německého území/města, což dalo záminku k zahájení bombardování Londýna a následně jiných Anglických měst???

  16. honza říká:

    To Beran : vaše citace … „Pokud přejdu do vašeho myšlení, a vím že je to hloupé – kolik by asi na konci války měli zhodit Rusové atomových bomb (samozřejmě pokud by je měli) na civilní obyvatelstvo Německa na konci války“. …. Právě že ji neměli, tak zemřelo tolik hrdinných sovětských vojáků. Věřte tomu že kdyby měl Stalin atomovou bombu, tak se ji nebál použit. Jinak „zhodit“ – ale „shodit“ (shora dolů) …. 🙂 – není podstatné.

  17. honza říká:

    To Beran : 14.8.1945 oznámila japonská vláda na popud císař Hirohita bezpodmínečnou kapitulaci. V té době měly japonské ozbrojené síly stále ještě ve zbrani 6 893 000 osob ve 154 divizích, 136 brigádách pozemní armády a 20 námořních svazech. Docela slušná ozbrojená síla která by bránila vstupu na japonské území. No a k tomu musíme přičíst jejich fanatismus a zfanatizované obyvatelstvo. Jen na straně Spojenců (bez Číny, SSSR a MoLR) padlo a bylo zajato v tichomořské válce 547 200 vojáků oproti 1 633 400 japonských. Už jenom tento poměr 2,99:1 hovoří o ochotě japonských vojáků padnou ta císaře Hirohita a svoji vlast.

  18. Berka říká:

    Já osobně nasazení atomových zbraní proti civilnímu obyvatelstvu taky odsuzuju – i když jsem už dřív napsal, že uznávám jejich nesporný příspěvek pro konec války. Polemika o tom kdo, kam a kolik atomovek měl shodit mi ale přece jen chlapi přijde trochu hloupá (a naštěstí zbytečná).

    Mě osobně spíš vadí, že milý božský císař ze všeho vyvázl bez ztráty kytičky a v klidu dožil v čele Japonska až kdesi do osmdesátých let.

    Nebyl určitě přímým spouštěčem války, ale to co se občas píše – že na japonskou generalitu neměl skutečný vliv, je podle mě hloupost. Kdyby chtěl, minimálně mohl válku ukončit dřív.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I