Blog Jihlavských listů

Tomáš Ďásek
32- Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz

Vzpamatujte se !

Tomáš Ďásek | Pondělí, 31. 8. 2015 v 20:49

Tak nějak jsem si kdysi říkal, co by se muselo stát, abych pocítil potřebu sem zase něco napsat. Je to tady. Dnes ráno jsem si s údivem přečetl v novinách, že ctihodný liberecký zastupitel za lidovou stranu, jakýsi pan Kalenda (původně v jednom článku psali, že dokonce prý poslanec parlamentu, což ale není pravda) si prý dal pár piv a pak si pustil hubu a klávesnici na špacír. Věc se týká události minulého týdne, kdy byl v Rakousku nalezen kamion se sedmdesátkou mrtvých běženců. Podle pana poslance to prý není žádná tragédie, ba právě naopak, protože tito běženci nejsou lidi, ale lůza, póvl a špína. Kdyby seděli doma a nelezli k nám do Evropy, nic by se jim nestalo.

Fajn, stane se. Může jít o ojedinělý exces a je možné, že to pan poslanec dokonce i nějak ustojí  a i když ho třeba nakrásně mateřská strana, která má lásku k bližnímu tak nějak ve svém programu, exemplárně vyloučí – v klidu si dozastupiteluje jako nezávislý. Nebylo by na tom tedy v podstatě nic divného, kdyby to byl názor ojedinělý. Když jsem si ale pročetl diskuse pod články s touto událostí, zatraceně mě zamrazilo. Minimálně devadesát procent lidí mu dalo zapravdu – a v podstatě nadšeně tleskalo. Samozřejmě se jedná především o takové ty „Pozorné Čtenáře“, „Platiče Daní“, „Spravedlivé Občany“ a další přezdívky, kteří si svoje komplexy obvykle léčí podobnými řečmi ve své virtuální realitě a pořád doufám, že v reálném životě by jednali přece jenom jinak. Ale i tak.

Víte – o co mi jde. Absolutně nemluvím o uprchlickém problému – byť mám na něj asi trochu jiný názor, než většinová veřejnost. Nezazlívám čechům jejich strach z neznáma a sám vnímám, že je to pro Evropu (a časem tedy i pro nás) opravdu problém s velkým P. To je ale jenom jeden aspekt věci. Jde mi o úplně něco jiného. O to, že někdo dokáže lidskou bytost, která má stejný počet končetin a tělních otvorů jako on sám, považovat za něco podřadného, špinavého a hodného maximálně tak zašlápnutí. Nemluvím o tom, že naše současná evropská civilizace se kupodivu zrodila právě tam, odkud nynější běženci přicházejí – v době kdy se naši českomoravští prapradědové ještě s radostným výskáním mlátili kamennými paličkami a baštili syrové maso. Nemluvím ani o tom, že udušené dvouleté dítě mě osobně přece jenom tak nějak úplně nezapadá do mediálního obrazu uprchlíka, coby bradatého divokého muslima, lačnícího po sociálních dávkách od českého úřadu práce a po tom, aby mohl obden beztrestně znásilňovat české holky a vraždit české důchodce ve frontě před Kauflandem.

Mluvím hergot úplně o něčem jiném. Je to jenom nějakých pětasedmdesát let, kdy se v nemlich stejně velkých autech s výfukem zavedeným dovnitř pokoušela jedna nadřazená rasa stejným způsobem řešit jeden podobný „Problém“. Problém s lidmi, kteří prý byli méněcenní, degenerovaní, přenášeli nemoce a mohli za veškeré ekonomické problémy lidstva. Tehdy také většinová veřejnost absolutně nic nenamítala. Byli naopak spíše rádi, že židé zmizeli a že si mnozí mohli i něco přilepšit z jejich majetku. Nezajímalo je, kde a jak židé končí. Prostě je někdo někam odvezl a je od nich pokoj. Byli totiž jiní a mohli za všechno špatné. Póvl, špína, lůza.

Dneska stojíme v němém úžasu nad obrázky z Osvětimi nebo Mauthausenu a naší mysli se příčí uvěřit, že to všechno byla vůbec pravda. Fotky hromad mrtvol na kost vyhublých a otrhaných vězňů bereme jako nějaké obrázky z jiné planety. Dodnes dáváme za vinu všem němcům bez rozdílu to, že něco tak zrůdného dokázali nejen vymyslet, připustit, ale i tak obludně zrealizovat.

Je mi strašně smutno a cítím, že to špatné v nás ani za těch sedmdesát let nikam nezmizelo, ale že to tam pořád je, doutná a čeká aby se mohlo zase někdy naplno rozhořet. Stejně takhle mi bylo smutno, když jsem kdysi četl knihu Ondřeje Neffa „Tma“ – protože jsem pochopil, že i když ten příběh nemá reálný základ, tak vše co by následovalo, je bohužel bolestně pravdivé.

Jde mi o to, že až za dalších sedmdesát let budou naši vnukové a vnučky nevěřícně kroutit hlavami nad obrázkem lidí vynášejících z jakéhosi odstaveného kamionu rozkládající se těla jiných lidí, jakému národu to pak budou dávat za vinu oni…

131 komentářů k článku “Vzpamatujte se !”

  1. XXXXX říká:

    Ty nemáš občanství, no tak to by mohlo znamenat, že jen blbýho děláš abys ho dostal, což tě na jednu stranu šlechtí a na druhou jsi … jo on tě velkej brácha sleduje co? Hele dej pokoj ameriko, nikdo tě nebere vážně tyhle plky si vykřikuj na nějaký republikánský demonstraci v jůesej. Rozesrali jste celej svět a fertig. A kuvajt to je k smíchu, kdyby amerika nehlídala svoje strategický zájmy, čili ropu, tak nehne prdelí, nedělej z nás blbce. A jaký to je dostat všude přes držku? Od chátry s kalachama?

  2. Svatopluk Beran říká:

    Farizejství pana Furbachera i celého vedení země (nadnárodních společností i gavrmentu), kterou dnes on používá užívá ke svému životu je až neskutečné. Genocida a praktické vyvraždění rudé rasy ve svém regionu. Cílená likvidace jednoho zvířecího druhu (bizoni). Podařilo se jim to během 5 let. Dvakrát využití evropské hlouposti, (1 a 2 SV), k nastolení své dočasné světové hegemonie. A poválečné milionové vyvražďování obyvatel celého světa. V posledních 10 letech pak cílené ničení a opětovné vyvražďování jedné lidské kultury dlouhodobě etablované ve Společenství národů a to až na opačné polokouli světa než sami. Přičemž též vygeneroval již minimálně desetimilionové armády ,,homeles peolple,, této kultury, která se zmateně tlačí na místa, která jsou prozatím bez amerického vražedného nadšení. To vše pro suroviny a tržní odbyt. Pane Furbacher můžete mi dát odkazy na to jak Sadám podporoval Taliban a AL-kajdu? Vy to máte opravdu z těch vašich domácích zpráv tak trochu popletené.

    Že jsou mnozí občané východní Evropy málo schopní spolukooperovat z jinou kulturou a máme s tím osobní problém je ale skutečností, což naš media dlouhodobě podporují. Mezi pravicí a levicí pak není v tomto ohledu žádný rozdíl. Připojuji jeden článek, který tak trochu nahlíží z jiné strany než přemýšlí věčinový občan.

    V Röszke byl k vidění chaos šestačtyřicátého

    Michal Kašpárek

    Ať mi už nikdo nevykládá o vyspělé a humanistické Evropě: v jejím středu jsem viděl informační a právní vakuum poválečných měsíců.

    Pod vlivem zpráv z Maďarska, několika sklenek merlotu a bestofka Sváti Karáska („a ty se zas krčíš v davu, zas jen přihlížíš“) jsem minulý týden do facebookových skupin organizujících pomoc běžencům nabídl svoje ruce a auto. Než jsem si to stačil rozmyslet, sjížděli jsme u Segedínu z dálnice k improvizovanému táboru na maďarsko-srbské hranici v poli za vesnicí Röszke. V neděli a pondělí 13. a 14. září jsem tam buď pomáhal ve společném stánku německé Antify, brněnských Food Not Bombs a kavárny Tři ocásci krájet zeleninu a rozdávat příchozím hotové jídlo, nebo vozil dobrovolníky a materiál ze Segedínu. V pondělí večer Maďarsko zašpuntovalo hraniční plot a neveselá free party, kterou za dva týdny prošlo přes deset tisíc lidí, skončila.

    Ušetřím vás há-el-pé o nebožácích prchajících před Islámským státem: jednak už je toho dojetí až moc, jednak jsem vyprávění neměl jak ověřit. Po osmačtyřiceti hodinách na místě mám ale potřebu odpovědět na několik otázek, ať už se na ně někdo ptá, nebo ne.

    Máme se bát?

    Lidí, které jsem potkal v Röszke? ­Ne. Srovnatelně byste se museli bát jakékoliv jiné podobně pestré skupiny, řekněme všech, kteří od půlnoci do půlnoci využijí autobusovou linku na Ruzyň.

    Neříkám, že to byly do posledního dobré duše, že by každého z nich měla Evropa přijmout, ani že mají nárok na to vybrat si cílovou zemi à la carte. Říkám tolik, že není důvod mít z nich větší strach než z jakékoliv jiného náhodného uskupení lidí kdekoliv v Česku.

    Do Röszke nepřicházely invazní hordy barbarů. Přicházelo do něj hodně středostavovských rodin s dětmi, překvapivé množství starých lidí tlačených příbuznými přes železniční pražce na vozících a samozřejmě i legendární mladíci. Což ale znamená taky ucha bojeschopná asi jako kluk, který dal řetízek do špatného hrnečku.

    K tolik diskutovaným kulturním rozdílům: Arabové se u stánku s jídlem poslušně nechali cepovat a rovnat do fronty mladými dobrovolnicemi. Všichni muži chápali, že nejdřív dostanou najíst ženy a děti, i když to občas znamenalo, že pro ně samotné nic nezbude. Pár strávníků ze sta se ptalo, jestli je jídlo halal; všem takovým stačilo ujištění, že je veganské. Z tisíců žen, které jsem viděl, měla jedna nikáb, většina hidžáb, některé neměly vlasy zahalené vůbec.

    Den po našem odjezdu se část běženců střetla na zavřené hranici s maďarskými policisty. Na mém uklidňování to nic nemění: udělejte z cestujících linky 119 dav, trochu ho zdeprimujte a menší část lidí bude stejně agresivní, jako byla menší část běženců.

    Byl v táboře v Röszke skutečně takový nepořádek?

    Byl. Když je na jednom místě hodně lidí a žádný systém svozu odpadu, bude tam brajgl. A i kdyby tam nakrásně stály kontejnery na tříděný odpad, prázdnou lahev od vody nebudete řešit ve chvíli, kdy vás policisté ženou ze stanu na autobus.

    O kulturní úrovni příchozích víc než odpadky vypovídá to, že jsem za celou dobu neviděl běžný kolorit českých měst: močení na veřejnosti. Dokonce ani dál od tábora jsem nezahlédl jediný výkal. Všichni poslušně stáli fronty na přeplněné toitoiky.

    Přijde mi potupující o těch lidech mluvit, jako kdyby se na učitelské poradě probíraly známky z chování, ale veřejná diskuze vychýlená do úplné psychedelie si to žádá.

    Plýtvalo se dary?

    V době mého pobytu v táboře ne – což bylo ale vykoupené časem a energií dobrovolníků.

    Jako skoro za všechny problémy, i za tohle mohla absurdní skutečnost, že nikdo nic nevěděl. V pondělí šly zprávy o tom, že se na poslední chvíli do Maďarska bude snažit dostat tisícihlavý dav, jeli jsme proto naplnit auto potravinami. Dav nepřišel, potraviny za tři tisíce korun zůstaly spolu se staršími zásobami ve stanu. Nepodařilo se nám sehnat kontakt na žádnou potravinovou banku v okolí, a tak tam u brambor a konzerv ještě teď, ve středu, čekají lidé na to, až kolem pojede nějaká dodávka. Aby to celé bylo ještě efektivnější, vývoz potravin do Srbska, kam se problém přesunul, je zatížený clem a podle některých dobrovolníků jej teď Maďaři neumožňují vůbec.

    Je pravda, že se na místě ze začátku pálily použité karimatky a spacáky. Do doby, než dorazili zdravotníci s dezinfekcí zabraňující šíření svrabu.

    Na okraj: když jsme jeli pro ten velký nákup, bylo horko, a tak jsem na pás k nákupu přiložil dvě lahve vody, pro mě a pro kolegu. Mustafa, švédský dobrovolník a sám potomek iráckých imigrantů, mezi vodu a zeleninu mlčky vložil špalík oddělující nákupy. Mohl jsem se před ním propadnout hanbou.
    Tohle je přece hrozná sluníčkářská nalejvárna

    Náhodou: nesouzním s dvěma názory, na které narážím v zápiscích lidí s postoji jinak podobnými těm mým.

    První disonance: líbivé Německé gesto otevření hranic syrským uprchlíkům udělalo šílenou paseku. Pokud Německo opravdu Syřanům chtělo pomoci, mělo pro ně poslat autobusy, vlaky nebo letadla a zařídit jejich legální přesun přes tranzitní země. Na pěší závod vysílených, bezprizorních a zmatených lidí k německým hranicím, honem než se zase volná cesta uzavře, byl zoufalý pohled. Ten nápad bych přirovnal k házení peněz do davu a údivu nad šlapanicí.

    Druhá disonance: policisté v Röszke pracovali i dva dny v kuse, část z nich navíc přicestovala z jiných částí Maďarska, kde se museli během dvou hodin hlásit do služby. Při nabírání obyvatel tábora do autobusů se k nim i přes vyčerpání zvládli chovat korektně a instruovali je v angličtině, kterou dobrovolníci nebo sami běženci tlumočili do dalších jazyků. Naštvalo mě, když německý kuchař trval na tom, že se policistům nemá vydávat jídlo: v Röszke totiž, aspoň kam jsem viděl, neselhali jednotliví příslušníci, ale veřejné instituce samotné.

    Úvodní fotka (tady ji po kliknutí máte celou a v lepší velikosti) pochází z fotoreportáže, kterou pořídil Michal Jašek, absolvent sociologie Masarykovy univerzity, který do Röszke odjel pomáhat se skupinkou kamarádů. Jeho snímky (a komentáře k nim) říkají něco velmi podobného jako text Michala Kašpárka, jen jiným jazykem.
    Celou fotoreportáž najdete na facebookovém profilu Michala Jaška
    Co byl největší šok?

    Právě netečnost veřejných institucí všech úrovní k lidskému utrpení.

    V Röszke se projevila dvěma způsoby. Přímo tím, že se o příchozí museli plně postarat dobrovolníci a nevládní organizace. Stát zvládl jen represi. Nedokázal přivézt cisternu s pitnou vodou, ale dokázal přivézt vodní děla. Natáhl žiletkový drát, ale řezné rány zašívali Lékaři bez hranic.

    Nepřímo se ta lhostejnost projevila informačním mlžením, měněním pravidel a jejich následným nedodržováním. A neplatí to jen o Maďarsku.

    Co chvíli se mě někdo na něco ptal a přestože jsem se aktivně snažil získat aktuální odpovědi, skoro vždy jsem nakonec musel odpovědět: I’m sorry but I don’t know. – Kam jezdí autobusy z Röszke: do táborů, nebo k hranicím? Vezmou lidem otisky prstů? Co přesně to pro ně znamená? Nikdo z úředníků, kteří to věděli, nemohl nebo nechtěl říct, a i kdyby mohl, neslíbí, že to tak bude i za půl hodiny. Výsledek? Někteří z těch, kteří přešli hranici a dostali se do stanového městečka, se ze strachu z internace v Maďarsku nesmyslně vraceli nocovat do polí na srbské straně.

    V Röszke i ve sběrném táboře ve Vamossabaidy, kde jsem se zastavil cestou, měla každá směna policistů jiný postoj k dobrovolníkům převážejícím běžence ve svých autech k nádraží nebo dál. Někdy to zakázané bylo, někdy ne – nikdy ovšem pro předražené taxíky.

    Situace mimo Maďarsko se měnila z hodiny na hodinu: průběžně přicházely zprávy o tom, jak Rakousko, Česko nebo Německo zavírají hranice (rozuměj: přidávají namátkové kontroly). To se tlouklo s fámami o vypravování zvláštních vlaků. Rozhodování o osudech a v některých případech i životech celých rodin tak viselo na poznatcích spolehlivých jako Jolandiny věštby. Chytré telefony, wi-fi, Facebook, Twitter: to všechno je k ničemu, když nejsou informace.

    Když pak táborem začala kolovat zpráva, že ho navštívil David Cameron, došlo mi, že se účastním kolektivní ztráty pojmu o realitě, a rozhodl jsem se nedělat pro zbytek neděle nic jiného než loupat a krájet cibuli.

    Ještě před pár dny jsem netušil, v jakém informačním a právním vakuu se dá ocitnout v pupku civilizovaného světa. Transparentní státní správa, informační éra, humanistická Evropa, natož přehnaně humanistická Evropa: to všechno je pro mě po Röszke bullshit, fráze bez významu. Zatímco Jean-Claude Juncker v evropském parlamentu korektně promlouval národním vládám do duše, v Röszke se rodily děti v kukuřičném poli. Viděl jsem tam to, o čem jsem četl v knihách a co jsem si nikdy nedokázal představit, natož tak blízko: chaos a lhostejnost šestačtyřicátého roku. Přinejlepším.

    http://www.penize.cz/spotrebitel/304058-v-roszke-byl-k-videni-chaos-sestactyricateho

  3. Venca říká:

    Berane, ale kdo ty indiány a bizony vyvraždil ? Dobyvatelé co přišli z Evropy. To je na Chocholouška, co ?

  4. Libor Furbacher říká:

    To xxxxx.
    Kazky kdo souhlasi s politikou Republikanu, nemusi byt republikan a ani obcan USA.S tim obcanstvim co mam jsem spokojen.A o americke jsem nikdy nepozadal.
    Me by jaksi nikdy nenapadlo si myslet ze vy mate Ruske obcanstvi,i kdyz by to kolikrat vysvetlovalo vase nazory ,a hlavne ten pristup.
    Jo americke zajmy to je jenom ropa.Naposled kdyz jste mely prusvich v evrope a v jugoslavii se vrazdily po tisicich tak evropa se koukala a radila co udelat a udela nic.Jak je tam zvykem.A tak amerikani musely prijit a zastavit to.Samozrejme ze to byla jenom zaminka protoze si chtely zabezpecit ty obrovske jugoslavske ropne pole.Ze ano?.A nebo se snad mylim?
    A neobvinujte me ze z vas neco delam,to z vas uz udelaly komousi davno prede mnou,ale bohuzel se toho nemuzete zbavit.

  5. Svatopluk Beran říká:

    No Václave asi v tom máš trochu chaos. Organizovala to a platila americká svobodně zvolená vláda.

  6. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher nešlo o žádné ropné pole v Jugoslávii. Při ukradení části Srbska šlo o zabezpečení tranzitních cest. Doposud však k žádným tranzitům nedošlo, protože se nejdražší armádě světa nepodařilo porazit bývalé kamarády Talibance a vlatní vycvičené fundamentalisty z AL-Kaidy.

    Důvodu proč Kosova uktrást je několik. Vojenská kontrola geopolitického území. Kontrola přepravních cest pro ropu a plyn. Kontrola přepravních tepen drog, převážně heroinu, kterého využívala a i nadále ve světě využívá CIA k financování a podpoře rádoby demokratických revolucí.

    Bezprostředně po bombardování Srbska v roce 1999 americká armáda v Kosovu obsadila území o velikosti tisíce akrů u města Uroševac poblíž hranic s Makedonií a v době, kdy byl Dick Cheney, bývalý viceprezident George Bushe mladšího, ve statutárním orgánu nadnárodní korporace Halliburton, byla s touto společností uzavřena smlouva na vybudování jednoho z největších amerických vojenských táborů mimo území USA. Jedná se o vojenský tábor Bondsteel, kde se dnes nachází více než sedm tisíc amerických vojáků. Pentagon již v té době disponoval sedmi vojenskými základnami v Bulharsku a Rumunsku, včetně leteckých základen Graf Ignatievo a Bezmer v Bulharsku a letecké základny Mihail Kogalniceanu v Rumunsku, které jsou využívány pro letecké operace v Afghánistánu a Iráku. V Rumunsku je rovněž umístěno velitelství americké armády pro východní Evropu. Obrovská vojenská základna Bondsteel v Kosovu a přestavba a využívání chorvatských a černohorských přístavů americkým válečným námořnictvem pak doplňují obrázek celkové militarizace Balkánu.

    Strategický zájem USA na Kosovu je primárně zaměřen na vojenské aspekty, a dále, jak se zdá, se týká i kontroly obchodu s drogami.

    Vojenský zájem o Kosovo je primárně zaměřen proti Rusku a má za účel i posílit kontrolu dopravy ropy z Kaspického moře a Blízkého východu do Evropy. Tvrzením, že Kosovo je nezávislý stát, Washington vytvořil slabou kvazistátní entitu, kterou může plně kontrolovat. Tak dlouho, dokud bylo Kosovo i formálně nezpochybnitelnou součástí Srbska, by vojenské ovládání tohoto území bylo politicky nebezpečné. Dnes je Kosovo vojensky kontrolováno jako satrapie NATO, které tu na dva miliony obyvatel disponuje šestnácti tisíci vojáky. Zdejší vojenská základna Bondsteel je jednou z řetězu takzvaných předních operačních základen pro vojenské akce na východě a jihu evropského prostoru. A formální začlenění Kosova do Evropské unie a NATO by ještě upevnilo postavení této vojenské základny, což by bylo pro USA zajímavé zejména po té, kdy Gruzie pod vedením amerického chráněnce Saakašviliho v roce 2008 v pokusu o vstup do NATO tak bídně selhala

    Vojenská kontrola USA a NATO nad Kosovem slouží několika účelům americké geopolitické agendy. Prvním z nich je zajištění americké kontroly nad potencionálními trasami pro přepravu ropy a zemního plynu do Evropy z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu a kontrola nad dopravními cestami spojujícími státy Evropské unie a oblast Černého moře.

    Vojenská přítomnost v této oblasti rovněž chrání trasu pro přepravu heroinu v hodnotě mnoha miliard dolarů ročně, přičemž objem heroinu po ní přepravený významně narostl, jak příznačné, od počátku americké okupace Afghánistánu. Dle výroční zprávy amerického ministerstva zahraničí o mezinárodním obchodě s narkotiky za rok 2008 prochází řada důležitých tras pro přepravu drog přes Balkán. Kosovo je v této zprávě zmíněno jako klíčové místo pro přepravu heroinu z Turecka a Afghánistánu do západní Evropy.

    Již od dob obchodů s příslušníky kmene Meo v Laosu v období války ve Vietnamu CIA chrání některé drogové cesty a to především proto, aby získala neoficiální prostředky na své další operace. Rozsah mezinárodního obchodu s drogami je dnes takový, že i velké americké banky jako Citigroup jsou podezřelé z toho, že značná část jejich výdělků plyne právě z praní peněz z drogového obchodu.

  7. Svatopluk Beran říká:

    Řešení převést Kosovo pod faktický protektorát začalo rozvíjet v USA již dávno před napadením NATO na Jugoslávii v roce 1999. Důvod byl jediný — geopolitický ropovod. Tím ovšem není Nabucco, které v minulých měsících přitahovalo pozornost, jak by si někdo mohl myslet. Řeč jde o transbalkánském ropovodu, který má procházet právě Kosovem a který nese jméno AMBO – Albanian Macedonian Bulgarian Oil Corporation. Firma s tímto názvem je registrovaná v USA.

    Tento ropovod by měl být klíčovým článkem řetězce dodávajícího ropu z oblasti Kaspického moře a měl by začínat v bulharském Burgasu na pobřeží Černého moře a končit v albánském přístavu Vlora. Odtud by pak se ropa nakládala na tankery, které by ji mohly dovážet třeba i na východní pobřeží USA. Tento ropovod by měl být uveden – podle původních plánů – do provozu již v roce 2011.

    První studie proveditelnosti tohoto ropovodu byla vypracována již v roce 1996 – tři roky před bombardováním Bělehradu a okupací Kosova. Studii vypracovala americká Brown & Root Energy Services – takto 100 % dceřiná firma společnosti Halliburton, která je, jak je všeobecně známo, přímo spojená se současným viceprezidentem USA Dickem Cheney.

    V roce 2000, když již byla Jugoslávie poražena, pak americká Agentura pro obchod a rozvoj profinancovala další výzkum, na jehož základě byl již budoucí ropovod prohlášen za strategicky významný, neboť by mohl být schopen zásobovat USA plynem a ropou v rozsahu 600 mil USD (v tehdejších cenách ropy a kurzu dolaru a tedy v dnešních cenách možná 5krát více) a přitom by se dopravní trasy vyhýbaly zranitelným úžinám Bospor a Dardanely.

    Není zcela bez zajímavosti, že jedním z akcionářů AMBO je známá právnická firma White and Case, se kterou má dobré vztahy i bývalý prezident Clinton. Přirozeně,že šéfem AMBO je jeden z vysokých manažerů firmy Halliburton

    V listopadu 1998 – ještě několik měsíců před bombardováním Jugoslávie – prohlásil tehdejší americký ministr energetiky Bill Richardson – udělali jsme podstatné politické investice v Kaspiku a je pro nás velmi důležité, aby bylo vše v souladu – jak politika , tak i mapa tras ropovodů.

    A je jasné, že Jugoslávie překážela – byla příliš nezávislá, měla dobré vztahy k Rusku a proto bylo nutno cosi podniknout. Řešení bylo nalezeno – kosovští Albánci vyprovokovali konflikty se Srby, Miloševič tam poslal armádu a pro NATO to byl důvod, proč začít válku.

    Výsledek operací NATO je sice znám, ale možná, že ne tak úplně. Ne všichni asi vědí, že hned po okupaci části území suverénní Jugoslávie americká administrativa – přirozeně, že se Bělehradu na nic neptala – přikázala v Kosovu zbudovat Camp Bondsteel, jednu z největších, ne-li největší americkou vojenskou základnu v zahraničí od dob vietnamské války. Základna je umístěna na jiho-východě Kosova nedaleko od hranice s Makedonií a je čímsi jako Guantánamo v Evropě.

    Tím jsou mnohé otázky spojené s výstavbou ropovodu již vyřešeny. Teritorium je vyčištěno a má ho kdo ochraňovat. Obě země – Albánie a Makedonie směřují do NATO a Bulharsko je již členem. Nakonec Camp Bondsteel je jedním z největších zaměstnavatelů v Kosovu, kde je 40 % lidí bez práce. A je také jasné, že tímto způsobem je dosažena plná kontrola nad tím, jaká je politika v Kosovu.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropovod_AMBO

  8. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran,prece je v tom ropa ,to jste pana XXXXX potesil,ze jste podporil jeho argument.Tak az ten pro Ameriku zivotne dulezitej ropovod ,pro kterej poslala vojaky do jugoslavie otevrou ,tak mi prosim vas dejte vedet.

  9. XXXXX říká:

    Jedinej důvod, proč se amerika nacpala do jugošky byl obnova zbrojních arzenálů, ale ještě, že jste přišli, to by byla strašlivá válka. Jo a pak taky likvidace ruskejch spojenců Srbů. No a zpackali jste to jako všechny ostatní válečný výlety.
    A ropovody si otvírat jako proč? Nestačí vám vaše tankery? Při tom jak ekonomicky stavíte auta asi ne. Rozumím.

  10. Libor Furbacher říká:

    To jestli by byla v jugoslavii“strasliva valka“to nevim ,ale 260 000 mrtvejch v Evrope je pro mne,nevim jak pro vas,hodne straslive. A evropa mudrovala a nikdo si nechtel umazat rucicky a zastavit to.To tam je porad kecu jak jste civilizovany a kdyz prijde k tomu to dokazat ,tak si najednou zacnete valet tu svoji vlastni kulicku z h….n.a delate mrtvyho brouka a doufate ze to odejde samo.Evropa je zalozena na byrokracii a vzletnech kecech.A cesko je peknej fit.
    O tech autech bych pomlcel.V americe je catalytic converter v autech od roku 1975 a v evrope jste zacaly premyslet o tom az v roce 89,kdyz jste se tam zacaly dusit,ze by se to mohlo imlementovat v roce 1994.A jeste tedka vw podvadi ,aby se mohl dostat na americkej trh.

  11. Svatopluk Beran říká:

    Pan Rajko Doleček napsal krátkou úvahu nad knihou našeho populárního učitele etikety Ladislava Špačka „Deset Let s Václavem Havlem“ (2012), ve které vtipně líčí své mnohaleté zkušenosti mluvčího prezidenta Havla.

    Pan Rajko Doleček je srbské národnosti a z jeho příspěvku je cítit že se nijak nebojí prezentovat skutečnosti o kterých naše a zřejmě ani americké zdělovací prostředky mnoho nenapsaly.

    Z jeho příspěvku je i vidět co vše musí Spojené Státy udělat, aby posunuly své vokenské základny blíže k jiné kapitalistické velmoci a jejímu téměř neomezenému surovinovému zázemí, která se pokouší uspět v dnešní neoliberalistické světové kapitalistické společnosti. Pravidla tohoto nového neoliberálního tržního systému, nastavily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století premiérka Velké Britanie paní Tacherová a americký president Ronald Regan.

    Následuje zkrácený článek pana Rajko Dolečka.

    Ale pak přišly dva šoky, jeden menší na stránce 135 v kapitolce „Cesta do NATO“ a druhý až trapný svým rozsahem dezinformací na stránkách 183 až 187 v kapitolce „KOSOVO“. To už nebyla ta celkem přijatelná až milá autorova licentia poetica. kterou spojoval a koloroval ty různé střípky z cest, událostí, rozhovorů, úvah. Tady to heslo o pravdě a lásce už zcela přestalo fungovat. Prezident Havel, jak ho líčil pan Špaček, bohužel vyměnil své heslo o pravdě a lásce za určitých situací za podporu zcela jednostranné a pravdě nekonečně vzdálené politice Západu (USA, Německo, Evropská unie, NATO), následkem které zbytečně umíraly po světě doslova statisíce lidí. Viz například dění od 2003 po agresi do Iráku, na základě trapných výmyslů. Docházelo k neuvěřitelnému ničení, k nebývalému růstu nenávisti, rozvracely se i celkem prosperující státy (Jugoslávie, Libye). Svá srdíčka prezident bohužel teď i pokrytecky kreslil dál, ale příliš často je doplňoval doporučením bombardování (tedy i ničení a zabíjení), tak jak to měla nejednou nevhodně použitá politika Západu za následek (Bosna, Kosovo, Irák, Libye, Sýrie).

    Trapně zní pro toho věta, který osobně viděl následky na místě, že byl prezident Clinton „velmi vnímavý vůči středoevropským a balkánským problémům, hlavně dík své ministryni zahraničí…Madeleine Albrightové…“, kterou kdosi, ne bez vtipnosti, už před lety nazval „balkánskou řeznicí“, za její vedoucí roli při vzniku 78 dnů i nocí trvající NATO agrese a denně-nočního bombardování Srbska letectvem NATO v roce 1999. Vše na základě obrovských dezinformací a smyšlenek o událostech na Kosovu, o údajném masovém zabíjení a vyhánění kosovských Albánců z jejich domovů. A tajemník NATO Javier Solana pak nařídil NATO agresi, ve středu 24.března 1999, bez povolení Radou bezpečnosti, s tisíci mrtvých a zraněných civilů, s obrovským ničením infrastruktury, neuvěřitelnými materiálními škodami (já mnoho z nich viděl), s následnou ekologickou katastrofou země, vyvrcholenou zcela zbytečným a kriminálním použitím Američany raket s ochuzeným uranem nejen v Srbsku a na Kosovu, ale před tím i v Bosně. Po těch letech je už vidět vzestup výskytu rakoviny, malformací novorozenců, v oblastech, kde byl Američany ochuzený uran použit..

  12. Svatopluk Beran říká:

    Nejde mi vložit pokračování, snad to admin povolí. Není tam nic sprostého, pouhá fakta o americkém vraždění v Evropě.

  13. Libor Furbacher říká:

    Tak amerikani tam v Jugoslavii pouzily atomove zbrane? Rajko ma dukazy ,jak tam sel na podzim po lese tak videl hriby.

  14. Zdeněk Gryc říká:

    Nejde mi vložit pokračování, snad to admin povolí. Není tam nic sprostého, pouhá fakta o americkém vraždění v Evropě.

    Tedy mimo KATYŇ. KDY KDE A KOLIK? NĚCO JAK TGM STŘÍLEL DO DĚLNÍKŮ,ŽE?

    Zejména vraždy USA v Plzni, což to jsme dosud netušili.
    Moc ani nevíme co se stalo s naším uranem co vytěžili naši političtí vězni v SSSR.
    Taky kolik lidí zabila šlompna v ČERNOBYLU.

    jinak JETLAK, že?

    PODROBNĚ UPOZORNILA NA TUTO PROPAGANDU NOVINÁŘKA SLONKOVÁ
    zg.

  15. Svatopluk Beran říká:

    Pane Gryc já tyto utajované informace našimi medii zde předkládám již minimálně deset let. To jste ještě vy a ani pan Komárek, který coby pravicový proODESácky zaměřený novinář, psal lživé nesmysly o tom co se doopravdy děje, o nějakém JETLAGU nebo ,,rádoby ruské dezinformaci,, nic netušili. Já uvádím stále shodné informace, pokud se ke zdílení těchto historických skutečnostech přidala i propaganda ze strany ruska, nestalo se nic jiného než to že se skutečnosti o neoliberálním dění Spojených Států konečně dovídá větší množství občanů této planety. Vy samozřejmě pokračujte ve svém americkém JETLAGU klidně dál, já vám v tom bránit nebudu.

  16. Svatopluk Beran říká:

    Upřesňující nformace pro pana Furbachera

    OCHUZENÝ URAN

    Je třeba důrazně upozornit na to, že jeho použití jako takové nemá absolutně žádnou souvislost s jaderným využíváním uranu pro výrobu nukleárních zbraní. Důvodem je zde pouze vysoká hustota uranu, pevnost srovnatelná s jeho konkurenčním materiálem wolframem, snadná vznětlivost a relativně nízká cena. Přes poměrně nízkou radioaktivitu 238U však přesto dochází k slabému radioaktivnímu

    31. října 2007 první výbor OSN schválil většinou hlasů návrh rezoluce požadující přezkoumání zdravotních rizik zbraní používajících ochuzený uran. Pro bylo 122 zemí, proti 6 (včetně USA, Francie, Izraele, i Česka rozhodnutím Karla Schwarzenberga, které proti jednáním o omezení zbraňových systémů s ochuzeným uranem hlasovala i 5. prosince.

    V posledních letech padlo na Valném shromáždění OSN několik návrhů na prozkoumání účinků zbraní a munice z ochuzeného uranu, které byly přes odpor několika zemí (USA, Izrael, Francie, Česká republika, …) schváleny.

    Ochuzený uran (angl. depleted uranium – DU, řidčeji tulalloy) je uran, v němž je podíl 235U (radioaktivního izotopu) snížen na 0,23 % (ve srovnání s přírodním uranem, v němž se 235U nachází v množství 0,7 %). Přídomek „ochuzený“ získal právě proto, že byl zbaven podstatné části izotopu 235U využitelného jako palivo pro jaderné reaktory.

    Využití ve vojenství

    Místa v Kosovu a jihu Srbska kde letectva NATO v Kosovské válce ochuzený uran použila.

    V případě zbraní je DU činí extrémně tvrdými a schopnými proniknout do větší hloubky. Vedle wolframu se ochuzený uran využívá pro výrobu protipancéřových projektilů (tzv. šípové, přesněji podkaliberní střely – průměr střely je menší než průměr hlavně, ze které je vystřelena). Působí zde sice především vysoká kinetická energie střely, účinek však zesiluje i to, že po průniku projektilu za pancíř se tlakem a třením rozžhavené úlomky uranu vznítí, což zvyšuje ničivý účinek uvnitř obrněného prostoru. Střely z ochuzeného uranu též mají výhodnější mezní úhel, pod kterým po zásahu do svého opancéřovaného cíle pronikne a neodrazí se od něj.

    Další využití: například na výplně tanků, kanónů v letadlech A-10 nebo do hrotů balistických zbraní.
    Nasazení zbraní a munice z ochuzeného uranu v konkrétních konfliktech

    Střely z ochuzeného uranu byly použity spojenci v první válce v Iráku v roce 1991, v Kosovu v roce 1999, pravděpodobně rovněž v Afghánistánu v roce 2001 a od března 2003 i v Iráku během operace Irácká svoboda, kdy bylo podle irácké ministryně zdravotnictví Nermin Othman bombardováním kontaminováno přes 350 míst. Počet rakovinných onemocnění údajně činí 140 tisíc a každý rok je registrováno 7 až 8 tisíc případů rakoviny. Podle listu The Independent je úroveň dětské úmrtnosti, rakoviny a leukémie ve městě Fallúdža vyšší, než v Hirošimě po shození atomové bomby.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Ochuzen%C3%BD_uran

  17. honza říká:

    S.Berane, čemu všemu vy rozumíte je až zarážející! A vše z vaši strany je zaručená pravda.

  18. Svatopluk Beran říká:

    Honzo pochopitelně to historická nebo skutková pravda být nemusí. Stačí pokud se pokusíš informace a zdroje ověřit. Pak už záleží na každém zvlášť, jak se k tomu morálně sám v sobě postaví. V dnešní globální době organizované nadnárodními společnostmi, které se snaží omezit až zneškodnit státy v jejich podstatě při řízení společnosti, je důležité informace nejen číst, ale hlavně si ověřovat důvěryhodnost zdroje.

  19. honza říká:

    S.Beran : „……(tzv. šípové, přesněji podkaliberní střely – průměr střely je menší než průměr hlavně, ze které je vystřelena)…….“ . Ve vašem podání technicky nemožné !!!!!

    Trochu technické upřesnění „podklaliberní střela“.

    Aby se mohly přednosti podkaliberních střel uplatnit, musí být vybaveny oddělujícím se vodícím pouzdrem. Toto zpravidla třísegmentové pouzdro o průměru odpovídajícím ráži hlavně vede a urychluje aktivní (na cíl letící) část podkaliberní střely při pohybu v hlavni. Vodící pouzdro se během letu dráhy střely oddělí.

    Takže příště přesně :-).

  20. honza říká:

    To S.Beran : Co a kdo je důvěryhodný zdroj, když vy zpochybňujete vše co je podáno jako proti argument.

  21. Svatopluk Beran říká:

    Děkuji Honzo za vaše technické vysvětlení potkaliberní střely. Ve wikipedii o uchuzeném uranu, kde a kdy byl použit a jeho zdravotní následky na lidský organismus, je pouze poznámka že se používá v podkaliberních střelách. Podstata podkliberní střely tam není technicky upřesněna a já vám vašem technické dovysvětlení věřím. Nepůjdu si to nikam ověřovat, vaše poznámka je podle mne logická a nemám důvod jí zpochybňovat. Pokud máte zájem, můžete do české wikipedie o ochuzeném uranu, přispět vaší vědomostí a upřesnit tam co podkalibrační střela znamená, aby příště až někdo tento článek použije, předal informaci celistvější. Myslím že většina čtenářů zde ocení váší příspěvek. Činím tak i já.

    Jinak pochybovat je podle jiných a já s jejich názorem souhlasím, základem posunu lidstva vpřed. Jsem přesvědčen že by to mělo být krédem každého přemýšlivého člověka. Vy dáte informaci, já dám informaci. Uvěřím, nebo nevěřím a tak si ji pro jistotu ověřím a nebo přidám další informaci, která vypovídá přesněji podle mne, o nastaveném tématu. Vy si pak vlastním mozkem opět vyhodnotíte celou debatu a vyslovíte své přesvědčení. Co je na tom složitého? Odpověď JETLAG stoprocentně nic neřeší, pouze napovídá o omezených nebo i cíleně utajovaných argumentech jedné ze stran výměny názorů v demokratické společnosti.

  22. Berka říká:

    Kalibr je vývrt hlavně, laicky řečeno průměr. Podkaliberní (nikoli podkalibrační) je tedy střela o menším průměru, než je hlaveň – jak SB píše. Samozřejmě taková střela (já bych raději řekl projektil) by sama o sobě po výstřelu leda tak vypadla pár metrů před dělo. Tudíž je opatřená jakýmsi mezikružím, jak píše Honza – aby laicky řečeno těsnila. Ovšem když už se tady tak odborně diskutuje, tak vodící obroučky se rozhodně nemusí po opuštění hlavně nutně oddělit – jsou totiž dva druhy podkaliberních střel, s pevným a odpojitelným obalem. U střel s pevným obalem (jsou samozřejmě levnější) zůstávají obroučky součástí střely po celou dobu letu.

    Smyslem podkaliberní střely je menší hmotnost projektilu a tím pádem vyšší úsťová rychlost. Wolfram či uran se používají jen proto, že díky této vysoké rychlosti by se ocelové jádro po nárazu v podstatě rozstříklo dřív, než by proniklo pancířem. Uran je kupodivu mnohem levnější než wolfram.

    Plošně zvýšený výskyt rakoviny kvůli používání střel z ochuzeného uranu je dost odvážné tvrzení. Muselo by jich být na jednom místě rozstříleno několik tisíc, aby to mělo vyšší radioaktivitu, než třeba radon z podloží.

  23. XXXXX říká:

    No uplně odvážné to není, protože v Iráku byla souvislost použití ochuzeného uranu a výskytu rakoviny jasně prokázána.
    Furbacher to čumíš co? Jaderný zbraně. 🙂 To je jako se všemi tvými výmysly.

  24. honza říká:

    To Berka : s vaším příspěvkem souhlasím, ale já jenom reagoval na nepřesnosti S.Berana. Bylo by to na delší diskusi a technický popis jednotlivých variant podkaliberních střel.

  25. honza říká:

    Porovnání střel s Wolframem (W) a ochuzeným uranem (OU):
    Hodně odborných publikací záměrně pomíjí jednu jeho vlastnost a vyzdvihuje ekologická hlediska.

    Zacituji z publikace Tanky 4:

    „Ochuzený uran má při jinak stejných podmínkách(geometrický tvar střely,dopadová rychlost) vyšší výkon. Wolframové probíjejí pancíř pouze působením kinetické energie.
    U uranových dochází k exotermické reakci s ocelí pancíře a vzniku nízkotavitelného eutektika (teplota tání cca 750 C). Tento jev podporuje probíjení pancíře.
    HLAVNIM ničivým faktorem po proniknutí střely z OU do tanku je jeho PYROFORIČNOST. Při průniku je střela rozdrcena na různě velké části včetně prachu nebo roztavených kapiček eutektika. Nejmenší částice po vniknutí do tanku prudce reagují s kyslíkem (lze přirovnat k zapáleni rozptýleného uhelného prachu) a vyvolají v uzavřeném prostoru přetlak 1,4-1,9 MPa. Co to udělá s vezeným střelivem je zřejmé.
    Větší části jsou rozžhaveny, pomalu doutnají a stávají se dlouhodobými ohnisky požáru.
    V některých pramenech se udává, že vnikne-li do tanku wolframová střela, ZNIČÍ tank s pravděpodobností 60%, u střel z OU je to téměř 100%. „

  26. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,poradil bych vam cist nezavisle lekarske studie na toto tema.Treba jako toto.Nikdo nemuze podezrivat Health Canada ze chce neco zakryvat.
    http://www.hc-sc.gc.ca/ewh-semt/pubs/radiation/uranium-eng.php
    Pan Berka to velmi dobre vysvetlil a dik me za to.Pokud by jste vy a nebo pan xxxxx,ktery tak ochotne naskocil na vas bandwagon, potreboval detaily tak jsem vam poslal odkaz.
    Jinak vam musim podekovat ,ze jste me primel cist o necem co na mem radaru skutecne nebylo a az vas outrageous clanek me k tomu donutil.

  27. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher Americká vláda je z demokratických vlád nejméně důvěrzhodná vláda. Lže, podvádí a vyrábí si fakta jak se jí hodí. Typický příklad je U2 z šedsátých let minulého století, 600 pokusů o zavraždění Fidela, teroristické akce na území Kuby, smyšlenka o chemických zbraních v Iráku, podpora vzniku Al-Kajdy, ISIS, podpora ukrajinských nacistů, válka v Kolumbii, odposlech všech po celém světě atd. atd. Na světě jsou již v menšině občané států, které věří že informace které předkládá vláda Spojených států mají vůbec nějakou validitu a pravdivou vypovýdající schopnost. Právě typickým příkladem je Kosovo a podvody Pentagonu čím doopravdy plní střelivo rádoby, pouze chuzeným o uranem. Pane Furbacher Health Canada si může psát o ochuzeném uranu co chce, třeba i nezpochybnitelnou pravdu, pokud si Spojené státy strkají do střel plutonium, nebo i uran 236.

    Munice obsahovala i plutonium

    Většina níže uvedených informací o složení a vlastnostech ochuzeného uranu vychází z předpokladu, že ochuzený uran byl získán při zpracovávání přírodního uranu. 16. ledna letošního roku však Program OSN pro životní prostředí (UNEP) oznámil, že jedna z laboratoří, které analyzují vzorky odebrané experty UNEP v Kosovu, nalezla v ochuzeném uranu ze střel NATO 0,0028 % vysoce radioaktivního uranu 236. Nalezená množství nezvyšují významně radioaktivitu nalezených vzorků, ale znamenají, že ochuzený uran používaný NATO pochází z procesu přepracování vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Současně se objevily zprávy, že munice NATO obsahuje rovněž stopová množství radioaktivního a prudce jedovatého plutonia.

    Mluvčí NATO v reakci na tyto zprávy prohlásil, že „není novinkou“, že se v ochuzeném uranu může objevit jak uran 236, tak plutonium, zjištěné koncentrace jsou však prý bezvýznamné. Není však jasné, proč, pokud tato informace není novinkou, ji NATO veřejnosti nesdělilo dříve, než ji odhalily laboratoře UNEP.

    Pravda vycházela najevo postupně

    Používání munice s ochuzeným uranem přiznávalo NATO jen zdráhavě. 9. dubna 1999 uvedl ruský ministr zahraničí Igor Ivanov, že je přesvědčen, že NATO při bombardování Jugoslávie používá střely s ochuzeným uranem. Britské ministerstvo obrany tehdy prohlásilo, že si nemyslí, že je ochuzený uran používán. 3. května 1999 na tiskové konferenci amerického ministerstva obrany generálmajor Chuck Wald na opakovaný dotaz novináře, zda americká letadla A10 při útocích střílejí uranovou municí, však odpověděl stručným a jasným „ano“.

    Nicméně oficiálně NATO ještě dlouho odmítalo potvrdit použití munice obsahující ochuzený uran. Když se pracovníci UNEP vypravili v srpnu 1999 do Kosova, velení jednotek KFOR jim sdělilo, že informace o použití ochuzeného uranu jsou tajné.

    Teprve v únoru roku 2000 zaslal generální tajemník NATO lord Robertson generálnímu tajemníku OSN Kofi Annnovi dopis, ve kterém mu sdělil množství ochuzeného uranu použitého při náletech NATO.

    Způsob, jakým zodpovědní činitelé NATO a USA dávkují informace o použití ochuzeného uranu a možných zdravotních rizicích, vyvolává vážné pochybnosti i u ostatních členských zemí NATO. Německý ministr obrany Rudolf Scharping se 20. ledna nechal slyšet, že nelze „partnery z aliance, jako je Německo, informovat prostřednictvím dokumentů zveřejněných na internetu“. Evropský parlament 17. ledna schválil rezoluci, ve které požaduje dočasný zákaz používání zbraní s ochuzeným uranem. O týden později se k užívání munice obsahující ochuzený uran ještě ostřeji postavila Rada Evropy. Její Parlamentní shromáždění 24. ledna vyzvalo k zákazu výroby, zkoušek, prodeje a používání zbraní s ochuzeným uranem. Poslanci RE také požádali výkonný orgán organizace, Výbor ministrů, aby „od NATO a Evropské unie požadoval program lékařského dohledu nad civilisty na Balkáně, vojáky, kteří se účastnili operací, členy humanitárních organizací i novináři, kteří pracovali v terénu“.

    Základní fakta o ochuzeném uranu

    Ochuzený uran (anglicky depleted uranium, zkratka DU) je odpadní produkt přípravy paliva pro jaderné elektrárny.

    Přírodní uran se skládá ze tří izotopů – uranu 238 (s 238 neutrony v jádře, U 238, hmotnostní podíl 98,28 %), U 235 (hmotnostní podíl 0,72 %) a U 234 (hmotnostní podíl 0,0056 %). Při zpracování uranové rudy na palivo pro jaderné reaktory se získává ochuzený uran, ve kterém je vyšší koncentrace U 235, a jako odpadní produkt vzniká právě ochuzený uran s nižší koncentrací U 235. Konkrétně ochuzený uran obsahuje 99,8% U 238, 0,2 % U 235 a 0,001 U 234. Radioaktivita takto získaného ochuzeného uranu dosahuje asi 60 % radioaktivity přírodního uranu. Měrná hmotnost ochuzeného uranu je asi 19 tun na metr krychlový – je tedy asi 19krát těžší než voda a 1,7krát těžší než olovo.

    Využití ochuzeného uranu

    DU je využíván hlavně pro svou vysokou hustotu a snadnou dostupnost v civilní i vojenské oblasti. Mezi civilní aplikace patří ochranné štíty proti kobaltovým zářičům v nemocnicích a vyvažovací zátěže v letadlech a v lodních kýlech. Ve vojenské oblasti slouží poněkud paradoxně jak pro výrobu pancířů tanků, tak pro zvyšování průraznosti střel určených právě k prorážení tankových pancířů. DU využívají podle BBC armády následujících států: USA, Velké Británie, Francie, Ruska, Ukrajiny, Turecka, Israele, Pákistánu, Číny, Saúdské Arábie a Řecka.

    Použití střel s DU při útocích vůči Jugoslávii v roce 1999

    Letadla NATO útočila na území Federativní republiky Jugoslávie v období od 24. března 1999 do 10. června 1999. Střely obsahující DU byly používány americkými letadly A10 Thunderbolt II. Jejich palubní kanón GAU8/A ráže 30 mm může vystřelit za minutu 3900 nábojů, z nichž přibližně každý pátý obsahuje pro zvýšení průraznosti těleso z ochuzeného uranu o hmotnosti 292 gramů. Letadla A10 útočí náboji obsahujícími ochuzený uran proti tankům a dalším obrněným vozidlům. Značná část DU se po zásahu a pravděpodobném následném požáru rozptýlí po okolí ve formě jemného černého prachu, který snadno proniká do plic. Podle tvrzení amerického ministerstva obrany vypálila americká letadla během roku 1999 na území Jugoslávie při asi 100 bojových misích 31 000 nábojů obsahujících ochuzený uran, což odpovídá více než devíti tunám DU. Náboje dopadly na 112 lokalit (v průměru tedy na jednu lokalitu dopadlo asi 277 nábojů, což odpovídá 81 kg DU – to je 8krát více, než předpokládá studie UNEP, zmíněná níže). V této souvislosti Pentagon rovněž přiznal použití těchto nábojů při leteckých útocích proti srbským silám v Bosně v oblasti kolem Sarajeva v letech 1994 a 1995 – tam bylo údajně vystříleno 10 800 těchto nábojů, což odpovídá více než 3 tunám DU.

    Použití střel s DU při válce v Perském zálivu v roce 1991

    Střely s ochuzeným uranem byly poprvé použity v boji ve válce v Perském zálivu v roce 1991. Podle údajů, které poskytlo americké ministerstvo obrany, zůstalo na bojištích v Iráku a Kuvajtu asi 300 tun ochuzeného uranu, převážně ve formě drobných částeček a prachu.

    Zdravotní rizika související s ochuzeným uranem

    Možnými zdravotními následky používání střel s ochuzeným uranem se zabývá studie UNEP nazvaná „Potenciální vlivy na lidské zdraví a životní prostředí vyplývající z možného použití ochuzeného uranu během konfliktu v Kosovu v roce 1999 – předběžné zhodnocení“. Autoři studie, datované říjnem 1999, mohli vycházet pouze z různých předpokladů o množství a způsobu použití munice s DU protože NATO se v té době oficiálně nevyjádřilo k tomu, zda a v jakém množství tuto munici v konfliktu použilo. Studie tak vychází mj. z předpokladu, že na jednu lokalitu dopadlo 10 kg DU, zatímco, jak jsme vypočetli výše, z oficiálních tvrzení NATO vyplývá množství 81 kg. Studie nepočítá s tím, že střely obsahovaly plutonium a uran 236.

    Ochuzený uran může poškodit lidské zdraví jednak radiací, jednak chemickým působením. Podle zmíněné studie UNEP může být působení radiace potenciálně nebezpečné při nošení úlomků DU na těle (např. v kapse), při vniknutí DU do otevřených ran, při vdechování prachu obsahujícího DU bezprostředně poté, co střela zasáhne cíl, a při konzumaci masa a mléka zvířat, která se pásla na trávě v bezprostřední blízkosti zasažených lokalit. Chemické působení uranu (ohroženy jsou zejména ledviny) je nebezpečné při požití kontaminované zeminy (např. dětmi), při konzumaci neomyté listové zeleniny, při konzumaci masa a mléka zvířat, která se pásla na trávě v bezprostřední blízkosti zasažených lokalit, při zasažení otevřených ran a při pití vody z kontaminovaných studní.

    http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dvanact-tun-uranu-a-troska-plutonia

  28. Svatopluk Beran říká:

    Zatímco Pentagon nepřestává tvrdit že použití ochuzeného uranu nepředstavuje žádné riziko, američtí vojáci v Iráku byli prý instruováni, aby se vyhýbali všem místům, kdy byly tyto zbraně použity, tedy zničeným iráckým tankům, vybuchlým bunkrům atd., a v případě, že se k nim přiblížit musí, aby si brali masky. Mnoho zničených vozidel bylo dopraveno zpět do USA, kde byla pohřbena na zvláštních místech vyhrazených pro nebezpečně kontaminovaný jaderný materiál. (Tisíce tun ochuzeným uranem kontaminovaného písku z Kuvajtu, zamořeného DU během americké zkázy iráckých tankových sil ve válce roku 1991, byly v loňském roce potichu odstraněny a dopraveny na opuštěné místo v Idahu). Podezření vzbuzuje, že mezinárodním odborníkům bylo znemožněno prozkoumat po lékařské stránce místa zasažená DU v Iráku a Afghánistánu.

    Mimoto zpráva, kterou generálnímu tajemníkovi OSN zaslal irácký ministr pro ženské záležitosti od roku 2006 dr. Nawál Madžíd as-Sámarráí, uváděla, že v září 2009 se ve fallúdžské hlavní nemocnici narodilo 170 dětí, z nichž 24 % zemřelo během prvního týdne života. A co horšího, 75 % dětí narozených v tomtéž měsíci, se narodilo deformovaných. Ve srovnání s tím se v srpnu 2002, šest měsíců před americkou invazí, ve městě narodilo 350 narozených dětí, z nichž během prvních sedmi dnů zemřelo jen šest a pouze jediné z nich bylo deformované. Je zřejmé, že se ve Fallúdže stalo něco hrozného a řada lékařů z toho podezírá prach obsahující ochuzený uran, který se po městě rozšířil.

    Skutečný dopad prvního rozsáhlého použití zbraní s ochuzeným uranem v zalidněném městském prostředí (DU byl rozsáhle použit zvláště v roce 2003 v Bagdádu, Sámarrá, Mosulu a dalších velkých iráckých městech) se ovšem projeví teprve po letech, jak odhaluje postupně rostoucí počet případů rakoviny, porodů deformovaných dětí a dalších genetických vad v Iráku a Afghánistánu. Toto je jedovaté dědictví amerického válečného zločinu.

    Samozřejmě, stejně jako v případě Agent Orange ve Vietnamu, jedovaté dopady tohoto použití toxického materiálu americkou armádou v boji budou po léta na sobě pociťovat muži a ženy, kteří byli posláni, aby v těchto posledních amerických válkách bojovali. Jako v souvislosti s Agent Orange, i nyní Pentagon a ministerstvo pro záležitosti veteránů snaživě popírají tvrzení veteránů války v Zálivu a obou současných válek v Iráku a v Afghánistánu, kteří prohlašují, že jejich rakovina a další choroby souvisí s tím, že byli vystaveni působení ochuzeného uranu.

    http://www.globalresearch.ca/depleted-uranium-weapons-dead-babies-in-iraq-and-afghanistan-are-no-joke/15744

  29. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,jak jste napsal ochuzenej uran je pouzitej ve strelach a jak tu bylo napsano je neskodny ,oboje bylo dolozeno. To ostatni jsou pouze spekulace.Samozrejme ze kdyz je strelou znicen tank,takze to je mess.A ta horici masa vseho od plastiku,nafty a vojaku,vynasobte to 1000 tanky a nejni to to nejlepsi co by mely nastavajici matky dychat ,vlastne nikdo.A umocneno zapalenymi ropnymi poli Sadamem v Kuwajtu,tady mate dalsi mozne vysvetleni,na ty zdravotni potize co popisujete.A samozrejme ,zadna valka nejni pekna.

  30. Berka říká:

    Já samozřejmě nejsem chemik ani voják, ale co vím, tak radioaktivita ochuzeného uranu je opravdu velmi nízká – u 238 je záření tvořeno alfa částicemi, kteréžto jak si možná pamatujete z branné výchovy, se dá pohltit už jen obyčejným listem papíru a do těla v podstatě nemá šanci proniknout (kůže ho nepropustí).

    Jiná věc je, pokud se dostane dovnitř těla (plíce..), pak má naopak dost zhoubné účinky.

    Já to možná napsal nešikovně – mluvil jsem o dlouhodobém vlivu na krajinu. Samozřejmě v okamžiku exploze vzniká „prach“, který zamoří na nějaký čas okolí a pro živé organismy v epicentru může být smrtící. Ale radioaktivní zamoření ve smyslu jaderného výbuchu z něj nevzniká – místní radonové podloží je opravdu určitě „jedovatější“.

    Další věc je, že ty výzkumy a statistiky jsou vždycky velice zkreslené – hlavně z jednoho prostého důvodu, dělají se totiž až post-ex. Tedy až se ví CO se má zkoumat Nemyslím si, že by si před válkou v zálivu Saddámovo ministerstvo zdravotnictví vedlo nějaké statistiky o onkologické mortalitě beduínů – takže srovnávání jsou pak hruštičky a jablíčka. Je to jako s celou rakovinou. Údajně to vůbec není tak, že by se jakkoliv zvyšoval podíl rakoviny. Jenom se zajedno lidi dožívají pořád vyššího věku a proto zákonitě počet případů stoupá a navíc se to dřív nesledovalo a mnohdy ani nediagnostikovalo. Člověk prostě umřel třeba na leukémii, ale nikdo to nevěděl.

    Každopádně jsou ale uranové střely svinstvo, jako ostatně všechny zbraně. Ono dělit smrtící zbraně na nebezpečné a víc nebezpečné je podle mě vůbec dost hovadina. Je to jako to Vaškovo „humanitární bombardování“…

  31. honza říká:

    Pánové, neřešte válku. Válka byla, je a bude vždy svinstvo a my to tady nevyřešíme. Každá strana chce vyhrát a hledá ty nejúčinější prostředky které k vítězství povedou za nejmenších vlastních ztrát. Pustili jste se zde na ryze odbornou stránku problému. Ale je fakt, že pan s.Beran tomu rozumí ze všech nejvíce. A nepředpokládejme že se v nejbližší době budeme vzájemně otloukat znovu, jako ve starověku, kyji.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I