Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla FUNKCE A STYL
Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 10. 9. 2015 v 21:19Výstava – Funkce a styl: jihlavská moderní architektura
Od 9. 9. do 31. 10. můžete v Domě Gustava Mahlera navštívit výstavu Funkce a styl: jihlavská moderní architektura, mapující jihlavskou architekturu od konce 19. století po současnost. Výstavu připravilo statutární město Jihlava ve spolupráci se Státním okresním archivem v Jihlavě a Muzeem Vysočiny Jihlava.
——————————————-
Výtvarné umění, architektura, ba i medicína jsou zrcadlem doby, v architektuře, ve stylu zvanému funkcionalismus.
Lze to ilustrovat na díle a osudu čtyř osobností evropského formátu.
V poslední době vyšly čtyři publikace s navzájem propojenými osobnostmi.
Do středu publikací lze umístit:
OTAKAR TEYSCHL archiv města Brna 2012 Jindřich Chatrný + kol.
Která ukazuje pana Profesora Teyschla jako středobod osobností:
Profesor Teyschel zadal: Antonínu Procházkovi monumentální malbu: Prométheus přináší lidem oheň, realizovanou v aule právnické fakulty v Brně, pod kterou mnozí z nás promovali.
Panu Profesoru Bedřichu Rozehnalovi zadal areál Dětské nemocnice v Brně.
PUBLIKACE: 111 let Psychiatrické nemocnice Jihlava 2013 na str. 20-23 ukazuje pozoruhodnou spolupráci, architektů Bedřicha Rozehnala a Bohuslava Fuchse na předmětném areálu v Jihlavě.
Peripetie, které prodělal Procházkův Prometheus od instalace po ukrytí v koksu a restaurování, ilustruje praktiky nacismu, stejně jako komunismu.
Na str. 37 jsou publikované kádrové výhrady z 8. 7. 1948. proti Profesoru Teyschlovi, zakladateli moderní pediatrie. Jeho poslední žáci přišli v roce 1958 na dětské odd. v Jihlavě.
V roce 1960 je veden zinscenovaný proces nejen proti profesoru Fuchsovi. Rozehnal je v něm odsouzen na 4 roky žaláře.
Architektura a její protagonisté jsou zrcadlem doby. Málokdo je schopen, se „prokousat“ uvedenými díly, v těchto, zjednodušeně uvedených souvislostech.
Leč právě jednotlivé události a osudy těchto prominentů dají možnost pochopit, dobu a její architekturu. Vize Alberta Speera, nejsou daleko od monumentu Lomonosovy univerzity.
Realistické umění nacistů je ve své naturalistické strohosti, agitkou příbuznou socialistickému realismu.
Podrobnosti lze najít v těchto publikacích:
————————————————————–
ORBIS PICTUS BOHUSLAVA FUCHSE archiv města Brna 2012 Jindřich Chatrný + kol. str. 56-60 etc.
BRNĚNSKÝ PROMÉTEUS archiv města Brna 2013 Jindřich Chatrný + kol.
OTAKAR TEYSCHL archiv města Brna 2012 Jindřich Chatrný + kol.
111 let Psychiatrické nemocnice Jihlava 2013 str. 20-23
Zdeněk Gryc
Pátek, 11. 9. 2015 v 21:09
Funkcionalimus považuji (jako arch. nevzdělanec) za geniální styl. Ten poměr hmoty k „díře“ snad musí vycházet z pocitu pračlověka při jeho hledání ochrany před nepohodou. A k atavismu , tedy i k odproštění se od zástupných ideologických hledisek, vyzývám tímto pana architekta ZG, neb od něho očekávám fundované komentáře k jihlavským skvostům funkcionalistickým. Specielně mě fascinuje pohled z ulice Fritzova na zadní hospodářský trakt staré nemocnice.
Pátek, 11. 9. 2015 v 22:15
Mě zamlada fascinoval pohled na mnohé zadní trakty, pokud šlo o baby – a mohlo to být z jakékoliv ulice…
Sobota, 12. 9. 2015 v 21:31
OK
Zrovna nejsem postižen domovem, ale i tam budu subjektivní.
Můj otec byl přítelem pan Profesora Fuchce a spolupracoval s ním pod vederním ředitele Etnografického musea v Brně PhDr. Zdeňka Kunce na rekonstrukci „Damenstiftu“. Já jako jeho nepříliš „poznamenaný“ žák jsem s ním intimně hovořil naposledy na procházce po chodbách Nové radnice v Brně v rámci památkářského symposia svolaného na den Krohova jubilea.
Pan Profesor po své havárii měl levou ruku v mém podpaždí, v pravé hůlku. V této konstelaci se hovoří dost otevřeně.
Pokud najdu foto talíře, kterým universita v Liwerpoolu zhmotnila ocenění česko-slovenské funkcionalistické architektury v roce 1968, náš styl a podíl v architektuře Evropy, tak ho použiji jako dok. foto v článku „čtenáři píší JL“.
Použiji ho jako žebráckou berličku, za alespoň část jeho hospodářského pavilonu – centrální kuchyni.
Rozehnalův hospodářský pavilon na psychiatrii v Jihlavě to nepotřebuje.
Má patronku v osobě paní ředitelky Drlíkové, přítelkyní Profesorky pediatrie Hrskové na universitě v Brně, která stejnou službu poskytuje Rozehnalově dětské nemocnici.
Zdeněk Gryc
Neděle, 13. 9. 2015 v 9:23
Pane Grici, již delší dobu sleduji vaše příspěvky a začínám si myslet že jste takový „Ferda mravenec“. Všechno víte, znáte se osobně s každým a na všechno máte jasnou odpověď. Zdá se mi tak trochu podezřelé :-).
Neděle, 13. 9. 2015 v 21:38
Honzo, ono upřímně – to jsme tady skoro všichni…
Neděle, 13. 9. 2015 v 21:39
To Berka : Ale ta fenomenální paměť a životní prožitky pana Grice stojí fakt za to ………. :-).
Čtvrtek, 17. 9. 2015 v 21:15
Nedokážu to napsat pod Funkce a styl čtenáři píší, neb prý jsem tam nový a mě neznají.
Tedy pane architekte, při vší úctě, nemohl byste být chvíli architektem? Zdržuji se jízlivosti (čtenáři ji nezazlívám). Prosím Vás, když už záměr zhatil režim, tak po své linii otevřeně podpořte průsak „demokracie“ do práva ve jménu peněz tu zbytečnost zbořit. Dlouho se snažím pochopit Vaše příspěvky, však mi nezbývá mnoho času na… .(autocenzurováno)… mgr Petrovi Dvořákovi fandím
Čtvrtek, 17. 9. 2015 v 21:26
ad Berka 11.9.22:15 mě dosud a tebe taky jistě berko (díky)
Neděle, 20. 9. 2015 v 6:42
už se bourá!
Pondělí, 21. 9. 2015 v 18:41
„mgr Petrovi Dvořákovi fandím“.
zatím zde o něm nebyla řeč…
OK, takže je to syn mého mentora a příkazce, udavače STB, reaktora Milana Dvořáka, co hájil rozhlas v roce 68 před RA s architektem Seligou.
Pak napsal v rámci výročí února 48 památný článek, kterým zlikvidoval aedikuli sv.Jána na mostě,který jsme v této souvislosti vyprojektovali na Březinkách?
Pravdu by rád znal,co by autor sídliště, Zdeněk Gryc
Fotrak, to je něco jako Gryc, nebo „čtenář“?
Pondělí, 21. 9. 2015 v 19:55
Jakou pravdu chce znát autor sídliště?
Napíšete dvě věty a tou třetí je popřete! Vždyť Vy Pravdu máte, jste jejím rozsévačem, natíráte ji na lavičky, bez zasychajících sikativů a bez upozornění „lepí“.
Fotrak není Gryc ani „čtenář“, je pouhým pobíječem much, s omluvou, že je čtenářem od svých šesti let, a to často až fanatickým.
V životě tohoto nehodného zanechal bývalý režim stopy, jež tento hodnotí jako osudové aniž by plakal.
Ani náhodou se mu nedostalo takové důvěry (a ani takových finančních prostředků), aby stavěl sídliště – myšleno samozřejmě proporčně k jeho profesním kvalitám. A je rád, stejně jsou to králíkárny.
Dnes se nehodný nachází díky věku a poznání historie a vývoje (máte pane architekte VUML? – ) ve stavu oproštění se od ideologické dřevnatosti a lituje, že ač odolávající pižmu doby, není dosud impregnován vůči různým rozmarům přírody.
A jestli mgr. Petr Dvořák z Krajského archivu není synem Vašeho mentora red. Milana Dvořáka?
A kdyby byl?
A přece se bourá.
Středa, 23. 9. 2015 v 22:11
Zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=XA3E_U7MxgI