Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Modely soch z Parku G. Mahlera patří Jihlavě

Zdeněk Gryc | Úterý, 29. 9. 2015 v 16:26

Modely soch z Parku G. Mahlera patří Jihlavě
K článku Pavla Bajera.
S myšlenkou na vytvoření pomníku Gustavu Mahlerovi přišlo jako první občanské s družení Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě v roce 2004.
Architektonický návrh byl vybrán na základě veřejné anonymní soutěže, kterou vyhráli architekti Martin Laštovička a Vít Doležel spolu s Janem Koblasou.
Pochopit cenu jejich činu, znamená uvědomit si, nejen jaká osobnost Mahler byl, ale i to, jak byl takto vhodně doplněn u hradeb, urbanistický areál Jihlavy, která tím získala světový kulturní věhlas. Již jen to, může být pro vzdělaného turistu, leitmotiv, pro návštěvu města.
Symboliku reálu Mahlerova parku lze najít v historii místa. Už jenom ta skutečnost, že synagoga nesměla být ve městě, ale za hradbami, vypovídá o historickém vztahu k židům. Symbolika zdí na půdorysu synagogy je krutým dokladem nenávistné totality. Myslím, že jedině potomci těch, kteří do synagogy chodili, dokáže vycítit duchovno místa.
V souvislosti s parkem Gustava Mahlera je nutno upozornit na to, že v domě Gustava Mahlera na Znojemské ulici v Jihlavě je instalováno několik expozic věnujících se tomuto světově proslulému dirigentovi a hudebnímu skladateli. Expozice dokumentují prostředí, v němž Mahler prožil své mládí, zdroje jeho tvorby i pozdější vzájemné vztahy s Jihlavou. Další představují Mahlerovu rodinu. Část výstavních prostor je pak věnována soužití Čechů, Židů a Němců v Jihlavě.
Totalitní symboliku, areálu Mahlerova parku, lze najít i v autobiografii autorů:
U sochaře:Emigrace: Vstávání z mrtvých se živým nedaří, Kniha vzpomínek výtvarníka Jana Koblasy. Jedná se o první vydání umělcových prožitků z let 1968-1990.

U architekta: „Když se v listopadu 1989 stal student Martin Laštovička předsedou stávkového výboru na brněnské fakultě architektury, zcela jistě netušil, že bude za své počínání soudně popotahován i po bezmála pětadvaceti letech.
Teprve po čtvrtstoletí od revoluce, která smetla komunistický totalitní režim, totiž soudy rozhodly o tom, že se nemusí omluvit za domnělou újmu na cti předsedy komunistické buňky na fakultě Jana Snášela. „Ústavní soud vydal letos v září nález, že jsme neprovedli nic špatného. Akorát to mělo být vyřešené už tehdy, a ne po tolika letech strávených u všech možných soudů,“ říká Martin Laštovička.
Zdroj: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/za-revoluci-se-neomlouva-rika-lastovicka-20141115.html“
Je symbolické, že oba autory ocenil president Havel. Laštovička byl po incidentu Havlem přijat, jak bylo tehdy publikováno. Je absurditou post-komunistických pořádků že se to vyřešilo až po čtvrtstoletí.

Se znalostí peripetií totalitní „překážkové dráhy“, hodnocení angažovanosti díla sochaře, komisemi prověřených soudruhů. Teprve po x-tém jednání za zavřenými dveřmi, se „možná“ dalo získat kulaté razítko, povolení k realizaci. Pod tímto zorným úhlem je zcela jasné, proč nemohl dát přednost životu ve své vlasti. Sochař Koblasa má atelier v Hamburku. Takže, mohl být, až v roce 2002, vyznamenán prezidentem Václavem Havlem medailí „Za Zásluhy“. Vědomí, že president takto symbolicky ocenil sochaře, je zajisté příjemným zjištěním. Stejně jako osobní setkání Václava Havla, s Romanem Podrázským, jak ukazuje ilustrační foto přiložené u Čtenáři píší JL u článku : Absurdní drama – život Václava Havla z 8. 4. 2015.
——————————————————-
Pavel Bajer: „Třetinový model sochy Gustava Mahlera i bronzovou studii Mahlerovy hlavy. Tyto artefakty dopravili zástupci radnice z hamburského ateliéru akademického sochaře Jana Koblasy do Jihlavy. A nejen to. Koblasa věnoval městu i další modely a skici, které popisují cestu, jíž autor prošel při tvorbě uměleckých děl pro Park Gustava Mahlera.“
——————————————————-
Je zajímavé pochopit cestu, kterou autor při tvorbě díla prošel. Stejně zajímavé jsou i zážitky těch, kteří se na realizaci podíleli. Jako spoluautor jsem měl tu čest pozorovat i ovlivnit práci sochařů Kokrdy a Podrázského. Je zásluhou ředitele Horácké galerie v NM, PhDr. Josefa Chalupy, že některé skicky a boceta k soše z Březinek, zejména model 1:5 je zachován. Myslím, že se v Jihlavě neví o sochařině a malbě, také emigranta, Ivana Hlobila, žijícího v Madiswilu ve Švýcarsku. Má atelier u Telče. Je autorem náhrobního kříže malířky Doleželové na hřbitově v Telči. Původně byl určen pro její matku. Doufám, že jeho dílo, na jehož publicitě již PhDr. Žlůva pracuje, bude brzo publikovat, obdobně jako publikoval dílo malířky Doleželové. Životy Doleželové a Hlobila za totáče natolik souvisely, že mu v původní závěti okázala své dílo a dům v Telči, s požadavkem, aby zde vznikla její posmrtná galerie.
Galeristé, sběratelé, mecenáši, všichni, kteří mají zájem o umělecká díla, si cení jejich biografie. Je kolem toho mnoho zajímavých publikací. Dopisy, vzpomínky. Nedávno jsem byl přítomen, když se nový majitel obrazu, pídil po vlastnoručním účtu autora obrazu, který spolu s auto-gramem, měl potvrdit jeho pravost a datum.
Ověřené razítko Art-estamps cara Petra na staré skicce, nebo hraběte Esterházy, může otevřít velké kunst-historické dobrodružství. Za totáče jsem pozoroval dámy s dalekohledy, které si prohlížejí fasádu kostela sv. Jakuba. V ruce měly knihu kamenických značek. Hledaly souvislosti a cesty kameníků podunajské školy gotické.
Prenatální skica k uměleckému dílu je nesmírně cenná. Dokonce jsou i tací, kteří si jí cení více než výsledného originálu. Bývá tam často rozfázován pohyb. Anglická královna je zajímavá dáma, která má ve sbírkách spoustu kreseb Leonardo da Vinci, které ukazují vývoj jeho díla. Pochopení výtvarného díla, které není líbivé, není dáno každému, jak vidno z komentářů v JL k článku, o tom, jak Koblasa ukázal Mahlera manželce. Ono to není tak docela ojedinělé i u umělců. Stávalo se, že chodníky v Londýně či Paříži nebyly dost široké, aby se na nich mohli potkat dva slovutní a uznávaní mistři.
Na intimní prohlídku Koblasových skic, modelů, fotografií a další dokumentace v Galerii, či Mahlerovi se těší:
Zdeněk Gryc

25 komentářů k článku “Modely soch z Parku G. Mahlera patří Jihlavě”

  1. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,
    Vašemu příspěvku by slušelo trochu méně demagogie. Hradby v Jihlavě se nestavěly z minulého režimu, segregace Židů po válce u nás rovněž neprobíhala. Pokud jde o umění, tam máte pravdu, režim prostě adoroval ty „své“.

  2. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Havlíček,

    Právě jsem se vrátil z hor, které nesou zajímavé jméno Totesgebirge.
    Se zájmem jsem si přečetl Váš komentář, který jsem tak úplně v souvislosti s mým blogem nepochopil. O komentář k němu se pokusím později.

    Abych nezanedbal zítřejší termín, který se týká restaurace drobné „sochařinky“ tak vkládám pozvánku, kterou jsem mezitím dostal. Tato práce mne zaujala natolik, že jsem zprávičku a aktuální foto, rozpracované restaurace o poslal letos v létě do JL, ve snaze připomenout, že drobná architektura byla za totáče záměrně likvidována, nyní je tomu naopak. JL můj příspěvek nezveřejnily

    ———————————
    Dobrý den pane architekte,

    dovolte abych Vás pozval na požehnání nedávno zrestaurovaného kříže v katastrálním území Popic,
    jehož průběh oprav jste se zájmem sledoval.

    Žehnání se uskuteční dne 5.10. v 16.30 hod.

    Žehnání křížku provede R.D. Mgr. Jiří Buchta, farář Římskokatolické farnosti Stonařov.

    Na žehnání budou rovněž přítomni zástupci samosprávy města a zástupci Magistrátu města Jihlavy.
    ———————————
    Zdeněk Gryc

  3. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Havlíček,

    jste vysoce inteligentní čtenář se širokými znalostmi.
    Smysl mého blogu je „utéct“ z osobních komentářů k předmětnému článku.
    Velice si cením Vašeho komentáře, zejména proto, že preventivně nenapadnete hanlivě osobu autora.
    Jste výtečný psycholog.
    Vám se obsah mého blogu vůbec nelíbí, nenajdete v něm faktickou nepravdu.
    Napíšete tedy k němu něco, co v něm není a označíte to za demagogii.

    Chtěl bych si udržet dialog s Vámi, na úrovni autorské slušnosti k oponentovi.
    Docela rád bych se s Vámi seznámil. Vy máte moji fotografii u bloku.
    „Žehnání se uskuteční dne 5.10. v 16.30 hod.“, budu tam.

    Zdeněk Gryc

    PS. Architekt Laštovička má slušnost a statečnost v genech.
    S jeho otcem RNDr. Laštovičkou jsem nastoupil v roce 1958 do Agroprojektu.
    Vím, že jeho otce, dědečka architekta Laštovičky, popravili nacisté.
    Oponovat obou totalitám je jim vrozené.
    Myslím, že jste se snažil znehodnotit obsah blogu oklikou, jako demagogii,
    protože se Vám, mimo jiné nelíbí tato zmínka o něm:

    „Když se v listopadu 1989 stal student Martin Laštovička předsedou stávkového výboru na brněnské fakultě architektury, zcela jistě netušil, že bude za své počínání soudně popotahován i po bezmála pětadvaceti letech.
    Teprve po čtvrtstoletí od revoluce, která smetla komunistický totalitní režim, totiž soudy rozhodly o tom, že se nemusí omluvit za domnělou újmu na cti předsedy komunistické buňky na fakultě Jana Snášela. „Ústavní soud vydal letos v září nález, že jsme neprovedli nic špatného. Akorát to mělo být vyřešené už tehdy, a ne po tolika letech strávených u všech možných soudů,“ říká Martin Laštovička.
    Zdroj: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/za-revoluci-se-neomlouva-rika-lastovicka-20141115.html

  4. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,
    patříte zcela jistě k lidem, kteří něco o životě ví. To je samozřejmě inspirující a taky trochu nebezpečné.
    Zkušenosti se na jedné straně cení, na druhé straně určitá vemlouvavost do postojů lidí, která je jednostranně zaměřená, leckdy zavánějící lehkou demagogií, se leckdy může odchýlit od objektivity. Najdou se sice takoví, co Vaše názory jednoduše ignorují nebo přímo smetou, ale část lidí tato rétorika může „přesvědčit“. Příklad: Vaše bezmezná adorace VH. Nic proti tomu, jste člověk, který může informace filtrovat a který je natolik přesvědčený o svojí pravdě, že názorům protistrany neuhne. Ale představte si mladšího člověka, bez zkušeností, který bude sdílet Váš striktní názor na VH a který dostane otázku, co říká tomu, že tento bezesporu humanista a svobodný člověk označil bombardování Bosny za humanitární čin. No a on bude hned za hlupáka.
    To bylo trochu od tématu, ale k naší věci. Jinak mám veřejný facebook, kde mám mimo jiné i svoji podobiznu. Nic moc.
    Mějte hezký podzim. ☺ Vladimír Havlíček

  5. Zdeněk Gryc říká:

    Dnes je smutnou zprávou… v poštovní schránce – parte:

    PhDr. Františka Hoffmanna.

    Je na něm podepsána manželka PhDr. Jaroslava Hoffmannová.
    a vnuk: Ing. arch. David Pfann
    ——————————————
    Motto:

    Vita enim mortuorum
    in memoria est posita vivorum
    est pozita vivorum.

    Život zemřelých je uložen
    V paměti žijících.
    Cicero
    ———————————————
    Jednoduše vyjádřeno vše, nejen exulantství, po roce 1968.

    Tuto paměť zajisté sdílí, kulturně-slušná, tehdy umlčená Jihlava.

    Při dnešní rehabilitaci a inauguraci drobné církevní architektury, poničeného křížku,
    o němž je shora zmínka, měl projev nejenom primátor, ale také jeho náměstek Ing. Vymazal.
    Byl součástí delegace, která spolu s vždy, neochvějně věrným jihlavským archivem byla,
    PhDr. Hoffmannovi v Praze blahopřát k jeho 95nám.

    Pojede na jeho Poslední rozloučení, které se bude konat
    v pátek 9. října 2015 v 11:00 hodin ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.

    Jihlavský občan a statečný člověk, který neodvolal, co v roce 1968 o okupaci napsal, si to věru zaslouží.

    Ing. arch. Zdeněk Gryc

    PS. Dnešní inaugurace drobné církevní architektury, křížku u silnice, pod Popicemi, včetně projevu primátora a dalších představitelů magistrátu, byla na kulturně-evropské úrovni.

  6. Zdeněk Gryc říká:

    VladimírV říká:

    Úterý, 29. 9. 2015 v 17:23

    Vážený pane Gryci,
    Vašemu příspěvku by slušelo trochu méně demagogie.
    ——————————
    Pěkně prosím, nikoli v poezii, ale v próze, uveďte prosím větičku, či slovíčko, konkrétně, kde jsem uvedl nepravdu, či něco demagogického.

    děkuje ZG

  7. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci.
    Žádná nepravda, ale demagogie ano. Je to např. Váš oslí můstek od hitlerovské totality a jejího pogromu na Židy k neochotě bývalého režimu adorovat někoho jiného než ty, co šlapali stranickou brázdu. To se přece nedá ani omylem srovnat. I Vy přece víte, že dějiny tvoří vítězové.

  8. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Vladimíre,

    tomu nerozumím. Mohl by jste sem prosím třeba do uvozovek vložit konkrétní pasáž zmiňovaného „oslího můstku“. Už si tak dobře nevzpomínám na Marksák a dialektiku, „všechno spolu souvisí“. Znalec budete asi dalece lepší.

    Za oslíky předem děkuje ZG

    PS.I Vy přece víte, že dějiny tvoří vítězové…zajímavý názor.

    Někdy se tam vloudí i třeba Katyn o které předpokládám se v Rusku tak úplně neví.
    Jinak by se v Doněcku nevystavoval na křižovatce velký portréty Stalina,
    jak bylo vidno asi před 4 dny ve zprávách na ČT 1.
    Slogan na naší presidentské vlajce je v ruských dějinách těžko doložitelný.
    V totalitě, pravda z principu nemůže zvítězit, to je ten problém totalita-demokracie.
    Doufám, že jste si pečlivě stejně jako já prohléhl LEGIOVLAK.
    Pochybuji však že jsme dokument pochopili stejně.
    Legionáři a letci RAF byli jako Češi první bojovníci s totalitou.
    Nemusí to být doslovně, ale v principu snad ano?

  9. berka říká:

    A třeba interbrigadisti ve Španělsku. Ti se vám ale do škatulky ale asi nevejdou, pane kafemlejnek…

  10. VladimírV říká:

    Dobrý den pane Gryci.
    Zkuste si znovu přečíst svůj článek. Najdete tam vše, co píšu.
    Marksák byl pro mne na VŠE docela problémem. I když jsem za leccos rád. Třeba, že na rozdíl od hybatelů našeho hospodářství typu Kalousek, chápu cyklický vývoj kapitalismu, tedy zřízení, ve kterém žijeme a jeho zásadní vliv na plánování rozpočtu, kde se Mirek sekl o „pouhých“ 190 mld. Kč. A to přesto, že je to velmi chytrý člověk. Považuji to za diletantské. Všem těm, co režírují naše hospodářství, bych doporučil, aby si Marxův Kapitál četli před spaním a neblbli národ.
    Pro lidi v Sovětském svazu byl vítězem války Stalin, to nelze zpochybnit. Držel se slov klasika, že k prosazení cíle (v tomto případě vítězství ve válce) je třeba využít všech prostředků. Že to bylo i za cenu ohromných pogrmomů na nepohodlné či válečné strategii nepřizpůsobující se soukmenovce, je fakt, potvrzující tento výrok.
    Rusko i jeho přechůdce, Sovětský svaz, vznikly za zcela jiné konstelace, chybělo jim stadium kapitalismu.
    Proto zde historicky funguje autoritářský způsob řízení.
    Vlak legionářů jsem samozřejmě navštívil. Bylo to velmi zajímavé. A pro mne zvlášť, když jsem si mohl připomenout a nechat ověřit působení mého dědy v legiích. Je jenom škoda, že se v našich lidech více nebudí hrdost na svoji vlast. Roli holt hrají jiné priority, které nám rve běžný život do hlavy.

  11. Zdeněk Gryc říká:

    dík,
    ale nad svým blokem jsem se zamýšlel hnedka, hledaje demagogii.

    Prosím překopírujte a vložte doličný text oslího můstku.
    děkuje ZG

  12. Zdeněk Gryc říká:

    berka říká:

    Pondělí, 19. 10. 2015 v 10:40

    A třeba interbrigadisti ve Španělsku. Ti se vám ale do škatulky ale asi nevejdou, pane kafemlejnek…

    Vážený pane o nich jsem ve svém blogu nemluvil,jedná se pouze o Mahlerův areál.
    zg
    PS všimněte si prosím textu pana Havlíčka o oslím můstku.

  13. Berka říká:

    ???

    Napsal jste TADY v diskusi „Legionáři a letci RAF byli jako Češi první bojovníci s totalitou.“. Tak jsem se vás obratem zeptal na české interbrigadisty ve Španělsku. Jestli jakože podle vás bojovali s totalitou, nebo ne. Je to taková ošemetná věc, žejo ?

  14. Zdeněk Gryc říká:

    V

  15. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Berka,

    Vím, že jsem dost zanedbaný a poněkud subjektivně zaměřený, takže jenom tak z „voleje“.

    Vím, jenom to, že tam byl Kriegel, který v Moskvě odmítl autogram a nebrečel jak Dubček.

    Zdeněk Gryc

    PS. Byl to hrdina, neupsal se totalitě. Na a rozdíl zbabělce „čtenáře“ ano-nyma.
    Někdy je hrdinství se nepodepsat, že? Ale u „čtenáře ano-nyma, bohatého psavce,
    e to prokazatelně vada charakteru, že?

    FRANTIŠEK Kriegel v Moskvě nepodepsal.

    FRANTIŠEK Hoffmann v Jihlavě podpis neodvolal. Nikdy by se jim to nemělo zapomenout!

    Existuje cowboyka 7 statečných, my v 68 jsme měli ve vládě jenom jednoho.

  16. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci tak tedy:

    …“Už jenom ta skutečnost, že synagoga nesměla být ve městě, ale za hradbami, vypovídá o historickém vztahu k židům Symbolika zdí na půdorysu synagogy je krutým dokladem nenávistné totality“.
    …“Je absurditou post-komunistických pořádků že se to vyřešilo až po čtvrtstoletí“.
    ZG

    Pokud jde o umění, tam máte pravdu, režim prostě adoroval ty „své“.
    VH

    Spojení nesouvislého? Omyl pane, všechny své vývody směřujete k trpkému údělu lidí z umělecké branže za minulého režimu. Dokonce to vyčítáte i současnému režimu, že jejich kauzy nevyřešil prioritně.

    Velmi se mi líbí film: „Musíme si pomáhat“. Parádní obraz naší společnosti. Víte, kdyby byli vítězové převratu natolik kovaní ve svých protirežimních postojích, mohli by po pádu režimu s podobnými kauzami rázně zúčtovat. Jenomže, a to je problém, byl tady zhruba 1 milion „komunistů“, z velké části „filatelistů“ a dalších 85% lidí, kteří režim dovedli snášet bez nějaké viditelné revolty. Sám VH se s komunisty „vypořádal“ tím, že je nezval na Hrad. Že by měl stejný rozmar jako MZ? Ale komunisty v Parlamentu se nechal zvolit. MZ zvolili občané.

  17. Zdeněk Gryc říká:

    DEMAGOGIE V PRAXI
    Vážený pane Vladimíre Havlíčku tak tedy:
    ——————————————————————-
    …“Už jenom ta skutečnost, že synagoga nesměla být ve městě, ale za hradbami, vypovídá o historickém vztahu k židům. Symbolika zdí na půdorysu synagogy je krutým dokladem nenávistné totality“.
    …“Je absurditou post-komunistických pořádků že se to vyřešilo až po čtvrtstoletí“.
    ZG
    —————————————————————————————
    …“Už jenom ta skutečnost, že synagoga nesměla být ve městě, ale za hradbami, vypovídá o historickém vztahu k židům.
    —————————————————————-
    To je urbanistický fakt. Obdoba vyčlenění ghetta v jiných městech.
    —————————————————————–
    Symbolika zdí na půdorysu synagogy je krutým dokladem nenávistné totality“.
    ——————————————————————
    Je to jasně čitelný dokument o vypálení synagogy, toho co dokázala nacistická nenávistná totalita.
    —————————————————————–
    …“Je absurditou post-komunistických pořádků že se to vyřešilo až po čtvrtstoletí“.
    ZG
    ——————————————————————
    Je fakt, že kauza architekta Laštovičky byla vyřešena až po čtvrtstoletí. Dokládám to v článku odkazem na zdroj.
    Zdroj: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/za-revoluci-se-neomlouva-rika-lastovicka-20141115.html“
    —————————————————————-
    Pokud si Váš podsudek, „demagogie“ přečte někdo, kdo tato fakta nezná, je nebezpečí, že by mohl textu lektora uvěřit. Podrobněji to vysvětluji v mém blogu Jetlak a Normalizace.

    a/„LEKTOŘI“/marxismu-leninismu. Ti píší celkem sofistikované články slušnou formou. Nejsou štvavě osobní, nevytýkají oponentům jejich dílo, jejich komentáře jsou autorizované. Ukázkou je článek pana Josefa Fejinky vložený s ilustračním fotem do dopisů čtenářů JL.

    Neoznačujte prosím fakta za demagogii a „oslí můstek“. Relativizuje to pravdivost a obsah Vašich komentářů. Včera se mi líbil článek:

    Pankáči byli řezaný jak žito…
    Opravdu hezký článek včetně „kluků“ na fotografii.

    Je dokladem „řezané“ svobodomyslnosti, v šedém proudu totality. Nenechat se zblbnout masivní propagandou, na kterou upozorňuje Slonková, potřebuje i naše doba.

    Je v něm uvedeno něco, co se mi moc líbí:

    „Píšu to jen sám za sebe, nenazval bych tu knihu asi dokumentem, protože je to hodně emotivní a osobní záležitost.“

    ing. arch. Zdeněk Gryc

    PS. Co prosím říkáte na to ŘEZÁNÍ PANKÁČŮ, které jako obvykle komentoval včera jako první,
    Váš PŘITAKÁVAČ. Toho jsem si dovolil, jak vidno z jeho včerejších textů, celkem správně,
    v blogu Normalizace 26. 8. 2015 zařadit jako bé-čko:

    b/„SPROSŤÁČCI“. Ti píší opačnou formou i obsahem. Jsou štvavě osobní a jejich zbraní je zbabělost, neschopnost se postavit rovně čelem. Jsou to zákeřní političtí snipeři-agitátoři. Jejich zbraní je ano-nymita . Smyslem jejich práce je pomluvou současnosti a snaha vrátit se ke starým pořádkům. Jejich literatura je velká a snaživá. Koukají zneužít a obrátit každé slovíčko. Leitmotivem je vztek na Václava Havla, který ukončil jejich ÉRU-NORMALIZACI.
    Aktuální ukázka:
    ———————————————————-
    Tak se mi zdá, že někoho řezali málo.

    Člověk, který byl slušně vychovávaný nepoužívá estébácké metody, nepožaduje, aby by byl někdo zjištěn, odhalen, rozkryt, zjištěny jeho pohnutky atd. – prostě byl odhalen, eliminován, odsouzen a ŘEZÁN. Takového žalobníčka, zřejmě nohsleda bezcharakterního křiváka Vency, živícího se v kriminálu kaviárem a kouřícího tam jemné doutníky, tedy takového žalobníčka bažícího po cenzuře asi bylo potřeba řezat od mala. A najdou se i takoví, kteří vyhrožují věšením na kandelábry, jako jistý občas diskutující škodlivý brouček, určitě demokrat za jakéhokoliv režimu.
    čtenář | 2015-10-19 15:17:13 | Reagovat

  18. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Berka,

    V souvislostí se zmíněným tématem obou válek je velký problém. Léta byla záměrně falšována jejich historie. S odstupem a historickým nadhledem, lze aktuálně sledovat dokument:
    Apokalypsa: 2. světová válka (1/6)
    19. 10. 2015, 20:00 – ČT 2
    Dokument, Fr. 60 min, Skryté titulky

    Dok. cyklus Fr. Opakování 21.10./ČT2 a 24.10./ČT2. Bilance nejkrvavějšího konfliktu historie: léta 1933-1940

    Bilance nejkrvavějšího konfliktu historie: léta 1933–1940. Francouzský dokumentární cyklus 2. světová válka zůstává i 65 let po jejím skončení jedním z nejfrekventovanějších témat. Přitahuje svým obrovským rozsahem, nesmyslnou ničivostí i faktem, že válečné události byly ve velké míře natáčeny na 35mm a 16mm materiál. Hekatombu let 1939–1945 se proto rozhodli nově zpracovat francouzští dokumentaristé. Realizaci šestidílného střihového cyklu předcházely pečlivě rešerše v mnoha filmových archivech světa, výběr materiálů natočených filmovými amatéry a konzultace s předními odborníky na 2. světovou válku z řad historiků. Po dohodě s producenty se autoři rozhodli získané materiály pečlivě restaurovat a kolorovat, cyklus doprovází komponovaná hudba a technicky dokonalé ruchy. Komentář vychází z obecně známých faktů, citátů politiků oné doby a vzpomínek prostých lidí, kteří se dostali do válečného soukolí. Cyklus zaznamenal velký ohlas u přímých pamětníků, zájemců o historii střední generace i u mladších lidí. První díl připomíná období „převzetí moci“ nacisty v Německu, „nezadržitelný vzestup“ třetí říše, likvidaci Rakouska a Československa, začátek 2. světové války, podivné vyčkávání v době tzv. „podivné války“ a konečně Hitlerův útok na západní Evropu v květnu 1940, včetně přepadení Polska Hitlerem a Stalinem.

    S pozdravem: Zdeněk Gryc

  19. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci.
    Nechci se opakovat, ale na jiném místě jsem zmínil, že se mi ekluje příkré adorování některých lidí či souzení skutečností. Proto můj return vůči Vašim příspěvkům. Každá mince má dvě strany. Promiňte mi, ale Vaše jízda dějinami vždy skončí trefou do zrůdností minulého režimu a jeho pohrobků.
    Špatných příkladů je z té doby dost, ale zároveň žije velká část této společnosti, která, protože může srovnávat, Váš názor nesdílí a zákonitě i adekvátně reaguje. To proto, že excesy některých „architektů“ porevoluční doby daleko předčily totalitní manýry. Jejich činy bude možné z hlediska historického posoudit až po letech, ale je to prostě tvrdá realita, kaňka na porevolučním vývoji, která existuje v naší demokratické a svobodné společnosti.

    Pokud se ptáte na mlácení pankáčů, optikou dneška je to samozřejmě zrůdnost. Tehdy platilo: „Kde nepomohou argumenty, nastává řev, případně hrubá síla.“. Nicméně, byla to jejich volba a protest. Akcí se zúčastnili s tím, že přijdou „žabky“ s pendreky a že občas něco slíznou. Někteří jedinci si na vyvolané represi (viz Kateřina Jacques) dokonce vybudovali svoji politickou karieru.

    Co bylo dle mého názoru horší, že se v běžném životě dost často vyskytly situace, kdy o údělu člověka rozhodoval člověk (lidé) na základě jiných kritérií než jeho schopností a odbornosti. To byla ta pravá totalita. Nikoliv ojedinělá. Před tím to byli faráři, jako zástupci „Boha“ co takto třídili lidi a určovali jejich život, pak to byli soudruzi. A dneska jsou to politici, kteří např. vylezli ze školy rovnou do nejvyšších postů. Totalita to není, ale proti přírodě to samozřejmě je. Pravdivost vývoje člověka podle Gaussovy křivky je neprůstřelná. Pokud někdo překročí její některou fázi, nedopadne to vesměs dobře.

  20. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Havlíček,

    děkuji za Váš obsáhlý výklad.
    Mně šlo pouze o to, že jste označil článek za demagogický, což je tak trochu synonymum, že je nepravdivý.
    Pročetl jsem si jej po Vaší kritice víckrát, ale lež nenašel.
    Zmínil jste se o „oslím můstku“.

    Častokrát nejde o oslí můstek, ale o VIA-DUKT,
    bez přídavného jména, tedy to, co jako první nalepil Váš „přitakávač“ na článek redaktora Klukana:

    „V gotické síni jihlavské radnice ožily příběhy našich sousedů“
    —————————————-
    Nihil novi sub sole !
    Nic nového pod sluncem. V padesátých letech minulého století obdobně chodili starci pod rádoby důvěryhodnou značkou Osvětová beseda po školách a vykládali prvňáčkům, jak Masaryk střílel do dělníků.
    čtenář | 2015-06-19 16:23:47 | Reagovat
    ——————————————-
    Pokud nemáte něco zajímavého přímo k meritu mého blogu, tak bych rád skončil.

    S pozdravem: Zdeněk Gryc
    PS. Pomlouvání Havla a TGM bylo za totáče pře-bohaté,
    nerad bych, aby si na něj děti zvykly.

  21. Venca říká:

    O Havlovi za totáče 99,9% lidí vůbec nevědělo kdo to je. Oficiálně prakticky neexistoval, takže ho ani nemohli veřejně pomlouvat.

    Nejlepší prezident byl stejně Husák. Za toho se měl pan architekt nejlíp.

  22. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,
    demagogii spatřuji v tom, že totalitu hitlerovského Německa, které Židy chtělo vyhladit, s neochotou současného režimu řešit problémy těch, kteří za minulého režimu zvedli hlas na podporu G. Mahlera.
    To je opravdu konec debaty na dané téma.
    Mějte hezký den. Vladimír Havlíček

  23. Zdeněk Gryc říká:

    Fajn,

    byl jsem venku skicovat, moc to nešlo.
    Váš komentář čtu třikrát a asi ho tak úplně nechápu.

    Hezký večer vinšuje: Zdeněk Gryc

  24. Zdeněk Gryc říká:

    Venca říká:
    O Havlovi za totáče 99,9% lidí vůbec nevědělo kdo to je.
    ————————————————————————–
    Já tedy ne jako člověk, ale jako „prožluklá fosílie“ jsem výjimka.

    V naší rodině se už od Protektorátu večer poslouchalo BBC.

    Dost nás to vzalo, když nám podobně jako Werichovi strčili čumák „do vlastních chcánek“.
    Styděli jsme se za podpis na Anti-chartě. Kterou jsme den ode dne sledovali.
    Jeden archál, mimo soudruha ředitele, který pak také zato získal jeho místo, byl v partaji,
    ten na nás dohlédl a „uklidňoval“. „Přečti to, tam není nic špatného, tady podepiš“.
    Nějaké blekotání dokázal sice přátelsky, ale jednoznačně eliminovat.
    Fakt, nic špatného tam není, tedy,pokud se to nedá do souvislosti s tím, co napsal Havel v Chartě 77.

    Zajímavé, po konci totáče „bylo postaráno“, aby tyto archy byly neznámou osobou z archivu SA odstraněny. Naše podpisy neexistují.
    Pouze je tam kolegyně, která byla se soudruhem ředitelem na SA v Brně.
    Existují seznamy pravicových elementů JM KNV, které jsou uveřejněny v novinách,
    tam je pouze arch. Seliga. Ten „hájil hrdině proti okopantovi“ v srpnu 68 s redaktorem Milanem Dvořákem jihlavský rozhlas před Ra.
    Navíc, ale to Vás asi naštvu, byl otec přítelem Hugo Vavrečky. Existuje i literatura, autor PhDr. Černohorský, kde jejich jména jsou na jedné stránce uvedena.

    Mám naději, že mi to případně odpustíte a přestaneme se na tomto blogu, ¨
    který se týká okolo-stojčností Mahlerova areálu škádlit?
    S panem Havlíčkem jsme to, jak dále vidno uzavřeli.
    Pokud prosím nemáte přímo něco k meritu věci, tak bych to ocenil:
    Zdeněk Gryc
    Pan PhDr. Hoffmann, vyhnaný v roce 1969 z Jihlavy, který tento měsíc, 1. října 2015 umřel, je pro mne absolutní hrdina, něco jako Kriegel. Jiného takového v Jihlavě neznám.

  25. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Havlíček,

    Vy jste použil formulace „oslí můstek“.

    Mám prosbu, nemohl by jste požádat svého sympatizanta „čtenáře“,
    aby ho přestal používat na mé komentáři, nejen v oboru architektury?
    Zdraví a děkuje Zdeněk Gryc
    ——————————————————-
    Začala výstava o architektuře:
    Očekával jsem zasvěcené slovo renomovaného odborníka na architekturu, pana Zdeňka Gryce. On se ale místo toho vyžívá na jiné diskuzi infantilním tlacháním o Putinovi. Škoda, už vzhledem k chystanému bourání jednoho z mála zachovaných děl architekta Fuchse v Jihlavě jsem od něj čekal jeho názor.
    čtenář | 2015-09-12 14:50:26 | Reagovat
    ——————————————————-
    Architekturu chraňme jako historický pramen, apelují autoři silné výstavy
    ————————————————
    Výborný příspěvek.
    Palec nahoru a ani slovo o Havlovi, to se cení. Tak si nepokažte renomé.
    čtenář | 2015-10-21 14:32:13 | Reagovat

    ——————————————–
    NEMÁM SI U NĚJ POKAZIT RENOMÉ !

    CO JE TO PROBŮH ZA SVÉ-POMOCNĚ NALEZENOU POZICI
    RECENZENTA ARCHITEKTURY?

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I