Blog Jihlavských listů

Tomáš Ďásek
32- Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz

Soudci z lidu

Tomáš Ďásek | Úterý, 13. 10. 2015 v 22:16

Na filmech mě vždycky fascinovalo to, že jejich tvůrci mají možnost jakékoliv téma uchopit z obou stran – nebo tedy spíše z té strany, ze které si sami vyberou. Stačí se podívat na staré, dnes už klasické, válečné filmy. Například známý černobílý film z roku 1954 „Admirál Canaris – život pro Německo“. Kdo jej vidí poprvé, usedá k obrazovce s povědomím, že Canaris byl nějaký nacistický ředitel rozvědky, nebo co, patrně jeden z válečných zločinců, který beztak organizoval sudeťácké řádění v našem pohraničí a další vylomeniny. Chroupáte brambůrky, sledujete dobrodružný děj a najednou se přistihnete, že jste se úplně chytili ideové linie děje a že tomu noblesnímu pánovi s rytířským chováním, který nikdy nesouhlasil s válkou, nacismus mu byl odporný a který se nakonec stal obětí svých protihitlerovských snah, držíte palce. Film skončí a vy máte jasno. Víte jak to bylo a kdyby se někdo pokusil někdy o Canarisovi říkat něco nepěkného, hned byste si to s ním mohli verbálně rozdat.

Bohužel náš národ filmy miluje a je vděčným divákem. Společně s tradiční broukopytlíkovitostí (já vím o čem mluvím) a černobílým sparťansko-slávistickým viděním je to doslova vražedná kombinace. Aktuálně se to opět projevuje v jedné z nejdelších mediálních kauz – „ukradených norských dětí“. Jenom fakt, že se ještě nedošlo k nějakému definitivnímu závěru, může podle mě za to, že se toho doposud žádný producent nechytil. Byl by z toho doják jako hrom. Pobledlá matka se strhanými rysy, bojující o své syny, které jí protiprávně ukradly norské úřady. Srdceryvné scény, jak tlusté norské bachařky odtrhují zoufalou ženu od svých synů, které by po těch letech tak ráda objala. To vše okořeněné konspirační teorií o tom, jak zdegenerovaný severský národ musí krást cizí děti, aby si vylepšil vlastní genetický kód (což mě mimochodem jako vlastence naplňuje hrdostí – když milí norové jako nejčistší rasu vidí právě nás, čechy). Jedním z hrdinů by byl mladý nebojácný právník, pronášející plamenné projevy ve studených soudních síních (mezi ním a matkou odebraných dětí by to muselo alespoň trochu eroticky jiskřit, aby se film lépe prodával), případně bezejmenný šlachovitý šéf české rozvědky (v obličeji by měl malinkatou jizvu), plánující nebezpečnou únosovou akci, kterou nakonec těsně před odletem již nastartovaného vrtulníku s pětičleným po zuby ozbrojeným komandem, stopne příkaz nějakého farizejského ustrašeného ministra. Kina by byla plná a jediné oko by nezůstalo suché.

Kdyby se ale autor scénáře blbě vyspal, mohl by to taky vzít z druhé strany a udělat z toho drama zneužívaných dětí, které jsou nuceny vrátit se k matce, i když nechtějí (retrospektiva s malými uplakanými hošíky v pyžámkách, které ve zpomaleném záběru šílená krkavčí matka fackuje, nebo se k nim dokonce blíží opilý pedofilní otec s krví podlitým pohledem a napřaženou rukou s rozevřenými pařáty). Matka by byla vylíčená jako skvělá herečka a veskrze zkažená bytost, která si omotala kolem prstu kromě prezidenta republiky a jeho mluvčího i mladého nadějného právníka, pronášejícího plamenné projevy ve studených soudních síních (ten prostě v tom filmu být musí – bez ohledu na verzi) a teprve v závěru se povede odhalit její skutečnou dračí povahu a děti zachránit. Celý film končí dlouhým záběrem dovnitř jedoucího vozu, kde vpředu sedí láskyplně se na sebe usmívající pěstouni a vzadu dva veselí, pošťuchující se kluci – konečně doopravdy beze zbytku svobodní. Noční můra skončila, auto odjíždí kamsi za obzor, přes který jdou závěrečné titulky a lidi zase vytahujou kapesníky.

No jo, ale co teda teď ? Chtělo by se říct – babo raď. Jenže to je bohužel právě přesně to, co se děje a co je nejhorší. Kdejaká baba radí, kdejaký strejc v tom má stoprocentně jasno. Všichni jsou seznámení se spisem, všichni znají onu zvláštní rodinu ještě z doby, kdy kluci byli malí, kdy matka nevěděla o psychické chorobě otce a kdy došlo k faktickému odebrání. Všichni vědí jak to bylo, všichni znají pozadí a všichni znají viníky.

Je to nemilá a strašně ožehavá věc. Pravda může být tam i tam – a nebo dokonce i někde uprostřed. V obou případech se pak může jednat o něčí neskutečné selhání a něčí osobní tragédii. Budeme tu mít matku, která své děti doopravdy miluje a které byly mimo jakékoliv chápání doopravdy jednoduše ukradeny – a nebo tu budeme mít děti, které už víc jak polovinu života strávily v jiném prostředí a které budou najednou násilně přesazeny jinam, navíc s člověkem jehož nemilují, naopak se jej spíš bojí.

Já nevím. Já to hergot nevím – a proto si nedovoluji v téhle věci dělat žádný vlastní názor, natož ho veřejně prezentovat. 99% našeho národa – v čele s hradním panem populistou – ale má úplně jasno. Přesně tohle jsou ty chvíle, kdy jsem rád za to, že to u nás už přece jenom funguje trochu jinak, než dřív. Tenkrát to nemusel být zdaleka ani celovečerní film. Stačilo udělat kratičkou reportáž do filmového týdeníku, kterou tvůrci vzali z toho „správného“ konce – a hned druhý den rozhořčení lidé (ne nějací virtuální lidé, ale naši tátové, dědové a pradědové) ve svých zaměstnáních hromadně a veřejně podepisovali souhlas s rozsudkem smrti nad doktorkou Horákovou.

Doufejme, že tento film nakonec nebude ani horor, ani drama, ani hloupá komedie. Přejme těm dětem, ať je z toho nakonec jenom přísně spravedlivá (i když pravda, divácky ne tak záživná) literatura faktu. Trochu se totiž v celé té mediální záplavě slz a špíny zapomíná na to, že o ty děti jde především. Možná by bylo nejjednodušší se zeptat přímo jich. Nejsou to NAŠE děti, není to žádné národní rukojmí. Jsou to dvě svébytné osobnosti, které mají právo na to, aby žily tam, kde je jim subjektivně nejlíp. Někdo jistě namítne, že mají dávno vymyté mozky a že jsou naučeny k tomu, aby ke své mámě cítily odpor – a to je třeba, co já vím, taky možné.

Hlavně tedy prosím uvažujme s chladnou hlavou a neposílejme hned ochotně na šibenici ani matku, ani norskou velvyslankyni – když o tom všem vlastně víme absolutní prdlačku…

71 komentářů k článku “Soudci z lidu”

  1. Fejinka říká:

    Pokud to říká idnes, tak to mi stačí. nemám k tomu co říci. O tom komisařovi z OSN, to je trapárna. Existují nějaká mezinárodní pravidla o uprchlících. Když je dodržujete, tak jste v současné době, xenofob a populista a co já vím ještě. Když je nedodržujete tak jste na tom, za jiných normálních časů, stejně. Zkrátka: „Když chceš psa bíti…“

  2. honza říká:

    To Fejinka : Že to zveřejnilo idnes nehraje roli, kdo to zveřejnil. Důležitější je že to řekl vysoký funkcionář OSN. Zda měl pravdu, to by nám mohla říci ombudsmanka. Ta reakce byla na stále se opakující provokativní chování a komentáře prezidenta, na které je světová politická elita choulostivá. Tak trochu diplomacie ( ne nevymáchané h…) je v kontextu světové politiky (kterou se náš prezident snaží prezentovat) potřeba.

  3. honza říká:

    To Fejinka : Respekt: Zeman kouřil v nekuřáckém hotelu, za jeho vyčištění zaplatili 60 tisíc korun – doufám že z diet pana presidenta :-).

  4. XXXXX říká:

    Zvláštní je, že nikdo nic nepotvrdil.

  5. honza říká:

    Moje babička říkala „na každém šprochu, bývá pravdy trochu“. On to mluvčí Ovčáček zase nějak zaobalí.

  6. honza říká:

    To Fejinka : Tak nám zase pan president ukázal svůj vkus a státnost – medaile pro F.R. Čecha a H. Fibingerovou – to je síla. A tak nám trochu nám změnil historii když prodloužil leteckou válku o Británii do října 1945(ale to se může stát když mluví bez papírů, ale jako perlička to stálo za to).

  7. berka říká:

    A Vašek Neckářů, kterej byl zcela průkazně agentem StB (akorát si na to prý už po mrtvici nepamatuje), to je taky super…

  8. Venca říká:

    Takže Honzo máme držet hubu a šoupat nohama. A když nám nějaký komisř z osn nebo Bruselu nasere,tak za to stokrát poděkovat a říct si o přídavek. No nebude lepší se vrátit do náruče Moskvy? Tam už sou ty sračky vyzkoušený.
    Původní Venca

  9. Libor Furbacher říká:

    to: puvodni Venca.
    Ta Evropa pod tou je to hrozne ,ona nam sem chce poslat tisic utecencu,.Pod Moskvou to bylo zradlo.Ta nam sem poslala pul milionu vojaku bez zeptani a to se to soupalo. No ale je dobry ze uz to mame vyzkouseny.

  10. Venca říká:

    Furbacher nepochopil. No ale to se dalo čekat.

  11. honza říká:

    To Původní Venca : To ne, ale těsně před jeho vyjádřením mluvila stejně ombudsmanka, takže něco není v pořádku. A hlavně pusu na špacír by si taková „světová“ osobnost neměla pouštět. Nesedí v Novém Veselí v hospodě „U presidenta“ kde ho všichni žerou.

  12. XXXXX říká:

    Ježíš o je chytrostiky pro hovno. Mě je naprosto šumák komu tu medaili dal a kdyby jí dal kocouru mikešovi, taky dobrý. A kdyby ji nedal nikomu ještě lepší.

  13. Fejinka říká:

    Škoda slov, honzo. Až budeš mluvit jako Zeman, tak se ti přijdu osobně poklonit. Nesaháš mu ani po paty, ale špinit ho umíš jedna báseň. Už je nejvyšší čas brát občany podle toho, co udělali dobrého pro svou zemi, nikoliv podle politické partaje. To jsem se divil, že se neozvali nějací pitomci, že je prezident opilý. Jeho zdravotní stav asi není OK, nebo tam bylo takové teplo, že se tak potil? Jeho úvodní řeč byla skvělá.
    Drtivou většinu vyznamenaných mu navrhují a doporučují různé organizace, počínaje PS, S, atd. Koho on vybere je jeho věc, akorát se vedou blbé novinářské kecy, na které reagují čeští prosťáčci a papouškují řečené, či napsané.

  14. Berka říká:

    No, hlavně chudák pan architekt. Vyznamenávali se tentokrát pěkně pohromadě jak agenti StB, tak i letci RAF. To pro něj musí bejt zatracené dilema…

  15. honza říká:

    To Fejinka : Vše co jsem zde uvedl o prezidentovi je z veřejných zdrojů. Takže ne jenom já nejsem příznivcem prezidenta. A že odkazujete na jeho mluvu, dobrá, ale měl by se držet faktů a když s oblibou někoho cituje tak by měl být přesný. Ono číst z papíru projevy a proslovy není žádná ostuda. A nakonec, předávání medailí za zásluhy pro stát je státnická procedura a ne soukromá záležitost prezidenta (F.R.Čech, Toman, Štaidl, Neckář, Fibingerová).

  16. Fejinka říká:

    Samozřejmě, že je to z veřejných zdrojů, které jsou jednostranně zaměřeny, o tom nemůže být řeč. Republika je rozdělena, obrazně řečeno, na dva tábory, což je také pravda, ale ten větší je určitě pro Zemana a kdyby dnes byly volby, tak by opět vyhrál a možná už v prvním kole. To je můj subjektivní názor a asi realistický. Otázka je jeho zdravotní stav.
    Co se týče těch medailí , stejně tak to dělal Havel a Klaus, jenže se o tom nemluvilo, protože sdělovací prostředky byly na stejné vlně jako oba jmenovaní, ale férověji to dělá Zeman. A ještě poznámku k neúčasti nepozvaných rektorů: pokud vám někdo bude „házet klacky pod nohy“, lidově řečeno, tak ho za to asi nebudete zvát na nějakou akci, kterou pořádáte do „svého domu“. Já bych to rovněž neudělal.

  17. honza říká:

    To Fejinka : Zemanův hrad není jeho vlastní, domácí „pelech“. Jeho ješitnost přesahuje všechny meze a jestli si hraje na spravedlivého státníka, tak se velice mílí. Tak jako on se nepodařilo rozdělit společnost ještě nikomu co na hradě sídlil. No a že media upozorňují na jeho chyby a chování je přece normální ve svobodné společnosti. Ať se chová jako státník, president a nikdo si ho nevšimne. O takovém švýcarském presidentovi nevíme že je, jak se jmenuje a jak to tam krásně funguje. A to proto že nechce řídit z té pidi zemičky zeměkouli jako náš hradní mudrlant.

  18. XXXXX říká:

    No tak tos ho dostal (presidenta) teď se nejspíš posral. Smíchy. Co to je nenávist? Mě nerozděluje. Média upozorňují pouze na chyby. Kohokoli. Klady nikoho nezajímají.
    mílí-mýlí – to jen aby jsi se příště nezmýlil jesli poběžíš v té nenávisti jednu míli nebo pět mílí.
    jdu na pivo

  19. XXXXX říká:

    t

  20. Berka říká:

    Honzo, to tedy nebyl zrovna dobrý příklad…

    Švýcarský prezident se jmenuje Simonetta Sommaruga a je to žena 🙂

    Hlavní je ale to, že ve Švýcarsku prezident nemá prakticky žádné pravomoci (vše má v rukou federální rada) a prezident je tam volen na období – představte si to – JEDNOHO jediného roku. Možná proto to tam opravdu funguje…

  21. honza říká:

    Chybička se vloudila „mílí-mýlí“ omluva, příště si dám pozor. To Berka: Je to president a ten náš za rok úřadování by nadělal stejně ostudy jako za 5 let, akorát by to bylo intenzivnější. Ten náš nemá taky moc pravomocí, ale mluví do všeho a ohromuje svět svými výroky.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I