Archive for Prosinec, 2015

VÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ 2000

Pondělí, 28 prosince, 2015

VÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ 2000
Koncem roku, v čase vánočním, se sluší zamysliti, ba možno bilancovati. Sjet si život svůj i svých blízkých otočeným dalekohledem paměti.
A hle, vyvstane v paměti několik postav zlých, ale hlavně těch dobrých, kteří nějakým způsobem zapůsobili na běh života soukromého. Bývá to někdo z rodiny, nejspíše jeden z rodičů. Později v nás zanechá vzpomínky, nebo ovlivní naši životní dráhu některý z kantorů. V profesi už tak černobílé postavy nejsou, ale jistě vzpomeneme na lidi milé, moudré a statečné. Čím jsme starší, tím je jich více. Slalom posledního století našich dějin měl hodně peripetií. Málokdo ví, kdy byl založen Sokol a Skaut, jenž vytvářel osobnosti převážné části našeho odboje. Kolikrát naše dva -ismy společně zakázaly jejich činnost, čímž potvrdily svoji dějinnou srovnatelnost. Kolikpak hrdinů bylo perzekvováno, nebo popraveno? Obávám, se, že se to projevuje i na lhostejnosti politiků k právu a občanů k volbám. Velice si cením nynějšího presidenta, jehož erudice je také dána – na rozdíl od politiků – jeho žalářováním v totalitě.
Nedávno vyšla kniha Ivany Hutařové Povolání otce president republiky. Na straně 64 je vánoční projev tzv. sporné osobnosti, presidenta Emila Háchy. Člověka, jehož humor neodolal pokušení přeložit do češtiny knihu Jerome Klapky Jerome Tři muži ve člunu. Dovolil bych si bez souhlasu autorky ocitovat jeho projev po 61 letech.
Vědomí bratrské sounáležitosti, které jest dnes naším nejmocnějším společným majetkem, ukládá naší žijící generaci neúprosnou povinnost k celku. Musíme především míti na mysli stálý svůj závazek k těm bratřím a sestrám, kteří jsou potřební. Tato povinnost pramení netoliko z národního vědomí, ale i z hnutí citového. Dáváme i sami sobě velký dar, když zmírňujeme strádání a tíseň našich bratří a sester. Neznám krásnějšího výroku básnického, než je ten, že není nic lepšího pro lidskou duši, nežli učiniti, aby smutná duše byla méně smutná. Míti radost z radosti jiných je jedou z největších lidských radostí.
Vánoce byly odpradávna a zůstanou svátky dětí. O Vánocích myslíme vřeleji na osud svých maličkých než jindy. Více než jindy doléhá na nás otázka, co očekává naši přicházející generaci – bude její život lehčí, nebo těžší nežli život náš? Jest naší povinností učiniti vše, aby generace přicházející nepocítila v ničem újmu. Dětem od všeho první sousto, dětem nejbližší místo u našich srdcí!
V tyto dny, kdy zasedá s námi u stolu láska, nechť spínají se naše ruce k modlitbě, kterou se modlívalo ušlechtilé srdce jednoho z našich národních kněží: „Neopouštěj, Hospodine, národ ten, jehož krev je krví mou a jehož tlukot srdce je i mého srdce tlukotem, chraň jej střež a opatruj!“
Zdeněk Gryc, Jihlavské listy 12. prosince 2000.
—————————————————————
„Málokdo ví, kdy byl založen Sokol a Skaut, jenž vytvářel osobnosti převážné části našeho odboje.“
„Velice si cením nynějšího presidenta, jehož erudice je také dána – na rozdíl od politiků – jeho žalářováním v totalitě“.
Ani dnes, po 15 letech nevidím důvod, proč nezůstat věrný těmto třem ideálům – symbolům demokracie.
Ing. arch. Zdeněk Gryc Jihlava 28. 12. 2015.

Pušku v ruce, s ohněm v srdci…

Neděle, 27 prosince, 2015

Náš současný pan prezident je prostě ve všem jiný a národ už si na to zvykl. Tudíž i tradice novoročních projevů, kdy tradičně po dlouhá léta mého dětství házel Gusta do kamery prasátka svými brýlemi o síle dna popelníku, byla změněna a nyní tu budou opět projevy vánoční, jak prý tomu bývalo za první republiky (psali o tom tuším v Přítomnosti a pamatuji si, že to bylo vlevo dole). Je to ale v podstatě jedno – kdo tuto českou zprávu o stavu unie sledovat chce, udělá si na ni čas kdykoliv.

Já sám jsem projev letos propásl a tudíž jsem ho sledoval až ze záznamu. Musím říci, že pan prezident nezklamal. Opět mě totiž zklamal. Nicméně samozřejmě naprostou většinu národa naopak potěšil – svým racionálním komentováním uprchlické krize. Říkal jenom to, co 90% čechů slyšet chce. Mám na mysli onu pasáž, kde s jemně rozpoznatelnou dikcí komunistického prokurátora praví „A já se ptám – proč tito mladí mužové nevezmou do ruky zbraně a nejdou bojovat do Sýrie s Islámským státem ?“ (nebo tak nějak – nejde o doslovnou citaci).

Ano, zní to velmi logicky a pragmaticky. Pro náš dělný a zemědělný lid, který ve velké většině vlastně ani neví, jestli je Sýrie v Africe, Evropě, nebo Asii a který povětšině vnímá uprchlíky paušálně jako velké nebezpečí pro naši zemi, to logické rozhodně je. Svobodu pro svoji zemi by si měli vybojovat stejně tak, jako jsme si ji tvrdě kdysi vybojovali my. Však považte, během druhé světové války se mezi zhruba 4 miliony bojeschopných mužů v bývalém československu našlo dokonce několik desítek tisíc těch, kteří vzali do ruky zbraň – a to je téměř celé jedno procento ! Pravda, zhruba třetina z nich byli obyvatelé zakarpatské ukrajiny, kteří dali před dalším pobytem v gulagu přednost 1. čs armádnímu sboru, ale koneckonců to také byli čechoslováci.

Vůbec se v rámci tohoto článku nechci zabývat uprchlickou krizí a svým postojem k ní, který trochu osamoceně stojí někde uprostřed obou nesmiřitelných táborů. Plně chápu obavy mnohých spoluobčanů a nikomu neberu jeho postoj a jeho přesvědčení.

Chtěl bych se na tomto místě zamyslet nad něčím úplně jiným – nad výše zmíněnou hloupostí, kterou náš prezident řekl. Chtělo by se říci, že to možná pramenilo z neznalosti místních reálií, ale to bohužel není pravda. Miloš Zeman je velmi inteligentní člověk – bez jakékoliv ironie – a proto sám určitě dobře ví, že v tomto případě mluví mírně řečeno z cesty…

Zkusme se vcítit do mysli onoho mladého, dobře živeného muže ze syrské střední třídy. Zlý islámský stát hrozí zaplavením jeho země a nastolením práva šaríja. Je tedy potřeba vzít na obranu vlasti zbraň a jít na barikády, to je bez debat. Jenomže…safra…kam vlastně ? A hlavně s kým a proti komu ? Pan prezident jistě myslí do řad armády Bašára Asada a jeho ruských vojenských poradců. Jenomže co když pro onoho mladého muže představuje Asad úplně stejné zlo, jako islámský stát ? Má se tedy dát k nějaké skupině opozičních sil a bojovat jak proti ISIL, tak proti Asadovi ? A nebo nejlíp, kdyby založil nějakou další vlastní odnož a začal střílet prostě na všechny kolem dokola ?

Víte, trochu to srovnám s hypotetickou situací, že by nějak blbě cvaklo v hodinách a jakási časoprostorová smyčka by náhle spojila dvě události, vzdálené od sebe 25 let. Z jedné strany Jihlavy by stála hitlerova okupační armáda se svými Tigery – a z druhé strany někde od Teska by se sem valily ruské tanky s internacionální pomocí. Čechy by byly hnědé a Morava zase rudá. Co byste dělali ? Které zlo by pro vás bylo menší ? Dva roky by se tady ty dvě armády přetlačovaly. Jednou by byl City Park německý, podruhé zase ruský. Náměstí by bylo rozstřílené od tisíců granátů (ne tedy že by to byla nějaká velká změna) a když byste šli kolem Tří Knížat, nikdy byste nevěděli, jestli proti vám jde přítel a nebo nepřítel, který vám z nudy nasype dávku do břicha. Děti byste měli schované někde v garáži a občas se večer pomodili, aby ani zítra nikoho nenapadlo do té garáže z vrchu lísknout nějakým Hellfirem. Takže co – vzali byste nějaký volný samopal a ve snaze „ukončit konflikt“ se dali na něčí stranu – což by automaticky znamenalo mimo jiné střílet třeba i po svých sousedech ? A nebo byste si prostě sbalili pět švestek a šli někam jinam ?

Občas jsem totiž poslední dobou přemýšlel nad významem slova „vlast“. Co je to vlastně vlast ? Je to místo, kde jsem se narodil, kde jsem prožil dětství, kde žili moji předkové ? A nebo je to místo, kde se cítím opravdu doma, bezpečně a jsem tam rád ?

Naše země je jistě krásná. Nemáme moře ani ledovce, ale mě osobně je kolikrát podvečerní procházka po českém smíšeném lese plně nahradí. Jenomže když zapnu televizi, začínám propadat malomyslnosti. Je to země, kde je naprosto normální, pokud kancléř hlavy státu nemá bezpečnostní prověrku. Země, kde největší podnikatel v zemi dělá ministra financí a nejde prý o střet zájmů. Země, kde kupčení s tučnými manažerskými posty prý není korupce, ale běžná součást politiky. Země, kdy odcházející prezident veřejně řekne, že krást se může, pokud má člověk peníze na právníky a čas pro čekání na amnestii. Země, kde se zloděj beztrestně vysmívá dvěma stovkám obětí, které si musely svoje vysněné bydlení zaplatit hned dvakrát, přičemž doteď není jasné, jestli jim jejich domy vůbec zůstanou. Země, kde tajné služby (opět prý zcela legálně) řídí zhrzená milenka předsedy vlády. Země, jejíž lidé roní slzy u Pošty pro Tebe, a přitom se drsně vysmívají fotkám utopeného dvouletého uprchlíka. Země, kde mírný daňový únik je považován za šikovnost. Země, která těch pár hrdinů, kteří za ni doopravdy bojovali, dokázala akorát tak zavírat do vězení a teprve na prahu devadesátky jim sem tam šoupnout nějaký hliníkový metál. Je tohle kruci ta moje vlast o níž klasik pravil „Opustíš-li mne, nezahynu – opustíš-li mne, zahyneš“ ? Je tohle ta rodná vlast, za kterou by byl člověk ochoten vzít do ruky zbraň, začít z ní střílet a případně snad nedej bože i položit život ?

Omlouvám se za tento příspěvek plný samých otazníků. Případné ctěné komentátory bych chtěl poprosit – i když vím, že je to v mnoha případech marné – aby zkusili pochopit, že to vůbec není povídání o uprchlické krizi, o ekonomických uprchlících, ani o příčinách konfliktu v Sýrii a ani o míře mých sympatií k českým prezidentům. To byl jenom takový odrazový můstek, abych na něj mohl nějak navázat. Šlo mi jen o to zjistit, jestli i vy ostatní byste za tuto současnou nemocnou zemi byli v případě potřeby ochotní doopravdy tak jako vrchní velitel naší armády (jinak majitel modré knížky) na nějakou tu barikádu s puškou v ruce vylézt…

Hlasovat tajně, nebo veřejně? Koukněte se na to očima voliče

Pátek, 18 prosince, 2015

Co je demokratičtější? Hlasovat tajně, nebo veřejně? Taková diskuze se rozproudila v pondělí na jihlavském zastupitelstvu. Vyvolalo ji opoziční ANO, které chtělo odvolat především náměstka ODS Jaroslava Vymazala z funkce náměstka primátora a radního.

Opozičních hlasů má ANO málo, a proto k prosazení návrhu potřebovalo další hlasy z řad koalice. Ty by ale otevřeně získat nemohlo, proto se ANO pokusilo změnit jednací řád v tom smyslu, aby se odteď a kdykoliv příště hlasovalo o personálních otázkách tajně.

„Veřejný způsob hlasování o personálních záležitostech není možné považovat za demokratický, jelikož vede k možným sankcím v případě dodržování mezistranických dohod…,“ napsali v odůvodnění svého návrhu. A pak ještě přitvrdili, když napsali, že v případě vyhrocených útoků může dojít až k ostrakizaci konkrétních zastupitelů a označení zrádců. Těch, kteří by veřejně hlasovali proti stranickým dohodám.

Je tedy veřejné hlasování při odvolávání radních, volení náměstků, nebo vyslovení důvěry či nedůvěry méně demokratické než hlasování tajné? Důležité je, z jakého pohledu se na to koukáte.

Pro opozici je samozřejmě mnohem vhodnější hlasování tajné. Jen tak se může najít mezi koaličními zastupiteli či poslanci ten, který tajně opozici podpoří. Pro koalici se takový člověk stává zrádcem, pro opozici hrdinou, který se nebojí projevit svůj názor či hlasovat podle svého svědomí, jak to rády opoziční strany nazývají.

Pro koalici je mnohem vhodnější hlasování veřejné. Díky němu si stále udržují přehled, a případné „zrádce“ může „strach“ z následků odradit od hlasování proti svým spolustraníkům.

Pro opozici i koalici je tedy výhodné vždy něco jiného. Zda svůj návrh zabalí do slov „demokratický“, nebo „demokratičtější hlasování“, je pak jen účelovým prostředkem jak dosáhnout svého.

Pohlédněme však na hlasování očima voliče a odpovězme si sami na otázku: Chtěli byste vědět, jak kdo hlasuje? Tedy jak hlasuje ten který zastupitel nebo poslanec, kterému jste dali svůj hlas?

Jesliže ano, pak je z tohoto jednoduchého pohledu jednoznačně správnější hlasování veřejné.

HAVLOVA DEMOKRACIE UMOŽŇILA KYBERN-ŠIKANU, BUMERNG, KTERÝ MŮŽE DEMOKRACII PROGRAMOVĚ NIČIT.

Neděle, 13 prosince, 2015

Ukázka, ing. Tomanec napíše blog:
JAK KRÁSNÁ NOVINÁŘKA TREFILA KOZLA…..aneb….. JIDÁŠI ?
Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Pátek, 11. 12. 2015 v 14:50
——————————–
Na tento blog zcela bez souvislosti vloží komentář „Venca“, který je pravděpodobně syn šéfredaktora totalitní Jiskry Milana Dvořáka, Václav, jeden ze „svépomocně“ nazvaného spolku, dle známého USA filmu „7 statečných“, okolo poslance Foldyny.
———————————-
1. Venca říká:
Sobota, 12. 12. 2015 v 9:33
Já už se podle titulku psaného verzálkami těšil, že to je zase nějaký další hlubokomyslný příspěvek ufňukaného pana architekta.
A vono je to jenom o politice…
————————————
Myslel jsem si, že po jeho napadání mé osoby skončil mým poděkováním za jeho přiznání, k jeho anonymitě, kterou u jiného „čtenáře“ nelze čekat:
Venca říká:
Úterý, 24. 11. 2015 v 21:50
že by encefalomalacie – pokročilé stadium ?
1. Zdeněk Gryc říká:
Středa, 25. 11. 2015 v 9:41
Vážený pane Václave Dvořáku,
patříte prosím mezi „7 statečných“ ve westernu senátora Foldyny?
stačí jenom ano – ne,
odpověď by považoval za osobní laskavost
Zdeněk Gryc – s pozdravem
2. Venca říká:
Středa, 25. 11. 2015 v 17:51
Zdeňo, odhalil jste mě.
3. Zdeněk Gryc říká:
Středa, 25. 11. 2015 v 19:10
Dík kamaráde,
dost si vážím odpovědi,
ale já jsem fakt ne-napravitelnej blbec,
Zdeňo – na Valašsku, jinak bez přezdívek Zdeněk
———————————-
Takto myslím slušně a přátelsky jsem se snažil skončit tento dialog.
Nyní jsem přesvědčen, že se jedná o další pokusy pokračovat v kybernšikaně v souvislost s její definicí:

Převzato z wikipedie:
„Šikana pomocí blogů[editovat | editovat zdroj]
Velmi rozšířenou se stává šikana využívající fenoménu blogů. V podstatě může mít čtyři hlavní podoby:
• vkládání agresívních a útočných komentářů do cizího blogu

• (šikovný a velmi vytrvalý jedinec může přinutit oběť zcela zrušit komentáře)“
• —————————————————–
TOTO JE ZŘEJMÝ CÍL JEJICH ORGANISOVANÉ SKUPINY !!!
Kde je nejaktivnější „čtenář“.
Tito občané fanaticky nenávidí Václava Havla v souvislosti s tím, že se zasloužil o konce bačování režimu. Redaktor Jiskry Milan Dvořák se nejprve postavil proti okupaci v roce 1968 a „hájil jihlavský rozhlas“.
V rámci normalizace však zradil STB občany, které vyzval k podávání zpráv o pohybu vozidel RA. Pak se plně zapojil do kolaborace.
Po Havlově „sametovce“ se dostal do skupiny, která trpí proto, že se jí před pětadvaceti lety zhroutil svět jasných mantinelů.
Její příslušníci tedy strádají chronickou podobou nespokojenosti. V posledních měsících dostali nápad, že když zatlačí na ty, které považují za zdroj svého utrpení, jakož i na ty, kteří jim lezou na nervy, docílí když ne zlepšení, tak aspoň vzrušení.
Proti nim stojí lidé, kteří teprve před nedávnem s úžasem zjistili, že z nich jiné názory, jiné hodnoty a jiné chování činí v jejich vlastní zemi DOKONALÝ TERČ.
————————-
„Velmi rozšířenou se stává šikana využívající fenoménu blogů. V podstatě může mít čtyři hlavní podoby“. . .
————————–
V Jihlavských listech je to bohatá a dlouhodobá činnost anonymů, vkládajících agresívní a útočný komentář do cizího blogu, pod nejrůznější záminkou a „oslím můstkem“.
Cílem je využít jakýchkoli informací o soukromí a díle napadené osoby.

Specifikum je, že jde o cizí blog.
Ve vlastním by se museli podepsat, což by odhalilo jejich sprostou a urážlivou „samonasírací“ povahu.
Čím déle napadají Havla, Toufara atd. tím se stupňuje v tomto směru jejich opakovaná rétorika snahy zesměšnit oponenta –
HAVLOVA SYMPATIZANTA
Ing. arch. Zdeňka Gryce

JAK KRÁSNÁ NOVINÁŘKA TREFILA KOZLA…..aneb….. JIDÁŠI ?

Pátek, 11 prosince, 2015

Sympatická mladá novinářka popisuje v článku v jedněch jihlavských novinách jak se údajně hledají jidáši, kteří by zradili koalicii při pondělním hlasování… myslím si, že takovým tvrzením trochu „trefila kozla“, tedy šlápla docela vedle. Podstata je podle mého názoru totiž někde úplně jinde.Současný stav totiž jenom věrně odráží skutečnou situaci, před kterými  pořád mnozí tak rádi zavírají oči a nechtějí vidět zcela logické a pochopitelné současné vyústění nakupených problémů, dlouhodobě neřešených.

Rozhodně nepatřím mezi příznivce hnutí ANO TOHLE JE JIHLAVA. Jejich roční činnost na politické scéně města zatím nic pozitivního nepřinesla. Naopak. Hierarchicky nejvyšší představitel jejich stranického aparátu, místopředseda krajského výboru a člen ústředního výboru (možná budoucí generální tajemník….), nejvíce proslul jako bojovník proti občanům snažící se trochu oživit ulice našeho města, tichý neznámý krajský úředník se bezostyšně a nesmyslně opírá do matadora městské kultury, politický cestovatel v jejich řadách se casnuje jak „umí“ zastupitele konkurenčních uskupení, na komisi která má tvořit vize města musím do omrzení poslouchat stále tytéž naučené obecné fráze jednoho z nich, namísto reálných návrhů… A samozřejmě nejvíce mně štve jako politického rivala, že nemusí hnout prstem a mají svůj volební základ, svých 15% jistých díky sebestřednému technologovi moci z Prahy, zatímco my se na našich 10% musíme tvrdě nadřít….

Ovšem musím uznat, že to co právě nyní lidé z  tohoto hnutí dělají je pro město a jeho rozvoj rozhodně přínosem. A naprosto legitimní, korektní a účinný prostředek politické soutěže. A pokud se povede naplnit alespoň jediný bod toho co možná mají v úmyslu, tedy odvolání pana Vymazala, tak to bude ku prospěchu všech občanů města a výrazně to  zlepší  poměry na magistrátě. Tento náměstek je totiž typickou ukázkou toho, co z člověka, na počátku určitě s dobrými úmysly, dokáže udělat moc a politika, jak až může politik ztratit soudnost a jak ho dokáže zaslepit stranické prospěchařstvi a kariéra. A přitom rozhodně tohoto sympatického a elegantního pána ani dnes neobviňuji z touhy po osobním prospěchu. Podle mne se pouze neumí podívat pravdě do očí. Nechce vidět to, že kvůli němu, jeho krokům a postojům tyto problémy vlastně začaly a je velmi vítanou záminkou oponentů v boji o moc. O tu jde totiž všem.

V jedné věci mám totiž s místním ANO naprosto shodný názor. Jihlava nemá žádnou reálnou vizi rozvoje, strategii neustále dopilovávanou a zdokonalovanou, podle které by se stanovily priority rozhodování . Navzdory tomu, že lidé jako pan Vymazal tvrdí pravý opak a je to právě on, který nyní nejvíce brání tomu, aby se na tuto skutečnost začalo dívat všestranně reálně a objektivně. Taková pomyslná špička ledovce. Je to pochopitelné, vždyť on byl prvním mužem města po 8 let ve kterých se problémy v této základní a vše dále ovlivňujíci oblasti projevily, kupily a účinně neřešily. A nyní tolik potřebným zásadním změnám účinně brání zbytky své moci, které má jak vidno pořád dost Logicky – politiky jeho ražení zajímá daleko více to, aby se „obhájil“  než obecný prospěch.

Konkrétních argumentů je spousta a mohu je třeba uvést postupně v diskusi. Předchozími mými články se vinou jako červená nit. Zde jenom jeden velice vypovídající a charakteristický.

V pondělí se bude mimo jiné projednávat i rozpočet města. V návrhu je dalších 12 milionů na cyklostezky, mimo jiné i do průmyslové zóny. Do tolik potřebných základních rozvodů vody města opět ani koruna. Jako po mnoho předchozích let. Prostě proto, že cyklostezky jsou vidět, armáda cyklistů stále větší a to přináší politické body, co nějaké trubky v zemi…. Přes své mládí jeden z největších odborníků na tuto oblast v Jihlavě  jenom nevěřícně kroutí hlavou a  doslova říká: představme si situaci, že do města přijde investor se záměrem postavit továrnu, halu, vývojové středisko. Tak mu dáme pozemek, těch máme pořád dost, ovšem už na vodu ho nepřipojime, protože ji nemáme… za to mu nabídneme k pozemku vedoucí cyklostezky..
No schválně a kdo obě oblasti, tedy jak cyklostezky tak vodovody,řídí, řídil nebo rozhodujícím způsobem ovlivňuje? Má člověk s takovouto „vizí“ a praktickým upřednostňováním politických preferencí být stále ve vedení našeho města?

Mladá novinářka  si jednak asi pořádně nepřečetla opoziční návrh a jednak  jakékoliv rozhodnutí i koaličních zastupitelů ve prospěch toho, aby se vedení města konečně ozdravělo být  rozhodně žádnou zradou být nemůže ale naopak, velkým obratem k lepšímu. V tom návrhu totiž není nic napsané o nějakých nových členech rady, to by totiž teprve byla ta pravá zrada, kdyby poslanci stávající koalice navolili do Rady členy ANO. Ale nic takového tam napsáno není. Jenom odvolání. Tím, že vládnoucí koaliční politici budou totiž nad touto reálnou situací dál jenom zavírat oči, nic nevyřeší, pouze problém oddálí. A logicky bude pokračování.  ODS má přece dost kvalitních jiných lidí, kteří by mohli pana Vymazala, který opravdu je nyní velmi účinnou brzdou, nahradit. A koalice zase má dost síly aby tyto kroky prosadila. To ovšem předpokládá u obou , tedy strany i koalice hodně sebereflexe a objektivity. Najdou je?