Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

PANELÁK V BRNĚ A JIHLAVĚ

Zdeněk Gryc | Středa, 6. 1. 2016 v 20:58

1. Berka říká:
Středa, 6. 1. 2016 v 13:04
Gryc = normalizační kreslič
1. Venca říká:
Pondělí, 4. 1. 2016 v 22:29
Gryc = kolaborant
——————————————————————–
V roce 1968 k nám zákeřně vtrhla okupační vojska.
Stejně jako za nacismu, národ pod přísným dohledem okupanta kolaboroval. Výjimkou byl Václav Havel a signatáři Chaty 77.
V MANTINELCH DOBY KRESLILI „KRESLIČI“ SOCIALISTICKÁ SÍDLIŠTĚ, v Jihomoravském kraji, ve STAVOPROJEKTU, v BRNĚ i JIHLAVĚ.
Pro pochopení snah těchto „kresličů a kolaborantů“, prismatem současnosti, vkládám pozvánku k zamyšlení a možná i pochopení doby.

——————————

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

si Vás dovoluje pozvat
na exteriérovou výstavu
Příběh paneláku v Jihomoravském kraji,
která se bude konat v termínu
13. ledna – 28. března 2016 na adrese
Ve Vaňkovce 2, u Galerie Vaňkovka
(před Café Práh) v Brně. Výstava je volně
přístupná široké veřejnosti.

Návštěvníkům se představí čtyři
panelová sídliště v krajském městě
a jedno malé, ještě cihlové v Mikulově,
postavené v první polovině 50. let
podle zásad socialistického realismu.
V 60. letech vznikla dvě experimentální
panelová sídliště: Juliánov, první
brněnský obytný soubor postavený
z celoplošných panelů montovaným
způsobem, a výjimečný urbanistický
soubor Lesná, ukázka realizace
konceptu zahradního města.
Dědictvím technokratických 70. let je
panelové sídliště na území Bohunic
a Starého Lískovce, koncipované jako
samostatná městská čtvrť pro téměř
30 tisíc obyvatel. Pokus o návrat
k organizované městské struktuře
v 80. letech pak představuje nejmladší
obytný celek výstavy, brněnské
Vinohrady.
Výstava se věnuje otázkám urbanismu,
stavebních technologií, představí
dispozice bytů i uměleckou výzdobu
sídlišť. Dozvíte se také mnoho
zajímavého o tom, jak se měnila struktura obyvatel od dokončení
———————————————————-
Paneláky v Brně
Tisková zpráva k výstavě
Od 13. ledna do 28. března 2016 se v Brně představí exteriérová výstava Příběh paneláku v Jihomoravském kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových sídlišť v Brně (Juliánov, Lesná, Bohunice a Starý Lískovec, Vinohrady) a nevelkého sídliště v Mikulově. Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti u Galerie Vaňkovka, je sedmou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.
„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.
Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech 21 % (tj. více než 230 tisíc) obyvatel Jihomoravského kraje. Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje se čtyřmi panelovými sídlišti přímo v krajském městě a s jedním malým, ještě cihlovým sídlištěm v Mikulově, postaveným v první polovině 50. let podle zásad socialistického realismu. V 60. letech vznikla dvě experimentální panelová sídliště: Juliánov, první brněnský obytný soubor postavený z celoplošných panelů montovaným způsobem, s jednoduchou urbanistickou kompozicí. A samozřejmě Lesná, vycházející z konceptu zahradního města. Lesná je nejen díky svému výjimečnému urbanismu právem považována za jedno z nejzdařilejších sídlišť v Československu. V 70. letech, v období tzv. normalizace, bylo postaveno panelové sídliště na území Bohunic a Starého Lískovce, koncipované jako samostatná městská čtvrť pro téměř 30 tisíc obyvatel. Na jeho podobě se podepsalo sledování ekonomických ukazatelů, stavební monopoly a tlak na plnění plánu. Pokus o hledání nových cest ve výstavbě sídlišť představuje nejmladší obytný celek výstavy, brněnské Vinohrady. Sídliště vyrostlo v průběhu 80. let a charakterizuje je snaha o návrat k organizované městské struktuře a také probarvené fasády.
Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.
Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť.

Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).
Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.
Termín: 13. ledna – 28. března 2016
Adresa: ulice Ve Vaňkovce 2, u Galerie Vaňkovka (před Café Práh), Brno
Další informace:
www.panelaci.cz
www.upm.cz
https://www.facebook.com/panelaci
Nabídka programů pro školy: www.panelaci.cz/stranka/pro-skoly.
Kontakty:
Lucie Skřivánková (Zadražilová) – hlavní řešitelka projektu
tel.: 608 303 455, e-mail: zadrazilova@upm.cz

Eva Mahrezi – produkční výstav
tel.: 778 543 949, e-mail: eva.mahrezi@yahoo.com
Pořadatel výstavy: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Spolupořadatel výstavy: Artalk.cz
Identifikační kód projektu v rámci programu Ministerstva kultury ČR
Výzkum a vývoj národní kulturní identity (NAKI) je DF13P01OVV018.

Ing. arch. Zdeněk Gryc

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I