Blog Jihlavských listů

Archív: Leden 2016

Proč podporuji odkup areálu Modety pro jihlavskou zoo

Jaromír Kalina | Pondělí, 11. 1. 2016 v 12:39

Jihlavské zastupitelstvo zřejmě do léta definitivně rozhodne o odkupu areálu firmy Modeta Style, který by umožnil další rozvoj jihlavské zoologické zahrady. Tento záměr kritizuje i část jihlavské radniční koalice, zejména ODS. Ta chce znát záměr konkrétní záměr a případné partnery před rozhodnutím o koupi.  Já jsem po zvážení všech okolností pro odkup.

Vycházím z toho, že zoo patří k hlavním turistickým lákadlům města. Jenže je „sevřena“ v údolí, takže už se nemá kam rozrůstat. Areál současné Modety je strategicky důležitý tím, že tady by ještě byl rozvoj možný. Klíčové pro mě bylo setkání se současnými majiteli Modety a návštěva areálu, která proběhla před Vánoci pro zájemce z rady města.

Překvapilo mě, v jakém dobrém stavu areál je – je to velký rozdíl oproti objektům bývalé OVS U mincovny 6 a 8 nebo pístovským kasárnám. Prostory se navíc dají jednoduše oddělit, takže je lze využít na různé účely a využívat jednotlivě pro zoo nebo pro podnikatelské záměry. Přáním majitelů Modety bylo zhruba další čtyři roky pokračovat v tomto areálu v podnikání. To jim chceme umožnit a oni jsou srozuměni s tím, že by během přechodné doby městu platili nájem a zároveň si hledali jinou lokalitu. Současně je možné do rozhodnutí o konkrétním záměru pronajímat další části stávajícím nebo potencionálním pronajímatelům a mít tak zaručený okamžitý příjem.

Odkup si ze strany města vyžádá velký jednorázový náklad (29 milionů) plus další investice a také budoucí provozní náklady. I proto chce město přizvat ke spolupráci partnera (nebo partnery) z řad soukromých investorů – třeba restaurace je jedním z nápadů, kde nemusí nutně investovat město. Konkrétní projekt na využití by vznikl ve spolupráci s partnerem právě během přechodné doby.

Další rozvoj zoo s sebou samozřejmě ponese i zvýšené provozní náklady. Je dobře, že se za pomoci dotací do zoo hodně investovalo, ale město musí zvažovat další investice v zoo také s ohledem právě na provozní náklady a stejně jako u dalších „svých“ organizací hlídat její hospodaření.

Jaromír Kalina (KDU-ČSL), náměstek primátora Jihlavy  

Jihlavský leden ve 20. století

Michal Stehlík | Sobota, 9. 1. 2016 v 22:00

V poslední době se stále častěji stává, že se historické události používají jako argument pro současné problémy. Není přitom výjimkou, že se dějiny nahlížejí překrouceně, účelově nebo přímo lživě. Jediným lékem na podobné trendy je přitom skutečná znalost vlastních dějin, nejen ale jen těch „velkých“, ale i těch, co ovlivnily život místa, kde žijeme. A to je dobrý důvod, proč se v tomto roce měsíc po měsíci podívat ve veřejném prostoru i na dějiny Jihlavy a Jihlavska. Mnohé z událostí, změn a osudů nás totiž ovlivňují dodnes.

1933

V období první republiky byl první měsíc roku v Jihlavě několikrát v hledáčku celé republiky. Jednou z podobných událostí byl soudní proces s někdejším Mužem 28. října a následně ministrem Jiří Stříbrným. V Jihlavě poutalo pozornost zejména soudní líčení v lednu 1933. Jiří Stříbrný, který byl obžalován z braní a organizace úplatků, byl nakonec v roce 1934 osvobozen, ale jeho velká politická kariéra skončila. Je to jeden z historických dokladů, že ani podobné osobnosti nejsou v našich dějinách zbaveny problémů a neexistuje žádné „ideální období“, včetně první republiky.

1939

Leden byl pak pro politiku v Jihlavě zásadní ještě v osudovém roce 1939. Po komunálních volbách 1938 zde byla nejsilnější Sudetoněmecká strana Konrada Henleina a trvalo dlouhé měsíce, než došlo 30. 1. 1939 k ustanovení nového magistrátu pod českým starostou Urbanem. Šlo však jen o krátkou politickou kapitolu, po březnové okupaci 1939 se v čele města začalo tvrdě prosazovat německé vedení. Právě národností spory a problémy provázely Jihlavu po celou první polovinu 20. století a období let 1939-1945 patří k nejdramatičtějším.

1949/1951

Leden byl pro Jihlavu zásadní také hned několik málo let po druhé světové válce, když došlo k 1. lednu 1949 ke změně krajského zřízení a vzniká Jihlavský kraj, který byl významnou správní jednotkou po dalších jedenáct let. Vznikl Krajský národní výbor, jenž však následně prošel mnoha dramatickými personálními změnami. Zároveň se Jihlava stala centrem také pro organizaci represe všech nespokojených odpůrců režimu, sedláků nesouvisejících s kolektivizací, církevních představitelů. Perzekuce 50. let patří pak k nejtemnějším kapitolám z minulosti kraje i celé země. Leden byl důležitým datem ještě o dva roky později, když k prvnímu lednu 1951 vzniká tzv. Velká Jihlava, kdy se součástí města stávají Bedřichov, Bukovno, Helenín, Hruškovy Dvory, Staré Hory a Pančava.

1956

Ale člověk není živ jen politikou, velkými událostmi a změnami. Je i místem vzájemných vztahů, kultury či sportu. Právě sport hraje přitom v Jihlavě ve 20. století zásadní roli, zejména ve spojení s klubem Dukla Jihlava. Jeho historie se začíná psát s rokem 1956, kdy se právě v lednu 1956 slavnostně otvírá Horácký zimní stadion. Místní sportovní funkcionáři pak využili situaci změn v armádním sportu a požádali o přeložení nově vznikajícího klubu Dukla z Olomouce do Jihlavy. Definitivně došlo k této změně jejím potvrzením v roce 1957, kdy se začíná psát historie nejslavnějšího hokejového klubu České republiky. Nezbývá než věřit, že na mimořádné úspěchy se podaří navázat i v 21. století.

Dějiny jsou mozaikou nejrůznějších událostí a osudů, každý měsíc se proto v roce 2016 zkusím podívat v podobném okénku na jihlavské osudy ve 20. století. Jsou většinou dramatické a ne vždy šťastné, ale pokud chceme moudře rozhodovat v přítomnosti a směrovat ke smysluplné budoucnosti, musíme dobře znát svoji minulost.

PANELÁK V BRNĚ A JIHLAVĚ

Zdeněk Gryc | Středa, 6. 1. 2016 v 20:58

1. Berka říká:
Středa, 6. 1. 2016 v 13:04
Gryc = normalizační kreslič
1. Venca říká:
Pondělí, 4. 1. 2016 v 22:29
Gryc = kolaborant
——————————————————————–
V roce 1968 k nám zákeřně vtrhla okupační vojska.
Stejně jako za nacismu, národ pod přísným dohledem okupanta kolaboroval. Výjimkou byl Václav Havel a signatáři Chaty 77.
V MANTINELCH DOBY KRESLILI „KRESLIČI“ SOCIALISTICKÁ SÍDLIŠTĚ, v Jihomoravském kraji, ve STAVOPROJEKTU, v BRNĚ i JIHLAVĚ.
Pro pochopení snah těchto „kresličů a kolaborantů“, prismatem současnosti, vkládám pozvánku k zamyšlení a možná i pochopení doby.

——————————

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

si Vás dovoluje pozvat
na exteriérovou výstavu
Příběh paneláku v Jihomoravském kraji,
která se bude konat v termínu
13. ledna – 28. března 2016 na adrese
Ve Vaňkovce 2, u Galerie Vaňkovka
(před Café Práh) v Brně. Výstava je volně
přístupná široké veřejnosti.

Návštěvníkům se představí čtyři
panelová sídliště v krajském městě
a jedno malé, ještě cihlové v Mikulově,
postavené v první polovině 50. let
podle zásad socialistického realismu.
V 60. letech vznikla dvě experimentální
panelová sídliště: Juliánov, první
brněnský obytný soubor postavený
z celoplošných panelů montovaným
způsobem, a výjimečný urbanistický
soubor Lesná, ukázka realizace
konceptu zahradního města.
Dědictvím technokratických 70. let je
panelové sídliště na území Bohunic
a Starého Lískovce, koncipované jako
samostatná městská čtvrť pro téměř
30 tisíc obyvatel. Pokus o návrat
k organizované městské struktuře
v 80. letech pak představuje nejmladší
obytný celek výstavy, brněnské
Vinohrady.
Výstava se věnuje otázkám urbanismu,
stavebních technologií, představí
dispozice bytů i uměleckou výzdobu
sídlišť. Dozvíte se také mnoho
zajímavého o tom, jak se měnila struktura obyvatel od dokončení
———————————————————-
Paneláky v Brně
Tisková zpráva k výstavě
Od 13. ledna do 28. března 2016 se v Brně představí exteriérová výstava Příběh paneláku v Jihomoravském kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových sídlišť v Brně (Juliánov, Lesná, Bohunice a Starý Lískovec, Vinohrady) a nevelkého sídliště v Mikulově. Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti u Galerie Vaňkovka, je sedmou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.
„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.
Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech 21 % (tj. více než 230 tisíc) obyvatel Jihomoravského kraje. Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje se čtyřmi panelovými sídlišti přímo v krajském městě a s jedním malým, ještě cihlovým sídlištěm v Mikulově, postaveným v první polovině 50. let podle zásad socialistického realismu. V 60. letech vznikla dvě experimentální panelová sídliště: Juliánov, první brněnský obytný soubor postavený z celoplošných panelů montovaným způsobem, s jednoduchou urbanistickou kompozicí. A samozřejmě Lesná, vycházející z konceptu zahradního města. Lesná je nejen díky svému výjimečnému urbanismu právem považována za jedno z nejzdařilejších sídlišť v Československu. V 70. letech, v období tzv. normalizace, bylo postaveno panelové sídliště na území Bohunic a Starého Lískovce, koncipované jako samostatná městská čtvrť pro téměř 30 tisíc obyvatel. Na jeho podobě se podepsalo sledování ekonomických ukazatelů, stavební monopoly a tlak na plnění plánu. Pokus o hledání nových cest ve výstavbě sídlišť představuje nejmladší obytný celek výstavy, brněnské Vinohrady. Sídliště vyrostlo v průběhu 80. let a charakterizuje je snaha o návrat k organizované městské struktuře a také probarvené fasády.
Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.
Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť.

Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).
Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.
Termín: 13. ledna – 28. března 2016
Adresa: ulice Ve Vaňkovce 2, u Galerie Vaňkovka (před Café Práh), Brno
Další informace:
www.panelaci.cz
www.upm.cz
https://www.facebook.com/panelaci
Nabídka programů pro školy: www.panelaci.cz/stranka/pro-skoly.
Kontakty:
Lucie Skřivánková (Zadražilová) – hlavní řešitelka projektu
tel.: 608 303 455, e-mail: zadrazilova@upm.cz

Eva Mahrezi – produkční výstav
tel.: 778 543 949, e-mail: eva.mahrezi@yahoo.com
Pořadatel výstavy: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Spolupořadatel výstavy: Artalk.cz
Identifikační kód projektu v rámci programu Ministerstva kultury ČR
Výzkum a vývoj národní kulturní identity (NAKI) je DF13P01OVV018.

Ing. arch. Zdeněk Gryc




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I