Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

KOMENTÁŘ: Válka Čechů s Čechy – Jiří Pehe

Zdeněk Gryc | Úterý, 9. 2. 2016 v 9:30

KOMENTÁŘ: Válka Čechů s Čechy – Jiří Pehe
Na ulicích českých měst na sebe kvůli různým postojům k uprchlíkům pokřikují, či po sobě házejí dlažební kostky skupinky radikálně naladěných mladých lidí. Na internetu zuří cosi jako názorová válka lidí všech věkových kategorií, jejímž hlavním tématem jsou momentálně také uprchlíci. Kvůli témuž tématu spolu prý nemluví různé části rodin.

Dnes 8:54
Atmosféra houstne, přičemž se ale jen těžko lze zbavit dojmu, že uprchlické téma je zase jednou jen urychlovačem širší společenské krize, jejíž kořeny jsou převážně jinde. Už proto, že téma, které současný konflikt pohání, se v každodenním životě většiny české společnosti přímo nedotýká – přichází k ní víceméně jen „zvenku“, skrze média.
I proto lze argumentovat, že jde opět jen o pokračování zásadnějšího konfliktu, který je v české společnosti přítomen už od roku 1989.
Jedna část společnosti je otevřená modernizaci v kontextu nových výzev, jako jsou globalizace, nové technologie, migrace, či postupný kolaps dlouho poměrně přehledných a stabilních politických i sociálních struktur, které na Západě vyztužovaly liberální demokracie v druhé polovině 20. století.
Druhá část společnosti je tradicionalistická, změn nejrůznějšího druhu se bojí a nechce jim rozumět. Je v mnoha ohledech jaksi „méně západní“, platí na ní dál jazyk nacionalismu. Navíc, zdá se, si její starší příslušníci s nostalgií pamatují doby, kdy za ostnatým drátem bylo sice poněkud dusno, ale zároveň bezpečno a přehledně.
Vláda silné ruky
Když politici začnou slibovat vládu silné ruky nebo pořádné hranice coby obranu proti nebezpečím vnějšího světa, naposledy proti uprchlíkům, probouzí to v této části společnosti mentální stereotypy, v nichž vyrostla nebo strávila značnou část života.
Zatímco na Západě je současný zmatek reakcí na některé reálné problémy, které jsou u nás de facto neznámé (například právě masová imigrace a problémy s multikulturním soužitím) a projevuje se v diskuzích o tom, jak se jim liberální demokracie mohou či nemohou přizpůsobovat bez ztráty svých základních hodnot, v našem regionu, kde se liberální demokracie stačila vytvořit zatím jen jako politická fasáda, se společnosti štěpí mnohem výrazněji podle postkomunistických linií „otevřenosti“ a „uzavřenosti“ naznačených výše.
Do tohoto štěpení se přitom promítají různé pohledy na to, jak úspěšná či neúspěšná byla ekonomická a politická transformace a kdo jsou její „vítězové“ a „poražení“. A také různé pohledy na geopolitické zakotvení země, která byla několik desítek let na Východě, teď je na Západě, ale přitom vlastně dodnes úplně neví, kam vlastně patří.
Nemálo lidí u nás by si prostě přálo, ať nás nechají všichni „tam venku“ především na pokoji. Chtěli bychom profitovat z dobrých stránek globalizace, ale rádi přenecháme její špatné dopady jiným. To samé platí o Evropské unii.
Být, či nebýt v EU
Mnozí politici u nás tuto poptávku po bezpečí v komplikovaném světě pochopili a aktivně ji přiživují. A mnoho lidí jim chce věřit, že v globalizovaném světě, nebo konkrétně v EU, můžeme být a zároveň tak trochu i nebýt. Chtějí věřit, že záleží jen na nás, zda dokážeme ostatní přechytračit. A jelikož to zdánlivě jde lépe s vládou pevné ruky, kvete u nás nyní nebývale jistý typ autoritářského populismu.
Velká část současné nesmiřitelné „války“ Čechů s Čechy se vede právě o toto. Je to jen pokračování předešlých válek o interpretaci minulosti, o privatizaci, o podstatu „kapitalismu“, o náš vztah k EU a NATO.
Každý zásadnější konflikt v české společnosti po roce 1989 vypadal jako „třídní boj“ jinými prostředky. Ten poslední se v tomto ohledu nijak neliší, jen je intenzivnější. A možná také zásadnější v tom, že rozhodne, kam bude česká společnost dlouhodobě směřovat.
vložil – Zdeněk Gryc, který dává v úvahu, zda osobní nenávistné komentáře „anonymů“ v JL, nesurfují na této vlně,

12 komentářů k článku “KOMENTÁŘ: Válka Čechů s Čechy – Jiří Pehe”

  1. Venca říká:

    Zapomněl si Zděňo na JETLAG – kdysi se ti to slovo moc líbilo.

  2. Svatopluk Beran říká:

    Jedna část společnosti je otevřená modernizaci v kontextu nových výzev, jako jsou GLOBALIZACE, nové technologie, migrace, či postupný kolaps dlouho poměrně přehledných a stabilních politických i sociálních struktur, které na Západě vyztužovaly liberální demokracie v druhé polovině 20. století.

    I pro vás pane Gryc a ,, sociologa pana Peheho,, platí můj odkaz na knihu bývalého výkonného řiditel Světové Banky Moisése Naíma, ČERNÁ KNIHA GLOBALIZACE. To jen aby jste aspoň trochu pochopil názor řiditele Světové Banky na cíleně zjednodušený POJEM sociologa Peheho GLOBALIZACE.(Honzo jsem si vědom toho, že světově zázračnému sociologu Pehemu, nesahám ani po kotníky). Pokuste se mi vysvětli pane Gryc co to znamená – kolaps dlouho poměrně přehledných a stabilních politických i sociálních struktur, které na Západě vyztužovaly liberální demokracie v druhé polovině 20. století.

    Mylíte si pane Gryc, že následující obsah knihy ČERNÁ KNIHA GLOBALIZACE pojednává o tomto kolapsu. Myslíte si že za tento západní kolaps mohl Brežněv, nebo snad Gorbačov, či je to snad práce toho zlosina Putina? Nebude to spíš tak, že ten výmečný český sociolog Pehe si jen tak pohrává s čecháčky neznalými světa, jenž jsou přesvědčeni že komunisté z padesátých let mohou otočit kolem dějin? Nic proti hrůzám které oni napáchaly. A obdiv všem kteří se jim dokázali postavit. Jen už to je pouze z hlediska toho jak kráčí dnešní svět, pokud chcete stále tvrdit že mohou zasáhnout do chodu světa, řeč o ničem.

    Obsah knihy kterou by si měl každý čech přečíst aby si uvědomil, jací jsou pan GRYC s panem Pehem slovní eskamotéři s hloupostí neznalých.

    1. Války, které prohráváme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
    Tři iluze / 11 Nepolapitelní a mocní / 14 Slepé skvrny / 16

    2. Globální pašeráci mění náš svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
    Přišla globalizace / 23 Reforma = příležitost / 24 Nástroje nezákon-
    ného obchodu / 27 Nové zdroje, nové trasy / 30 Změněné státy / 32
    Noví podnikatelé / 35 Už nikoli podsvětí / 37 Svět se mění / 38 Paše-
    rákova nirvána? / 41

    3. Ruční zbraně a volné jaderné materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
    Čistě obchod / 46 Ochoten ke všemu / 48 Překupníkův sen / 53 Su-
    permarket se zbraněmi / 56 Poři3te si vlastní stát / 59 Ozbrojená
    občanská společnost / 60 Přízraky a hranice / 63

    4. Není nad obchod s drogami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
    Depeše z fronty / 68 Konec iluzí / 71 Demystifikace hry / 74 Praní
    špinavých peněz, barter, hacking / 77 Lpění na kontrole zdrojů / 79
    V kolizi s politikou / 81

    5. Proč ve 21. století kvete otroctví? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
    Masové přesuny / 86 Hloubka degradace / 89 Rezervní armáda bez
    dokumentů / 91 Draci, kojoti, hadí hlavy / 94 Tady si vyzvednete
    papíry / 96 Zákon se snaží držet krok / 99 Obchod se zoufalstvím / 102
    6. Globální obchod s ukradenými nápady . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
    Pomsta značek / 107 Duševní vlastnictví je žhavé vlastnictví / 111 Pře-
    hled: od Tommyho Hilfigera po čerpadla odpadních vod / 112 Rozvětvo-
    vání do všech stran / 119 Bitva titánů / 122

    7. Praní špinavých peněz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
    Více peněz, více možností skrytí / 128 Poptávka po diskrétnosti / 130
    Nový „daňový ráj“ / 133 Velká banka, malá banka, podvodná banka / 136
    Vrstvy a fasády / 139 Prodej za hotové / 141 Partnerský tlak / 143
    Drsné probuzení / 146

    8. Co mají společného orangutani,
    lidské ledviny, odpad a van Gogh? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149
    Orgány bez hranic / 151 O kaviáru a orangutanech, velkých stromech
    a kaktusech / 154 Když odpad znamená bohatství / 158
    Obchod s ovzduším / 160 Setkání vznešenosti a zločinu / 162 Orgány a odpad / 164
    9. Co podnikají vlády? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
    „Nejde to“ / 169 Agenti, analytici, vykonavatelé / 170 Nedovolené, ne-
    legální, nedefinované / 174 Spolupráce: obtížná, ale nezbytná / 176
    Policisté proti hranicím / 178 Interpol, nebo minipol? / 179 Úspěch –
    a jeho meze / 182 Práce z lásky / 185

    10. Občané versus zločinci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188
    Den aktivistů / 190 Prodávání problému / 194 Firemní vojenské od-
    díly / 197 Reportéři v křížové palbě / 200 Malé bitvy, velká válka / 202
    11. Proč prohráváme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
    Selhávání vlád / 207 Nejnovější, nejskvělejší epizoda / 209 Transfor-
    mace sítí / 210 Zrození trhu / 214 Nerovný boj / 216 Problémy na
    straně nabídky / 218

    12. Co dělat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221
    Základ: vycházet z toho, co víme / 223 Zlepšení, rozvinutí a nasazení
    technologií / 227 Defragmentace vládních agentur / 231 Stanovení do-
    sažitelných cílů vlád / 234 Boj proti globálnímu problému globálními ře-
    šeními / 238 Vytváření politické vůle / 240 Angažovanost všech / 242

    13. Budoucí svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244
    Černé díry versus světlá místa / 246 Poznání a důsledky / 248 Odlišná
    šachovnice / 249 Hodně opotřebovaná optika / 251 Asymetrické hra-
    nice / 255 Vyhlodaná suverenita / 256 Cherchez l’état / 258 Budoucí
    svět / 261

  3. Zdeněk Gryc říká:

    PEHE NENÍ ZDALEKA SÁM,

    TANKY v roce 1968 u Pístova jsme viděli z okna.

    TANKY nyní na Ukrajině nevidíme, napřed to na tel. obrazovce jenom UFO,
    nyní jsou to už vyznamenávání hoši, potomci těch, na které v „1968 Pražáci stříleli“.

    VODA OD PRAMENE JE VŽDY NEJČIŠÍTŠÍ !

    Očima Saši Mitrofanova: Čtyři hodiny s hosty z fronty

    Dnes 14:41
    Čtyři hodiny jsme v úterý strávili s deseti mladými novinářkami a novináři z ukrajinské nezávislé televize Hromadske. Na zahájení jejich třítýdenní stáže v Česku, kterou organizuje Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ, jsem měl mít přednášku a workshop k tématu politický komentář. Plán byl naplněn, ale neomezili jsme se na přísně rozdělené role přednášejícího a posluchačů.
    Bylo hodně zajímavé konfrontovat názory s ženami a muži dvakrát mladšími než lektor, kteří si jen na chvíli odskočili ze země, která je v těžké situaci bez jasných vyhlídek na to, že bude lépe. Bariér ale bylo mnohem méně než v leckteré domácí diskusi.
    Nemíním tím bariéry jazykové: všichni mluví anglicky a samozřejmě střídají ukrajinštinu s ruštinou, jak je to v jejich zemi běžné. Ani věkovou, protože ve chvíli, kdy pocítili, že jde o otevřený přístup, přestali brát ohled na generační rozdíly. Scházela ovšem ta hlavní, v našem prostředí často nepřekonatelná překážka pro vzájemné porozumění.
    Nebylo třeba ani na jedné ze stran dialogu dokazovat nebo se přesvědčovat, že máme společného nepřítele. Jim zabíjí lidi fyzicky, u nás rozkládá lidské vědomí a duše. To ti mladí lidé ovšem nevěděli. Přijeli do Česka ze své fronty jako do vyspělého kusu svobodné a demokratické Evropy, která bez jakýchkoli pochybností ví, co je zač jejich východní soused, toho času agresor.
    Když jsme si popovídali o tom, co se děje v naší společnosti, vzešla z toho reakce jedné novinářky (představte si, když ne vytřeštěné, tak silně rozšířené oči): „Ale Češi jsou přece milí, dobrosrdeční, přátelští lidé! Jako Švejk! Jako Čapkovy postavičky! Všichni si to u nás myslí!“
    A po vyprávění o mých zkušenostech z ulice či samoobsluhy, kdy spoluobčané volali po ochraně bratrského slovanského Ruska před fašistickou Ukrajinou, bych si přál oči těchto mladých lidí vůbec nevidět.
    Zajímali se dychtivě o to, co dělá naše občanská společnost a jak se k situaci staví generace jejich vrstevníků. Občanská společnost zastoupená dvěma mladými ženami z NESEHNUTÍ se hrdě, ale unaveně usmívala. A já jsem vyprávěl, že dokážou hodně na to, že jsou mimo státní struktury, jenže směr pohybu země ovlivnit neumí.
    České vrstevníky těchto mladých Ukrajinek a Ukrajinců často slyším říkat, že už se probrali z euforických představ o společnosti, v níž žijí. Ale nejrozšířenější závěr, který si z toho udělali, zní: „Tady v tom (necitovatelné) nezůstanu, emigruji.“ To byla další rána pro hosty, kteří dělají všechno pro to, aby se v jejich zemi dalo svobodně žít.
    Tyto čtyři hodiny mě nabily na mnoho dnů.

  4. Zdeněk Gryc říká:

    Svatopluk Beran říká:

    I pro vás pane Gryc ….

    Děkuji za obsáhlý komentář, nejvíce si na něm cením, že jste použil dikce znalého člověka, který za obsah a smysl komentáře ručí svým plným jménem. Nedávného komentáře pana Vladimíra Havlíčka, ze kterého jsem pochopil, kdo je kdo, si také velmi vážím.

    Bohužel světovou politiku nemám globálně nastudovanou. Stavím na osobních zkušenostech členů rodiny, blízkých známých, spolužáků na gymplu a FA. Z této žabí perspektivy to beru tak :

    „Kdo byl jednou slušný, byl vždycky, kdo byl jednou agresor, bude jim vždycky, jenom se časem vybarví“.

    PS. Hulákající agresivní demonstrant v masce, je potomek ANO-NYMA, který neháže dlažební kostky ale rozcvičuje se rafinovanou sbírkou adresných invektiv i stáří oponenta je pro něj cenný artikl.

  5. Zdeněk Gryc říká:

    PS. s prominutím,dovoluji si upozornit na:
    Režie: M. Dostál
    Cesta do Benátek a zase zpátky aneb Obrázky ze života umělce ve středním věku. Režie Martin Dostál „Nevím, co jsem; nevím, co znamenám; nevím proč a pro koho dělám; neznám smysl ani důvod původu mých, mnohdy recyklovaných prací. Podezřele méně a méně je pro mne podstatné, kdo a jak porozumí smyslu mých prací, a to včetně mne samého; jsem svým vlastním cizincem.“ Jiří David byl letos mezinárodní odbornou porotou vybrán, aby svou interpretací Muchovy Slovanské epopeje reprezentoval Českou republiku na Bienále v Benátkách. Zároveň otevřel profilovou výstavu v Moskvě a připravil instalaci v Mnichově. Film Martina Dostála sleduje jeho cestování po jednotlivých projektech, ale i vzpomínání na životní momenty, které ho formovaly jako umělce. Jiří David už od 80. let výrazně spoluvytváří atmosféru českého výtvarného umění. Jako člen skupiny Tvrdohlaví, jako vy učující na Akademii výtvarných umění či na UMPRUM. Svými malbami, malými i monumentálními instalacemi, fotografiemi, texty – všemi myslitelnými způsoby reflektuje pozici umělce a umění ve společnosti. Širší veřejnosti se poprvé dostal do povědomí cyklem Skryté podoby – frontálními záběry obličejů rozdělených na stejné poloviny a složené do nových snímků. Výrazný byl projekt Bez soucitu, kdy manipulací s fotografiemi „rozbrečel“ sedmnáct důležitých mužů světa, jako byl George Bush, Silvio Berlusconi, nebo Usáma bin Ládin. Média ale nejvíce komentovala neonové Srdce na Hradě, kterým se v roce 2002 Jiří David rozloučil s tehdejším prezidentem, Václavem Havlem.

  6. fotrák říká:

    Venku svěží vzduch, prázdniny, vnoučata na nocleh, nádhera, potažmo jasno v hlavě.

  7. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Beran,

    Nevím, jestli jste dokumentu Jiřího Davida, který začínal v Moskvě věnoval pozornost.
    Nevím, jak jste pochopil, či bral v jeho potaz jeho citaci Karla Marxe,
    v souvislosti s vnímáním uměleckého díla.
    Při mých zmínkách o Skoblovi nebo dědovi a TGM se mi dostalo jak opovržlivého výsměchu ze lži,
    a pomluv na téma co za diplomy viselo na stěně mého ateliéru,
    od anonyma s odkazem na dalšího anonyma, doložené obecným poznatkem,
    na téma že Jihlava je malá.
    Adresným a sprostým lžím se dá slušně těžko bránit, inspiruje to k pořádné sprostotě.
    Leč český jazyk zase není tak bohatý, aby si to tito ano-nymové mohli,
    alespoň zvukomalebně přečíst a poslechnout.
    Leč nutno ocenit, když ne výsledek mých sprostot, tak tedy alespoň snahu.

    Jako další podklad pro výsměch tohoto typu je možno použít :
    „Minulou sobotu v átriáku dcery vězněného Profesora Rozehnala se zajímavě povídalo ve čtyřech s vnučkou Národního umělce Profesora Jiřího Krohy a její dcerou o těchto dvou Profesorech, jejich umění a postojích, které presentoval v monografiích, kurátor sbírek obou architektů Jindřich Chatrný.
    Vše s pochopením, vstřícnosti a pohodě“.
    Chatrný je také autorem knihy Moderní žena Osa Brno-Praha, o které jsem v JL toho hodně napsal.

    Věřím, ale že to celkem nikdo nečetl. To prosím berte jako omluvenku i pro pana Vladimíra Havlíčka,
    za mé návraty na FA , který mé povídačky chápe jako jednostranné, nikoli ale jako lži. Toho si cení:

    Zdeněk Gryc

  8. Zdeněk Gryc říká:

    Venca říká:

    Úterý, 9. 2. 2016 v 20:45

    Zapomněl si Zděňo na JETLAG – kdysi se ti to slovo moc líbilo.
    ———————-
    Milý pane Venco,

    ztrácím v té ko-lekci anonymů přehled,
    už jsem se asi ptal, ale zapomněl.
    Tak prosím ve vší slušnosti, jste synem redaktora Jiskry Milana Dvořáka,
    který zahájil v Jiskře v ro 1975 kolový hon na architekta,
    hon, nyní širšího kolektivu s anonymními jmény,
    do kterého se ochotně zapojujete a který jak vidno stále žije?

    stačí ANO – NE

    děkuje Zdeněk Gryc

    PS.O Jetlagu podrobně hovoří oba zde vložené komentáře re-nomovaných autorů.

  9. fotrák říká:

    Houby rostou, neboť je teplá zima. Některé by nerostly, kdyby byla zima tuhá. Jiné by rostly tuhé zimě navzdory.
    Zde se můžeme podívat, které by nerostly, které by rostly a které by nerostly pokud by růst nemohly, ale porostou, neboť díky této zimě mohou, což je podivuhodné, neb velmi málo mrzne a v zimě má být zima, sáňkovat, lyžovat, bruslit, v domech topit a ne chodit s kudličkou po lesích. Vystavuje se tam třeba lesklokorka smolnatá nebo hlíva hnízdovitá, vo hřib václavovitý, či bedlu václavovitou nezakopneš. Ani václavka václavovitá v oka vektoru. Důvody velmi stručně přinesu příště.

    Málo důležitých informací v těchto časech les občanovi dává. Snad je to tím, že zvolen nepříznivý parametr lesního vstupu. Neboť bylo takto (v kostce):

    Hlásná a předpovědní povodňová služba
    Český hydrometeorologický ústav

    Aktuální data

    Dokumenty HPPS

    Přívalové povodně

    Srážky

    Hydrologie-data

    Odkazy

    Okolní státy

    Český jazyk English
    Průvodce povodňovými riziky – informace o protipovodňové ochraně v ČR | Pro veřejnost | Pro povodňové orgány | Pro vodohospodáře
    Vyhodnocení úspěšnosti hydrologických předpovědí povodní v letech 2002 – 2015 (akualizace červen 2015)
    ZPRÁVA
    metodika a výsledky PŘEDPOVĚDNÍ STANICE
    hodnocení v grafech SOUHRNNÉ HODNOCENÍ
    v mapách a grafech ARCHIV PŘEDPOVĚDÍ
    v grafech POVODŇOVÉ ZPRÁVY
    ČHMÚ

    Tomáš Vlasák – Jan Daňhelka, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4-Komořany
    Článek pro Meteorologické zprávy doplněný na základě aktualizace výsledků vyhodncení pro roky 2011 až 2012
    Obsah:

    RESUMÉ
    1. ÚVOD
    2. METODY HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ
    3. VÝSLEDKY
    4. ZÁVĚR DISKUZE
    Použité publikace

    RESUMÉ
    Český hydrometeorologický ústav zabezpečuje předpovědní povodňovou službu v ČR. V jejím rámci provozuje hydrologické předpovědní systémy a od roku 2002 pravidelně vydává modelové předpovědi průtoků pro vybrané vodoměrné profily. Cílem příspěvku je vyhodnotit úspěšnost operativních hydrologických předpovědí, připravených v systémech AquaLog (povodí Labe) a Hydrog (povodí Odry a Moravy). Hodnocení bylo provedeno z pohledu uživatelů předpovědí a lze jej chápat jako vyhodnocení úspěšnosti celkového předpovědního procesu, včetně pozorování a zpracování vstupních dat a meteorologických předpovědí bez rozlišování příčin výsledných odchylek.

    Bylo zvoleno několik hodnotících kritérií, základním bylo prosté vyhodnocení úspěšnosti předpovědi překročení jednotlivých SPA v předpovědním období (peak over the threshold). Přitom právě signalizace nástupu povodně je nejvýznamnější úlohou předpovědní povodňové služby. Dalšími hodnocenými kritérii byly odchylka předpovědi kulminačního průtoku a objemu odtoku v předpovědním období. Provedeno bylo rovněž vyhodnocení změny hodnoty Nash-Suttclife kritéria v závislosti na předstihu předpovědi v rámci předpovědního období.

    Výsledky hodnocení ukázaly na rozdílnou úspěšnost mezi jednotlivými předpovědním profily. Zřejmá je zejména menší úspěšnost předpovědí na malých zdrojových povodí, kde je hydrologická předpověď výrazně závislá na předpovídaných srážkách. Prostorové rozdíly v podílu předpovědí ve třech hlavních kategoriích (hit-miss-false alarm) z hlediska překročení SPA lze kromě vlivu předpovědi srážek pravděpodobně připsat rovněž rozdílné úspěšnosti odvození parametrů v jednotlivých povodích (geografických podmínkách) a také vlivu lidského faktoru v předpovědním procesu na jednotlivých předpovědních pracovištích.

    Další aspekty rozdílné úspěšnosti v konkrétních lokalitách mohou být předmětem diskuze a nebo impulsem k dalšímu zpřesnění vstupu do modelu či nové kalibraci jeho parametrů.
    ÚVOD
    Vydávání hydrologických předpovědí pro desítky vodoměrných stanic se stalo standardním produktem hydrologické předpovědní služby ČHMÚ. V současné době jsou základním nástrojem pro tuto činnost hydrologické předpovědní systémy AquaLog (povodí Labe) a HYDROG (povodí Moravy a Odry). Jejich výstupem jsou deterministické předpovědi průtoků s hodinovým krokem a 48 hodin dlouhým časovým předstihem pro více než stovku předpovědních profilů. Tyto předpovědi jsou od roku 2002 rutinně počítány na všech předpovědních pracovištích ČHMÚ a jsou distribuovány dalším uživatelům, včetně odborné a laické veřejnosti.

    Detailní vyhodnocení úspěšnosti vydaných hydrologických předpovědí je prováděno po každé významnější povodňové epizodě . V těchto případech se zpravidla také zjišťují příčiny disproporcí mezi předpovědí a pozorováním. Jde o poměrně komplikovanou záležitost, protože do výsledné hydrologické předpovědi se promítá celá řada nejistot (zejména kvantitativní předpověď srážek a teploty vzduchu, podchycení srážek sítí měřících bodů, počáteční podmínky výpočtu tj. stanovení nasycenosti povodí, parametry modelu, vliv modifikací provedených sloužícím hydrologem aj. – více viz [3]). Odlišení vlivu těchto faktorů je obtížné, často nemožné. V případě této studie jsme se proto soustředili pouze na popis celkové úspěšnosti hydrologických předpovědí, aniž bychom detailně analyzovali její příčiny. Reprezentujeme tedy především hledisko uživatelů předpovědí, nerozlišujících jednotlivé aspekty předpovědního procesu a hledících na předpověď jako na výsledek jednoho celkového systému, zahrnujícího pozorování hydrologických a meteorologických prvků, meteorologické modely, hydrologické modely i vliv lidského faktoru na předpovědní proces.

    Pro účely vyhodnocení byly vybrány všechny archivované předpovědi vypočtené modelem AquaLog a Hydrog pro předpovědní vodoměrné profily v ČR. Soubory pocházejí z let 2002 až leden 2011, nicméně řady nejsou z různých důvodů kompletní, a proto počty zpracovaných předpovědí u jednotlivých stanic jsou různé.

    Cílem tohoto příspěvku je prezentace výsledků hodnocení úspěšnosti předpovědí prostřednictvím rozdílných statistických kritérií, se záměrem dosažení komplexního pohledu na tuto problematiku.
    2. METODY HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ
    Hodnocení schopnosti hydrologických modelů simulovat proces odtoku vody z krajiny je zpravidla prováděno a prezentováno pomocí porovnání vypočtených a měřených veličin (simulovaný a pozorovaný průtok). Základním přístupem je stále vizuální porovnání průtokových hydrogramů [2]. Umožňuje subjektivně ohodnotit výsledek výpočtu z hlediska systematického (nadhodnocování, podhodnocování) i dynamického (časový posun, simulace vzestupné a sestupné větve povodňové vlny, základního odtoku) chování modelu. Tento přístup je aplikovatelný pouze pokud srovnáváme krátké časové úseky, obvykle jednotlivé povodňové epizody.

    Při zpracování delších časových řad nebo při vzájemném porovnání chování modelu na různých povodích už není možné se obejít bez vypočtených statistik. Pro porovnání celých hydrogramů byla navržena celá řada statistik (korelační koeficienty, Nash-Sutcliffe koeficient, index shody atd.). Nevýhodou statistik, které porovnávají celé řady předpovídaných (nebo modelovaných) a pozorovaných průtoků, je za prvé nevyhnutelná sumarizace jednotlivých typů odchylek do výsledného koeficientu, a pak často obtížná interpretace výsledných hodnot [4]. Navíc jde o metody vhodné především pro srovnávání dlouhých úseků simulací na základě pozorovaných dat, nikoliv pro relativně krátké předpovědi, kde se uplatňují další nejistoty (a to nestejnoměrně v čase předstihu), a které netvoří spojité řady. Přitom posouzení schopnosti modelu simulovat a tedy i předpovědět daný jev je důležité nejen pro samotné hydrology (prognostiky), ale i uživatele předpovědí. Jsou-li předpovědi vydávány pouze na základě deterministických běhů modelu, nikoliv jako pravděpodobnostní odhad výskytu a intenzity jevu, jak je tomu v současné době v České republice, je žádoucí, aby uživatelé měli alespoň základní přehled o možnostech a nejistotách hydrologických předpovědí. Proto by metoda hodnocení předpovědí měla být co nejjednoznačnější.

    Jednou z možností, jak hodnocení hydrologických předpovědí zjednodušit a tím také více zprůhlednit, je zredukování předpovědi na jediné kritérium, například celkový objem odtoku nebo maximální předpovídaný průtok. Toto zjednodušení může být účelné například pro operativní řízení nádrží, kde je celkový objem přítoku do nádrže stejně důležitým kritériem jako kulminace a časový průběh průtoku. K vyhodnocení předpovědí objemu odtoku a maximálních průtoků z jednotlivých předpovědních vodoměrných profilů bylo použito rozdělení předpovědí do 5 kategorií podle podílu mezi předpovědí a pozorováním: (1) úspěšné předpovědi s odchylkou do +- 20%, (2) předpovědi mírně nadhodnocené – odchylka mezi +20% až +40%, (3) předpovědi silně nadhodnocené – odchylka více než +40%, (4) předpovědi mírně podhodnocené – odchylka mezi -20% až -40%, (5) předpovědi silně nadhodnocené – odchylka méně než -40%. Rozdělením do těchto kategorií je možné hodnotit také systematické nadhodnocování respektive podhodnocování předpovědí.

    úspěšné předpovědi s podílem do +- 20%
    předpovědi mírně nadhodnocené – odchylka mezi +20% až +40%
    předpovědi silně nadhodnocené – odchylka více jak +40%
    předpovědi mírně podhodnocené – odchylka mezi -20% až -40%
    předpovědi silně nadhodnocené = odchylka méně než -40%.

    Jinou možností hodnocení hydrologických předpovědí je použití kritérií založených na kategoriálním posouzení předpovědi a výskytu určitého jevu. Původní koncept kategoriálního hodnocení pro hydrologické předpovědi byl použit v NOAA National Weather Service [5]. Morris navrhl, že povodně je možné posuzovat podobně jako meteorologické jevy typu bouřka nebo tornádo, případně je klasifikovat stupněm nebezpečí, což v případě povodní může být překročení určitého stupně povodňové aktivity nebo doby opakování průtoku. Vyhodnocení pak sleduje, zda byl/nebyl daný jev předpovězen a zda nastal/nenastal. Jde tedy v zásadě o specifickou aplikaci statistické metody peak over the threshold. Každou předpověď je možné přiřadit do jedné ze čtyř kategorií (HIT, FALSE ALARM, MISS, CORRECT REJECTON) definovaných v kontingenční tabulce 1.

    Jev předpovídán /
    Jev pozorován Ano Ne
    Ano HIT FALSE ALARM
    Ne MISS CORRECT REJECTION

    Vzájemným porovnáním četnosti předpovědí rozdělených do daných kategorií lze pomocí celé řady jednoduchých a statistik (Stanski et al., 1989) popsat úspěšnost předpovědí nebo například častější varování než výskyt předpovědí daného jevu. Pro naše účely byla použita tato hodnotící kritéria:

    1. Hit Rate (POD – Probability Of Detection)– vyjadřuje podíl úspěšných předpovědí na celkovém výskytu předpovídaného jevu (rovnice 1). Rozsah možných hodnot indexu je v intervalu od 0 do 1, přitom 1 značí dokonalou úspěšnost. Protože index nezohledňuje množství falešných alarmů, může být jeho hodnota vysoká u předpovědí, kde dochází k častému falešnému varování před výskytem sledovaného jevu.

    POD = H / (H+M) (1)

    2. False Alarm Ratio (FAR) – vyjadřuje podíl falešných alarmů na celkovém počtu vydaných předpovědí, u kterých byl sledovaný jev předpovídán. Rozsah hodnot indexu je opět v intervalu od 0 do 1, a v ideálním případě by FAR měl být roven 0. Platí, že strategie snižování množství falešných alarmů může vést k nárůstu předpovědí MISS, proto ani tento index nemůže být hodnocen izolovaně.

    FAR = F / (H +F) (2)

    3. Frequency Bias (Bias) – vyjadřuje podíl mezi četností všech předpovědí, kdy byl jev předpovídán proti četnosti všech situací, kdy jev nastal. V ideálním případě by hodnota Bias měla být rovna 1, je-li Bias větší než 1, tak je jev předpovídán častěji než pozorován, a v případě Bias menší než 1 je tomu naopak.

    Bias = (H + F) / (H + M) (3)

    4. Critical Success Index (CSI) – tento index je velmi často používán, protože na rozdíl od předchozích statistik zahrnuje všechny tři kategorie hodnotící výskyt nebo předpověď sledovaného jevu a je proto mnohem vyváženější. Jeho hodnota se pohybuje v intervalu od 0 do 1, kde 1 hodnota označuje maximální úspěšnost.

    CSI = H /(H + F + M) (4)

    Použité zkratky v rovnicích 1 až 4: H je počet předpovědí zařazených do kategorie HIT a M je počet předpovědí v kategorii MISS a F je počet předpovědí v kategorii FALSE ALARM.

    Nejdůležitějším úkolem hydrologické předpovědní služby je varovat před povodněmi, a to především v době, kdy aktuální stavy na řekách nesignalizují blížící se nebezpečí. Proto jsme ze souborů archivovaných předpovědí vybrali pro účel hodnocení pouze ty situace, kdy bylo předpovídáno nebo pozorováno v následujících 48 hodinách překročení zvoleného limitního vodního stavu. Případy, kdy na počátku předpovědního intervalu byl vodní stav již nad limitem, nebyly uvažovány. Z tohoto vyplývá, že hodnoceným jevem byla předpověď překročení limitního vodního stavu a nikoliv jeho pouhý výskyt. Předpovědi na vzestupu povodňové vlny jsou z mnoha důvodů nejobtížnější, a proto také úspěšnost těchto předpovědí je logicky horší, než kdybychom do hodnocení zahrnuli všechny předpovědi, tzn. včetně předpovědí na poklesových fází povodňových vln nebo při bezsrážkových období.

    Proti hodnocení prováděném v letech 2010 a 2011 došlo k změně metodiky pro zařazení předpovědí do kategorií HIT, MISS a FALSE ALARM. Ostře stanovené limity prahového průtoku a tedy i zařazení do kategorií nekorespondují s prognostickou praxi, která i při použití deterministických předpovědí počítá vždy s určitou nejistotou předpovědi. V případě, že maximální průtok předpovědi je těsně pod povodňovým stupněm, asi nikdo nebude brát hodnotu absolutně a připraví se na možnou povodňovou aktivitu. Tento přístup byl přenesen i do hodnocení úspěšnosti předpovědí. Byla stanoven spodní obalová hranice kolem limitního průtoku (Qt) v hodnotě 90% Qt a dvě pravidla, které zařazení do kategorií HIT, MISS a FALSE ALARM modifikují:

    1) Do kategorie FALSE ALARM jsou zařazeny pouze ty předpovědi, u kterých maximální předpovídaný průtok překročí Qt a maximální pozorovaný je menší než 0.9*Qt.
    2) Do kategorie MISS jsou zařazeny pouze ty předpovědi, u kterých maximální předpovídaný je menší než 0,9*Qt a maximální pozorovaný průtok překročí Qt.

    Tyto pravidla o něco zlepšují celkové hodnocení jednotlivých předpovědí a tím se přibližují úspěšnosti vydávání povodňových výstrah, která je výrazně vyšší než hodnocení samostatných předpovědí.

    [Nová metodika zařazení předpovědí do kategorií HIT / MISS / FALSE ALARM]

    Volba limitního průtoku je pro ověření úspěšnosti předpovědí důležitá. Malý průtok s vyšší pravděpodobností výskytu zajistí dostatečné množství případů pro hodnocení ve všech hodnocených vodoměrných profilech a zvýší hladinu významnosti výsledků. Vyhodnocení by se ovšem týkalo z hlediska povodní nezajímavých (a „snadnějších“) předpovědí.

    Jako limitní vodní stavy byly zvoleny tři běžně používané stupně povodňové aktivity: stav bdělosti (1.SPA), pohotovosti (2.SPA) a ohrožení (3.SPA) a doplňkově též návrhové hydrologické maximálně průtoky s dobou opakování jednou za jeden, dva, pět a deset let. Tím se vyhovělo požadavku, aby bylo hodnocení orientováno zejména pro uživatele předpovědí organizující protipovodňovou ochranu. Tyto hodnoty vyjadřují míru povodňového rizika, ale jen do určité míry pravděpodobnost jejich výskytu. Velikost nejnižšího 1.SPA se na jednotlivých vodoměrných stanicích pohybuje většinou mezi průtoky s pravděpodobností výskytu 1 až 5 let. To je jeden z důvodů, proč se počet vybraných předpovědí splňující zvolená kritéria často výrazně liší mezi hodnocenými profily. Celkový počet úspěšných (HIT) a neúspěšných (MISS, FALSE ALARM) předpovědí překročení 1.SPA se pohybuje od 0 až do 150. Počty předpovědí, u kterých bylo předpovídáno nebo pozorováno překročení 2. a 3. SPA, jsou pochopitelně menší.

    K hodnocení možností časového předstihu předpovědí na jednotlivých profilech jsme použili již zmiňovaný Nash-Sutcliffe koeficient [6], který je pravděpodobně nejpoužívanějším kritériem při hodnocení hydrologických modelů. Jeho výpočet vychází z rovnice (5):

    (5)

    kde Si je předpovídaný (simulovaný) průtok v čase i, Oi je pozorovaný průtok v čase i a ? je průměrný pozorovaný průtok.

    V tomto případě nebyly porovnávány jednotlivé předpovídané a pozorované hydrogramy, ale pomocí indexu byly hodnoceny termínové předpovědi, tzn. že pro každý předstih (1 až 48 hodin) byla samostatně vypočtena ze všech zpracovaných předpovědí hodnota Nash-Sutcliffe. Výsledkem je průběh tohoto ukazatele v závislosti na předstihu předpovědi. Ideální hodnota indexu Nr je 1, k té se index přibližuje při hodnocení termínových předpovědí s krátkým časovým předstihem (1 až 5 hodin), s prodlužujícím se předstihem hodnota indexu klesá, u některých předpovědních profilů i do záporných hodnot (viz obr. 4). Kritériem pro úspěšnou předpověď je obvykle interval Nr (1; 0,5) Pro porovnání úspěšnosti předpovědí jsme zvolili postup identifikace časového předstihu, po kterém hodnota Nr klesne pod 0,5.

    U hodnocení úspěšnosti předpovědí pomocí koeficientu Nash-Sutcliffe a statistik kategoriálního hodnocení jsou použity jako kritérium výběru předpovědí překročení 1. SPA. Výběr hodnocených předpovědních vodoměrných profilů jsme omezili pouze na ty stanice, kde byl počet vybraných předpovědí alespoň deset. Je zřejmé, že tento omezený počet nemůže zaručit homogenitu vypočtených statistik. Při hodnocení přírodních jevů s malou pravděpodobností výskytu, kdy je obtížné získat rozsáhlejší soubor se zpracovanými epizodami, je však tento problém těžko řešitelný. Ukázka grafického výstupu hodnocení pro předpovědní vodoměrný profil Otava – Písek je na obrázku 1.

    [Souhrnné vyhodnocení pro Písek]

    Obr. č 1. Ukázka výstupů vyhodnocení předpovědí pro stanici Otava – Písek grafy pro další stanice na http://www.chmi.cz/cb/vyhodnoceni
    3. VÝSLEDKY
    Z celkového rozložení předpovědí překročení 1. SPA do kategorií vyplývá (obr. 6), že zhruba třetina všech předpovědí byla úspěšných a spadá do kategorie HIT, třetina předpovědí znamenala falešný alarm (FALSE ALARM) a třetina naopak chybějící varování (MISS). Mezi jednotlivými předpovědními profily jsou však v úspěšnosti předpovědí výrazné rozdíly. Počty předpovědí, zařazených do jedné ze tří uvedených kategorií, jsou zobrazeny na obrázku 2a. Rozložení úspěšnosti předpovědních profilů není však zcela náhodné. Zřetelná je především menší úspěšnost předpovědí na malých povodích, které leží ve zdrojových (pramenných) oblastech (obr. 2f). V těchto povodích je předpověď výsledkem srážko-odtokového, případně sněhového modelu s větší mírou nejistoty, navíc při zachování časového předstihu 48 hodin je výpočet z větší části závislý na předpovídaných a nikoliv měřených hodnotách srážek a teploty vzduchu. Naopak úspěšnější předpovědi jsou na dolních úsecích řek, kde se na výpočtu předpovědního hydrogramu mnohem více podílí relativně spolehlivý model počítající postup povodňové vlny korytem toku na základě údajů z výše položených vodoměrných profilů. Souvislost úspěšnosti předpovědi s délkou doběhové doby je patrná i na povodích, které sice leží spíše blíže pramenným oblastem, ale díky svým přírodním podmínkám zde voda z krajiny odtéká relativně pomalu – vyšší úspěšnost mají předpovědi například v povodí Lužnice.

    Z hlediska prostorového rozložení je zřetelný především vyšší podíl falešných alarmů v jihozápadní části ČR, tedy v povodí horní Vltavy a Berounky (obr. 2c). Trend celkového nadhodnocování předpovědí v této oblasti je patrný i z ukazatele Frequency Bias (obr. 2d) a z porovnání předpovídaných a pozorovaných objemů odtoku (obr. 3c). Důvody tohoto stavu lze bez dalších studií těžko spolehlivě interpretovat, ale mohou souviset se strategií meteorologů i hydroprognostiků na příslušných pobočkách, kteří při povodňově nebezpečných situacích předpovědi při interakci s modelem spíše nadhodnocují. Naopak jinde lze pozorovat výrazně vyšší podíl předpovědí v kategorii MISS.

    U předpovědních profilů, kde se vyskytuje vyšší podíl falešných alarmů, dochází logicky častěji k nadhodnocování předpovědí maximálních průtoků i objemů odtoku oproti realitě (viz obr. 3a). U několika předpovědních profilů v jihozápadní části ČR je více než polovina předpovědí mírně nebo silně nadhodnocena a to jak z hlediska objemu odtoku, tak i maximálního průtoku. V povodí horního Labe a Jizery zase převládají předpovědi, které skutečnost spíše podhodnocují. Objemy odtoku bývají nadhodnocovány o něco častěji a výrazněji než maximální průtoky (viz obr. 3b), což pravděpodobně souvisí s tím, že kvantitativní předpovědi srážek (QPF) načítané do hydrologického modelu, jsou v šestihodinovém intervalu s uniformním rozložením hodinových srážkových intenzit, avšak reálný déšť dosahuje zpravidla vyšších intenzit za kratší časový interval. To zejména u malých povodí způsobuje, že tvar skutečného průtokového hydrogramu je na rozdíl od předpovědi příkřejší s vyšším maximálním průtokem i při srovnatelném objemu odtoku. Z vyhodnocení předpovědí objemu odtoku a maximálního průtoku dále vyplynulo, že nejvyšší úspěšnost podle tohoto kritéria mají profily na dolních úsecích řek (Vltava, Labe), kde většina předpovědí nástupu povodní měla odchylku maximálního průtoku nebo objemu odtoku do 20% od pozorování.
    A – Hits – False Alarms – Misses
    [Hit-False Alarm-Miss]
    B – Hit Rate
    [Hit Rate]
    C – False Alarm Ratio
    [False Alarm Ratio]
    D – Frequency Bias
    [Frequency bias]
    E – Critical Success Index
    [Hit-False Alarm-Miss]
    F – Nash-Sutsliffe 0,5
    [Hit-False Alarm-Miss]

    Obr. 2: A – Četnosti předpovědí překročení 1. SPA rozdělených do skupin podle kategoriálního hodnocení předpovědí, B – Hit rate, C – False Alarm ratio, D – Frequency bias, E – Critical succes index, F – Předstih předpovědi, při níž dochází k poklesu koeficientu Nash-Sutcliffe pod 0.5
    A – Úspěšnost předpovědí objemu
    [Úspěšnost předpovědí objemu]
    B – Úspěšnost předpovědí max. průtoku
    [Uspěšnost předpovědí max. průtoku]

    Obr. 3 Hodnocení předpovědí objemu odtoku a maximálního průtoku u předpovědí překročení 1.SPA: A – objem odtoku, B – maximální průtok. Úspěšná předpověď = odchylka předpovědi (předpověď/pozorování) -20% až +20%, předpověď mírně nadhodnocená = odchylka +20% až +40%, předpověď silně nadhodnocená = odchylka více jak +40%, předpověď mírně podhodnocená = odchylka -20% až -40%, předpověď silně podhodnocená = odchylka více jak -40%

    Pro uživatele je nezbytná znalost faktorů, které předpovědi ovlivňují. Tím nejdůležitějším je pokles úspěšnosti předpovědí s narůstajícím předstihem předpovědi. Spolehlivost předpovědí překročení povodňového stupně je vyšší, pokud je daný jev předpovídán pro časový horizont několika následujících hodin, než na konec předpovědního intervalu. K popsání tohoto trendu byl použit postup, při kterém jednotlivé předpovědi, zařazené podle úspěšnosti do jedné ze tří kategorií (HIT, MISS, FALSE ALARM), byly rozděleny podle předstihu, kdy bylo předpovídáno překročení 1.SPA (u typu HIT a FALSE ALARM) nebo podle předstihu překročení 1.SPA pozorovaným průtokem (u typu MISS). Vzhledem k omezenému počtu povodňových epizod není možné hodnotit jednotlivé profily samostatně, a proto byly četnosti předpovědí ze všech modelovaných vodoměrných profilů sumarizovány do jednoho grafu (obr. 5).

    Pokles četnosti úspěšných předpovědí kategorie HIT je výrazný především v prvních 18 hodinách předpovědního intervalu. To je zhruba doba, za kterou doběhne srážková voda při povodní do závěrových profilů u většiny zdrojových povodí. Předpovědi za tímto intervalem už vycházejí ve větší míře z předpovídaných srážek, než srážek změřených. Četnost úspěšných předpovědí na konci předpovědního intervalu je v průměru až trojnásobně menší než na v prvních šesti hodinách na úkor nárůstu především předpovědí kategorie MISS.

    Rychlý pokles úspěšnosti předpovědí s prodlužujícím se časovým předstihem je identifikovatelný také pomocí indexu Nash-Sutcliffe, počítaného pro termínové předpovědi. V krátkém časovém předstihu se hodnoty indexu u všech stanic blíží 1, s prodlužujícím se předstihem jeho hodnota klesá často až do záporných hodnot. Nejrychlejší pokles hodnoty indexu je na předpovědních profilech plošně malých povodí, naopak u povodí s dlouhými doběhovými dobami hodnota indexu zůstává větší než 0,5 po celých 48 hodin předpovědního intervalu. Trend změny Nash-Sutcliffe na vybraných pěti předpovědních profilech uzavírajících různě velká povodí je zobrazen na obr. 4. U každé stanice je zde navíc porovnán průběh tohoto indexu v případě, že jsou k hodnocení použity pouze předpovědi při nástupu povodní nebo všechny dostupné předpovědi. Ty v souhrnu vykazují podstatně lepší výsledky hodnocení.
    [Průběh koeficientu Nash-Sutcliffe]

    Obr. 4 – Koeficient Nash-sutcliffe počítaný pro termínové předpovědiu u vybraných předpovědních profilů. Průběh koeficientu Nash-sutcliffe je zde uveden pro všechny vydané předpovědi a pouze pro předpovědi překročení 1.SPA
    [Relativní četnost kategorií předpovědi překročení 1. SPA podle předstihu]

    Obr. 5 – Relativní četnost kategorií předpovědi překročení 1. SPA podle předstihu, kdy k tomuto překročení došlo.

    Úspěšnost předpovědí také zpravidla klesá se zmenšující se pravděpodobností výskytu předpovídaného jevu. Tento aspekt byl sledován pomocí nastavení různých limitních úrovní u výběru předpovědí pro kategoriální hodnocení úspěšnosti. Souhrnné výsledky pro všechny vybrané stanice v České republice jsou zobrazeny na obr. 6. Se zvyšující se extremitou předpovídané povodně klesá podíl úspěšných předpovědí HIT, ale i podíl falešných alarmů, narůstá podíl kategorie MISS. Pokles úspěšnosti ovšem není příliš dramatický a proto lze předpokládat, že u vodoměrných profilů, kde se daří relativně úspěšně předpovídat menší průtoky, lze očekávat uspokojivou předpověď i extrémnějších povodní.

    Úspěšnost předpovědí byla analyzována také s ohledem na roční sezónu a na kalendářní rok. Cílem bylo ověřit hypotézu různé prediktability předpovědí povodní při různých typech meteorologických příčin povodní, determinovaných ročním obdobím a také změny úspěšnosti předpovědí s délkou provozu modelu, který sice mezi lety 2002 až 2008 neprošel výraznými změnami, ale vývojem za toto období prošly meteorologické předpovědní modely a také narůstají zkušenosti hydrologů prognostiků, kteří model interaktivně provozují.

    Spíše než trend v průběhu hodnoceného období jsou patrné určité rozdíly mezi roky dané jejich rozdílnými charakteristikami z hlediska výskytu povodní (obr. 7).
    [Relativní četnost kategorií předpovědi překročení různých prahových průtoků]

    Obr. 6 – Relativní četnost kategorií předpovědi překročení různých prahových průtoků.
    [Relativní četnost kategorií předpovědi překročení 1. SPA podle roků]

    Obr. 7 – Relativní četnost kategorií předpovědi překročení 1. SPA podle roků, ve kterých byla předpověď vydána.
    [Relativní četnost kategorií předpovědi překročení 1. SPA podle měsíců]

    Obr. 8 – Relativní četnost kategorií předpovědi překročení 1. SPA podle měsíců, ve kterých byla předpověď vydána.
    4. ZÁVĚR DISKUZE
    K vyhodnocení úspěšnosti hydrologických předpovědí byla použita různá kritéria, přičemž důraz byl kladen na kritéria, která vystihují úspěšnost hydrologických předpovědí z hlediska indikace překročení zvolených limitních průtoků. Hodnoceny byly předpovědi během jejichž předpovědního intervalu byl předpovídán nebo pozorován vzestup hladin s překročením SPA. Jde tedy o vyhodnocení „extrémních jevů“ s horší prediktabilitou než je průměr celého souboru předpovědí, a proto dosažené výsledky u některých použitých kritérií jsou méně příznivé, než by tomu bylo u celého souboru předpovědí.

    Prokázal se předpoklad lepší úspěšnosti v profilech na dolních tocích, než v menších zdrojových povodích. Ve zdrojových povodích je nejistota modelování výrazně vyšší, zejména s ohledem na kratší doby koncentrace odtoku ze srážek a tedy nutnost použití kvantitativní předpovědi srážek (QPF). Příčinou povodní na plochou menších povodí navíc bývají mnohem častěji lokální intenzivní srážky (konvekce, či lokální uplatnění orografického zesílení srážek), jejichž prediktabilita pomocí stávajících meteorologických modelů je obecně velmi omezená. Ačkoliv nebylo naším cílem identifikovat vliv jednotlivých příčin výsledné celkové nejistoty předpovědí, uvedený fakt potvrzuje dominantní vliv nepřesnosti kvantitativní předpovědi srážek na celkovou úspěšnost hydrologických předpovědí.

    Zároveň byla prokázána klesající úspěšnost předpovědí s rostoucím předstihem předpovědi, přitom pokles je zřejmý až po dobu koncentrace odtoku v povodí, poté již je trend spíše setrvalý, což opět odkazuje na dominantní vliv QPF na úspěšnost hydrologických předpovědí.

    Při interpretaci příčin úspěšností předpovědí v jednotlivých předpovědních profilech je nutné uvažovat i další vlivy než jen QPF, například vliv manipulací na vodních dílech. Předpovědní profily pod většími nádržemi mají úspěšnost předpovědí během povodní většinou sníženou z důvodu náhlých řízených změn odtoku. Jde o logický postup, kdy odtok z nádrží je měněn až na základě vydané předpovědi a nemůže být proto do jejího výpočtu zahrnut. Na odlišné úspěšnosti u předpovědních profilů se srovnatelnou rozlohou i charakterem povodí se podílí také vhodnost odvození sady parametrů hydrologického modelu pro dané povodí a proto i toto vyhodnocení může být impulsem pro identifikaci problémových povodí z hlediska nutnosti rekalibrace parametrů. Z hlediska rozboru dalších možných nejistot ovlivňujících hydrologické předpovědi odkazujeme na práci Daňhelky [3].

    Rozdíly byly pozorovány i v prostorovém rozložení úspěšnosti předpovědí mezi územími pod správou jednotlivých předpovědních pracovišť ČHMÚ ve smyslu poměru kategorií HITS-MISSES-FALSE ALARMS. To nasvědčuje významnému vlivu hydroprognostiků při jejich interakci s modelem, kdy subjektivní vliv preferované předpovědní strategie (preference snížení nepředpovězených případů na úkor nárůstu falešných varování, nebo naopak snaha o „potvrzené předpovědi“ za cenu více nepodchycených událostí) v dlouhodobém měřítku výrazně ovlivňuje úspěšnost předpovědí. V tomto ohledu je vhodné do budoucna u deterministických předpovědí stanovit preferovanou strategii, která by byla akceptována obdobně na všech předpovědních pracovištích (všemi prognostiky), přitom podobné stanovení strategie je žádoucí i v meteoprognóze ČHMÚ, jejíž výstupy hydrologické předpovědi zásadně determinují.

    Předpovědi obecně je nezbytné chápat jako produkt, jenž je třeba uzpůsobovat potřebám uživatelům. Proto, aby byla předpověď správně interpretována, je nezbytné ji doplnit informacemi o její úspěšnosti, resp. hodnověrnosti, a to nejen pro uživatele, ale i pro producenta jako zpětnou vazbu umožňující další rozvoj a úpravy (např. kalibrace) modelu nebo jako podklad pro změnu strategie provozování modelu. Přitom z výsledků lze usoudit, že z hlediska hustoty předpovědních profilů není příliš velký prostor pro další rozvoj hydrologického modelu. Změnu by však mohla přinést nová schematizace modelu a kalibrace parametrů se zahrnutím povodňových epizod z posledních let.
    Použité publikace:

    [1] CORBY, J. R, – LAWRENCE, E. W., 2002. A Categorical Flood Forecast Verification System for Southern Region RFC River Forecasts, NOAA Technical Memoranda NWS, s. 17
    [2] KAŠPÁREK, L., a kol. 2006. Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území České republiky, VÚV, září 2006, Praha
    [3] DAŇHELKA, J. 2007. Operativní hydrologie: Hydrologikcé modely a nejistota předpovědí, Sborník prací Českého hydrometeorologického ústavu. Praha: ČHMÚ, sv. 51, s. 104, ISBN 978-80-86690-48-3, ISSN 0232-0401
    [4] KRAUSE, P., – BOYLE, D., P., – BÄSE, F., 2005. Comparison of different efficiency criteria for hydrological model assessment, Advances in geosciences, year 2005, Volume 5, s. 89-95 ISSN 1680-7340
    [5] MORRIS, D., G,. 1988. A Categorical, Event Oriented, Flood Forecast System for National Weather Service Hydrology, NOAA Technical Memorandum NWS HYDRO-43, s. 17
    [6] NASH, J., E., – SUTCLIFFE, J., V. 1970. River flow forecasting through conceptual models, Part I – A discussion of principles, Journal of Hydrology., year 1970, Volume 10, s. 282-290, ISSN 0022-1694
    [7] STANSKI, H., R. – WILSON, J., L., – BURROWS, W., R. 1989. Survey of common verification methods in meteorology, World Meteorological Organization, World Weather Watch Report No. 8 (TD No. 358), 114 s.

    V2015

    SNIH

    P_inter

    katalog_PPT
    Průvodce povodňovými riziky – informace o protipovodňové ochraně v ČR Pro veřejnost | Pro povodňové orgány | Pro vodohospodáře

    ©Český hydrometeorologický ústav. Správce serveru : /

    Systém využívá informace z Odborných pokynů ČHMÚ pro hlásnou povodňovou službu a aktuální data z měřících stanic ČHMÚ a Povodí s.p.

    Veškerá uváděná data jsou bez právní záruky.

    Aplikace byla vyrobena firmou Hydrosoft Veleslavín s.r.o.

    Tolik ve stručnosti na vysvětlenou, proč v lese s kudličkou neproduktivně tápal fotrák. Slíbené pokračování příště.

  10. Zdeněk Gryc říká:

    fotrák říká:

    Středa, 10. 2. 2016 v 22:29

    Houby rostou, neboť je teplá zima. Některé by nerostly, kdyby byla zima tuhá. Jiné by rostly tuhé zimě navzdory.

    OK Venca sice neodpověděl, ale učinil to za něj fotrák, ještě jsem se chtěl zmínit o dalším pořadu na Artu o senátorce Moserové a až dneska ráno o poselství Martina Herzána, končím omlouvám se a otevřu na toto téma nový blog. Musíme si zvykat za Protektorátu byla na rádiu cedulka PAMATUJ, za totáče rušičky.
    Chápu, že obě vložky Mitrofanov a Pehe + další je nutno v rámci nové východní propagandy rušit.
    Zdeněk Gryc

  11. XXXXX říká:

    asi jsem holt blbej, ale tohle je nějak mimo moji rozlišovací schopnost

  12. honza říká:

    5X,konečně jsi přiznal co jsi.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I