Blog Jihlavských listů

Michal Stehlík
145- Historik a patriot. V letech 2006-2014 děkan Filozofické fakulty UK v Praze, od roku 2014 náměstek ředitele Národního muzea. V roce 2009 hlavní kurátor Dolnorakouské zemské výstavy v Telči, v letech 2010-2013 vedoucí týmu tvorby expozic Muzea Vysočiny Třebíč. Zastupitel města Dačic. Volný čas? Trocha fotografování a hlavně šest dětí.

Jihlavský duben ve 20. století

Michal Stehlík | Neděle, 3. 4. 2016 v 12:05

 

Pokud nahlédneme na klíčové události jihlavských dějin, které jsou spojeny s měsícem dubnem, shodou okolností nás tento měsíc dovede k jednomu z nejcitlivějších témat jihlavského veřejného prostoru – obchodnímu domu Prior. Duben je totiž spojen jak s koncem klasického jihlavského Kreclu (či Greclu), tak se základním kamenem Prioru, který vydržel dodnes.

Krecl – soubor středověkých historických domů, byl součástí jihlavského náměstí až do roku 1974. Název pochází z německého das Grätzel, což znamená blok sousedních domů. Měl původně gotickou podobu, která se měnila v době renesance i baroka. Obdobou byly podobné bloky domů např. v Chebu či v Brně.

Budoucnost podoby historického centra byla řešena již od padesátých let. V letech 1957-1958 konkrétně asanačním plánem, který schválila rada Krajského národního výboru v roce 1959. I přes tyto plány, jež byly na papíře, se nepodařilo zabránit postupného chátrání části historického centra. Byl tedy připraven nový asanační plán, který redukoval památkové objekty na třetinu původního stavu. To se týkalo také samotného Kreclu. Je absurditou dějin, že se dlouhodobě hovořilo o tom, že existuje městská památková rezervace, která však nebyla až do roku 1982 nikdy oficiálně vyhlášena. To nakonec umožnilo více než radikální zásahy do podstaty jihlavského centra.

Po roce 1973 bylo z nařízení Městského národního výboru rozhodnuto o likvidaci Kreclu v centru Jihlavy. Počátek konce části jihlavské historie nastal půl hodiny po půlnoci dne 23. dubna 1974, kdy došlo k odstřelu většiny komplexu. Zůstaly ještě zachovány dva nejcennější historické domy, které byly zbořeny o rok později, v prosinci 1975. Na likvidaci navazovaly plány na socialistickou modernizaci centra Jihlavy.

Tehdejším trendem, který postihl i další městská centra (podobně např. Znojmo, Třebíč) bylo budování moderních obchodních center přímo v historických centrech. Obchodní domy měly reprezentovat pozitivní vývoj socialistické společnosti a přínos pro život obyvatel. Podle návrhů architekta Zdeňka Sklepka vyrostl tak v Jihlavě v letech 1978-1983 obchodní dům Prior. Jeho základní kámen je též spojen s měsícem dubnem – k jeho položení došlo k němu 14. dubna 1978. Historický ráz náměstí byl tak zcela radikálně narušen výraznou hmotou, která zůstala zachována i do 21. století. Je přitom jisté, že z hlediska nákupních potřeb se charakter společnosti po roce 1989 významně změnil, nehledě na vybudování City Parku v letech 2006-2008 níže pod jihlavským náměstím.

Aktuálně hledá jihlavský magistrát osobnost, konkrétně nabízí: „…zajímavou práci pro kreativního odborníka zaměřenou na sběr informací včetně tvorby průzkumů a jejich vyhodnocování a přípravu podkladů pro zadání architektonické soutěže na regeneraci Masarykova náměstí.“ Je tak velkou nadějí, že budou fundovaně popsány relevantní varianty budoucího života náměstí. Pro historické ohlédnutí je však jisté jedno. Touto stavbou se Jihlava řadí k městům, kde došlo před rokem 1989 k nejbrutálnějšímu a nejhoršímu zásahu do historického charakteru místa.

Jihlavský Krecl

Jihlavský Krecl

19 komentářů k článku “Jihlavský duben ve 20. století”

  1. VladimírV říká:

    Pěkné věcné shrnutí historie Kreclu. Jedinečný důkaz toho, jak necitlivě zacházel minulý režim se svými pamětihodnostmi. Resp. jak se město nedokázalo starat o nemovitosti.

    Je třeba zároveň připomenout, že výstavba Prioru na náměstí znamenala přivedení naprosto jiné kultury obchodování do města. A to velmi atraktivního. Roční obrat Prioru činil 31 % obratu Jihlavy a 19% okresu. O jeho potřebnosti tedy není třeba polemizovat. Ano, režim se chtěl prezentovat vyšší kulturou prodeje, což se mu evidentně povedlo.

    K odlehčení tématu existuje i další nevratná ztráta koloritu jihlavského náměstí. Tou byly městské záchodky před Priorem (Ponorka). Nepochybně velice potřebné a hojně navštěvované.

    Historie hodnotí klady a zápory předchozí doby. Jsem zvědavý, jak se jednou postaví k likvidaci rozvinutého průmyslu, soběstačného zemědělství a hlavně silně pokřivené morálce jako důsledku revolučního přechodu ke kapitalismu.

  2. Michal Stehlík říká:

    VladimírV: Velmi trefný komentář.

  3. Pavlik říká:

    V komentáři mi chybí nějaké řešení. Je to jen opsání historie PRIORU z různých zdrojů. A převzetí informace, že město hledá člověka, který by se zabýval problematikou náměstí. Jenže tenhle člověk se na radnici bude stejně zabývat na náměstí vším jiným než Priorem, neboť ten, jako objekt, který nepatří městu, nemůže město v této podobě nijak ovlivnit. Takže celý tento komentář je zbytečné plácnutí do vody. A aby bylo jasno, toto nově vytvořené místo na radnici už dozajista má svého připraveného někoho protekčně známého budižkničemu, který ,,výběrové řízení,, vyhraje… a bude dělat ony úplně zbytečné statistiky, sběr informací a dalších zbytečností, které lze provést jedním pověřeným úředníkem z radnice za jediný den a gratis.

  4. Michal Stehlík říká:

    Ad Pavlik: V tom případě je každé připomínání historie ve veřejném prostoru plácáním do vody? 🙂 Je zde aktuální kauza a dle mého není vůbec špatné, znát historické souvislosti – nepředpokládám, že každý si doma pročítá dějiny Prioru… A navíc, každé smysluplné řešení vyžaduje kvalitní zhodnocení a podklady – v tom nesouhlasím s jedním dnem na statistikách – jak by asi vypadaly? Ale beru to jako Vaši nadsázku, byť trochu demagogickou. A pokud voláme po nějakém řešení – systémově do budoucna začalo mnoho měst řešit důležitou roli městského architekta. Někdo, kdo zná dlouhodobě kontext a posuzuje věci v souvislostech. Řešit jednotlivinu bez souvislostí bývá totiž trochu krátkozraké a hlavně nefukční. Takže si prostě o plácání do vody každý myslíme něc jiného 🙂

  5. Svatopluk Beran říká:

    Články pana Stehlíka, dobře napsané a podložené skutečnými reáliemi, mají podle mne stejné podprahové směřování, jako osmdesát procent příspěvků bývalého zdejšího blogera pana Radka Vovsíka. NIC NEMŮŽE BÝT HORŠÍ NEŽ OBDOBÍ MEZI LETY 1948 A 1949. Jedná se tak podle mne jen o strašení určitým obdobím naší minulosti, které se už nemůže nikdy vrátit. Toto strašení má pak obhájit zločiny kapitalismu v dnešním právním vaku neoliberálního mafiánského kapitalismu, jenž totálně ničí rámec morálně tržního kapitalismu. Čas ukáže zda svými příspěvky patriot Vysočiny pan Stehlík dostane odvahu sáhnout i do jiných zločinů než do centrálně řízené ekonomiky bývalého českého státu.

  6. honza říká:

    S.Berane, vy snad nejste schopen pochopit, že pan Stehlík píše své články o historii Jihlavska, proč do toho stále pletete vámi stále omílané fekálie“ typu „Toto strašení má pak obhájit zločiny kapitalismu v dnešním právním vaku neoliberálního mafiánského kapitalismu, jenž totálně ničí rámec morálně tržního kapitalismu“.

  7. Frej říká:

    To Honza : Svatopluk Beran, milovník country hudby a politický ideolog komunistů. Ten člověk musí hledat třídního nepřítele, kdyby si ho měl vymyslet, proto mu dělá problém chápání psaného textu.

  8. honza říká:

    To Frej : Mě nevadí že má S.Beran svoje názory na svět a jeho historii, ale vadí mi že v každém svém příspěvku a reakci na nějaký článek stále omílá to svoje oblíbené které s tématikou vůbec nesouvisí.

  9. Svatopluk Beran říká:

    Honzo, historik pan Stehlík kandiduje na senátora do naší horní komory. Proto se také z ničeho on a jeho historické příspěvky objevily na jihlavských blozích. Jedná se pouze o příspěvky z období vlády jedné strany a centrálně řízeného hospodářství, protože toto bylo jeho studijní zaměření. Jsem proto stoprocentně přesvědčen, že jeho jednoduché zaměření bývalého člena ÚSTAVU PRO ZKOUMÁNÍ TOTALITNÍCH REŽIMŮ, pouze na jednu etapu vývoje naší republiky, nemůže přinést v jeho případné roli senátora naší lepší budoucnost. Člověk který má rozhodovat o naší budoucnosti a přitom žijící pouze z principu antikomunismu, bez vědomí toho jak svět dnes skutečně funguje, protože o naší další pětadvacetileté historii se vůbec nezmiňuje, sám sebe diskvalifikuje v očích většiny pro tuto funkci. Prostě člověk který neuvádí své pohledy názory na dnešní dobu i budoucnost, určitě nemůže být v demokracii jako senátor příslibem. Podobně se chovali komunisti, když jenom stále omílali a připomínali 2SV. Takže v podstatě nic nového pod sluncem. Opět další studovanej aparátčík.

  10. Svatopluk Beran říká:

    Honzo máte pravdu, s tématem to nesouvisí. Souvisí to však s tím proč se zde pan Stehlík najednou objevil. Za tu doby co sleduji tyto blogy, zde již bylo takovýchto rychlokvašek možná přes desítku. Pokud pan Stehlík neuspěje coby senátor, zmizí tak jako všichni jemu podobní z těchto blogů. Pokud bude někde historický blog a on do něj bude přispívat, má zcela nepokrytě ze svých studií kvalitní informace. Zde se však jedná o jeho senátorské zviditelňování se a na to já reaguji.

  11. honza říká:

    S.Berane, vy jste snad jasnovidec. Proč by historik formátu pana Stehlíka při psaní o historii Jihlavska, an by musel psát o těch vašich fantasmagoriích. Neznám pana Stehlíka jako vy, ale takový brouk Pytlík „práce všeho druhu“ jako vy, který rozumí všemu asi není.

  12. Michal Stehlík říká:

    ad S. Beran: Nerad Vás musím opravit, neb mé články z tohoto kalendářního roku nejsou pouze o dějinách po roce 1948, na to stačí pouhý pohled na jejich téma. Samozřejmě z hlediska mé odbornosti se týkají i tohoto období, ale mám za to, že tematizování Polné či Křišťálové noci mají k období komunismu daleko. A druhá drobná poznámka – soudit člověka dle toho, o čem nepíše, nikoliv dle toho, o čem píše, je jistě zajímavá interpretace. Mohu Vás také pro klid Vaší kritické duše ubezpečit, že počátek 90. let 20. století považuji za velmi kritické období našich dějin – mimo jiné pro nezastírané opuštění principů právního státu ve prospěch liberální idelogie. Ale to bude na samostataný článek, nebojte 🙂

  13. Fejinka říká:

    Všech možných diskusí, článků, polemik atd bylo o minulém režimu do roku 89 napsáno už tolik a pořád si někdo chce přihřívat svoji polívčičku (hlavně naše masmédia placená poplatníky vyrábějí opakující se témata), že už ten kotel té polívčičky přetekl a pořád je toho málo. Proč se nevěnujeme raději té nové zářivé době po roku 89. Sem tam se něco objeví, ale to jsou výkřiky ve tmě. Tady za těch 26 let se navršilo tolik problémů, že až to , snad, budou historici jednou „přehrabávat“, tak toho bude zrovna tolik jako za toho minulého systému, ale za poloviční dobu. A budou se divit jak jsme byli hloupí a nechali sebou mlátit od těch „správných“ tzv. celebrit všeho druhu.

  14. Zdeněk Gryc říká:

    Článek Petra Klukana:
    „Hledají šéfa revitalizace náměstí“
    —————————————————————————
    Jako komentář je tam vložena vizualizace náměstí:
    Takto je to moc prázdné… Co by si jihlaváci přáli nejvíce?
    Jeronimo01 | 2016-04-06 10:14:30 | Reagovat
    ——————————————————————————–
    Zkuste nahlédnout a napsat něco pěkného,
    případně i k věci.
    Zdeněk Gryc

  15. Svatopluk Beran říká:

    Pane Stehlík napsal jsem, správně řečeno chtěl jsem napsat osmdesát procent, ale špatně jsem větu postavil, tak že to vyznělo jako sto procent. Omlouvám se. Jinak si na ostatním trvám. Já vás v tento moment beru jako kandidáta na senátora a vaše doposud skutečně profesionální popisování historie mne nijak neinformuje, čí zájmy budete v případě svého zvolení v horní komoře hájit. Vědět o tom jak dobře zná senátor určitý, konkrétně vystudovaný záběr naší historie je pro voliče určitě potřebné k odhadnutí intelektu. Vy však usilujete o to sloužit naší budoucnosti. O tom však zatím od vás zde nepadlo ani slovo. ZŘEJMĚ VŠAK JEDEN PŘÍSPĚVEK BUDE. Snad z něj pochopím, jestli jste ochoten vyrobit a odsouhlasit poštovní známku na dopis který neexistuje, jak to dokázali udělat senátoři minulých pravicových vlád. Jinak se určitě rád dozvím z historického období které máte nastudované, jak se například ze zemědělské, převážně bramborářské oblasti na vysočiny, stal okres Jihlava, jemuž mohly konkurovat ve strojírenské prostředí nové české republiky jen málokteré ze zemědělských oblastí Čech a Moravy. Vznik Motorpalu, Jihlavanu (Technometra) i dalších průmyslových závodů, které daly poválečné Jihlavě průmyslovou sílu tolik nezbytnou v moderní době, by bylo též zajímavé historické čtení z období, které máte nastudované. I pokud to tak nebude, budu se dál těšit na vaše příspěvky.

    A druhá drobná poznámka – soudit člověka dle toho, o čem nepíše, nikoliv dle toho, o čem píše, je jistě zajímavá interpretace.

    Pokud se ve svých osmi článcích nezmíníte o vašich povolebních vizích, posuzuji vás jako nečitelného kandidáta, který si chce dělat po případném zvolení co chce a vaše podání kandidátního období jako zajímavě interpretované. 🙂 A proto jsem si dovolil vás posoudit podle toho čemu se vyhýbáte a o čem nepíšete. Já to vidím jako normální reakci. Jsem přesvědčen že o vaší profesionalitě historika jsem nepochyboval.

  16. Svatopluk Beran říká:

    Honzo mohl by ste mi prosím přesněji určit co smím a co nesmím svým pohledem komentovat. Děkuji.

  17. honza říká:

    S.Berane, většinou se komentuje a vyjadřuje k danému tématu o kterém se píše v článku. Ale vy můžete samozřejmě psát o čem chcete. Ještě jenom k tématu p.Stehlík. Jsem přesvědčen že až p.Stehlík bude chtít napsat něco o své budoucnosti, svých názorech a vizích, tak to napíše.

  18. Zdeněk Gryc říká:

    POČÁTEK KONCE JIHLAVSKÉ HISTORIE

    Po roce 1973 bylo z nařízení Městského národního výboru rozhodnuto o likvidaci Kreclu v centru Jihlavy. Počátek konce části jihlavské historie nastal půl hodiny po půlnoci dne 23. dubna 1974, kdy došlo k odstřelu většiny komplexu. Zůstaly ještě zachovány dva nejcennější historické domy, které byly zbořeny o rok později, v prosinci 1975.
    Na likvidaci navazovaly plány na socialistickou modernizaci centra Jihlavy.
    ————————————————
    Také na socialistické myšlení. V únoru 1975 vyšel v Jiskře avantgardní pozoruhodný článek redaktora Milana Dvořáka, který určil ideologii, začíná Stalinem a končí požadavkem na sochu Gottwalda v Jihlavě, což se také stalo. Článek ukazuje tendence a oficiální doktrínu té doby. Byl vložen do čtenáři píší JL dne 1. 3. 2016.

    „Zachovejme pokrokové tradice a symboly Únor 1948 – Únor 1975 – Únor 2016“

    Je zde hojně vyčítáno autoru blogu, že píše z poněkud osobitého aspektu a cílem stát se senátorem.
    Je jasné že i mé „opruzování „sv. Jánem, které s článkem souvisí, nehledě na story vězněných architektů o kterých v JL píši je motivováno subjektivním pohledem osobního prožitku.
    V mém případě patrně lze vyloučit důvody, že bych usiloval o funkci senátora.
    Snad lze připustit, že jsou psány sice pošetilým staříkem, leč ve snaze NEZAPOMENOUT!
    Zdeněk Gryc

  19. VladimírV říká:

    Každá doba má svůj kolorit. Nelze opomenout, že výstavba Prioru, kde je vybudovaný i protiatomový kryt, stála „šílených“ 78 milionů Kč. Dnes by se za tuto sumu nedal ani zbourat. Nelze nevzpomenout, že z nezastřešeného zimního stadionu byly vidět i kostelní věže na náměstí. Tedy do té doby, než v jeho sousedství vyrostla nejvyšší budova ve středu města, známý Kreml. A nakonec nelze nevzpomenout, že podnětem k totální rekonstrukci Horáckého divadla byla jednota jeho osazenstva, které komplet podepsalo Antichartu. To je vzpomínka na památná slova tehdejší vedoucího tajemníka OV KSČ na shromáždění občanů na jihlavském náměstí. A tak se ptám: „Co smysluplného dá jihlavská radnice svým občanům, aby to nezruinovalo rozpočet Jihlavy.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I