Blog Jihlavských listů

Jaromír Kalina
143- Absolvoval Fakultu chemické technologie na VŠCHT v Praze. Působil jako výrobní ředitel a sládek Pivovaru Jihlava. Od r. 2014 do června 2019 náměstek primátora Jihlavy pro majetek a IT, v letech 2013-17 krajský předseda KDU-ČSL. Zastupitel města Jihlavy a Kraje Vysočina. Ženatý, čtyři děti, žije v Jihlavě. Přezdívka: Jack. Jeho pivovarnické hesla: "Dej Bůh štěstí!"

Jsem proti modernizaci letiště Henčov

Jaromír Kalina | Čtvrtek, 2. 6. 2016 v 8:59

V současné době jsem proti modernizaci henčovského letiště, konkrétně proti první etapě spočívající ve stavbě zpevněné dráhy. Na posledním zastupitelstvu Jihlavy jsem k tomu sdělil jasná fakta.  Základem je nejistota, zda na stavbu postačí vyčleněné finance města a dar Kraje Vysočina. A nemůžu přijmout, aby na bedrech města leželo investorství dalších etap i provozní náklady.

Letiště není zakotveno v koaliční smlouvě města ani v  programovém prohlášení rady. Pochybnosti jsou napříč politickým spektrem, i řada koaličních zastupitelů zmínila, že tato letiště jsou v drtivé většině prodělečná. Projektová cena počáteční investice, zpevněná dráha s přípravou na osvětlení a s odvodněním, je asi 60 milionů.

Nabídky od 11 firem (ze zrušeného výběrového řízení v roce 2014) byly v rozmezí od 56,8 do 74,8 milionů korun. Samostatnou kapitolou jsou pozemky, které směňuje jen město Jihlava se Státním pozemkovým úřadem – a to v poměru 1,5:1 v neprospěch Jihlavy. Je to další náklad v řádech desítek milionů. Původní studie na celkové řešení letiště vyčíslila investici na 250 milionů s provozními ročními náklady do 20 milionů. A opatrně, až na jednu čestnou výjimku, se k provozování letiště staví i zájemci z řad podnikatelů a možných uživatelů.

Jako náměstek pro správu majetku Jihlavy činím ve spolupráci s krajem maximum pro výkup pozemků, ale jako řádný hospodář nemohu vědomě „upsat“ město k dalším výdajům. Na zastupitelstvu padla možnost, že by se na nákladech i investici mohli podílet soukromníci, ale bohužel zatím víme jen o jediné firmě, která vyjádřila podporu 1,5 milionu do prvotní investice. Pokud mají zájem i další, je načase vyčíslit finanční podíl na investici či provozování.

Kraj Vysočina odsouhlasil jedinou finanční pomoc – jednorázový dar 30 milionů. (Přitom ještě v roce 2007 rada kraje psala, že „nesouhlasí se vstupem kraje do projektu rozvoje letiště Jihlava.“) Platnost příslibu tohoto daru vyprší s koncem roku. Proč? Není za tím snaha někoho z vedení kraje stihnout to ještě před krajskými volbami a zajistit si přízeň potencionálních investorů od Žluté řeky?

Letiště obstojí jen při spravedlivém podílu financování všech zainteresovaných stran: podnikatelů, kraje a města.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

20 komentářů k článku “Jsem proti modernizaci letiště Henčov”

  1. VladimírV říká:

    Konečně rozumné slovo od koaličního politika.

  2. Fejinka říká:

    Ta zdůvodnění „pro“ v pátečních JL mi připadají hodně přitažená za vlasy, včetně p. šéfredaktora (přirovnání betonové plochy s Vodním rájem je směšné). Kolika lidem bude sloužit betonová plocha a kolika lidem slouží koupaliště? Třeba. Pokud si dobře ještě pamatuji z fakulty, tak jedině kdo vydělával na sportovních činnostech jsou lanovky a vleky, vše ostatní se musí dotovat. Kolik těch letadel si vyzkouší jihlavský výrobce Jihlavan na letišti za rok? To by asi musel nejlépe přemístit výrobu z Jihlavy na letiště. A těch prvních 60 melounů je jenom začátek, potom budou následovat další požadavky na peníze.
    Ty tři poslední odstavečky, p. šéfredaktore, jsou hodně „výživné“, hlavně pro ty tzv. „zbohatlíky“. To chci vidět ty počty nových pracovních míst!!!
    Ty strategické důvody se mi zdají také velmi pofiderní. Armádu tady nemáme (pro přistávání větších leta
    del je připravená, ještě za minulého režimu, dálnice někde u Řehořova), zdravotnictví to také nepotřebuje a velké podniky také o to nestojí, vyjma Jihlavanu. O využití pro turistiku ani nemluvě.
    Ti, kteří to tady chtějí mít, pokud jim majitelé pozemků povolí rozšíření a okolní přilehlé obce s tím budou souhlasit, tak ať si to postaví za svoje sdružené finanční prostředky. Potom už může být i ta dálnice nejen nahoře ve vzduchu a třeba i taková betonová okreska na Henčově a kousek vedle jako je i ta skutečná pozemní.
    Ti, kteří tu betonovou plochu chtějí, tady využili slabou chvilku zastupitelů Magistrátu a Kraje Vysočina(příhodné zastoupení) a tak to musí prosadit na úkor majority nesouhlasu občanů kraje. A co tak udělat na to referendum? To je něco podobného jako s tou spalovnou tuhých odpadů.

  3. hubner říká:

    Souhlas, děkuji za názor!

  4. petr klukan říká:

    Pane Fejinko, díky za názor. O armádu tu samozřejmě nejde. Já vidím investici jako příležitost pro rozvoj, narozdíl od Vodního ráje. Je to obdobné jako u průmyslových zón, které se zainvestují se a vybudují. Referendum – to je zajímavá myšlenka. A doporučil byste referendum jen v Jihlavě, Jihlavska nebo celého Kraje, když i on má dát peníze?

  5. VladimírV říká:

    Vážený pane Klukane. To srovnání s Vodním rájem se trochu nepovedlo. Tam je jistota efektu provozu téměř nepochybná. Záleží pouze na počasí. Jihlava totiž podobné zařízení potřebovala jako sůl.
    Pokud jde o referendum o letišti, je to zcela jistě věc Jihlavy, nikoliv kraje. Jeho jednorázový příspěvek je nic ve srovnání s každoročními náklady na provoz zařízení, o jehož efektu nelze v současnosti hovořit ani omylem.

  6. petr klukan říká:

    Dobrý den pane Vladimíre, efekt provozu a příležitost rozvoje jsou dle mého názoru dvě různé věci. Zatímco koupaliště, myslím, že za 120 milionů, nemůže generovat další rozvoj (chcete-li zisk), dráha stejně jako průmyslová zóna ano.
    Pokud by to bylo referendum jen pro Jihlavu, jak k tomu přijdou třeba občané Velkého Beranova či Měšína, kteří podepisovali petici proti dráze?

  7. VladimírV říká:

    Vážený pane Klukane.

    Vodní ráj samozřejmě generuje zisk. V případě nepřízně počasí ztrátu. Ovšem s tím, že se jedná o obecně prospěšnou službu, u které není prioritní její rozvoj, nýbrž uspokojování potřeb obyvatel.

    Zisk se u provozu zpevněné dráhy na letišti v Henčově nedá předpokládat. Kdyby lidé z Jihlavy měli rozhodovat o výstavbě a údržbě dráhy v referendu, zaznělo by proto jasné NE. Tedy, pokud by bylo referendum platné. A nemusí být ani z Velkého Beranova. či Měšína. Spustit referendum pro celý kraj je okatá klička, jak se lehce dobrat k jeho neplatnosti (účast minimálně 35% voličů v kraji). Takže by se nemusel nikdo z mocných na jihlavské radnici obávat, že ono NE nezhatí současné fantasmagorické plány na vybudování „prosperujícího“ letiště v Henčově v režii a tedy s permanentním rozpočtovým zatížením pro Jihlavu.

  8. XXXXX říká:

    Podle mě je to celý snaha vystrnadit sportovní letání z Henčova. S betonem přijde požadavek na podíl na výstavbě nebo nájem a to bude pro spoustu nadšenců konečná. A navíc si neumím představit kdo krom několika papalášů bude toto provinční letiště využívat.

  9. Fejinka říká:

    Kolik by mohla vynést dráha zisku? To by mě také velmi zajímalo v porovnání s průmyslovou zónou. A vůbec, proč se do toho montoval kraj se svými penězi. Asi tady někdo dobře loboval mezi zastupiteli Kraje Vysočina, jinak to nevidím.

  10. VladimírV říká:

    Pepo, bingo. Jen bych to opravil na „někdo ze zastupitelů KV“.

  11. Petr klukan říká:

    xxx píšete, že to je snaha vystrnadit sportovní létání z Henčova. Na základě čeho se tak domníváte? S částí vaší poslední věty souhlasím – neumím si představit…ano, co si člověk nedokáže představit, to odmítá jako neumožné.
    Panu Fejinkovi – proč se do toho montoval kraj? Opravdu si myslíte, že jeden dva zastupitelé dokáží „zmanipulovat“ ty ostatní, aby hlasovali pro něco, o čem nejsou přesvědčeni?

  12. VladimírV říká:

    Vážený pane šéfredaktore,
    trochu přispěji svým názorem na pohnutky Kraje ke schválení zpevněné plochy.
    Je s podivem, jak se změnil náhled na danou investici. Již za existence Kraje, a to v roce 2006 náměstek Kodet investici zavrhl pro její neefektivnost. Toto lze vyhledat na netu.
    Co se tedy událo tak převratného za těch 10 let, že najednou Kraj otočil. Že by přebytek peněž v krajském rozpočtu, když se tyto nedostávají v kapitole doprava na opravy silnic? To asi ne.
    Pokud jde o aeroklub, který provozuje letiště, jeho trvalé odmítavé stanovisko je známé. Důvod je prostý, Pronájem dráhy by neufinancoval. Slovy pana XXXXX. Aeroklub by byl pro svojí insolvencí „vystrnaděný“.
    No a jsme u osobních zájmů. Zkuste si zjistit, kdo z představených Kraje má blízký vztah k létání. A máte odpověď, proč se najednou povedla ona změna ve stanovisku.

  13. XXXXX říká:

    Nemůžu se prostě domnívat jen na základě pocitu z rozhovoru s uživateli Henčova?
    A není nic jednoduššího než prosťáčka poučit kdo toto zbytečné vyhazování peněz užije. Já rád změním názor. Kdyby tu byla aglomerace jako je ta ostravská, kdyby tu byli rusáci jako ve Varech, kdyby to tu zbylo po armádě, kdyby tu byl já nevím kdo. Ale v tomhle kraji není nic, jedno velké NIC jen to že je uprostřed republiky. Autem na obě strany dvě hodiny to v rámci vnitrostátní dopravy a pro ty dva číňany ročně co sem přitrajdají mi to přijde jako rozežranost. Co třeba náklad, no proč ne, ale co tak důležitého se tu vyrábí aby bylo nutno to transportovat letecky? Nic. Takže co to tedy je. Jen další utrácení za zbytečnosti. Lutiště v Tuřanech odbaví ročně půl milionu lidí, to je zhruba to kolik je brňáků. Tudíž Jihlava by odbavila, tedy měla odbavit 60 tisíc lidí. Kam by jako letěli? Na dovolenou to by musela být ochota leteckých společností přistávat a vzlétat a to se jim nemůže nikdy vzhledem k počtu cestujících vyplatit.? Nebo, že by sem přilétali za kulturou či památkami? No to by mě zajímalo za jakými?

  14. Petr klukan říká:

    Dobrý den pane Vladimíre: Kraj otáčí – ano, otočil v případě krajské knihovny v Havlíčkově Brodě, město Jihlava otočilo svůj postoj ke kruhovým objezdům… to se děje a bude dít navěky. Proč otočil? Protože toto asi zastupitelstvo naznalo, že je to investice do budoucna. Naznačujete, že za to „zmanipulování“ zastupitelstva může někdo, kdo má blízký vztah k létání. Asi máte na mysli pana Joukla. Tedy opět se ptám, opravdu si myslíte, že pan Joukl dokáže ovlivnit tolik zastupitelů a ty proti svému přesvědčení hlasují pro „něho“?
    Ano, aeroklub to odmítá. Takže si myslíte, že mu jde jen o pronájem dráhy a provoz by neutáhl? Tím by ale přece nebyl vystrnaděný, létat by mohli stále dál.

  15. VladimírV říká:

    Vážený pane šéfredaktore.

    ani to nestálo moc pátrání, trefil jste. Logika věcí říká, že náměstek pro dopravu má zákonitě největší vliv na rozpočtování dané kapitole. A je za to dokonce i odpovědný.

    O efektu investice do budoucna by mělo spekulovat spíše město jako „táta svatby“. A to si v případě zpevněné dráhy mělo zajistit investory ze strany podnikatelů Tedy ne jako jednorázové donátory spíše symbolickou částkou ve srovnání s cenou dráhy, ale těmi, co budou přispívat i na provoz letiště. Nebo snad chcete věřit slovům pana Vymazala, že si letiště na sebe vydělá?

    Mohu Vám nabídnout pohled i na menší letiště mezinárodního významu, např. Brno, které, nebýt lukrativních vedlejších aktivit mohlo o efektu provozu rovněž jenom snít.

    U aeroklubu zůstaneme u toho „vystrnadění“. Nebude mít na nájem dráhy, nejen dráhy, ale i zázemí letiště, kde by se rovněž radikálně změnily podmínky pro jeho existenci. Už třeba ten fakt, že zřejmě nepostačí stávající spojovací komunikace (to není součástí oněch plánovaných 60 milionů) k letišti zasáhne do soukromí aeroklubu.

    Nejsem škarohlíd. Už jsem to kdesi zmínil v souvislosti s obchvatem od od Heroltic směrem k dálničnímu přivaděči. Pokud by byl tento vedený podle lesa, čímž by zpřístupnil nezbytný bezproblémový příjezd k letišti a bude poptávka po zpevněné dráze (ta současná současné vzbuzuje úsměv), pak proč ne. Do té doby půjde o

  16. VladimírV říká:

    doplňuji … půjde o neefektivní výdaj.

  17. berka říká:

    XXXXX popsal velmi dobře skoro všechny důvody, které vidím i já (a jak vidíte, opravdu dokáže psát slušně a výstižně, když o něco jde).

    Upřímně – pokud budete mít třeba vy, pane šéfredaktore, služební cestu do Prahy. Poletíte letadlem ? Ano, letadlo z Jihlavy může být v Praze co já vím, za nějakou čtvrthodinku. Jenomže musíte být na letišti aspoň tak půl hodiny předem. Než se dostanete z Ruzyně někam rozumně do města, minimálně tři čtvrtě hodiny vám to zabere. Za tu dobu dojedete do Prahy autem – a několikrát levněji. Případně můžete jet „studenťákem“ za stovku, můžete si přitom dát pivo a budete tam úplně stejně rychle. Musel byste být opravdu velký fanoušek létání, abyste pravidelně létal do Prahy.

    Průmyslová zóna ? Tomu snad ani největší salónní intelektuál odtržený od reality nemůže věřit. Přepravu výrobků a zboží obceně nezajišťují sami výrobci, ale logistické společnosti – které mají dávno hotové a na základě dlouhodobých zpětných analýz vybudované svoje sítě a muselo by se jednat o opravdu velmi velkou zakázku, aby se jim vyplatilo měnit své přepravní trasy. Jenomže velké zakázky jsou obvykle spíše jednorázová záležitost. Letecky se dneska na krátké tratě málokteré industriální zboží přepravuje. Opět platí to co s turisty – posílat bošácká čerpadla z Jihlavy do Prahy letadlem by bylo tak neefektivní, že by se jednalo o ekonomickou sebevraždu. Kamión je násobně levnější, operativnější a jednoduše se u něk zajišťuje variabilita (když najednou ze dne na den potřebujete přepravit více zboží, jednoduše si pronajmete další kamiony – což u letadel moc nepřichází v úvahu). Letecká přeprava zboží tedy možná tak přes půl světa.

    Jenomže pro těžká dopravní letadla by jihlavská superdráha byla stejně krátká. Navíc – pokud se jedná o mezinárodní leteckou dopravu, tak vám betonová plocha nestačí. Musíte mít na místě samém logistická centra a především také celní sklady ! Konzultoval to někdo s celní správou a bavil se s ní o tom, kdo by nesl náklady na vybudování technického a provozního zázemí celnice ? Byla vůbec zpracována nějaká studie vlivu na životní prostředí – což je samozřejmě strašně zprofanovaná věc, ale v některých oblastech – třeba hluk, nebo vibrace, se to může docela dost dotknout okolních vesnic a jejich obyvatel.

    Prostě pro mě je to naprosto stejná fantasmagorie a pokus o vybudování něčího pomníku, jako byl před dávnými lety plán na dráhu Formule 1 na Pístově.

    Pokud Jihlava neví co s penězi, místo dopravy letecké by mohla něco udělat s dopravou městskou.

  18. petr klukan říká:

    Panu Vladimírovi – takže u aeroklubu jde o strach, že by své aktivity neufinancoval? Dle rozpočtu se ale za nájem dráhy neplatí, jen za přístání či vzlet a ten by se neměl měnit. Srovnání s Brnem nepovažuji za správné, protože Brno je mezinárodní letiště, kdežto tady se počítá s „jedním“ člověkem.
    panu xxx – Do Prahy opravdu nepoletím. 🙂

  19. XXXXX říká:

    No nevím, jestli je ve chvíli kdy se jedná o milionech ironie na místě.

  20. VladimírV říká:

    Vážený pane šéfredaktore,

    pro úplnost je třeba zmínit, že již dnes dostává aeroklub ročně od města dotaci, tuším 1 milion na úpravu plochy a činnost. Ta zbylá by se vznikem zpevněné dráhy musela nadále upravovat.

    Nikdo zatím nepředložil analýzu návratu vložených investic. Komerčně pronajímaná dráha již nemá charakter zájmové činnosti, a proto není možné uvažovaz o jejím sponzorigu ze strany Města Jihlava. Chcete tvrdit, že ty subjekty, které budou kromě aeroklubu dráhu využívat, zajistí návratnost vkládaných prostředků. Logicky by potom přistoupili na PPP projekt jako spoluinvestoři (samozřejmě i donátory provozu dráhy) s vidinou zisku. K čemuž se takto nezavázali. Tady opravdu nestačí onen trumf, že dráhu ano, protože je Jihlava krajské město. Mimochodem, s dojezdem po dálnici na mezinárodní letiště v Brně do 45 minut.

    Letiště v Brně jsem zmínil záměrně. Ano, je mezinárodní, a přesto nebýt rozsáhlých aktivit mimo samotné létání, potácelo by se v červených číslech.

    S tím jedním člověkem na letišti to nemyslíte asi vážně. To je přibližně stávající stav, který odpovídá potřebám provozu aeroklubu, kdy si jeho členové dobrovolně zajišťují provoz letiště. Letiště, kde se plánuje plynulý provoz, musí mít svoje jak lidské tak i materiální zázemí. (dispečeři, obsluha dráhy, hasiči, údržbáři, skladníci, sklady, technika. To vše by bylo hrazeno z rozpočtu města ). A toto vše že by bylo vykompenzováno frekvencí zájemců o jeho využívání?

    Jinak, Myslíte si, že by se kromě města (záměrně nezmiňuji kraj, kterého se týká jen vstupní investice), do podobného podniku pustila soukromá firma. Tedy, aby podnikala za účelem dosažení zisku?,

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I