Blog Jihlavských listů

Pavel Paulát
92- Narozen v roce 1957 v Jihlavě. Jsem člověk, kterému není jedno, co se děje v jeho zemi, kraji i v jeho městě. "Když budete mít deset tisíc nařízení, zničíte jakýkoliv respekt k právu". Winston Churchil

Ideologie Evropské unie

Pavel Paulát | Středa, 8. 6. 2016 v 23:33

Pokus nahradit odpovědnost politiků vůči voličům osvícenou diktaturou úředníků v sobě skrývá ohrožení svobody občanů a útočí na samotnou podstatu demokratického uspořádání. Výsledkem je popření nejlepších tradic evropských dějin.

Zákonitým důsledkem takového systému jsou regulace a nařízení, která se míjejí s účelem, pro  který byly vydány, často jdou proti zdravému rozumu a ohrožují zájmy občanů.

K prosazování nedemokratických a autokratických programů se používá propaganda, která používá nepravdivá tvrzení, nepodložené hypotézy, zkreslená data a podobně. Pokud se někdo pokusí propagandistická tvrzení opravovat nebo kritizovat, začíná být omezována svoboda slova.

Jedním příkladem omezování svobody slova je případ Bernarda Connollyho, britského ekonoma, který pracoval jako vedoucí odboru v generálním ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti (Directorate General for Economic and Financial Affairs). Protože publikoval kritickou studii Prohnilé srdce Evropy – Špinavá válka o evropské peníze (The Rotten Heart of Europe – The Dirty War for Europe’s Money) v době, kdy se připravoval projekt společné měny, byl posléze potrestán propuštěním ze zaměstnání.

Kořeny evropské integrace

Základní principy bruselské integrace navrhl Jean Monnet, který se při tom inspiroval některými myšlenkami spojenými s Třetí říší a částečně i správním systémem sovětů. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření nepolitického nadnárodního systému správy. Jeho návrh nikdy nesměřoval k federalizaci, která má neodmyslitelný politický obsah a vymezenou odpovědnost politiků. Skutečnost, že administrativa ovládne politiku a exekutivu, má být zamaskována institucemi, jako je například Evropský parlament. Pro povrchního pozorovatele se tím vytváří dojem demokratického zřízení.

Demokratický deficit

Podle původních návrhů měl být vytvořen Vysoký úřad, který by postupně převzal veškerou politickou moc od vlád podřízených států a který by měl pravomoc vydávat přímo závazné právní regulace. Teprve v důsledku obav Belgie a Nizozemí, že Německo a Francie ovládnou celou Evropu, se Vysoký úřad přejmenoval na Komisi a byla zřízena Rada ministrů, která měla usměrňovat komisi, ale nikdy nedostala právo samostatně jednat bez Komise. Evropská komise, aneb Vysoký úřad, má vedoucí úlohu zakotvenou ve všech smluvních dokumentech. Absence demokratické kontroly a nulový vliv občanů na rozhodování Komise se eufemisticky označuje jako demokratický deficit. Ve skutečnosti se nejedná o deficit, ale absenci demokratické odpovědnosti. Evropská unie je autokratickým zřízením, které nesplňuje ani nejzákladnější demokratické požadavky, které jsou kladeny na jednotlivé státy.

Suverenita

Suverenita zní jako poměrně abstraktní koncept, ale má konkrétní dopad na každého občana. Suverenita – čili svrchovanost – je právo státu vykonávat nezávisle na vůli jiných států svou vnitřní i vnější politiku, rozhodovat se a nést odpovědnost za svá rozhodnutí. EU omezuje suverenitu států v obou doménách – vnitřní i vnější. Státy již nemají kontrolu nad svou domácí legislativou. Většina zákonů je tvořena úředníky Evropské komise. EU převzala veškeré pravomoci v oblasti zahraničního obchodu a zmocňuje se čím dál více i zahraniční politiky.

Evropský federalismus

Evropská integrace nikdy neusilovala o federalizaci, naopak se jí všemožně snažila zabránit. V situaci, kdy Monnetův model začal selhávat, navrhli federalizaci Evropy někteří němečtí politikové (Schaüble, Lammers), ale jejich návrh nezískal podporu. Myšlenku se po letech pokusila oživit kancléřka Merkelová, ale opět neúspěšně. Federální uspořádání je normální politický systém, který může fungovat, nemá žádný demokratický deficit a není ani trochu neliberální. Bruselská integrace však k federálnímu uspořádání nesměřuje a v případě federalizace by musela být zcela ukončena. Pro federální uspořádání však neexistuje politická vůle a ta pravděpodobně nebude ani v příštích desetiletích. Federaci si nepřeje ani bruselská byrokracie, ani členské státy. Skutečná diskuse o federální Evropě může začít až po několika desetiletích karantény, která bude nutná po rozkladu stávající bruselské integrace.

5 komentářů k článku “Ideologie Evropské unie”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Pane Paulát jste si jist že znáte dostatečně propojení mezi zakladateli EU, přesněji zakladateli Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1951, následném Evropském hospodářském společenství – EEC – pokračujíím v roce 1957 a americko stranou, sponzorující tuto novou Evropu přes americké Fordovy, Rockefellerovy i další nadace?

  2. Svatopluk Beran říká:

    Pozor toto je konspirace. 🙂 přesněji demokratická vláda lidu.

    Elita Bilderbergu vyráží proti brexitu

    Tři premiéři, čtyři ministři financí, šéfka Mezinárodního měnového fondu, místopředsedkyně Evropské komise plus asi třicítka generálních ředitelů velkých firem – ti všichni jsou na seznamu zhruba sto třiceti hostů 64. výroční konference elitního klubu Bilderberg.

    Ten se od čtvrtka do neděle schází v pětihvězdičkovém hotelu Taschenbergpalais nedaleko drážďanského zámku a barokního paláce Zwinger.

    Přítomni jsou mimo jiné generální ředitelé společností Google, Shell, BP a Deutsche Bank, ale i bývalí šéfové tajných služeb MI6 a CIA a v 93 letech legendární šéf americké diplomacie Henry Kissinger. Z Česka tentokrát nebyl pozván nikdo, v minulosti se účastnili mj. exministr Vladimír Dlouhý, exvelvyslanec Michael Žantovský, politolog Jiří Pehe a Karel Schwarzenberg.

    Na programu letošní konference je kromě aktuálních událostí vzestup Číny, Evropa a migrační krize, Blízký východ, Rusko, USA, kybernetická bezpečnost, geopolitické otázky související s levnou ropou a problémy středních vrstev i tzv. prekariátu, tedy frustrovaných lidí žijících v nejistotě ohledně zaměstnání, příjmů i bydlení.

    Za nenápadným prvním bodem jednání se skrývá blížící se referendum o setrvání či odchodu Británie z Unie. „Právě Bilderberg stvořil EU v 50. letech minulého století a nyní se strachuje o osud svého dítěte,“ konstatuje server International Business Times, podle něhož mezi pozvanými není jediný stoupenec brexitu.

    Velké letecké firmy udělají společně s dalšími vše, aby vystoupení Británie z EU zabránily Thomas Enders, člen řídícího výboru Bilderbergu, šéf společnosti Airbus

    Předseda nynější konference Henri de Castries, francouzský šlechtic a šéf pojišťovny AXA i nadnárodní banky HSBC, tvrdí, že odchod Británie z EU by byl „tragédií pro všechny“. „Zejména však pro jeho banky a kolegy z nejvyšších pater světového byznysu,“ poznamenává server.

    Člen řídícího výboru Bilderbergu a šéf společnosti Airbus Thomas Enders otevřeně přiznal, že klub bude „ze všech sil lobbovat proti brexitu“. „Dlouhodobě by to vážně poškodilo průmysl. Proto velké letecké firmy udělají společně s dalšími vše, aby vystoupení Británie z EU zabránily,“ řekl Enders.

    Ve výboru jsou také dva vlivní členové vedení globální investičně-bankovní společnosti Goldman Sachs James A. Johnson a Robert Zoellick, jejichž firma společně s BP investuje šestimístné sumy do kampaně proti brexitu. Ostatně i zmíněný Henry Kissinger figuruje mezi poradci britského ministra financí George Osbornea, který je jednou z hlavních tváří kampaně za setrvání Spojeného království v EU.
    Výtah do horních pater politiky

    Bezpečnost konference a celkově i záštitu nad setkáním má na starosti právě společnost Airbus, která je sedmým největším vývozcem zbraní na světě.

    Pro konference Bilderbergu je typické, že pozvání neznámých začátečníků ve velké politice záhy nastartuje jejich kariéru. V roce 1991 se zúčastnil konference guvernér Arkansasu Bill Clinton, v dalším roce byl zvolen šéfem Bílého domu. Stejně tak byl pozván v roce 1993 stínový ministr Tony Blair a za čas se stal premiérem. Podobně byl katapultován do čela EU málo známý Herman van Rompuy, jenž se zúčastnil Bilderbergu v roce 2009. Týž rok se stal „europrezidentem“.

    Letos by mohla podobné překvapení zažít Kristalina Georgieva, bulharská místopředsedkyně Evropské komise, jež se uchází o post generálního tajemníka OSN – takže do konce roku by mohlo být jasno, zda také jí pobyt v drážďanském hotelu pomohl.

  3. Jan P. říká:

    K některým bodům a argumentům,které uvedl autor.

    Kořeny evropské integrace:Autor se dopouští dezinterpretace,když uvádí,že Jean Monnet se inspiroval některými myšlenkami spojenými s Třetí říší a částečně i správním systémem sovětů.

    Demokratický deficit:Pro mě je EU ve své současné podobě nepřijatelná, protože funguje jednak jako technokratická, jednak jako kartelová struktura.“ .Euroskupina je oficiálně neformální poradní orgán ministrů financí EU. „Jenže euroskupina v podstatě určuje směr hospodářské politiky EU.“
    Ukázalo například na jednání o Řecku, kdy se tehdy ještě ministr financí Varufakis mohl odvolávat na řeckou politiku a na to, že si Řekové ve volbách zvolili Syrizu a že chtějí restrukturalizaci řeckého dluhu, ale neměl se svou argumentací šanci. „Ukázalo se na tom, že tyto nikým nevolené orgány jsou schopné určovat hospodářskou politiku zemím bez ohledu na přání jejich obyvatel a voličů,“ Dalším příkladem jednání o transatlantické obchodní dohodě TTIP apod.

    Suverenita: Používání argumentu o nedostatku suverenity jako ospravedlnění nečinnosti je rozhodně snažší a pohodlnější než suverenitu aktivně naplňovat. Možná se právě v tomhle skrývá jistá svůdnost odchodu z Unie – možnost stěžovat si na ostatní, aniž by nás někdo mohl konfrontovat s vlastní nečinností.
    Díky EU máme nad tímhle „zlým diktátorem“ enormní kontrolu a aktivní evropská politika pro nás znamená možnost naplňovat vlastní suverenitu do míry, do jaké jsme tuhle možnost nikdy jindy neměli.
    Konec EU by prakticky znamenal návrat bilaterální politiky, ve které by si na nás Německo mohlo vymoci skrze ekonomické nástroje prakticky cokoli. A to i kdyby se spojila třeba celá V4.

    Sympatizuji a souhlasím s politickými cíli evropského hnutí DIEM 25,které chce reformovat Evropskou unii – tak, aby byla více demokratická a méně byrokratická.Demokratizace Evropy do deseti let! Pokud není pozdě…

  4. Daňový Soumar říká:

    Pane Jene P. proč sem kopírujete texty a myšlenky někoho jiného a vydáváte je za své ? Nejste vy jen takový papoušek ?

  5. Jan P. říká:

    Daňový Soumare,rozhodně se nepovažuji za žádného vizionáře nebo myslitele.
    Naopak.Nedělá mi problém se veřejně hlásit k myšlenkám a hodnotám,které jsou mi blízké.
    Jako nečlen politické strany či hnutí je mi blízká Nová levice,která zastává např. v otázce fungování EU věcný a ideový postoj.
    Sám autor Pavel Paulát a mimo jiné člen strany Svobodných také sdílí(kopíruje) ideový program strany a euroskepticismus,který potom někde veřejně prezentuje.Přečíst si názor a argumenty předsedy Svobodných pana Macha na otázky kolem EU, tak je od autora PP nerozeznáme.Kdo koho kopíruje ? Pan Mach autora PP nebo naopak ?
    Postoj můj nebo někoho jiného včetně autor blogu PP v tomto případě nepovažuji za nemorální nebo nelegitimní.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I